Článek 2 - Obchodní firma 1. Obchodní firma společnosti zní: Renewall a. s.

Transkript

1 STANOVY VE ZNĚNÍ ZMĚN PŘIJATÝCH PŘEDSTAVENSTVEM SPOLEČNOSTI DLE 2 ZÁKONA 134/2013 O NĚKTERÝCH OPATŘENÍCH KE ZVÝŠENÍ TRANSPARENTNOSTI AKCIOVÝCH SPOLEČNOSTÍ A O ZMĚNÁCH DALŠÍCH ZÁKONŮ. PŘIJATÉ ZMĚNY ZNĚNÍ STANOV SOUVISEJÍ VÝLUČNĚ SE ZMĚNOU FORMY AKCIÍ Z AKCIÍ NA MAJITELE NA AKCIE NA JMÉNO ZE ZÁKONA KE DNI A JSOU V TEXTU STANOV VYZNAČENY. ČÁST I. I. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Článek 1 - Založení akciové společnosti 1. Akciová společnost Renewall a.s. (dále jen společnost ) byla založena na základě zakladatelské listiny ze dne Článek 2 - Obchodní firma 1. Obchodní firma společnosti zní: Renewall a. s. Článek 3 Sídlo společnosti 1. Sídlo společnosti je: Praha 3, Jeseniova 101. Článek 4 Předmět podnikání společnosti 1. Předmětem podnikání Společnosti je: proájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor bez poskytování jiných služeb než základních- koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej, hostinská činnost, ubytovací činnost, činnost ekonomických a organizačních poradců, realitní kancelář Článek 5 - Trvání společnosti 1. Společnost je založena na dobu neurčitou. ČÁST II. ZÁKLADNÍ KAPITÁL SPOLEČNOSTI A JEHO ZMĚNA, ZPŮSOB SPLACENÍ AKCIÍ A DŮSLEDKY PORUŠENÍ TÉTO POVINNOSTI Článek 6 Výše základního kapitálu 1. Základní kapitál společnosti činí ,- Kč (slovy: padesát osm milionu osm set tisíc korun českých). 2. Základní kapitál společnosti je tvořen 588 kusy kmenových akcií na jméno v listinné podobě, z nichž každá má jmenovitou hodnotu ,- Kč ( slovy: sto tisíc korun českých) na jednu akcii. Článek 7 Druhy akcií a jiné cenné papíry 1. Druhy akcií se rozumí akcie kmenové, akcie zaměstnanecké a akcie prioritní. 2. Společnost nebude vydávat akcie zaměstnanecké či akcie prioritní, nerozhodne-li valná hromada jinak. 3. Společnost může, v souladu s obecně závaznými předpisy, vydat vedle akcií i jiné cenné papíry. Článek 8 Podoba akcií a zatímních listů 1. Akcie společnosti definované v článku 6 odst.2 stanov a rovněž v budoucnu vydané akcie popř. Zatimní listy budou vydávány v listinné podobě, nerozhodne-li valná hromada jinak. Článek 9 Způsob splacení akcií 1. Upisovatel je povinen splatit celé emisní ažio a celou jmenovitou hodnotu akcií, které upsal, a to způsobem a v době určené v těchto stanovách. 2. Upisovatel je povinen splatit celé emisní ážio a alespoň 30% jmenovité hodnoty upsaných akcií při jejich upsání, zbývající část emisného kurzu upsaných akcií je upisovatel povinen splatit nejpozději do jednoho roku od vzniku společnosti. Takto stanovený postup splácení upsanýchj akcií neplatí v případě vnesení nepeněžitého vkldu do základního kapitálu společnosti. Valná hromada či zakladatelé v zakladatelské snmlouvě resp. Zakladatel v zakladatelské listině mohou určit, že emsní kurz bude splacen dříve, než je stanoveno v tomot odstavci. 3. Nepeněžité vklady je povinen upisovatel splatit bez zbytečného odkladu po upsání akcií, nejpozději však přede dnem zápisu výše základního kapitáludo obchodního rejstříku.

2 4. Před vznikem společnosti spravuje splacené části vkladů zakladatel pověřený tím ve zakladatelské smlouvě či zakladatelské listině. Správou peněžitého vkladu může být též pověřená banka, i když není zakladatelem. Článek 10 Důsledky porušení povinnosti splatit včas upsané akcie 1. Při porušení povinnosti splatit včas emisní kurz upsaných akcií nebo jeho část, tak jak je uvedeno v článku 9 stanov, zaplatí upisovatel společnosti úroky z prodlení ve výši 20% p.a. 2. Jestliže upisovatel nesplatí emisní kurz upsaných akcií nebo jeho splatnou část, vyzve jej představenstvo, aby tak učinil ve lhůtě 45 dnů. Po marném uplynutí této lhůty vyloučí představenstvo upisovatele ze společnosti a vyzve jej, aby vrátil zatimní list v přiměřené lhůtě, kterou představestvo určí. 3. Pokud vyloučený upisovatel v určené lhůtě zatimní list nevrátí, prohlásí představenstvo tento zatimní list za neplatný a toto rozhodnutí představenstvo uveřejní způsobem určeným těmito stanovami pro svolání valné hromady ( článek 42 stanov) a písemně oznámí upisovateli toto rozhodnutí. Vyloučený upisovatel ručí za splacení emisního kurzu akcií. 4. V případě, ža představenstvo prohlásí zatimní list za neplatný, vydá místo něho nový zatimní list či akcie osobě schválené valnou hromadou, která splatí emisní kurz těchto akcií. Článek 11- Zvýšení základního kapitálu valnou hromadou 1. O zvýšení základního kapitálu rozhoduje valná hromada na návrh představenstva, pokud neprověří v souhlasu s článkem 12 stanov představenstvo, aby rozhodlo o zvýšení základního kapitálu společnosti. Článek 12- Zvýšení základního kapitálu představenstvem 1. Valná hromada může rozhodnout o pověření představenstva, aby za podmínek stanovených v těchto stanovách a ve svém pověření rozhodlo o zvýšení základního kapitálu společnosti, a to upisováním akcií či z vlastních zdrojů společnosti s výjimkou nerozděleného zisku, nejvýše však o 1/3 (jednu třetinu) dosavadní výše základního kapitálu v době, kdy představenstvo o zvýšení základního kapitálu rozhoduje. 2. Pověření zvýšit základní kapitál společnosti je možno udělit nejdéle na dobu pěti roků ode dne, kdy se konala valná hromada, která rozhodla o pověření představenstva zvýšit základní kapitál společnosti. Článek 13- Způsoby zvýšení základního kapitálu 1. Zvýšení základního kapitálu společnosti lze provést následujícími způsoby: a) zvýšení základního kapitálu upsáním nových akcií (článek 14 stanov), b) zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů společnosti (článek 16 stanov), c) podmíněné zvýšení základního kapitálu společnosti (článek 17 stanov) d) kombinované zvýšení základního kapitálu (článek 18 stanov) Článek 14- Zvýšení základního kapitálu upsáním nových akcií 1. Zvýšení základního kapitálu upsáním nových akcií je přípustné, jestliže akcionáři splatili zcela emisní kurs dříve upsaných akcií. Toto omezení neplatí v případě, že se zvyšuje základní kapitál upisováním akcií a jejich emisní kurs se splácí pouze nepeněžními vklady. 2. Při upsání akcie na zvýšení základního kapitálu je upisovatel povinen splatit v souladu s rozhodnutím valné hromady o zvýšením základního kapitálu celý emisní kurs akcií, nejméně však celé emisní ážio a alespoň 30% jmenovité hodnoty akcie do dne podání návrhu na zápis zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku. V případě splacení pouze části emisního kursu akcie je upisovatel povinen splatit zbývající část emisního kursu akcie ve lhůtě stanovené v rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu společnosti. 3. Upsat akcie lze pouze těmi nepeněžními vklady, které schválila valná hromada a v listině upisovatelů nemohou být oceněny v jiné výši, než jakou schválila valná hromada. Nepeněžité vklady musí být zcela splaceny před podáním návrhu na zápis zvýšení základního kapitálu společnosti do obchodního rejstříku. 4. Usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu obsahuje náležitosti stanovené zákonem. 5. Do 30 dnů od usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu je představenstvo společnosti povinno podat návrh na zápis tohoto usnesení do obchodního rejstříku. Usnesení zveřejní představenstvo bez zbytečného odkladu po jeho zápisu do obchodního rejstříku. Upisování akcií nemůže začít dříve, než usnesení valné hromady bude zapsáno do obchodního rejstříku. 6. Na základě usnesení valné hromady se mohou dohodnout všichni akcionáři na rozsahu své účasti na zvýšení základního kapitálu společnosti v částce určené valnou hromadou. Tato dohoda nahrazuje listinu upisovatelů a musí být pořízena ve formě notářského zápisu. Dohoda musí obsahovat náležitosti uvedené v zákoně. 7. Představenstvo je povinno podat návrh na zápis výše základního kapitálu do obchodního rejstříku po upsání

3 akcií odpovídajících rozsahu jeho zvýšení a po splacení alespoň 30% jejich jmenovité hodnoty, včetně případného emisního ážia, jde-li o peněžité vklady, a po splacení všech nepeněžitých vkladů. Článek 15- Zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů společnosti 1. Po schválení roční nebo mimořádné účetní uzávěrky může valná hromada rozhodnout, že použije zisku po provedení přídělu do rezervního fondu nebo jeho účasti anebo jiného vlastního zdroje vykázaného v účetní uzávěrce v pasívech společnosti ke zvýšení základního kapitálu. 2. Podmínky zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů společnosti a přípustná výše tohoto zvýšení jsou uvedeny v zákoně a mohou být upřesněny usnesením valné hromady. Usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů společnosti obsahuje náležitosti uvedené v zákoně. 3. Na zvýšení základního kapitálu se podílejí akcionáři v poměru jmenovitých hodnot jejich společnosti. 4. Zvýšení se provede buď vydáním nových akcií a jejich bezplatným rozdělením mezi akcionáře dle poměru jmenovitých hodnot jejich akcií, nebo zvýšením jmenovité hodnoty dosavadních akcií. 5. Způsob vydání nových akcií, převzetí těchto akcií akcionáři a způsob zvýšení jmenovité hodnoty dosavadních akcií formou výměny nebo vyznačením vyšší jmenovité hodnoty na dosavadních akciích jsou upraveny zákonem a mohou být upřesněny usnesením valné hromady. Článek 16- Podmíněné zvýšení základního kapitálu společnosti 1. V případě, že se valná hromada usnesla na vydání vyměnitelných či prioritních obligací, je povinna současně přijmout usnesení o zvýšení základního kapitálu společnosti v rozsahu, v jakém mohou být uplatněna práva z vyměnitelných dluhopisů nebo přednostního práva z prioritních dluhopisů. 2. Částka podmíněného zvýšení základního kapitálu nesmí přesáhnout polovinu základního kapitálu, jež je ke dni usnesení valné hromady o vydání dluhopisů zapsáno do obchodního rejstříku. 3. Představenstvo společnosti je povinno podat návrh na zápis usnesení valné hromady o podmíněném zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku do 30 dnů ode dne, kdy valná hromada toto usnesení přijala. Vydávání vyměnitelných a prioritních dluhopisů nemůže začít dříve, než bude usnesení valné hromady o zvýšení základního kapitálu zapsáno do obchodního rejstříku. 4. Představenstvo společnosti je povinno podat návrh na zápis do výše základního kapitálu do obchodního rejstříku bez zbytečného odkladu po uplynutí lhůty pro uplatnění výměnných a přednostních práv a jen v rozsahu uplatněných výměnných či přednostních práv. 5. Postup při uplatnění výměnného práva či přednostního práva je upraven v zákoně a může být upřesněn usnesením valné hromady. Článek 17- Kombinované zvýšení základního kapitálu 1. V případě, že společnost zvyšuje základní kapitál upisováním zaměstnaneckých akcií, může valná hromada rozhodnout, že část emisního kursu upisovaných akcií bude kryta z vlastních zdrojů. 2. Náležitosti usnesení valné hromady o kombinovaném zvýšení základního kapitálu a postup kombinovaného zvýšení základního kapitálu je upraven v zákoně. Článek 18- Snížení základního kapitálu 1. O snížení základního kapitálu rozhoduje valná hromada na návrh představenstva. 2. V usnesení valné hromady se uvede alespoň: (a) důvod snížení základního kapitálu (b) rozsah snížení základního kapitálu, (c) způsob jakým má být snížení základního kapitálu provedeno, (d) pokud se snižuje základní kapitál vzetím akcií z oběhu na základě losování, pravidla losování a výši úplaty na vylosované akcie nebo způsob jejího určení, (e) pokud se snižuje základní kapitál na základě návrhu akcionářů, údaj, zda jde o návrh na úplatné nebo bezúplatné vzetí z oběhu a při návrhu na úplatné vzetí akcií z oběhu i výše úplaty nebo pravidla pro její určení, (f) pokud mají být v důsledku snížení základního kapitálu předloženy společnosti listinné akcie či zatímní listy, i lhůtu pro jejich předložení. 3. Představenstvo je povinno do 30 dnů ode dne usnesení valné hromady podat návrh na zápis usnesení valné hromady o snížení základního kapitálu do obchodního rejstříku. 4. V případě, že společnost je povinna snížit základní kapitál, použije ke snížení základního kapitálu vlastní akcie nebo zatímní listy, má-li je ve svém majetku.

4 Článek 19- Způsob snížení základního kapitálu 1. Valná hromada může rozhodnout o snížení základního kapitálu pouze následujícími způsoby: a) vzetí akcií z oběhu na základě losování, b) vzetí akcií z oběhu na základě návrhu akcionářů, c) upuštění od vydání akcií. 2. Pokud se snižuje jmenovitá hodnota akcií společnosti snižuje se poměrně u všech akcií společnosti. Pravidla pro snížení jmenovité hodnoty akcií či zatímních listů jsou upravena v zákoně a mohou být upřesněna rozhodnutím valné hromady společnosti. 3. Rozhodnutí o vzetí akcií z oběhu na základě losování musí být zveřejněno. Za vylosované akcie je společnost povinna zaplatit úplatu alespoň ve výši, jež se určuje podle pravidel stanovených v zákoně. Pravidla pro vzetí akcií z oběhu na základě losování jsou upravena v zákoně a mohou být upřesněna rozhodnutím valné hromady společnosti. 4. V případě, že se berou akcie z oběhu na základě veřejného návrhu smlouvy, může rozhodnutí valné hromady určit, že základní kapitál: (a) bude snížen v rozsahu jmenovitých hodnot akcií, které budou vzaty z oběhu na základě veřejného návrhu smlouvy či (b) se snižuje o pevnou částku Pravidla pro vzetí akcií z oběhu na základě veřejného návrhu smlouvy jsou upravena v zákoně a mohou být upřesněna rozhodnutím valné hromady společnosti. 5. Valná hromada může rozhodnout o snížení základního kapitálu upuštěním od vydání akcií v rozsahu, v jakém jsou upisovatelé v prodlení se splacením jmenovité hodnoty akcií, pokud společnost nepostupuje dle článku 10 odst. 3,4 stanov. ČÁST III. AKCIE A JEJICH PŘEVODITELNOST Článek 20- Akcie a její náležitosti 1. Akcie je cenný papír, s nímž jsou spojena práva akcionáře jako společníka podílet se podle tohoto zákona a těchto stanov společnosti na jejím řízení, jejím zisku a na likvidačním zůstatku při zániku společnosti. 2. Kmenové akcie vydané společností v listinné podobě musí obsahovat tyto náležitosti: a) obchodní jméno a sídlo společnosti, b) číselné označení akcie a její jmenovitou hodnotu c) označení formy akcie, pokud společnost vydá akcie na jméno i jméno akcionáře d) výši základního kapitálu a podle akcií k datu emise, e) datum emise a podpis člena nebo členů představenstva oprávněných podepisovat za společnost k datu emise Článek 21- Den vydání akcie a datum emise akcie 1. Akcie je vydána okamžikem, kdy splňuje všechny náležitosti stanovené pro ně těmito stanovami a obecně závaznými právními předpisy a kdy se stane majetkem prvého nabyvatele způsobem určeným zákonem. 2. Datum emise akcie je datum označující den, kdy může dojít k vydání akcie prvému nabyvateli. Datum emise akcie určí, v souladu s těmito stanovami a zákonem, společnost. 3. Společnost je oprávněna vydat hromadné akcie, které nahrazují jednotlivé akcie. Hromadnou akcií je výtisk akcie, na kterém je uvedeno více akcií ve vlastnictví jednoho vlastníka, jež jsou stejného druhu a mají stejnou nominální hodnotu. 4. Akcionář má právo výměny akcie hromadné za příslušný počet akcií, které ji prezentují, a to písemným oznámením představenstvu společnosti. 5. Akcie může být společným majetkem více osob. Spolumajitelé akcií se musí dohodnout, kdo z nich bude vykonávat práva spojená s akcií, nebo musí určit společného zmocněnce. Článek 22- Emisní kurs akcie, emisní ážio 1. Emisní kurs akcie nesmí být nižší, než je jmenovitá hodnota akcie. V případě, že je emisní kurs akcií vyšší, než je jmenovitá hodnota akcií, tvoří tento rozdíl mezi emisním kursem a jmenovitou hodnotou akcií emisní ážio. 2. Rozdíl mezi hodnotou nepeněžitého vkladu a jmenovitou hodnotou akcií, které mají být vydány akcionáři jako protiplnění, se považuje za emisní ážio, pokud zakladatelská smlouva resp. zakladatelská listina či usnesení valné hromady neurčí jinak.

5 Článek 23- Zatímní listy 1. Před zápisem společnosti do obchodního rejstříku je upisovatel, který splatil pouze část jmenovité hodnoty upsaných akcií, oprávněn požádat zakladatele společnosti o vydání písemného potvrzení o zaplacení části jmenovité hodnoty jim upsaných akcií. Toto potvrzení není cenným papírem a nejsou s ním spojena práva a povinnosti akcionáře. 2. Po zápisu společnosti do obchodního rejstříku vydá představenstvo upisovateli bez zbytečného odkladu zatímní list, který nahrazuje všechny jím upsané a nesplacené akcie jednoho druhu. Nesplacenou akcií se rozumí jakákoli upsaná akcie, jejíž emisní kurs nebyl před zápisem do obchodního rejstříku akcionářem zcela splacen. 3. Zatímní list obsahuje: (a) označení zatímní list, (b) obchodní jméno, sídlo společnosti a výši základního kapitálu společnosti, (c) obchodní jméno nebo název a sídlo nebo jméno a bydliště majitele zatímního listu (d) jmenovitou hodnotu tvořenou součtem jmenovitých hodnot upsaných nesplacených akci, (e) počet, podobu a formu akcií, které zatímní list nahrazuje, popřípadě i určení jejich druhu, (f) splacenou a nesplacenou část emisního kursu akcií a lhůty pro splacení emisního kursu, (g) datum vydání zatímního listu a podpis člena nebo členů představenstva oprávněným jménem společnosti jednat. 4. Zatímní list je cenný papír na řad, se kterým jsou spojena práva vyplývající z akcií, které zatímní list nahrazuje, a povinnost splatit emisní kurs akcií. 5. Představenstvo je povinno vyzvat bez zbytečného odkladu po splácení emisního kursu nesplacených akcií akcionáře, aby předložil zatímní list k výměně za akcie, nebo na jeho žádost zatímní list za akcie vymění. Pokud byl splacen emisní kurs jen některých akcií, vymění společnost zatímní list za akcie, jejichž emisní kurs byl splacen, a za nový zatímní list o jmenovité hodnotě tvořené součtem dosud nesplacených akcií, které nový zatímní list nahrazuje. Článek 24- Akcionáři, seznam akcionářů 1. Akcionářem je osoba, která vlastní akcie nebo zatímní listy společnosti. 2. Pokud společnost vydá akcie na jméno, je povinna vést seznam akcionářů. Představenstvo v případě vydání akcií na jméno zabezpečí vyhotovení a vedení seznamu akcionářů, do něhož se zapisuje zejména: (a) označení formy a druhu akcie a její nominativní hodnota, (b) obchodní jméno a sídlo právnické osoby nebo jméno a bydliště fyzické osoby, která je akcionářem, (c) číselné označení akcie, (d) změny těchto údajů, 3. Představenstvo společnosti je povinno na žádost akcionáře vydat mu výpis ze seznamu akcionářů v části, která se ho týká. Článek 25- Převoditelnost akcií 1. Akcie vydané společností jsou převoditelné bez omezení. 2. Práva spojená s listinnou akcií na majitele vykonává ten, kdo ji předloží. 3. K převodu listinné akcie dochází jejím předáním nabyvateli. Pokud společnost vydá akcie na jméno, pak se převod uskutečňuje rubopisem a předáním akcie, popř. provedením dalších právních úkonů. V rubopisu se uvede název a sídlo právnické osoby nebo jméno a bydliště fyzické osoby, která je nabyvatelem akcie, den převodu akcie a podpis převodce. O rubopisu platí obdobně předpisy upravující směnky. K účinnosti převodu akcie na jméno vůči společnosti se vyžaduje zápis o převodu akcie do seznamu akcionářů. Převodce akcií (původní akcionář) či nabyvatel akcií (nový akcionář) v jeho zmocnění je povinen oznámit představenstvu uskutečnění převodu akcií, a to do 3 dnů od uskutečnění převodu akcií. Článek 26- Převoditelnost zatímních listů 1. Převod zatímního listu se řídí obdobně ustanoveními článku 25 odst. 3, s tím, že akcionář, který převede zatímní list na jinou osobu, ručí společnosti za splacení zbytku emisního kursu nesplacených akcií. ČÁST IV. PRÁVA A POVINNOSTI AKCIONÁŘŮ Článek 27- Podíl ze zisku společnosti (dividenda) 1. Akcionář má právo na dividendu, kterou valná hromada podle výsledku hospodaření schválila k rozdělení. Tento podíl se určuje poměrem jmenovité hodnoty akcií akcionáře k jmenovité hodnotě akcií všech akcionářů.

6 Společnost může vydat akce prioritní, s nimiž jsou spojena přednostní práva týkající se dividendy. 2. Společnost není oprávněna rozdělit zisk mezi akcionáře, pokud čistý obchodní kapitál společnosti k poslednímu dni účetního období zjištěný z roční účetní uzávěrky je, nebo by v důsledku rozdělení zisku byl, nižší než základní kapitál společnosti zvýšené o: (a) upsanou hodnotu akcií, pokud byly upsány akcie společnosti na zvýšení základního kapitálu společnosti a nový základní kapitál nebyl ke dni sestavení roční účetní uzávěrky zapsán v obchodním rejstříku, (b) rezervní fond vytvořený ze zisku podle článku 77 odst. 1 stanov, který může být použit pouze k úhradě ztráty společnosti, (c) rezervní fond vytvořený podle článku 77 odst. 4 a 5 stanov. 3. Nestanoví-li rozhodnutí valné hromady jinak, je dividenda splatná do tří měsíců ode dne, kdy bylo přijato usnesení valné hromady o rozdělení zisku. 4. Výše zisku nesmí být vyšší, než je výše zisku vykázaná v roční účetní uzávěrce za poslední účetní období snížená o povinný příděl do rezervního fondu dle článku 77 odst. 1 stanov a o neuhrazené ztráty a zvýšená o nerozdělený zisk minulých let a fondy vytvořené ze zisku, které společnost může použít dle svého volného uvážení. 5. Neurčí-li valná hromada či dohoda s akcionářem jinak, je společnost povinna vyplatit dividendu na své náklady a nebezpečí na adrese akcionáře vedené v seznamu akcionářů ke dni splatnosti dividendy. 6. Akcionář není povinen vrátit společnosti dividendu přijatou v dobré víře. Článek 28- Podíl akcionáře na likvidačním zůstatku 1. Po zrušení společnosti s likvidací má akcionář právo na podíl na likvidačním zůstatku v poměru odpovídajícím jmenovité hodnotě akcií. Podíl na likvidačním zůstatku je vypořádán v penězích, pokud valná hromada nestanoví jinak. 2. Nárok na vyplacení likvidačního zůstatku vzniká akcionáři vrácením listinných akcií společnosti předložených na výzvu likvidátora. Vrácené akcie likvidátor zničí. V případě, že je akcionář v prodlení s předložením listinných akcií či zatímních listů, vyzve jej likvidátor, aby je předložil v dodatečné přiměřené lhůtě, kterou jim určí s upozorněním, že jinak budou prohlášeny za neplatné, a toto rozhodnutí současně zveřejní. Likvidátor prohlásí za neplatné akcie či zatímní listy, které přes výzvu nebyly v dodatečně určené lhůtě předloženy. Prohlášení akcií za neplatné oznámí likvidátor akcionářům, jejichž akcie či zatímní listy byly prohlášeny za neplatné, způsobem určeným stanovymi pro svolání valné hromady. Článek 29- Účast akcionáře na valné hromadě 1. Každý akcionář je oprávněn účastnit se valné hromady, hlasovat na ní, požadovat a dostat na ní vysvětlení záležitostí týkajících se společnosti, které jsou předmětem jednání valné hromady, a uplatňovat návrhy a protinávrhy. V případě hlasování na valné hromadě se nejprve hlasuje o podaném protinávrhu. 2. Hlasovací právo je spojeno s akcií a řídí se její jmenovitou hodnotou, a to tak, že na každých 1.000,- Kč jmenovité hodnoty akcie připadá jeden hlas. 3. Akcionář uplatňuje svá práva účasti na valné hromadě buď osobně, nebo prostřednictvím svého oprávněného zástupce na základě udělené plné moci. Plná moc musí být vyhotovena v českém jazyce či musí být úředně přeložena. Představenstvo společnosti je oprávněno rozhodnout, před rozesláním pozvánek na valnou hromadu, že podpis na plné moci musí být úředně ověřen. V případě, že představenstvo rozhodlo, tak jak je uvedeno v tomto odstavci, akcionář bude o tomto informován v pozvánce na valnou hromadu. Článek 30- Přednostní právo akcionáře 1. Každý akcionář má přednostní právo upsat část nových akcií společnosti upisovaných ke zvýšení základního kapitálu, a to v poměru, v jakém se jeho akcie podílejí na základním kapitálu společnosti, pokud se akcie upisují peněžními vklady. 2. Představenstvo je povinno uveřejnit způsobem určeným stanovami pro svolání valné hromady informaci o přednostním právu, která obsahuje náležitosti uvedené v zákoně. 3. Přednostní právo akcionáře nelze stanovami vyloučit či omezit. V usnesení valné hromady týkající se zvýšení základního kapitálu lze přednostní právo vyloučit či omezit pro všechny majitele akcií téhož druhu. Omezit lze přednostní právo pouze ve stejném rozsahu pro všechny majitele akcií téhož druhu. Vyloučit lze přednostní právo pouze pro všechny akcie nebo pro všechny majitele jednoho druhu akcií. Článek 31- Další práva a povinnosti akcionáře 1. Po dobu trvání společnosti, anebo v případě jejího zrušení, není akcionář oprávněn požadovat vrácení svých

7 majetkových vkladů. 2. Akcionář může žádat do tří měsíců soud, aby vyslovil neplatnost usnesení valné hromady, pokud je v rozporu s právními předpisy, zakladatelskou smlouvou nebo těmito stanovami. 3. Akcionář má další práva a povinnosti stanovené zákonem. Článek 32- Samostatně převoditelná práva 1. Převodem akcie se převádějí všechna práva s ní spojená, pokud dále v tomto článku není stanoveno jinak. 2. Přednostní právo spojené s akciemi, právo na výplatu dividendy a právo na vyplacení likvidačního zůstatku jsou práva samostatně převoditelná. Samostatně převoditelná práva spojená s akcií lze převádět smlouvou o postoupení pohledávky. 3. V případech určených zákonem může samostatně převoditelné právo uplatňovat pouze osoba, která je oprávněna vykonávat toto právo k určenému dni stanoveném v zákoně, a to i v případě, že po rozhodném dni dojde k převodu cenného papíru. 4. Společnost je oprávněna vydat pro uplatnění přednostního práva (článek 30 stanov) cenné papíry označené jako opční listy. Opční listy lze vydat pouze jako cenné papíry na doručitele. 5. Opční list musí obsahovat: a) obchodní jméno a sídlo společnosti b) kolik akcií a jakého druhu, formy a podoby anebo kolik vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů společností, v jaké podobě, formě a v jaké jmenovité hodnotě lze získat, c) doba a místo pro uplatnění přednostního práva, d) emisní kurs akcií či dluhopisů, k nimž lze uplatnit přednostní právo nebo způsob jeho určení, e) údaj o tom, že zní na doručitele, f)datum emise g)podpis člena nebo členů představenstva oprávněných jednat jménem společnosti, h) číselné označení akcie či dluhopisu, k nimž byl opční list vydán. ČÁST V. ORGANIZACE SPOLEČNOSTI Článek 33- Orgány společnosti 1. Orgány společnosti jsou: a) valná hromada, b) představenstvo a c) dozorčí rada 2. V případě, že společnost má jediného akcionáře, nekoná se valná hromada a působnost valné hromady vykonává tento akcionář (článek 45 stanov). ODDÍL A/ Valná hromada Článek 34- Nejvyšší orgán společnosti 1. Valná hromada je nejvyšším orgánem společnosti. Všichni akcionáři mají právo zúčastnit se jejího jednání. 2. Akcionář se zúčastňuje valné hromady osobně či v zastoupení na základě písemné plné moci, jejíž náležitosti jsou uvedené v článku 29 odst. 3 stanov. Zástupcem akcionáře nemůže být člen představenstva či dozorčí rady společnosti. 3. Valné hromady se dále účastní členové představenstva společnosti či jimi určený zástupce, členové dozorčí rady či jimi uvedený zástupce, případně jiné osoby, které představenstvo společnosti určilo či jim zaslalo pozvánku na zasedání valné hromady (tzv. hosté). Článek 35- Působnost valné hromady 1. Do působnosti valné hromady náleží: a) rozhodování o změně stanov společnosti, nejde-li o změnu v důsledku zvýšení základního kapitálu představenstvem, b) rozhodování o zvýšení nebo snížení základního kapitálu c) rozhodnutí o vydání proměnitelných či prioritních dluhopisů a pověření představenstva k podmíněnému zvýšení základního kapitálu, d) volba a odvolání členů představenstva a dozorčí rady, vyjma členů volených zaměstnanci v souladu s článkem 61 stanov, e) schválení roční účetní uzávěrky, rozhodnutí o rozdělení zisku nebo o úhradě ztráty a stanovení tantiém,

8 f) rozhodování o zřizování fondů společnosti a stanovení pravidel jejich tvorby a čerpání, g) rozhodování o sloučení, rozdělení, splynutí a přeměně společnosti, tj. zrušení společnosti bez likvidace, h) rozhodování o zrušení společnosti s likvidací a schválení podílů na likvidačním zůstatku, i) odmítnutí jednání učiněných zakladateli před vznikem společnosti, j) rozhodování o změně práv spojených s jednotlivým druhem akcií, k) jmenování likvidátora společnosti a jeho odměňování, l) rozhodování o přeměně akcií vydaných jako listinné cenné papíry na zaknihované cenné papíry a naopak, za podmínek stanovených v příslušných právních předpisech, m) rozhodování o přeměně akcií na jméno na akcie na majitele a naopak, n) projednávání a schválení všeobecných zásad obchodní politiky společnosti, o)rozhodování o odměňování členů představenstva a členů dozorčí rady, p) rozhodování o podání žádosti o povolení k veřejnému obchodování s akciemi společnosti a o zrušení veřejné obchodovatelnosti akcií, r) rozhodování o prodeji podniku nebo jeho části, s) rozhodování o dalších otázkách, které do působnosti valné hromady zahrnuje zákon, tyto stanovy nebo které si sama vyhradí. Článek 36- Usnášeníschopnost valné hromady a způsob jejího rozhodování 1. Valná hromada je schopná se usnášet, jsou-li na ni přítomni akcionáři, kteří vlastní akcie s jmenovitou hodnotou 50% základního kapitálu společnosti. 2. O záležitostech uvedených v článku 35 písm. a), b), c), h), i) a r) rozhoduje valná hromada alespoň dvoutřetinovou (2/3) většinou hlasů přítomných akcionářů. 3. Pokud valná hromada rozhoduje o zvýšení či snížení základního kapitálu, vyžaduje se i souhlas alespoň dvou třetin přítomných akcionářů každého druhu akcií, které společnost vydala, nebo místo nichž byly vydány zatímní listy. 4. Pokud valná hromada rozhoduje o změně druhu nebo formy akcií, o změně práv spojených s určitým druhem akcií, o omezení převoditelnosti akcií na jméno a o zrušení veřejné obchodovatelnosti akcií, vyžaduje se i souhlas tří čtvrtin (3/4) přítomných akcionářů mající tyto akcie. 5. O rozhodnutích dle odstavce 2,3 a 4 musí být pořízen notářský zápis. 6. Valná hromada rozhoduje o všechno ostatních záležitostech uvedených v článku 35, vyjma záležitostí určených v článku 36 odst. 2 stanov, nadpoloviční většinou hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě. 7. Hlasování na valné hromadě se děje aklamací, pokud valná hromada nerozhodne jinak. Článek 37- Zákaz výkonu hlasovacího práva 1. Při posuzování způsobilosti valné hromady činit rozhodnutí na valné hromadě se nepřihlíží k akciím nebo zatímní listům, s nimiž není spojeno právo hlasovací, nebo pokud nelze hlasovací právo, které je s nimi spojeno vykonávat. 2. Akcionář nemůže vykonávat hlasovací právo: a)spojené se zatímním listem, pokud je v prodlení se splacením emisního kursu nesplacených akcií nebo jeho částí, b) pokud valná hromada rozhoduje o ocenění jeho nepeněžitých vkladů, c) pokud valná hromada rozhoduje o tom, zda s ním má být uzavřena smlouva, nebo prominuto splnění jeho povinností, d) v jiných případech stanovených v zákoně. Článek 38- Dohody o výkonu hlasovacího práva 1. Neplatné jsou jakékoliv dohody o výkonu hlasovacího práva, kterými se akcionář zavazuje: a) dodržovat při hlasování pokyny společnosti nebo některého z jeho orgánů o tom, jak má hlasovat, nebo b) že bude hlasovat pro návrhy předkládané orgány společnosti, c) že vždy uplatní hlasovací právo určitým způsobem. Článek 39- Řádná valná hromada 1. Představenstvo svolává řádnou valnou hromadu alespoň jedenkrát ročně, a to vždy nejpozději do osmi měsíců od posledního dne účetního období. Místo konání valné hromady bude zpravidla hlavní sídlo společnosti či místo určené v pozvánce na valnou hromadu.

9 Článek 40- Mimořádná valná hromada 1. Mimořádná valná hromada bude svolána představenstvem či dozorčí radou společnosti v souladu se stanovami společnosti. 2. Představenstvo je povinno svolat mimořádnou valnou hromadu: a) požádají-li o to akcionáři, kteří mají akcie, jejichž jmenovitá hodnota přesahuje 10% základního kapitálu společnosti. Pokud představenstvo mimořádnou valnou hromadu nesvolá tak, aby se konala do 40 dnů od doručení žádosti o její svolání, mohou tito akcionáři požádat o svolání mimořádné valné hromady v téže lhůtě počítané ode dne doručení žádosti soud, b) bez zbytečného odkladu poté, co zjistí, že ztráta společnosti přesáhla polovinu základního kapitálu společnosti nebo že se společnost dostala do úpadku, a navrhne valné hromadě zrušení společnosti a její vstup do likvidace nebo přijetí jiného opatření, nestanoví-li zákon něco jiného. 3. Dozorčí rada je povinna svolat mimořádnou valnou hromadu, jestliže to vyžadují zájmy společnosti. Článek 42- Náhradní valná hromada 1. V případě, že valná hromada není schopná se usnášet, svolá představenstvo náhradní valnou hromadu. 2. Náhradní valnou hromadu svolává představenstvo novou pozvánkou s tím, že lhůta pro odeslání pozvánky či oznámení se zkracuje na 15 dnů. 3. Náhradní valná hromada musí mít nezměněný pořad jednání a je schopna usnášení bez ohledu na ustanovení článku 36 odst. 1 stanov. Článek 43- Svolání valné hromady 1. Valná hromada se svolává v souladu se zákonem. 2. Oznámení o konání valné hromady uveřejní představenstvo nejméně 30 dnů před svoláním valné hromady v Obchodním rejstříku a Hospodářských novinách. Pokud vydá společnost akcie na jméno, pak musí být zaslány pozvánky akcionářům poštou nebo osobně proti potvrzení o převzetí nejméně 30 dnů přede dnem konání valné hromady, nerozhodnou-li všichni akcionáři o zkrácení této lhůty. 3. Označení či pozvánka musí obsahovat alespoň: a) obchodní jméno a sídlo společnosti, b) místo, datum a hodinu konání valné hromady, c) označení, zda se svolává řádná, mimořádná nebo náhradní valná hromada, d) pořad jednání valné hromady. 4. Je-li na pořadu jednání valné hromady zvýšení základního kapitálu, musí pozvánka či oznámení mimo náležitostí uvedených v odstavci 4 obsahovat i tyto další náležitosti: a) důvod navrhovaného zvýšení základního kapitálu, b) způsob a výše zvýšení základního kapitálu, c) navrhovaný počet nově vydaných akcií nebo nová hodnota dosavadních akcií, d) v případě zvýšení základního kapitálu vydáním nových akcií se uvede lhůta pro jejich upsání, e) navrhuje-li se vydání nového druhu akcií, uvedou se práva s nimi spojená a důsledky, které bude mít jejich vydání na práva spojená s akciemi dříve vydanými, f) zahrnuje-li zvýšení základního kapitálu nepeněžitý vklad, uvede se v pozvánce nebo oznámení jeho předmět a navrhovaná hodnota. 6. Místo, datum a hodina konání valné hromady musí být určeny tak, aby co nejméně omezovaly předmět a navrhovaná hodnota. 7. Valnou hromadu lze odvolat či změnit datum jejího konání na pozdější dobu. Odvolání valné hromady nebo změna data jejího konání musí být oznámeny způsobem stanoveným těmito stanovami společnost povinna uhradit akcionářům, kteří se dostavili podle původní pozvánky nebo původního oznámení, účelně vynaložené náklady. Při určení data konání valné hromady musí být dodržena 30 denní lhůta pro svolání valné hromady. Článek 44- Organizace valné hromady 1. Valná hromada volí svého předsedu, zapisovatele, dva ověřovatele zápisu a osoby pověřené sčítáním hlasů. Do doby zvolení předsedy řídí valnou hromadu člen představenstva, jehož tím představenstvo pověří. 2. Přítomní akcionáři jsou povinni se zapsat do listiny přítomných akcionářů, jež obsahuje obchodní jméno nebo název a sídlo právnické osoby nebo jméno a bydliště fyzické osoby, která je akcionářem, popřípadě jejich zplnomocněného zástupce, čísla listinných akcií a jmenovitou hodnotu akcií, jež ji opravňují k hlasování, popřípadě údaj o tom, že akcie neopravňuje k hlasování. Pokud společnost odmítne zápis určité osoby do listiny přítomných potvrzují svými podpisy předseda valné hromady a zapisovatel.

10 3. Předseda valné hromady zajistí, aby listina přítomných a zápis o valné hromadě měly náležitosti stanovené těmito stanovami a obchodním zákoníkem. V případě, kdy valná hromada má rozhodovat o záležitostech uvedených v článku 36 odst. 2,3 a 4 zajistí představenstvo účast notáře, který o těchto rozhodnutích sepíše notářský zápis. 4. Představenstvo je povinno zařadit do programu jednání valné hromady otázky, o jejichž zařazení požádají akcionáři vlastnící nejméně 10% akcií oprávněných je k výkonu hlasovacího práva. O zařazení takové otázky do programu jednání valné hromady musí akcionáři požádat nejpozději do 8 dnů před konáním valné hromady. 5. Vyhotovení zápisu o valné hromadě zabezpečuje představenstvo do 30 dnů od jejího ukončení. Zápis musí být podepsán zapisovatelem, předsedou valné hromady a dvěma zvolenými ověřovateli. 6. Zápis z valné hromady musí obsahovat: a) obchodní jméno a sídlo společnosti, b)dobu a místo konání valné hromady, c) jméno předsedy valné hromady, zapisovatele, ověřovatelů a osob pověřených sčítáním hlásů, d) návrhy vzešlé z jednání valné hromady, e) závěry z jednání a individuální názory přítomných na valné hromadě, f) výsledky hlasování valné hromady, g) protesty vznesené akcionáři, členy představenstva, členy dozorčí rady týkající se rozhodnutí valné hromady. 7. Návrhy a prohlášení učiněná na jednání valné hromady musí být v zápisu z jednání připojena. 8. K zápisu musí být rovněž připojeny všechny plné moci zástupců akcionářů. 9. Pozvánka na jednání valné hromady, zápis z jednání a listinu přítomných musí společnost zachovat po celou dobu svého trvání ve svém archivu. Pokud se zrušuje společnost bez likvidace a její kapitál přechází na právního nástupce, uschovávají se zápisy v archivu právního nástupce jako zápisy tohoto nástupce. 10. Každý z akcionářů je oprávněn kdykoli požádat o kopii nebo výpis ze zápisu z jednání valné hromady po celou dobu existence společnosti. Kopie zápisu či jeho části se pořizuje na náklady akcionáře, nerozhodne-li představenstvo jinak. Článek 45- Jednací řád valné hromady 1. Valná hromada je oprávněna, v souladu se zákonnými požadavky plynoucími zejména z obchodního zákoníku a těchto stanov, určit si svá procedurální pravidla, podrobněji upravit vnitřní organizaci valné hromady a její fungování, jakož i stanovit pravidla účasti akcionářů na valné hromadě a rozsah výkonu jejich práv na valné hromadě, popřípadě upravit jiné otázky v jednacím řádu valné hromady. Článek 46- Jediný akcionář 1. Má-li společnost jediného akcionáře, nekoná se valná hromada a působnost valné hromady vykonává tento akcionář. Rozhodnutí akcionáře při výkonu působnosti valné hromady musí mít písemnou formu a musí být podepsáno akcionářem. 2. Rozhodnutí akcionáře musí být učiněno ve formě notářského zápisu v případech uvedených v článku 36 odst. 2,3 a Jediný akcionář je oprávněn vyžadovat, aby se rozhodnutí účastnilo představenstvo a dozorčí rada společnosti. Písemné rozhodnutí jediného akcionáře musí být doručeno představenstvu a dozorčí radě společnosti. 4. Smlouvy uzavřené mezi společností a jediným akcionářem této společnosti, pokud tento jedná rovněž jménem společnosti, musí mít písemnou formu. Oddíl B/ Představenstvo Článek 47- Statutární orgán, způsob jednání za společnost 1. Představenstvo je statutárním orgánem, jenž řídí činnost společnosti a jedná jejím jménem. 2. Členové představenstva jednají a podepisují se jménem společnosti tak, že za společnost jedná a podepisuje předseda představenstva samostatně nebo jakýkoliv člen představenstva společně s předsedou představenstva. 3. Valná hromada je oprávněna omezit právo představenstva a jejich členů jednat jménem společnosti či jinak stanovit způsob, jakým členové představenstva jednají za společnost. Článek 48- Počet členů představenstva a jejich funkční období 1. Představenstvo společnosti má tři (3) členy, pokud valná hromada nestanoví jinak. Členové představenstva jsou voleni na dobu pěti (5) let, nestanoví-li valná hromada jinak. Doba určená v rozhodnutí valné hromady nesmí být delší než pět let. Funkční období člena představenstva neskončí, dokud nebyl na jeho místo zvolen člen nový, tím není dotčeno právo člena představenstva na odstoupení ze své funkce.

11 Článek 49- Zánik členství v představenstvu, kooptace členů představenstva 1. K zániku členství v představenstvu dochází zejména smrtí člena představenstva, jeho odvoláním valnou hromadou, vzdáním se funkce či uplynutím jeho funkčního období. 2. V případě zániku členství v představenstvu je valná hromada povinna zvolit nejpozději do tří (3) měsíců ode dne zániku členství nového člena představenstva. 3. V případě zániku členství v představenstvu je představenstvo oprávněno jmenovat náhradního člena/náhradní členy představenstva do příštího zasedání valné hromady při splnění následujících podmínek: a) Počet členů představenstva zvolených valnou hromadou neklesl pod polovinu b) Členství člena představenstva nezaniklo jeho odvoláním 4. Člen představenstva může kdykoliv odstoupit ze své funkce, v souladu s právy a povinnostmi upravenými ve smlouvě mezi členem představenstva a společností, a to písemným oznámením svého odstoupení předsedovi představenstva či předsedovi dozorčí rady společnosti. Odstoupení člena představenstva se stane platným a účinným dnem uvedeným v tomto oznámení. Přijetí odstoupení není rozhodující pro platnost a účinnost odstoupení. Článek 50- Předseda představenstva 1. Představenstvo zvolí na svém prvním zasedání ze svých členů předsedu představenstva. Jestliže nedojde k dohodě při volbě předsedy představenstva, zvolí je představenstvo na svém nejbližším zasedání. 2. Předseda představenstva řídí činnost představenstva a běžnou činnost společnosti. Článek 51- Svolávání představenstva 1. Zasedání představenstva svolává předseda představenstva zpravidla do sídla společnosti. Poznámka na zasedání představenstva může být doručena osobně proti potvrzení, zaslána doručeným dopisem, doručovací službou (Federal Express, DHL apod.), expresním kurýrem či faxem či osobně oproti potvrzení o převzetí a musí být zaslána nejméně 10 dnů přede dnem zaslání. Lhůta může být se souhlasem všech členů představenstva zkrácena. 2. Pozvánka musí obsahovat následující náležitosti: a) obchodní jméno a sídlo společnosti b) místo, datum a hodinu konání c)pořad jednání 3. Zasedání představenstva se koná vždy, požádá-li o to písemně kterýkoliv člen představenstva, a to nejpozději do 15 dnů od vznesení takového požadavku. Článek 52- Zasedání představenstva 1. Zasedání představenstva se konají podle potřeby společnosti. Zasedání řídí předseda představenstva, v případě jeho nepřítomnosti jím určený člen představenstva (předsedající člen). O průběhu zasedání představenstva a o jeho rozhodnutích se pořizují zápisy podepsané předsedou představenstva a zapisovatelem. Každý ze členů představenstva je oprávněn požadovat, aby jeho odlišný názor byl v zápisu zaznamenán, v tom případě platí, že neuvedení členové představenstva hlasovali pro přijetí ustanovení. 2. Představenstvo může na návrh předsedy a se souhlasem všech členů představenstva přijímat rozhodnutí i na zasedání vedeném pomocí telekomunikačních prostředků (telefon, fax, dálnopis, ). Použití tohoto způsobu zasedání je možné pouze tehdy, jestliže všichni členové představenstva byli uvědoměni o pořadu zasedání alespoň 10 dní předem. Zahájení, průběh a ukončení takto vedených zasedání určí předseda představenstva. Lhůta může být se souhlasem všech členů představenstva zkrácena. Článek 53- Způsob rozhodování představenstva a jeho usnášeníschopnost 1. Představenstvo je usnášeníschopné, pokud je na zasedání přítomna nadpoloviční většina všech jeho členů. Členové představenstva se mohou nechat zastoupit na základě zvláštní plné moci, a to i jiným členem představenstva, nevyplývá-li ze smluvního vztahu se společností něco jiného. 2. Představenstvo rozhoduje hlasováním, a to prostou většinou přítomných členů. Každý člen má jeden hlas. V případě rovnosti hlasů se postupuje tak, jak je uvedeno v článku 54 stanov. Článek 54- Předsedající představenstva 1. V případě rovnosti členů představenstva je rozhodující hlas předsedajícího. 2. Předsedajícím se rozumí předseda představenstva a v případě jeho nepřítomnosti osoba, kterou předseda určil jako předsedajícího na zasedání představenstva. V případě, že předseda představenstva neurčí takovouto osobou,

12 je předsedajícím jiný člen představenstva. Článek 55- Vymezení působnosti představenstva 1. Představenstvo rozhoduje o všech záležitostech společnosti, pokud nejsou zákonem nebo stanovami vyhrazeny do působnosti valné hromady. 2. V rámci působnosti představenstva vymezené v odst. 1 přísluší představenstvu mimo jiných úkolů stanovených zákonem a těmito stanovami zejména: a)svolávat valnou hromadu společnosti a vykonávat její rozhodnutí, b)zabezpečit obchodní vedení společnosti, včetně řádného vedení účetnictví společnosti, c)zabezpečit soulad činnnosti společnosti s právními předpisy České republiky, d)předkládat valné hromadě ke schválení roční účetní závěrku s návrhem na rozdělení zisku, popřípadě krytí ztráty společnosti, e)předkládat valné hromadě zprávu o podnikatelské činnosti společnosti a o stavu jejího majeku, f)předkládat valné hromadě ke schválení návrhy na změnu a doplnění těchto stanov, návrhy na zvýšení či snížení základního kapitálu, návrhy na změnu a doplnění rozsahu obchodní činnosti společnosti, zprávy o otázkách, kterými se zabývá představenstvo a které jsou důležité pro chod společnosti nebo které požaduje valná hromada, g) vyhotovovat do třiceti dnů od ukončení valné hromady zápis o valné hromadě, h) určovat počet pracovníků společnosti a stanovit zásady jejich odměňování, i) navrhovat valné hromadě zřízení fondů společnosti vyjma fondu rezervního, j) jmenovat a odvolávat ředitele společnosti, dohlížet na jeho činnost, a zmocňovat ho k řízení společnosti v rámci kompetencí stanovených dle těchto stanov, k) jmenovat a odvolávat prokuristu společnosti, dohlížet na jeho činnost a zmocňovat ho k řízení společnosti v rámci kompetencí stanovených dle těchto stanov, l) jmenovat a odvolávat auditory společnosti, m) vykonávat jménem společnosti zaměstnavatelská práva a povinnosti vyplývající z pracovně právních předpisů, n) vykonávat práva a povinnosti stanovené právními předpisy vedoucímu organizace. 3. Účetní uzávěrka či vybrané údaje z ní s uvedením doby a míst, v němž je roční účetní závěrka k nahlédnutí pro akcionáře, se zasílají akcionářům mající akcie na jméno nejméně 30 dnů přede dnem konání valné hromady. 4. Zpráva o podnikatelské činnosti a o stavu jejího majetku je vždy součástí roční zprávy zpracované dle zákona a bude představenstvem předložena na valné hromadě, jejímž pořadem jednání je schválení roční účetní uzávěrky. 5. Představenstvo je povinno podat bez zbytečného odkladu příslušnému soudu návrh na prohlášení konkursu na společnost, jestliže jsou splněny podmínky stanovené zákonem. Zaviněné porušení této povinnosti členem představenstva má za následek jeho ručení za závazky společnosti, které vznikly po dni, kdy představenstvo povinnost porušilo. Článek 56- Povinnosti členů představenstva a jejich odpovědnost 1. Členové představenstva jsou povinni se řídit zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, pokud jsou v souladu s právními předpisy a stanovami. Jejich porušení nemá vliv na účinky jednání členů představenstva vůči třetím osobám. 2. Členové představenstva jsou povinni vykonávat svou působnost s náležitou péčí a zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení třetím osobám by mohlo společnosti způsobit škodu. Ti členové, kteří způsobili společnosti porušením právních povinností při výkonu působnosti představenstva škodu, odpovídají za tuto škodu společně a nerozdílně. 3. Členové představenstva neodpovídají za škodu, kterou způsobili společnosti splněním pokynu valné hromady, pokud alespoň jeden člen představenstva valnou hromadu na nevhodnost pokynu upozornil a požádal o zapsání protestu ohledně nevhodného pokynu do zápisu z valné hromady a valná hromada na nevhodném pokynu trvala. Toto neplatí, pokud je pokyn valné hromady v rozporu s právními předpisy. 4. Na členy představenstva se vztahuje zákaz konkurenčního jednání. V rámci zákazu konkurence tak člen představenstva nesmí: a) uzavírat vlastním jménem nebo na vlastní účet anebo na účet osoby blízké žádné obchody, jež jsou předmětem podnikání společnosti či souvisejí s podnikatelskou činností společnosti, b) zprostředkovat pro jakékoli třetí osoby s výjimkou akcionářům společností akcionářů s kontrolním počtem hlasů nebo společností, jejíž akcie akcionáři vlastní, obchody společností, c) vykonávat pravomoci statutárního orgánu, nebo být členem statutárního nebo jiného orgánu jiné právnické osoby se stejným či s obdobným předmětem podnikání, ledaže tato jiná právnická osoba je ovládanou osobou. 5. V případě, že člen představenstva poruší některou z výše uvedených povinností, společnost je oprávněna

13 požadovat: a) aby osoba, která tento zákaz konkurence porušila, vydala prospěch z obchodu, při kterém tento zákaz porušila anebo, b) aby osoba, která tento zákaz porušila, převedla práva odpovídající takovému prospěchu na společnosti, c) náhradu vzniklé škody. Práva společnosti uvedená v odstavci 9 tohoto článku zanikají, pokud nejsou uplatněna do 3 měsíců ode dne, kdy se společnost dozvěděla o porušení povinnosti, nebo do 1 roku, kdy k takovému porušení zákazu konkurence došlo. 6. Valná hromada může udělit jednotlivému členu představenstva časově ohraničenou písemnou výjimku ze zákazu konkurenčního jednání. 7. Společnost může uzavřít smlouvu o úvěru nebo půjčce s členem představenstva, dozorčí rady, prokuristou, nebo jinou osobou, která je oprávněna jménem společnosti takovouto smlouvu uzavřít, nebo osobami jim blízkými anebo smlouvu, jejíž obsahem je zajištění závazků těchto osob nebo bazplatný převod majetku ze společnosti, jen s předchozím souhlasem valné hromady a jen za podmínek obvyklých v obchodním styku. Článek 57- Tantiémy členů představenstva 1. Členové představenstva mají nárok na tantiémy, pokud tak valná hromada rozhodne. Článek 58- Jednací řád představenstva 1. Představenstvo je oprávněno, v souladu se zákonnými požadavky plynoucími zejména z obchodního zákoníku a v souladu s těmito stanovami, určit si svá vlastní procedurální pravidla, podrobněji upravit vnitřní organizaci představenstva a jeho fungování, jakož i upravit jiné otázky v jednacím řádu představenstva. ODDÍL C/ Dozorčí rada Článek 59- Kontrolní orgán 1. Dozorčí rada společnosti dohlíží na výkon působnosti představenstva a uskutečňování podnikatelské činnosti společnosti. 2. Dozorčí rada je volena valnou hromadou z řad akcionářů společnosti nebo jiných fyzických osob, a to na návrh akcionářů společnosti. Článek 60- Počet členů rady a jejich funkční období 1. Dozorčí rada má tři (3) členy, nestanoví-li valná hromada jinak. 2. Členové dozorčí rady jsou voleni na dobu dvou (2) let, nestanoví-li valná hromada jinak. Doba, určená v rozhodnutí valné hromady nesmí být delší než pět let. Funkční období člena dozorčí rady neskončí pokud nebyl na jeho místo zvolen člen nový. Tím není dotčeno právo člena dozorčí rady na odstoupení ze své funkce. Článek 61- Zánik členství v dozorčí radě a kooptace jejich členů 1. K zániku členství v dozorčí radě dochází zejména smrtí člena dozorčí rady, jeho odvoláním valnou hromadou společnosti, vzdáním se funkce či uplynutím funkčního období. 2. V případě zániku členství v dozorčí radě je valná hromada povinna zvolit nejpozději do tří (3) měsíců ode dne zániku členství nového člena dozorčí rady. 3. V případě zániku členství v dozorčí radě je dozorčí rada oprávněna jmenovat náhradního člena/ náhradní členy dozorčí rady do příštího zasedání valné hromady při splnění následujících podmínek: a) počet členů dozorčí rady zvolených valnou hromadou nesklesl pod polovinu, b) členství člena dozorčí rady nezaniklo jeho odvoláním. 4. Člen dozorčí rady může kdykoliv odstoupit ze své funkce, v souladu s právy a povinnostmi upravenými ve smlouvě mezi členem dozorčí rady a společností, a to písemným oznámením svého odstoupení předsedovi dozorčí rady či předsedovi představenstva společnosti. Odstoupení člena dozorčí rady se stane platným a účinným dnem uvedeným v tomto oznámení. Přijetí odstoupení není rozhodující pro platnost a účinnost odstoupení. Článek 62- Zaměstnanecká volba členů dozorčí rady 1. Pokud má společnost v době volby dozorčí rady více něž 50 zaměstnanců v hlavním pracovním poměru, volí 1/3 členů dozorčí rady zaměstnanci společnosti a zbývající 2/3 volí valná hromada společnosti. 2. Představenstvo stanoví datum, místo a způsob konání zaměstnanecké volby členů dozorčí rady a vhodným způsobem ho uveřejní v sídle společnosti.

14 Článek 63- Předseda dozorčí rady 1. Dozorčí rada zvolí na svém prvním zasedání ze svých členů předsedu dozorčí rady. Jestliže nedojde k dohodě při volbě předsedy dozorčí rady, zvolí předsedu dozorčí rady nejbližší valná hromada. 2. Předseda dozorčí rady řídí činnost dozorčí rady. Článek 64- Svolávání dozorčí rady 1. Na svolávání dozorčí rady se použijí obdobně ustanovení stanov pro svolávání představenstva. 2. Zasedání dozorčí rady se koná vždy, požádá-li o to písemně kterýkoli člen dozorčí rady, a to nejpozději do 15 dnů od vznesení takového požadavku. Článek 65- Zasedání dozorčí rady 1. Zasedání dozorčí rady se konají podle potřeby společnosti. 2. Zasedání řídí předsedající dozorčí rady. Předsedajícím se rozumí předseda dozorčí rady a v případě jeho nepřítomnosti osoba, kterou předseda určil jako předsedajícího na zasedání dozorčí rady. V případě, že předseda dozorčí rady neurčí takovouto osobu, je předsedajícím osoba, kterou zvolí na svém zasedání dozorčí rada ze svým členů. 3. O průběhu zasedání dozorčí rady a o jeho rozhodnutích se pořizují zápisy podepsané předsedou dozorčí rady. Každý ze členů dozorčí rady je oprávněn požadovat, aby jeho odlišný názor byl v zápisu zaznamenán. 4. V případě, že členové dozorčí rady zvolení zaměstnanci společnosti v souladu s článkem 62 stanov mají jiný názor než ostatní členové dozorčí rady. Jejich menšinový názor musí být oznámen valné hromadě spolu se závěry ostatních členů dozorčí rady. 5. Dozorčí rada může na návrh předsedy a se souhlasem všech členů dozorčí rady přijímat rozhodnutí i na zasedání vedeném pomocí telekomunikačních prostředků (tel., fax, dálnopis, ). Použití tohoto způsobu zasedání je možné pouze tehdy, jestliže všichni členové dozorčí rady, byli uvědomni o pořadu zasedání alespoň 10 dní předem. Lhůta může být se souhlasem alespoň nadpoloviční většiny všech členů dozorčí rady zkrácena. Zahájení, průběh a ukončení takto vedených zasedání určí předseda dozorčí rady. Článek 66- Způsob rozhodování dozorčí rady a její usnášeníschopnost 1. Dozorčí rada je usnášeníschopná, pokud je na zasedání přítomna alespoň nadpoloviční většina všech jejich členů. Členové dozorčí rady se mohou nechat zastoupit na základě zvláštní plné moci, a to i jiným členem dozorčí rady. 2. Dozorčí rada rozhoduje hlasováním, a to prostou většinou přítomných členů. Každý člen má jeden hlas. 3. V případě rovnosti hlasů členů dozorčí rady je rozhodující hlas předsedajícího. Článek 67- Vymezení působnosti dozorčí rady 1. V rámci působnosti upravené obchodním zákoníkem a těmito stanovami přísluší dozorčí radě, resp. jejím členům zejména: a) nahlížet do všech dokladů a záznamů týkajících se činnosti společnosti, b) kontrolovat, zda jsou řádně a v souladu se skutečností, platnými právními předpisy a těmito stanovami vedeny účetní záznamy společnosti, c) kontrolovat, zda podnikatelská činnost společnosti se uskutečňuje v souladu s právními předpisy, těmito stanovami a pokyny valné hromady, d) přezkoumávat roční účetní uzávěrku a návrh na rozložení zisku vypracované představenstvem a předkládat své vyjádření k těmto návrhům na nejbližším zasedání valné hromady, e) předkládat valné hromadě návrhy opatření v souvislosti s výše uvedenou působnosti, f) svolávat mimořádnou valnou hromadu za podmínek stanovených v těchto stanovách (článek 40 odst. 3. stanov), g) zastupovat společnost vůči členům představenstva v řízení před soudy nebo jinými orgány, h) vykonávat další práva stanovená platnými právními předpisy a těmito stanovami, i) účastnit se na jednání valné hromady a představenstva společnosti, podávat návrhy ke všem projednávaným otázkám a informovat valnou hromadu o výsledcích své kontrolní činnosti. Článek 68- Povinnosti členů dozorčí rady a jejich odpovědnost 1. Členové dozorčí rady jsou povinni vykonávat svou působnost s náležitou péčí a zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení třetím osobám by mohlo způsobit společnosti škodu. 2. Členové dozorčí rady jsou povinni se řídit zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou, pokud jsou

15 v souladu s právními předpisy a stanovami. 3. Člen dozorčí rady nesmí být zároveň členem představenstva společnosti, jejím prokuristou nebo jinou osobou oprávněnou podle zápisu v obchodním rejstříku jednat jménem společnosti. 4. Na členy dozorčí rady se vztahuje zákaz konkurenčního jednání tak, jak je upraven obchodním zákoníkem. Článek 69- Tantiémy členů dozorčí rady 1. Členové dozorčí rady mají nárok na tantiémy, pokud tak valná hromada rozhodne. Článek 70- Jednací řád dozorčí rady 1. Dozorčí rada je oprávněna, v souladu se zákonnými požadavky plynoucími zejména z obchodního zákoníku a v souladu s těmito stanovami, určit si svá vlastní procedurální pravidla, podrobněji upravit vnitřní organizaci dozorčí rady a jejich fungování, jakož i upravit jiné otázky v jednacím řádu dozorčí rady. Oddíl D/ Prokurista a ředitel společnosti Článek 71- Jmenování a odvolání ředitele a prokuristy společnosti 1. Představenstvo je oprávněno rozhodnout o jmenování či odvolání ředitele či prokuristy společnosti. Ředitel resp. prokurista společnosti nemusí být členem představenstva společnosti. Článek 72- Prokurista společnosti 1. Prokurista společnosti je oprávněn jednat jménem společnosti a činit veškeré právní úkony, k nimž dochází při provozu činnosti společnosti, i když se k nim jinak vyžaduje zvláštní plná moc. V prokuře není zahrnuto oprávnění zcizovat a zatěžovat nemovitosti. 2. Ostatní práva a povinnosti prokuristy společnosti a případně jeho další omezení jednat jménem společnosti budou upraveny rozhodnutím představenstva společnosti anebo ve smlouvě či jiném obdobném písemném právním dokumentu. 3. Prokurista společnosti je povinen dbát pokynů představenstva společnosti a vykonávat jeho rozhodnutí. 4. Představenstvo je oprávněno omezit oprávnění prokuristy jednat jménem společnosti. 5. Udělení prokury je účinné od zápisu prokuristy do obchodního rejstříku. Článek 73- Ředitel společnosti 1. Práva a povinnosti ředitele společnosti mohou být upraveny rozhodnutím představenstva společnosti, popřípadě smluvní úpravou se společností. 2. Ředitel společnosti je povinen dbát pokynů představenstva společnosti a vykonávat jeho rozhodnutí. ČÁST VI. HOSPODAŘENÍ SPOLEČNOSTI Článek 74- Účetní období 1. Účetním obdobím společnosti je kalendářní rok. Článek 75- Roční účetní uzávěrka 1. Po skončení účetního období, nejpozději však do 31. července následujícího roku, představenstvo zajistí sestavení účetní uzávěrky. 2. Roční účetní závěrku spolu s návrhem na rozdělení zisku, popřípadě krytí ztrát společnosti, předloží představenstvo k přezkoumání dozorčí radě společnosti, k otevření auditorovi a ke schválení valné hromadě společnosti. 3. Roční účetní uzávěrku spolu v návrhem na rozdělení zisku, popřípadě krytí ztrát společnosti zašle představenstvo akcionářům zapsaným v seznamu akcionářů, spolu s pozvánkou na valnou hromadu. Článek 76- Způsob rozdělení zisku 1. Čistý zisk společnosti, tj. zisk zbylý po odvodech daní, poplatků, popřípadě jiných plnění obdobné povahy se použije, dle rozhodnutí valné hromady a pokud valná hromada nestanoví jinak, v tomto pořadí: a) k přídělu do rezervního fondu podle těchto stanov, b) k přídělům do ostatních fondů společnosti, jsou-li zřízeny, c) k jiným účelům stanoveným valnou hromadou, d) k výplatě tantiém členům představenstva a dozorčí rady,

16 e) k výplatě dividend akcionářům Článek 77- Způsob úhrady ztráty 1. Společnost bude hradit ztráty společnosti: a) vydáním nových akcií společnosti či jiných cenných papírů v souladu se zákonem, b) uvolněním prostředků z rezervního fondu společnosti, c) snížení základního kapitálu v případě, že tímto snížením neklesne základní kapitál pod zákonem stanovenou minimální výši, d) uvolněním nerozděleného zisku minulých let, e) prodejem majetku, zejména investičního, f) získáním úvěru a g) dalšími způsoby, které stanoví valná hromada společnosti. 2. Určení způsobu úhrady ztráty je ve výhradní pravomoci valné hromady. Návrh na způsob úhrady ztráty předkládá valné hromadě představenstvo. Článek 78- Rezervní fond a ostatní fondy společnosti 1. Společnost vytvoří rezervní fond z čistého zisku vykázaného v řádné účetní závěrce za rok, v němž poprvé zisk vytvoří a to ve výši 20% z čistého zisku, avšak ne více než 10% z hodnoty základního kapitálu. Tento fond se ročně doplňuje o částku 5% z čistého zisku, až do dosažení výše 20% základního kapitálu. 2. O použití rezervního fondu rozhoduje představenstvo. Představenstvo může použít rezervní fond pouze k úhradě ztrát. 3. Společnost je povinna vytvořit, vyjma rezervního fondu vytvořeného v souladu s článkem 78 odst. 1 a 2, další rezervní fondy, pokud tak valná hromada rozhodne či pokud tak vyžaduje zákon či stanovy (článek 78 odst. 4 a 5). 4. Pokud společnost vykazuje vlastní akcie nebo zatímní listy ve svém účetnictví a v aktivech, musí rezervní fond po odečtení hodnoty, v níž se vytvořil podle odst. 1 či 5, dosahovat hodnoty, v níž společnost tyto akcie vykazuje. Na vytvoření či doplnění rezervního fondu pro účely uvedené v tomto odstavci může společnost použít nerozdělený zisk či jiné fondy, které může společnost použít podle svého uvážení. 5. Společnost může snížit základní kapitál společnosti za účelem jeho převodu do rezervního fondu na úhradu budoucí ztráty, a že část převedená do rezervního fondu nepřesáhne 10% základního kapitálu. Tento rezervní fond může být použit jen k úhradě ztráty nebo ke zvýšení základního kapitálu společnosti, pokud rezervní fond přesahuje částku, ve které je vytvářen podle odst. 1 povinně. 6. Pro účely článku 81 stanov je míněno čistým ziskem společnosti čistý zisk, určený na základě účetní závěrky, která je vypracovaná dle účetních zásad platných v České republice. 7. Valná hromada může na návrh představenstva rozhodnout o zřízení dalších fondů společnosti a stanovit pravidla jejich tvorby a čerpání. Článek 79- Majetek a odpovědnost společnosti 1. Společnost odpovídá za své závazky celým svým majetkem. ČÁST VII. ZRUŠENÍ A LIKVIDACE SPOLEČNOSTI Článek 80- Zrušení společnosti 1. Společnost se zrušuje: a) rozhodnutím valné hromady o zrušení společnosti, a to dnem uvedeným v rozhodnutí valné hromady, b) rozhodnutím valné hromady o sloučení, splynutí nebo rozdělení společnosti nebo její přeměně v jinou formu obchodní společnosti nebo v družstvo, a to dnem uvedeným v rozhodnutí valné hromady c) prohlášením konkursu nebo zamítnutím návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku, d) z dalších důvodů stanovených zákonem 2. Společnost zaniká dnem výmazu z obchodního rejstříku. Zániku společnosti předchází její zrušení s likvidací či bez ní. 3. Po zániku společnosti ručí společníci za závazky společnosti jako za jejího trvání. Pokud se společnost zrušuje s likvidací, ručí společníci za její závazky do výše svého podílu na likvidačním zůstatku, nejméně však v rozsahu, v němž za ně ručili za trvání společnosti. Článek 81- Likvidace společnosti

17 1. Nepředešel-li celý kapitál společnosti na právního nástupce, provede se likvidace společnosti. 2. Vstup společnosti do likvidace se zapisuje do obchodního rejstříku. Po dobu likvidace se užívá obchodního jména společnosti s dovětkem v likvidaci. 3. Zápisem likvidace společnosti do obchodního rejstříku přechází působnost statutárního orgánu jednat jménem společnosti na likvidátora zapsaného v obchodním rejstříku. Je-li jmenováno více likvidátorů a ze jmenování nevyplývá nic jiného, má tuto působnost každý likvidátor. 4. Likvidátora jmenuje valná hromada společnosti. Likvidátorem může být jen fyzická osoba. Odměnu likvidátora určuje orgán společnosti, který likvidátora jmenoval. 5. Likvidátor činí jménem společnosti jen úkony směřující k likvidaci společnosti. Při výkonu této působnosti plní závazky společnosti, uplatňuje pohledávky a přijímá plnění, zastupuje společnost před soudy a jinými orgány, uzavírá smíry a dohody o změně a zániku práv a závazků. Nové smlouvy může uzavírat jen v souvislosti s ukončením nevyřízených obchodů. 6. Zjistí-li likvidátor předlužení likvidované společnosti, podá bez zbytečného odkladu návrh na prohlášení konkursu. 7. Akcionářům nelze poskytnout plnění z důvodů jejich nároku na podíl na likvidačním zůstatku dříve, než jsou uspokojeny nároky všech známých věřitelů společnosti. 8. Je-li pohledávka sporná, může se rozdělit likvidační zůstatek, jen bylo-li věřiteli poskytnuto odpovídající zajištění. 9. Do 30 dnů po skončení likvidace podá likvidátor rejstříkovému soudu návrh na výmaz společnosti z obchodního rejstříku. 10. Po uspokojení všech věřitelů se likvidační zůstatek rozdělí mezi akcionáře v poměru odpovídajícím jmenovité hodnotě jejich akcií. Jestliže akcie nebyly zcela splaceny, vyplatí se odpovídajícím částka, kterou splatili, a teprve zbytek se rozdělí mezi akcionáře v poměru ve výši jmenovité hodnoty jejich akcií. Jestliže likvidační zůstatek nestačí k úhradě jmenovité hodnoty akcií, dělí se akcionáři v poměru odpovídajícím splacené jmenovité hodnotě jejich akcií. ČÁST VIII. ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Článek 82- Postup při změně či doplňování stanov 1. O doplnění nebo jiné změně těchto stanov rozhoduje valná hromada. 2. Návrh na doplnění nebo jinou změnu stanov může podat akcionář, představenstvo, nebo dozorčí rada. Článek 83- Zveřejňování 1. Uveřejňování veškerých skutečností stanovených právními předpisy nebo těmito stanovami provádí společnost uveřejněním příslušné informace na internetových stránkách společnosti na této webové adrese a dále zasláním informace akcionářům na adresu uvedenou v seznamu akcionářů. 2. Výše uvedeným způsobem se uveřejňují zejména oznámení o svolávání valných hromad společnosti a veškeré další údaje stanovené právními předpisy nebo těmito stanovami. Renewall a.s. Jeseniova 780/101, Praha 3, IČ: , Reg.: MS v Praze, dne , sp. zn. B 6319 Článek 84- Rozhodné právo 1. Tyto stanovy jsou vypracovány a budou vykládány v souladu s právními předpisy České republiky a právními předpisy České republiky se řídí vztahy z nich vzniklé. Článek 85- Neplatnost ustanovení 1. V případě neplatnosti či nevykonatelnosti některého ustanovení těchto stanov nebo jeho části, toto nemá žádný účinek na platnost, účinnost nebo vykonatelnost ostatních ustanovení stanov, jejich částí či celých stanov společnosti. Článek 86- Nadpisy 1. Nadpisy článků a částí v těchto stanovách jsou vloženy pouze pro větší přehlednost a odkaz a nemohou být považovány za součást těchto stanov.

18 Článek 87- Doručování 1. Veškeré dokumenty, pozvánky a ostatní písemnosti (dále jen písemnosti ) zasílané akcionářům, společnosti či jejím orgánům v souladu s těmito stanovami či na základě zákonného požadavku práva České republiky budou doručovány v české či anglické jazykové verzi, a to osobně proti potvrzení, doporučeným dopisem, doručovací službou (Federal Express, DHL apod.), expresním kurýrem, faxem či kombinací těchto komunikačních způsobů. 2. Tyto písemnosti budou považovány za doručené dnem jejich přijetí adresátem, nejpozději však 72 hodin po odeslání písemností expresním kurýrem či doručovací službou, 24 hodin po odeslání písemností faxem a 7 dnů po odeslání písemnosti doporučeným dopisem. Na důkaz správnosti připojuje pod toto znění stanov svůj podpis předseda představenstva společnosti. Toto znění stanov je účinné ode dne 1. ledna V Praze dne Ing. Martin Šářec,předseda představenstva