Alkohol a jeho vliv na lidský organismus Bakalářská práce

Transkript

1 MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta Sportovních studií Katedra kineziologie Alkohol a jeho vliv na lidský organismus Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Jana Juříková, Ph.D. Vypracovala: Aneta Bukáčková TVS (RVS) Brno, 2012

2 Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala zcela samostatně a na základě literatury a pramenů uvedených v Seznamu použité literatury. V Brně dne 10. února 2012.

3 Poděkování: V první řadě bych ráda poděkovala vedoucí mé bakalářské práce paní Mgr. Janě Juříkové Ph. D. za cenné rady, připomínky a doporučenou literaturu. Mé, ne méně velké díky, patří také mým prarodičům, kteří mne od malička vedli k lásce k vinicím, vinné révě a vínu jako takovému. A tím ovlivnili můj pohled na konzumaci alkoholu a také ve mně probudili nápad na téma bakalářské práce. V neposlední řadě bych ráda vyjádřila díky panu MUDr. Jiřímu Dvořáčkovi, řediteli psychiatrické léčebny Červený Dvůr, který mne velmi ochotně provedl léčebnou, vysvětlil mi prováděné praktiky a umožnil mi zúčastnit se skupinového psychiatrického sezení. V Brně 10. Února 2012 Aneta Bukáčková

4 OBSAH I. TEORETICKÁ ČÁST ÚVOD ALKOHOL Historie Příznivé účinky vína Zásadní pravidla konzumace alkoholických nápojů, zvláště pak vína ALKOHOL A JEHO VLIV NA CÍLOVOU SKUPINU Alkohol a mládež Alkohol v těhotenství Alkohol ve sportu ALKOHOL V LIDSKÉM TĚLE Vstřebávání alkoholu Trávení a vylučování alkoholu NEGATIVNÍ ÚČINKY ALKOHOLU Nadměrná konzumace Stádia alkoholismu Léčba KONZUMACE ALKOHOLICKÝCH NÁPOJŮ V ČESKÉ REPUBLICE A ITÁLII Preference alkoholických nápojů v České republice Preference alkoholických nápojů v Itálii..51 II. TEORETICKÁ ČÁST 6. VÝZKUM Cíl výzkumu Psychiatrická léčebna Červený Dvůr Materiály a metody Výsledky a diskuze ZÁVĚR...66 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ...68 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK...71

5 SEZNAM PŘÍLOH...72 PŘÍLOHY..73 RESUMÉ

6 I. TEORETICKÁ ČÁST Úvod Vliv alkoholu na celou společnost je tématem velmi aktuálním a dotýká se, ať už negativně či pozitivně, každého z nás. Lidské jednání jím bylo ovlivňováno už před celými staletími a nikdo mu může upřít jeho popularitu po celém světě. Velmi dobře si vzpomínám, jak jsem jako malá holka obdivně pozorovala mé rodiče při popíjení vína a už tehdy jsem toužila okusit mok dospělých. V této bakalářské práci se pokusím o zhodnocení především kladných účinků malé dávky alkoholu na lidské zdraví u zdravé populace. Dále se budu věnovat vlivu alkoholu na cílovou skupinu, kde jsem zvolila tři základní kategorie: Děti Těhotné ženy Sportovci Zvolení těchto tří kategorií není náhodné. V literatuře zabývající se účinky alkoholu jsem nenašla byť jen jedinou zmínku o pozitivním účinku alkoholických nápojů na těhotné ženy a sportovce. Proto je nutno dodat, že i když je mým cílem ukázat, že střídmé pití alkoholu u dospělé populace má pozitivní účinky, nelze zavírat oči před těmi negativními. Hranice mezi bezpečnou a rizikovou konzumací alkoholu je velmi tenká a této problematice se hodlám věnovat v druhé polovině své bakalářské práce. Za přínos považuji svou návštěvu psychiatrické léčebny v Červeném Dvoře v jižních Čechách specializované na střednědobou ústavní léčbu patologického hráčství a závislostí na návykových látkách a alkoholu. Zde jsem společně s pacienty strávila celý den. 6

7 Preference druhu alkoholu v různých koutech světa se liší. Ať už je to dáno historicky nebo geograficky. V České republice je nejvyhledávanějším alkoholickým nápojem pivo, v Itálii víno. Myšlenka prozkoumat toto téma a nahlédnout na alkohol za české hranice mne napadla při ročním studijním pobytu v italské Boloni. Doufám, že se mi zde povedlo zcela objektivně posoudit literární prameny. Jak praví Starý zákon: Pijte víno, ale s mírou, užívejte je, ale nevyužívejte je. Buďte moudří, ale zůstaňte střízliví. 7

8 1. ALKOHOL Výraz alkohol je arabského původu. Pochází ze slova al-ghul, což znamená v současném překladu alkohol, původně to znamenalo jemná substance (Šamánek, 2 010, s. 19). Alkohol je bezbarvá tekutina, která vzniká kvašením sacharidů (Machová a kol., 2 009, s. 65). Chemickým složením je etanol, malá molekula chemické značky C 2 H 5 OH. Šamánek uvádí, že je nejčastěji vyráběn z vinné révy, ale také ze švestek, hrušek, jablek nebo polysacharidů jako jsou brambory nebo obilné zrno. Alkohol má bod varu při 77 C a tuhne při C. Tento fakt nelze opomíjet především při používání alkoholu v kuchyni. Pro svůj nízký bod mrazu se alkohol využívá v nemrznoucích směsích do ostřikovačů. Alkoholy se také používají jako rozpouštědla, výchozí suroviny pro chemický průmysl, jako je výroba umělých hmot a výbušnin. Používají se také pro výrobu léčiv, v potravinářství atd. (Wikipedia. [online]. [cit ]. Dostupné z: Důležitými alkoholy a i těmi nejpoužívanějšími jsou methanol (methylalkohol), ethanol (ethylalkohol), cyklohexanol a glycerol. Některé alkoholy, například ethanol a methanol jsou nervové jedy Historie Zmínky o konzumaci alkoholu najdeme již v počátcích a do naší kultury patří již od počátků lidské historie (Šamánek, 2 010). Svědčí o tom nález genů pro alkoholdehydrogenázu, což je enzym, který hraje nejdůležitější roli ve štěpení alkoholu. Je známo, že již před vznikem člověka pili, a ještě dnes pijí nakvašené šťávy z květů a ovoce, a nacházejí tak potěšení z příjemného stavu nejen ptáci, např. papoušci, ale také zvířata jako krysy, jeleni, koně, sloni, a samozřejmě také lidoopi (Šamánek, 2 010, s. 25). 8

9 Ovšem konzumace alkoholu ve větším množství byla člověku umožněna až zavedením zemědělství. Medovina je pravděpodobně nejstarší alkoholický nápojem, který vzniká zkvašením medu a vody. Hlavní důvod, proč lidstvo začalo pít alkohol, byl fakt, že voda, tekutina plná bakterií, představovala mnohem větší nebezpečí než alkohol, který byl právě díky fermentaci ošetřen. Dalším pozitivem fermentace různých šťáv a vín je také fakt, že fermentovaná šťáva se nekazí tak rychle jako ta nefermentovaná. Naši předci si tak díky fermentaci mohli nápoje uschovat na delší dobu beze strachu, že se mok zkazí. Fermentace a požívání alkoholu, tedy nevzniklo jako něco nečestného, využíváno jen pro potěšení a zábavu, ale prvotním důvodem bylo zdravotní hledisko. A toho si byli vědomi už naši předci nejen v Mezopotámii, ale také ve staré Číně. Číňané byli prvním národem, který objevil destilaci alkoholu, pravděpodobně kolem roku 90 př. n. l. Ale až s rozvojem alchymie, jejíž objev bývá připisován egyptskému bohu Thovtovi kolem roku 390 n. l. (Šamánek, 2010), mohla začít destilace alkoholu ve větším množství. První popis destilace alkoholu pochází od arabského alchymisty Peršana Abu Musa Jabíra ( ) latinsky nazývaného Geber. Arabové stáli u samého vzniku tvrdého alkoholu, dnes konzumaci alkoholu tvrdě zavrhují. Zákaz pití alkoholických nápojů v arabském světě se začal uplatňovat až po smrti proroka Mohameda, který původně pití alkoholu neodmítal. Právě prorok Mohamed v Koránu popisuje ráj jako zemi s řekami vína, které potěšují pijáky. Dle Šamánka příčiny zákazu konzumace alkoholických nápojů v islámském světě byly jednoznačně socioekonomické. Důkazem může být i muslimská bajka. Praví, že první vinici zakládal muž jménem Hama, kterému pomáhal ďábel. Půdu nejprve pokropil krví páva, révu krví opice, hrozny krví lva a zralé hrozny krví vepře. Proto když piják vína začne pít, tak se nadýmá jako páv, později je veselý a poskakuje jako opice, pak se 9

10 stane bojovným a zuřivým jako lev a nakonec se u něj projeví vlastnosti prasete (Šamánek, 2 010, s. 38). Postoje lidské společnosti k požívání alkoholických nápojů se v různých dobách a kulturách lišily. Obecně lze říci, že alkoholismus byl již v historii vnímán negativně. Mnohé tresty za přistižení v alkoholovém deliriu byly velmi kruté a přísné. Například ve staré Číně (1 220 př. n. l.) byl udělen trest smrti každému, kdo byl přistižen opilý. V Indii byl za trest za opilost o něco mučivější. Odsouzený byl nucen pít vařící víno, vodu, vřelé mléko či dokonce kraví moč tak dlouho, dokud nezemřel. Zejména pro ženy byl alkohol zakázán. Pokud byla žena přistižena v opilosti, následoval krutý trest. Obviněné se vypalovala podoba nádoby, z níž alkohol pila, žhavým železem do kůže na čele. Pak byla z komunity vyhnána. I papežové se snažili zabránit pití alkoholu. A to tím, že nechali vylévat sudy s alkoholem do řek. V antickém Římě měl každý občan právo zabít svou ženu, pokud ji přistihl opilou. V Athénách byla opilost trestána smrtí. A například Alexandr Veliký tento přístup praktikoval vůči svým vojákům, neboť byl přesvědčen, že opilý voják není dobrý voják. Každý, kdo byl přistižen v opilém stavu, byl nemilosrdně popraven (Alkoholik. [online]. [cit ]. Dostupné z: Na druhou stranu už tenkrát věděli, že víno lze nejen konzumovat, ale také ho lze využít k čištění ran na bitevním poli. Alkohol jako takový se využíval k čištění střev, léčení nespavosti, zácpy a především k otupování bolesti při trhání zubů a menších operačních zákrocích. Ve středověku sloužil i při léčbě tyfu a cholery (Alkoholik. [online]. [cit ]. Dostupné z: V období socialismu na konzumaci alkoholu pohlíželi velice negativně. Považovali jej za jednu z nejběžnějších a nejvíce zdomácnělou škodlivinu, která narušuje zdravotní rovnováhu (Bartošek, 1 963, s. 23). 10

11 Dnes se s tímto termínem tolik nesetkáme, ale běžně se alkoholismu přezdívalo sociální nemoc, která je, jak uvádí Bartošek, daleko více problémem společnosti kapitalistické než socialistické. Alkoholismem v nejširším slova smyslu rozumíme souhrn škodlivých a nepříznivých důsledků, které jsou způsobovány nevhodnými formami a požívání alkoholických nápojů (Bartošek, 1963, s. 11). Jeho negativní vlivy byly patrné hlavně při práci v zaměstnání a to se v socialistické společnosti netolerovalo. V dnešní společnosti je alkoholismus ve vysoké míře tolerován, je chápán jako nedílná součást moderní společnosti. Můžeme jej definovat také takto: Alkoholismus je skupina jevů fyziologických (tělesných), behaviorálních (týkajících se chování) a kognitivních (týkajících se duševního života, zejména poznávání), v nichž přijímání alkoholu má u jedince mnohem větší přednost, než jiné jednání, kterého si kdysi cenil více. Centrální popisnou charakteristikou syndromu závislosti na alkoholu je touha (často silná, někdy přemáhající) přijímat alkohol (Alkoholik. [online]. [cit ]. Dostupné z: Dle Světové zdravotnické organizace má alkohol nejvyšší podíl na celkovou nemocnost a na předčasná úmrtí. Je opravdu tak náročné kontrolovat naši konzumaci alkoholu, aby byla našemu zdraví prospěšná, a ne naopak? Na toto téma je nutné nahlížet ze dvou různých pohledů. Novodobé výzkumy jednoznačně potvrzují pozitivní účinky malého množství alkoholu, konktrétně vína Příznivé účinky vína Již v dávných dobách se moc dobře vědělo o příznivých účincích alkoholu. Díky alkoholu se zabránilo střevním infekcím, používal se také při maceraci bylin a jako anestetikum. 11

12 Studie, kterou v roce provedl někdejší vědec A.Selwyn St. Leger, jednoznačně potvrzuje příznivý vliv vína na lidské zdraví. V této studii uvádí, že pití vína snižuje úmrtnost na srdeční infarkt, a to především u mužů ve věku 55 až 64 roků. Toto období je dle Legera klasifikováno jako období vysoké úmrtnosti na srdeční infarkt. Zmiňované pozitivní účinky byly pozorovány u vína, u ostatního alkoholu byl účinek menší a u pití piva nebyl zaznamenán žádný pozitivní účinek. Na základě těchto studií Americká lékařská společnost uzavírá, že alkohol snižuje riziko úmrtí na srdeční infarkt o 30 až 50 % a Národní ústav proti nadměrnému pití a alkoholismu dokonce o 40 až 60 % (Šamánek, 2 010). Ke správnému pochopení pozitivních účinků vína se nejdříve opět ohlédneme do minulosti. Konzumace vína byla v minulosti výhradně doménou králů, vůdců a faraonů (Šamánek, 2 010). Kdy a kde se víno začalo vyrábět, nevíme zcela přesně, ale předpokládá se, že za tak stalo přibližně let př. n. l. v oblastech současné Gruzie a Arménie. Název tak nejspíše pochází z gruzínského gvino. Tento název má ve všech indoevropských jazycích stejný základ. Keltsky se víno řekne gvid, německy wien, francouzsky vin. Náš výraz víno pochází z římského vinum, které se k nám na Moravu dostalo s římskými legiemi (Šamánek, 2 010, s. 27). Výroba vína se rozšířila do Malé Asie, Číny a Indie z Gruzie a Arménie. Víno se vyrábělo s nízkým obsahem alkoholu a vysokým obsahem kyselin, zvláště pak kyseliny octové. Postupem času se vyšlechtila kvalitní vinná réva. Nejlepší podmínky pro pěstování vinné révy v naší prehistorii byly v období neolitu cca a př. n. l.. Nejstarší legenda o vzniku vína popisuje, jak král Persie Džemíd nesmírně rád pil šťávu z hroznů, která byla k dispozici pouze v krátkém ročním období. Král učinil experiment a tuto vylisovanou šťávu z hroznů poručil uložit do sklepa. Šťávu neustále ochutnával, 12

13 než začala kvasit a přestala mu chutnat. Jeho sluhové ale v ochutnávání pokračovali až do doby než se ze šťávy stal burčák a později mladé víno. V uzavřeném sklepě se nejen opili, ale vlivem unikajícího oxidu uhličitého všichni zemřeli. Král tak prohlásil hroznovou šťávu za jedovatou. Jen díky králově manželce, která trpěla nesnesitelnou nespavostí a chtěla se jedovatou tekutinou otrávit, zjistili, že ze šťávy se stalo mladé a chutné víno, a ne šťáva jedová. Poté král tuto vykvašenou hroznovou šťávu prohlásil za královský lék. A to byl první krůček k výrobě vína a jeho obřadnému servírování (Šamánek, 2 004). Pití vína ve staré Číně Víno se v Číně nejprve vyrábělo z nativních divokých hroznů. Nativní divoké hrozny byly fialové hrozny z rodu Vitis, které se množily ve volné přírodě. Ovšem kolonisté tuto vinnou révu považovali k přípravě vína za nevhodnou (Vino ip. [online]. [cit ]. Dostupné z: Poté se do Číny tajně pašovaly ušlechtilejší hrozny. Pití vína byl rituál, který se prováděl při narození dítěte, při svatbě, při oslavách vítězství a dokonce se také pilo před soudním rozhodnutím. Důvodů pro pití vína bylo mnoho. Velmi často se víno používalo při církevních slavnostech. Bylo považováno za spirituální neboli mentální potravu, na rozdíl od té materiální. Číňané věřili, že malé množství vína je předepsáno nebesy. Možná právě proto se postupně začalo pít každý den, i ve větším množství. Pozdější nadměrná konzumace vedla k přijetí zákona, který výrobu vína zakazoval (Šamánek, 2 010) 13

14 Pití vína v Egyptě Víno se stalo součástí pohřebních rituálů a bylo ukládáno do hrobek společně s těly králů. Pěstování vinné révy v Egyptě je doloženo kresbami z Egypta, které jsou starší než let. Pití vína a pěstování vinné révy bylo už tenkrát velmi nákladné. Proto také radovánky se sklenkou vína byly pouze výhradou faraonů a nejmajetnějších vrstev. Existují doklady o tom, že do Egypta se víno dováželo z Mezopotámie. Teprve později se vinná réva začala pěstovat i v deltě Nilu a v oázách Charga a Dachla. Stejně jako ve staré Číně i Egypťané používali víno pro náboženské obřady. Pěstování vína bylo v Egyptě výsadou knězů. Věřilo se totiž, že víno je darem Osirise, boha kvetoucí vinice. Historici se také domnívají, že víno dostávali i dělníci pracující v Gize především jako infekčně neškodný nápoj. V Egyptě bylo celkem 24 druhů vín, jejichž kvalitu posuzovali speciálně vyškolení celníci. Nejoblíbenější víno bylo červené, jež bylo více rozšířené než bílé (Šamánek, 2 010). Víno v židovské kultuře V židovské kultuře se objevují zmínky o víně již v pověsti o velké potopě. Jakmile potopa skončila, vysázel Noe víno na svazích Araratu (nynější Turecko) a začal jej pěstovat. V bibli se také praví: Noe se napil vína a byl nalezen svými příbuznými nahý a opilý. (Starý zákon, Genesis 9:20-21). V těchto časech bylo pití vína velmi rozšířeno. Tak jako se v dnešní společnosti pije víno během jídla, tak se pilo tenkrát i mezi Židy. Mezi prvními Ježíšovými zázraky byla proměna vody ve víno (Šamánek, 2 010). Vinná réva u nás První zmínky o pěstování vinné révy u nás byly nalezeny v Mikulově, kde se našel vinařský nůž. K většímu rozšiřování vinic 14

15 a výroby vína však došlo až při budování Velkomoravské říše před rokem 833, kdy se na Velké Moravě ujímá vlády Mojmír I. První písemný záznam o vinicích na Moravě pochází z roku 1 101, který byl nalezen v třebíčském klášteře. Dle pověsti kníže Svatopluk poslal českému knížeti Bořivojovi a jeho manželce Ludmile sud vína při příležitosti narození jejich syna. Ludmila si po té víno tak oblíbila, až i svého syna Václava vedla k péči o vinice. Za skutečného zakladatele vinic u nás lze považovat Karla IV., který v roce nařídil zakládat vinice. Takto díky Karlu IV. má český národ nejen mnoho významných památek, ale také zrod vinic, kterými tak chtěl tento panovník zaměstnat značný počet osob (Šamánek, 2 010). Látky obsažené ve víně a mechanismus jejich působení Víno obsahuje kromě alkoholu také fenoly. Fenolické látky tvoří skupinu sloučenin, z nichž jsou významné flavonoidy. Červené víno má vyšší obsah fenolických látek, v bílém víně je zase vyšší obsah antioxidačního enzymu katalázy a to až x. Flavonoidy působí jako antioxidanty, jinak se také nazývají bioflavonoidy či vitamín P, jsou to rostlinné sekundární metabolity (Wikipedia. [online]. [cit ]. Dostupné z: Tyto antioxidanty na sebe vážou kyslík a pomáhají redukovat tvorbu okysličeného lipoproteinu, který je hlavní příčinou kornatění tepen a vzniku trombóz. Tento antioxidační účinek se spolu s účinky vitaminu C podílí na odbourávání cholesterolu. Negativní LDL cholesterol se podílí na ucpávání cév tukovými usazeninami. Jeho oxidaci způsobují volné kyslíkové radikály, které v organismu vznikají účinkem stresu, při kouření, působením špatného ovzduší, při tělesné zátěži, ve stáří a pod vlivem dalších procesů 15

16 probíhajícím v lidském těle neustále (Vinoazdraví. [online]. [cit ]. Dostupné z: Víno obsahuje: Vodu podle druhu vína až 80%. Alkohol hlavním zástupcem je ethylalkohol, který vzniká alkoholickým kvašením cukru. Vyšší alkoholy jsou nežádoucí, způsobují totiž bolesti hlavy. Barviva modré odrůdy vinné révy obsahují červená barviva antokyany, které víno obarvují v době nakvašení ze slupek bobulí. Naopak slupka bílých bobulí obsahuje bílá barviva flavonoidy - antioxidanty. Aromatické látky dodávají vínům chuť, vůni a celkový charakter. Třísloviny způsobují natrpklou příchuť vína díky přítomnosti taninů. Taniny, jsou nejen významnými antioxidanty, ale mají také antibakteriální účinek, posilují imunitu, snižují krevní tlak a snižují riziko vzniku nádorů. Velkému množství tanin je připisována ranní migréna. Tu způsobuje především větší konzumace červeného vína, které obsahuje až 2 g tanin na litr vína. Fenolické látky nejvýznamnější jsou flavonoidy. Víno jich obsahuje desítky. Jejich složení určuje technologie zpracování, odrůda i zeměpisná poloha. Nejznámější fenolické látky jsou resveratrol, quercetin, katechin, epikatechin, kaemforol, dále fenolkarbonové kyseliny - gallová, protokachetová, kumarová, kávová, vanilinová a ferulová. Vitaminy obsah se liší podle jednotlivých odrůd. Vitaminy nejvíce obsažené ve víně jsou ze skupiny B. B 1 thiamin - důležitý pro správnou nervovou funkci, působí také při depresích nebo migrénách a ovlivňuje správnou mozkovou činnost. Při jeho nedostatku se může objevit nervové onemocnění, únava, zácpa, nebo nechutenství. 16

17 B 2 riboflamin udržuje dobrý stav pokožky, reguluje růstové a životní procesy. B 5 kyselina pantothenová významná při metabolických procesech, účastní se proměny cukrů, tuků a bílkovin a zvyšuje celkovou imunitu. B 6 piridoxin prevence proti vzniku nervových a revmatických onemocnění, podílí se na metabolismu aminokyselin a především na krvetvorbě. B 12 kyanokobalamin podílí se na tvorbě červených krvinek, omezuje únavu a napomáhá proti depresím. Biotin H má vliv na kvalitu pokožky. Nicin PP ovlivňuje činnost žaludku a střev, prokrvuje pokožku. Vit. C brání vzniku infekcí, podporuje imunní systém. Minerální látky množství ovlivňuje složení půdy a zvolení technologie zpracování vína. Draslík (K) pomáhá snižovat krevní tlak, udržuje množství tekutiny v buňkách, umožňuje přeměnu krevního cukru na glykogen, pomáhá odstraňovat z těla škodlivé látky a toxické zplodiny metabolismu. Vápník (Ca) - udržuje zdravé kosti a zuby, pomáhá v prevenci osteoporózy, podporuje činnost srdečního svalu i ostatních svalů, nervové vzruchy a krevní srážlivost. Zmírňuje poruchy trávení. Hořčík (Mg) účastní se tvorby energie, nervových funkcí, svalové relaxace a tvorby zubů a kostí. Společně s vápníkem a draslíkem reguluje srdeční rytmus a krevní srážlivost a pomáhá při tvorbě a využití inzulínu. Fosfor (P) podílí se především na stavbě kostí a udržuje je v dobrém stavu, dále pomáhá vytvářet zubní sklovinu. Železo (Fe) - léčí chudokrevnost, je zvláště potřebný v těhotenství a u žen se silným menstruačním krvácením. Pomáhá rozdělovat kyslík krví a ve svalech, zásobuje celé tělo energií. 17

18 Mangan (Mn) - udržuje zdraví cévní systém, zabraňuje ukládání cholesterolu na cévní stěny, při nedostatku manganu může dojít k onemocnění cukrovkou. Cukry hrozny obsahují glukózu a fruktózu. Vína jsou tříděna do tří kategorií podle množství zbytkového cukru na suché víno, které obsahuje pouze 4 g zbytkového cukru na litr. Polosuché víno, které obsahuje 4,1 g 12 g cukru na litr a sladké víno s obsahem minimálně 45 g zbytkového cukru na litr. Čím více zbytkového cukru víno obsahuje, tím více má kalorií. Kyseliny víno obsahuje hlavně kyselinu vinnou, jablečnou a mléčnou. Při nepřízni počasí hrozny obsahují více kyseliny jablečné, po které je víno více kyselé. Dusíkaté látky tvoří proteiny, polypeptidy a aminokyseliny (Mourek, 2 005), (Vinoazdraví. [online]. [cit ]. Dostupné z: Konzumace alkoholických nápojů působí na tělesné a duševní zdraví, na psychickou výkonnost a psychický stav. Mnohé studie ukazují, že mírná konzumace alkoholu má příznivý účinek na celkové lidské zdraví i na jednotlivé orgány (Budinský, 2 010). Cituji Michlovského (2 011), jenž uvádí tyto pozitivní účinky vína: Snížení úmrtnosti na srdečně-cévní nemoci o 44 %. Zlepšení trávení. Stimulace žaludku. Antiradikálové 1, baktericidní 2, fungistatické 3 vlastnosti a zvýšené vylučování cholesterolu z krve. Prevence srdečněcévních onemocnění a Alzheimerovy nemoci. Mírné pití vína může pomáhat léčbě žaludečních vředů, bránit vzniku ledvinových kamenů, chránit před ionizujícím zářením 4 ; víno má antidiabetické vlastnosti, pomáhá zlepšovat zrak, zejména u starších lidí, snižuje koncentraci histaminu, napomáhá lepší náladě a zdravému spánku. (s. 55) 1 - protinádorové vlastnosti 2 - schopnost ničení mikrobů 3 - potlačující růst hub 4 - je souhrnné označení pro záření, jehož kvanta mají energii postačující k ionizaci atomů nebo molekul ozářené látky 18

19 Alkohol současně působí jako přirozené hypnotikum a lék proti špatné náladě a nepatologické mírné depresi a úzkosti Pivo či dva decilitry vína dokáží v mnoha případech zmírnit úzkost či rozladění (Budinský, 2 010, s. 39). Přestože člověku alkohol prospívá, může při předávkování či nerozumném přístupu i škodit. Škody, které alkohol při nadměrné konzumaci způsobí, chápeme jako daň za neodpovědnost a zneužívání. Podle Budinkého (2 010) alkohol poskytuje mnoho nového a krásného. Od rituálů, pocitů vznešenosti, romantiky, chuťových zážitků, uklidnění, euforii, inspiraci až po nové erotické prožitky a záliby. Konzumace tohoto moku vytváří a prohlubuje každé životní pocity, které jsou pro duševní a tělesné zdraví nesmírně důležité. Je prokázáno, že osoby s převládajícími negativními pocity, pesimisticky naladění, se stabilně špatnou náladou daleko více marodí, hůře se uzdravují a dožívají se nižšího věku (Budinský, 2 010, s. 23). Mají červené a bílé víno stejný preventivní účinek? Otázkou nyní zůstává, která vína, zda červená nebo bílá, snižují více riziko onemocnění a úmrtí na srdeční infarkt, mozkovou mrtvici a na jiná cévní onemocnění. Již v roce A.Selwyn St. Legere prokázal, že nejpříznivěji působí na rizikové faktory aterosklerózy víno, ovšem nespecifikoval jeho druh. Později v Německu byl studován vliv malého množství bílého vína po dobu 4 týdnů. Tento výzkum přispěl novým objevem bílé víno výrazně snížilo jak LDL cholesterol, tak fibrinogen 5 a krevní cukr oproti abstinentům (Šamánek, 2 010). 5 - je velký glykoprotein, který se běžně vyskytuje rozpuštěný v krevní plazmě; je nezbytný při srážení krve 19

20 Studii, porovnávající vliv bílého a červeného vína na rizikové faktory aterosklerózy provedl jako první u nás Šamánek. Následující řádky uvádí poznatky z jeho rozsáhlé studie: Hodnotili jsme hladinu příznivého faktoru, kterým je HDLcholesterol, ale měřili jsme rovněž hladinu nepříznivého LDLcholesterolu a triglyceridů, o nichž některé studie uvádějí, že po pití alkoholu stoupají. Mezi mechanismy účinku pití alkoholu na vznik srdečního infarktu se v poslední době zařadil také vliv na srážení krve a tvorbu sraženin, které ucpávají koronární tepny. Proto jsme zjišťovali také hladinu fibrinogenu. Protože víme, že pití vína může příznivě i nepříznivě ovlivňovat výšku krevního tlaku, sledovali jsme také odpověď krevního tlaku na mírné pití vína a s ohledem na možné nebezpečí, které s sebou přináší onemocnění cukrovkou, jsme měřili také hladinu cukru. U všech osob zařazených do studie, jsme se také chtěli přesvědčit, že pití malého množství vína nepoškodí jejich jaterní funkce, a zajímalo nás, jestli pitím neztloustnou. Do souboru jsme zařadili 50 mužů. Jejich průměrný věk byl 40 roků. Ze souboru byli vyřazeni muži s obezitou (BMI 30), abstinenti a vegetariáni, muži se zvýšeným krevním tlakem, diabetici, osoby s akutním infekčním nebo chronickým onemocněním, dále pacienti, kteří brali nějaké léky, a také ti, co už měli postižené jaterní funkce. V souboru bylo 36 % kuřáků. K testování jsme použili nejprve bílé veltlínské víno ze znojemské oblasti s 11,5 % alkoholu a s 2,25 g/l veškerého cukru. Za rok ve stejném časovém období jsme pak testovali červené svatovavřinecké víno se stejným obsahem alkoholu a poněkud vyšším obsahem 3,20 g/l veškerého cukru. Testované osoby pily 375 ml vína neboli 43 g alkoholu denně kolem večeře. Po dvou týdnech a na konci celého čtyřtýdenního období testování vína jsme je klinicky vyšetřili, změřili jsme jim krevní tlak, zvážili jsme je a změřili jejich výšku. V té době dostali také dávku na další 2 týdny. Po dalších 2 týdnech jsme je vyšetřili stejně jako při vyšetření za 14 dní, odebrali jsme jim krev a výsledky porovnali s prvním měřením před započetím konzumace vína. Každodenní pití bílého vína po velmi krátkou dobu, 20

21 pouhých čtyř týdnů, nezměnilo výrazně celkový, ani LDL-cholesterol. K statisticky výraznému zvýšení však došlo v hodnotách HDLcholesterolu, který se zvýšil z 1,17 mmol/l na hodnotu 1,25 mmol/l. Výrazně se také zlepšil profil plasmy, který působí proti vzniku sklerotických plátů, což se projevilo významným vzestupem esterifikační rychlosti HDL-cholesterolu z 16 %/hodinu na 18 %/hodinu. Koncentrace triglyceridů se u bílého vína zvýšila pouze zcela nevýrazně z 2,1 mmol/l na 2,3 mmol/l. Sledovaní neztloustli a naopak tělesná hmotnost po čtyřtýdenním pití bílého vína nevýrazně poklesla z hodnoty 86,5 kg na 85,7 kg. BMI se na konci pití také nepatrně snížil z 26,8 na 26,6. Systolický krevní tlak se při pití bílého vína při druhém vyšetření proti kontrolnímu nezměnil. Diastolický tlak poklesl ze 78,0 mm Hg na 76 mm Hg, ale jeho změny byly statisticky zcela nevýznamné. Testování jaterního enzymu ALT neukázalo po čtyřtýdenním pití vína žádné poškození jaterního parenchymu. Zajímavé změny jsme zjistili při testování fibrinogenu. Po čtyřtýdenním pití bílého vína hodnota statisticky velmi výrazně poklesla. Na konci čtyřtýdenního pití bylo v krvi 3,35 g/l fibrinogenu, oproti 3,77 g/l, které jsme naměřili u bílého vína před začátkem pití. Testování červeného vína, které jsme provedli ve stejném ročním období za rok poté stejným způsobem, jaký byl použit u bílého vína, neprokázalo žádný příznivý vliv tohoto vína ani na hladinu HDLcholesterolu, ani na pokles fibrinogenu (Šamánek, 2 010, s ). Z této studie vyplývají jednoznačné závěry. Každodenní střídmé pití bílého vína má jednoznačně příznivý vliv na snížení úmrtnosti na srdeční infarkt, mozkovou mrtvici, výskyt cukrovky a další cévní onemocnění. Tyto výsledky nelze porovnávat s výsledky v jiných zemích vzhledem k regionálním odlišnostem jejich vín. Nesmíme opomíjet řadu dalších faktorů jako frekvence pití, pití spolu s jídlem, denní období konzumace vína, složení stravy a celkový životní styl, které mohou pozměnit výsledky preventivních účinků bílého a červeného 21

22 vína. Dalším z důvodů, proč má pití bílého vína větší preventivní vliv na vznik aterosklerózy, je i fakt, že podle studie G. J. Troupa jsou antioxidační molekuly v bílém víně menší, snadněji vstřebatelné a tím pádem více účinné než větší molekuly v červeném víně. Ve prospěch bílého vína jednoznačně mluví snížení krevní srážlivosti, které může bránit ucpávání koronárních tepem, celkem o 20 % u bílého, na rozdíl od pouhé poloviny, tj. 10 % při pití červeného vína (Šamánek, 2 010, s. 99). Do nedávna byl po celém světě rozšířený názor, že pití červeného vína má pozitivnější účinky než pití bílého. Díky vystoupení profesora Serge Renauda z Lyonu v listopadu roku v americké televizi, byla rozpoutána debata o tzv. francouzském paradoxu. Autoři tvrdili, že přestože ve Francii konzumují daleko méně zdravou potravu než ve Spojených státech, jejich úmrtnost na srdeční infarkt je nižší než ve Spojených státech. Tento fakt byl přisuzován právě velké konzumaci červeného vína ve Francii (Šamánek, 2 010) Zásadní pravidla konzumace alkoholických nápojů zvláště pak vína Důležitou podmínkou je, aby pití alkoholu bylo střídmé a konzumovala se pouze malá dávka. Zdraví prospěšná denní dávka alkoholu se také liší u pohlaví. Dle Šamánka (2 010), by muži měli každý den vypít přibližně 20 až 40 g alkoholu (dva až čtyři decilitry vína). Dávka u žen by měla být nižší, neměla by přesáhnout 20 až 30 g alkoholu (dva decilitry vína). Hlavním důvodem, proč denní dávka alkoholu je u žen menší než u mužů, je kvůli aktivitě enzymu alkohol-dehydrogenázy, který je u žen méně aktivní. Alkohol-dehydrogenáza, je enzym, který se nachází v žaludku a tenkém střevě a rozkládá alkohol. Aktivita tohoto enzymu u žen je o 20 až 30 % nižší než u mužů. Tento fakt lze jednoduše demonstrovat. Muž a žena, kteří vypijí stejné množství 22