MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA ÚSTAV ZÁKLADNÍHO ZPRACOVÁNÍ DŘEVA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
|
|
- Václav Sedláček
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA ÚSTAV ZÁKLADNÍHO ZPRACOVÁNÍ DŘEVA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Návaznost interiérového schodiště na dispoziční a prostorové řešení rodinného domu 2014/2015 Lucie Trčková
2 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Návaznost interiérového schodiště na dispoziční a prostorové řešení rodinného domu zpracovala samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědoma, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Brně, dne: Lucie Trčková
3 Poděkování Ráda bych poděkovala rodičům a celé rodině za veškerou podporu během studia a Ing. Jitce Čechové za vedení a přínosné rady při tvorbě bakalářské práce a za poskytnutí potřebné literatury související s danou problematikou.
4 Abstrakt: Jméno: Název bakalářské práce: Lucie Trčková Návaznost interiérového schodiště na dispoziční a prostorové řešení rodinného domu Tato bakalářská práce je zaměřena na vytvoření různých typů interiérových schodišť v návaznosti na dispoziční a prostorové řešení vybraného rodinného domu. Součástí práce je definování jednotlivých částí schodišť a jejich všeobecných technických poţadavků na základě platných norem. Práce dále zahrnuje rozdělení schodišť dle konstrukčního typu a metody navrhování schodišť s kosými stupni. Praktickým výstupem práce jsou návrhy různých typů schodišť, která jsou umístěna do půdorysu vybraného rodinného domu a hodnocena podle stanovených kritérií, na jejichţ základě je zvolena nejvhodnější varianta. Klíčová slova: schodiště, schodišťové stupně, schodišťové rameno, metody navrhování Abstract: Name: Lucie Trčková Title of the work: Continuity interior staircase on layout and spatial solution of a family house This thesis is focused on creating different types of interior staircases following up layout and spatial solution of the chosen family house. Part of the work is defining of individual staircase components and their general technical requirements based on valid standards. The thesis includes also classification of staircases according to construction type and methods of designing staircases with oblique stairs. The practical output of this work are designs of various types of the staircases which are situated into the ground plan of a chosen family house and they are evaluated according to defined criteria that are the basis for choosing the most suitable variant. Key words: staircase, step, flight of stairs, design methods
5 Obsah 1 ÚVOD CÍL PRÁCE LITERÁRNÍ PŘEHLED Definice a technické poţadavky schodišť Schodišťový prostor Schodiště Schodišťové rameno Zábradlí Schodišťový stupeň Podesta Zrcadlo Poţadavky na schodiště v bytech a rodinných domech Bezpečnost Osvětlení schodišť Poţární odolnost Dispoziční předpoklady Pohodlí Estetika Materiál Konstrukční typy dřevěných schodišť Schodnicová schodiště Sedlová schodiště Zavěšená schodiště Speciální schodiště Navrhování schodišť s kosými stupni Navrhování schodišť s kosými stupni pomocí grafických metod... 30
6 4 METODIKA NÁVRH VARIANT SCHODIŠŤ Výpočet schodišťových stupňů Výpočet schodiště varianta 16 stupňů Výpočet schodiště varianta 17 stupňů Výpočet schodiště varianta 18 stupňů Navrţené typy schodišť Návrh schodiště č Návrh schodiště č Návrh schodiště č Návrh schodiště č Návrh schodiště č Návrh schodiště č Návrh schodiště č Návrh schodiště č Návrh schodiště č Návrh schodiště č VYHODNOCENÍ NAVRŢENÝCH SCHODIŠŤ Materiál Vyhodnocení z hlediska mnoţství materiálu a ceny Estetika Vyhodnocení z hlediska estetiky Pohodlí Vyhodnocení z hlediska pohodlí Půdorys Umístění schodiště Umístění schodiště č
7 6.5.2 Umístění schodiště č Umístění schodiště č Umístění schodiště č Umístění schodiště č Umístění schodiště č Umístění schodiště č Umístěné schodiště č Umístění schodiště č Umístění schodiště č Vyhodnocení z hlediska umístění Výsledné hodnocení daných typů schodišť DISKUZE ZÁVĚR SUMMARY SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY SEZNAM PŘÍLOH... 68
8 1 ÚVOD Schodiště je neodmyslitelnou konstrukcí kaţdého patrového domu, která slouţí k výstupu a sestupu osob. Proto musí být kladen velký důraz na bezpečnost, která je zajištěna dodrţením technických poţadavků. Kromě této základní funkce plní řadu dalších důleţitých funkcí. Nesmí být opomněno, ţe schodiště neslouţí pouze k přemisťování osob, ale také ke stěhování nezbytného vybavení a různých předmětů do vyššího podlaţí. Schodiště je důleţitým interiérovým prvkem kaţdého domu, proto je nezbytné věnovat jeho výběru dostatečný čas, aby byla jednotlivá poschodí propojena jak účelně, tak i vkusně. Pro dosaţení tíţeného výsledku nesmí být na schodiště nahlíţeno pouze z jednoho úhlu pohledu, ale z nejrůznějších hledisek jako je např. konstrukční a dispoziční řešení, tvar, materiál, design a samozřejmě cena. Jak jiţ bylo zmíněno, výsledný estetický design je dán vhodným výběrem materiálu. Současným trendem je návrat k přírodním materiálům. Do klasického prostředí, kde nejsme limitováni prostorem, bude jistě vhodnou volbou mohutné celodřevěné schodiště. V případě malých rodinných domů bude vhodnější vzdušnější varianta dřevěného schodiště, případně kombinace s jiným materiálem jako je ocel nebo sklo. Při výběru materiálu ovšem nesmíme zapomenout na kvalitu, jelikoţ je předpoklad, ţe ţivotnost schodiště je v souladu se ţivotností stavby. Pro celkový dojem interiéru je nezbytné, aby schodiště ladilo i s ostatními prvky, jako jsou dveře, okna a podlahová krytina. Na základě těchto skutečností bylo navrţeno a navzájem porovnáno několik schodišť, umístěných do vybraného půdorysu typového přízemního rodinného domu za účelem zpřístupnění nově vzniklého obytného podkroví. 1
9 2 CÍL PRÁCE Cílem bakalářské práce je zpracování studie typů dřevěných schodišť v návaznosti na zadaný prostor ve vybraném rodinném domě pro moţnost zpřístupnění podstřešního prostoru pro obytný účel. Navrţené varianty budou vzájemně porovnány a vyhodnoceny. Schodiště bude řešeno jako součást interiéru, případně ho lze umístit odděleně od obytného prostoru. Výstupem práce bude umístění navrţených typů dřevěných schodišť do konkrétního prostoru vybraného rodinného domu. 2
10 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Definice a technické poţadavky schodišť Schodišťový prostor Schodišťový prostor slouţí k umístění schodiště uvnitř stavebního objektu. Tento prostor je půdorysně i výškově vymezený a ohraničený (ČSN : Schodiště a šikmé rampy Základní poţadavky, 2010), avšak nemusí být zcela ve všech případech půdorysně uzavřený. Z tohoto důvodu nejsou některá schodiště oddělena od ostatních prostorů, zejména v malých rodinných domech se často schodiště spojují s chodbou nebo se umisťují v hale (Skrbek, Mencl, 1960) Schodiště Obr. 1: Schodnicové schodiště (Štefko, Reinprecht,2004) Podle ČSN je schodiště definováno jako stavební konstrukce, která je určena k překonávání rozdílů výškových úrovní pomocí chůze. Skládá se ze schodišťových ramen a podest. 3
11 Schodiště má umoţnit pohodlný a bezpečný výstup a sestup osob a přemísťování předmětů. Musí splňovat bezpečnostní poţadavky, poţadavky na větrání a osvětlení a jeho umístění nesmí negativně ovlivňovat členění prostoru (Nutsch, Ehrmann, 2002) Schodišťové rameno Schodišťové rameno je svislá a vzájemně na sebe bezprostředně navazující řada nejméně tří schodišťových stupňů, která spojuje dvě různé výškové úrovně. Pokud je výškový rozdíl překonán pouze jedním nebo dvěma schodišťovými stupni, nejedná se o schodišťové rameno, ale o vyrovnávací výškové stupně (ČSN , 2010). První rameno, které se nachází v kaţdém podlaţí budovy, se označuje jako nástupní rameno a poslední rameno jako výstupní. V případě, ţe se schodiště skládá z více neţ dvou ramen v rámci jednoho podlaţí, jsou ostatní ramena nazývána mezilehlými (Skrbek, Mencl, 1960). Kaţdé schodišťové rameno má určitou šířku a délku. Obecně se šířkou schodišťového ramene rozumí jeho celková šířka včetně schodnic, soklu, zábradlí, atd. (Skrbek, Mencl, 1960). Šířku ramene udává šířka schodišťového ramene v půdorysu (Nutsch, Ehrmann, 2002). Půdorysná délka přímého schodišťového ramene je dána vodorovnou vzdáleností hran jeho prvního a posledního stupně (Skrbek, Mencl, 1960) Třídění schodišť a) podle počtu ramen (obr. 2): jednoramenné výškový rozdíl je překonán jedním spojitým ramenem; dvouramenné výškový rozdíl je překonán dvěma rameny přerušenými jednou podestou; tříramenné výškový rozdíl je překonán třemi rameny přerušenými dvěma podestami; víceramenné výškový rozdíl je překonán více rameny přerušenými podestami (ČSN , 2010). 4
12 Obr. 2: Schody podle počtu schodišťových ramen (Sedláčková, Škrabalová, 2004) 1 jednoramenná, 2 dvouramenná, 3 dvouramenná sdružená, 4 tříramenná, 5 tříramenná sdružená, 6 čtyřramenná b) podle půdorysného tvaru (obr. 3): přímé rameno, jehoţ výstupní čára je v půdorysu přímka; zakřivené rameno, jehoţ výstupní čára je v půdorysu křivka; smíšené rameno, jehoţ výstupní čára je v části půdorysu ramene přímka a v části křivka (ČSN , 2010). Obr. 3: Schody podle tvaru schodišťových ramen - kóty v mm (Sedláčková, Škrabalová, 2004) 5
13 Technické poţadavky Výstupní čára Výstupní čára je myšlená čára, která spojuje souvisle přední hrany nástupního a výstupního stupně kaţdého schodišťového ramene v teoretické ose výstupu. U ramen přímých je výstupní čarou přímka, která se umísťuje půdorysně v ose ramene (ČSN , 2010). U křivočarých schodišť má předepsání výstupní čáry značný vliv na půdorysné tvary ramen, na jejich délku i na zkosení jednotlivých stupňů (Skrbek, Mencl, 1960) a zároveň se podle směru výstupní čáry určuje, zda se jedná o schodiště pravotočivá nebo levotočivá (Nutsch, Ehrmann, 2002). U těchto schodišť je výstupní čarou ramen křivka, která se umísťuje půdorysně ve vzdálenosti 1/3 šířky ramene od vnější hrany oblouku jeho zakřivení. Výstupní čarou u ramen smíšených je vzájemně navazující kombinace přímky a křivky, která se taktéţ umísťuje půdorysně ve vzdálenosti 1/3 šířky ramene (obr. 4). Tato vzdálenost je měřena od vnější hrany oblouku jeho zakřivené části. V případě schodišťových ramen zakřivených a smíšených s průchodnou šířkou větší neţ mm se výstupní čára umísťuje půdorysně do osy ramene (ČSN , 2010). Obr. 4: Umístění výstupní schodišťového ramene (ČSN , 2010) Na výstupní čáře schodišťového ramene musí mít dodrţeny navrţené rozměry stupeň (šířka stupně b a výška stupně h). U stupňů se zakřivenou výstupní čarou schodišťového ramene je šířka stupně b měřena jako tětiva oblouku v místě, kde se výstupní čára protíná s hranami vzájemně navazujících stupňů (ČSN , 2010). 6
14 Sklon schodišťového ramene (α) Sklon schodišťového ramene je úhel ve svislé rovině, který svírá výstupní čára s vodorovnou rovinou. U hlavních schodišť v rodinných domech nesmí tento sklon přesáhnout 35 (ČSN , 2010). Jestliţe však konstrukční výška nepřesáhne mm, je moţné zvýšit sklon schodišťových ramen aţ na 41 (ČSN : Obytné budovy, 2014). Obr. 5: Třídění podle sklon ramen (ČSN , 2010) Návaznost schodišťového ramene na podestu U dvouramenných, tříramenných a víceramenných schodišť se nesmí protínat na podestě hrana výstupního stupně jednoho ramene s hranou nástupního stupně druhého ramene v půdorysu v jednom bodě. Vzájemná půdorysná vzdálenost hran výstupního a nástupního stupně má být rovna šířce stupně b, a to nejméně 130 mm (ČSN , 2010). Podchodná výška Podchodná výška (obr. 6) udává svislou vzdálenost mezi výstupní čarou schodišťového ramene a spodním lícem konstrukce nad výstupní čarou, do níţ nezasahuje ţádná překáţka. Nejmenší dovolená podchodná výška H 1min a vedlejších schodišť se stanovuje v závislosti na sklonu ramene podle vztahu: H 1min = cos α hlavních 7
15 V rodinných domech můţe být podchodná výška hlavních schodišť sníţena aţ na mm (ČSN , 2010). Průchodná výška Průchodná výška (obr. 6) je kolmá vzdálenost mezi výstupní čarou a spodním lícem konstrukce nad výstupní čarou, do níţ nezasahuje ţádná překáţka. Stejně jako u podchodné výšky se nejmenší dovolená průchodná výška H 2min se stanovuje v závislosti na sklonu ramene podle vztahu: H 2min = cos α V obytných budovách nesmí být tato výška menší neţ mm (ČSN , 2010). Obr. 6: Nejmenší dovolená podchodná výška h 1 a průchodná výška h 2 kóty v mm (ČSN , 2010) Průchodná šířka Průchodná šířka (obr. 7) je volná šířka schodišťového ramene, do níţ nezasahuje ţádná překáţka. Výjimkou je konstrukce zábradlí popř. madel, která můţe do průchodné šířky ramene zasahovat nejvýše 100 mm (ČSN , 2010). V rodinných domech je nejmenší průchodná šířka ramen hlavních schodišť 900 mm (ČSN , 2004). 8
16 Obr. 7: Průchodná šířka ramene kóty v mm (ČSN , 2010) Průchodný profil Průchodný profil (obr. 8) je charakterizován volnou šířkou a výškou nad schodišťovým ramenem, do níţ nezasahuje ţádná překáţka, čímţ vymezuje prostor pro pohyb osob a předmětů po schodišti (ČSN , 2010). Obr. 8: Průchodný profil kóty v mm (ČSN , 2010) 9
17 3.1.4 Zábradlí Zábradlí je svislá ochranná konstrukce, která slouţí k zajištění volné strany schodišťových ramen a podest. Ve zvláštních případech nese schodišťové zábradlí schodišťové stupně a kromě toho také plní konstrukčně-estetickou funkci (Nutsch, Ehrmann, 2002). Bezpečné zábradlí musí mít dostatečnou výšku a musí zajišťovat ochranu proti propadnutí mezi jednotlivými prvky nebo výplněmi. Nejbezpečnější je takové zábradlí, které není vodorovně děleno příčlemi umoţňující jeho přelezení (Sedláčková, Škrabalová, 2004). Schodišťové zábradlí představuje z pohledu statiky zpravidla rám, který musí být zajištěn proti bočním, podélným, tlakovým a ohybovým silám, které na něj působí. Toho je docíleno stanovením dostatečného průřezu jednotlivých schodišťových součástí, dostatečně silným spojením a upevněním sloupky a schodnicemi a přiměřeným vyztuţením deskovými nebo tyčovými prvky (Nutsch, Ehrmann, 2002). Zábradlí dřevěných schodišť jsou rovněţ dřevěná a skládají se zpravidla z jednoho nebo dvou hlavních sloupků, dobře začepovaných do plného nástupního stupně schodišťového ramene nebo podestového nosníku; ze sloupků mezilehlých, začepovaných do schodnic nebo do nasazených stupnic stupňů; z převázek připevněných ke sloupkům; z příček vzdálených maximálně 130 mm a připevněných k převázkám; z madla osazeného na horních koncích sloupků (Skrbek, Mencl, 1960). Pro připevnění nosných sloupků zábradlí existuje několik moţností (obr. 9): do čel schodišťových stupňů (ze strany schodišťového ramene); do horního líce schodnice; do horní plochy stupnice; z přední strany do podstupnice; zespodu schodišťového ramene osazovaná trubka je potom ohnutá a prochází kolem boku ramene. S tímto řešením se setkáváme výjimečně; plné zábradlí, které je pokračováním schodišťové zdi (Drábek, 1999). 10
18 Obr. 9: Konstrukce a způsoby kotvení zábradlí kóty v mm (Sedláčková, Škrabalová, 2004) Výplň zábradlí můţe být plná (dřevo, bezpečnostní sklo, kov a další) nebo dělená. V případě dělené výplně nesmí vznikat svislé mezery širší neţ 13 cm (Drábek, 1999) Technické poţadavky Norma ČSN (2010) uvádí, ţe schodišťová ramena a podesty musí být na volných okrajích opatřeny zábradlím s madlem v místech, kde to poţaduje norma ČSN : Ochranná zábradlí (2008). Je-li u schodiště šířka zrcadla větší neţ 200 mm, stanoví se výška zábradlí podle hloubky volného prostoru v zrcadle. V případě, ţe zrcadlo není širší neţ 200 mm, stanoví se výška zábradlí podle výškového rozdílu k nejblíţe níţe leţící podlaze (schodišťovému rameni, podestě apod.) za zrcadlem. Nejmenší dovolená výška zábradlí se stanoví z tabulky 1 (ČSN , 2008). 11
19 Tab. 1: Nejmenší dovolená výška zábradlí (ČSN , 2008) Schodišťový stupeň Schodišťový stupeň je prvek schodišťového ramene, jehoţ šířkový a výškový rozměr je v souladu s předpokládaným provozem, s komfortem i s bezpečností chůze osob na schodišti. Schodišťový stupeň se skládá ze: stupnice nášlapná, horní vodorovná plocha schodišťového stupně; podstupnice přední svislá nebo šikmá plocha schodišťového stupně (ČSN , 2010). Jednotlivé schodišťové stupně charakterizuje: výška stupně svislá vzdálenost stupnic dvou následujících schodišťových stupňů šířka stupně vodorovná vzdálenost předních hran stupnic dvou následujících schodišťových stupňů na výstupní čáře (ČSN , 2010) Třídění schodišťových stupňů a) Podle umístění stupně ve schodišťovém rameni (obr. 10): nástupní stupeň první, nejniţší stupeň schodišťového ramene, jehoţ stupnice je ve vyšší úrovni neţ úroveň přilehlé podesty; výstupní stupeň poslední, nejvyšší stupeň schodišťového ramene, jehoţ stupnice je součástí navazující podesty a jeho výšková úroveň je shodná s výškovou úrovní této podesty; běţný stupeň stupeň umístěný ve schodišťovém rameni mezi stupněm nástupním a výstupním; jalový stupeň stupeň umístěný ve schodišťovém rameni před nástupním stupněm a jeho návrh vyplývá z konstrukčního řešení schodišťového ramene; 12
20 stupnice i podstupnice jalového stupně jsou součástí podesty; nepřekonává ţádný výškový rozdíl (ČSN , 2010). b) Podle půdorysného tvaru: Obr. 10: Třídění stupňů podle umístění ve schodišťovém rameni (Krchňáková a kol. 1980) přímý stupeň stupeň, jehoţ přední hrana je rovnoběţná s přední hranou následujícího stupně, jeho stupnice má půdorysný tvar obdélníka popř. kosodélníka; kosý stupeň stupeň, jehoţ přední hrana není rovnoběţná s přední hranou následujícího stupně, jeho stupnice má půdorysný tvar lichoběţníka; zakřivený stupeň stupeň, jehoţ přední hrana i přední hrana následujícího stupně jsou např. zalomené apod. (ČSN , 2010) Technické poţadavky Všechny stupně v jednom schodišťovém rameni musí mít shodnou výšku h. Tato výška stupně h je měřena jako svislá vzdálenost horního povrchu stupnic dvou po sobě následujících stupňů. Schodišťový stupeň také musí mít na výstupní čáře shodnou šířku b, která je měřena jako vodorovná vzdálenost předních hran dvou po sobě následujících stupňů. Stejnou výšku a šířku mají mít stupně ve schodišťových ramenech v rámci téhoţ schodiště. V případě kosých a zvláštních stupňů musí být v nejuţším místě šířka stupně nejméně130 mm (ČSN , 2010). V jednom schodišťovém rameni je minimální počet výšek stupňů 3, maximální však 18. Doporučuje se navrhovat schodiště se 16 výškami stupňů v rámci jednoho 13
21 schodišťového ramene. Dále je vhodné u dvouramenných a víceramenných schodišť dodrţet stejný počet stupňů ve všech ramenech téhoţ schodiště. Poměr mezi výškou stupně h a šířkou stupně b se stanoví podle vztahu: 2 h + b = 630 mm, přičemţ optimální výška stupně se pohybuje v rozmezí 150 mm aţ 180 mm. Nejmenší šířka stupně na výstupní čáře je 210 mm a nejmenší šířka stupnice na výstupní čáře je 250 mm (ČSN , 2010). Obr. 11: Nejmenší šířka stupně na výstupní čáře a nejmenší šířka stupnice na výstupní čáře (ČSN , 2010) Rovina podstupnice můţe být odkloněna od svislice výstupní čáry ve směru výstupu nejvíce 15. V případě, ţe jsou stupně řešeny bez podstupnic, můţe niţší stupnice zasahovat pod přední hranu vyšší stupnice maximálně 40 mm. Přední hrana stupně můţe být zaoblená nebo zkosená (obr. 12). Největší přípustný poloměr zaoblení je 10 mm, největší přípustný rozměr zkosení je výškově 5 mm a šířkově 25 mm (ČSN , 2010) Podesta Obr. 12: Přední hrana stupně (ČSN , 2010) Po překonání určité výškové úrovně navazuje schodišťové rameno na plochu nazývanou podesta (ČSN , 2010), coţ je konstrukční prvek usnadňující chůzi (Skrbek, Mencl, 1960). 14
22 Třídění podest podle ČSN (2010): a) Podlaţní (patrové) Podlaţní podesta je plocha, která navazuje na schodišťové rameno v úrovni podlaţí. Doporučená průchodná šířka podlaţních podest je nejméně o 100 mm aţ 200 mm větší, neţ je průchodná šířka přilehlých ramen. b) Mezipodlaţní (mezipatrové) Mezipodlaţní podesta je plocha, na kterou navazuje schodišťové rameno v jiné výškové úrovni neţ je úroveň podlaţí a mění se na ní směr výstupu. Průchodná šířka mezipodlaţní podesty se musí rovnat nejméně průchodné šířce navazujících ramen a nesmí být zúţena ţádnou zasahující konstrukcí nebo zařízením. c) Vloţené (odpočívadla) Vloţená podesta je plocha umístěná v jiné výškové úrovni, neţ je úroveň podlaţí. Rozděluje schodišťové rameno na vzájemně na sebe navazující ramena a nemění se na ní směr výstupu. Délka vloţené podesty musí být v násobku 630 mm a zvětšena o šířku přilehlého výstupního stupně (obr. č 13 označeno jako b). U zakřivených schodišť musí být délka vloţené podesty dodrţena na výstupní čáře (Nutsch, Ehrmann, 2002). Obr. 13: Délka podesty (Nutsch, Ehrmann, 2002) Umístění dveří na podestách Dveře na podestách musí být umístěny tak, aby dveřní křídlo v ţádné poloze nezuţovalo minimální průchodnou šířku podesty. Dveře, které mají křídla otevíratelná mimo podestu, mají mít vzdálenost vnitřní hrany zárubně od hrany změny výškové úrovně nejméně 350 mm (ČSN , 2010). 15
23 3.1.7 Zrcadlo Zrcadlo je volný prostor ohraničený půdorysně schodišťovými rameny a přilehlými podestami (ČSN , 2010). Šířka, popř. tvar schodišťového zrcadla jsou závislé: na konstrukci schodiště a počtu jeho ramen; na tvaru schodišťových ramen; na rozmístění, počtu a tvaru stupňů; na způsobu provedení zábradlí. U schodišť, kde je k dispozici minimální půdorysná plocha, se můţe schodišťové zrcadlo vynechat, takţe ramena prochází těsně vedle sebe (Skrbek, Mencl, 1960). 3.2 Poţadavky na schodiště v bytech a rodinných domech Schodiště je konstrukce spojující jednotlivá podlaţí budovy. Je určeno k výstupu a sestupu osob, ale také k přemisťování předmětů a zařízení. Aby mohlo těmto dvěma základním účelům slouţit, musí splňovat některé poţadavky (Sedláčková, Škrabalová, 2004) Bezpečnost Nejdůleţitějším poţadavkem, který je kladen na schodiště, je jejich bezpečnost, tedy bezpečný výstup a sestup osob. Jedno ze základních pravidel, které je nutno dodrţet, aby byla zajištěna bezpečnost osob při chůzi po schodišti, je stejná výška všech schodišťových stupňů. Pokud by se ve schodišťovém rameni vyskytoval stupeň s rozdílnou výškou, hrozí, ţe o něj vystupující osoba zakopne. Jestliţe se při sestupování ze schodů objeví ve schodišťovém rameni vyšší stupeň, můţeme mít pocit, ţe se propadáme. V nejhorším případě můţe dojít k pádu a úrazu (Sedláčková, Škrabalová, 2004). Zvýšené pozornosti se musí uţivatel věnovat zejména tam, kde mění rytmus a směr chůze, délku kroku, ale také sklon pochůzné plochy. Větší pozornost zasluhují podesty, na kterých se mění úhel pochůzné plochy a ve většině případů směr chůze. Nejvíce nebezpečná jsou v tomto směru schodiště dělená podestami. Obecně platí, ţe čím větší počet ramen a podest, tím vyšší je riziko moţného úrazu (Pospíšil, 2007). Naopak nejmenší podíl úrazů byl zaznamenán na schodištích jednoramenných (Sedláčková, Škrabalová, 2004). 16
24 3.2.2 Osvětlení schodišť K pocitu jistoty a bezpečné chůze je nutné především dostatečné osvětlení schodišťového prostoru. Jednotlivé stupně se od sebe musí navzájem odlišovat kontrastem jasů a nesmí na sebe navzájem vrhat ţádné stíny (Pospíšil, 2007). Nemělo by také docházet k přechodům z hodně osvětleného místa na méně osvětlené, aby nedošlo k oslnění. Pokud není moţné zajistit dostatečné osvětlení schodiště denním světlem pomocí oken, je jednou z moţností pouţití světlovodů (Sedláčková, Škrabalová, 2004). U osvětlení schodišť rozeznáváme stejně jako u osvětlení jakéhokoliv jiného prostoru tři základní druhy: osvětlení denním světlem; osvětlení umělým světlem; osvětlení kombinovaným světlem. Při navrhování schodiště je snaha dát větší váhu dennímu osvětlení, avšak je nutné brát v úvahu, ţe jsou dny v roce, kdy se svítí celý den, a během dne jsou časové úseky, kdy se musí přisvětlovat. Tyto chvíle patří mezi nejnáročnější z hlediska optimálního osvětlení schodišť a tím i pro zajištění bezpečného pohybu osob po schodech (Drábek, 1999) Poţární odolnost Schodišťový prostor a všechny prvky, které obsahuje, musí být navrţen tak, aby splňoval nejen poţadavky dobrých pohybových moţností člověka, ale také funkce z hlediska poţární bezpečnosti (Hykš, Gáborík, Vrana, 1979). Poţární bezpečnost je dána souhrnem opatření směřujících k zajištění stability budov, k zamezení šíření poţáru uvnitř i vně objektů, k vytvoření podmínek pro zasahující jednotky a samozřejmě k zajištění rychlé a bezpečné evakuace lidí po únikových cestách. Únikové cesty musí vyhovovat svým dispozičním umístěním, konstrukčním a materiálovým řešením, svými rozměry, osvětlením, větráním a dalšími parametry. Konstrukce schodišť v rodinných domech musí vykazovat poţární odolnost alespoň 15 minut a schodiště můţe být provedeno i ze dřeva. Jelikoţ počet osob, které schodiště pouţívá, je v těchto případech malý, únikové cesty jsou krátké a jednoduché a osoby dobře znají dům a jeho únikové, je poměrně jednoduché splnit poţadavky poţární bezpečnosti (Sedláčková, Škrabalová, 2004). 17
25 3.2.4 Dispoziční předpoklady Dispoziční řešení nabývá na důleţitosti, čím menší je vymezený vnitřní prostor. Jeho poloha spolurozhoduje o charakteru domu, určující vliv na styl interiéru pak bude mít jeho tvar, konstrukční a materiálové řešení. Moţností dispozičního umístění schodiště existuje celá řada ve vstupní hale, v obytném prostoru, jako součást galerie, nebo naopak zcela stranou hlavního provozu v domě. Pro moţnost přístupu denního světla bývá často situováno u obvodové zdi domu. O tom kolik místa schodiště zabere, rozhoduje celá řada na sobě závislých faktorů. Nejdůleţitější z nich je půdorysný tvar navrhovaného schodiště, zda je s podestou nebo bez ní. Dalšími faktory jsou šířka schodišťového ramene a úhel stoupání (Pospíšil, 2007) Pohodlí Výstup a sestup po schodišti by měl být hlavně pohodlný. Existují schodiště, po kterých se nám chodí lépe, po jiných zase hůře a nesouvisí to pouze s jejich sklonem. Z hlediska pohodlí je mimo jiné důleţitý tvar, délka a počet jednotlivých ramen (Sedláčková, Škrabalová, 2004). Vliv má také výška schodišťového stupně. Čím je stupeň vyšší, tím je samozřejmě výstup do patra namáhavější. Mezi nejpohodlnější patří přímé schodiště, případně schodiště do L nebo s mírně zakřiveným ramenem (Pálková, 2014) Estetika Ve většině případů je schodiště v rodinném domě dominantním interiérovým prvkem, Sbíhají se k němu všechny cesty a je tím pádem na očích obyvatelů i návštěvníků. Proto bychom si měli dát na vzhledu schodiště záleţet a věnovat mu náleţitou pozornost. Je také důleţité si uvědomit, ţe od toho, jaké schodiště zvolíme, se bude odvíjet design celého interiéru. Nebo naopak při pořizování nových schodů (při rekonstrukci domu nebo při výstavbě podkroví) by neměly narušovat původní interiér (Sedláčková, Škrabalová, 2004) Materiál Schodiště v rodinných domech se v současné době dělají z nejrůznějších materiálů, vévodím jim však schodiště ze dřeva. Na trhu se vyskytují jak schodiště celodřevěná, tak dřevo v kombinaci s jiným materiálem, nejčastěji kov dřevo, tedy kovová konstrukce schodů a dřevěné stupně (Sedláčková, Škrabalová, 2004). 18
26 Dřevo je anizotropní materiál, který má v kaţdém směru modifikované vlastnosti. V závislosti na interakci s okolním prostředím bobtná a sesychá. Protoţe schodiště jsou většinou z lepeného dřeva nebo spojena kováním, je změna rozměrů mnohem více patrná v celkovém měřítku, tj. schodiště začíná vrzat. Kaţdý trvale zabudovaný stavební prvek musí svojí vlhkostí odpovídat podmínkám okolního prostředí. Vlhkost materiálu by se měla pohybovat v rozmezí 9 12 % rovnováţné vlhkosti materiálu (Pospíšil, 2007). 3.3 Konstrukční typy dřevěných schodišť Vlastní konstrukce schodišť závisí na stavebních okolnostech zjištěných na místě stavby a tvaru půdorysu schodiště, druhu a vyuţití spojovaných rovin, tvarových poţadavcích a představách o výšce nákladů. Hlavními konstrukčními rozlišovacími znaky jednotlivých konstrukčních typů dřevěných schodišť jsou druh a provedení uloţení stupňů, popř. upevnění stupňů (Nutsch, Ehrmann, 2002). Obr. 14: Druhy konstrukce dřevěných schodišť (Nutsch, Ehrmann, 2002) Všechna dřevěná schodiště mají stupnice, některá z nich také podstupnice. Stupnice se zhotovují z masivu nebo konstrukčních dýh (překliţek). Pro stupnice z masivu se hodí tvrdá dřeva, jako dub, buk, javor a jasan, ale také bříza, třešeň a ořešák. Stupnice by měly být zhotoveny z radiálního řeziva, protoţe tak minimálně sesychají a bortí se. Jako nášlapná plocha se pouţívá pravá strana dřeva (Nutsch, Ehrmann, 2002) Schodnicová schodiště Nejčastěji pouţívaným typem dřevěných schodišť jsou schodišťová ramena se schodnicemi (Skrbek, Mencl, 1960). Mezi tyto schodiště se řadí ty konstrukce, u kterých jsou stupně ve schodišťových ramenech vynášeny jednou nebo více schodnicemi. 19
27 Schodnice jsou šikmo poloţené nosné prvky osazené na podestových a mezipodestových nosnících. Zatíţení schodištěm se přenáší schodnicemi do těchto nosníků a schodišťové stěny pak mají funkci zvukoizolační nebo protipoţární (Sedláčková, Škrabalová, 2004). Schodnice podporují konce dřevěných stupňů buď v jejich čelech, nebo zespodu a jsou jejich oboustrannými nosiči. V praxi se rozlišují: schodnice volné, která se ukládají pouze na jejich koncích; schodnice stěnové, které se ukládají u líce stěny nebo někdy i ve stěně. Volně uloţené schodnice dřevěných schodišť jsou zpravidla tlustší neţ schodnice přiraţené ke zdi, protoţe volné schodnice se mohou opřít pouze v koncových bodech, zatímco schodnice přiraţené ke zdi mohou být v několika místech zakotveny do nosné zdi, čímţ se jejich únosnost zvětší (Skrbek, Mencl, 1960). Světlá šířka schodišťových ramen dřevěných schodišť s postranními schodnicemi je 900 aţ 1200 mm. V případě, ţe jsou ramena širší, podporují se jejich stupně třetí schodnicí umístěnou uprostřed a tím se zabezpečí proti prohnutí. Střední podporující schodnice se vyřezává podle potřeby, takţe stupnice na ně přesně doléhají (Sedláčková, Škrabalová, 2004). U stupnice a podstupnice jsou na koncích vsazeny 15 aţ 20 mm hluboko do vyříznutých, vydlabaných, nebo vyfrézovaných dráţek ve schodnicích. Podle tvaru dráţek ve schodnicích se rozlišují schodiště se zaříznutými stupnicemi, zasunutými stupnicemi, zadlabanými stupnicemi a zadlabanými stupnicemi i podstupnicemi (Nutsch, Ehrmann, 2002) Schodnicová schodiště se zaříznutými stupnicemi U schodišť se zaříznutými stupnicemi (obr. 15) jsou dráţky pro poloţení stupnic vedeny vodorovně přes celou šířku schodnice. Stupnice vystupují na schodnici vpředu a vzadu aţ o 30 mm. V tomto případě se podstupnice nepouţívají, avšak schodiště můţe být z důvodu vyztuţení a zamezení prosvítání ze zadní strany obedněno. Stupně pak musejí být zezadu zkoseny podle sklonu schodnic a musejí s nimi lícovat (Nutsch, Ehrmann, 2002). 20
28 Obr. 15: Schodiště se zaříznutými stupnicemi (Nutsch, Ehrmann, 2002) Schodnicové schodiště se stupnicemi zasunutými do dráţky U schodiště se zasunutými stupnicemi (obr. 16) vystupují stupnice na schodnici pouze vpředu a mohou být do dráţek zasunuty zepředu. Na zadní stranu je moţné umístit bednění, které dosedá na stupnice zkosené podle sklonu schodnic (Nutsch, Ehrmann, 2002). Obr. 16: Schodiště se stupnicemi zasunutými do drážky (Nutsch, Ehrmann, 2002) 21
29 Schodnicové schodiště se zadlabanými stupnicemi Hrany stupnic jsou u tohoto typu schodnicového schodiště vpředu a vzadu vzdáleny několik centimetrů od hrany schodnice a podstupnice se zde nepouţívají. Zatímco schodiště se zaříznutými a zasunutými stupnicemi mohou být provedena pouze jako přímočará, schodiště se zadlabanými stupnicemi (obr. 17) mohou být i křivočará (Nutsch, Ehrmann, 2002). Obr. 17: Schodiště se zadlabanými stupnicemi (Nutsch, Ehrmann, 2002) Schodnicové schodiště se zadlabanými stupnicemi i podstupnicemi Tato schodiště (obr. 18) mají zadlabané jak stupnice, tak podstupnice. Nahoře jsou podstupnice spojeny se stupnicemi dráţkou a dole jsou upevněny šrouby nebo hřebíky k zadní hraně stupnice. Úkolem podstupnice je vyplňovat otvor mezi stupnicemi a dodávat schodišti rozdělením zatíţení přes silové spoje vysokou stabilitu (Nutsch, Ehrmann, 2002). Stupnice a podstupnice se spolu se schodnicemi pevně spojují upínacími šrouby do prostorové nosné konstrukce. Vznikající zatíţení se nezachycuje a neodvádí jako u ostatních konstrukcí schodišť pouze jednou částí schodiště, ale výhodně se rozděluje na všechny jeho části současně (Nutsch, Ehrmann, 2002). 22
30 Obr. 18: Schodiště se zadlabanými stupnicemi i podstupnicemi (Nutsch, Ehrmann, 2002) Sedlová schodiště U sedlových schodišť (obr. 19) se stupnice usazují na nosná ramena z řeziva nebo z vrstveného dřeva, někdy také z oceli. Usazování stupnic se označuje také jako nasazování a podpěra jako sedlo. Stupně přesahují přes nosná ramena ze stran a vpředu. Jelikoţ u tohoto konstrukčního typu schodišť nejsou pouţity podstupnice, působí lehce a transparentně. Rozměry sedla odpovídají stoupání a šířce příslušného stupně. Pro nosnost nosných ramen a stupnic je rozhodující především výška, příp. tloušťka. Součástí nosných ramen jsou konzoly, opěrné nohy nebo sedla z ploché oceli, které slouţí k upevnění stupnic. To se provádí šrouby, kolíky, svlaky nebo pomocí zespodu přišroubovaných lišt z tvrdého dřeva (Nutsch, Ehrmann, 2002). 23
31 V praxi se konstruují schodiště, která jsou kombinací schodišť se zadlabanými stupnicemi a sedlových schodišť. Do schodnice jsou stupně zadlabány, na nosném rameni jsou poloţeny: schodnice a nosná ramena se při zatíţení schodiště prohýbají nestejně, nosné rameno silněji neţ schodnice. Vlivem rozdílného prohýbání jsou místa spojení schodnice a stupně i nosného ramene a stupně nerovnoměrně namáhána. Tím se spojení uvolňuje, coţ způsobuje vrzání schodiště (Nutsch, Ehrmann, 2002). Obr. 19: Sedlová schodiště (Nutsch, Ehrmann, 2002) 24
32 3.3.3 Zavěšená schodiště U zavěšených schodišť (obr. 20) jsou stupnice zavěšené na kovových nebo dřevěných táhlech. Táhla přenášejí síly na stropní, popř. střešní konstrukci nebo na madlo. Schodiště působí v prostoru dojmem lehkosti a neuzavírají pohled na prostory nacházející se za konstrukcí schodiště (Nutsch, Ehrmann, 2002). Obr. 20: Dřevěné točité schodiště se stupni oboustranně zavěšenými na ocelových táhlech (Sedláčková, Škrabalová, 2004) Schodiště se zavěšenými stupni mohou být přímá, křivočará nebo smíšenočará, jednoramenná i víceramenná a v různých konstrukčních úpravách (Sedláčková, Škrabalová, 2004). Jednotlivé stupně mohou být zavěšeny na obou koncích, zavěšené na jednom konci a druhým koncem vetknuté do schodnice nebo ukotvené do zdi (Nutsch, Ehrmann, 2002). Obvykle se zavěšují dvěma táhly na obou svých koncích (kaţdý stupeň má tedy čtyři táhla). Jelikoţ se stupnice navzájem překrývají o 80 aţ 100 mm, zavěšují se na kaţdé táhlo vţdy dva následující stupně (obr. 21). Výškovou polohu jednotlivých stupnic zabezpečuje distanční trubka, navlečená na táhlo mezi dva stupně, které následují za sebou (Sedláčková, Škrabalová, 2004). 25
33 Obr. 21: Detail spojení stupňů a táhel (Nutsch, Ehrmann, 2002) U schodišť, která se zavěšují ze stropu nebo ze střechy, jsou stupnice upevněny na jednom nebo na obou koncích na táhlech, která musejí být pevně spojena jako nosné konstrukční části se stropní nebo střešní konstrukcí. Pokud jsou stupnice zavěšeny na obou koncích, musí být schodiště navíc zajištěno proti silám, popř. pohybům působícím příčně ke schodišťovému rameni. Tyto pohyby mohou být zachyceny zábradlím, které je pevně spojeno s táhly. Pokud jsou stupně na jednom konci zadlabané do schodnice, uloţené na nosném rameni nebo jednotlivě ukotvené přímo do schodišťové zdi, není příčné zajištění potřeba. Schodiště, která se zavěšují na madla (obr. 22), jsou konstruována obdobně jako zavěšené ze střechy nebo ze stropu. Síly se přenášejí přes táhla do madla a odtud jsou dále odváděny do stropu nebo do podlahy. Madlo přebírá funkci nosného ramene (Nutsch, Ehrmann, 2002). Obr. 22: Schodiště zavěšené na madle (Nutsch, Ehrmann, 2002) 26
34 Schodiště se zavěšenými stupni umoţňuje mnoho řešení nejen konstrukčních, ale i architektonických. Jeho největší předností je moţnost téměř libovolného prostorového umístění bez ohledu na svislé nosné konstrukce, jen ve stropní konstrukci je třeba pamatovat na umístění a upevnění táhel. Nejčastěji se pouţívá v budovách o dvou podlaţích. Ve více patrových stavbách se navrhuje jen výjimečně, ačkoli je i v těchto případech staticky i konstrukčně výhodné (Sedláčková, Škrabalová, 2004) Speciální schodiště Ke speciálním schodištím patří křivočará schodiště se zrcadlem a křivočará schodiště se schodišťovým vřetenem, nazývaná také jako vřetenová schodiště. Oba dva typy konstrukce mají zpravidla v půdorysu kruhový tvar a slouţí zejména k vnitřnímu spojení dvou podlaţí (Nutsch, Ehrmann, 2002). Vřetenové schodiště se dříve ztotoţňovalo s představou kamenných točitých schodů kruhového půdorysu. V současné době se za vřetenové pokládá kaţdé schodiště se svislou střední podporou schodišťových stupňů, přičemţ tvar schodiště můţe být libovolný. Podle způsobu vynášení schodišťových stupňů se tato schodiště dělí na dvě základní skupiny: se stupni oboustranně podporovanými; se stupni na vnitřní straně vetknutými do vřetenové stěny (nebo sloupového vřetene) a na vnějším konci volnými (Sedláčková, Škrabalová, 2004). Z důvodu vysokého nebezpečí úrazu není dovoleno pouţívat tento typ schodišť jako jediný přístup i do zřídka pouţívaných obytných prostor (Nutsch, Ehrmann, 2002) Křivočaré schodiště se zrcadlem Tento typ konstrukcí (obr. 23) odpovídá schodišti se zadlabanými stupnicemi nebo zadlabanými stupnicemi a podstupnicemi. Podstatný rozdíl spočívá v průběhu schodnice a v její konstrukci. V půdorysu jsou schodnice kruhovité, jejich rozvinutí vytváří rovinu s paralelními hranami. Schodnice se lepí ze segmentů s přesazenými spoji z překliţovaných desek (laťovek) nebo z tenkých vrstev dýh a pak se odýhují. Jinou moţnost výroby schodnic představuje lepení jednotlivých vrstev dýh ve speciálním zařízení. Madla se vyrábějí obdobně jako schodnice (Nutsch, Ehrmann, 2002). 27
35 Obr. 23: Točité schodiště se zrcadlem ( Křivočaré schodiště se schodišťovým vřetenem U tohoto typu konstrukce (obr. 24) jsou stupnice poloţeny na krakorcích, které jsou zavrtané nebo začepované do dřevěného vřetene a zaklínované. Stupnice jsou zadlabané do vřetene, takţe je zabráněno tomu, aby z krakorce vypadly. Vřeteno procházející celým schodištěm má průměr 150 aţ 200 mm (Nutsch, Ehrmann, 2002). Stupnice mohou být upevněny také na ocelovou trubku. Výšky stoupání se docílí montáţí distančních krouţků ze dřeva nebo oceli vţdy mezi dvě stupnice. Distanční krouţky a stupně, které se nacházejí mezi nimi, se spolu ukotvují pomocí upínacího prvku do pevné jednotky. Pokud se schodiště nacházejí mezi kruhovými obvodovými zdmi, jsou stupnice často u zdi zadlabány do schodnice u zdi nebo leţí na stěnové konzoli, která je většinou ocelová. Na volných koncích schodiště mohou být umístěna transparentní schodišťová zábradlí, se kterými vypadají vřetenová schodiště lehce (Nutsch, Ehrmann, 2002). 28
36 Obr. 24: Točité schodiště se schodišťovým vřetenem ( 3.4 Navrhování schodišť s kosými stupni Nemáme-li při půdorysném řešení a začleňování schodišť s přímočarými schodišťovými rameny dostatek místa, zkracuje se půdorysná délka jejich schodišťových ramen návrhem kosých stupňů se stupnicemi proměnných šířek. Kosé stupně se vyskytují téţ u všech schodišť křivočarých, smíšenočarých a točitých, která se nemohou bez nich zhotovit (Skrbek, Mencl, 1960). Při návrhu schodišť s kosými stupni se postupuje obdobně jako u schodišť s přímými schodišťovými rameny, tj. nejdříve se určí tvar schodiště, počet a šířka jeho ramen, tvar podlaţní i mezipodlaţní podesty, výška a šířka stupňů a počet stupňů v jednotlivých ramenech. Rozdíl je pouze v tom, ţe se normální šířky kosých stupňů v půdoryse nanášejí na mimostředně uloţené výstupní čáře a kosé stupně se rozvinují tak, aby se a) zajistil pozvolný nenásilný a harmonický přechod z pravoúhlých stupňů normální šířky do stupňů zkosených, b) umoţnilo jejich účelné půdorysné i tvarové rozdělení, c) zajistilo pokud moţno plynulé stoupání i na zúţených koncích stupnic, d) zajistil bezpečný výstup a sestup nejen na výstupní čáře, kde je stoupání rovnoměrné, ale i na uţších koncích stupňů, kde schodiště stoupá příkřeji (Skrbek, Mencl, 1960). 29
37 3.4.1 Navrhování schodišť s kosými stupni pomocí grafických metod Metoda stejných dílků V půdoryse schodiště se nejdříve vyznačí výstupní čára a nanesou se na ni šířky stupňů v takovém počtu, kolik se jich předem stanovilo výpočtem. Má-li schodiště mezipodlaţní podestu, zvolí se její vhodný tvar tak, aby se její šířka rovnala na výstupní čáře lichému násobku šířek jednotlivých stupňů. Je-li součástí smíšenočarého schodiště několik stupňů rovných (obr. 25), nanesou se na počátek, popř. na konec schodišťového ramene a hrana posledního rovného stupně se prodlouţí podle potřeby tak, aby se stanovila tzv. rozvinovací základní přímka, na kterou se nanášejí v potřebném počtu šířky stupňů. Pokud má křivočaré schodiště v podélné ose schodišťový stupeň, vyznačí se na základní rozvinovací přímce napravo i nalevo od podélné osy schodiště nejprve polovina nezkrácené šířky normálního stupně a postupně v obou směrech v potřebném počtu další plné šířky (Skrbek, Mencl, 1960). Obr. 25: Rozvinutí jednoramenného schodiště metoda stejných dílků (Skrbek, Mencl, 1960) 30
38 Má-li křivočaré schodiště mezipodlaţní podestu (obr. 26), prodlouţí se hrana posledního výstupního stupně schodišťového ramene, která je okrajem odpočívadla, aţ na základní rozvinovací přímku a od vzniklého průsečíku se protisměrně nanášejí šířky stupňů. Na základní rozvinovací přímce se vyznačené pomocné body postupně spojují s body, které určují šířky stupňů na křivé výstupní čáře, čímţ se přímo rýsují nástupní hrany kosých stupňů (Skrbek, Mencl, 1960). Obr. 26: Rozvinutí dvouramenného schodiště metoda stejných dílků (Skrbek, Mencl, 1960) Úhlová metoda Při úhlové metodě (obr. 27) se výpočtem zjistí délky ramene l 1 a l 2 stupňů, které se mají zkosit. V doplňkovém nákresu zakreslíme pravý úhel. Na jeho horizontální osu naneseme rozdělenou délku l 2 a nad ní zakreslíme pod úhlem cca 20 šikmou úsečku. 31
39 Na šikmou úsečku naneseme podle počtu stupňů, které je nutno zkosit, šířky stupnic b a b/2. Prodlouţením spojnice CD za D aţ po svislou úsečku pravého úhlu získáme průsečík E. Spojením tohoto bodu a dílků stupňů zakreslených na úsečce l 1, vznikají na úsečce l 2 šířky zkosených stupňů na volné schodnici. Šířky stupňů přeneseme do půdorysu. Spojnice těchto přenesených dílků stupňů s rozdělením stupňů na výstupní čáře udávají příslušné hrany stupňů (Nutsch, Ehrmann, 2002). Obr. 27: Rozvinutí schodiště úhlová metoda (Nutsch, Ehrmann, 2002) Poměrová metoda Při poměrové metodě (obr. 28) se prodlouţením hrany posledního pravoúhlého stupně stanoví na průseku s hlavní osou schodiště bod A, který je jedním bodem pomocné úsečky. Druhý bod B této úsečky se stanoví prodlouţením nástupní hrany stupně 11 jako její průsečík s hlavní osou schodiště (Skrbek, Mencl, 1960). Na libovolnou pomocnou přímku vycházející z bodu A naneseme dílky v poměru 1 : 2 : 3 : 4 atd. v počtu stupňů, které leţí mezi body A a B a které mají být zkoseny. Poslední dílek na pomocné přímce spojíme s bodem A. Se vzniklou úsečkou rovnoběţně naneseme úsečky procházející ostatními dílky na pomocné přímce. Průsečíky rovnoběţek s hlavní osou schodiště spojíme s body na výstupní čáře pro normální šířku stupnice (Nutsch, Ehrmann, 2002). 32
40 Zkosení stupňů touto metodou lze pouţít pro schodiště zatočená o 90 a 180. Dělení je symetrické ke koutovému nebo střednímu stupni (Nutsch, Ehrmann, 2002). Obr. 28: Rozvinutí schodiště poměrová metoda (Skrbek, Mencl, 1960) Tečná metoda Podobně jako u ostatních metod se nejdříve určí půdorysný tvar schodiště a stanoví se počet a rozměry stupňů. Základní přímkou je prodlouţená nástupní hrana posledního přímého stupně schodišťového ramene, na které se stanoví prodlouţením nástupní hrany posledního kosého stupně průsečík N, z něhoţ se přenesením vzdálenosti O N zjistí na základní přímce bod M, který je bodem dotyku pomocné rozvinovací kruţnice, sestrojené nad tětivou O M (obr. 29). Vztyčením kolmic z bodu O a M se zjistí střed pomocné rozvinovací kruţnice O 1, z něhoţ se opíše její část jako oblouk O M. Prodlouţené nástupní hrany zkosených 33
41 stupňů, vedené z jednotlivých bodů na výstupní čáře schodišťového ramene, jsou potom tečnami pomocné kruţnice (Skrbek, Mencl, 1960). Obr. 29: Rozvinutí schodiště tečná metoda (Skrbek, Mencl, 1960) Zkosení na základně Při zkosení stupnic na základně (obr. 30) se nejdříve nakreslí plánovaný půdorys schodiště, poté se zakreslí výstupní čára a ta se rozdělí na šířky stupňů. Stanoví se poloha koutových stupňů, přičemţ nesmí být nejmenší šířka stupně menší neţ přípustná. Kromě toho se zakreslí hrany nezkosených stupňů. S takto připraveným půdorysem můţeme začít s metodou konstrukce zkosení stupnic tak, ţe zakreslíme základny. V příkladu byla nejdříve zakreslena základna x jako prodlouţení přední hrany stupně 1. Jestliţe prodlouţíme hrany koutového stupně 4 přes volnou schodnici, získáme na základně x úsečku x. Úsečku x naneseme směrem doprava tolikrát, kolik je počet stupňů, které je třeba zkosit. Spojením koncových bodů úseček s dělícími body na výstupní čáře získáme přední hrany zkosených stupňů. Ve stejném smyslu se postupuje při zkosení zbývajících stupňů na základně y a z (Nutsch, Ehrmann, 2002). 34
42 Obr. 30: Rozvinutí schodiště zkosení na základně (Nutsch, Ehrmann, 2002) Rozvinovací metoda Po určení půdorysného tvaru schodiště a rozměrů stupňů se vynesou šířky stupňů na výstupní čáru a rozvine se vnitřní schodišťové zrcadlo na vodorovné přímce pomocného obrazce (obr. 31). Na kolmici k ní se vyznačí tolik výšek stupňů, kolik jich připadá na rozvinutou vnitřní část zrcadla. V rozvinutí se sestrojí první a druhý pravoúhlý stupeň označený A a B a v bodě 3 se vztyčí kolmice k přímce 1 3, která spojuje nástupní hrany obou rovných stupňů. Totéţ se provede na konci schodišťového ramene, kde jsou poslední pravoúhlé stupně 22 a 23, označené v rozvinutí C a D. Pravoúhlým promítnutím bodu P na podélné ose schodiště, která protíná v polovině šířky střední stupeň schodišťového ramene, se vytyčí bod P, který je druhým krajním bodem úsečky 3 P. Vztyčením kolmice v polovině úsečky 3 P a jejím prodlouţením se stanoví bod O 1, který je středem pomocné kruţnice procházející body 3 a P. Obdobně se zjistí střed pomocné kruţnice O 2 pro okrajové body úsečky P 22. Promítnutím výšek na pomocné kruţnice a na vodorovnou přímku se stanoví šířky uţších čel zkosených stupňů, které se přenesou do půdorysu na vnitřní hranu schodišťového ramene. Tím se určí pomocné body, jimiţ procházejí nástupní hrany kosých stupňů (Skrbek, Mencl, 1960). 35
43 Obr. 31: Rozvinutí schodiště metoda rozvinovací (Skrbek, Mencl, 1960) Metoda velkých kruţnic U metody velkých kruţnic (obr. 32) vznikají prodlouţením přední hrany prvního, popř. zadní hrany posledního zkoseného stupně se zohledněním osy I-I střed M 1 a M 2. Kolem bodu M 1 zakreslíme kruţnici s poloměrem R 1 a kolem bodu M 2 s poloměrem R 2. Kruţnice s poloměrem R 1 sahá aţ po přední hranu prvního zkoseného stupně, kruţnice s poloměrem R 2 k zadní hraně posledního zkoseného stupně. Průsečík obou hran středního stupně se zaoblením schodnice se kolmo přenese na příslušnou kruţnici. Tím se v průsečících kruţnic a kolmic vytvoří body O a O. Od těchto bodů se zbývající část příslušných kruţnic rozdělí vţdy na tolik stejných částí, kolik je šířek v rámci oblouku. Spuštěním kolmic z bodů rozdělení kruţnice na volnou schodnici získáme menší šířky stupňů. Hrany stupňů vytvoříme tak, ţe body na volné schodnici spojíme s body na výstupní čáře (Nutsch, Ehrmann, 2002). 36
44 Obr. 32: Rozvinutí schodiště metoda velkých kružnic (Nutsch, Ehrmann, 2002) Francouzská metoda Po určení tvaru a rozměrů schodiště jako při ostatních rozvinovacích metodách se vynesou v pomocném obrazci na vodorovné základní přímce pomocné úseky A B a B C, které určují celkovou součtovou délku zúţených konců stupnic zkosených stupňů 4 aţ 15 (obr. 33). Na kolmici P, vztyčené v pomocném obrazci k základní přímce v bodě B, se nanesou normální šířky stupňů, počínaje prvním zkoseným stupněm 4, a to aţ k místu zalomení schodišťového ramene, tedy ke stupni 11, popř. k bodu E, protoţe stupeň 11 je v místě zalomení schodišťového ramene půlen. Tím je stanoven pomocný bod E 1. Obdobně se vynesou na tutéţ kolmici ve zpětném pořadí od bodu B stupně 15 aţ 12 a druhá polovina stupně 11, čímţ vznikne pomocný bod E 2 (Skrbek, Mencl, 1960). Spojením bodů A E 1 a C E 2 dostaneme pomocné přímky, na kterých se přenesením vzdáleností A B, respektive B C z bodu B zjistí průsečíky K 1 a K 2, které spojením s bodem B určují polohu pomocných zkracovacích přímek M a N. Na nich se zjistí dílčí délky zkrácených čel zkosených stupňů 4 aţ 11, resp. 12 aţ 15 jako průsečíky 5 aţ 11, resp. 12 aţ 15 pomocných spojnic se zkracovacími přímkami (Skrbek, Mencl, 1960). Přenesením poměrově zkrácených čel zkosených stupňů na vnitřní okraj schodišťového ramene a vytyčením nástupních hran stupňů se stanoví půdorysné tvary zkosených stupňů (Skrbek, Mencl, 1960). 37
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav základního zpracování dřeva
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav základního zpracování dřeva Konstrukce dřevěných schodišť Bakalářská práce Brno 2008 Martin Cvrček 1 zadání 2 Prohlašuji,
Více1,0 m při obnově a s použitím technických opatření
Specifické hodnoty Příloha č. 1 k nařízení č. 11/2014 Sb. hl. m. Prahy 1. Stromy a inženýrské sítě K ustanovení 16 odst. 5; 19 odst. 3 a 5 Výsadbová plocha Pro strom musí být zajištěna minimální výsadbová
VícePOZEMNÍ STAVITELSTVÍ II (S) SCHODIŠTĚ A MONOLITICKÉ STĚNOVÉ SYSTÉMY
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STAVEBNÍ POZEMNÍ STAVITELSTVÍ II (S) SCHODIŠTĚ A MONOLITICKÉ STĚNOVÉ SYSTÉMY MODUL 01 VĚRA MACEKOVÁ, LUBOMÍR ŠMOLDAS STUDIJNÍ OPORY PRO STUDIJNÍ PROGRAMY S KOMBINOVANOU
Vícea) Schodiště Konstrukce spojující různé úrovně Rampy Výtahy Žebříky Schodiště - názvosloví
Konstrukce spojující různé úrovně Schodiště Rampy Výtahy Žebříky a) Schodiště ČSN 734130 Schodiště a šikmé rampy-1985, ČSN 743305 Ochranná zábradlí-1998. Schodiště - názvosloví Slouží k trvalému komunikačnímu
Víceo obecných technických poţadavcích zabezpečujících bezbariérové uţívání staveb
398/2009 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 5. listopadu 2009 o obecných technických poţadavcích zabezpečujících bezbariérové uţívání staveb Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví podle 194 písm. a) zákona č. 183/2006
VíceSchodiště, rampy, výtahy 1
Pozemní stavitelství II. Schodiště, rampy, výtahy 1 Zpracoval: Filip Čmiel, Ing., Ing. Zdeněk Peřina, Ph.D. Základní funkce a požadavky ČSN 73 4130 Schodiště a šikmé rampy Základní požadavky (březen 2010)
VíceSCHODIŠTĚ. - stupnicová kce - kce spojující jednotlivá podlaží tak, aby umožňovala pohodlný a bezpečný sestup s ohledem na druh provozu
SCHODIŠTĚ - stupnicová kce - kce spojující jednotlivá podlaží tak, aby umožňovala pohodlný a bezpečný sestup s ohledem na druh provozu 1 podesta 2 mezipodesta (odpočívadlo) spojuje jednotlivé schodišťové
VíceCZ.1.07/1.5.00/34.0556 III / 2 = Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0556 III / 2 = Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT ZÁSADY TVORBY VÝKRESŮ POZEMNÍCH STAVEB II. Autor
VíceKvalitativní+standardy.doc
Košumberk 80, 538 54 Luže, IČ: 0083024, DIČ: CZ0083024 OBSAH:. Všeobecně 2. Charakteristiky funkčních geometrických parametrů 3. Související normy a předpisy 4. Požadované vlastnosti některých konstrukcí
VíceTPM 00 01/04 TECHNOLOGICKÝ POSTUP MONTÁŢE PROTIHLUKOVÉ STĚNY
TPM 00 01/04 3. vydání TECHNOLOGICKÝ POSTUP MONTÁŢE PROTIHLUKOVÉ STĚNY Datum vydání: duben 2016 Datum konce platnosti: neurčeno Tento technologický postup je závazný pro všechny pracovníky společnosti
VícePORUCHY A JEJICH ODSTRAŇOVÁNÍ
10. SCHODIŠTĚ PORUCHY SCHODŮ - opotřebováním - vlivem statických poruch vlastní konstrukce - vlivem statických poruch jiných částí stavby - poškozením DŮVODY REKONSTRUKCE SCHODIŠŤ - odstranění poškození
VíceČást 1: Vertikální komunikace
Část 1: Vertikální komunikace - schodiště názvosloví, druhy, funkční a typologické požadavky, příklad návrhu - schodiště konstrukční a materiálová řešení, statické principy - schodiště technologická a
VíceČlánek 286-2016 - ZVLÁŠTNÍ PŘEDPISY PRO VYLEPŠENÉ TERÉNNÍ VOZY (SKUPINA T3)
Článek 286-2016 - ZVLÁŠTNÍ PŘEDPISY PRO VYLEPŠENÉ TERÉNNÍ VOZY (SKUPINA T3) Pozemní vozidla s jedním motorem s mechanickým pohonem na zemi, se 4 až 8 koly (pokud má vůz více než 4 kola, je třeba schválení
VíceProvedení nevýrobních objektů v závislosti na konstrukčním řešení a požární odolnosti stavebních konstrukcí.
Ústav územního rozvoje, Jakubské nám. 3, 658 34 Brno Tel.: +420542423111, www.uur.cz, e-mail: sekretariat@uur.cz LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ Dostupnost: http://www.uur.cz/default.asp?id=2591 4.5.201 NEVÝROBNÍ
VíceSylabus k přednášce předmětu BK1 SCHODIŠTĚ Ing. Hana Hanzlová, CSc., Ing. Jitka Vašková, CSc.
Schodiště jsou souborem stavebních prvků (schodišťová ramena, podesty, mezipodesty, podestové nosníky, schodnice a schodišťové stěny), které umožňují komunikační spojení různých výškových úrovní. V budovách
VíceD.1.3 - Koncepce požární ochrany
Fürll & Hannemann Inženýrská kancelář Majitelé: Dr.-Ing. (TU) Peter Fürll & Dr. Ing. (TU) Joachim Hannemann poradenství projektování statika výběrová řízení vedení stavby posudky Ackermannstraße 17 01217
VíceÚvod do pozemního stavitelství
Úvod do pozemního stavitelství 8/12 ZS 2018 Ing. Michal Kraus, Ph.D. Rychlý náhled do kapitoly: Funkce schodišť Názvy jednotlivých konstrukčních části Rozdělení schodišť Technické, typologické a rozměrové
VíceVysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice
POZEMNÍ STAVITELSTVÍ II Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora
VíceTVORBA TECHNICKÉ DOKUMENTACE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice
TVORBA TECHNICKÉ DOKUMENTACE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace
VíceSchodiště,, rampy, výtahy 1
Pozemní stavitelství II. Schodiště,, rampy, výtahy 1 Zpracoval: Filip Čmiel, Ing. Základnífunkce a požadavky Statické Provozní Bezpečnostní Hygienické Protipožární Schodiště Funkce a požadavky 2 Podle
VíceKonstrukce zad osazení zad
Konstrukce zad osazení zad a) Záda osazená na tupo b) Záda vsazená do polodrážky c) Záda osazená na tupo Konstrukce zad osazení zad d) Záda vsazená do drážky e) Záda vsazená do polodrážky f) Záda vsazená
VíceOBSAH CIVIL ENGINEERING DESIGN STUDIO
OBSAH obsah... 1 1) identifikační údaje stavby... 2 2) základní údaje charakterizující stavbu a její budoucí provoz... 3 3) stavebně technické řešení... 3 3.1 Přípravné práce... 3 3.2 Bourací práce...
Víceschodiště zadlabaná použitý materiál je vždy prvotřídní kvality, jedná se výhradně o masivní dřevo
schodiště zadlabaná Do této skupiny řadíme schodiště, kde jsou nosným prvkem schodiště schodnice (bočnice) a stupně alt. podstupně jsou čepovány do schodnic. každé schodiště je nejen důležitým funkčním
VíceFORMULÁŘ PRO MAPOVÁNÍ PŘÍSTUPNOSTI OBJEKTŮ DLE MKPO
FORMULÁŘ PRO MAPOVÁNÍ PŘÍSTUPNOSTI OBJEKTŮ DLE MKPO VSTUP HLAVNÍ Vyhrazené parkovací stání Přístup ke vstupu obtížný povrch přístup od VPS ke vstupu objektu: (bezbariérový, obrubník bez nájezdu, zúžení
VícePoznámka: Při schodišťovém rameni širším než 2 750 mm se doporučuje rozdělit je mezilehlým zábradlím s madlem (požární bezpečnost).
2.5 Schodiště 2.5.1 Všeobecné údaje o schodištích Tab. 2.5.1 Minimální šířka ramene Rodinné domy do dvou podlaží Ostatní běžné stavby (bytové, občanské) Vícepodlažní stavby Podřadná, málo používaná schodiště
VíceDokončovací práce Sklobetonové konstrukce. Hana Jakubcová
Dokončovací práce Sklobetonové konstrukce Hana Jakubcová Dokončovací práce Dokončovací stavební práce patří mezi ty, kde se hledí na každý detail. Je u nich důležitá pečlivost a profesionalita pracovníků.
VíceVertikální komunikace (1)
ČVUT v Praze Fakulta stavební PS01 - POZEMNÍ STAVBY 1 Vertikální komunikace (1) doc. Ing. Jiří Pazderka, Ph.D. Katedra konstrukcí pozemních staveb Zpracováno v návaznosti na původní přednášky KP20 prof.
VíceBezbariérová řešení staveb
Navrhování bezbariérového prostředí dle vyhlášky 398/2009 Sb. Bezbariérová řešení staveb doc. Ing.arch. Irena Šestáková, ČVUT Praha, FA, Ústav nauky o budovách Základní pojmy Základní pojmy Základní pojmy
VíceSchodiště,, rampy, výtahy 2
Pozemní stavitelství II. Schodiště,, rampy, výtahy 2 Zpracoval: Filip Čmiel, Ing. Schodiště v montovaných skeletech a) základnískladebné varianty nosné kce schodiště Schodiště Funkce a požadavky 2 Schodiště
VíceAreál ledových sportů
EKOLA group, spol. s r.o. Držitel certifikátů: ČSN EN ISO 9001:2009 ČSN EN ISO 14001:2005 ČSN OHSAS 18001:2008 Areál ledových sportů Posouzení zastínění sousedních objektů Zakázkové číslo: 15.0268-04 EKOLA
VíceČeská komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě. ROZDÍLOVÁ ZKOUŠKA k autorizaci podle zákona č. 360/1992 Sb.
Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě ROZDÍLOVÁ ZKOUŠKA k autorizaci podle zákona č. 360/1992 Sb. 2015 Rozdílová zkouška k autorizaci podle zákona č. 360/1992 Sb. OBSAH Úvod...
VíceKonstrukce spojující různé úrovně
Pozemní stavitelství Konstrukce spojující různé úrovně Schodiště Rampy Výtahy Žebříky Ing. Jana Pexová 01/2009 Doporučená a použitá literatura Normy ČSN: ČSN 73 4301 Obytné budovy ČSN EN 1991-1 (73 00
VíceBEZBARIÉROVÉ UŽÍVÁNÍ STAVEB
BEZBARIÉROVÉ UŽÍVÁNÍ STAVEB Ing. Renata Zdařilová, Ph.D. Metodika k vyhlášce č. 398/2009 Sb., o obecných a technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb ISBN 978-80-87438-17-6 ÚVODNÍ
VíceOCELOVÉ SVODIDLO ZSSK/H2
Ministerstvo dopravy TP 185 OCELOVÉ SVODIDLO ZSSK/H2 PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ TECHNICKÉ PODMÍNKY Schváleno MD OI čj. 176/07-910-IPK/1 ze dne 23. 2. 2007 s účinností od 1. března 2007 Zpracoval Dopravoprojekt
VíceEU peníze středním školám digitální učební materiál
EU peníze středním školám digitální učební materiál Číslo projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Tematická oblast, název DUMu: Autor: Ročník: Předmět: Téma: Anotace: CZ.1.07/1.5.00/34.0515 III/2
VíceRealizační technologický předpis pro vnější tepelně izolační kompozitní systém
Realizační technologický předpis pro vnější tepelně izolační kompozitní systém pro akci: Datum: Technologický předpis pro provádění ETICS V případě, že nejsou v tomto technologickém postupu stanoveny odlišné
VíceLIMITOVANÁ EDICE HARMONY 2 JUNIOR STAVBA NA KLÍČ
Rozsah prací a dodávek STANDARDNÍ PROVEDENÍ Od horní hrany spodní stavby, platnost od 1. 1. 2012 (MODEL 2012) LIMITOVANÁ EDICE HARMONY 2 JUNIOR STAVBA NA KLÍČ Tento Rozsah prací a dodávek popisuje rodinný
VíceČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ. 1 Rozsah platnosti
369 VYHLÁŠKA Ministerstva pro místní rozvoj ze dne 10. října 2001 o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace Ministerstvo pro místní
VícePožární odolnost. sádrokartonových systémů Lafarge Gips
Požární odolnost sádrokartonových systémů Lafarge Gips Obsah Obsah I. Obecné informace....................................................................... 3 II. Obecné podmínky platnosti...............................................................
VíceNástěnný plynový kondenzační kotel
Pokyny pro instalaci odtahu spalin Nástěnný plynový kondenzační kotel 6 720 612 662-00.2O KZ 14 R KZ 22 R KZ 24 C 6 720 617 365 (2008/12) CZ Obsah Obsah 1 Bezpečnostní pokyny a vysvětlení symbolů... 3
VíceProjektování a příprava rozpisu prací. JOMO TGA-stavební technika pro suchou výstavbu
Projektování a příprava rozpisu prací JOMO TGA-stavební technika pro suchou výstavbu Protipožární ochrana Statika Ochrana proti hluku JOMO TGA-stavební techniky pro suchou výstavbu Obsah Strana 0.0 JOMO
VíceOCELOVÉ SVODIDLO VOEST - ALPINE
Ministerstvo dopravy TP 168/2008 voestalpine KREMS FINALTECHNIK GMBH zastoupená v ČR firmou SVITCO Svítek Consult s.r.o. OCELOVÉ SVODIDLO PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ TECHNICKÉ PODMÍNKY Schváleno MD OI čj. 1102/08-910-IPK/1
VíceREZIDENCE AURUM Na Pláni 1430/7, Praha 5 - Smíchov
Akce : REZIDENCE AURUM Na Pláni 1430/7, Praha 5 - Smíchov Vypracovala : Ing. Martina Doubková V údolí 16 165 00 Praha 6 IČO 12614 793 tel. +420 220 923060, mobil.tel. +420 777 017 246 martina.doubkova@email.cz
VíceVyhláška č. 410/2005 Sb.o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých
Vyhláška č. 410/2005 Sb.o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých Částka: 141/2005 Sb. Datum účinnosti: 16. listopadu 2005 Včetně
VíceNOSNÁ ŽELEZOBETONOVÁ KONSTRUKCE VÍCEPODLAŽNÍHO OBJEKTU
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA STAVEBNÍ ÚSTAV BETONOVÝCH A ZDĚNÝCH KONSTRUKCÍ FACULTY OF CIVIL ENGINEERING INSTITUTE OF CONCRETE AND MASONRY STRUCTURES NOSNÁ ŽELEZOBETONOVÁ
Více398/2009 Sb. VYHLÁŠKA
398/2009 Sb. 2 VYHLÁŠKA ze dne 5. listopadu 2009 o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví podle 194 písm. a) zákona č. 183/2006
VíceIntegrovaná střední škola, Sokolnice 496
Název projektu: Moderní škola Integrovaná střední škola, Sokolnice 496 Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0467 Název klíčové aktivity: V/2 - Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných
VíceMENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ. LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA Ústav základního zpracování dřeva BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA Ústav základního zpracování dřeva BAKALÁŘSKÁ PRÁCE DŘEVĚNÉ NOSNÉ SYSTÉMY STŘECH VARIANTY KONSTRUKČNÍCH SYSTÉMŮ I TVARŮ A JEJICH POROVNÁNÍ 2012/2013
VíceStrojní, nástrojařské a brusičské práce broušení kovů. Základní metody broušení závitů
Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: PRA- NAS 3.roč Antonín Dombek 26.10.2012 Název zpracovaného celku: Strojní, nástrojařské a brusičské práce broušení kovů Základní metody broušení závitů Závity lze brousit
VícePOPIS VYNALEZU K AUTORSKÉMU OSVĚDČENÍ. (Bl) ( 1» ) ČESKOSLOVENSKA SOCIALISTICKÁ. (51) Int. СГ H 01 В 17/26. (22) Přihlášeno 21 06 85 (21) PV 4558-85
ČESKOSLOVENSKA SOCIALISTICKÁ R E P U B L I K A ( 1» ) POPIS VYNALEZU K AUTORSKÉMU OSVĚDČENÍ 254373 OD (Bl) (22) Přihlášeno 21 06 85 (21) PV 4558-85 (51) Int. СГ H 01 В 17/26 ÚftAD PRO VYNÁLEZY A OBJEVY
VíceZvyšování kvality výuky technických oborů
Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.20 Stavebně truhlářské výrobky a jejich
VíceVERTIKÁLNÍ KOMUNIKACE
VERTIKÁLNÍ KOMUNIKACE Základní funkce, požadavky a rozdělení typů schodišť Tvarové řešení schodiště a schodišťového prostoru Konstrukčně statické řešení schodiště Omezení přenosu kročejového hluku ze schodiště
VícePATENTOVÝ SPIS. FEDERÁLNI ÚftAD PRO VYNÁLEZY. EGERMAIER JIŘÍ Ing., SENEC
ČESKA A SLOVENSKA FEDERATÍVNI REPUBLIKA (19) PATENTOVÝ SPIS (21) Číslo přihláěky : 7Ю0-89.К (22) Přihlášeno : t 5 12 89 (30) Prioritní data : (11) Číslo dokumentu 274 913 (13) Druh dokumentu (51) Int.
VíceKomplexní program Mřížové rošty
Komplexní program Mřížové rošty Obsah Divize MEA Metal Applications součást uskupení MEA Group MEA Meisinger s.r.o. Domažlická 180 314 56 Plzeň Česká republika Tel.: +420 377 494 274 +420 377 494 309 Fax:
VíceREALIZACE ENERGETICKO-ÚSPORNÝCH OPATŘENÍ NA OBJEKTU MŠ OBCE HERÁLEC TECHNICKÁ ZPRÁVA
REALIZACE ENERGETICKO-ÚSPORNÝCH OPATŘENÍ NA OBJEKTU MŠ OBCE HERÁLEC STRANA 1 Ved. projektant: Ing. LEOŠ POHANKA IP IZOLACE POLNÁ, Zodp. projektant: Ing. TOMÁŠ POHANKA Vypracoval: Ing. RADKA MATOUŠKOVÁ
VíceOCELOVÉ SVODIDLO NH4
Ministerstvo dopravy TP 167/2008 DODATEK Č. 1 OCELOVÉ SVODIDLO NH4 PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ TECHNICKÉ PODMÍNKY VÝROBCE Schváleno MD - OSI č. j. 747/10-910-IPK/1 ze dne 30. 8. 2010 s účinností od 1. září 2010
VícePrůvodní zpráva. Název stavby : MIKS Krnov, nám. Míru 1/14 - rekonstrukce části 1.NP na dílnu
Průvodní zpráva Název stavby : MIKS Krnov, nám. Míru 1/14 - rekonstrukce části 1.NP na dílnu Objednatel : Městské informační a kulturní středisko Krnov, nám. Míru 1/14, 794 01 Krnov IČ: 00601179 Krnov,
VíceKomplexní program pro hospodárné lešení
Komplexní program pro hospodárné lešení Návod k montáži a používání rychlestavitelného lešení RUX SUPER 100 Tento návod k montáži a použití platí pro originální rychlestavitelné lešení RUX-SUPER 100 firem
VíceVertikální komunikace (4)
ČVUT v Praze Fakulta stavební KONSTRUKCE POZEMNÍCH STAVEB 2 - K Vertikální komunikace (4) Ing. Jiří Pazderka, Ph.D. Katedra konstrukcí pozemních staveb K124 Zpracováno v návaznosti na přednášky Prof. Ing.
VíceÚvod, program přednášek
ČVUT v Praze Fakulta stavební PSA2 - POZEMNÍ STAVBY A2 (do roku 2015 název KP2) Úvod, program přednášek doc. Ing. Jiří Pazderka, Ph.D. Katedra konstrukcí pozemních staveb Zpracováno v návaznosti na původní
VícePOZEMNÍ STAVITELSTVÍ II
POZEMNÍ STAVITELSTVÍ II Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora
VíceDOPRAVA V KLIDU ÚVODEM SOUČASNÁ SITUACE
DOPRAVA V KLIDU ÚVODEM Z dlouhodobého výzkumu vyplývá, že vozidlo se průměrně pohybuje 10% času a zbylých 90% je dočasně nebo trvale odstaveno. Z toho plynou velké plošné nároky pro dopravu v klidu. Velký
VíceREKONSTRUKCE STADIONU PRO VÝCVIK A POŢÁRNÍ
ČESKÁ REPUBLIKA - HASIČSKÝ ZÁCHRANNÝ SBOR KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE Č.j.: HSHK 725 82/2014 nábřeţí U Přívozu 122/4, 500 03 Hradec Králové 3 ZADÁVACÍ DOKUMENTACE PRO ZADÁNÍ PODLIMITNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY V ZADÁVACÍM
Více_dveře. _příklady prostorových možností. _schéma řezu křídlem
Užitná hodnota je souhrn hledisek, podle kterých subjektivně posuzujeme produkt funkce, životnost, cena, estetika. Individuální je vždy pořadí a důraz, který klademe na každý ze zmíněných parametrů. Někdo
VíceZákazníci u nás vždy na prvním místě
Zákazníci u nás vždy na prvním místě My ve společnosti ALTECH se snažíme maximálně pochopit potřeby imobilních osob a jako jeden z největších světových výrobců kompenzačních pomůcek jsme zde s nabídkou
VíceČÁST B 01 NÁTĚRY - ODSTRANĚNÍ... 10 1. ČLENĚNÍ A PLATNOST... 10 12. Platnost... 10. 35. Způsob měření... 11
CENOVÉ PODMÍNKY 2012/ II CENÍK 800-783 NÁTĚRY OBSAH I OBECNÉ PODMÍNKY CENÍKU 1 1 ČLENĚNÍ A PLATNOST CENÍKU 1 11 Členění 1 12 Členění 2 13 Náplň položek 2 2 PODSTATNÉ KVALITATIVNÍ A DODACÍ PODMÍNKY 3 3
Více362/2005 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY
362/2005 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY ze dne 17. srpna 2005 o bližích požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovitích s nebezpečím pádu z výky nebo do hloubky Vláda nařizuje podle 134a odst.
VíceDŘEVĚNÉ VAZNÍKOVÉ KONSTRUKCE
DŘEVĚNÉ VAZNÍKOVÉ KONSTRUKCE Technologie ve službách dřevěných vazníkových konstrukcí Číslo 1 ve vazníkovém průmyslu v celosvětovém měřítku DŘEVĚNÉ VAZNÍKOVÉ KONSTRUKCE Technologie ve službách dřevěných
Více23/2008 Sb. VYHLÁŠKA
23/2008 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 29. ledna 2008 o technických podmínkách požární ochrany staveb Změna: 268/2011 Sb. Ministerstvo vnitra stanoví podle 24 odst. 3 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve
VíceDřevěné konstrukce (stropy, krovy, hrázděné a roubené konstrukce,), dřevokazné a degradační procesy Historické hrázděné konstrukce
Dřevěné konstrukce (stropy, krovy, hrázděné a roubené konstrukce,), dřevokazné a degradační procesy Historické hrázděné konstrukce Vady hrázděných konstrukcí. chybné uložení prvku na sokl zapříčiňující
VíceWENGE B2 B3 B4 D12 O12 B5 B6 B71 D72 O72 B72 B8 B9 B13 D10 O10 B10 B12 B13 VZORNÍK BAREV WENGE
K A T A L O G WENGE WENGE B0 B1 D0 O0 VZORNÍK BAREV B2 B3 B4 B5 B6 B71 D1 D12 O1 O12 B72 B8 B9 D72 O72 2 B10 B12 B13 Nábytek z masivního bukového dřeva má svoje kouzlo a vysokou užitnou a estetickou hodnotu,
VíceObr. 1 Stavební hřebík. Hřebíky se zarážejí do dřeva ručně nebo přenosnými pneumatickými hřebíkovačkami.
cvičení Dřevěné konstrukce Hřebíkové spoje Základní pojmy. Návrh spojovacího prostředku Na hřebíkové spoje se nejčastěji používají ocelové stavební hřebíky s hladkým dříkem kruhového průřezu se zápustnou
VíceKONSTRUKCE POZEMNÍCH STAVEB komplexní přehled
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební KONSTRUKCE POZEMNÍCH STAVEB komplexní přehled Petr Hájek, Ctislav Fiala Praha 2011 Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
VíceCENÍK 800-1 ZEMNÍ PRÁCE
CENOVÉ PODMÍNKY 2015/ I. CENÍK 800-1 ZEMNÍ PRÁCE I. OBECNÉ PODMÍNKY CENÍKU 1. ČLENĚNÍ A PLATNOST CENÍKU 11. Členění Ceník obsahuje položky zemních prací pro: Část A - Zřízení konstrukcí stavebních objektů
VíceZateplení budov v majetku města Hronova ZŠ Nám. ČSA, ZŠ Palackého a SOU a SOŠ Hotelnictví
ZADAVATEL: Město Hronov náměstí Čs. Armády 5 547 31 Hronov IČ: 00272680 zastoupený: Hana Nedvědová, starostka města VÝZVA K PODÁNÍ NABÍDKY Pověřená osoba pro organizační zajištění zakázky: DABONA s.r.o.
Více369_2001_sb.txt. o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace
369/2001 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva pro místní rozvoj ze dne 10. října 2001 o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace Změna: 492/2006
VícePůdní vestavba rodinného domu
Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav základního zpracování dřeva Půdní vestavba rodinného domu Diplomová práce Brno 2011 Bc. Jiří Čápek Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci na
VíceČÁST PRVNÍ OBECNÁ USTANOVENÍ. Rozsah platnosti
369/2001 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva pro místní rozvoj ze dne 10. října 2001 o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace Ministerstvo
VíceŠIKMÉ SCHODIŠŤOVÉ PLOŠINY SP150 OMEGA
ŠIKMÁ SCHODIŠŤOVÁ PLOŠINA SP150 OMEGA plošinu lze použít pro schodiště již od šířky 85 cm, nebrání-li tomu další okolnosti trubky dráhy plošiny lze připevnit na stěnu nebo na sloupky dodávané s dráhou
VíceZadávací dokumentace a pokyny ke zpracování nabídky
Zadávací dokumentace a pokyny ke zpracování nabídky název veřejné zakázky: Výběr zhotovitele zakázky Stavební úpravy č.p. 61 v Proseči rozšíření expozice muzea dýmek druh zadávacího řízení: zakázka malého
VíceRevize ČSN 73 6109 Projektování polních cest
Revize ČSN 73 6109 Projektování polních cest Ludvík Vébr 21.5.2013, Praha 9 hotel STEP 1. Úvod V současnosti probíhá/proběhla revize většiny českých technických norem pro projektování pozemních komunikací,
VícePOZEMNÍ STVITELSTVÍ 4B PŮDNÍ VESTAVBY
PŮDNÍ VESTAVBY Ing. Jaroslava Babánková Strana 1 (celkem 31) 30.3.2015 O B Y T N É P O D K R O V Í a) rodinný domek nebo činžovní dům b) nová bytová jednotka nebo jen rozšíření nových prostor pro obě varianty
VíceSchodiště ČSN 734130 Schodiště a šikmé rampy
Schodiště ČSN 734130 Schodiště a šikmé rampy Definice schodiště Schodiště je stupňovitá stavební konstrukce sloužící ke komunikačnímu spojení různých výškových úrovní Třídění schodišť Schodiště vnitřní-uvnitř
VíceNávod na montáž venkovního schodiště
Návod na montáž venkovního schodiště PRESBETON Nova, s.r.o. Obsah Obsah... 2 1) Názvosloví... 3 2) Technické parametry betonové směsi... 3 3) Povrchové úpravy... 3 4) Cena schodiště... 4 5) Rozměry schodiště...
VíceŽelezobetonové patky pro dřevěné sloupy venkovních vedení do 45 kv
Podniková norma energetiky pro rozvod elektrické energie ČEZ Distribuce, E.ON Distribuce, E.ON ČR, Železobetonové patky pro dřevěné sloupy venkovních vedení do 45 kv PNE 34 8211 3. vydání Odsouhlasení
VíceBalabenka point objekt C konverze haly na obchodní a kancelářské plochy
NÁZEV STAVBY Balabenka point objekt C přestavba výrobní haly na obchodní a kancelářské prostory KLIENT UGAV s.r.o., Lihovarská 12, 190 00 Praha 9 - Libeň MÍSTO STAVBY Praha 9, Drahobejlova 15/2400, Lihovarská
VíceInovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu CZ.1.07/3.2.08/03.0035. Tvorba technické dokumentace
Inovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu CZ.1.07/3.2.08/03.0035 Tvorba technické dokumentace Fáze projektové dokumentace z hlediska stavebního řízení Průběh stavebního řízení
VíceK L J O. ± 0.000 = 206,50 m.n.m.
I K L H M G J O N ± 0.000 = 206, m.n.m. VÝŠKOVÝ SYSTÉM Bpv - - 12/2013 DPS 01.AST DPS 01 AST 423 - A TABULKA ZÁMEČNICKÝCH PRVKŮ - objekt I 01 140 2520 2240 2970 140 1085 vnitřní zábradlí schodiště hlavní
VíceZvyšování kvality výuky technických oborů
Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V.2.20 Stavebně truhlářské výrobky a jejich
VíceB. SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA
B. SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA Obsah: 1. Urbanistické, architektonické a stavebně technické řešení 2. Mechanická odolnost a stabilita 3. Požární bezpečnost 4. Hygiena, ochrana zdraví a životního prostředí
VíceDOPRAVNĚ INŽENÝRSKÉ OPATŘENÍ
DOPRAVNĚ INŽENÝRSKÉ OPATŘENÍ PŘECHOD PRO PĚŠÍ NA SILNICI II/110 ULICE TÁBORSKÁ V BENEŠOVĚ OBSAH : 1. Textová část - Technická zpráva 2. Výkresová část DIO - I.etapa DIO - II.etapa Benešov 09/2011 Zpracovatel
VíceRealizační technologický předpis pro vnější tepelně izolační kompozitní systém Weber therm elastik W
Realizační technologický předpis pro vnější tepelně izolační kompozitní systém Weber therm elastik W pro akci : datum : Technologický předpis pro provádění ETICS weber therm elastik W Připravenost objektu
Víceateliér BOŘKE HK, Gočárova 504, 500 02 Hradec Králové 2
ateliér BOŘKE HK, Gočárova 504, 500 02 Hradec Králové 2 F1 Pozemní (stavební) objekty: Stavební část 1 - Technická zpráva 2 - Půdorys přízemí - stávající stav + bourací práce 3 - Přízemí - fotodokumentace
VícePožárně bezpečnostní řešení stavby
Požárně bezpečnostní řešení stavby STUPEŇ PD: NÁZEV PROJEKTU: MÍSTO: INVESTOR: Stavební úpravy mateřské školy, Brno Brněnské Ivanovice ( MŠ U Lípy Svobody 3, Brno) U Lípy Svobody 3, Brno 620 00, katastrální
VícePříloha č. 1 Metodika posuzování přístupnosti objektů
Příloha č. 1 Metodika posuzování přístupnosti objektů Objekt přístupný 1. Přístupný je celý objekt, nebo jeho větší část, alespoň s jedním bezbariérovým vstupem. Návštěva je možná bez předchozí domluvy.
VícePromat. Protipožární příčky
Promat Protipožární příčky N o s n é a n e n o s n é p r o t i p o ž á r n í s t ě n y, p o ž á r n í b e z p e č n o s t p r o a d ř e v ě n é n o s n í k y, r e v i z n í s l o u p y d v í ř k a Protipožární
VíceNávrh rodinného domu systémem dřevěné rámové konstrukce
MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Lesnická a dřevařská fakulta Návrh rodinného domu systémem dřevěné rámové konstrukce Bakalářská práce 2013 Tomáš Zdražil Čestné prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci
VíceVertikální komunikace (3)
ČVUT v Praze Fakulta stavební KONSTRUKCE POZEMNÍCH STAVEB 2 - K Vertikální komunikace (3) Ing. Jiří Pazderka, Ph.D. Katedra konstrukcí pozemních staveb K124 Zpracováno v návaznosti na přednášky Prof. Ing.
VíceT E R M I N O L O G I E
825-4 Objekty podzemní tunely T E R M I N O L O G I E B Beton prostý je beton bez výztuže nebo s výztuží hmotnosti do 15 kg/m 3. Beton stříkaný je konstrukce vytvořená pneumatickým nanášením betonové směsi.
Více