Návrh zahradního domku, jeho realizace a porovnání s obdobným výrobkem na trhu. Diplomová práce

Transkript

1 Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Lesnická a Dřevařská fakulta Ústav základního zpracování dřeva Návrh zahradního domku, jeho realizace a porovnání s obdobným výrobkem na trhu Diplomová práce Vedoucí diplomové práce Ing. Jan Šrajer Vypracoval Bc. Michal Zámečník Brno 2009

2 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Návrh zahradního domku, jeho realizace a porovnání s obdobným výrobkem na trhu vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana LDF MZLU v Brně. dne podpis diplomanta 3

3 Poděkování: Touto cestou chci poděkovat Ing. Janu Šrajerovi za jeho odbornou pomoc, cenné rady a čas strávený nad mími dotazy. S jeho spoluprací se mi podařilo nasměrovat diplomovou práci do konečné fáze. Další poděkovaní směřuje paní Ing. Jitce Čechové za její ochotu při řešení některých fází práce. V neposlední řadě chci poděkovat svým rodičům za umožnění studia na vysoké škole a své přítelkyni za její toleranci a morální podporu. 4

4 Autor/Author: Bc. Michal Zámečník Název práce: Návrh zahradního domku, jeho realizace a porovnání s obdobným výrobkem na trhu Abstrakt: Tato práce řeší problematiku drobných dřevěných staveb, zaměřených na zahradní domky a obsahuje stručný přehled pojmů ze stavebního zákona 183/2006 Sb. Cílem práce je sestavení uceleného přehledu drobných dřevěných staveb a jejich cen na trhu. Práce řeší návrh zahradního domku a zhotovení výkresové a výrobní dokumentace. Práce se dále zabývá ukázkou dimenzování střešní konstrukce a přehledem možných způsobů ochrany dřeva u drobných dřevěných staveb. Metodicky je zaměřena na návrh a realizaci zahradního domku a jeho konstrukční, materiálové a cenové srovnání s obdobným výrobkem na trhu. Klíčová slova: zahradní domek, zákon 183/2006 Sb, ochrana dřeva, dimenzování, materiálová a cenová kalkulace Title of work: A project of a garden house, its realization and comparison with a similar product on the market. Abstract: This work deals with the problems of small wooden constructions, specifically garden houses and includes a brief summary of terms from the construction law 183/2006 Sb. The aim of the work is to draw up a summary of small wooden constructions. It deals with the design of a garden house and making its design and production documentation. The work also shows the dimensions of a roof construction and the survey of possible ways to protect wood of small wooden constructions. Methodically it is aimed at the design and realization of a garden house and its construction, material and price comparison with a similar product on the market. Key words: a garden house, law 183/2006 Sb, wood protection, the dimensions, material and price calculation 5

5 Obsah 1 ÚVOD CÍL PRÁCE DROBNÉ DŘEVĚNÉ STAVBY Pojmy stavebního zákona 183/2006 Sb Základní rozdělení drobných dřevěných staveb Pergoly Altány Přístřešky Vchodové přístřešky Přístřešky pro automobily Přístřešky pro palivové dříví Zahradní domky Domky na nářadí Zahradní domky Chaty a sruby Dětské domečky Grilovací chatky OCHRANA DŘEVA Škůdci dřeva Biotičtí škůdci dřeva Dřevokazné houby Dřevokazný hmyz Abiotičtí škůdci dřeva Konstrukční a chemická ochrana dřeva Konstrukční ochrana Ochrana proti povětrnosti a stříkající vodě Ochrana proti vzlínající vodě Ochrana proti vlhkosti během stavby Chemická ochrana Cíle chemické ochrany dřeva Chemické prostředky na ochranu dřeva

6 4.3 Dřevo jako stavební materiál NÁVRH SAMOTNÉHO ZAHRADNÍHO DOMKU Určení místa a požadavky zákazníka Postup výroby Zhotovení podlahového a stropního rámu Zhotovení nosné kostry bez střešní konstrukce Konstrukce podlahy Realizace pláště Realizace střešní konstrukce Dimenzování střešní krokve Úprava štítů Montáž střešního záklopu a natažení lepenky Uchycení oken a dveří Doprava zahradního domku a úprava plochy pro jeho umístění Ekonomické vyhodnocení Cenová kalkulace Kalkulace zrealizovaného zahradního domku Ekonomické vyhodnocení Doplňková kalkulace POROVNÁNÍ NAVRHOVANÉHO DOMKU S OBDOBNÝM VÝROBKEM NA TRHU Konstrukční porovnání Materiálové porovnání Cenové porovnání DISKUZE ZÁVĚR SUMMARY SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ SEZNAM PŘÍLOH

7 1 ÚVOD Jako stavební materiál se dřevo již v minulosti osvědčilo po všech stránkách, bylo a je jedním z nejoblíbenějších a nejpoužívanějším stavebních materiálů. Je tomu tak jednak kvůli snadné dostupnosti a jednak kvůli velmi příjemným vlastnostem dřevěných výrobků, mezi které může patřit vzhled, vůně, struktura, povrchová teplota opracovatelnost a spousta dalších faktorů, které ze dřeva dělají právě tolik považovaný materiál. Ovšem nebyly to jenom přednosti, které lidé na dřevu objevili, ale byly to i nedostatky, které dokázaly časem eliminovat a to buď vhodnou úpravou dřeva, nebo nahrazením za jiné materiály jako například kámen a železo. V současné době si život bez dřeva nedokážeme představit, jednak kvůli jeho estetickým vlastnostem, ale především je jakákoli stavba bez dřeva nepředstavitelná. Těmto faktům dává za pravdu i stále více se rozvíjející obor dřevostaveb, ať už jsou to dřevěné domy, nebo drobné zahradní stavby, mezi které patří pergoly, altány, domky na nářadí a jiné. A právě tyto stavby mají významnou funkci pro potřeby člověka. Lidé v nich nacházejí pocit uklidnění, relaxace a v neposlední řadě mohou mít tyto stavby i funkci přechodného bydliště. Tipem drobné zahradní stavby jsou i zahradní domky, které mohou mít funkci úložnou, v tomto případě se jedná o stavby uskladňující věci potřebné pro péči o dům a zahradu. Dalším tipem jsou domky, které slouží pro člověka právě jako přechodné bydliště a těmto stavbám bude věnován v této práci největší prostor. 8

8 2 CÍL PRÁCE Cílem práce je vytvoření uceleného přehledu drobných dřevěných staveb a určení orientačních cen na trhu, přičemž tyto stavby musejí splňovat požadavky stavebního zákona 183/2006 Sb. Dalším cílem je zpracování ochrany dřeva a stručného popisu vybraných škůdců napadajících dřevo. Hlavním cílem práce je návrh a realizace zahradního domku, jehož obytná plocha je 12 m 2. Před jeho realizací bude vytvořena výkresová dokumentace a kusovník. Tento domek bude následně porovnán s obdobným výrobkem na trhu a to z hlediska konstrukce, materiálové skladby a ceny. 9

9 3 DROBNÉ DŘEVĚNÉ STAVBY Dřevo patří mezi jeden z nejvyužívanějších a nejvšestrannějších stavebních materiálů a to platí i pro tzv. drobné zahradní stavby. Především v poslední době se trend dřevěných staveb velmi rozmáhá. 3.1 Pojmy stavebního zákona 183/2006 Sb. Drobné stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce nevyžadují stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu a to: a) Stavby o jednom podlaží do 25 m² zastavěné plochy a do 5 m výšky, nepodsklepené, jestliže neobsahují pobytové místnosti, hygienická zařízení ani vytápění, neslouží k ustájení zvířat a nejde o sklady hořlavých kapalin a hořlavých plynů b) Přístřešky o jednom nadzemním podlaží, které slouží veřejné dopravě a jiné veřejné přístupné přístřešky do 40 m² zastavěné plochy a do 5 m výšky c) Ploty do výšky 1,8 m, které nehraničí s veřejnými pozemními komunikacemi a veřejným prostranstvím d) Opěrné zdi do výšky 1 m, které nehraničí s veřejnými pozemními komunikacemi a veřejným prostranstvím Pojem stavební pozemkem je definován 2 zákonem 183/2006 Sb. Stavebním pozemkem rozumíme jeho část nebo soubor pozemků, vymezený a určený k umístění stavby územním rozhodnutím nebo regulačním plánem. Evidovaný v katastru nemovitostí jako stavební parcela a další pozemkové parcely zpravidla pod společným oplocením, tvořící souvislý celek s obytnými a hospodářskými budovami. Je to plocha vymezená k zastavění v územním plánu nebo v zásadách územního rozvoje. Stavebníkem se rozumí osoba, která pro sebe zadá vydání stavebního povolení 10

10 nebo ohlašuje provedení stavby, terénní úpravy nebo zařízení. Stavebníkem se rozumí též investor a objednatel stavby. Stavebníkem provádějící stavbu svépomoci, musí být osoba s vysokoškolským vzděláním stavebního nebo architektonického směru nebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe při provádění staveb. Stavbou se rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. Rozlišujeme také stavby dočasné a pro reklamní účely. Rozhodnutí o umístění stavby 79 zákona 183/2006 Sb. Rozhodnutí o umístění stavby vymezuje stavební pozemek, umisťuje navrhovanou stavbu, stanoví její druh a účel, podmínky pro její umístění, slouží pro zpracování projektové dokumentace, pro vydání stavebního povolení, pro ohlášení stavby a pro napojení na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu. Územní souhlas 103 zákona 183/2006 Sb. Místo územního rozhodnutí může stavební úřad vydat územní souhlas, a to na základě oznámení o záměru, pokud je záměr v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše. Územní souhlas postačí v případě staveb, které nevyžadují stavební povolení ani ohlášení podle 103 zákona 183/2006 Sb. odstavec 1 a 2. Ohlášení 106 zákona 183/2006 Sb. Stavbu může stavebník realizovat na základě písemného souhlasu stavebního úřadu. Pokud mu nebude souhlas či rozhodnutí o zákazu stavby doručeny do čtyřiceti dnů ode dne, kdy bylo ohlášení doručeno na stavební úřad. Znamená to, že úřad souhlas udělil. Stavební zákon nově stanovuje, že souhlas s provedením ohlášené stavby platí dvanáct měsíců. Pokud v této lhůtě zahájíte stavební práce, nepozbude souhlas platnosti. Užívání staveb 119 a 120 zákona 183/2006 Sb. Dokončovanou stavbu, popřípadě část stavby schopnou samostatného užívání, je stavebník povinen oznámit stavebnímu úřadu záměr započít s užíváním stavby nejméně 30 dnů předem. S užíváním stavby pro účel, k němuž byla stavba povolena, 11

11 může být započato, pokud do 30 dnů od oznámení stavební úřad rozhodnutím, které je prvním úkonem v řízení, užívání stavby nezakáže. Požadavky na vymezování ploch 5 vyhláška 501/2006 Sb. Zahradní domek patří do kategorie staveb pro rekreaci. Podle 5 zákona 501/2006 Sb. Plochy rekreace se obvykle samostatně vymezují za účelem zajištění podmínek pro rekreaci v kvalitním prostředí. Dále podle zákona 501/2006 Sb. Plochy rekreace zahrnují zpravidla pozemky staveb pro rodinnou rekreaci, pozemky dalších staveb a zařízení, které souvisejí a jsou slučitelné s rekreací, například veřejných prostranství, občanského vybavení, veřejných tábořišť, přírodních koupališť, rekreačních luk a dalších pozemků. Související dopravní a technické infrastruktury, které nesnižují kvalitu prostředí ve vymezené ploše a jsou slučitelné s rekreačními aktivitami. Nový stavební zákon Stavební zákon 183/2006 nepřinesl místo původního zákona 50/1976 nic razantního. Je pravda, že občan, který staví rodinný dům do 150 m 2 svépomoci, musí stavbu jen ohlásit. Ale stavba musí být doložena stejnou dokumentací, jako to bylo dosud. Stavebník totiž musí shánět několik desítek povolení či vyjádření ke stavbě od orgánů či organizací a to např. od provozovatelů plynových, elektrických, vodních a ostatních sítí. Stavebník je také povinen spolu s ohlášením stavebnímu úřadu doložit, že o svém stavebním záměru prokazatelně informoval vlastníky sousedních pozemků staveb. 12

12 3.2 Základní rozdělení drobných dřevěných staveb Pergoly Altány Přístřešky Zahradní domky Pergoly Pergola je prvek zahradní architektury lehké konstrukce, většinou porostlé popínavými rostlinami vytvářejícími perforovaný přírodní strop a stěny, které slouží k předělení části zahrady nebo k vytvoření zákoutí pro odpočinek, rekreaci nebo naopak společenskou činnost. Pergoly slouží také ve formě loubí jako komunikační prvek propojující různé části zahrady, jejichž význam se tím zdůrazňuje. Pergola může také sloužit jako zástěna, která naopak zakrývá části zahrady, a vytváří tak uzavřený prostor určený pro soukromí a odpočinek uprostřed přírody. (Karel Pavas 2002) Cena pergol je odlišná a záleží k jakému účelu bude pergola užívána. Ty nejjednodušší a tedy i nejlevnější se dají pořídit za Kč, přičemž některé velké a konstrukčně náročné pergoly mohou stát i Kč. Na obrázku 1 je znázorněna pergola jednoduché konstrukce, která slouží k zakrytí nádvoří a její cena se pohybuje kolem Kč. Obr. 1: Jednoduchá pergola-rozměry 5 x 2 metry, materiál smrk, cena Kč 13

13 Před samotnou stavbou pergoly je důležité si uvědomit na co nám bude pergola sloužit, v jakém prostřední ji stavíme a jak má být velká. Právě velikost hraje důležitou roli. Při umístění jednoho stolu a 4 židlí musíte počítat minimálně s 8 m 2, chceme-li pod konstrukci umístit i krb, odkládací stolky a ozdobný květináč, počítejme s prostorem kolem 12 m 2 a více. Pro pergolu s takovýmto určením je nejvhodnější umístění co nejblíže domu. Když to tvar domu a skladba fasády dovolí, je ideální postavit pergolu v návaznosti na dům např. nad vchodem do zahrady nebo jako funkční výplň koutu budovy. Takovéto pergoly bývají nejoblíbenější neboť se stávají součástí obydlí a investice do nich se vzhledem k častému využívání opravdu vyplatí. Kotvení patek a konstrukce Důležité je zjistit, zda je možné sloupky pergoly kotvit přímo do fasády domu. Pokud to možné není, je třeba zvolit správný typ kování pomocí něhož se přikotvý stojky k terénu. Jiné patky jsou určeny na měkký podklad ( trávu, záhon ), jiné na dlažbu či dřevěnou podlahu. Patky v obou případech musí být pozinkované, aby odolaly korozi a neničily dřevo. Sloupky se volí masivní minimálně 70x70 mm, ze dřeva vysušeného tak, aby změny venkovních podmínek neovlivňovaly jeho vzhled a tvar. Vlhké dřevo má tendenci se kroutit a praskat a to v případě těsného umístění pergoly u domu není žádoucí. Pokud bude pergola rozlehlá, tzn. dlouhá více jak 4m je dobré volit sloupky alespoň 90x90 mm a stejně tak silnou i střešní konstrukci. Materiál v těchto parametrech působí mohutně a nedeformuje se. ( Ochrana Materiál, tedy dřevo musí být důkladně ošetřeno impregnací a olejovými mořidly, nebo jinými vodě odolnými přípravky na venkovní použití. Jednotlivé části musejí být dokonale nařezány s co největší přesností, aby ve spojích nezůstávala voda. Veškeré spojení by mělo být provedeno tesařskými spoji, hřebíky a vruty. Pokud chceme pergolu, která nás bude chránit před deštěm a jinými povětrnostními vlivy, můžeme ji zastřešit například průhlednými panely z polykarbonátu. Styl zastřešení musíme volit takový, aby co nejméně narušil přírodní ráz zahrady. 14

14 Obr. 2: Detail spojení trámů u pergoly Altány Obdobné poslání jako pergola plní také altán. V porovnání s pergolou je ale stavebně náročnější, už proto, že je zastřešený a poskytuje azyl i za deště. Jelikož jde vždy o stavbu s určitým architektonickým stylem, bývá i její přizpůsobení charakteru domu a začlenění do zahradní kompozice složitější. ( Podobně jako u pergol, je i u altánů cena hodně odlišná. Menší altán o rozměrech 2,5 x 2,5 metrů pořídíme už za Kč, naproti tomu velký altán může stát podobně jako pergola i Kč. Stejně jako v případě pergoly či obdobného odpočivného zákoutí má altán umožnit pěkný výhled do zahrady, přičemž v zorném poli má zůstat i dům. Z toho plyne, že altán chce kolem sebe dostatek volného prostoru. Ve stísněných podmínkách bude určitě vhodnější třeba malá besídka někde u zahradní zdi. Nejoblíbenější jsou altány vzdušné, otevřené - v podstatě jen podpěry nesoucí jednoduchou střechu s lehkou krytinou, zdviženou nad čtvercovým, kruhovým či polygonálním půdorysem. Nosná konstrukce (nejčastěji dřevěná, zřídka zděná či kovová) mívá obvykle ve spodní části, ale někdy i po celé výšce subtilní mřížovou výplň. Ta slouží pro uchycení popínavé zeleně, která je u altánu vždy vítaná, neboť jej lépe integruje do zahradního prostředí. Méně časté, ale zase využitelné po většinu roku jsou altány uzavíratelné, s prosklenými stěnami. V každém případě ale musí altán stát na zpevněné a vydlážděné ploše. ( Vybavení altánů Minimálně nutným zařízením bývá stůl se židlemi, případně lavice, neboť bez možnosti posezení by altán neměl žádný smysl. Pokud to lze, je vhodné, zejména do 15

15 uzavíratelných staveb, počítat s přívodem elektrického proudu a vody, a to nejen pro osvětlení, ale také třeba pro možnost uvařit si zde kávu. S tím pak už souvisí alespoň malý úložný prostor pro nádobí, varnou konvici apod. Komfortně zařízený altán pak může obsahovat skutečnou letní kuchyni (s grilem, mycím centrem a jiným potřebným vybavením). ( Stavební zákon neudává pro stavbu altánu jeho odstupové vzdálenosti, ovšem stavba musí splňovat požární předpisy. O povolování ve stavebním řízení, rozhodne stavební úřad. Stavba zahradního altánu jako doplňkové stavby k hlavní stavbě nevyžaduje stavební povolení ani ohlášení za podmínky, že nepřesáhne zastavěnou plochu 25 m 2 a výšku 5 metrů a neobsahuje hygienická zařízení ani vytápění. Neplní-li však stavba rekreační funkci, nebo má-li zastavěnou větší plochu, či stavební úřad z nějakého důvodu rozhodne o projednání ve stavebním řízení, musí se žádat o stavební povolení. Obr. 3: Altán o rozměrech 4 x 4 metry v rozpracované fázi, materiál smrk. Cena základní konstrukce Kč Obr.4: Stolicová konstrukce střechy altánu Přístřešky Pojem přístřešek je hodně široký. A můžeme je rozdělit do mnoha tříd. Pro náš účel jsme vybraly tři nejrozšířenější. 16

16 vchodové přístřešky přístřešky pro automobily přístřešky pro palivové dříví (dřevníky) Vchodové přístřešky Vchodové, nebo-li vstupní přístřešky se instalují většinou nad vchodové dveře, garážová vrata a balkony. Slouží proti nepříznivým vlivům počasí a zároveň chrání vstupní objekty před slunečním zářením. Tedy zabezpečují vyšší trvanlivost materiálů vstupních objektů, kdy sluneční záření způsobuje fotodegradaci dřeva a tím změnu barvy dřeva. Současně vstupní přístřešky chrání proti přímému kontaktu dešťové vody se vstupními kontakty. (Swiftová 2002) Cena vchodových přístřešků se pohybuje od 3000 do Kč. Záleží na materiálu a konstrukci provedení. Vstupní přístřešek bývá v dnešní době nedílnou součástí rodinných domů, jednak z důvodu již zmíněné ochrany, ale také dodává stavbě určitou estetiku a vkus. Rozměry a tvar každého přístřešku musí odpovídat stylu a tvaru stavby, ke které je napojen. Obr. 5: Stání pro dva automobily o rozměrech Obr. 6: Vchodový přístřešek 6 x 5 metrů, materiál smrk.cena Kč materiál smrk 17

17 Přístřešky pro automobily Jedná se o vzdušný objekt vycházející z principu pergoly, jehož základem je zpevněný povrch, který může být ve formě udusané hlíny, štěrku, zatravnění betonu, či plastové tvárnice, kamenu, špalíkové dlažby a jiných.(kešnerová 2007) Cenové náklady se pohybují od 7000 kč za ty nejmenší až k částkám kolem Kč. Tento tip zahradní stavby se v českých zahradách vyskytuje poměrně hojně, nejen u rekreačních objektů, ale i u staveb určených k trvalému bydlení. Je určený jak vyplívá z názvu pro jeden, nebo i více dopravních prostředků tohoto tipu. Mívají sedlovou, nebo pultovou střechu a mohou mít podobu jednotlivého, nebo paralelního stání. Plní funkci ochranou při nepřízni počasí. Zejména v zimním období jejich majitelé ocení fakt, že zabraňují padání námrazy a sněhu na okna vozu. Jako ochrana před deštěm a sněhem dostačují, ale jejich otevřená konstrukce se může považovat i za nevýhodu. Tato nevýhoda se dá vyřešit několika různými způsoby. Nejjednodušším je natažení plachty na boční stěny přístřešku. Tento způsob není z designérského hlediska zrovna ideální, ale je velmi účelný. Přístřešek může zároveň jednou, či dvěma stranami přiléhat k venkovní straně domu či jiného stavení. Je možné do něho vestavět box a získat tím uzamykatelný prostor pro další využití. Podobně jako u pergol bývá celá konstrukce ukotvena v ocelových patkách, které jsou zabetonovány v zemi. Jelikož stání na auta bývají větších rozměrů je nutné provést alespoň základní statické propočty. (Kešnerová 2007) Přístřešky pro palivové dříví Je drobná hospodářská stavba určená k uložení dřeva, může být vyrobena na zakázku, nebo z prefabrikovaných dílů. (Kešnerová 2007) Konstrukce může být podobná pergole, či domku na nářadí, nebo se může jednat o malou zastřešenou rámovu konstrukci. I tento tip stavby musí být řádně ukotven v zemi. 18

18 Obr. 7: Dřevník o rozměrech 1,2 x 4 metry, cena 2500 Kč, materiál smrk Zahradní domky Zahradní domek je velmi široký pojem, který se dá rozdělit do několika různých kategorií. Ovšem všechny tyto stavby mají určité společné znaky. Vyznačují se uzavřeným prostorem a všechny tyto stavby mají svou střechu. Lze je rozdělit dle: funkce a účelu konstrukčního a technického řešení. Rozdělení zahradních domků podle funkce Domky na nářadí Celodřevěné domky z dřevěných panelů s jednoduchou montáží, určené na uskladnění nářadí a pomůcek pro zahradu. Lze je postavit i na velmi malých pozemcích. Cena zahradních domků je závislá na jejich velikosti a konstrukci. Cena u běžně dostupných nářaďových domků v marketech se pohybuje kolem Kč. Charakterem by měl nářaďový domek ladit nejen se stylem zahrady, ale i s hlavní stavbou tedy chatou nebo domem, a to i pokud se jedná o typ a barvu střešní krytiny. 19

19 Z konstrukčního hlediska může jít o jednoduchou mobilní stavbu, tedy nikoli pevně spojenou s podkladem (se zemí), bez základové desky, která může být kvůli stabilitě ukotvena na betonových patkách. Výhodou takového typu objektu je fakt, že ho lze snadno demontovat a v případě potřeby (například při změně koncepce zahrady nebo při její rekonstrukci) přesunout na jiné místo. Chceme-li mít uvnitř alespoň minimální komfort, tedy přinejmenším osvětlení, je třeba pamatovat na adekvátní přívod elektřiny. Domek na nářadí může být konstruován bez oken, ale také s okny. Lze si ho nechat postavit individuálně, na zakázku, ale mnohem častěji však lidé využívají rozměrově i materiálově široké a cenově příznivější typizované nabídky hobby marketů nebo zahradních center. Celková zastavěná plocha domku se odvíjí od druhu a množství uskladněných věcí. Z hlediska designu je hoden pozornosti domek jakékoli velikosti může totiž dotvořit zahradu a ladit s jejím charakterem stejně snadno, jako ji zohyzdit. (Kešnerová 2007) Obr. 8: Přední pohled na celodřevěný Zahradní domek umístěný na vydlážděnou plochu. Rozměry jsou 2 x 2,5 metrů, cena Kč Obr.9: Boční pohled Zahradní domky Jedná se o domky umístěné v zahrádkářských koloniích. Mají funkci uskladnění zahrádkářských pomůcek, a nábytku. Ale oproti nářaďovým domkům mají ještě funkci přechodného bydliště. V teplých letních měsících je může člověk tedy použít pro případné přespání. Minimální půdorysná plocha takových domků se pohybuje od 9 m 2. 20

20 Cenová nabídka je velmi široká, začíná na , přičemž domky větších rozměrů a náročnějších konstrukcí dosahují ceny až Kč. Také firmy, které se jejich produkcí a prodejem zabývají, tento výraz převzaly pro stavby se srovnatelnou velikostí, stejně jako například názvy zateplená chata, zahradní chata, víkendový domek, víkendová chata, rekreační chata. Přitom jde o objekty, které mohou, ale nemusejí být pevně spojeny se zemí, nepodsklepené i podsklepené, s přesahem střechy, s bočním přístavkem, verandou otevřenou či zasklenou, s terasou, zateplené pro chladnější dny, nebo bez zateplení, pouze k sezónnímu letnímu využití. Některé mají obytné podkroví se štítovým (výjimečně i střešním) oknem, jiné si vystačí pouze s úložným prostorem pod střechou. Vnitřní komfort ovšem bývá velmi často srovnatelný s většími stavbami, protože i když nároky na prostor a dispozice nejsou tak velké, už málokdo se i v malém víkendovém obydlí obejde bez přívodu elektřiny, vody a kanalizace nebo bez možnosti příležitostného vytápění. Existence ostatních inženýrských sítí (plyn, elektřina) závisí na možnostech stavebníka a konkrétní situaci na pozemku. Zahradní chatka či domek může být stejně dobře hlavním objektem na menším pozemku, nebo sloužit jako vedlejší (na stejném pozemku jako rodinný dům) a sehrát roli provizorního ubytovacího zařízení pro větší návštěvu nebo jako zdroj příjmu nemovitost k pronajímání v rekreační sezóně. Takový domek nebo chatku si lze nechat postavit podle individuálního návrhu (a za individuální náklady), nebo jako typovou záležitost z montovaných prvků dodávku na klíč. O realizaci svépomocí by se mělo uvažovat jen s účastí odborného dohledu a práce znalých řemeslníků nebo zkušených kutilů. Objekty se pohybují ve velikosti kolem dvaceti až padesáti metrů zastavěné plochy, jejich ceny začínají pod hranicí 100 tisíc korun, ale mohou se vyšplhat třeba až k milionu, samozřejmě v závislosti na použitých materiálech a vybavení. Při jejich výběru je vždy nutné ověřit si, jakou firma od budoucího majitele vyžaduje stavební připravenost, co je součástí dodávky a co je třeba dokoupit a doplnit, eventuálně dodělat svépomocí. Bez porovnávání nabídky právě z tohoto hlediska se pak můžete dožít různých nemilých překvapení a původně přijatelná verze se může v souvislosti s dodatečnou investicí rázem ukázat jako velmi nevýhodná. (Kešnerová 2007) 21

21 Obr. 10: Zahradní chatka o rozměrech 5 x 3 metry srubové konstrukce. Cena domku Kč. [1] Chaty a sruby Jsou variantou menších rodinných domů pro letní či zimní rekreaci. Svou rozlohou, umístěním, provedením i vybavením splňují charakteristiku hlavní stavby na pozemku a slouží ke komfortnímu trávení volného času se všemi vymoženostmi civilizace. Firmy je nabízejí jak typizované, tak v provedení na zakázku a jsou při dodávkách velmi variabilní a flexibilní. Cena těchto staveb je hodně rozdílná. Průměrná srubová chata se dá pořídit za Kč. Naopak srubový dům stojí minimálně Kč. Jejich velikost a tvar už nejsou díky novému stavebnímu zákonu tak omezeny, pryč jsou ovšem i doby, kdy stačilo přivézt hrubě opracované trámy a prostě sestavit srub Podoba rekreačního domku, chaty nebo srubu v současné době sice závisí výhradně na vkusu majitele, jeho finančních a prostorových možnostech a na určení, ve které roční době bude využíván, ale vyžaduje i určitou přípravu. Vychází pochopitelně také z počtu osob, které budou objekt používat, odrazí se v ní jejich představa o komfortu, musí však také respektovat prostředí, do něhož se stavba bude integrovat, a charakter pozemku i okolní zástavby. Půjde-li o zděnou stavbu se všemi obvyklými náležitostmi (v podstatě patří ke stejné kategorii jako rodinný dům), tedy o stavbu spojenou se zemí pevným základem, se zateplením, vytápěním, napojením na inženýrské sítě včetně elektřiny, 22

22 vodovodu a odpadů, neobejdeme se bez příslušného projektu, který musí mít i náležitosti legislativní. Obr. 11: Srubová chata [2] Obr. 12: Srubový dům [3] Dětské domečky Jsou určeny ke hraní, proto bývá komfort omezený, není ale výjimkou, že i v dětském zahradním domku je zavedena elektřina a je vybaven i jednoduchým dětským nábytkem. Často se stává, že když děti odrostou, používá se objekt jako domek na nářadí. Proto je při jeho pořizování rozumné počítat s dočasností zmíněného původního účelu a tomu přizpůsobit výběr typu stavby. Umístění je velmi individuální, většinou však patří k vybavení dětského koutku na parcele. Vždy však na viditelném, snadno kontrolovatelném místě prostě pod dozorem dospělých. (Kešnerová 2007) Jednoduchý dětský domeček stojí kolem Kč. Obr. 13: Dětský domeček o rozměru 1,4 x 2,5 metrů. Domeček je vyfocen bez povrchové úpravy. Jeho cena je Kč 23

23 Grilovací chatky Někteří výrobci nabízejí specializovanou stavbu určenou pro ty, kdo při grilování nechtějí spoléhat jen na přízeň počasí. Dovnitř stavby se vejde nejen gril a sezení, ale také menší zásoba dřeva. Rozměry takové chatky musejí být větší z důvodu potřebného místa při grilování. A také pracovní prostor může obsahovat stolovací a odkládací plochy a zároveň může sloužit i jako venkovní kuchyně. K podobnému účelu lze samozřejmě využít i jakýkoli jiný přístřešek, ale přednost úzce účelové stavby spočívá v dokonalosti servisu a pohodlí, k němuž patří i dosažitelnost zásob dřeva. V závislosti na typu grilu je nutno počítat i s komínem, a pokud zásoby dřeva budou poněkud větší, předpokladem je adekvátní požární zabezpečení. S ohledem na požadovaný komfort (osvětlení, možnost použít například kontaktní gril nebo jiné elektrické spotřebiče) se předpokládá také elektrický rozvod. (Kešnerová 2007) Rozdělení zahradních domků podle konstrukce Rámové konstrukce U rámových staveb je konstrukce stěn tvořena nosnou dřevěnou kostrou z opracovaného řeziva, opláštěnou deskovými materiály, které mají výztužný charakter a spolupůsobí při přenosu zatížení s dřevěnou kostrou. Jednotlivé tipy staveb v této skupině se liší pouze ve stupni předvýroby, případně v konstrukčních detailech. Vždy však tuhost celé stavby zajišťuje spolupůsobení pláště s deskových materiálů. (Havířová 2006) Pro tyto stavby jsou charakteristické malé průřezy dřevěných profilů a krátké vzdálenosti mezi nosnými stojkami. Srubové konstrukce Tato konstrukce patří mezi nejstarší. Jejich základem jsou masivní trámy, nebo kuláče, které se pomocí rohových spojů skládají na sebe. U zahradních domků se jedná o jeden z nejrozšířenějších způsobů konstrukce. Ta ovšem není tvořena kuláči, ale palubkami. 24

24 Skeletové konstrukce U těchto staveb nemá plášť funkci nosnou, ale pouze funkci ochranou a výplňovou. Ze statického hlediska nespolupůsobí při přenosu zatížení. Nosná dřevěná kostra je tvořena stejně jako u rámové konstrukce dřevěnými tyčovými prvky, ovšem u této konstrukce jsou uspořádány ve větších vzdálenostech a mají větší dimenze. (Havířová 2006) Příkladem této konstrukce jsou tzv. hrázděné domky. A právě skeletová konstrukce vychází z konstrukce hrázděné. Obr. 14: Hrázděný domek [4] Konstrukční a technické řešení zahradních domků Jednou z možných variant základního a také nejjednoduššího provedení těchto staveb je kompletace z typizovaných panelů, obložených z vnější strany palubkami, jejichž profil a tloušťka závisí na přání zákazníka. Tloušťka prvků roste úměrně s velikostí a vybaveností objektu, přičemž může dosahovat až 90 mm. U větších staveb určených i pro přechodné bydliště se mohou zvolit prvky izolované minerální vlnou a parozábranou a tím se získá stěna s tepelnou propustností rovnající se přibližně mm pórobetonového zdiva. Panely se při montáži vkládají do speciální nosné rámové 25

25 konstrukce. Při spojování dílců je možné setkat se například se systémem dvojperodvojdrážka, což znamená tzv. zámek s dvojím frézováním. Toto spojení zaručuje dokonalou pevnost a těsnost stěn. Ty nejjednodušší objekty lze snadno a rychle smontovat také například střídavým zasouváním dvojic podélných a příčných prken(tzv. srubová konstrukce), dají se snadno rozebrat a opět smontovat, díky čemuž se mohou snadno přemisťovat. Mimo panelové konstrukce se setkáváme s konstrukcí rámovou. Tato konstrukce se vyznačuje větší pevností, ale musí se počítat s faktem, že ji nelze rozebrat podobně jako panelovou konstrukci. Ke všem zahradním domkům můžeme libovolně navolit různé doplňky v podobě teras, bočních přístřešků, většího množství oken a jiných. Všechny takové požadavky je nutné zohlednit již při samotné výrobě. Při výběru střešní krytiny nebereme v úvahu jen estetické hledisko, ale také rozhoduje půdorys domku, klimatické podmínky, sklon střechy a její možné zatížení. Mezi nejčastější střešní krytinu patří pálené střešní tašky, betonové střešní tašky, asfaltové střešní šindele a jiné. (Kešnerová 2007) 26

26 4 OCHRANA DŘEVA Ochrana dřeva je soubor všech opatření, kterými lze trvale předcházet škodám na dřevě, způsobeným napadení dřeva houbami, živočišnými škůdci, ohněm, nebo povětrnostními vlivy. (Žák 1998) 4.1 Škůdci dřeva Dřevo jako živý materiál má mnoho výhod, ale na druhou stranu také mnoho nevýhod. Jedním z největších nedostatků je náchylnost dřeva k poškození a znehodnocení přírodními činiteli. Tyto přírodní činitele se dělí na biotické a abiotické. Do skupiny biotických škůdců patří dřevokazné houby, dřevokazný hmyz a plísně. Naopak do abiotických škůdců patří dešťové srážky, sluneční záření, ultrafialové paprsky a v neposlední řadě hoření. Pokácením stromu dochází ihned ke snížení jeho vlhkosti. Právě množství vody, společně s poměrem vzduchu ve dřevě je rozhodující faktor pro život biotických škůdců. Dalším důležitým faktorem je odstranění kůry. Při jejím ponechání na kmeni hrozí napadení dřeva hmyzem, který do kůry klade vajíčka Biotičtí škůdci dřeva Dřevokazné houby Jsou nejčastějšími škůdci a nejčastější příčinou destrukce dřeva v budovách, kde způsobují hnilobu materiálu. A právě tyto hniloby způsobují snížení pevnosti, křehnutí a rozpadání dřeva. Jak již bylo napsáno jednou z nejdůležitějších podmínek pro vznik dřevokazných hub je vlhkost dřeva. Riziko napadení dřeva houbami se zvětšuje tehdy, pohybuje-li se jeho vlhkost dlouhodobě nad 20% vlhkost. Z toho plyne, že napadení suchého dřeva je teoreticky vyloučeno. Na druhou stranu pokud by došlo k plné vlhkosti (užití dřeva ve vodě) jeho napadení je také vyloučeno a to z důvodu že houby potřebují dýchat, a k tomu jim postačuje 5-20% vzduchu z objemu dřeva. Řada dřevokazných hub se specializuje na určitý druh dřeva. Nejvíce rozrušují bělové dřevo, naopak dřevo jádrové je proti napadení zčásti chráněno extraktivními látkami typu tříslovin, flavonoidů, chinonů a terpenidů. (Kešnerová 2007) 27

27 Přehled významných dřevokazných hub Dřevomorka domácí Serpula lacrymans Tato houba je jedním z nejobávanějších škůdců konstrukčně zabudovaného dřeva, převážně jehličnatého a bojovat proti ní je obtížné. Žije především ve sklepích, v přízemí, pod podlahou, na záklopech a stropních trámech, méně na krovech, protože nesnáší prudké střídání teplot. Vyhovuje jí prostředí, kam dlouhodobě zatéká, s malým, nebo žádným pohybem vzduchu, v přítmí a při teplotě nepřesahující 30 C. Jako jediná dřevokazná houba napadá také suché dřevo (na hranici 20% vlhkosti), ovšem teplota nad 35 C ji likviduje. Ke zničení výtrusů je nutné vyhřát živé prostředí nad 100 C po dobu 6 hodin. Dřevomorka může také způsobovat zdravotní potíže a to bolest hlavy, závratě a nevolnost. (Kešnerová 2007) Obr. 15: Dřevomorka domácí [5] Koniofora sklepní Coniophora puteana Napadá stavební dřevo, které je v kontaktu s mokrými zdmi, mokrou zemí, s vodní párou a podobně. Rychle se šíří tam, kde má vhodné podmínky, vysokou vlhkost dřeva nad 40%. Při snížení vlhkosti se její vývoj zastaví a houba odumírá. Vytváří typickou hnědou hnilobu, dřevo se postupně rozpadá. (Kešnerová 2007) 28

28 Trámovka plotní Gloeophyllum sepiarium Působí velké škody na většině stavebních dílů, ve venkovním prostředí, pod střechou, kam dlouhodobě zatéká, napadá trámy krovů z jehličnatého dřeva. Tato houba způsobuje drtivou většinu škod na venkovních okenních rámech a křídlech. Snášejí vysokou teplotu a periodické střídání sucha a vlhka, odolávají mrazům i dlouhodobému vyschnutí. Trámovka začne růst až při vytvoření vhodných podmínek. Vnější povrch napadeného dřeva zůstává neporušený i při velkém ztrouchnivění vnitřních částí materiálu, a tím pádem se na poškození přijde až po zlomení dřeva. Trámovka vytváří typické, ke dřevu přisedlé plodnice. (Kešnerová 2007) Obr. 17: Trámovka plotní [7] Obr. 16: Koniofora sklepní [6] Dřevokazný hmyz Podobně jako dřevokazné houby, tak i hmyz je zdrojem závažných poškození dřeva, ale na rozdíl od hub nevyžaduje tak vysokou vlhkost a proto se vyskytuje i na suchém dřevu. Mezi hlavní škůdce na našem území patří tesaříci, červotoči, dále se ve stavbách můžeme setkat s hrbohlavy a pilořitkou, kteří se však díky svým ekologickým nárokům nevyskytují často. Velké nebezpečí těchto škůdců spočívá ve schopnosti vyvíjet se ve dřevě po dobu více generací, což vede k výraznému snížení fyzikálních, mechanických i estetických vlastností. Kromě toho se dřevo stává vhodným materiálem pro rozvoj dřevokazných hub. (Urban 1997) Samička dřevokazného hmyzu klade do dřeva vajíčka, z nichž se za několik dní vylíhnou larvy. Ty vyhledávají do dřeva chodbičky různých tvarů a velikostí, které jsou vyplněné jemnými pilinkami. Stadium larvy trvá několik let. Délka záleží na druhu 29

29 hmyzu a klimatických podmínkách. Dospělá larva se zakuklí. Po dobu několika týdnů se vybarvuje, až se z ní vyvine dospělí brouk. Jeho život trvá několik dnů až týdnů. Má jedinou úlohu, založit novou generaci. (Urban 1997) Přehled vybraného dřevokazného hmyzu Tesařík krovový - Hylotrupes bajulus Jedná se o nejvýznamnějšího škůdce dřeva, který napadá především zabudované dřevěné konstrukce. Dospělí brouci se líhnou od května do září. Samička žije 8-25 dnů a naklade celkem až 290 vajíček. Vajíčka klade do trhlinek ve dřevě. Z vajíček se líhnou bělavé larvy, s tmavě hnědou hlavou. Larva, podle stáří 2mm až 30mm velká, prodlouží při optimálních podmínkách chodbičku za jednu hodinu o svou délku. Během svého vývoje larvy vyžírají dřevo a chodbičky za sebou zaplňují drtinami s výkaly. Larvy většinou rozežírají povrchové vrstvy dřeva (bělové dřevo), při intenzivnějším napadení se však zavrtávají hlouběji a rozrušují tak i dřevo jádrové.tato skutečnost způsobuje že povrchová aplikace likvidačních prostředků je málo účinná. Vývojový cyklus je značně rozdílný, co se týče jeho délky, závisí na druhu dřeviny, teplotě prostředí, vlhkosti dřeva a na početnosti larev. Larvy v jádrovém dřevě se vyvíjejí mnohem pomaleji než ve dřevě bělovém a to vzhledem k jeho odlišnému chemickému složení. Doba vývoje kolísá mezi 2-11 lety, někteří autoři udávají až 15 let. Po ukončení vývojového cyklu se brouk zakuklí těsně pod povrchem dřeva. Výletové otvory dospělých brouků jsou oválné o rozměrech 5-6 x 3-4mm, mohou však mít šířku až 10mm. ( Obr. 18: Tesařík Krovový [8] Obr. 19: Požerky Tesaříka [9] 30

30 Tesařík fialový - Callidium violaceum I v tomto případě se jedná o technického škůdce dřeva, který napadá zabudované dřevěné konstrukce. Podobně jako tesařík krovový napadá přednostně neodkorněné dřevo, ale narozdíl od něj napadá i čerstvě poražené dřevo. Brouci se rojí hlavně v květnu a červnu. Z nakladených vajíček se vylíhnou larvy, které vyžírají v povrchové běli celé plochy a před zakuklením se zavrtávají hluboko do dřeva. Larvy jsou bílé, hlava je rovněž bílá s pigmentovaným černým předním okrajem. Délka dospělé larvy je přibližně 25mm, šířka 6mm. Délka těla 10-15mm. ( Obr. 20: Tesařík fialový [10] Červotoč umrlčí (Anobium pertinax) Napadá především dřevo v místech vystavených působení zimních mrazů. Ve zděných obytných domech se usídluje na střešních trámech, v záklopech stropů, v podlahových prknech. Napadá konce trámů, v místech uložení do venkovních stěn, zejména v místech, kde zatéká. ( Jeho optimální podmínky jsou při teplotě 25 C a vlhkosti 19-22%. Obr. 21: Červotoč umrlčí [11] 31

31 4.1.2 Abiotičtí škůdci dřeva Poškození dřeva povětrnostními vlivy Povětrnostní vlivy nevedou přímo ke snížení pevnosti dřeva, vytváří však vhodné podmínky pro napadení dřeva škůdci. Mezi tyto povětrnostní vlivy patří: Dešťové srážky Způsobují změny vlhkosti, bobtnání a sesychání dřeva. Na základě těchto změn vzniknou na povrchu dřeva drobné trhlinky. A právě do těchto trhlinek klade vajíčka dřevokazný hmyz, nebo mohou těmito trhlinkami vniknout do dřeva i spóry hub. Sluneční záření Zvyšuje teplotu dřeva. U světlých dřevin na hodnotu až 40 C, u tmavých dřevin je teplota až 80 C. V důsledku malé tepelné vodivosti dřeva se tak urychluje vznik malých i velkých trhlin. Ultrafialové paprsky Fotochemicky přeměňují v povrchové vrstvě do hloubky asi 2mm důležitou složku dřeva lignin na vodou rozpustné látky, které jsou vymývány deštěm. Povrch neošetřeného dřeva nabývá vzhledu vyšisovaných, nebo vylouhovaných prken šedé barvy. (Žák 1998) 4.2 Konstrukční a chemická ochrana dřeva Konstrukční ochrana Konstrukční ochrana dřeva a dřevařských výrobků vychází z principů fyzikální ochrany založené na regulaci expozičních podmínek v okolí dřeva. Jejím úkolem je cílenými úpravami teploty, vlhkosti, hodnoty ph a jiných fyzikálních parametrů dřeva a okolního vzduchu dosáhnout toho, aby v dané expozici biologičtí škůdci a abiotičtí činitelé nenapadaly dřevo nebo aby jejich působení bylo co nejmenší. Na dřevařské výrobky dlouhodobě působí různé povětrnostní vlivy. Často se nacházejí v prostředí vhodném pro aktivitu biologických škůdců. Specifickým 32

32 nebezpečím jejich poškození je i požár. Konstrukční ochrana dřevařských výrobků spočívá nejen v použití vhodných druhů dřeva a dřevěných materiálů a v optimalizaci jejich tvarů včetně konstrukce, ale i v použití povrchových bariérových nátěrů proti vodě a škůdcům, jakož i v regulaci interiérového klimatu a v řešení protipožárních úseků. ( Ochrana proti povětrnosti a stříkající vodě Cílem stavební ochrany proti vlivům počasí je všestranně chránit venkovní stavební díly před vodními srážkami a umožnit rychlý odvod vody ze stavebních dílů. Pro ochranu proti vlivům počasí přicházejí v úvahu tato opatření: dlouhý přesah střechy chrání venkovní stěny před vodními srážkami ve venkovní expozici se nedoporučuje používání takových spojů a čepů, ve kterých se může hromadit voda, nemají se používat vodorovné plochy dřeva, na kterých voda může zůstat stát. ( Žák 1998) u venkovních stavebních dílů, které mají být vystaveny vodním srážkám, je důležité zakrýt čelní plochy dřeva, neboť ty přijímají vodu zvlášť snadno. Trhliny na povrchu dřeva podporují přijímaní vody. Hranoly s dření, silné fošny z jednoho kusu apod. mají velký sklon k tvorbě trhlin, a tím se zvyšuje riziko napadení škůdci. dokonalá ochrana venkovních stěn proti povětrnostním vlivům je obložení stěn. Obložení ze dřeva musí být ze zadní strany odvětráno. Přednost se dává svislému obložení, neboť voda lépe stéká než u vodorovného uspořádání prken. Vodorovné obložení musí být uspořádáno tak, aby voda nemohla zatékat do spár Ochrana proti vzlínající (kapilární) vodě Cílem ochrany proti vedení vody je zamezit, aby se obsah vlhkosti dřevěného stavebního dílu nepřípustně zvýšil vlivem přímého styku s jinými vlhkými materiály, např. zdivem, zeminou, betonem apod. Může se tomu zabránit následujícími opatřeními: zabezpečit stavby patky s dostatečnou izolací a odstupem od úrovně země 33

33 spodek venkovních stěn se musí realizovat tak, že v kontaktní spáře mezi dřevěným stavebním dílem a soklem je izolační vrstva a spára je navíc chráněna před stříkající srážkovou vodou. ( Žák 1998) Ochrana proti vlhkosti během stavby Při dopravě a skladování dřeva a dřevěných výrobků na stavbě i během stavby je nutno zabezpečit, aby se jeho původní výrobní vlhkost neměnila vlivem srážek nebo vzdušné vlhkosti. Je proto nutné při dopravě a skladování chránit dřevěné díly před vodními srážkami překrytím, uložením do hrání s podklady, apod. Dále je nutno dodržovat tyto zásady: stavební díly, které budou na konci stavby chráněny před povětrností, by měly být i v průběhu stavby pokud možno chráněny před přímými dešťovými srážkami, střešní konstrukce by měla být co nejdříve zakryta. Stavební díly na bázi dřeva je nutno trvale skladovat pod střechou, na vodorovných prokladech, jinak dojde j jejich nevratnému poškození neskladovat dřevo nikdy přímo na zemi, dochází k jeho znečištění a korozi dřeva. ( Žák 1998) Chemická ochrana Chemická ochrana dřeva umožňuje zvýšit přirozenou trvanlivost dřeva, to znamená jeho odolnost proti abiotickým vlivům a biologickým škůdcům. V praxi se používají vhodné typy chemických látek chemické prostředky na ochranu dřeva, respektive chemické ochranné prostředky. Ty se na povrch dřeva nebo do určité hloubky dřeva zavádějí nátěrem, postřikem, máčením a jinými beztlakovými technologiemi, chceme-li dosáhnout jejich většího průniku a příjmu do dřeva, tak i podtlakovo-přetlakovými technologiemi v impregnačních kotlích. 34

34 Cíle chemické ochrany dřeva Chemická ochrana dřeva se používá především k dlouhodobé preventivní ochraně, a to hlavně výrobků ze dřeva umístěných v náročnějších expozicích, jako jsou pražce, telekomunikační a telegrafní sloupy, důlní dřevo, exteriérové dřevěné konstrukce (mosty, terasy, pergoly, sruby, altánky, palisády, ploty), ale i k ochraně interiérových dřevěných konstrukcí (například krovy, stropy). Uplatňuje se i při krátkodobé ochraně kulatiny, řeziva a stavebních dílů během skladování a přepravy. Důležitým úkolem chemické ochrany je i pomoc při likvidaci biologických škůdců už v infikovaném dřevu (intenzivní chemická ochrana infikovaného nebo shnilého a požerky poškozeného dřeva). Obecně platí, že chemická ochrana dřeva se stává významnou zejména v těch situacích, kdy metody fyzikální a konstrukční ochrany jsou málo efektivní nebo těžko realizovatelné Chemické prostředky na ochranu dřeva Prostředky na chemickou ochranu dřeva obsahují většinou jednu nebo více směrově účinných látek a různé průvodní látky. Směrově účinné látky jsou aktivní komponenty ochranných prostředků a podle účinku je dělíme na: baktericidy (účinné proti bakteriím), fungicidy (účinné proti dřevokazným houbám, dřevozbarvujícím houbám a plísním) insekticidy (zabraňují hmyzu požírat zdravé dřevo preventivní insekticidy nebo likvidující hmyz v infikovaném dřevu intenzivní insekticidy), retardéry hoření (snižují hořlavost dřeva), inhibitory povětrnostní koroze (zvyšují odolnost dřeva proti atmosférickým vlivům odpuzují vodu, nepropouštějí UV záření apod.), inhibitory chemické koroze (zvyšují odolnost dřeva proti agresivním chemikáliím). 35

35 Tab.1: Třídy ohrožení rostlého dřeva biologickými škůdci z hlediska vlhkosti dřeva a jeho použití podle ČSN EN 335 Vysvětlivky: - nejsou předpoklady pro výskyt škůdce + jsou předpoklady pro výskyt škůdce +(L) jsou předpoklady pro výskyt a působení v jižních oblastech Evropy Tab. 2: Vazba mezi třídou trvanlivosti dřeva vůči houbám a třídou jeho ohrožení hnilobou z hlediska požadavků na doplňující chemickou ochranu dřeva Popis tabulky 2. I - Přirozená trvanlivost je postačující. (I) - Přirozená trvanlivost je obvykle postačující, za určitých podmínek použití (vysoké namáhaní vlivem vlhkosti, např. prahy) může být ošetření ochrannými prostředky vhodné. (X) - Ošetření prostředky ochrany dřeva je doporučeno, ale za jistých podmínek použití může být přirozená trvanlivost postačující. X - Dřevo je nutno ošetřit fungicidním prostředkem. 36

36 4.3 Dřevo jako stavební materiál Dřevo a kámen patří mezi nejstarší stavební materiály používané již při prvních pokusech člověka o vytvoření přístřeší. Jako stavební materiál je dřevo v porovnání s jinými konstrukčními materiály hodnoceno všeobecně velmi pozitivně. Tento fakt je dán především proto, že se jedná o obnovitelnou surovinu a také je možno jej opětovně použít, nebo jinak zhodnotit, čímž vzniká minimální odpad. (Havířová, dům ze dřeva) Potvrzuje se také fakt, že dřevo je považováno za materiál 21. století. Podle prováděných výzkumů bylo zjištěno, že každý člověk má k dispozici téměř 1 m 3 dorůstajícího dřeva ročně na každou tříčlennou rodinu vyroste v Evropě během 80 let 240 m 3 kulatiny. ( Kešnerová 2007) Dřevo jako stavební materiál má na své straně mnohé dobré a hlavně přesvědčivé důvody, kvůli nimž je tolik žádaným stavebním materiálem. Patří k nim nejen mnohostrannost použití, dlouhá životnost, výborné stavebně-fyzikální vlastnosti. Stále více se do popředí dostává téměř dokonalý soulad dvou aktuálně důležitých pojmů, jakou jsou ekonomie a ekologie. Právě na problém ekologie se v dnešní době klade velký důraz. Ovšem nejsou to jenom kladně vlastnosti, je potřeba zmínit i negativní vlastnosti, které dřevo jako přírodní materiál má. Mezi největší problém patří vztah dřeva k vodě. Dřevo má schopnost vyrovnávat svoji vlhkost s vlhkostí okolí. Se zvyšující se vlhkostí prostředí, dochází tedy i ke zvyšování rovnovážné vlhkosti dřeva. Rovnovážná vlhkost dřeva je taková hodnota, při které se vlhkost dřeva ustálí na relativní vlhkosti vzduchu a teplotě okolního prostředí. Ve dřevě se voda vyskytuje ve třech podobách a to Voda volná Voda vázaná Voda chemicky vázaná Důležitou hodnotou rovnovážné vlhkosti dřeva je hodnota označována jako mez nasycení buněčných stěn. Tato hodnota je u každé dřevina jiná a je závislá na stavbě dané dřeviny, zpravidla se však pohybuje v rozmezí 28-30%. Při hodnotách vlhkosti dřeva nižších, se ve dřevě vyskytuje kromě vody chemicky vázané pouze voda vázaná. A právě změna vody vázané způsobuje bobtnání a sesychání dřevěného materiálu tedy 37

37 změny rozměrů. A právě s touto změnou mohou být narušeny spoje, tvarová stálost a může dojít k celkové deformaci stavby. Veškeré kladné i záporné vlastnosti dřeva jsou přímo závislé na chemickém složení a stavbě dřeva. V našich podmínkách se pro stavební účely používá zejména jehličnaté řezivo a to konkrétně borovice, jedle, modřín a smrk, který patří k celkově nejpoužívanější dřevině. Smrk v našich podmínkách zaujímá téměř 75% veškeré těžby, je tedy nejdostupnější a v porovnání ceny je také nejvýhodnější. Veškeré jehličnaté dřeviny mají proti listnatým výhodu v kratší době obmýtí, což znamená že je dřevo plně využitelné již při nižším věku. Konkrétně u smrku se jedná o hodnotu 80 let, další výhodu této dřeviny je vyšší podíl jarního dřeva v rámci letokruhu, který činí 80%. Jarní dřevo se v rámci letokruhu tvoří na počátku vegetačního období, kdy jsou příznivější podmínky pro růst, což znamená, že tato část letokruhu narůstá rychleji, než část dřeva letního. Jarní dřevo má tedy nižší hustotu, čímž se snižuje celková hmotnost dřeva. (Šlezingerová 1994) Dřevo smrku a) Příčný řez b) Tangenciální řez c) Radiální řez Obr.22: Makroskopická stavba dřeva smrku (Vavrčík, 2002) [12] Barva dřeva smrku je žlutobílá až světle žlutohnědá. Smrk se dobře opracovává suší, ale hůře se impregnuje. Je to dřevina méně trvanlivá a odolná proti biotickým škůdcům. Dřevo smrku má hustotu 420 Kg.m 3 a jeho tvrdost je 26 MPa. (Vavrčík, 2002) 38