NEKALÉ OBCHODNÍ PRAKTIKY NA POTRAVINÁCH

Transkript

1 Právnická fakulta Masarykovy univerzity Právo a podnikání Katedra obchodního práva Bakalářská práce NEKALÉ OBCHODNÍ PRAKTIKY NA POTRAVINÁCH Ţaneta Hrubešová 2014

2 Čestné prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Nekalé obchodní praktiky na potravinách zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury. V Brně dne

3 Poděkování Ráda bych touto cestou poděkovala vedoucí práce JUDr. Evě Večerkové, Ph.D. za její věcné připomínky a racionální přistup při vedení bakalářské práce. Dále děkuji všem členům rodiny, kteří mi poskytovali podporu během celého studia. 3

4 Abstrakt Práce se zabývá analýzou nejčastějších nekalých obchodních praktik v souvislosti s potravinami. Jejím dílčím cílem je porovnání názorů spotřebitelů s pohledem právních předpisů v České republice. Pozornost je věnována především vymezení nejčastějších nekalých obchodních praktik v souvislosti s potravinami, jak pomocí obecných východisek, tak konkrétními příklady těchto praktik. Na základě komparace názorů spotřebitelů a právních předpisů jsou v závěru učiněny návrhy de lege ferenda. Klíčová slova nekalé obchodní praktiky na potravinách, klamavá reklama, klamavé označení, spotřebitel Abstract This paper analyzes the most common unfair commercial practices in connection with food. Its aim is to compare the individual opinions of consumers with a view of legislation in the Czech Republic. The paper shows these most common unfair commercial practices, both general approaches and specific examples of these practices. On the basis of comparison of consumer attitudes and legislation are at the end of the paper suggested proposals de lege ferenda. Key words Unfair commercial practices in connection with food, misleading advertising, misleading designation, consumer 4

5 Obsah Seznam pouţitých zkratek... 6 Úvod Obecná východiska Nekalé obchodní praktiky Ochrana spotřebitele v souvislosti s potravinami Veřejnoprávní úprava Soukromoprávní úprava Samoregulace Další instituce poskytující pomoc Dílčí závěr Nejčastější NOPSP Konkrétní příklady NOPSP Označování potravin a jejich porušování Nepravdivé informace na obalech Neúplné informace Prodej zboţí s prošlou dobou trvanlivosti Falšování potravin Nesprávné uţívání loga Bio S příchutí není klamavé Dílčí závěr Klamavá reklama Reklama Klamavá reklama Nadměrný obal Stejná cena, menší balení Zaměnitelnost výrobků Srovnávací reklama Závěr SEZNAM POUŢITÝCH PRAMENŮ Přílohy

6 Seznam použitých zkratek EU ES NOP NOPSP obč. zák. ObčZ ObchZ RPR SZPI ZoP Evropská unie Evropské společenství nekalé obchodní praktiky nekalé obchodní praktiky v souvislosti s potravinami zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů Rada pro reklamu Státní zemědělská a potravinářská inspekce zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů ve znění pozdějších předpisů ZOS zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů 6

7 Úvod Tématem této bakalářské práce jsou nekalé obchodní praktiky v souvislosti s potravinami (dále NOPSP), jeţ jsou jednou z aktuálních problematik na trhu. Nekalé obchodní praktiky (dále jen NOP) jsou obecně naléhavým problémem (např. tzv. Šmejdi). Avšak vzhledem ke skutečnosti, ţe potraviny jsou jednou ze základních lidských potřeb, a dále z faktů vyplývajících z průzkumu, kdy se většina českých spotřebitelů stará o zdravý jídelníček své domácnosti a výdaje za potraviny tvoří hned druhou nejvyšší poloţku v rozpočtu průměrné domácnosti 1, povaţuji analýzu NOPSP za velmi přínosnou jak pro právní vědu, tak pro běţného spotřebitele. Na aktuálnost tohoto problému poukazuje fakt, ţe výskyt NOPSP se razantně zvyšuje 2. NOP, potaţmo tedy zákona o ochraně spotřebitele (dále jen ZOS), do kterého byla inkorporována směrnice o NOP, se týká především soukromoprávní odvětví práva, doplněno však o normy z práva veřejnoprávního, coţ je viditelné zejména na ochraně spotřebitele v souvislosti s potravinami, která je řešena v této práci. Cílem práce je vymezit nejčastější NOPSP obecnou charakteristikou, ale i s konkrétními příklady a jejich následným rozborem. Dílčím cílem je porovnání pohledu spotřebitele a zákona na tyto praktiky. Hypotézou této práce je, ţe spotřebitelé rozumí NOPSP širší okruh skutečností, neţ jej chápe zákon. Ač NOPSP zkoumá spousta subjektů, je zde mezera zpracování odborných publikací z právního hlediska. Vzhledem k existenci myriády právních předpisů upravujících zacházení s potravinami uvádím u kaţdého typu NOPSP pro lepší přehlednost právní předpisy jich se týkající. Práce je rozdělena na dvě části. V první části jsou nejprve obecně vymezeny nekalé obchodní praktiky a ochrana spotřebitele proti nim v souvislosti s potravinami. Takto vymezené pojmy jsou dále pouţívány v souvislosti NOPSP jak z pohledu právních předpisů, tak ve srovnání s míněním běţných spotřebitelů. Názory běţných spotřebitelů byly získány na základě dotazníku reflektujícího jejich postoje vůči NOPSP. Získaná data jsou dále porovnávána s právními předpisy a je řešen jejich případný rozpor. V druhé části jsou hlouběji 1 Z výzkumu vyplývá, ţe 24 % spotřebitelů nakupuje potraviny kaţdý den a dalších necelých 50 % spotřebitelů jednou aţ dvakrát týdně. In Český statistický úřad. Český statistický úřad [online] [cit ]. Dostupné z: 2 Výše pokut udělených Státní veterinární správou vzrostla od roku 2012 téměř o polovinu. Zatímco v roce 2012 dosáhla zhruba 14 miliónů korun, za rok 2013 to bylo 21 miliónů Kč. Nárůst lze přičíst většímu počtu opakovaných kontrol zaměřených mimo jiné na klamání spotřebitele Josef Duben In FIALOVÁ, Zuzana. Výše udělených pokut stoupla. In Zemědělec: Odborný týdeník [online]. [cit ]. Dostupné z: 7

8 rozebírány jednotlivé příklady nejčastějších NOPSP, které byly vytipovány v první části a jsou zaloţeny na názorech respondentů a příkladech dostupných z rozhodnutí soudů či správních orgánů. Jelikoţ se zatím ţádná publikace nezabývala analýzou NOPSP, bude přínosem této práce uvedení nejčastějších NOPSP na současném českém trhu. Díky případnému rozporu mezi názory spotřebitelů a pohledem zákona na NOPSP uvedu na závěr práce návrhy de lege ferenda na základě zkušeností nabytých bakalářským studiem. Další NOPSP jsou mně známé a jejich řešení by překračovalo rámec bakalářské práce. 8

9 1. Obecná východiska 1.1. Nekalé obchodní praktiky Nekalé obchodní praktiky vymezuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES, o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu. 3 Směrnice dělí NOP na klamavé a agresivní obchodní praktiky, přičemţ ale nekalé mohou být i jiné praktiky, pokud naplňují dané definiční znaky. Směrnice vyjmenovává druhy obchodních praktik, které jsou za kaţdých okolností povaţovány za nekalé. Jde o tzv. černou listinu nekalých a agresivních praktik a jako takové jsou za kaţdých okolností zakázány. V České republice byla ustanovení směrnice o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům inkorporována do zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele (dále ZOS). 4 V ZOS jsou NOP vymezeny velmi podobně jako ve směrnici ZOS obecně vymezuje zakázané nekalé obchodní praktiky a dále je rozděluje jako směrnice do dvou skupin. K tomu se vztahuje informační povinnost prodávajícího, ze které vyplývá, ţe musí spotřebitele úplně a pravdivě informovat o vlastnostech a ceně u prodávaných výrobků a sluţeb Ochrana spotřebitele v souvislosti s potravinami Ochrana spotřebitele 5 v potravinovém průmyslu se na našem území vytváří od nepaměti. Mezi první počiny zákonodárců patřily zákony chránící výrobu potravin, aţ poté se formulovala legislativa chránící spotřebitele a jeho nákup. 6 3 Směrnice rozumí obchodními praktikami vůči spotřebiteli jednání, opomenutí, chování nebo prohlášení, obchodní komunikace včetně reklamy a uvedení na trh ze strany obchodníka přímo související s propagací, prodejem nebo dodáním produktu spotřebiteli. Nekalé obchodní praktiky jsou takové, které podstatně narušuje nebo je schopná podstatně narušit ekonomické chování průměrného spotřebitele, který je jejímu působení vystaven nebo kterému je určena, nebo průměrného člena skupiny, pokud se obchodní praktika zaměřuje na určitou skupinu spotřebitelů, ve vztahu k danému produktu. 4 Tento zákon vymezuje NOP jako jednání podnikatele vůči spotřebiteli, které je v rozporu s poţadavky odborné péče a je způsobilé podstatně ovlivnit jeho rozhodování tak, ţe můţe učinit obchodní rozhodnutí, které by jinak neučinil. Nekalé jsou zejména klamavé a agresivní obchodní praktiky. Uţívání nekalých obchodních praktik při nabízení nebo prodeji výrobků, při nabízení nebo poskytování sluţeb či práv se rovněţ zakazuje. 5 Spotřebitelem se rozumí podle 419 obč. zák. kaţdý člověk, který mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Oproti ObčZ je toto vymezení rozšířeno o formulaci jakákoli jiná jednání s podnikatelem, které nahradilo jednání v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu povolání. Platné vymezení je velmi podobné minulé úpravě, ale podle mého názoru je jednoznačnější a postihuje víceméně všechny skutečnosti, aby osoba mohla být označena za spotřebitele. Ve směrnici ES a v zákoně o ochraně spotřebitele je vymezení spotřebitele de facto upraveno podobně jako v ObčZ. Praxe vyuţívá pojmu průměrný spotřebitel. Průměrným spotřebitelem se podle směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2005/29/ES rozumí spotřebitel, který má dostatek informací a je v rozumné míře pozorný a opatrný, a to s ohledem na sociální, kulturní a jazykové faktory.. Dále vedle pojmu průměrného spotřebitele také zavádí zvýšenou ochranu tzv. zranitelných spotřebitelů. 6 Příklady zákonů chránících výrobu potravin: zákon č. 26/1895 ř.z., o obchodu s potravinami a některými předměty uţitnými, zákon č. 89/1987 ř. z., o obchodu s máslem, sýrem, přepuštěným máslem a vepřovým sádlem a jejich náhraţkami. O pár let později vešel v platnost zákon č. 25/1918 ř. z., chránící obecenstvo před klamáním při odbytu zboţí po stránce jakosti a způsobu výroby. Po roce 1948 výrobu a prodej nahradily státní 9

10 V současné době má ochrana spotřebitele v české právní úpravě velmi dobré postavení. Z hlediska právní regulace je spotřebitel chráněn jak veřejnoprávní, tak soukromoprávní úpravou. Příkladem smíšeného pojetí ochrany spotřebitele je ZOS, který obsahuje jak normy veřejnoprávní, tak i regulaci vztahů soukromoprávních. 7 Mimo výše uvedené existuje samoregulace reklamy, která je do značné míry pro spotřebitele dostupnější neţ právní regulace Veřejnoprávní úprava Veřejnoprávní úpravou je spotřebitel chráněn zejména v případě, kdy mu právo zabezpečuje bezpečnost výrobků a ochranu zdraví. Veřejnoprávní úpravě nekalé soutěţe a obchodních praktik přisuzuje Hulva 8 ve své publikaci funkci preventivní ochrany, kam však spadá i trestněprávní ochrana. Podle mého názoru však můţe být tato ochrana jak ochranou preventivní (aby se předcházelo neţádoucímu stavu), tak průběţnou (neoprávněné podnikání) nebo následnou (ohroţování zdraví závadnými potravinami). Trestné jsou takové činy, které naplňují některou ze skutkových podstat zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku. Ochrany spotřebitele se to týká zejména v 251 neoprávněné podnikání, porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěţe, 156 ohroţování zdraví závadnými potravinami a další. U skutkové podstaty nekalé soutěţe nedopadá přímo na spotřebitele, nýbrţ na něho dopadá v důsledku nekalosoutěţní činnosti pachatele, kdy poškodí jiný subjekt na trhu a způsobí tím destabilizaci rovnováhy na trhu, coţ je ve svém důsledku pro spotřebitele poškozením Soukromoprávní úprava Naopak: Soukromoprávní ochrana je ochranou následnou a směřující k nápravě - směřující proti konkrétnímu soutěžiteli škůdci kdy již došlo k poškození spotřebitele. 10 podnikové a oborové normy. Za dob bývalého reţimu nebyla ochrana spotřebitele výrazně zakotvena v českém právu. Upravovaly se sice poţadavky na prodej a výrobu potravin, a pokud se spotřebitel domáhal své ochrany, výsledkem byla nejčastěji pouze náprava zjednaného stavu. K přijetí odpovídajících norem dochází aţ po revoluci, kdy se přešlo k trţně orientovanému systému hospodářství a velkému rozvoji konzumní společnosti. Byl přijat obchodní zákoník a zákon č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěţe a nakonec v roce 1992 zákon č. 643/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. Během let se formulovaly poţadavky na výrobu potravin a upravovala se ochrana spotřebitele, nejvíce po přijetí směrnic a nařízení EU. S mezinárodní působností platí Směrnice na ochranu spotřebitele obsaţená v rezoluci Valného shromáţdění OSN č.39/248. Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích chrání spotřebitele před falšovanými, nesprávně označenými či výrobky se špatnou jakostí. 7 ONDŘEJ, J. a kolektiv. Spotřebitelské smlouvy a ochrana spotřebitele: Ekonomické, právní a sociální aspekty. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2013, str. 3. ISBN HULVA, Tomáš. Ochrana spotřebitele. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2004, str. 44. Právní rukověť. ISBN HULVA, 2004 op. cit., str HULVA, 2004 op. cit., str

11 Soukromoprávní prostředky ochrany zabezpečuje obč. zák. (dříve ObchZ a ObčZ). Osoby, jejichţ práva byla porušena, se mohou domáhat, aby rušiteli byla uloţena povinnost podle zákona. V katalogu právních prostředků ochrany proti nekalé soutěţi mají osoby postiţené nekalosoutěţním jednáním nadále stejné nároky jako v ObchZ, avšak 2988 obč. zák. (na rozdíl od 53 ObchZ) výslovně neuvádí, ţe je moţné poskytnout přiměřené zadostiučinění také v penězích. Zachování moţnosti přiznání peněţité formy přiměřeného zadostiučinění ale vyplývá z ustanovení 2951 odst. 2 obč. zák Samoregulace Vynucení svých práv je pro českého spotřebitele často drahé a zdlouhavé, řeší je klasické sporné řízení vedené soudy. Na pomoc k tomu jsou zde instituce poskytující samoregulaci reklamy jako Rada pro rozhlasové a televizní vysílání 12 či Rada pro reklamu 13. Bohuţel ani etický pohled na reklamu nezaručí kladný výsledek pro spotřebitele, coţ je patrné z následujícího příkladu. Stíţnost stěţovatelky směřovala proti reklamě na Nutellu 14. S touto stíţností ale neuspěla. Rozhodnutí Arbitráţní komise znělo: V reklamě na pomazánku Nutella nejsou obsažena žádná tvrzení, která by bylo možno napadnout z titulu porušení některého ustavení Kodexu reklamy. Rozhodnutí bylo odůvodněno tím, ţe se Arbitráţní komise RPR seznámila se všemi obsaţenými materiály stíţnosti, spornou reklamou, vyjádřením zadavatele i rozborem pouţití pomazánky Nutella. Arbitráţní komise tedy po prostudování těchto materiálů rozhodla, ţe v reklamě na pomazánku Nutella nejsou obsaţena ţádná tvrzení, která by bylo moţno napadnout z titulu porušení některého ustanovení Kodexu reklamy. V USA probíhal podobný spor o tvrzení o výrobku Nutella, avšak zde spotřebitelé vyhráli. 15 Podle mého názoru je nadnárodním společnostem těţké dokázat klamavost jejich reklam, neboť mají všechna svá tvrzení důkladně podloţena, coţ je patrné i z rozhodnutí RPR. 11 ONDREJOVÁ, Dana. Nekalá soutěž podle nového občanského zákoníku. Obchodněprávní revue: odborný recenzovaný časopis pro obchodní právo a právo finančních trhů. Praha: C.H. Beck, 2013, č. 7 8, str Je ústřední orgán státní správy, který vykonává státní správu v oblasti rozhlasového a televizního vysílání a převzatého vysílání a v oblasti audiovizuálních mediálních sluţeb na vyţádání poskytovaných podle zákona č. 132/2010 Sb. Působnost Rady je vymezena 5 zákona č. 231/2001 Sb, o provozování rozhlasového a televizního vysílání. 13 Je občanské sdruţení, nestátní orgán, jehoţ cílem je určité omezení reklamního průmyslu. Chrání spotřebitele před společensky nevhodnými a neetickými prvky v reklamě. Kdokoli můţe podat stíţnost, kterou se následně zabývá Arbitráţní komise. Nemá pravomoc pro udělování pokut, ale podává podněty ţivnostenským úřadům. Rozhodnutí Rady pro reklamu mají pouze formu doporučení. In Rada pro reklamu [online] [cit ]. Dostupné z: 14 Více k tomu: Rada pro reklamu [online] [cit ]. Dostupné z: 15 Více viz FRÁNEK, Tomáš. Nutella klame zákazníky, uznal výrobce a platí odškodné. In Aktuálně.cz [online] [cit ]. Dostupné z: 11

12 Další instituce poskytující pomoc Porušováním předpisů se zabývá Státní zemědělská a potravinářská inspekce 16 a další instituce nebo internetové stránky poskytující pomoc spotřebitelům 17. Spotřebitel se můţe obrátit na místně příslušné živnostenské úřady, ty dozorují především splnění náleţitostí označování prodejce a dodrţování zákazu klamavé reklamy mimo reklamy v rozhlasovém a televizním vysílání a dalších specifických případů. Ţivnostenské úřady sledují, zda a jak jsou plněny povinnosti stanovené ţivnostenským zákonem a ustanoveními zvláštních právních předpisů, vztahujícími se na ţivnostenské podnikání. Další institucí je Potravinářská komora, která mimo jiné udílí ochrannou známku Český výrobek - garantováno Potravinářskou komorou ČR 18 nebo Státní veterinární správa 19, jejímţ úkolem je ochrana spotřebitelů před případnými zdravotně závadnými produkty ţivočišného původu, mimo jiné provádí dozor v řeznictvích i v obchodních řetězcích v úsecích, kde dochází k úpravě masa, drůbeţe, ryb nebo vajec a mléka Dílčí závěr Z mnou prováděného průzkumu však vyplývá, ţe čeští spotřebitelé o tomto trojím dělení nemají dostatečné znalosti. Většina respondentů odpověděla, ţe by se proti NOPSP bránila selským rozumem tedy nekupováním zboţí, čtením sloţení na obalu, větší mírou informovanosti apod. Takto odpovědělo 51 % dotázaných, ostatní spotřebitelé by se bránili kontrolami u úřadů či dozorových orgánů (31 %), zbylých 18 % dotázaných by se bránilo úpravou zákona. Na následnou otázku, zda si spotřebitelé myslí, ţe je zákonná úprava NOP na dostačující úrovni, odpovědělo téměř 80 % záporně. Jako důvod uváděli nedodrţování předpisů, či ţe se provádění NOP obchodníkům vyplatí. S tímto tvrzením bych polemizovala pomocí Hajna 20, ţe soud můţe zasáhnout důrazně a rychle (např. pomocí předběţného opatření), soutěţní opatření pak nejen nedosáhne svých obchodních účinků, ale přijdou vniveč i náklady vynaloţené např. na přípravu reklam. 16 Je organizační sloţka státu, která je přímo podřízena ministerstvu zemědělství. Provádí státní dozor nad zdravotní nezávadností, jakostí a řádným označováním potravin, dále na svých stránkách zveřejňuje rady pro spotřebitele. Také můţe kaţdý spotřebitel podat podněty ke kontrole. Především pod SZPI funguje program Potraviny na pranýři. Kde se zveřejňují závadné potraviny popř. potraviny staţené z oběhu. In Státní zemědělská a potravinářská inspekce [online] [cit ]. Dostupné z: 17 Např.: Sdruţení obrany spotřebitelů, Potraviny na pranýři, Peklo na talíři. 18 Značka "Český výrobek". In: FOODNET: Informační systém PK ČR [online] [cit ]. Dostupné z: 19 Státní veterinární správa [online] [cit ]. Dostupné z: 20 HAJN, Petr. Jak jednat v boji s konkurencí. 1.vyd. Praha: Linde, 1995, str ISBN

13 Ti spotřebitelé, kteří odpověděli kladně, poukazovali pouze na špatnou informovanost spotřebitelů, nikoli na nedostatečnou právní úpravu. Podle mého názoru lidé očekávají vyřešení problémů bez jejich přičinění. Tedy pokud někdo nastaví právní úpravu, měl by i kontrolovat i její dodrţování. Přenechávají odpovědnost státu. Tímto jednáním je ochrana veřejnoprávní, která zpravidla nevyţaduje aktivní chování spotřebitele. Vynechávají ochranu soukromoprávní a samoregulaci, kdy jde především o aktivitu spotřebitele Nejčastější NOPSP Bylo by vhodné uvést nejen NOPSP z odborných zdrojů, jako jsou rozhodnutí soudů, správních orgánů či orgánů samoregulace reklamy a odborných webových zdrojů 21, ale také z pohledu těch, kterých se daná problematika týká asi nejvíce, a to spotřebitelů. Na základě analýzy výše uvedených odborných zdrojů vyplývá, ţe nejčetnější NOPSP je porušování označení zboţí, kde se jedná o klamavé informace na obalech (např. potravina neobsahuje deklarované sloţení), neoprávněné uţívání značek kvality (BIO apod.) a další příklady. O něco méně častá, ale také velmi běţná skutková podstata je klamavá reklama. Další příklady, jako nadměrné obaly (kde se jedná sice o pravdivou informaci o hmotnosti potraviny, avšak vizuální pocit obsahu obalu je odlišný), parazitování na pověsti někoho jiného či srovnávací reklama se vyskytují méně. Těmto a dalším konkrétním příkladům NOPSP se věnuji v druhé kapitole. Z výsledků mého dotazníku spotřebitelé povaţují za nejčastější NOPSP nadměrný obal, neúplné informace na obale a klamavou reklamu. 22 Výsledky korespondují s mou analýzou odborných zdrojů. Pouze nadměrný obal je v dnešní době nejspíše více aktuální problém, neţ jak ho vidí zákon, který tuto problematiku dostatečně neupravuje. Více viz kapitola o nadměrných obalech. 21 Čerpala jsem především z ASPI, rozhodnutí Arbitráţní komise RPR, rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěţe, apod. 22 Viz přílohy 13

14 2. Konkrétní příklady NOPSP Na základě analýzy uvedených zdrojů v předešlé kapitole se zabývám nejčastějšími konkrétními příklady NOPSP. Nejprve se zaměřím na obecnou charakteristiku jednotlivých NOPSP, jelikoţ toto vymezení povaţuji za nezbytné pro srovnání s názory spotřebitelů, poté uvádím konkrétní způsoby klamavého označování zboţí, následně příklady reklamy, které byly nebo by mohly být povaţovány za klamavé, a na závěr kapitoly méně časté příklady NOPSP Označování potravin a jejich porušování Označením se rozumí všechny údaje na obale včetně grafických symbolů, ochranných známek a marketingových textů. Povinné i nepovinné informace se řídí přímým nařízením Evropské unie (dále EU) a doporučenými pravidly (směrnice) EU, která jsou zapracována do národní legislativy jednotlivých států. Zákon specifikuje jako chráněné statky údaje o zeměpisném původu, údaje o výrobci a způsobu výroby, údaje o jakosti nebo charakteristice výrobku. Pokud použité označení může vyvolat v hospodářském styku klamnou domněnku o některém z těchto znaků, jde o skutkovou podstatu klamavého označování zboží a služeb. 23 U zeměpisného původu však není klamem uvedení názvu, který se v hospodářském styku jiţ všeobecně vţil jako údaj slouţící k označování druhu nebo jakosti zboţí (ruská vejce, vídeňská káva). Avšak klamavost by způsobil dodatek pravý, původní apod., který není pravdivý. 24 Původ potravin je v Česku těţce zjistitelný, protoţe je dostačující, aby bylo na obale uvedeno místo zpracování. 25 Zjistitelná je pouze částka, za kterou byly potraviny dovezeny. Hodnotově sice dováţíme nejvíce ovoce a zeleniny (čtvrtina celkových importů potravin a v relaci k EU pětina), ale o nárůstech našich potravinových dovozů rozhoduje hlavně poloţka maso a masné výrobky. 26 V dotazníku byla zřejmě špatně poloţena otázka, neboť většina spotřebitelů uvedla pouze na obalu, coţ je správně v obou situacích, ale nejedná se o zemi původu, ale pouze 23 MUNKOVÁ, Jindřiška. Právo proti nekalé soutěži: komentář. 3. vyd. Praha: C.H. Beck, 2008, str. 65. Beckovy texty zákonů s komentářem. ISBN odst. 2. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ] 25 Původ potravin je nutný označovat pouze u hovězího masa, vajec, čerstvého ovoce a zeleniny. Přesnou zemi původu v rámci se EU se u jiných výrobků nedozvíte. Více viz: Svět potravin [online] [cit ]. Dostupné z: 26 Poslední dostupné informace Českého statistického úřadu: V roce 2011 jsme dovezli potraviny za 131 miliard, z toho z EU za 110 miliard korun. Téměř polovinou se na dovozech potravin z EU do ČR podílelo Německo a Polsko. DUBSKÁ. Komentář: Hra o české zemědělství přes dovozy potravin. In: Český statistický úřad [online] [cit ]. Dostupné z: 14

15 o místo zpracování, avšak pojem původ potravin v otázce zahrnuje oba údaje. Česká právní úprava vychází ze zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích (dále ZoP), který uvádí základní poţadavky na označování balených, nebalených či zabalených potravin. Poţadavky zákona doplňuje prováděcí vyhláška č. 113/2005 Sb., o způsobu označování potravin a tabákových výrobků. Někdy jsou speciální poţadavky na označování uvedeny ve vyhláškách pro jednotlivé skupiny potravin. 27 V současné době je v rámci EU účinná pro označování potravin směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2000/13/ES, avšak jen do 13. prosince 2014, kdy nabude účinnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011/EU. Na rozdíl od směrnice, která stanovuje cíle, k jejichţ dosaţení musí být směrnice transponována do národních předpisů členských států, nařízení platí ve všech členských státech přímo. Změna proběhne například v čitelnosti obalu. Doposud bylo pouhým doporučením, jakým způsobem zboţí označit, se kterým ale výrobci zacházeli podle svých představ. Díky novému nařízení EU bude jasně stanovena velikost písma. Dále budou muset být jasně odlišeny alergeny, a to tučným typem písma. Někteří výrobci jiţ alergeny tučně označují, takţe toto označení tedy bude sjednoceno. Přesně o dva roky později začne platit povinnost vypisovat i výţivové hodnoty na obale. Spotřebiteli se tímto dostane o výrobku více informací, které budou čitelnější, nicméně bude záleţet na tom, jak si s touto problematikou poradí grafici, zda nebude etiketa ještě méně přehledná. 28 Výroky jako Zvětšuje prsa, Bez tuků či Redukuje vypadávání vlasů nejsou jiţ 29 na území EU legální. Přesněji právu 30 neodporují jen v tom případě, pokud výrobci mohou doloţit pravdivost podobných výroků ověřenou příslušnými úřady EU. Na trhu totiţ stoupá počet potravin, u nichţ se v reklamě pouţívají výţivová a zdravotní tvrzení. Toto nařízení se vztahuje jak na výţivová a zdravotní tvrzení, která jsou uváděna v obchodních sděleních, tak i na označování potravin a reklam týkajících se potravin, které mají být dodány konečnému spotřebiteli. 31 V příloze nařízení jsou uvedeny podmínky, které musí daný výrobek splňovat, aby mohl být takto označen a nabízen. 27 Např. prováděcí vyhlášky Ministerstva zdravotnictví k ZoP. např. vyhláška č.273/2000 Sb., kterou se stanoví nejvyšší přípustné zbytky veterinárních léčiv a biologicky aktivních látek pouţívaných v ţivočišné výrobě v potravinách a potravinových surovinách, vyhláška č. 235/2010 Sb., o stanovení poţadavků na čistotu a identifikaci přídatných látek, vyhláška č. 54/2004 Sb., o potravinách určených pro zvláštní výţivu a způsobu jejich pouţití, vyhláška č. 275/2004 Sb., o poţadavcích na jakost a zdravotní nezávadnost balených vod a způsobu jejich úpravy, a jiné. 28 Viz obrázek v přílohách 29 Od prosince Neodporují nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006, o výţivových a zdravotních tvrzeních při označování potravin 31 Článek 1 odst. 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1924/2006 o výţivových a zdravotních tvrzeních při označování potravin. 15

16 Nepravdivé informace na obalech Nepravdivé informace na obalech jsou poměrně běţným jevem na našem trhu 32. Velmi často se klame na obalu o sloţení daného výrobku. Příkladem můţe být skutečnost, kdy byl takto spotřebitel uváděn v omyl u čokoládového pudingu. Podle kontroly SZPI obsahoval o necelých 5 % méně kakaového prášku, neţ bylo uváděno na obalu. 33 V dotazníku spotřebitel poukazoval na označení vaječných těstovin 34. Aţ do roku 2006 totiţ platila povinnost, ţe vaječné těstoviny musely obsahovat aspoň dvě vejce na kilogram mouky 35. Změnou vyhlášky 36 došlo k tomu, ţe se k výrobě vaječných těstovin mají kromě mouky pouţít také vejce nebo vaječné výrobky, ale bez blíţe určeného mnoţství. V současnosti uţ mnoţství vajec tedy není stanoveno a stává se, ţe z vajec je pouţit jen levnější vaječný bílek. Tudíţ označení vaječné těstoviny nevystihuje zcela jejich obsah, jelikoţ vajec zde můţe být minimum. Z čehoţ vyplývá, ţe se nejedná o NOPSP, jelikoţ zde podle zákona není klamavý údaj. Závaţnější případy pro spotřebitele se vyskytují u potravin pro osoby s alergií (či intolerancí) na určité látky obsahující alergeny jim nebezpečné. Vyhláška č. 113/2005 Sb., o způsobu označování potravin a tabákových výrobků přesně definuje, které sloţky potravin nebo látky z nich pocházející jsou povaţovány za alergeny. Díky tomuto ustanovení se tak můţe spotřebitel dozvědět o obsahu látek, které by v dané potravině ex usu neočekával. Příkladem je rajčatová pomazánka, která můţe obsahovat stopy korýšů a ryb 37. Bohuţel ne všichni výrobci toto ustanovení dodrţují, a tak je moţné zakoupit například lepek v deklarované potravině bez lepku. Poţadavky pro označení potravin bez lepku stanovuje nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 41/2009 Sb. Toto nařízení nebylo ale dodrţeno například 32 Zkušenosti SZPI ukazují, ţe kaţdá šestá aţ sedmá potravina má jiné sloţení, neţ o ní výrobce tvrdí. Spotřebitel můţe být právem rozzloben. Inspektoři loni prověřili zhruba osm tisíc potravinářských výrobků a zjistili, ţe 15 % z nich uvádí na obalu údaje, které neodpovídají pravdě. Více viz: Nepravdivé informace o sloţení potravin. In: DTest: komplexní servis pro spotřebitele [online]. 2012, [cit ]. Dostupné z: 33 Originál Puding Čokoláda. In: Potraviny na pranýři: nejakostní, falšované a nebezpečné [online]. 2013, [cit ]. Dostupné z: 34 Odpověď z dotazníku: Vaječné těstoviny většinou nejsou z vajec. 35 Vyhláška Ministerstva zemědělství ze dne 12. prosince 1997, kterou se provádí 18 písm. a), d), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro mlýnské obilné výrobky, těstoviny, pekařské výrobky a cukrářské výrobky a těsta, Oddíl 2., 6 písm. d) 36 Vyhláška ze dne 23. května 2006, kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č. 333/1997 Sb., kterou se provádí 18 písm. a), d), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro mlýnské obilné výrobky, těstoviny, pekařské výrobky a cukrářské výrobky a těsta, ve znění vyhlášky č. 93/2000 Sb. 37 Obrázek viz přílohy 16

17 v bezlepkových krouţcích. Laboratorní analýza zde prokázala patnáctkrát vyšší obsah lepku, neţ je povolen 38. Pro osoby s intolerancí na lepek je tato potravina krajně nebezpečná. Výrobce ji dodal dokonce i do prodejen se zaměřením na potraviny pro alergiky. Díky včasné kontrole SZPI na tuto skutečnost upozorňovala spotřebitele a následně stáhla tuto šarţi z oběhu. 39 Podobné jsou příklady, kde je na obale napsáno: může obsahovat stopy, ale stopové mnoţství je několikanásobně vyšší. Oplatky prodávané v obchodním řetězci Tesco měly na obalu uvedeno: může obsahovat stopy jiných skořápkových plodů a arašídů. Laboratorní analýza ale prokázala stonásobně vyšší hodnotu, neţ jaká je předepsána pro stopové mnoţství. Tím, ţe výrobek obsahuje větší mnoţství alergenní sloţky - arašídů, neţ kolik odpovídá deklaraci na obalu, nevyhověl poţadavkům nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 178 / 2002, jelikoţ se jedná o potravinu klamavě označenou, která můţe osobám s alergií na arašídy způsobit závaţné zdravotní komplikace. 40 Spotřebitel si nemůţe být jistý, ani kdyţ si zakoupí potraviny s jasným původem zboţí z názvu. Často si můţe zakoupit zboţí, z kterého mu je na první pohled patrné, ţe ho zná, jelikoţ se prodává jiţ dlouho. Ať uţ podle tvaru obalu nebo názvu. Avšak uvnitř můţe být něco zcela odlišného. Například si tak mohl zakoupit podle obalu minerální vodu z Čech, ale uvnitř byla obyčejná voda ze Slovenska (viz níţe). K záměně můţe docházet i u názvu výrobku, který sice neobsahuje zeměpisné označení, nicméně vyvolává ve spotřebitelské veřejnosti spojitost s určitou oblastí původu, podléhá režimu ochrany označení původu podle zákona č. 452/2001 Sb. a jeho neoprávněné používání naplňuje (rovněž) znaky skutkové podstaty nekalosoutěžního jednání (klamavé označení zboží a služeb, parazitování na pověsti). 41 Tento případ řešil Vrchní soud v Olomouci u názvu Běloveské kyselky IDA. Uvedená kyselka nebyla čerpána v katastrálním území Běloves v České republice, ale na Slovensku. Soud prvního stupně uloţil ţalovanému povinnost zdrţet se uţívání názvu Běloveská kyselka IDA a stáhnout z prodeje jiţ distribuovanou takto označenou minerální vodu. Běloveská kyselka IDA se dříve stáčela 38 Pro osoby s nesnášenlivostí lepku nesmí potravina označená výrazem bez lepku obsahovat více neţ 20 mg/kg této látky. 39 Varování spotřebitelům: lepek v potravině bez lepku. In: SZPI. Informační centrum bezpečnosti potravin [online] [cit ]. Dostupné z: 40 SZPI zakázala oplatky v distribuci spol. Tesco Stores ČR. In: SZPI. Informační centrum bezpečnosti potravin [online] [cit ]. Dostupné z: 41 Rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne , sp. zn. 7 Cmo 261/2006. [online] [cit ] Dostupné z: 1BD?openDocument 17

18 v katastrálním území Běloves v okrese Náchod, avšak bylo prokázáno, ţe jiţ dlouho se zde nestáčí. Ţalovaný sice vlastnil ochrannou známku a byl zapsaným uţivatelem označení Běloveské kyselky IDA a dokonce si na území Běloves koupil pozemky s vrty pro stáčení této minerálky. Problémem bylo, ţe ale nedisponoval ţádným majetkem pro čerpání a stáčení minerálních vod. Bylo zjištěno, ţe vodu uvnitř dováţí slovenská firma. Soud označil toto jednání za nekalosoutěţní, neboť ţalovaný vyuţíval současné situace, kdy v k. ú. Běloves nebyla minerální voda čerpána a parazitoval na této všeobecně známé značce minerální vody. 42 Soud rozhodl podle mého názoru správně, kdyţ včasně zakročil a zabránil pokračování nekalé soutěţe, přestoţe výrobce kyselky měl všechny poţadavky pro stáčení kyselky (aţ na skutečnost, ţe minerální voda pocházela z jiného místa) celkem dobře ošetřeny a nebylo snadné je odhalit Neúplné informace Přednostně by zákonem danými údaji měly být výrobky označeny přímo - zpravidla tedy na obale. Absence těchto údajů na obale je moţná jen tehdy, není-li jejich uvedení na obalu vzhledem k povaze konkrétního výrobku/sluţby moţné nebo účelné. To ale neznamená, ţe se tyto informace mohou na výrobku samovolně vynechat. Zda jsou informace na obale v souladu se sloţením výrobku, se zabývá zejména SZPI. Zákon dále poţaduje, aby fyzikální veličiny byly vyjádřeny v měřicích jednotkách stanovených zákonem č. 505/1990 Sb., o metrologii. Příkladem můţe být úmyslné uvedení nesprávného vyššího údaje 43 o hmotnosti na obalu hotově balené potraviny označené symbolem e. 44 Za povšimnutí dále stojí stánkový prodej, zejména jahod 45. Nepoctiví prodejci zde mají cedulku s cenou za 500 g, avšak zboţí uţ mají předem naváţeno v 1-1,5 kg miskách. De lege lata 46 má být u jiných neţ tekutých potravin údaj o hmotnosti v gramech (g) nebo kilogramech (kg). Coţ splňují, ale jelikoţ se jedná o nebalené výrobky, musí být označeny svou měrnou cenou 47. Problémem je 42 Rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne , sp. zn. 7 Cmo 261/2006 In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ] 43 5 odst. 3 vyhlášky č. 113/2005 Sb.: Kladná hmotnostní nebo objemová odchylka se nepovaţuje za klamání spotřebitele. 44 Mezinárodní symbol "e" je dobrovolný údaj, který lze při označování potravin uvést vedle údaje o mnoţství (hmotnosti či objemu) tehdy, je-li dodrţena vyhláškou č. 328/2000 Sb., stanovená odchylka od mnoţství potraviny uvedeného na obalu. V případě uvedení symbolu e musí být dodrţena stanovená velikost písma, kterým se označuje jmenovité mnoţství, a to rozdílně pro obaly různé velikosti (výška písma 6 aţ 2 mm).. Symbol vyjadřuje, ţe průměrný obsah potraviny v balení není menší neţ je mnoţství uvedené na obalu, a přitom ţádný výrobek nesmí mít zápornou odchylku větší neţ je dvojnásobek vyhláškou stanovené odchylky. 45 Viz vlastní foto níţe ze dne na ulici Křenová v Brně 46 5 vyhlášky č. 113/2005 Sb., o způsobu označování potravin a tabákových výrobků odst. 4. zákona č. 526/1990 Sb, zákona o cenách In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit ] 18

19 určení oné měrné ceny. Ze zákona se měrnou jednotkou mnoţství rozumí 1 kilogram 48. Tedy prodejci by měli mít ze zákona cenovku s určením ceny za 1 kg jahod (či jiného zboţí). V případě, ţe takto zboţí neoznačí, se dopouštějí přestupku (či správního deliktu) podle zákona o cenách 49. Někteří prodejci se tomuto vyhýbají tím, ţe sice mají tučným a velkým písmem napsánu cenu za 500 g, avšak ve spodním rohu mají uvedenu cenu za 1 kg. Toto označení má jistě také známky klamavosti, jelikoţ je zde umístěno malé písmo, které je těţce čitelné, navíc natěsnané na okraji stránky, takţe je nečitelné podobně, jakoby tam nebylo uvedeno. Toto jednání je jistě NOPSP, neboť splňuje 4 ZOS, ale nelze jej přímo označit za klamání spotřebitele, neboť cena zde uvedena je a v ţádném právním předpise není stanovena minimální velikost písma na těchto cedulkách. V rozporu s tímto by mohlo být podle ZOS, ţe důleţitý údaj sám o sobě pravdivý můţe uvést spotřebitele v omyl vzhledem k okolnostem a souvislostem, za nichţ byl uţit, tedy uvedení pravdivého údaje ceny za 500 g. Moţným opatřením proti této NOPSP by mohlo být povinné stanovení velikosti písma na cedulkách s informacemi a cenou o zboţí. Obr. 1 stánkový prodej jahod 45 Obr. 2 cena jahod Dále podle 13 odst. 6 1 litr, 1 metr, 1 metr čtvereční nebo 1metr krychlový výrobku, pokud není dále nebo zvláštním právním předpisem9a) stanoveno jinak lze uvádět i jiné jednotky mnoţství v případech, kdy to odpovídá všeobecným zvyklostem nebo to odpovídá povaze výrobku, například 1 kus, 100 g, 100 ml, 100 mm odst. 1 zákona č. 526/1990 Sb., Fyzická osoba prodávající dopustí přestupku tím, ţe h) poruší některou z povinností stanovených v 13 odst. 2 aţ 11 při označování zboţí cenami, 16 odst. 1 Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako prodávající dopustí správního deliktu tím, ţe i) neposkytne informaci o ceně podle 13a 19

20 Prodej zboží s prošlou dobou trvanlivosti K základním údajům při označování potravin patří datum minimální trvanlivosti 50 a datum pouţitelnosti. 51 Ne vţdy se ale spotřebitel toto datum snadno dozví. Vyhláška o označování potravin říká, ţe údaje na obalech musí být pro spotřebitele srozumitelné, uvedené na viditelném místě, snadno čitelné, nezakryté, nepřerušené jinými údaji, nesmazatelné a vyjádřené v nekódované formě s výjimkou šarţe. Avšak zatím není nikde stanoveno 52, kde se má ono viditelné místo nalézat a jakou má mít písmo velikost. Nejčastěji bývají data špatně zjistitelná z důvodu přelepení cenovkou. Někteří výrobci označují toto datum např. ve formě a spotřebitel můţe být zmaten, v jakém formátu je údaj uveden (zda dd.mm.rr/ rr.mm.dd/ mm.dd.rr). Dalším příkladem jsou data běţně nečitelná rozmazaná, napsaná velmi malým písmem. U potravin vymezených zákonem, jako například u čerstvého ovoce a zeleniny, pekařských výrobků určených ke spotřebě do 24 hodin po výrobě atd., se nevyţaduje toto označování. I zkaţené či jinak nevyhovující potraviny lze případně reklamovat. Reklamaci je nutné uplatňovat v místě nákupu, přičemţ trvanlivé potraviny mají reklamační lhůtu 8 dní, potraviny snadno podléhající zkáze se můţou reklamovat do druhého dne. Ze zákona je dovoleno prodávat zboţí s prošlou minimální dobou trvanlivosti, pokud je toto zboţí tak označeno a nezpůsobuje zdravotní rizika 53. Jiná cesta zuţitkování prošlých potravin je prodání jich jako krmivo pro zvířata. 54 K tomuto uvádím kuriózní příklad lidové tvořivosti. Na prodeji prošlých potravin trţila prodejkyně, která řádně neoznačila způsobem stanoveným ZoP, některé potraviny označila klamavě, v řadě případů se jednalo o potraviny s prošlým datem pouţitelnosti anebo o potraviny s prošlým datem minimální trvanlivosti, které nebyly umístěny odděleně. Některé 50 Datum minimální trvanlivosti se uvádí slovy "Minimální trvanlivost do... " s udáním dne, kalendářního měsíce a roku ukončení této doby v uvedeném pořadí. Zákon uvádí výjimky, kdy nemusí být uveden den, měsíc nebo rok. Tímto datem se většinou označují potraviny, které se rychle nekazí, jako sušenky, těstoviny či čokoláda. Potraviny s prošlou dobou minimální trvanlivosti lze uvádět do oběhu, pouze pokud jsou zdravotně nezávadné a pokud jsou jako prošlé označeny a odděleně umístěny. 51 Datum pouţitelnosti se uvádí slovy "Spotřebujte do " s udáním dne a měsíce, popřípadě téţ roku ukončení této doby v uvedeném pořadí. Doba pouţitelnosti se pouţívá pro potraviny, které podléhají rychle zkáze, a musí být proto rychle spotřebovány, např. jogurty a jiné mléčné výrobky, ryby, chlazenou drůbeţ, výrobky studené kuchyně atp. Potraviny s prošlou dobou pouţitelnosti se povaţují za zdravotně závadné a nesmí se v ţádném případě uvádět do oběhu. 52 Tento problém se řešil i v Evropském parlamentu, který stanovil, ţe minimální velikost písma na obalech potravin má být 1,2 milimetru, na obalech menších neţ 80 cm 2 pak 0,9 mm. Nařízení Evropského parlamentu mají být platné od 13. prosince Evropská potravinářská a nápojová federace se uţ teď hlasitě bouří, ţe předepsaná velikost písma je pro ně nadměrná a potřebný text se na obaly v řadě případů nevejde. In: Potravinářský kompas, dtest, odst. 1 písm. d) ZoP 54 Rozsudek Nejvyššího správního soudu As 43/ III In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ]. 20

21 zboţí bylo označeno, ţe se jedná o krmivo pro zvířata, nicméně měla takto označeny výrobky jako např. extra jemnou vodku, šumivé nápoje v prášku, mletou papriku, zmrzlinu v prášku, curry kečup, kávu, lízátka, mikulášské balené figurky nebo ţelé bonbony Falšování potravin V minulosti se nejčastěji šidilo na mléce a másle, do kterých se přidávaly různé látky, aby navýšily jejich objem. Máslo se ještě dobarvovalo v lepších případech mrkvovou šťávou nebo šafránem, v horších jedovatými přísadami, aby vypadalo atraktivněji. K pivu se záměrně přidávala sůl, aby se pitím dostavovala ţízeň. O ředění vína vodou ani nemluvě. Hojně se falšoval také med moukou, vodou, škrobem, cukrem. 56 V porovnání s dnešní dobou zůstávají NOPSP na stejném principu, coţ je viditelné u medu, který byl vybrán jako příklad. Vyhláška č. 76/2003 Sb. stanovuje poţadavky pro med. 57 Ve zkratce je med potravinou přírodního původu vytvořenou včelami, neobsahující ţádné přidané látky. Vyjma např. zázvorového medu či jinak ochucených, do kterých můţe být jiná látka přidána. 58 Na českém trhu se dále vyskytuje produkt Český med. Pravidla pro vydání této regionální známky jsou přísnější neţ evropská směrnice pro med i česká vyhláška ministerstva zemědělství. K porušení těchto předpisů dochází v případě, ţe se do medu přidá jiná látka (například cukerný sirup). Kontrolou dodrţování předepsaných pravidel se zabývá SZPI. Ta zveřejnila výsledky její mimořádné kontrolní akce se zaměřením na falšování medů. Téměř polovina vzorků (12 z 25) byla vyhodnocena jako nevyhovující z důvodu laboratorní analýzy vzorků. Analýza prokázala parametry, které jsou povaţovány za důkaz falšování záměrného přimíchávání méně hodnotných sloţek do medu, přičemţ tato záměna obsahu se odehrává na úkor spotřebitele. 59 Podle mého názoru se falšované medy objevují hlavně v obchodní síti, kde jsou prodávány anonymně. Včelaři, kteří med prodávají pod svým jménem, získávají častěji 55 Rozsudek Nejvyššího správního soudu As 43/2004- III In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ]. 56 Klamavé označování potravin je zachyceno jiţ v 19. století v knize Otty Dammera ( ) Dammerova encyklopedie má 1028 stran a 734 ilustrací, coţ dokládá, jak rozsáhlé a vynalézavé byly nekalé aktivity podvodníků v šizení potravin druhé poloviny 19. století. Ani vědci však v té době neskládali ruce do klína. Jejich zbraní v tomto souboji byly nové poznatky v chemii a fyzice, a tak pomocí laboratorních analýz šlapali šejdířům na paty. Vědcem, který se v té době zabýval šizením potravin, byl chemický inţenýr Josef Klaudi ( ). In: Šizení potravin za císaře pána. In: dtest: komplexní servis pro spotřebitele [online]. 2013, [cit ]. Dostupné z: 57 Více viz vyhláška č. 76/2003 Sb. kterou se stanoví poţadavky pro přírodní sladidla, med, cukrovinky, kakaový prášek a směsi kakaa s cukrem, čokoládu a čokoládové bonbony. 58 Podobně jako u mléka kam mohou být přidána ochucovadla (jahodové mléko, vanilkové mléko) 59 ŠTOLL, Martin. Medy v maloobchodu: polovina je falšovaná. In: Státní zemědělská a potravinářská inspekce [online] [cit ]. Dostupné z: 21

22 důvěru spotřebitelů. Na trhu se v poslední době objevila celá řada levných sirupů a inzerce zaměřená na jejich vyuţití ve včelařství. Pokud by těmito sirupy někdo přikrmoval včely v létě a zásoby od včel zase získával, jde de facto o falšování medu. Ţádný právní předpis to nezakazuje, ale je to nesprávná chovatelská praxe, která navíc velmi oslabuje včelstva a sniţuje jejich imunitu. Pochopitelně takové jednání se dá označit jako klamání spotřebitele Nesprávné užívání loga Bio Řada výrobců klame spotřebitele právě tím, ţe bez povolení pouţívají značku bio Biopotravina je produkt vyprodukovaný v souladu s poţadavky zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství. 60 Podle tohoto zákona vyplývá pro výrobce povinnost označovat balené biopotraviny národním logem BIO (biozebra). Příkladem jsou jogurty Jogobella Bioghurt a jogurt BIO bifidus aktiv. Většinu spotřebitelů by z názvu nejspíše napadlo, ţe se jedná o bio jogurt. Pokud se ale podívají na název jogurtu Bioghurt detailněji, zjistí, ţe Bioghurt není ze sémantického hlediska stejný jako Biojogurt. Podobným způsobem klamal dříve jogurt Danone BIO bifidus aktiv. Výrobek se totiţ jmenoval BIO. Ten nepoukazoval na vlastnosti výrobku, ale měl specifikovat výrobce. 61 Podle mínění spotřebitelů z dotazníku vyplývá, ţe tato NOPSP není tolik běţným jevem na českém trhu. Nevznikl zde ţádný rozpor mezi jejich pohledem a pohledem zákona, coţ svědčí nejspíše o dostatečné právní úpravě nebo o tom, ţe tato označení ztrácejí pro spotřebitele hodnotu v důsledku mnoţství různých značek kvality na českém trhu S příchutí není klamavé Někteří spotřebitelé v dotazníku uváděli mezi NOPSP potraviny s tzv. příchutí. Právní předpisy dovolují výrobcům do potravin přidávání chemických aditiv, která nejspíše nejsou příznivá pro náš organizmus. Díky tomu můţe být např. pizza označena jako šunková a na obalu mít vyfocenou lahodnou šunku, i kdyţ ve skutečnosti je v ní pouhý zlomek šunky. Výrobce splnil Obr povinnost napsat do sloţení, kolik šunky pouţil k výrobě. Obdobným příkladem jsou sladké tyčinky nebo limonády s příchutí, to znamená, ţe je zde pouţito aroma a dochucovadla odst. 1. písm. b) zákona č. 242/2000 Sb.: V tomto zákoně se rozumí biopotravinou potravina vyrobená za podmínek uvedených v tomto zákoně a předpisech Evropské unie, splňující poţadavky na jakost a zdravotní nezávadnost stanovené zvláštními právními předpisy. 61 TISKOVÁ ZPRÁVA EKOLOGICKÉHO PRÁVNÍHO SERVISU - PROGRAM GARDE. Omluva za klamavé pouţívání značky BIO. In: Ekologické zemědělství [online] [cit ]. Dostupné z: 22

23 Rozdíl mezi vanilkovým a s příchutí vanilka je viditelný z obrázku. 62 Z uvedeného popisu však vyplývá, ţe se nejedná o NOPSP, jak někteří spotřebitelé v dotazníku tvrdili Dílčí závěr Názory spotřebitelů, ohledně označování potravin a NOPSP s nimi související, byly v dotazníku protichůdné. Někteří měli znalosti o NOPSP, někteří by jako nekalá označili téměř veškerá jednání na trhu. V porovnání s pohledem zákona vidím jako hlavní rozpor v uţití termínů. Spotřebitelé často jedním termínem rozumí širší vymezení neţ zákon (např. spotřebitelé nerozlišují mezi pojmy minimální trvanlivost a doba pouţitelnosti - viz odpovědi v dotazníku). Existuje mnoho právních předpisů, které se zaobírají podobnou tématikou. Bylo by vhodné řešit danou úpravu od podstaty tedy zakázání výroby některých látek, které nejsou vhodné pro lidské zdraví, neţ pak všechny tyto skutečnosti chránit právními předpisy. Podstata jádro, které je uvnitř, by mělo být upraveno, aby se na něho nenabalovaly další vrstvy, v tomto případě jsou sice podstatné, ale dle mého názoru moţná nadbytečné Klamavá reklama Reklama Pojem reklama je moţné vymezit jak historicky, tak pomocí definic z platných předpisů. Reklama se objevuje jiţ v starověkém Egyptě 63. Latinské slovo reklamere znamená znovu křičeti, coţ odpovídalo dobové obchodní komunikaci 64, kdy nebyla k dispozici masová média. Avšak pro účel této práce je důleţitější zákonné vymezení. Není upraveno pouze v jediném předpise, navíc se reklamou zabývají i jiné vědní obory neţ právo. Legislativní vymezení (zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy) zní: Reklama je oznámení, předvedení či jiná prezentace šířené zejména komunikačními médii, mající za cíl podporu podnikatelské činnosti, zejména podporu spotřeby nebo prodeje zboží, výstavby, pronájmu nebo prodeje nemovitostí, prodeje nebo využití práv nebo závazků, podporu poskytování služeb, propagaci ochranné známky, pokud není dále stanoveno jinak. Další definice vyznívají de facto 62 VEČERKOVÁ, Hana. TEST: Obaly na potravinách lţou. In: IDnes.cz Ekonomika [online] [cit ]. Dostupné z: /test.aspx?c=a100212_ _test_fih 63 První písemný záznam o reklamě se dochoval na hliněné tabulce, kterou archeologové objevili v Egyptě, v místě bývalého starověkého královského města Memfis. Stojí na ní: Zde ţiji já, Rinos z Kypru z milosti bohů obdařený uměním vyloţit neomylně kaţdý sen. Jde tedy o první i kdyţ skromný čtyři tisíce let starý billboard. In JANOUŠKOVÁ, Lucie. Informace a reklama. In: [online]. Filosofická fakulta Masarykovy univerzity, 2002 [cit ]. Dostupné z: 64 JANOUŠKOVÁ, op. cit. 23

24 podobně. 65 Ve všech případech jde vţdy o komunikaci mezi zadavatelem a tím, komu je výrobek či sluţba určena, prostřednictvím komunikačního média. O reklamě samotné vlastně ani nemůţeme říci, ţe by byla od podstaty lţivá. Reklama totiţ na sobě neskrývá, ţe by nás chtěla jakkoli ovlivnit. Řekne vţdy jen to, co je na produktu nejlepší. Od reklamy nelze požadovat, aby podávala objektivní, vyčerpávající, zcela střízlivou informaci o nabízených výrobcích a službách. Přestala by totiž být reklamou a stala by se vědeckým popisem, návodem k obsluze, sdělením či něčím jiným. 66 Je tedy potřeba počítat s obvyklým reklamním přeháněním, nadsázkou Klamavá reklama Pokud ale nadsázka vyvolává mylnou domněnku o výrobku, sluţbě nebo výrobci, stává se tato reklama nepravdivou a klamavou. Za klamavou reklamu můţe být povaţována rovněţ reklama, která uvádí některé pravdivé údaje, které ale mohou v určité situaci vyvolat klamnou domněnku. Klamání je takové jednání, které uvádí někoho v omyl 67. Reklama můţe být tedy klamavá, pokud vyvolá mylnou domněnku o propagovaném zboţí nebo sluţbě. Klamavá reklama, na rozdíl od klamavého označování zboţí v předcházející kapitole, vyţaduje k postihu šíření klamavé údaje. 68 Klamavou reklamu upravuje 2976 odst. 1 obč. zák., tato definice je odlišná od úpravy v ObchZ, kde se například vypouští výraz šíření údajů. Novou definici lze povaţovat za přesnější a přínosnější 69. Klamavou reklamu dále vymezuje směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2006/114/ES 70. Z průzkumu veřejného mínění 71 vyplývá, ţe téměř 38 % lidí je přesvědčeno, ţe nejvíce prodejci klamou na prodeji potravin. Zákon o regulaci reklamy obsahuje regulaci reklamy některých komodit, kam patří i regulace reklamy na potraviny a kojeneckou výţivu. U doplňků stravy se jejich označení, způsobu prezentace a reklamě nesmí přisuzovat 65 Srovnej: směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2006/114/, Dále srov.: NOVAKOVÁ, Eva; JANDOVÁ Venuška. Reklama a její regulace: praktická příručka. Praha: Linde, 2006, str. 23. ISBN Dále srov.: BLACK, Henry Campbell. Blackův právnický slovník. Praha. ISBN Str HAJN, Petr. Jak jednat v boji s konkurencí. (O právní úpravě nekalé soutěže). 1.vyd. Praha: Linde, 1995, str. 38. ISBN NOVAKOVÁ, JANDOVÁ op. cit., str MUNKOVÁ, Jindřiška. Právo proti nekalé soutěži: komentář. Vyd. 3. Praha: C.H. Beck, 2008, str. 65. Beckovy texty zákonů s komentářem. ISBN Více k tomu: ONDREJOVÁ, Dana. Nekalá soutěţ podle nového občanského zákoníku. Obchodněprávní revue: odborný recenzovaný časopis pro obchodní právo a právo finančních trhů. Praha: C.H. Beck, 2013, č. 7 8, str ISSN Klamavou reklamou je kaţdá reklama, která jakýmkoli způsobem, včetně předvedení, klame nebo pravděpodobně můţe klamat osoby, kterým je určena nebo které zasáhne, a která pro svůj klamavý charakter pravděpodobně ovlivní jejich ekonomické chování, nebo která z těchto důvodů poškodí nebo můţe poškodit jiného soutěţitele. 71 Obrázek viz přílohy 24

25 vlastnosti léčby nebo vyléčení lidských onemocnění. 72 Reklama na potraviny nesmí zejména uvádět v omyl spotřebitele, pokud jde o charakteristiku potravin a jejich vlastností, sloţení, mnoţství, trvanlivost, původ nebo vznik a způsob zpracování výroby. Dále pokud o přisuzování účinků nebo vlastností, které potravina nevykazuje, vyvolání dojmu, ţe potraviny vykazují zvláštní charakteristické vlastnosti, kdyţ ve skutečnosti tyto vlastnosti mají všechny podobné potraviny. 73 Francouzský spisovatel Albert Camus prohlásil v polovině 20. století, ţe lhát neznamená říkat nepravdu, ale především říkat více, neţ je pravda. Tento trik vyuţívá reklama na potraviny velmi dobře. Ovocný jogurt bez ovoce, zázračné prostředky na hubnutí, které mají opačný efekt, a tyčinky s vysokým obsahem cukru prezentující se jako fitness. Prodejci vyuţívají tyto triky, aby jejich potravina vypadala lépe. Obecně je nadsázka v reklamě povolená, avšak nesmí být klamavá. Dále se věnuji konkrétním příkladům klamavé reklamy, které jsou dostupné z judikátů nebo které jsem analyzovala na webových stránkách 74 zabývajících se reklamou či z vlastní zkušenosti. Tyto webové stránky bych nezařadila mezi odborné, ale vzhledem k vysokému počtu návštěvnosti, příspěvků a komentářů u jednotlivých reklam je z nich moţné vycházet jako z názorů spotřebitelů. Vycházím pouze z reklam, které se vyskytují v souvislosti s potravinami. Ke kaţdému příkladu klamavé reklamy je uveden komentář. Příklady reklam jsou rozděleny na tři části. Reklamy, které byly označeny za klamavé, reklamy, které spotřebitelé označili za klamavé, ale podle zákona nejspíše nejsou a poslední částí je reklama, která má podle mého názoru potenciál klamat, ale dosud nebyla ţádným správním orgánem řešena. Pro viditelnější srovnání jsou v prvních dvou částech vybrány stejné skupiny reklam (nejprve doplňky stravy a poté reklama zaměřená na děti). Klamavá reklama podle zákona Pro účel této práce jsou uvedeny dva příklady klamavé reklamy u doplňků stravy (řadí se mezi potraviny) a jejich následné porovnání s názorem spotřebitelů. Doplňky stravy 75 nesmějí přisuzovat výrobku léčivé účinky 76. Takto klamala reklama na přípravek multiimun AKUT. Cítíte příznaky podobné chřipce a nachlazení? Užívejte multiimun AKUT s okamžitým 72 Více viz Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , sp. zn. 1 7 As 48/2008 In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ] 73 NOVAKOVÁ, Eva; JANDOVÁ Venuška. Reklama a její regulace: praktická příručka. Praha: Linde, 2006, str. 82. ISBN Čerpala jsem z 75 Podle ZoP jsou doplňky stravy potraviny, jejichţ účelem je doplňovat běţnou stravu a které jsou koncentrovanými zdroji vitaminů a minerálních látek nebo dalších látek s nutričním nebo fyziologickým účinkem, obsaţených v potravině samostatně nebo v kombinaci, určené k přímé spotřebě v malých odměřených mnoţstvích. Speciální poţadavky upravuje vyhláška č. 225/2008 Sb. Jak je uvedeno výše, doplňky stravy jsou potraviny, nikoliv léčiva a vztahují se tedy na ně příslušná ustanovení potravinového práva. 76 Podle 5d odst. 2 písm. d) zákona č. 40/1995 Sb. 25

26 nástupem účinku. MultiIMUN aktivuje imunitní systém a okamžitě pomáhá posílit obranyschopnost. MultiIMUN AKUT extra silná dávka přirozené imunity. Taková sdělení obsahovala reklama na potravinový doplněk, kterou 322 krát v průběhu necelého jednoho měsíce odvysílala televizní stanice Barrandov TV. 77 Podle Rady pro rozhlasové a televizní (dále jen Rada) vysílání touto reklamou porušila společnost vyrábějící tento produkt zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a Rada jí udělila pokutu ve výši 800 tisíc korun. Nejvyšší správní soud pokutu zadavateli reklamy potvrdil s tím, ţe kombinace obsahu reklamního sdělení a jeho grafického zpracování mohla vzbuzovat v adresátech reklamy dojem, ţe prezentovaný doplněk stravy je lékem nebo přípravkem schopným chřipkové onemocnění léčit. Tedy vyvolávala dojem, ţe se jedná o léčivo. Dalším příkladem klamavé reklamy na doplňky stravy je inzerce uveřejněná v týdeníku Rytmus ţivota ve znění: Otevřený dopis Vlada Černého všem ţenám a muţům, kteří chtějí zhubnout a jsou uţ unaveni ze zázračných metod s nabídkou doplňku stravy na regulaci tělesné hmotnosti CARBO-FIT a popisem jeho účinků. V tomto článku byla přípravku CARBO-FIT přisuzována schopnost způsobit podstatný a rychlý pokles tělesné hmotnosti beze změny stravy a ţivotního stylu. Krajský úřad dospěl k závěru, ţe reklama na tento přípravek uvádí v omyl, pokud jde o přisuzování účinků nebo vlastností, které potravina nevykazuje a uloţil ţalované pokutu. 78 Podle spotřebitelů v dotazníku je klamavá reklama reklamou nepravdivou, coţ ovšem zákon vidí jinak. V obou případech se jedná o klamání spotřebitele z důvodu přisuzování zázračných efektů vlastností produktu. Zatímco u léčivého přípravku mohla být tato skutečnost pravdivá, u přípravku na hubnutí uţ by musela společnost dokazovat pravdivost jeho tvrzení, coţ ani v jednom případě neznamená, ţe klamavá reklama je reklamou nepravdivou. Můţe klamat i svými pravdivými údaji. Třeba tím, ţe je moţné, ţe má daný produkt léčivé účinky, ale pokud je označován jako doplněk stravy, nesmí vzbuzovat dojem, ţe se jedná o lék, tedy se odvolávat na jeho léčivé účinky. Příklady, na které zákon nepohlíží jako na klamavé Pro objasnění situace, kdy zákon nepohlíţí na reklamu jako na klamavou, byla vybrána skupina reklam působící na zranitelné spotřebitele, především na děti. Potaţmo prostřednictvím dětí na jejich rodiče. Již dlouhou dobu se výrobce Storck snaží namluvit lidem, že vyrábí lepší sladkosti. Produkty Nimm2 však nejsou o nic lepší ani zdravější než 77 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , sp. zn. 4 As 98/ In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ] 78 Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , sp. zn. 7 As 49/ In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ] 26

27 jiné sladkosti. Ovocné šťávy je v nich minimum a hroznový cukr nemá oproti normálnímu žádné výhody. Třistagramové balení ve skutečnosti obsahuje 15 mililitrů ovocné šťávy, která se v jednom pytlíčku promíchá s 200 gramy anebo 69 kostkami cukru. 79 Tvrzení, jaká vyuţívá Nimm2, jsou krajně nebezpečná, děti si pak mohou snadno myslet, ţe sladkosti jsou stejně zdravé jako ovoce a zelenina. Výrobci potravin nesmějí podle zákona dětem vsugerovávat, ţe jejich produkty jsou zdravé, nebo dokonce nepostradatelné. Tato reklama se snaţí vyhnout zákazům, kdyţ např. zákon říká, ţe reklama nesmí přímo nabádat mladistvé, aby přemlouvali své rodiče nebo někoho jiného k nákupu inzerovaného zboţí nebo sluţeb. 80 Moţným polemizováním, zda se jedná o klamavou reklamu, je, ţe toto jednání v hospodářské soutěţi šířené komunikačními médii odporuje dobrým mravům soutěţe nátlakem na rodiče. Tvrdí, ţe pokud máte i vy rádi své dítě, dáte mu Nimm2. Takţe pouhou negací vzniká věta, ţe pokud nedáváte svému dítěti Nimm2, nemáte rádi své dítě. 81 Mohlo by se sice jednat o reklamní nadsázku, ale myslím si, ţe je to uţ silné podbízení se a nátlak na rodiče. Můţe docházet ale i ke klamání dětí. Příkladem je reklama na zpívající slepice 82. Reklama nebude jistě pro průměrného spotřebitele klamavá, protoţe si dokáţe odvodit nesmyslnost této reklamy. Ale co pro děti? Nebude je tato reklama vyvádět z omylu, ţe slepice jen kdákají? Kolik dětí si po této reklamě bude myslet, ţe kuře umí zpívat? 83 Navíc toto kdákání spíše připomíná štěkání. Naplňuje znaky klamavé reklamy pouze tím, ţe poskytuje informaci, která není úplně pravdivá a odpovídající realitě. Ale uţ nenaplňuje znaky, ţe ovlivní jeho volbu výběru zboţí, sluţeb. Dále zde chybí podmínka způsobilosti přivodit újmu spotřebiteli. Z odpovědí v dotazníku je patrné, ţe spotřebitelé myslí více na průměrného spotřebitele, pouze v pár odpovědích byly zmíněny zvláštní skupiny (důchodci, děti, ). Jedna z odpovědí uváděla potraviny, které nejsou prospěšné pro zdraví dětí, ale reklama je 79 MATĚJČEK, Petr. Leţ v supermarketech. In: Lidovky.cz: Zpravodajský server Lidových novin [online] [cit ]. Dostupné z: /tema.aspx?c=a110523_140643_pozice_ písm. c) zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit ] 81 Přepis reklamy: Pokud má vaše dítě rádo sladkosti víc neţ cokoli na světě a máte-li rádi vaše dítě víc neţ cokoli na světě, dejte mu nimm2. Nimm2 Soft jsou šťavnaté ţvýkací bonbóny plněné ovocnou šťávou a potřebnými vitamíny. Nimm2 Soft ovocné ţvýkací bonbóny, které má vaše dítě rádo a vitamíny, které potřebuje. Nimm2 Soft vitamíny a sladkosti. 82 Foster farms je americká společnost zabývající se prodejem kuřecích výrobků. V České republice se tyto výrobky neprodávají, ale tato reklama je běţně dostupná na kanálu youtube.com. 83 Srovnej: Například reklama na čokoládu Milka, v níţ je hovězí skot vyveden fialovou barvou, vyvolává určitý klamavý účinek. Na základě této reklamy se totiţ prý aţ třetina dětí v SRN domnívá, ţe kráva má fialovou barvu. Přesto reklama na Milku neporušuje ustanovení 45 ObchZ o klamavé reklamě. Skutečnost, ţe pro hovězí skot zvolil reklamník fialovou barvu, budeme těţko hodnotit jako rozpor s dobrými mravy soutěţe, jako porušení soutěţní slušnosti. In HAJN, Petr. Jak jednat v boji s konkurencí. 1.vyd. Praha: Linde, 1995, str. 16. ISBN

28 takto uvádí. 84 Směrnice sice definuje tzv. zranitelné spotřebitele, kam patří i děti, ale na NOP se pohlíţí z pohledu průměrného spotřebitele (podle 4 odst. 2. ZOS). Z čehoţ vyplývá, ţe tyto reklamy nemůţou být označeny za klamavé. Reklamy, které mají potenciál klamat Při analýze reklam jsem vyhledala dvě reklamy, které podle mne splňují znaky klamavosti. První z uvedených má menší potenciál klamat neţ druhá, neboť se v prvním případě jedná pouze o označení světová novinka, která však světovou novinkou není. Spotřebitel si tak nejspíše bude chtít koupit něco nového, na trhu neznámého. Zatímco v druhém případě jde o klamání spotřebitele údajem o ceně. Obr Na slevovém portálu Slevy na míru jsem v prosinci roku 2013 zaznamenala světovou novinku. Touto světovou novinkou bylo koření ve spreji. (Viz obrázek 85 ). Na webových stránkách Slevy na míru odkazovali na stránky výrobce, kterému jsem napsala (viz přílohy). Z jeho odpovědi jsem se dozvěděla, ţe se tato světová novinka uţ dávno vyráběla v Itálii. Jedná se o klamavou reklamu? Zamysleme se nad třemi poţadavky z generální klauzule. Je to jednání v hospodářské soutěţi? Ano, s kořením se obchoduje od pradávna. Není podstatné, jestli je ve spreji, mlýnku či sáčku, stále se jedná o prodej koření. Odporuje dobrým mravům soutěţe? Zde vyvstává otázka, zda se jedná o nadsázku, či nikoli. Pokud by název byl pouze Novinka na trhu, bylo by to zřejmě méně klamavé, neţ Světová novinka, 84 Odpověď z dotazníku: Výroky v reklamách typu zdravá svačinka zvláště u výrobků určených pro děti jsou jedny z nejhorších. Kdo si přečte sloţení a alespoň trochu se nad tím zamyslí, zjistí, ţe to vůbec ţádná zdravá svačinka není. 85 Světová novinka koření ve spreji za krásných 89Kč. In: Slevy na míru [online] [cit ]. Dostupné z: 28

29 která uţ ale v Itálii dávno novinkou není. Je způsobilé přivodit újmu jiným soutěţitelům, spotřebitelům nebo dalším zákazníkům? Ano, spotřebitel si bude chtít koupit něco nového, co však ale dávno nové není. Podle mého názoru se tedy jedná o klamavou reklamu, klamavosti by se mohla zbavit, pokud by upustila od označení Světová novinka, mohla by uvést například pouze Novinka. Reklama 86 prezentující prodej pizzy v Říčanech u Prahy říká, ţe si spotřebitel můţe zakoupit pizzu za tzv. dvě pětky. V běţné komunikaci ale obecně pětka znamená 10 Kč, tudíţ by pizza měla stát 20 Kč. Na obrázku je skutečná cena dopsána ještě rozkolísaným písmem, tak jako kdyby tam vůbec nepatřila. Oba dva nápisy jsou na obrázku vytištěné, tudíţ nastává otázka, jaký údaj je pravdivý. Obecně platí, ţe má v nejasnosti o ceně přednost částka vyjádřená slovy. Bohuţel však tzv. pětka nemá svoji zakotvenou nominální hodnotu. Z uvedeného vyplývá, ţe se jedná o klamavou reklamu, kde spotřebitel nedostává informaci o ceně zboţí. Dostává dva údaje o ceně, přičemţ můţe být na pochybách, jaký údaj je skutečný. Obr Tyto dvě reklamy byly poloţeny spotřebitelům k porovnání. Nejprve bylo zjišťováno u kaţdé reklamy, zda je povaţují za klamavé a v druhém případě měli spotřebitelé porovnat, která z reklam jim přijde jako více klamavá. Z analýzy uvedených odpovědí lze vyvodit závěr, ţe spotřebitelům přišla druhá reklama jako více klamavá. Jako důvod uváděli nejčastěji klamavost ceny. Někteří spotřebitelé nepovaţovali ani jednu z uvedených reklam za klamavou z důvodu pouhého slovíčkaření a reklamní nadsázky. 86 Pizza Porta Via: Jídelní lístek [online] [cit ]. Dostupné z: 29

30 2.3. Nadměrný obal Z dotazníků vyplynul jako jeden z nejčastějších NOPSP nadměrný obal. Známé pravidlo čím více, tím lépe často vyuţívají výrobci - ti totiţ dělají daleko větší obaly, neţ jsou skutečně pro danou potravinu potřeba. Spotřebitelům se jeví, ţe obsah je daleko větší, neţ ve skutečnosti je. Nejen, ţe tento způsob balení má negativní dopady na ţivotní prostředí, ale dochází i ke klamání spotřebitele. K tomu ale nedochází v případě vakuových balení výrobků, kdy je produkt zabalen do sáčku z plastové nebo hliníkové fólie a z kterého byla odstraněna většina vzduchu. Tento postup totiţ podstatně prodluţuje čerstvost zabaleného produktu. Zákon o obalech ukládá, ţe obal má být co nejmenší a co nejlehčí 87. Takové ustanovení závisí spíše subjektivním posouzení, co je větší neţ nejmenší. Bohuţel v zákoně není proti nadměrným obalům jednání sankce a výrobci dělají obaly větší a větší Stejná cena, menší balení Odpovědi v dotazníku poukazovaly na výrobky, které mají podobnou prodejní cenu jiţ několik let, ale obsah balení se zmenšil. Všem známé Ruměnky se dříve prodávaly v pytlíku. Dnes si je zakoupíme v krabici, ve které je jeden kousek o polovinu menší, neţ býval a balení je o 120 g lehčí a o několik korun draţší. To stejné proběhlo např. i u másla. Někteří výrobci ze svého 250g másla vyrobili 200gramové, avšak cena zůstala stejná, ba někdy se zvýšila. Jedná se o typický příklad výrobku, který klame, i kdyţ je sám o sobě pravdivý. Je pouze na spotřebiteli, jak je všímavý, protoţe všechny obsahové náleţitosti obaly těchto výrobků obsahují, tedy neporušují ţádný právní předpis. Tato praktika se stala zákonnou účinností vyhlášky č. 404/2008 Sb., o způsobu zhotovení některých druhů hotově baleného zboží v důsledku implementace evropské směrnice. Odpadla tak povinnost vyrábět máslo (i jiné potraviny) v tzv. jednotkových jmenovitých mnoţstvích (pro máslo byla tato hodnota 125 gramů). Tato změna se netýkala pouze másla, ale i čokolád, rýţe, mouky a jiných. Ač tato změna proběhla jiţ v roce 2009, vyuţívá ji stále více prodejců, a tak je na trhu spousta netradičních hmotností Zaměnitelnost výrobků To či ono jednání lze podřadit pod ObchZ [nyní obč. zák.] pouze za podmínky, že je způsobilé vyvolat nebezpečí záměny s podnikem, jménem, zvláštním označením nebo výrobky anebo výkony jiného soutěžitele. 88 Toto ustanovení se tedy nevztahuje na případ, kdy výrobce vyvolá nebezpečí záměny u svých vlastních výrobků. Dále by se mělo jednat o 87 3 odst. 1. zákona č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů In: CODEXIS [právní informační systém]. Atlas Consulting [cit ] 88 HAJN, Petr. Soutěžní chování a právo proti nekalé soutěži. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2000, str Spisy Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, sv ISBN

31 označení, které se všeobecně vţilo a stalo se tak pro daný podnik příznačné. Několik odpovědí v dotazníku zmiňovalo zaměnitelnost výrobků. Na základě analýzy dostupných judikátů byl nalezen obdobný příklad, kdy si v roce 1930 objednala paní Gertruda tzv. B-ovy oplatky, číšnice jí je přinesla a na otázku Gertrudy, zda se jedná skutečně o B-ovy oplatky, odpověděla číšnice kladně. Avšak cena oplatek byla velmi vysoká a oplatky nebyly dobré. Následně bylo zjištěno, ţe se nejedná o B-ovy oplatky. Takové jednání jest s to žalobce jako výrobce oplatek, tedy soutěžitele, poškoditi, při čemž jest lhostejno, zda tu byl ten úmysl čili nic. Žalovaný zodpovídá za jednání svých zaměstnanců ( ) Mohl tudíž býti žalován na zanechání onoho jednání, neboť není pochyby, že prodej jiné než výslovně žádané známky jest v rozporu s dobrými mravy soutěže. ( ) V tomto směru vzal soud za prokázáno, že v podniku žalovaného byly prodávány oplatky různé výroby a různých známek, že však jsou vesměs uschovány v plechové krabici a odtud vydávány. Při tomto postupu je nebezpečí záměny značné. Má-li zákazník právo objednávati si zboží určité značky, nesmí mu býti dodáváno zboží jiné značky nebo bez ní. Právě u prvotřídního hotelu se předpokládá, že taková přání zákazníků dojdou přesné pozornosti a opomenutí péče opravňuje soutěžitele žádati za odpomoc ( 1 zák. proti nekalé soutěži). 89 Judikát z dnešní doby ukazuje příklad potencionální záměny zboţí. Soud prvního stupně uloţil výrobci GOLD SPICE, s. r. o. povinnost zdrţet se uvádění na trh a distribuce přísad do jídel balených do obalů vyuţívajících kombinaci prvků modrého pozadí, na němţ je umístěn nápis SUPERVEGET - Zounarka sypké ochucovadlo 90 a motiv kuchaře a zeleniny, jakoţ i obchodních promočních reklamních a marketingových aktiv týkajících se těchto výrobků. Šlo totiţ o velmi dobrou napodobeninu výrobku od Obr Obr výrobce Podravka 91, Prehrambena industria, d.d. 92 Zde se jedná o skutkovou podstatu vyvolání nebezpečí záměny a dále parazitování na pověsti. Nebezpečí záměny je jasně viditelné na první pohled, k parazitování na pověsti dochází u společnosti Superveget, která vyuţívá obecně známé Podravky, která je běţně dostupná ve většině českých domácností. 89 Rozhodnut Nejvyššího soudu ze dne č.j.: (Rc)Rv I 1034/32 In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ] 90 [online]. [cit ]. Dostupné z: 91 [online]. [cit ]. Dostupné z: 92 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , sp. zn. 23 Cdo 971/2011 In: ASPI [právní informační systém]. Wolters Kluwer ČR [cit ] 31

32 Tuto praktiku spotřebitelé i zákon povaţují za nekalou, z čehoţ nejspíše vyplývá dostatečná právní úprava Srovnávací reklama Jako poslední NOPSP je analyzována srovnávací reklama. Tato skutková podstata je sice častěji řešena v rámci vztahu soutěţitelů. Ale povaţuji za vhodné uvedení srovnávací reklamy z důvodu textu směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2005/29/ES, kdy nekalé obchodní praktiky jsou takové, které podstatně narušují nebo jsou schopné podstatně narušit ekonomické chování průměrného spotřebitele, který je jejímu působení vystaven. Tím, ţe soutěţitelé srovnávají výrobky, a své označují neprávem za lepší, je potenciálem k oklamání spotřebitele. V dotazníku na srovnávací reklamu také někteří spotřebitelé upozorňovali. 93 Z obrázku 94 je na první pohled zřejmé, ţe si jde maskot společnosti Mc Donald s koupit jídlo ke konkurenčnímu prodejci Obr Burger King. Spotřebitelovi se podbízí, ţe Burger King je lepší neţ Mc Donald s, kdyţ si k nim chodí nakupovat i konkurence. Před rokem by tato reklama byla porušením právních předpisů. Avšak z dříve zcela zakázané srovnávací reklamy se stala v některých případech reklama povolená. Srovnávací reklamou se rozumí reklama, která přímo či nepřímo identifikuje jiného soutěţitele anebo zboţí nebo sluţby nabízené jiným soutěţitelům. 96 Kdy se jedná o povolenou reklamu, můţeme nalézt v zákoně. Na tomto obrázku je sice nepřímo označen jiný soutěţitel (maskot), avšak do jaké míry je rozpoznatelný, vzhledem k faktu, ţe je schovaný do pláště. Jeho plášť můţe mít dva významy. Jeden právní není zcela bezesporné, ţe se jedná o maskota společnosti Mc Donald s, kdyţ není vyfotografován ve stejném oblečení, jako ho prezentuje Mc Donald s a druhý psychologický vyzdvihuje konkurenta, 93 Např. odpověď: Všechny prací prášky na trhu nemohou být nejlepší. 94 Ronald and The King Square Off for Madison Ave Walk of Fame Honors.. Media Bistro [online] [cit ]. Dostupné z: 95 Účinnost směrnice Evropského parlamentu a Rady č.97/55/es, FLEISCHMANOVÁ, Irena; JANDOVÁ, Venuška. Regulace reklamy v otázkách a odpovědích. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2005, s.26. Otázky a odpovědi z praxe. ISBN

33 protoţe maskot se musel schovat do pláště, aby ho nikdo nepoznal, ţe nakupuje u konkurence. Zde se ale jedná spíše pouze o vtipnou reklamu. K zakázané srovnávací reklamě patří případ, kdy společnost TESCO ve své letákové akci realizované v roce 2009 výslovně srovnávala konkrétní značky / výrobky konkrétních soutěţitelů s konkrétními výrobky označenými maloobchodní značkou TESCO. A dále výrobky přímo v místě prodeje označené maloobchodní značkou TESCO napodobovaly svým tvarem, obalem, etiketou, písmem na obalech atd. značkové výrobky jiných soutěţitelů. TESCO prohlašovalo: Ušetřete minimálně 15 % oproti srovnatelným značkovým výrobkům, šlo o informační kampaň, která měla informovat spotřebitele o tom, ţe v sortimentu společnosti zadavatele existuje alternativa k určitým produktům v podobě výrobků prodávaných pod privátní značkou zadavatele, přičemţ tyto alternativní výrobky jsou levnější neţ výrobky, se kterými jsou srovnávány. Jednou ze základních podmínek srovnávací reklamy je srovnávání výrobků, které uspokojují stejné potřeby nebo jsou určeny ke stejnému účelu, a objektivně tyto výrobky srovnává v jednom nebo více znacích, mezi nimiţ můţe být cena. Zde je nesporné, ţe všechny srovnávané výrobky uspokojují stejné potřeby nebo jsou určeny ke stejnému účelu. Srovnávané výrobky jsou buď téhoţ objemu, nebo vţdy obsahují cenu přepočtenou na základní jednotku (z tohoto výpočtu také vyplývá stanovení procentuálního rozdílu v ceně), se kterou se spotřebitel vţdy můţe seznámit a na jejím základě se objektivně rozhodnout. V tomto případě šlo tedy o srovnávání značkových a neznačkových produktů, přičemţ podtext pro spotřebitele se dal vykládat jako varování před vyššími cenami značkových výrobků s tím, ţe neznačkové produkty nabízejí srovnatelnou kvalitu za levnější cenu. 97 Podobnou srovnávací reklamu řešila RPR u společnosti PLUS- DISCOUNT, která srovnávala své maloobchodní značky se známými značkami renomovaných výrobců potravin. Jako důkaz uváděla cenu, která byla u produktů značkových uvedena vţdy vyšší. Pouţívala slogany: Neutrácejte víc, kdyţ nemusíte!, Proč kupovat drahý výrobek? a Volte kvalitu za malé ceny, které měly navodit výhodnost zakoupení produktů neznačkových. V případě potravinářských výrobků nabízených pod maloobchodní značkou PLUS byla navíc jejich kvalita a vlastnosti označovány způsobem lahodný, vynikající atd., zatímco v případě klasických značkových výrobků nebyla o jejich kvalitě zmínka Rozhodnutí Arbitráţní komise RPR Čj. 024/2009/STÍŢ Dostupné z: 98 Rozhodnutí Arbitráţní komise RPR Č. j.:035/2006/stíţ. 024/2009/STÍŢ Dostupné z: 33

34 Závěr V této práci se podařilo analyzovat nejčastější příklady NOPSP a jejich konkrétní příklady s uvedením současné právní úpravy. Nejčastější příklady byly rozebrány jak z pohledu spotřebitelů, tak dle výskytu v odborných článcích. Výsledky se poměrně shodovaly. Jedinou výjimkou, kterou spotřebitelé povaţují za často vyskytující se problém, ale v odborných článcích a kontrolách správních orgánů řešen tak častokrát nebyl, je vyuţití nadměrného obalu ke klamání spotřebitele. Dále se částečně povedlo konfrontovat názory spotřebitelů s pohledem zákona na NOPSP. Detailnější porovnání práva a pohledů spotřebitele si dovoluji ponechat zkušeným právníkům. Názory se lišily zejména v pouţití termínů. Spotřebitel chápe některé pojmy v širším vymezení neţ zákon. Zde se ale nejedná o mezery v právu, ale o špatné informovanosti spotřebitele. Z analyzovaných názorů lze učinit závěr, potvrzující hypotézu, ţe spotřebitelé rozumí NOPSP širší okruh případů, neţ které zákon povaţuje za NOPSP. Při analýze nejčastějších obchodních praktik byla spotřebitelům poloţena moţnost jiné s případným doplněním. Necelých 10 % dotázaných označilo poloţku jiné a do volného pole v dotazníku uvedly spíše praktiky, které se nevztahovaly k potravinovému průmyslu. Z čehoţ vyplývá, ţe nejčastější NOPSP jsou v této práci obsaţeny. Nevylučuje to však skutečnost, ţe na trhu se objevují i jiné NOPSP, neţ které jsou zde uvedeny. Srovnávání pohledu spotřebitelů a právních předpisů byla zaměřena pozornost zejména k moţnosti uvedení návrhů de lege ferenda. V některých případech byl značný rozpor vnímání obou pohledů a naopak v některých případech si korespondovaly. Právní úprava by mohla být upravena přísněji, aby i ty příklady, které zde nebyly označeny za klamavé, neměly potenciál klamat. V oblasti označování potravin mají předpisy zajistit, aby spotřebitelům byly poskytnuty podstatné informace o potravině v nejvíce přístupné formě. Je nezbytné vytvořit ţádoucí rovnováhu mezi tím, aby spotřebitel obdrţel všechny uţitečné informace a tím, ţe je potřeba vyvarovat se nadbytečných informací. Věci se upravují aţ v konečné fázi, vzniká tím čím dál víc předpisů, ve kterých se spotřebitel ztrácí. Neřeší se podstata, proč daná věc vzniká. 34

35 Existující značné těţkosti v přizpůsobování stávající legislativy technickému pokroku, které by mohly být výrazně redukovány častějším pouţíváním zjednodušených principů. S tím souvisí např. v této práci uváděné nadměrné obaly, které vidí spotřebitelé jako jeden z největších problémů na dnešním českém trhu s potravinami, který nemá podle mého názoru dostatečnou právní úpravu. Z dlouhodobé analýzy názorů spotřebitelů a pohledu zákona na NOPSP by bylo vhodné kategorizovat NOPSP, do jaké míry jsou nebezpečné pro spotřebitele a na základě těchto kategorií nadále udělovat opatření proti nim. Např. u označování zboţí je rozdílem, pokud výrobce neuvede na obalu zemi původu, anebo kdyţ zde chybí některá z alergenních látek. S účinností nařízení č. 1169/2011/EU, je moţnou predikcí, ţe sjednocení velikosti písma povede ke stejně, moţná í více nepřehledným obalům, neţ jsou v současné době. Spotřebitelé tak nebudou o nic méně klamáni neţ doposud. Nelze však s jistotou říci, ţe s účinností tohoto nařízení se zlepší informovanost českých spotřebitelů. Z dotazníků vyplývá, ţe se hodně spotřebitelů stará o zdravý jídelníček své domácnosti, proto povaţuji za přínosné budoucí povinné deklarování výţivových údajů. 35

36 SEZNAM POUŽITÝCH PRAMENŮ KNIŽNÍ PUBLIKACE 1) BLACK, Henry Campbell a kol.. Blackův právnický slovník. 6. vyd. Praha: Victoria Publishing, 1993, 2 sv. ISBN ) HAJN, Petr. Jak jednat v boji s konkurencí: (o právní úpravě nekalé soutěže). 1. vyd. Praha: Linde, 1995, 239 s. ISBN ) HAJN, Petr. Soutěžní chování a právo proti nekalé soutěži. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2000, 329 s. ISBN ) HULVA, Tomáš. Ochrana spotřebitele. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2005, 451 s. ISBN ) MUNKOVÁ, Jindřiška. Právo proti nekalé soutěži: komentář. 3. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2008, xi, 233 s. ISBN ) NOVÁKOVÁ, Eva; JANDOVÁ Venuška. Reklama a její regulace: praktická příručka. Praha: Linde, 2006, 245 s.. ISBN ) ONDŘEJ, J. a kolektiv. Spotřebitelské smlouvy a ochrana spotřebitele: Ekonomické, právní a sociální aspekty. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2013, str ISBN PRÁVNÍ PŘEDPISY 8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011/EU ze dne 25. října 2011, o poskytování informací o potravinách spotřebitelům 9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 ze dne 20. prosince 2006, o výţivových a zdravotních tvrzeních při označování potravin. 10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 41/2009 Sb., ze dne 20. ledna 2009, o sloţení a označování potravin vhodných pro osoby s nesnášenlivostí lepku 11) Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2006/114/ES ze dne 12. prosince 2006, o klamavé a srovnávací reklamě 12) Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2005/29/ES ze dne 11. května 2005, o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu. 13) Vyhláška č. 113/2005 Sb., ze dne 4. března 2005, o způsobu označování potravin a tabákových výrobků, 14) Vyhláška č. 76/2003 Sb., ze dne 6. března 2003, kterou se stanoví poţadavky pro přírodní sladidla, med, cukrovinky, kakaový prášek a směsi kakaa s cukrem, čokoládu a čokoládové bonbony 15) Vyhláška č. 404/2008 Sb., ze dne 22. října 2008, o způsobu zhotoveni některých druhů hotově baleného zboţí 16) Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů 17) Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník 18) Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů 19) Zákon č. 513/1991Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů 20) Zákon č. 231/2001 Sb, o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů 21) Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, ve znění pozdějších předpisů 22) Zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy, ve znění pozdějších předpisů 23) Zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství, ve znění pozdějších předpisů 24) Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů 25) Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech, ve znění pozdějších předpisů 26) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů 36

37 SOUDNÍ ROZHODNUTÍ 27) Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , sp. zn. 23 Cdo 971/ ) Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , sp. zn. 1 7 As 48/ ) Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne sp. zn As 43/2004. III 30) Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , sp. zn. 7 As 49/ ) Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , sp. zn. 4 As 98/ ) Rozhodnut Nejvyššího soudu ze dne č.j.: (Rc)Rv I 1034/32 33) Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne , sp. zn. 7 Cmo 261/2006 OSTATNÍ 34) DUBSKÁ. Komentář: Hra o české zemědělství přes dovozy potravin. In: Český statistický úřad [online] [cit ]. Dostupné z: 35) FIALOVÁ, Zuzana. Výše udělených pokut stoupla. In: Zemědělec: Odborný týdeník [online]. [cit ]. Dostupné z: 36) FRÁNEK, Tomáš. Nutella klame zákazníky, uznal výrobce a platí odškodné. In: Aktuálně.cz [online] [cit ]. Dostupné z: 37) JANOUŠKOVÁ, Lucie. Informace a reklama. In: [online]. Filosofická fakulta Masarykovy univerzity, 2002 [cit ]. Dostupné z: 38) ONDREJOVÁ, Dana. Nekalá soutěţ podle nového občanského zákoníku. Obchodněprávní revue: odborný recenzovaný časopis pro obchodní právo a právo finančních trhů. Praha: C.H. Beck, 2013, č. 7 8, str ISSN ) MATĚJČEK, Petr. Leţ v supermarketech. In: Lidovky.cz: Zpravodajský server Lidových novin [online] [cit ]. Dostupné z: 40) ŠTOLL, Martin. Medy v maloobchodu: polovina je falšovaná. In: Státní zemědělská a potravinářská inspekce [online] [cit ]. Dostupné z: 41) Český statistický úřad [online] [cit ]. Dostupné z: 42) DTest: komplexní servis pro spotřebitele [online]. 2012, 43) [cit ]. Dostupné z: 44) Nepravdivé informace o sloţení potravin. In: DTest: komplexní servis pro spotřebitele [online]. 2012, 45) [cit ]. Dostupné z: 46) Originál Puding Čokoláda. In: Potraviny na pranýři: nejakostní, falšované a nebezpečné [online]. 2013, [cit ]. Dostupné z: ctual&listtype=tile 47) Pizza Porta Via: Jídelní lístek [online] [cit ]. Dostupné z: 48) Potraviny na pranýři: nejakostní, falšované a nebezpečné [online]. 2013, [cit ]. Dostupné z: ctual&listtype=tile 37

38 49) Potravinářský kompas, dtest, 50) Rada pro reklamu [online] [cit ]. Dostupné z: 51) Státní veterinární správa [online] [cit ]. Dostupné z: 52) Státní zemědělská a potravinářská inspekce [online] [cit ]. Dostupné z: EKOLOGICKÉHO PRÁVNÍHO SERVISU - PROGRAM GARDE. Omluva za klamavé pouţívání značky BIO. In: Ekologické zemědělství [online] [cit ]. Dostupné z: 53) Svět potravin [online] [cit ]. Dostupné z: 54) Světová novinka koření ve spreji za krásných 89Kč. In: Slevy na míru [online] [cit ]. Dostupné z: 55) SZPI. Informační centrum bezpečnosti potravin [online] [cit ]. Dostupné z: 56) SZPI. Informační centrum bezpečnosti potravin [online] [cit ]. Dostupné z: 57) Šizení potravin za císaře pána. In: dtest: komplexní servis pro spotřebitele [online]. 2013, [cit ]. Dostupné z: 58) TISKOVÁ ZPRÁVA EKOLOGICKÉHO PRÁVNÍHO SERVISU - PROGRAM GARDE. Omluva za klamavé pouţívání značky BIO. In: Ekologické zemědělství [online] [cit ]. Dostupné z: 59) Značka "Český výrobek". In: FOODNET: Informační systém PK ČR [online] [cit ]. Dostupné z: bek%22&id=1086 OBRÁZKY 60) Obaly na potravinách lţou. In: IDnes.cz Ekonomika [online] [cit ]. Dostupné z: /test.aspx?c=a100212_ _test_fih 61) Světová novinka koření ve spreji za krásných 89Kč. In: Slevy na míru [online] [cit ]. Dostupné z: 62) Pizza Porta Via: Jídelní lístek [online] [cit ]. Dostupné z: 63) [online]. [cit ]. Dostupné z: 64) [online]. [cit ]. Dostupné z: 65) Ronald and The King Square Off for Madison Ave Walk of Fame Honors.. Media Bistro [online] [cit ]. Dostupné z: 38

39 Přílohy 1. Rajčatová pomazánka (viz kapitola Nepravdivé informace na obalech) Vlastní foto 2. Stará a nová etiketa po začátku účinnosti nařízení č. 1169/2011/EU (viz kapitola 2.1. Označování potravin a jejich porušování) Zdroj HORÁČEK, Filip. Hádanka za miliony. Firmy řeší, jak namačkat na obaly víc popisků Zdroj: /ekonomika.aspx?c=a131216_152836_ekonomika_fih. In: IDnes.cz Ekonomika [online] [cit ]. Dostupné z: /ekonomika.aspx?c=a131216_152836_ekonomika_fih 1

40 3. Které společnosti podle vás nejčastěji uvádějí klamavé informace? (viz kapitola Klamavá reklama) 4. Dopis ke Světové novince koření ve spreji (viz kapitola Klamavá reklama) Dobrý den, mohla bych se prosím zeptat, jak dlouho jiţ vyrábíte koření ve spreji? Nemohu to nikde na Vašich stránkách najít. Je moţné, ţe tento sprej jsem si jiţ před dvěma lety koupila v Itálii? Je to výborné a přemýšlím nad koupí dalšího spreje. Ţaneta Hrubešová Zanedlouho mi přišla odpověď: Dobrý den, děkuji za dotaz. Koření vyrábí italská firma. Před dvěma lety bylo jiţ v Itálii k dostání. Koření si můţete koupit zde S pozdravem Ing. Jiří Havel 5. Ukázka výsledků dotazníku Základní soubor respondentů tvořili čeští spotřebitelé, ze kterého byl náhodně vybrán výzkumný vzorek. Metoda náhody byla vybrána, protoţe tvoří jeden z nejpřesnějších způsobů, jak docílit pravdivých výsledků. Výsledky dotazníku byly získány pomocí internetového dotazníků šířený pomocí sociálních sítí. První tři otázky slouţí k zjištění, jaké bylo demografické rozloţení spotřebitelů, kteří odpovídali. Dále uvádím u kaţdé otázky tři poloţky jako ukázku odpovědí, ty zanechávám v tvaru, ve kterém byly uvedeny v dotazníku. Počet dotazníků 86, vyřazený 1 (prázdné odpovědi) 2