Pořizovatel: Městský úřad Nepomuk, Odbor výstavby a životního prostředí O D Ů V O D N Ě N Í Ú Z E M N Í H O P L Á N U Č Í Ž K O V

Transkript

1 Pořizovatel: Městský úřad Nepomuk, Odbor výstavby a životního prostředí O D Ů V O D N Ě N Í Ú Z E M N Í H O P L Á N U Č Í Ž K O V Doplní ÚÚP ORP Nepomuk Zpracovatel: Ing.,aut.Arch. Pavel Valtr, ČKA č UrbioProjekt Plzeň, ateliér urbanismu, architektury a ekologie a ÚÚP MěÚ Nepomuk, odbor výstavby a životního prostředí 1

2 ODUVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU Č Í Ž K O V O b s a h 1. Textová část odůvodnění územního plánu Identifikační údaje obce a) Postup při pořízení územního plánu b) Vyhodnocení souladu s Politikou územního rozvoje ČR a ÚPD KÚ, vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů c) Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování d) Vyhodnocení souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů e) Vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních správních předpisů - soulad se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních správních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů f) Vyhodnocení splnění zadání g) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení Vývoj osídlení a obce Urbanistický vývoj Veřejná vybavenost - Dopravní řešení - Vodní hospodářství - Zásobování energiemi, spoje - Občanská vybavenost - Veřejná prostranství - Nakládání s odpady - Těžba nerostných surovin Zvláštní ochrana území - Civilní ochrana - Požární ochrana - Ochrana před haváriemi - Ochrana státu h) Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území a informace, jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí Uspořádání krajiny Přírodně-ekologická udržitelnost Ekonomicko-sociální udržitelnost i) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa j) Rozhodnutí o námitkách a jejich odůvodnění k) Vyhodnocení připomínek str.: 2. Grafická část odůvodnění územního plánu a) Koordinační výkres b) Výkres širších vztahů c) Výkres předpokládaných záborů půd 2

3 1. TEXTOVÁ ČÁST Identifikační údaje obce Pořizovatel ÚPD: Městský úřad Nepomuk, úřad územního plánování Řešené území: Obec Čížkov, k.ú. Čížkov u Blovic, Čečovice, Chynín, Liškov, Měrčín, Přešín, Zahrádka, Železný Újezd Adresa: Obecní úřad Čížkov, Čížkov čp. 28, PSČ Starosta: p. Tomášek xxx Kontakt: tel , ou.cizkov@wo.cz Rozloha území: obec celkem 4910 ha Počet obyvatel v území: 640 Zalidněnost: 12,9 obyvatel na km 2 Obec Čížkov: kód NUTS 4 CZ032 Plzeňský kraj, kód ZSJ Správní uspořádání: okres Nepomuk, ORP Nepomuk, pověřený a stavební úřad úřad Kasejovice, katastrální a pozemkový úřad Plzeň-jih Biogeografický region: na styku Plzeňský, Plánický, Brdský (Chynín) Lokalizace: Obec je lokalizována na jihovýchodě Plzeňského kraje, v okrese Plzeň-jih, ORP Nepomuk, při hranicích se Středočeským krajem, na pomezí Brd a Radyňské vrchoviny, zčásti v přírodním parku Brdy a Pod Štědrým. Místní část Čížkov leží 32 km jv. od Plzně, 33 km sv. od Klatov, 35 km sz. od Strakonic, 25 km severně od Horažďovic, 20 km sz. od Blatné, 12 km jv. od Blovic, 12 km sz. od Lnářů, 11 km s. od Oselců, 10 km sv. od Nepomuka a 10 km sz. od Kasejovic. Kontaktní obce: V okrese Plzeň-jih obce Čmelíny (vč. m.č. Víska), Louňová, Míšov, Nové Mitrovice (m.č. Mítov, Nechanice, Planiny), Sedliště, Mladý Smolivec (m.č. Budislavice, Dožice, Radošice). Tojice, Vrčeň, Životice (m.č. Kladrubce, Přebudov) Ve Středočeském kraji v okr. Příbram obce Hvožďany (vč. m.č. Roželov), Rožmitál pod Třemšínem (m.č. Hutě pod Třemšínem) a Věšín. a) Postup při pořízení územního plánu, náležitosti vyplývající ze správního řádu (ÚÚP) 3

4 b) Vyhodnocení souladu s Politikou územního rozvoje ČR a Zásadami územního rozvoje Plzeňského kraje, vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů (ÚÚP) Obec Čížkov, v okrese Plzeň-jih, u hranic Středočeského kraje, správně přísluší k obci s rozšířenou působností Nepomuk, pověřený a stavební úřad je v Kasejovicích. Obec je lokalizována v okrese Plzeň-jih, v administrativním území ORP Nepomuk. Obec je situována mimo hlavní dopravní tahy. Vzhledem k uvedené lokalizaci obce, je poloha obce výhodná jak pro trvalé bydlení, tak pro rekreační využití. Protože je obec komerčně středně atraktivní, je možno území obce zařadit mezi obce, kde dojde k rozvoji, v rozsahu přiměřeném velikosti a významu sídla. V obci jsou vymezeny rozvojové plochy a stanovena jejich specifikace. Čížkov má převážně obytnou a zčásti i rekreační funkci, dále pak i prvovýrobu. Zpracovaný ÚP sleduje výhledovou transformaci venkovské obce na kvalitní příměstské sídlo, integrované do struktury venkovského osídlení Evropské unie, s odpovídajícími standardy vybavení, ve vazbě na historický vývoj, kulturní tradice, hodnotné přírodní prostředí, ale i přirozený potenciál a omezující limity. Plochy volné krajiny jsou převážně využívány pro lesnickou a zemědělskou prvovýrobu. Územím obce protéká potok Čížkovský potok, které jsou přítokem Hradišťského potoka v povodí Otavy. Protože ve volné krajině došlo k likvidaci řady ekologicky stabilizačních prvků a některé plochy jsou erozně ohroženy, je potřebné sledovat zabezpečení revitalizace krajiny. Lesní plochy jsou relativně stabilizované, místně však by mělo dojít, ve vazbě na geomorfologické, půdní a další stanovištní podmínky, k jejich rozšiřování, příp. rozšíření ploch TTP (KES je pouze 0,82). Zásady územního rozvoje Plzeňského kraje pro řešené území obce nestanovují specifické funkce a aktivity, pouze obecné nadmístně významné záměry: - zajištění ochrany krajinného rázu - zajištění ochrany nerostných surovin - zajištění prvků ÚSES jež byly v návrhu ÚP Čížkov respektovány. Při řešení ÚPD jsou respektovány rozvojové a koncepční materiály Plzeňského kraje. Řešení územního plánu Čížkov vychází z požadavku zajištění udržitelného rozvoje území obce při zohlednění všech jeho aspektů - požadavků na zachování přírodních, kulturních a urbanistických hodnot území, stabilizaci obyvatelstva a rozvoj sídla, ochranu a zlepšování přírodního prostředí, vytváření podmínek pro racionální a šetrné využívání přírodních zdrojů a potenciálu území, pro stabilizaci a rozvoj ekonomické základny v obci a pro prohloubení spolupráce s okolními obcemi. V návrhu byla zvažována i ekonomickou náročnost. Nenarušení přírodních hodnot je podmínkou dalšího harmonického trvale udržitelného vývoje obce. c) Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování (ÚÚP) 4

5 d) Vyhodnocení souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů (ÚÚP) e) Vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních správních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních správních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů (ÚÚP) f) Vyhodnocení splnění zadání, pokyn (ÚÚP) Návrh je zpracován v souladu se schváleným zadáním ve smyslu zápisu z projednání zadání ÚP Čížkov z února Návrh územního plánu (ÚP) dále vychází z pokynu ke zpracování návrhu ÚP obce Čížkov vydaného stavebním odborem Městského úřadu Nepomuk dne xxxxxxxxxxx Krajský úřad Plzeňského kraje, odbor životního prostředí, nepožaduje zpracování vyhodnocení vlivů ÚP Čížkov z hlediska vlivů na životní prostředí za podmínky, že návrh územního plánu Čížkov bude zpracován tak, že u ploch drobné výroby vyplývající z návrhu řešení bez ohledu na to, zda jde o plochy stávající, rozvojové, přestavbové, výhledové nebo asanační bude navrženým způsobem lokalizace, umístění a využití funkčních ploch a pro ně stanovenými regulačními podmínkami zaručeno, že jakýkoliv záměr na jejich využití, ať jde o regulační plán nebo žádost o územní rozhodnutí, bude možno zpracovat jen tak, aby tento záměr vyhověl požadavkům dotčeného orgánu posuzujícího vlivy záměru na životní prostředí. V rámci postupu schvalování zadání ÚP obce Čížkov schválilo zastupitelstvo obce Čížkov zadání ÚP, přičemž na základě připomínek došlo: - k vypuštění lokality Další požadavky zadání na udržitelný rozvoj obce byly splněny. 5

6 g) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení Obec Čížkov je situována v okr. Plzeň-jih, na jižním okraji Brdské vrchoviny. Kontaktující obce v průběhu pořizování ÚPD nevznesly žádné požadavky. Politika územního rozvoje ČR nestanovuje pro řešené území žádné konkrétní požadavky, republikové priority byly ve zpracovaném ÚP splněny, zejména: - vytvářet podmínky pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území - vytvářet podmínky pro zkvalitnění veřejné infrastruktury v území - vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů pro různé formy cestovního ruchu. Zásady územního rozvoje Plzeňského kraje jako konkrétní úkol stanovují zabezpečení ÚSES, což bylo splněno. Na území obce nebyla vymezena záplavová území. Územní plán Čížkov (ÚP) vychází z provedených průzkumů a rozborů a ÚAP, ze zpracovaného generelu ÚSES, z podkladů správců infrastruktury, podkladů katastrálního úřadu a podkladů obce. Obec Čížkov přistoupila k pořízení územního plánu obce, v souladu s aktuálním zněním stavebního zákona, jako legislativně závazného nástroje, k účinné a účelné regulaci a koordinaci činností v celém území obce. V rámci zpracovávané ÚPD bylo vyhodnoceno a zohledněno řešení v projednaném zadání a byla provedena koordinace zpracovávaného ÚP obce s tzv. nadřazenou ÚPD, tj. Zásadami územního rozvoje PK. Jako disponibilní využitelné plochy pro rozvojové záměry jsou sledovány následující území: - konverze degradovaných a nevyužívaných ploch v současně zastavěném území (tzv. brownfields ), zejména dožilých a nevyužívaných objektů a areálů zemědělské výroby a skládkových lokalit - nové potenciálně vhodné plochy zastavitelných území, navazující na zastavěná území obce. Zadání je ve zpracované ÚPD splněno. Koncepce rozvoje území obce Územní plán vytváří předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území, zejména se zřetelem na péči o životní prostředí a ochranu jeho hlavních složek - půdy, vody, ovzduší a živé přírody (bioty). Přírodně krajinářské a ekologické podmínky významně determinovaly osidlování zdejšího krajinného území včetně dopravních tras a exploataci přírodních zdrojů a doposud zásadně ovlivňují vývoj zdejších sídel. Nenarušení krajinných a přírodních hodnot přírodních parků Brdy a Pod Štědrým je podmínkou dalšího harmonického trvale udržitelného vývoje obce Čížkov. Pro potřeby rozvoje obce jsou vymezeny a regulativy limitovány rozvojové plochy. Venkovský charakter osídlení je převážně zachováván. Menší podíl individuální chalupářské rekreace je i v návrhu zachováván, jsou však vytvářeny podmínky k převedení části tohoto fondu zpět na trvalé bydlení. V obci jsou doposud volné plochy bez specifikovaného využití. Rozvojové plochy jsou přednostně lokalizovány v dříve zastavěných plochách. Historická jádra sídel zůstávají vymezena jako smíšené venkovské území, kde je upřednostňováno zachování charakteristické, doposud málo narušené venkovské struktury. Většina zdejších obytných stavení má charakter individuálního venkovského bydlení. Do staveb pro bydlení jsou zahrnuty i objekty pro přechodné, rekreační bydlení. Bydlení jako prioritní funkce obce a individuální venkovské bydlení jako prioritní forma bydlení jsou v obci nadále rozvíjeny. Urbanistická koncepce sleduje zachování a zlepšení obytných funkcí doplnění veřejné urbanistické zeleně v zastavěném území, sledována je podpora rekreačních funkcí. Vedle zajištění standardizace technické vybavenosti je sledován rozvoj obytných i podnikatelských aktivit výrobní plochy, ale i konverze příp. asanace zemědělských objektů. V návrhovém období si obec ponechá své současné převládající funkce - především bydlení a rekreaci a současně i funkci výrobní. Pro tyto jednotlivé funkce jsou v území navrženy funkční plochy. Hlavní cíle řízení územního rozvoje a koordinace záměrů na území obce spočívají ve vytváření předpokladů trvale udržitelného vývoje a zajišťování veřejného zájmu při rozvoji obce při zachování památkově významných struktur. Urbanistická koncepce V dalším urbanistickém rozvoji bylo sledováno zachování historických půdorysných osnov místních částí obce a revitalizace jak zastavěného území obce, tak okolní krajiny. Potřebné je zajistit příznivou zástavbu v obci nenarušující přitažlivého prostředí pro život místních obyvatel i návštěvníků, a také nenarušující přírodní hodnoty přírodní. Prioritou urbanistické koncepce je udržení obytného charakteru obce a krajiny 6

7 s maximální podporou soběstačnosti obce v rámci jejího administrativního území v oblasti pracovních příležitostí, zdrojů, základní občanské vybavenosti a základních rekreačních a sportovních možností. Urbanistická koncepce sleduje uchování typického obrazu obce v krajině, ve volné krajině se nepřipouští žádné samoty. Zůstává zachována souvislá (kompaktní) zástavba centra obce, doplněná na okraji nízkopodlažní zástavbou převážně rodinných domů. Z hlediska struktury osídlení se v řešeném území jedná o o rozlohou velkou obec, počtem obyvatel středně velkou, cca s 650 trvalými obyvateli. Čížkov má převážně obytnou a rekreační funkci, dále i prvovýrobu. Díky specifické poloze má obec kvalitní rekreační prostředí s předpoklady klidného bydlení v rodinných domcích. Realizace navrhované urbanisticko - krajinářské koncepce a návazných opatření pro funkční využití území a vhodné aktivity v území sleduje stabilizaci obyvatelstva v obci a trvale udržitelný vývoj krajinného území. Urbanistická koncepce sleduje zachování a zlepšení obytných funkcí vč. doplnění veřejné urbanistické zeleně v zastavěném území. Historické jádro obce zůstává vymezeno jako smíšené venkovské území, kde je upřednostňováno zachování charakteristické, doposud málo narušené venkovské struktury. Vzhledem k charakteru území a předpokládanému rozšířenému využití pro další rozvoj bydlení a rekreace jsou sledována i území pro obslužné funkce území. Většina obytných stavení v Čížkovu má zatím charakter individuálního venkovského bydlení. Individuální venkovské bydlení jako prioritní forma bydlení jsou v obci nadále rozvíjeny. Do staveb pro bydlení jsou zahrnuty i objekty pro přechodné, rekreační bydlení. V dalším rozvoji je třeba zachovat historickou půdorysnou osnovu v centru obce a přirozené propojení na přírodní zázemí. Vedle zajištění standardizace technické vybavenosti je sledován rozvoj obytných i podnikatelských aktivit. V zastavěném území obce je nedostatek volných ploch bez specifikovaného využití. Prioritou urbanistické koncepce je udržení obytného charakteru obce a krajiny s maximální podporou soběstačnosti obce v rámci jejího administrativního území v oblasti pracovních příležitostí, zdrojů, základní občanské vybavenosti a základních rekreačních a sportovních možností. Pro tyto jednotlivé funkce jsou v území navrženy funkční plochy. Urbanistická koncepce sleduje uchování typického obrazu obce v krajině, ve volné krajině se nepřipouští žádné samoty. Disponibilní využitelné plochy (záměry pro vymezení zastavitelných území) potenciálně vhodné pro výstavbu obytných, rekreačních, příp. jiných objektů, navazují na zastavěná území obce. Historický fond starší zástavby obce Čížkov trpí drobnými účelovými zásahy na průčelích domů (např. zvětšování oken, odstraňování a zjednodušování členění fasád a štítů), jež narušují historickou atmosféru vesnického celku. V novější době došlo k dílčímu narušení hmotově prostorové struktury obce, i k dílčímu narušení harmonicky rostlé zástavby a krajinného rázu. Venkovský charakter osídlení je doposud převážně zachováván. Značný podíl individuální chalupářské rekreace je i v návrhu zachováván, jsou však vytvářeny podmínky k převedení části tohoto fondu zpět na trvalé bydlení. Krajinná kompozice by neměla být narušována necitlivými zásahy jak nových, kompozičně nevhodných objektů, tak nepříznivými úpravami historických objektů. Potřebné je zajistit příznivý charakter zástavby v obci při zajištění přitažlivého prostředí pro život místních obyvatel i návštěvníků, ale i uchování přírodních hodnot. Přírodně krajinářské a ekologické podmínky významně determinovaly osidlování zdejšího krajinného území včetně dopravních tras a exploataci přírodních zdrojů a doposud zásadně ovlivňují vývoj zdejších sídel. Nenarušení přírodních hodnot je podmínkou dalšího harmonického trvale udržitelného vývoje. Pro potřeby rozvoje obce jsou vymezeny a regulativy limitovány rozvojové plochy. Územní plán vytváří předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území, zejména se zřetelem na péči o životní prostředí a ochranu jeho hlavních složek - půdy, vody, ovzduší a živé přírody (bioty). V návrhu jsou sledovány potřeby - vytvářet podmínky pro zamezení poklesu obyvatel vytvářením funkčních předpokladů pro rozvoj místní zaměstnanosti obyvatel - pokládat rekreaci a cestovní ruch za významnou rozvojovou funkční složku a perspektivní oblast pro rozvoj podnikatelských aktivit a zaměstnanosti - vycházet z návrhu hierarchie sídelní struktury, bez jednostranné a nadměrné závislosti na centru aglomerace. Hlavní cíle řízení územního rozvoje a koordinace záměrů na území obce spočívají ve vytváření předpokladů trvale udržitelného vývoje a zajišťování veřejného zájmu při rozvoji obce při zachování památkově významných struktur - VPZ Zahrádka. 7

8 Urbanistický vývoj Území obce bylo z větší části zalesněno až do 12. století. Osídlení a přetváření většiny území na kulturní krajinu je převážně středověkého a pozdějšího data. Na území obce je relativně harmonická kulturní krajina s vyváženým podílem přírodních a civilizačních prvků, typické je zde střídání lesů, větších polních honů a travních porostů s menšími soustavami vodních ploch. Poměr bezlesí a lesních kultur se od středověku téměř nezměnil, na území obce je však relativně vysoký podíl orných půd. Stavební vývoj historických částí obce byl v podstatě ukončen pozemkovou reformou po 1. světové válce, kdy došlo k možnosti nákupu nájemních pozemků. Stavební a historický vývoj zdejších malých zemědělských sídel byl po dlouhou dobu spjat s osudy okolních velkostatků. Po druhé světové válce došlo k výstavbě nových rodinných domů na místě původních obytných domů zemědělských usedlostí, na okrajích obcí došlo k výstavbě rozsáhlých zemědělských středisek. Rodinné domy vznikly na obvodě původní zástavby, u komunikací a u původních záhumenních cest. Pro zdejší území je charakteristické dochované dědictví roubené i zděné lidové architektury. Typická převážně smíšená venkovská zástavba, je dnes zčásti převáděna k rekreačním funkcím. Významnou potřebou je řešení dlouhodobě zanedbané infrastruktury. V obci je vzrůstající podíl rekreačních objektů, převážně se jedná o rekreační chalupy. Území obce Čížkov, na pomezí krajů, je stranou urbanistických os a center, ale i dalšího rozvoje tohoto "zapomenutého" území. Území obce v jižním Pobrdí, jako "okrajové" území, jež je zatím mimo hlavní zájmy ekonomické a urbanistické exploatace, má doposud charakter zemědělské krajiny, zatím s relativně vyváženým podílem přírodních a civilizačních prvků. Při jeho rozvoji je třeba chránit dochované kulturněhistorické a přírodní hodnoty. Nezbytné je demograficky stabilizovat obec, zajistit zaměstnanecké příležitosti, rozšířit základní vybavenost. Za hlavní cíle řízení územního rozvoje a koordinace záměrů na území obce je vytváření předpokladů trvale udržitelného vývoje a zajišťování veřejného zájmu. V obci je sledováno: - zachování významných dálkových pohledů - podřízení působení nové zástavby stávajícím siluetám obcí při zachování historických dominant obce a jejich nejbližšího okolí - ochrana historických vazeb sídla s jejím přírodně krajinným zázemím (revitalizovat využití veřejných volných ploch, chránit krajinářské prvky prostředí jako cesty, hráze, meze). M.č. Čížkov: První písemná zmínka o vsi Čížkov pochází již z r Urbanisticky zajímavá obec na okraji přírodního parku Brdy ve výšce 578 m, 11 km jv. od Blovic. Dominantou vsi je barokní kostel sv. Jana Křtitele (na románském základě) s vedlejší farou na vyvýšeném ostrohu. Novější zástavba je soustředěna podél silnice Zahrádka - Železný Újezd. Nedaleko vsi ve směru na Přešín jsou pozůstatky středověkého hrádku Strážná skála poblíž lokality Na hrádcích. V blízkosti hradu snad bývala středověká osada Strážná. Čížkov tvoří správní centrum obce s celoobecní občanskou vybaveností. V obci byla zřízena škola, školka, pošta, obchod, kulturní dům a hostinec, obecní úřad, zemědělská provozovna. Památná lípa je u kostela. M.č. Čečovice: Ves středověkého původu ač první písemná zpráva o ní je až z r. 1552, avšak její založení bylo zřejmě už ve 13. století. Čečovice jsou urbanisticky hodnotnou rozsáhlou návesnicovou vsí ve výšce 487 m na okraji přírodního parku Pod Štědrým. Kompaktní zástavba je soustředěna podél komunikace procházející jz. směrem. Na výrazné návsi je soustředěna občanská vybavenost. Ve vsi je obchod, hostinec a zemědělský areál. U vsi jsou památné lípy. M.č. Chynín: První písemná zpráva o Chyníně z r hovoří o Chyníně jako vsi pánů z Rožmitálu. Počátkem 15. století patřil Chynín klášteru v Rokycanech, později připadl k Zelené Hoře. Po r byl po konfiskaci darován opět k Rožmitálu. S dalšími usedlostmi byl Chynín r připojen k Mirošovu a od něj se v r natrvalo dostal k Poříčí. Chynín je lokalizován v přírodním parku Brdy na okraji lesního komplexu Brd. Urbanisticky hodnotná návesnicová ves, ležící 10 km jv. od Spáleného Poříčí, je krajinářsky ojediněle situovaná v přírodním parku Brdy. V r zde byl dvůr, ovčín, obora a myslivna. Rozptýlená zástavba podél silnice II/177 je složena z drobných usedlostí, ojediněle ještě zčásti roubených. M.č. Liškov: První zmínka o zdejší vsi, původně zvané Bezděkov, je z r. 1552, kdy však zřejmě v důsledku husitských válek byla zničena a posléze, až v 18. století jako Liškov obnovena. Malá ves, ležící ve svažitém terénu ve vyšší nadmořské výšce 504 m na okraji přírodního parku Pod Štědrým, 6,5 sv. od Nepomuku. 8

9 Návesnicová, urbanisticky hodnotná ves, má zachovalou původní lidovou zástavbu s charakteristickým humenním hospodářstvím. V obci je obchod. M.č. Měrčín: První písemná zmínka o zdejší vsi, v minulosti zvané též Měřín, je z r. 1558, kdy již byla uváděná jako pustá, která se znovu stavěla. Po obnovení, k němuž došlo pravděpodobně po polovině 16. století, se stala součástí zelenohorského panství, kde zůstala až do konce feudalismu. Památkově hodnotná návesní ves s tradiční zástavbou dispozičně zachovaných usedlostí vč. hmotově dochovaných objektů lidové architektury, v několika případech s barokizujícími štíty. Zástavba je situována kolem nevýrazné, ale malebné návsi s kapličkou a litinovým křížkem. V obci je zemědělský areál. M.č. Přešín: První písemná zmínka o Přešíně je z r Ves byla založená 7 km východně od Blovic a sz. od Čížkova, v mělkém údolí ve vysoké nadmořské výšce 595 m na okraji přírodního parku Brdy. Pro svoji polohu byl Přešín nazýván také Podlesí. Ves ve složité dispozici je složena ze starší, jižní části s vyvýšenou návesnicí s obdélnou svažitou návsí a silnicovky s památným mlýnem. V obci je památkově hodnotná hospodářská usedlost čp. 9 s roubenou stodolou a spolkový dům zem. družstva z roku Středověké tvrziště bylo lokalizováno na skále Strážná u cesty do Čížkova. V okolí se dolovala železná ruda. V r zde byl mlýn a škola. Izolovanou sev. část tvoří mladší drobnější chalupnická zástavba. První spolkový dům drobných zemědělců v kraji čp. 64 z l Na s. okraji je zemědělská provozovna. U samoty Kbel jsou stopy po dolování železné rudy. Z vrchu Maštýř 661,6 m i od okraje vsi je vynikající výhled k Šumavě. M.č. Zahrádka: První písemná zmínka je z r Ves byla součástí zelenohorského panství až do r Byla založena 8 km sv. od Nepomuku a jz. od Čížkova v mírně svažitém terénu v potoční nivě Čížkovského potoka sv.- jz. směru, ve výšce 498 m. Stabilní katastr zaznamenal již dotvořenou urbanistickou stopu vsi s malou návsí s kaplí P. Marie, nepravidelného tvaru (zhruba ulicového typu) při silnici z Čečovic do Čížkova. Ve vsi je jednak kompaktní zástavba kolem návsi a na druhém břehu potoka je pak ulicová zástavba. Druhá fronta uliční zástavby je tvořena rekreační chatovou zástavbou. Objekty jsou drobnějšího měřítka. Na obou koncích vsi je zástavba ukončena objekty mlýnů. U vsi je zemědělský areál a vepřín. Jižně od vsi při silnici do Sedliště je osada Smetalky, kde je venkovská zástavba převážně rekreačně využívána. Historické jádro návesnice s významnou skupinou hodnotných hospodářských usedlostí s kvalitně pojednanými fasádami bylo vyhlášeno vesnickou památkovou zónou v r U vsi je chráněn památný dub. M.č. Železný Újezd: První písemná zmínka je z r jako součást rožmitálského panství. Vesnice 7 km jv. od Spáleného Poříčí v přírodním parku Brdy. Ves v přírodním parku Brdy na svažité planině ve vysoké poloze 628 m. Podle názvu se zde již tehdy dolovala železná ruda, přičemž vznik vsi souvisí s kolonizační a železničářskou politikou pánů z Rožmitálu. V r zde byl postaven větrný mlýn. Později v souvislosti s novým rozvojem hutnictví v sousedních Mitrovicích přibývá ve vsi chalup dělníků a hutníků, obyvatelé pravidelně dopravovali dřevěné uhlí do hutí. Zástavbu kolem centrální návsi tvoří zemědělské usedlosti, ještě počátkem 20. století roubené, dnes většinou novodobě upravené nebo modernizované. Novější zástavba je převážně liniová podél silnice do Nových Mitrovic. Na okraji vsi je zemědělský areál a drůbežárna. Několik dochovaných roubených objektů je většinou využito k rekreaci, Rekreační lokalita je u rybníka Dožín, kde je cca 70 rekreačních domů. Ze zdejší rozhledny a od okraje vsi je vynikající výhled k Šumavě. Vývoj domovního fondu obce (domy trvale obydlené / domy celkem) Čížkov /85 Čečovice /52 Chynín /16 Liškov /25 Měrčín /15 Přešín /54 Zahrádka /18 Železný Újezd /76 Obec celkem /321 9

10 Vývoj bytového fondu obce (byty trvale obydlené/celkem) Čížkov /71 Čečovice /60 Chynín /16 Liškov /25 Měrčín /15 Přešín /57 Zahrádka /40 Železný Újezd /76 Obec celkem /260 Počty rekreačních objektů obce 1991 (+ nevyčleněné) 2001 Čížkov Čečovice Chynín Liškov Měrčín Přešín Zahrádka Železný Újezd Obec celkem Obytné objekty v místních částech obce jsou vedle bydlení trvalého v současnosti cca z poloviny využívány pro individuální rodinnou rekreaci. Kulturně historické nemovité památky m.č. Čížkov Registrované nemovité kulturní památky - r.č /4-256 areál kostela sv. Jana Kříže s opěrnou zdí (z r. 1384, zbarokizován v l ) - r.č /4-257 areál bar. fary čp.1 z r se stodolou a hradbou - r.č /4-258 tvrziště / středověký hrádek Strašná (Strážná) skála v lokalitě Na hrádcích ve směru na Přešín, založeného po pol. 13. st. rodem Buziců na buližníkovém suku Neregistrované památky - roubená chalupa v usedlosti čp. 4 na návsi pod kostelem - roubený špýchárek v usedlosti čp dvojice tradičních usedlostí čp. 10 a 11 - chalupa čp. 75, za níž dále do polí leží jiná usedlost s dožívajícím roubeným stavením. m.č. Čečovice Neregistrované památky - návesní kaple v pol. 19. st. ovlivněná lidovým klasicismem - pamětní litinový křížek u kaple - pamětní kříž z r na j. okraji vsi - roubená chalupa čp. 15 ve spodní části návsi m.č. Liškov Neregistrované památky - návesní kaple zděná 4-boká s jehlancovou střechou a zvoničkou - hodnotná zděná chalupa a kamenný špýchárek ve statku čp.2 10

11 m.č. Měrčín Neregistrované památky - návesní kaplička z r. 1930, ve stříšce dřevěná zvonička - pamětní křížek u kapličky - roubený špýchárek ve statku čp. 6 - tradiční chalupa čp výklenková kaplička na křižovatce na Nepomuk m.č. Přešín Registrované nemovité kulturní památky mlýn u býv. Krahulic čp. 44 z 19. st. Neregistrované památky - statek čp. 1 s mohutnou patrovou obytnou budovou s empir. štítem a pavlačí na kamenných krakorcích - statek čp. 9 s roubenou stodolou na j. okraji vsi - statek čp. 15 s obedněným štítem a roubenou stodolou - náv. kaple přistavěná k budově býv. hostince - první spolkový dům družstevních zemědělců v kraji čp. 64 z r (dělnické hnutí) - mlýn u býv. Krahulic čp. 44 záp. vsi - (na vrchu Maštýř ojedinělý pravěký nález kamenné sekyrky) m.č. Zahrádka Registrované nemovité kulturní památky Vesnická památková zóna prohlášena v r Významná návesnicová skupina hospodářských usedlostí z 2. poloviny 19. století a počátku 20. století je hodnotná působením tradičních hmot a jednoduchým architektonickým řešením. Zóna zahrnuje kolem obdélné návsi s kaplí a roubenými hospodářskými objekty, podél potoka s chalupnickou zástavbou, hospodou a mlýny. Neregistrované památky - návesní kaple P. Marie z poloviny 19. století v horní části návsi - pamětní litinový kříž před kaplí, vročený do r. 1856, s kamenným toskánským sloupkem - chalupa čp. 4 na návsi, vročená ve fasádě do r. 1874, mimořádně hodnotná - usedlost čp obytné stavení dvora čp.2 - chalupa čp. 32, datovaná do r usedlost čp dvůr čp. 5/40 - usedlost čp chalupa čp statek čp chalupnická usedlost čp. 9 - někdejší hostinec čp horní mlýn zvaný U Trsínů - dolní menší mlýn (severně od vsi). Nové a upravované stavební objekty by neměly narušit charakter venkovské zástavby. m.č. Železný Újezd Neregistrované památky - dva roubené objekty lidové architektury čp. 1 a 2. Stanovené funkční využívání jednotlivých ploch musí zajistit potřebnou ochranu kulturních i přírodních hodnot území a výrazně nenarušit pohodové faktory obytné zástavby a přírodní kvality území. Jako území archeologických nálezů je nutno považovat historická jádra jednotlivých vsí (příp. s.l. celé území ČR). Ve Státním archeologickém seznamu ČR jsou na území obce jako další archeologické lokality označeny: - č. SAS /1 polykulturní výšinné sídliště na vrchu Mastýř - č. SAS /5 hrad Strážná hora. 11

12 V zájmu ochrany archeologických nalezišť je nutno při přípravě staveb postupovat v souladu s 21,22 a 23 památkového zákona č. 20/1978 Sb. v aktuální znění, tj. již ve fázi zahájení územního řízení. Od zahájení příprav stavby je nutno ohlásit záměr provést zemní práce Archeologickému ústavu AV ČR, prostřednictvím Západočeského muzea v Plzni, odd. záchranných archeologických výzkumů ( Plzeň, Koterovská 162) a umožnit dohled a provedení záchranného archeologického výzkumu odbornému pracovníkovi archeologovi (tzn. uzavřít dohodu o podmínkách archeologických výzkumů), přičemž doporučuje se obrátit rovněž přímo na organizaci zabývající se archeologickými výzkumy. Respektování památkového zákona zabraňuje nenávratnému poškozování archeologických památek. Včasné ohlašování stavebních aktivit umožňuje realizaci předstihových výzkumů a zároveň otevírá dostatečný časový prostor k řešení otázky finančního krytí nákladů spojených s prováděním archeologického výzkumu (na základě smlouvy o realizaci archeologického dozoru). V případě archeologického nálezu je nezbytné dodržet 23, zák. č. 20/1987 Sb. v platném znění, a to zejména ohlašovací povinnost (ve lhůtě nejpozději do druhého dne) a zajištění archeologického nálezu a naleziště proti pozměnění situace, poškození nebo odcizení. Z důvodů předejití možných sporných bodů a nesrovnalostí v otázce archeologie se doporučuje účast zástupce archeologické organizace na jednání ve výše uvedené věci a upozorňují, že při realizaci staveb velkých plošných rozměrů si provedení záchranného výzkumu vyžádá delší časové období (několik týdnů). Demografický vývoj rok / m. č Čížkov Čečovice Chynín Liškov Měrčín Přešín Zahrádka Smetalky Železný Újezd Obec celkem Patrný je dlouhodobý demografický regresivní pokles celkového počtu obyvatel. Vzhledem ke stávající věkové struktuře obyvatelstva v obci, tj. mírně příznivému podílu osob v produktivním věku tj. 64,8 % (Plzeňský kraj 65,1 %, ČR 65,4 %) k osobám v poproduktivním věku - 121, tj.19,1 % (PK 18,9 %, ČR 18,4 %) a předproduktivním věku - 99, tj. 15,6 % (PK 16 %, ČR 16,2 %) je prognóza rozvoje přirozenou demografickou měnou mírně nepříznivá, přirozený migrační územní rozvojový potenciál obce je rovněž relativně mírně nepříznivý, což dokládá současný stavební trend. Průměrná lidnatost je zde velmi nízká a činí pouze 12,9 obyvatel na km 2 (PK 73 ob./km 2, ČR 130 ob./km 2 ). V současnosti jako jeden ze základních úkolů územně plánovací dokumentace je zajistit podmínky pro demografickou stabilizaci obce a vytvoření pro růstových předpokladů. Návrh velikosti obce vyplývá z rozvojových možností a možností disponibilních ploch. Pro návrhové období roku 2021 se předběžně celkem uvažuje 800 obyvatel (výhledově k r cca 1000 obyvatel), z toho v jednotlivých místních částech následující: Čížkov Čečovice Chynín Liškov Měrčín Přešín Zahrádka Smetalky Železný Újezd Obec celkem

13 Předpokládaný celkový návrhový počet obyvatel obce Čížkov pro rok 2021 je nutno chápat jako maximální v případě, že budou v plném rozsahu realizovány všechny rozvojové lokality obce. Obec je využita převážně pro trvalé bydlení, přičemž trvale se zvyšuje počet objektů využívaných pro rekreaci. Sídelní zeleň Čižice nemají odborně založenou urbanistickou zeleň. V obci jsou torza významnějších solitérních stromů. Navrhovaná sídelní zeleň je reprezentována zejména urbanistickou zelení na veřejných prostranstvích, které jsou doplňovány a upravovány a krajinnou zelení u vodotečí a vodních ploch, kde se navrhuje revitalizace. V návaznosti na ÚPD je potřebné zpracovat studie úprav volných ploch obce a trvalou zeleň koncepčně doplnit v souladu s územním plánem. U komunikací jsou zbytky doprovodných alejí, v centru vsí torza významnějších dožívajících dřevin. Prvky rozptýlené a doprovodné krajinné zeleně jsou značně omezené, dožívající a nesoustavné, výrazně omezené scelováním polních bloků. Veřejná infrastruktura Koncepce dopravní a technické infrastruktury je zaměřena na skutečnou koncepci, tedy s omezenou podrobností, zahrnující vybrané plochy a koridory (přívodní vedení a odvodní trasy) jež jsou součástí této koncepce, tedy ne na uliční řady. Lokalizace požadovaných technických zařízení nesmí závažně narušit přírodní charakter zdejšího území. Problematika inženýrských sítí vč. místních komunikací, odvedení dešťových i odpadních vod musí být předmětem příslušných stavebních dokumentací. Dopravní řešení Dopravní koncepce je řešena v souladu se zák. č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích v aktuálním znění a prováděcí vyhl. č. 104/1997 Sb. v aktuálním znění a zák. č. 114/1995 Sb. v aktuálním znění a vyhl. č. 222/1995 Sb. v aktuálním znění. Dále jsou sledovány priority zachování stávajících dopravních tras, na něž je navázána současná zástavba. Územní plán chrání plochy stávajících i místních komunikací i dalších zařízení dopravy. Tím budou ponechány územní rezervy pro příp. odstranění bodových i liniových závad. Navrhovaná vzájemná přípojení pozemních komunikací musí být zřízena tak, aby svým provedením: - vyhovovala bezpečnosti silničního provozu - zajišťovala potřebnou dopravní výkonnost a potřebný rozhled - splňovala podmínky pro plynulé vedení a průjezd dopravních proudů - splňovala požadavky na řádné odvodnění. Území obce Čížkov je dopravně středně dostupné po silnicích II. třídy č.177 Lnáře - Chynín - Nové Mitrovice a č. 191 Nepomuk - Čečovice - Měrčín - Rožmitál p. T. a navazující silnice III. třídy č Vrčeň - Smetalky - Zahrádka - Čížkov - Železný Újezd - Nové Mitrovice, č Sedliště - Přešín - Železný Újezd, č Čížkov - Radošice, č Přešín - Blovice, č Přešín - Nechanice, č Dožice - Čížkov - Přešín, č Liškov - Čečovice - Zahrádka. Při návazném navrhování účelových a místních komunikací a vjezdů na jednotlivé soukromé nemovitosti se požaduje minimalizovat počet jejich napojení na krajskou silniční síť. Komunikace ponechané ve stávajícím stavu je nutno postupně rekonstruovat, aby vyhověly stoupajícím požadavkům na dopravu. Dopravní řešení vychází ze stávající legislativy a norem - připojování sousedních nemovitostí a lokalit určených k zástavbě, chodníky podél silnic, umisťování inženýrských sítí v tělese silnice pouze v případě nemožnosti jiného technického řešení a po doložení řádného zdůvodnění aj. Dále jsou sledovány priority zachování stávajících dopravních tras, na něž je navázána současná zástavba. Případné změny v silniční síti budou projednány se správcem silnic (u silnic I. třídy s ŘSD Praha, u silnic II. a III. třídy s Plzeňským krajem, odb. dopravy a silničního hospodářství, odbor majetku a hospodářského rozvoje a příspěvkovou organizací PK Správou a údržbou silnic Nepomuk). Místní komunikace (MK) doplňují silniční síť a umožňují obsluhu zastavěných částí obce, ostatní plochy ve volné krajině jsou přístupny po účelových komunikacích. Místní komunikace všechny místní komunikace jsou z hlediska zákona č. 13/1997 Sb. místní komunikace III. třídy. Další místní komunikace ve stávající i 13

14 plánované obytné zástavbě budou rekonstruovány, částečně na místní komunikace s chodníky, částečně na zklidněné komunikace. V prostorech vyčleněných pro výrobu je nutno výrazně zkvalitnit stavební stav a šířkové uspořádání komunikací. Místní komunikace v obytné a smíšené zástavbě budou upravovány na kategorii MO 7/30, v oblasti s výrobní zástavbou budou navrženy v kategorii MO 8/40 (funkční třída obslužná C 2, C 3). Zklidněné komunikace budou upraveny jako obytné ulice. Část MK je ve špatném stavu, proto je potřebná jejich oprava a doplnění dopravního značení, potřebné je zajistit jejich bezprašný povrch a potřebnou šířku. Místní komunikace jsou navrženy jako venkovské komunikace a plochy plnící zároveň funkce zásobovací a obslužné k přilehlým objektům a zařízením, parkovací plochy pro krátkodobé parkování, komunikace pro pohyb pěších. Část místních komunikací má nevyhovující šířkové parametry, některé jsou vedeny poněkud chaoticky jako přístupové cesty k jednotlivým objektům zástavby, zčásti mají nezpevněné vozovky. Zejména ve svažitých lokalitách jsou MK zdrojem dopravních komplikací a ohrožení účastníků provozu, napojení na státní silnici je mnohde výškově i směrově nevyhovující. Některé MK se navrhuje upravit. Navrhovaná kategorie MO 8/40,30, funkční třída místní komunikace obslužná C2, C3. Účelové komunikace (ÚK) napojují především polní a lesní pozemky. Nutné je zachovat a zlepšit prostupnost území pro pěší a cyklistickou turistiku. Významné účelové komunikace jsou v dobrém stavu, proto se na nich v návrhovém období nenavrhují kvalitativní úpravy (potřebné je normové napojení na silnice). Účelové komunikace (ÚK) zpřístupňují využití krajiny zejména pro zemědělskou a lesnickou výrobní činnost, potřebná je jejich obnova. Další bude nutno doplnit k navržené technické vybavenosti mimo zastavěná území (např. k ČOV). Ostatní komunikace, nemotorová doprava, pěší a cyklistické trasy Nutné je zachovat a zlepšit prostupnost území pro pěší a cyklistickou turistiku. Územím obce procházejí turistická trasa (TT) červená TT 0219 Blovice Chynín, zelená TT 3618 Nepomuk Liškov, zelená TT 3693 Blovice Čížkov Chynín, žlutá TT 6714: Pačejov ž.st. - Kvášňovice (3,5 km) - Defurovy Lažany (6 km) - Nová Ves (8,5 km) - Čížkov - Bezděkov - Pole - Velký Pálenec (20 km). Cyklotrasy v území jsou CT 2039 Želený Újezd Čížkov Radošice a 2149 Přešín Železný Újezd. Návrh jako nemotoristické D1 (obytné ulice) se smíšeným provozem (pěší, cyklo-, moto-). Šířkové uspořádání ulic D1 - uliční čáry 7 m u obousměrných, 6 m u jednosměrných komunikací. Pěší trasy umožní případné doplnění značených turistických cest, vhodné je zlepšení pěších a cyklistických propojení a zlepšení dostupnosti turistických atraktivit. Řešení dopravy v klidu vychází ze stávajících ploch a z potřeb v souladu s rozvojem obce. Plocha parkovišť je ve veřejném prostranství návsí, ostatní parkování je nutno uspokojovat v rámci vlastních pozemků jednotlivých podnikatelů. Parkování ve výrobních, příp. komerčních územích bude na pozemcích jednotlivých subjektů. Vodní hospodářství Koncepce rozvoje vodního hospodářství vychází ze zákona o vodách č. 254/2001 Sb. v aktuálním znění, zák. č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích v aktuálním znění, vyhl. č. 470/2001 Sb. kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění jejich činnosti související se správou vodních toků v aktuálním znění a vyhl. č. 432/2001 Sb. o dokladech žádosti o rozhodnutí nebo vyjádření a o náležitostech povolení, souhlasů a vyjádření vodoprávního úřadu v aktuálním znění. Vodní toky a údolní nivy, dle zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, jsou chráněny jako VKP, proto k zásahům v nich, úpravám vodních toků a změnám kultur pozemků (v nivách toků) je třeba kromě souhlasu vodoprávního úřadu i závazné stanovisko orgánu ochrany přírody a krajiny. Zájmové území obce Čížkov leží v povodí vodního toku Hradišťského potoka a jeho přítoků. Vodní toky jsou ve Správě Povodí Vltavy s.p., závod Horní Vltava Č. Budějovice. Zátopové území nebylo stanoveno, podle informací obecního úřadu nedochází k problémům při průtocích velkých vod. Podél vodních toků platí ochranný režim pro zajištění přístupu v souvislosti s provozem a údržbou toků oprávnění správců vodních toků podle 48 až 51 zák. o vodách č. 254/2001 Sb. Provádění řádného odborného technického bezpečnostního dohledu na vodohospodářských dílech je nutné dle vyhl. č.471/2001 Sb., o technickém bezpečnostním dohledu nad vodními díly. Ke zlepšení zdržení vody (zlepšení akumulačních a retenčních funkcí) a stabilizaci vodního režimu je v řešeném území navrhována revitalizace Čížkovského potoka a odbahnění vodních ploch. V prameništních lokalitách se navrhuje vytváření podmínek pro zvýšení retenčních schopností území a opatření ke zpomalení povrchových odtoků. Ve sledovaném území je z hlediska kulturní krajiny významný vybudovaný středověký rybniční systém, 14

15 který je vyšší součástí blatenského rybničního systému, převážně na přítocích Lomnice. Zdejší rybníky vytváří významné vodní a mokřadní biotopy cenné zejména floristicky, malakologicky a ornitologicky, jež vytváří přirozené biocentrum ÚSES. Většinu rybníků se navrhuje odbahnit, příp. revitalizovat. Na území obce je řada menších i větších vodních ploch: - Strašil, k.ú. Čížkov, 21,12 ha, 503 m n.m., průtočný na Hradišťském potoce, 1 km sv. od Bezděkova, bývá pokládán za nejhlubší rybník na Blatensku (hloubka 4 m, u hráze 13 m) - Velký Čížkovský rybník, na Čížkovském potoce - Protivský r., na Hradišťském p., 3,5 ha, objem 40 tis. m 3, na hranicích území Čížkova. - Menší rybníky na větvích Severního Čížkovského potoka: Horní Oudok, Prostřední Oudok, Myslivecký rybník, Dolní Oudok, Horní Štěrbina, Prostřední Štěrbina, Dolní Štěrbina. - požární nádržka na návsi - býv. koupaliště. Koncepce zásobování vodou a čištění odpadních vod vychází z Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Plzeňského kraje. V ÚP je sledováno zajištění dostatku pitné vody pro rozvojové plochy a ochranná pásma vodních zdrojů dle zákona o vodách č. 254/2001 Sb. v aktuálním znění, dále dle zák. č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích v aktuálním znění, dle vyhl. č. 470/2001 Sb. kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění jejich činnosti související se správou vodních toků v aktuálním znění a vyhl. č. 432/2001 Sb. o dokladech žádosti o rozhodnutí nebo vyjádření a o náležitostech povolení, souhlasů a vyjádření vodoprávního úřadu v aktuálním znění. V obci je navrženo zachování současného způsobu zásobování obyvatel pitnou vodou místním vodovodem a domovními studnami. Nové vodovodní řady budou zřízeny k nové zástavbě, návrh dimenzování dalších vodovodních řadů bude předmětem projektové dokumentace vodovodu. Vlastníkem vodních zdrojů, vodojemu i rozvodných řadů je Obec Čížkov. Nouzové zásobování pitnou vodou se předpokládá cisternami z Nepomuka (15 km), zásobování užitkovou vodou z rybníka Strašil. Nutné je obnovit vodní nádrže a rybníky a revitalizovat vodoteče, jež stabilizují vodní režim a zvyšují akumulační a retenční potenciál území a v prameništních lokalitách vytvářet podmínky pro zvýšení retenčních schopností území a opatření ke zpomalení povrchových odtoků. Zemědělský areál má vlastní vodní zdroj - dvě vrtané studny s nevyhlášeným ochranným pásmem. Ochranná pásma vodních zdrojů (OP VZ) pro zásobování obyvatelstva pitnou vodou jsou stanovena dle zákona o vodách č. 254/2001 Sb., OP I. stupně v prameništi jímacích objektů musí být oplocené (zde možná pouze zeleň a příp. údržba VZ), OP II. stupně musí být vyznačeno výstražnými tabulkami Pozor, vodní zdroj a zákaz vyjmenovaných činností, např. pastva, hnojení aj. U domovních studní je nutno respektovat OP 10 m od studny. Ke všem objektům je nutno zajistit příjezd pro požární techniku (v souladu s ustanovením ČSN a Požární bezpečnost staveb - nevýrobní a výrobní objekty). Odběr vody pro požární účely je dále zajištěn ze stávajících přístupných volných vodních zdrojů - požárních a víceúčelových nádrží, příp. rybníků a vodních toků (dle 29, odst. 1, písm. k. zák. požární ochraně č. 133/1985 Sb. v aktuálním znění) a v souladu s požadavky ČSN Zásobování požární vodou, příp. ČSN Zdroje požární vody). Na vodovodních řadech je nutno osadit podzemní hydranty, které slouží pro první zásah v případě požáru. Ve výrobních areálech bude řešeno umístění hydrantů v projektové dokumentaci na základě projednání s příslušnými orgány požární ochrany. Jako zdroj požární vody budou i v budoucnu sloužit stávající požární nádrže. Jako užitková voda budou využívány domovní studně, rybniční a potoční vodní plochy. Nouzové zásobování pitnou vodou za krizové situace se předpokládá cisternami z Nepomuka. Obec má částečně vybudovanou jednotnou kanalizaci bez ukončení na ČOV, proto je nutné zajistit zneškodňování odpadních vod v souladu s vodním zákonem. Vzhledem k ochraně povrchových a podzemních vod, je nutno látky škodlivé vodám, tj. veškerou likvidaci odpadních vod provádět v souladu s požadavky zák. č. 254/01 Sb., o vodách (vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů a zák. č. 274/01 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a nařízení vlády č. 61/03 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného stupně znečištění povrchových a odpadních vod, náležitostech k povolení vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací v citlivých oblastech a ukládání odpadů řešit v souladu se zák. č. 185/2001 Sb., o odpadech v aktuálním znění a prováděcí vyhl. č. 383/2001 Sb. Obec Čížkov má částečně vybudovanou dílčí jednotnou kanalizaci z betonových trub DN , v délce 1000 m. Tato kanalizace ústí volnými výústmi do povrchových toků pod obcí. Vlastníkem a provozovatelem kanalizace je obec Čížkov. Po předčištění v septicích odvádí odpadní vody od 22 % obyvatel a 60 % dešťových vod. Kvalita 15

16 vypouštěné předčištěné vody nevyhovuje NV č. 61/2003 Sb., resp. 229/2007 Sb. Zbytek odpadních vod od 78 % obyvatel je zachycován v bezodtokých jímkách a vyvážen na polní aj. pozemky. Zbývající dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků do Strašilského rybníka. Zemědělský areál má vlastní odvodnění dešťových vod. V ÚP se navrhuje doplnění kanalizační sítě a napojením na navrhovanou ČOV, přičemž u nových staveb do dořešení čištění odpadních vod se předpokládá vybudování domovních ČOV s vypouštěním vyčištěné vody do vodoteče nebo zasakováním (přičemž je možný i septik doplněný zemním filtrem), nebo jímka s vyvážením na ČOV. Kolem stávajících i navržených vodovodních řadů a kanalizačních stok budou zřízena ochranná pásma podle 23 zákona o vodovodech a kanalizacích č.274/2001 Sb. (OP 2 m pro vodovodní řady, OP pro kanalizační řady v šířce 3 m). U navržené čistírny odpadních vod bude navrženo ochranné pásmo. Zásobování energiemi a spoje Zásobování energiemi a spoje jsou řešeny v souladu s energetickým zák. č. 458/2000 Sb. v aktuálním znění, zák. č. 406/2000 Sb., o hospodaření s energií v aktuálním znění, zák. č. 180/2005 Sb. o podpoře využívání obnovitelných zdrojů a zák. č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích v aktuálním znění. U vvn vedení elektrické energie 220 kv je respektováno ochranného pásmo. Distribuce elektrické energie v obci je prováděna převážně vzdušným nn vedením v systému 3 x 220/380 V. Kolem stávajících i navržených vodovodních řadů a kanalizačních stok budou zřízena ochranná pásma podle 23 zákona o vodovodech a kanalizacích č.274/2001 Sb. (OP 2 m pro vodovodní řady, OP pro kanalizační řady v šířce 3 m). U navržené čistírny odpadních vod bude navrženo ochranné pásmo. Obec je napojena hlavním napájecím vn vedením 22 kv z transformorovny TR Nepomuk 110/22 kv pomocí vývodu Horažďovice. Distribuce elektrické energie v obci je prováděna převážně kabelovým vedením nízkého napětí (nn). Nová zástavba v ucelených lokalitách umožňuje provedení sekundárních rozvodů zemními kabely. Současný stav sekundárních rozvodů nevyžaduje zásadní rekonstrukci, bude se jednat pouze o posílení zejména v místech napojení navrhované zástavby. U stávající TS se navýší výkon pro navrhovanou zástavbu. Toto navýšení instalovaného výkonu v území bude prováděno průběžně po vyčerpání jednotlivých rezerv. Stávající trasy vedení vč. přípojek 22 kv a umístění TS jsou respektovány, nutné je dodržovat ochranná pásma kabelů dle ČSN i pro zájmová pásma podzemních vedení a nejmenší dovolené vzdálenosti při křížení a souběhu sítí. ÚP respektuje ochranná pásma energetických zařízení sloužících pro přenos a distribuci elektřiny a dalších energetických tras dle energetického zák. č. 458/2000 sb. v aktuálním znění. Koridor pro venkovní distribuční vedení VN respektuje ochranné pásmo 7 m od krajního vodiče. Ochranné pásmo venkovního vedení vn je určeno zákonem č. 458/2000 Sb., tj. 10 (7) m od krajního vodiče pro vedení 22 kv. Před zahájením zemních prací je potřebné vytyčit podzemní kabelová vedení. V případě nevyhovujícího souběhu nebo křížení se stávajícím zařízením v majetku ČEZ a.s. nutno podat v dostatečném předstihu (cca 12 měsíců) žádost o přeložku dotčeného zařízení. Nová zástavba v ucelených lokalitách umožňuje s výhodou provedení sekundárních rozvodů zemními kabely. Návrh nn rozvodů bude prováděn v následné projektové dokumentaci podle probíhající výstavby. Přípojkové skříně se doporučují osadit do společných pilířků s měřením elektrické energie umístěných v oplocení objektů. Spoje, telekomunikace V obci nejsou trasy meziměstských kabelů. V obci je kabelová telefonní síť (ÚTO Blovice, MTO Kasejovice). V obci je bezdrátový signál obecního rozhlasu z OÚ. Trasy telefonních rozvodů je nutné respektovat dle zákona a v rámci navrhované výstavby získat vyjádření o existenci podzemních zařízení Telecomu O2. O plánované výstavbě je třeba informovat správce sítě Telecom O2, který podá aktuální informace o existenci jejich podzemních zařízení a podmínkách požadovaných pro napojení účastnických stanic. Dostupný je pozemní TV signál digitální: ČT 1, ČT 2, ČT 24, ČT Sport, Nova, Nova Cinema, Óčko, Prima, Public TV, Z1 a Barrandov. Zásobování plynem S plynofikací obce se zatím neuvažuje, v obci jsou používány tlakové bomby kapalného plynu zejména pro vaření. Zásobování teplem 16

17 Teplo je zajišťováno převážně individuálně lokálními topidly nebo pomocí malých soustav ústředního vytápění (domovní a bytové kotelny, příp. etážové topení. Palivem jsou především tuhá fosilní paliva, zejména hnědé uhlí, příp. dřevo, zejména dřevní odpad. Ojediněle se uplatňuje el. energie pro vytápění (přímotop či akumulační kamna) a pro ohřev užitkové vody. Mezi obcí a jejím okolím nejsou žádné vazby ve výrobě a rozvodu tepla. Tepelné zásobování bude dále přednostně řešeno spalováním dřeva a dřevního odpadu a dalších ekologicky šetrných systémů (příp. tepelná čerpadla, využití solární energie). U všech nových objektů je nutno dbát na provedení stavebních konstrukcí s dobrými izolačními vlastnostmi. Za těchto předpokladů lze pro průměrně velký rod. dům uvažovat se zdrojem tepla o výkonu 15 až 20 kw. Na plochách pro drobnou výrobu je možno výkon stanovit z přibližné výměry plochy a směrné hodnoty 25 kw/1000 m 2. Občanská vybavenost Současnou občanskou vybavenost tvoří objekt obecního úřadu, pohostinství, prodejna smíšeného zboží, hasičská zbrojnice, trénink. hřiště na kopanou, dětské hřiště, autobusová čekárna, drobné služby. Vzhledem k charakteru obce je nutné umožňovat doplnění a stimulování a vznik nových zařízení občanské vybavenosti. Možnost umísťování drobných zařízení občanské vybavenosti zůstane zachována. Vzhledem k významu obce ve struktuře osídlení mají zařízení občanské vybavenosti místní význam. Potřebné je doplnění dalších provozoven drobných služeb k oživení urbanistického parteru centra obce a výhledová specifická občanská vybavenost nadmístního významu vzhledem k příznivému okolnímu krajinnému prostředí a životnímu prostředí. Možnost umísťování drobných zařízení občanské vybavenosti zůstane zachována. Některé druhy občanské vybavenosti, především obchod a služby jsou v současnosti součástí nebytových prostor a i nadále se počítá s jejich realizací v nebytových prostorách nových obytných staveb, proto plochy typické občanské vybavenosti nejsou navrhovány. Veřejná prostranství Veřejné prostranství tvoří zejména náves, která zatím nebyla koncepčně budována, lokálně byly realizovány výsadby a úpravy urbanistické zeleně, proto je navrhována úprava. Zásadní potřebou je zachování podílu uplatnění přírodních prvků a ploch nezastavitelné veřejné zeleně v současně zastavěném a zastavitelném území obce. Pro zlepšení pohodové úrovně místních částí pro trvalé obyvatele a přitažlivosti pro návštěvníky i investory je sledováno zvýšení pohodové úrovně a zatraktivnění centra obce a významných částí sídla, zejména návrhem ploch veřejné urbanistické zeleně a úpravou stávajících veřejných prostor. Nakládání s odpady Nakládání s odpady se řídí obecně závaznými právními předpisy zák. o odpadech č. 185/2001 Sb. v platném znění, dále závaznou částí Plánu odpadového hospodářství ČR publikovaném v nařízení vlády č. 197/2003 Sb. a obecně platnou vyhláškou obce Čížkov o nakládání s komunálními a stavebními odpady, která stanovuje systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů. Příslušným orgánem státní správy v oblasti nakládání s odpady dle 71, písm. h) a 79, dost. 3, psím. a), zák. č.185/2001 Sb. o odpadech a 197/2003 Sb. NV Plán odpadového hospodářství, v aktuálním znění je MěÚ Nepomuk, odbor životního prostředí. Komunální odpady jsou zajišťovány akreditovanou organizací, v obci je organizován separovaný sběr. Nadále budou využívány kontejnery na separovaný sběr, přičemž komunální odpady budou vyváženy a zneškodňovány pověřenou organizací. Využívání území pro obytné a rekreační funkce má běžnou produkci pevných komunálních odpadů, které je nutno likvidovat svozem na zajištěnou skládku. V obci je vymezen prostor pro ukládání železného šrotu, který bude odvážen nárazově. Akreditovaná firma zajišťuje i periodický odvoz nebezpečného odpadu. Na území obce není umístěna nebo provozována skládka odpadů. Bývalé skládky odpadů byly již likvidovány. Propočet odpadů - bydlení 1,05 kg/den - pohostinství 0,6 kg/místo/den - zaměstnanci 0,4 kg/den. Konkrétní nakládání s odpady v obci vychází z následujících hledisek a požadavků: 17

18 - Průměrnou produkci komunálních odpadů v obci je možno uvažovat 350 kg na obyvatele za rok (ČR 340 kg/ob./rok) - Průměrná skladba zneškodňování opadů by měla být následující: materiálově využitelné odpady 50 % (vč. recyklované), zbytek skladované (průměrný předpoklad ČR - 60 % skládkovaného odpadu, 30 % recyklovaného odpadu, 10 % spalovaného odpadu). - Dle Plánu odpadového hospodářství ČR: - podíl materiálově využitých komunálních odpadů má být zvýšen na 50 % - podíl skládkového odpadu smí být max. 50 % - na skládku je možno ukládat odpady pouze v případě, že s odpady nelze nakládat jiným způsobem - podíl biologicky rozložitelného odpadu ukládaného na skládku je nutno systematicky snižovat - sběr tříděného elektrošrotu je potřebné zavést - svoz nebezpečného odpadu je nutno provádět min. 2x ročně. - Zneškodňování nevyužitelného komunálního odpadu bude i nadále v obci prováděno pravidelným vyvážením z domovních kontejnerů, velkoobjemových kontejnerů (umisťovaných při sezónním úklidu) a kontejnerů na separovaný sběr (bílé a barevné sklo, plasty a plastové obaly vč. nápojových krabic) akreditovanou firmou. - V obci bude nárazově odvážen železný šrot z vymezeného prostoru pro ukládání. - Sběr nebezpečného odpadu bude nárazově zajišťovat oprávněná způsobilá firma do zvláštních kontejnerů v termínech zajištěných Obecním úřadem z určených stanovišť (zveřejněných obvyklým způsobem v dostatečném předstihu). - Zneškodňování výrobních odpadů si zajišťují jednotliví původci. - Biologický odpad budou nadále občané převážně individuálně zneškodňovat kompostováním na svých zahradách. - Sběrná místa tříděného odpadu je vhodné odclonit urbanistickou zelení. - Stávající území živelných skládek budou vhodným způsobem asanována, rekultivována a evidována jako plochy nevhodné pro výstavbu. Plochy nerostných surovin Ložiska nerostných surovin v administrativním území Čížkova nejsou vymezena. Na území obce Čížkov je několik poddolovaných území (býv. hlavní důlní díla u Čížkova, Železného Újezdu a samoty Kbely). Zvláštní ochrana území Civilní obrana (CO) Návrh je řešen v souladu s platnými právními předpisy na ochranu obyvatelstva. Konkrétní záměry ochrany obyvatelstva v územním rozvoji vycházejí z předpisů civilní obrany, uvedených v Odůvodnění a metodické příručky Sebeochrana obyvatelstva (vydané MV ČR, gen. ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR). K účelnosti zřízení zařízení civilní ochrany se vyjadřuje Hasičský záchranný sbor Plzeňského kraje, krajské ředitelství. Na území obce není vymezeno ohrožení průlomovou vlnou. Záplavové území není vymezeno. Na území obce nebyly vymezeny v rámci vnějších havarijních plánů - není zde evidován žádný objekt nebo zařízení dle příslušné legislativy. Pro případ mimořádných událostí je na obecním úřadě zpracován Plán ukrytí obyvatel obce, který popisuje možnosti ukrytí obyvatelstva v improvizovaných úkrytech (IÚ). Dle druhu ohrožení obyvatel havárií či jiným nebezpečím bude zvolena buď evakuace nebo úkryt ohrožených lidí ve vytypovaných objektech. V nové výstavbě je možno využít vhodných prostor pro vybudování protiradiačních úkrytů, budovaných svépomocí. Upřednostňovány by měly být stavby objektů se zapuštěným podlažím, s úrovní podlahy více než 1,7 m pod úrovní terénu všude tam, kde to výška hladiny spodní vody dovolí. Realizované stavby budou po vyhotovení předepsané dokumentace Základního listu protiradiačního úkrytu zařazeny do Plánu ukrytí. Je nutno respektovat metodickou pomůcku Sebeochrana obyvatelstva. V projektové přípravě objektů budou 18

19 respektovány požadavky stanovené 21 vyhlášky MV ČR č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva. ÚP v rozvojových lokalitách bydlení, které bude v obci výhradně charakteru rodinného bydlení, umožňuje ve většině případů podsklepení obytných domů. Optimální je využití případných skladů obchodního zařízení či přízemí obytných domů garážové boxy. V rámci územního a stavebního řízení pro konkrétní stavby budou orgány obrany a ochrany obyvatelstva požadovat dle potřeby taková stavební řešení, která umožní využití podzemních prostor RD pro protiradiační úkryty, budované svépomocí (v zařízeních sociální péče by měly být stálé úkryty). Větší zařízení občanské vybavenosti či veřejné budovy, kde by se shromažďovali občané a kam by zároveň mohly být umísťovány hromadné úkryty, nejsou územním plánem navrhovány. Protože zdejšímu obyvatelstvu nelze poskytnout stálé úkryty, jsou navrženy improvizované úkryty v souladu s plánem ukrytí v dosažitelných vzdálenostech. Požadavky na ukrytí: - podíl ukrytí obyvatelstva 100 % - typ úkrytů.. protiradiační, budované svépomocí - koeficient zeslabení Ko 50 minimálně ukrytí osazenstva objektů a výrobních závodů. v rozsahu nejsilnější směny Zařízení pro zabezpečování ukrytí osob ve stálých úkrytech tvoří krytové družstvo. Evakuaci obyvatel zajišťuje evakuační středisko (obsluha je složená z velitele a jeho pomocníků a dále osob vykonávajících doprovod) a obsluha přijímacího střediska v místě ubytování. Zařízení pro zajištění nouzového přežití a organizované humanitární pomoci tvoří obsluha zařízení pro nouzové ubytování a stravování a skupina humanitární pomoci. K ubytování evakuovaného obyvatelstva jsou určeny objekty vybavené nezbytným hygienickým zařízením (jak ve vlastnictví obce, tak v soukromém vlastnictví). Prostředky individuální ochrany (PIO) CO a humanitární pomoci zajišťuje pro vybrané skupiny obyvatelstva Obecní úřad, který má pro uložení těchto prostředků skladovací kapacity. Zařízení pro zabezpečení výdeje prostředků individuální ochrany tvoří skupina výdeje prostředků individuální ochrany. Pro rychlé vyrozumění obyvatelstva v případě např. ekologické havárie na hlavní silnici bude využit místní rozhlas. Případné záchranné, likvidační a obnovovací práce budou řízeny Integrovaným záchranným systémem (telefonní linka 112 v celé ČR a EU), Hasičským záchranným sborem kraje a obcí. Varovným signálem ohrožení mimořádnou událostí je kolísavý tón sirény po dobu 140 sekund, v případě požárního poplachu přerušovaným tónem sirény po dobu 1 minuty. V nové zástavbě je třeba počítat i s opatřením k vytvoření podmínek pro zmírnění následků mimořádných událostí a usnadnění záchranných prací. V současné době je možno využívat služby profesionálních hasičských záchranných sborů a také místního a okolních hasičských útvarů. Dále pro živelní pohromy se počítá s využitím mechanizačních a dopravních prostředků podnikatelských subjektů v obci a okolí. Zařízení pro poskytování první pomoci tvoří zdravotnické družstvo. Zařízení pro provádění prací spojených s vyprošťováním osob a k odstraňování následků mimořádných událostí tvoří vyprošťovací družstvo a obsluha strojů. Nebezpečné látky se území obce neskladují. Záchranné, likvidační a obnovovací práce pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události Pro rychlé vyrozumění obyvatelstva v případě např. ekologické havárie na hlavní silnici bude využit místní rozhlas. Případné záchranné, likvidační a obnovovací práce budou řízeny Integrovaným záchranným systémem (telefonní linka 112 v celé ČR a EU), Hasičským záchranným sborem kraje a obce. Varovným signálem ohrožení mimořádnou událostí je kolísavý tón sirény po dobu 140 sekund, v případě požárního poplachu přerušovaným tónem sirény po dobu 1 minuty. V nové zástavbě je třeba počítat i s opatřením k vytvoření podmínek pro zmírnění následků mimořádných událostí a usnadnění záchranných prací. V současné době je možno využívat služby profesionálních hasičských záchranných sborů a také místního a okolních hasičských útvarů. Dále pro živelní pohromy se počítá s využitím mechanizačních a dopravních prostředků podnikatelských subjektů v obci a okolí. Zařízení pro poskytování první pomoci tvoří zdravotnické družstvo. Zařízení pro provádění prací spojených s vyprošťováním osob a k odstraňování následků mimořádných událostí tvoří vyprošťovací družstvo a 19

20 obsluha strojů. Nouzové zásobování vodou bude z místních vodních zdrojů studní. V případě kontaminace pitné vody ve vodním zdroji bude zásobování řešeno přistavěním cisteren s pitnou vodou. Zařízení pro nouzové zásobování vodou tvoří obsluha. Nouzové zásobování elektrickou energií není v rámci obce řešeno. V případě havárie přívodního vzdušného vedení VN není k dispozici záložní zdroj energie. V obci se nenacházejí provozy, vyžadující okamžité přepojení na náhradní zdroj. Požární ochrana Požární ochrana obce je řešena v souladu se závaznou legislativou a požadavky Hasičského záchranného sboru Plzeňského kraje. Odběr vody pro požární účely ( zásobování požární vodou ) je zajištěn v souladu s 29, odst.1, písm. k zák. č. 133/1985 Sb. ve vazbě na ČSN Zásobování požární vodou, popř. ČSN Zdroje požární vody a to ze stávajících přístupných vodních zdrojů - požárních a víceúčelových nádrží, příp. rybníků a vodních toků. Vodovodní systém je dimenzován dle požadavků požární ochrany. Ve výrobních areálech bude řešeno umístění hydrantů v projektové dokumentaci na základě projednání s příslušnými orgány požární ochrany. Ke všem objektům je zajištěn příjezd pro požární techniku v souladu s ustanovením ČSN a a 9 vyhl. č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu - ve znění vyhl. č. 491/2006 Sb., 502/2006 Sb. - nově navrhované komunikace musí svým umístěním, rozměry a poloměry oblouků umožňovat průjezd těžké požární techniky (přičemž podrobné posouzení těchto parametrů bude předmětem územního řízení při povolování nové výstavby). Vzhledem k tomu, že v obci se nevyskytuje a neuvažuje výstavba objektů s více než 2 nadzemními podlažími, se případné zásahy obvykle obejdou bez použití těžké techniky. Řešení požární bezpečnosti jednotlivých objektů bude předmětem příslušných projektových dokumentací. Ochrana před haváriemi K preventivní ochraně před haváriemi se vychází z příslušné legislativy. Ve výrobních areálech je zajištění havarijního plánu opatření na ochranu obyvatelstva před následky průmyslových havárií povinností výrobních organizací (vyrozumění obyvatelstva, návrh potřebných opatření, způsob likvidace). Nákladní doprava zatím probíhá přes obytná území, proto je aktuální ohrožení obyvatelstva při dopravních haváriích. Řešení ÚP omezuje toto nebezpečí návrhem dopravního řešení - obchvatu obce. Ochrana státu Na území obce nejsou vymezeny zájmy ochrany státu Armáda ČR na území obce žádné požadavky neuplatnila. V případě záměru investiční akce jež ovlivňuje zájmy ochrany státu, je nutno si vyžádat povolení a posouzení Vojenské ubytovací a stavební správy (VUSS) Praha. h) Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území a informace, jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí Základní prioritou krajinné a environmentální koncepce rozvoje obce je trvale udržitelný vývoj a to jak environmentální, tak ekonomický a sociální. Navržené řešení respektuje požadavky ochrany životního prostředí (dle zák. č. 17/1992 Sb., o životním prostředí a zák. č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a vyhl. č. 135/01 Sb., o ÚPP a ÚPD). Případné narušení novým rozvojem je minimalizováno návrhem nových ploch v návaznosti na stávající zastavěné území obce a návrhem technických i biotechnických opatření. Krajský úřad Plzeňského kraje (KÚ PK), odbor ŽP a IPPC a EIA, k návrhu zadání ve svém stanovisku uvádí: Na základě upřesněného návrhu zadání územního plánu (ÚP) a předloženého zápisu z projednání zadání nepožadujeme zpracování vyhodnocení vlivů ÚP Čížkov z hlediska vlivů na životní prostředí. V rámci postupu schvalování zadání ÚP obce Čížkov schválilo zastupitelstvo obce Čížkov zadání ÚP, přičemž na základě stanoviska KÚ PK, odboru ŽP, došlo na společném jednání KÚ PK, ÚÚP ORP a zpracovatele ÚP k redukci a úpravám značného počtu lokalit. Uspořádání krajiny 20