městu a jeho formě vždy byla věnována velká pozornost (filozofové, politici, architekti )

Transkript

1 České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební Katedra urbanismu a územního plánování, Thákurova 7, Praha 6 127UR2B Urbanismus 2 ZS přednáška č. 3 osnova ( ) Obrázky a komentář při přednáškách. Osnova určena jako pomůcka pro studenty FSv. Hledání ideálního města Inovační potenciál města (milieu inovace) pokrok, inovace a také cíle se uskutečňují a vytvářejí v městském prostředí Města hlavním hybatelem ekonomického rozvoje či úpadku (Jane Jacobson) městu a jeho formě vždy byla věnována velká pozornost (filozofové, politici, architekti ) Ideální město je ve své fyzické podobě obrazem ideální společnosti (jejího řádu) prostředí pozitivně ovlivňuje společnost (Platón) Teorie rozbitého okna (Wilson, Kelling) zločinnost může být výsledkem součtu menších zločinů a prostředí, v němž člověk žije. Krokem k řešení problému kriminality zlepšení prostředí k životu v problémových oblastech (Zimbardo) pokus se zaparkovanými auty v Bronxu a Palo Alto IDEÁLNÍ MĚSTO KŘESŤANSKÉHO SVĚTA Biblický Jeruzalém Biblický velkolepý obraz nového nebe, nové země a nebeského Jeruzaléma, sestupujícího z nebe jako Boží dar lidem (= ideální město) Město je vystavěno do čtverce: jeho délka je stejná jako šířka ( ) Jeho délka, šířka i výška jsou stejné ( ) Město mělo mohutné a vysoké hradby, dvanáct bran ( ) Tři brány byly na východ, tři brány na sever, tři brány na jih a tři brány na západ ( ) Ale chrám jsem v něm nespatřil: jeho chrámem je Pán Bůh všemohoucí a Beránek ( ) (Zj 21, podobně Ez 48) Jasná souvislost tehdejšího náboženského názoru s obrazem města Touha napodobit město Kristova života a připodobnit mu své vlastní Proměna představ středověké Evropy o Jeruzalému Založení Nového Města (Karel IV., 1348) společné znaky se základním rozvržením Jeruzaléma známým z rukopisů Hledání takzvaně ideálních podob města Prostřednictvím zobrazování ideálu lze poznat společnost reálnou, identifikovat její nedostatky a navrhnout vylepšený stav Utopie ( ne místo ) ideálu nelze dosáhnout, objevuje se pouze mimo prostor a také mimo čas Utopie hledání ideálního města, ideální společnosti a možných způsobů dosažení tohoto ideálu (racionálně, logicky, střízlivě) Utopie obvykle spojena s kritikou stávajícího stavu přímo vyřčená nebo filozoficky literárně naznačená Utopie je neodmyslitelně spojena s ideologií v situaci společenských zvratů se z utopie lehce může stát ideologie a naopak Revoluční náboj utopie usiluje o změnu skutečnosti ve směru ideálních představ 3/1

2 Utopie ve smyslu návrhů ideálního státu, města, společnosti jsou známé již od antiky vyvolány konkrétními společenskými vztahy, rozpory a konflikty (např. Platónovy spisy Ústava a Zákony a poté mnozí další, od 16. století lze sledovat souvislý proud utopické literatury) v utopiích se prolíná an cká a židovsko křesťanská tradice utopie liberální a socialis cko komunistické Význam utopií pro urbanismus a architekturu formulování námětů, koncepcí originální a nové přínosy (oslava lidské tvořivosti a vynalézavosti, touha vzít život do svých rukou, vytvořit společnost bez náhod) Ideální město je obvykle (výjimky!) podřízeno stabilnímu neměnnému řádu, kde není co zdokonalovat, pravidelnost a předvídatelnost, řádu podléhá celé město (trénink, výcvik), dokonale fungující stroj Ideální město je v tomto duchu ANTIMĚSTSKÉ inovativní potenciál města předpokládá dynamiku (ruch, rej, potkávání, nepředvídatelnost ) Thomas More : Utopie (1516) vypráví mořeplavec Hythlodaios Šťastný ostrov Utopie (cca velká jako Anglie) URBANISTICKÝ PROSTOR Koncept urbanistického prostoru ŘADA TEORIÍ Řada typologií dle různých hledisek prostor uspořádaný X neuspořádaný dle míry používání (J. Sonnenfeld): geografický operační (dostávám se do jeho vlivu) percepční (uvědomuji si ho, vnímám ho) akční (reaguji na něj a měním ho) TERITORIÁLNÍ TEORIE (A. Rapoport) (vychází z výzkumu chování zvířat) 1) OBLASTI (home range) širší rámce aktivit 2) JÁDRA (core areas) denně využívané 3) TERITORIA (territory) výjimečné vymezené a hájené části jader (jednotlivci či skupiny) 4) NORMATIVY (jurisdiction) předpisy, směrnice (práva k užívání a kontrole části prostoru) 5) DISTANCE (personal space) mikroprostor osobnosti DALŠÍ PROSTOROVÉ MODELY Dle stupně ovládnutí prostoru: osobní skupinový společenský volný Dle předurčenosti: městské veřejnosti poloveřejnosti skupinám veřejně přístupným uzavřeným rodinám jednotlivcům Dle stupně kontroly: veřejné domácí interakční tělesné Dle přístupnosti: veřejný poloveřejný polosoukromý soukromý in mní ztvárnění přechodového článku ( zámek ) přestupový gradient prostředí, stupeň prostupnosti Vnímání urbanistického prostoru Lidé si hmotného prostředí všímají (Kevin Lynch, 1960) jsou schopni o něm hovořit jsou schopni jej popsat jsou schopni nakreslit jeho mapu Mentální mapy zvláštní prostorové představy lidí o hmotném prostředí (jak ho lidé vnímají) vnitřní reprezentace vnějšího světa Pomáhají lidem orientovat se v prostoru a chápat prostředí (nemusí mít charakter kartografické mapy) 3/2

3 Obsahují prvky veřejně známé (téměř všem) a prvky známé jen někomu (skupinám) (hierarchizace odraz v kompozici) Skládají se z míst a časoprostorových vztahů mezi nimi Při konstrukci mentálních map působí proces učení konfrontace s prostředím, zkušenost zatřídění informace nezapadající údaje nejprve odmítáme (vjem cizoty, nedůvěrnosti) následně je můžeme zařadit do upravených schémat Podmínkou existence člověka je, že si může vytvořit smysluplný a koherentní obraz prostředí, který se mu prezentuje jako jeho existenciální prostor. To předpokládá, že konkrétnímu prostředí je vtisknuta identifikovatelná struktura, která umožňuje a podněcuje vytvoření takového mentálního obrazu. (Ch.Norberg Schulz, 1972) Orientace (mentální mapy zahrnují určité orientační systémy) Kde se nacházím? Jak se tam mám dostat? Jak poznám, že už tam jsem? rozlišení a členění okolního světa, pochopení, kde se v něm nacházím lidská potřeba identity, pochopení struktury světa Důležitým aspektem orientace je jasnost / čitelnost / zřetelnost prostředí snadnost a rozeznatelnost jednotlivostí identita, struktura a význam sdělitelnost a srozumitelnost pro ostatní dobře utvářené, výrazné a obdivuhodné vzbuzuje pozornost smyslů, zájem na věci se hlouběji podílet Schopnost orientace velký praktický a citový význam správná představa o prostředí cenný zážitek citové jistoty prostor pro komunikaci dezorientace způsobuje strach pocit celkové koncepce, řádu X chaos Základní kategorie tvořící obraz města Kevin Lynch, 1960: Obraz města. Objevuje se řada pravidelně se opakujících kategorií Celek je možné rozložit na 5 základních prvků (fyzicky vnímatelné objekty), které mají obecnou platnost: 1 CESTY (paths) jakési dráhy, po nichž se obvykle, příležitostně nebo potenciálně pozorovatelé pohybují ulice, procházkové trasy, dopravní tepny, kanály, železnice ( ) 2 OKRAJE (edges) lineární prvky, které nejsou pozorovateli přímo využívány (nevnímají je jako cesty), hranice oddělující dvě fáze, jednotlivé oblasti vůči sobě, jakési švy, bariéry, lineární zlomy v kontinuitě prostoru břehy, železniční koridory, hranice zástavby, zdi ( ) 3 OBLASTI (districts) střední až velké části města, pozorovatel vstupuje mentálně dovnitř, mají určitý charakter, společné vlastnosti jednotlivé čtvrti, charakterově jednotné celky Subjektivita při vymezování oblastí (kritická úloha při konstrukci mentálních map) Tady a ne tam určení totožnosti přehlednost prostředí četnost rozlišitelných odchylek krajinné územní celky aglomerace města skupiny okrsky čtvrtě obvody sektory centra zóny 3/3

4 4 UZLY (nodes) body a strategická místa ve městě, do nichž pozorovatel může vstupovat, jádra, v nichž a mezi nimiž se pohybujeme, místa křížení a/či koncentrace, intenzivní ohniska, symboly některých oblastí (ztělesnění charakteru) křižovatky, místa přestupů, křížení či sbíhání cest, koncentrace funkcí ( ) 5 VÝZNAMNÉ PRVKY (landmarks) vztažné prvky, pozorovatel do nich nevstupuje, má je kolem sebe, jednoduše vydělitelné v velkého množství možností, přímo ve městě i mimo něj budova, obchod, hora, vývěsní štít, průčelí, strom ( ), slunce (pohyblivý bod) Oblasti jsou strukturované přítomností uzlů, definované okraji, protknuté cestami a nepravidelně rozesetými významnými prvky. Různý úhel pohledu řidič vnímá dálnici jako cestu, chodec jako jistý okraj. Žádný z prvků neexistuje sám o sobě překrývají se, pronikají jeden do druhého. určité nevýhody (každé) kategorizace akademičnost, rozdílnost přístupů (chodec X motorista, starý X mladý hranice X cesta) tvorba symbolů ovlivněna měřítkem, věkem, vzděláním, obratností, hodnotovou škálou, charakterem aktivit, rozsahem akčního prostoru Další kategorizace (řada architektů a teoretiků) A. Rapoport: 1. oblasti 2. cesty 3. překážky Ch. Norberg Schulz: 1. místa 2. cesty 3. oblasti M. Trieb: 1. cesty 2. místa 3. hranice 4. oblasti P. Zibrin: 1. komunikace 2. hranice 3. funkční plochy 4. uzly 5. orientační body S. Vagner: 1. trasy 2. rozhraní 3. soubory 4. uzly 5. orientační body Subjektivní faktory při tvorbě mentálních map SUBJEKTIVNÍ ODHAD VZDÁLENOSTI A ČASU Subjektivní odhad vzdálenosti neodpovídá fyzikální vzdálenosti bodů tzv. efektivní vzdálenost záleží na subjektivní zkušenosti (postoji) povaze prostředí (stupni atraktivnosti) míře spolehlivosti informací (např. vzdálenost přes ulici záleží na dopravní zátěži) efekt rybího oka přeceňování vzdálenosti (rozměrů) předmětů v bezprostřední blízkosti přeceňování kratších vzdáleností subjektivní redukce delších vzdáleností Kognitivní vzdálenost je spojená s formou, strukturou a atributy cesty cesta spojená s obtížemi (věk, zdraví, počasí, způsob přepravy) se zdá být delší, než ve skutečnosti je příjemnější (zajímavější) trasa se zdá být kratší, než ve skutečnosti je trasa v dobře známých oblastech se zdá být kratší, než ve skutečnosti je pohyb prostředím s nízkou hladinou informací (nudná cesta) se zdá být delší, než ve skutečnosti je délka vnímána i podle tvaru cesty počtu směrových změn (tvar, ostrost) upřednostňována orientace na cíl vidět cíl před sebou (X zákruty) sociální efekt (např. lokality ve východní Evropě jsou Západoevropany chápány jako větší) SUBJEKTIVNÍ URBANISTICKÁ MORFOLOGIE jak je město vnímáno a chápáno výslednice vnímání, poznání a hodnocení ortogonalizace zjednodušování (zpravoúhelňování) vnímaného prostoru kognitivní model (kognitivní schéma) chování je jím ovlivněno více než objektivním tvaroslovím města 3/4

5 SUBJEKTIVNÍ HODNOCENÍ PROSTŘEDÍ Lidé konfrontují realitu se svými představami podle nich hodno kvalitu prostředí Hodnotící schémata předchozí zkušenosti, adaptační hladina, kulturně společenské faktory Hodnocení často probíhá na první pohled (dříve než je analyzováno dle zvláštních hledisek ideální řešení architektů / urbanistů X veřejnost) Různé teorie: Souvislost s přírodními aspekty prostředí (znečištění, přelidnění, vyčerpání zdrojů ) Psychologické a kulturně společenské aspekty (bezpečí, kontakty, kult.možnosti ) Použitá a rozšiřující literatura: BENTLY, Ian ALCOCK, Alan MURRAIN, Paul MCGLYNN, Sue SMITH, Graham, Responsive environments. Elsevier, ELIADE, Mircea: Posvátné a profánní. Praha: OIKOYMENH, FERENČUHOVÁ, Slavomíra HLEDÍKOVÁ, Magdalena GALČANOVÁ, Lucie VACKOVÁ, Barbora (eds.): Město: Proměnlivá ne/samozřejmost. Červený Kostelec / Brno: Pavel Mervart / Masarykova univerzita, HEXNER, Michal NOVÁK, Jaroslav, Urbanistická kompozice. Praha: ČVUT, HRUŠKA, Emanuel, Vývoj urbanizmu a územného plánovania. Bratislava: ŠNTL, HRŮZA, Jiří: Města utopistů. Praha: Československý spisovatel, HRŮZA, Jiří: Hledání soudobého města. Praha: Obelisk, JACOBS, Jane, Ekonomie měst. Praha: MOX NOX, KOL., Výzkum kognitivních a mentálních map. Hradec Králové: Gaudeamus, LORENC, Vilém: Nové Město pražské. Praha: SNTL, LYNCH, Kevin, Obraz města. The Image of the City. Praha: BOVA POLYGON, MORE, Thomas: Utopie. Praha: Mladá fronta, NORBERG SCHULZ, Christian, Genius loci. Praha: Odeon, NOVÝ, Otakar, Konec velkoměsta. Praha: Mladá fronta, NOVÁK, Jaroslav, Urbanistický prostor (vybrané otázky urbanistické kompozice). (kandidátská disertační práce), FA ČVUT, Praha, TODL, Luděk HEXNER, Michal Novák, Jaroslav, Urbanistická kompozice I. Praha: ČVUT, VACKOVÁ, Barbora: Prostor, moc a utopie. Ideální město a jeho společnost. Brno: Masarykova univerzita, ZIBRIN, Pavel, Vnímanie urbanistického prostoru. Bratislava: Alfa, Jiří Kupka, /5