BURZA. jeden ze symbolů transformace. Konference o předsednictví v Evropské unii. Unikátní průzkum Aktuální stav správy a řízení společností

Transkript

1 CL_number 22.qxd:Sestava :19 Stránka 1 ČASOPIS PRO AKCIONÁŘE A ČLENY SPRÁVNÍCH ORGÁNŮ L I S T O P A D BURZA jeden ze symbolů transformace rozhovor s Ing. Petrem Koblicem, generálním ředitelem Burzy cenných papírů Praha Konference o předsednictví v Evropské unii Unikátní průzkum Aktuální stav správy a řízení společností

2 CL_number 22.qxd:Sestava :33 Stránka 2 Jste členem správního orgánu? Nebo o svém členství uvažujete? Czech Institute of Directors Institut členů správních orgánů připravil vzdělávací program pro členy správních orgánů. Program vzdělávání členů správních orgánů Program vzdělávání členů správních orgánů se skládá ze 3 modulů. První dva moduly jsou dvoudenní, třetí modul je jednodenní. Po absolvování všech modulů a odevzdání závěrečné práce obdrží účastník absolventský certifikát. Pro získání certifikátu je potřebná účast na všech modulech. Vzdělávací program absolvovalo více než 200 účastníků. Pro rok 2010 jsou připravena nová témata i přednášející. Modul I Corporate Governance Úvod do problematiky Právo a jeho aspekty při práci členů správních orgánů Přednášející: Vratislav Kulhánek (Czech Institute of Directors) Luděk Niedermayer (Deloitte Consulting; ředitel) Petr Čech (Právnická fakulta Univerzity Karlovy v Praze) Petr Koblic (Burza cenných papírů Praha, a.s.) Petr Polievka (Zentiva N.V.) Daniel Vlček (exekutor) Naďa Herrmannová (advokátka) Modul II Finanční desatero člena správního orgánu Softskills v řízení a správě společnosti Přednášející: František Dostálek (KPMG Česká republika, s.r.o.) Ladislav Mejzlík (vedoucí katedry fin. účetnictví a auditin VŠE v Praze) Alice Punch (Korn/Ferry International) Ladislav Špaček (FreeCom group) Ondřej Tomas (GfK Praha) Zdeněk Kaufmann (Dr. Kaufmann & Partner) Modul III Krizová komunikace a Manažerská etiketa Přednášející: Kamil Čermák (ČEZ ICT Services, a.s.) Erich Handl (Czech Business Weekly) Ladislav Špaček (FreeCom Group) Petr Studenovský (FreeCom Group) Termíny pro rok 2010 I. Studijní skupina Modul I Modul II Modul III Czech Institute of Directors Institut členů správních orgánů Na Ořechovce Praha 6 tel.: fax: info@ciod.cz IČ: DIČ: CZ

3 CL_number 22.qxd:Sestava :34 Stránka 3 OBSAH/ /EDITORIAL PROSINEC NÁŠ ROZHOVOR BURZA jako jeden ze symbolů transformace 8 EKONOMIKA Informace ze světa businessu 9 CORPORATE GOVERNANCE Aktuální stav správy a řízení společností 10 MANAŽEŘI V POHYBU 12 CORPORATE GOVERNANCE Jak na stres 13 KALEIDOSKOP Zprávy a zprávičky 14 KONFERENCE Předsednictví České republiky v EU a jeho význam 18 JAK NA TO Společenská odpovědnost 19 JAK NA TO Krize jako akviziční příležitost 20 JAK NA TO Jak odměňovat? 21 JAK NA TO Umíme zabránit praní špinavých peněz? 22 SPORT Ráj malých i velkých lyžařů 24 GASTRO Kde se pivo vaří 26 AUTO MMOTION slaví 5 let! 28 CESTY Advent v Salcburku ÁŽENÍ PŘÁTELÉ, jestliže se ohlížíme za uplynulými dvaceti lety, jež uplynula od návratu k demokracii a tržnímu hospodářství, vidíme ten obrovský kvantitativní i kvalitativní pokrok, kterým Česká republika prošla. Ovšem nemůžeme pominout i tu přemíru nepovedených rozhodnutí s velkými následky. Ostatně o tom výstižně hovoří v našem rozhovoru Ing. Petr Koblic, generální ředitel pražské Burzy cenných papírů. Jak připomínají mediální kauzy posledních týdnů o podvodech s udělováním titulů, ale i při konkurzních řízeních či získávání zakázek, nese vinu na vzniku těchto kriminálních případů kromě jiných faktorů také absence etiky. Ostatně se to týká i podnikového prostředí postiženého důsledky ekonomické krize. Proto několik příspěvků v tomto čísle připomíná fakt, že morálka musí být součástí řízení moderní firmy 21. století. Právem tento aspekt zazněl i na naší konferenci věnované prvnímu letošnímu pololetí, kdy Česká republika předsedala Evropské unii. V hlavním referátu shrnul Štefan Fülle, ministr pro evropské záležitosti, průběh českého předsednictví v Evropské unii a poukázal především na úspěchy, kterých jsme dosáhli i přes ničím neodůvodnitelný pád vlády letos na jaře. S potěšením mohu konstatovat, že se konference setkala s neobyčejným zájmem a byla jak přednášejícími, tak auditoriem velmi pozitivně hodnocena. Vaší pozornosti doporučuji také výsledky prvního průzkumu, který jsme uskutečnili společně se společností Deloitte. Je to bezesporu velmi zajímavý pohled na aktuální stav správy a řízení společností v České republice. Přeji Vám úspěšné dny. Monika Zahálková, výkonná ředitelka CIoD (Czech Institute of Directors) L I S T O P A D, C O R P O R A T E L I F E 3

4 CL_number 22.qxd:Sestava :35 Stránka 4 NÁŠ ROZHOVOR BURZA jako jeden ze symbolů transformace Před dvaceti lety se u nás změnil politický a ekonomický systém a výrazným rysem návratu ke kapitalismu byla i obnova pražské burzy. V roce 1992 vznikla společnost, která se později na základě přijetí zákona o burze přeměnila na Burzu cenných papírů Praha, a. s. První obchodní transakce v novodobé historii pražské burzy se uskutečnila 6. dubna O KOMENTOVÁNÍ NĚKTERÝCH aspektů uplynulých let jsme požádali ING. PETRA KOBLICE, generálního ředitele Burzy cenných papírů Praha. Jaký byl začátek novodobé historie pražské burzy? Nejdřív bych snad měl připomenout, že na začátku byla základním pilířem transformace kuponová privatizace, která logicky vyústila v potřebu mít burzu. Vlastně během dvou dnů, čili zcela nestandardně, vstoupily na burzu tisíce firem a nyní je z nich aktivně obchodováno 5 emisí, což je méně než 1 procento. Po bitvě je sice každý generálem, ale tato forma transformace se nepochybně ukázala jako relativně funkční pro těch 100 či 150 největších firem. Maličké firmy neměly šanci se na kapitálovém trhu udržet a nepochybně by pro ně byla jiná forma privatizace lepší. Možná kombinace kuponové privatizace s normálním úpisem pro další investory by z dlouhodobého pohledu přinesla lepší výsledek, Bylo obtížné založit burzu? Neřekl bych. V té době vznikly burzy v Budapešti a ve Varšavě a bylo z čeho opisovat. Bylo nutné okopírovat předpisy z jiného funkčního trhu a nastavit funkční počítačový systém. Samozřejmě byly komplikace při výběru vhodné techniky. Nebylo k dispozici mnoho peněz, a proto se vybral starý systém z burzy v Lyonu. Byl zastaralý, ale zpočátku se to dalo vydržet. Jak byste charakterizoval novodobou historii pražské burzy? Když si to období rozdělíme na dvě částí, tak mohu říci, že v posledních osmi letech se kapitálový trh rozvíjí normální, standardní cestou. Ovšem ta léta předtím byla poznamenána liknavým dohledem nad kapitálovým trhem, velice nízkou mírou vynucování práva. 4 C O R P O R A T E L I F E L I S T O P A D,

5 CL_number 22.qxd:Sestava :35 Stránka 5 NÁŠ ROZHOVOR Komise pro cenné papíry jako dozorčí orgán vznikla až pět let po zahájení obchodování na burze, což mi připadá jako dost kuriózní situace. V těch prvních několika letech došlo k masivní deziluzi několika set tisíc účastníků kuponové privatizace, jejichž akcie zmizely z trhu za podivných okolností. Neměli jsme zákon o povinném odkupu, což považuji za jednu z fatálních chyb. Firmy totiž odházely z trhu, aniž se vypořádaly se svými minoritními akcionáři. Vstupují na pražskou firmu noví emitenti? Byl bych spokojen, kdyby přibývaly dvě tři nové firmy ročně, to by odpovídalo velikosti české ekonomiky. Momentálně je aktivně obchodováno 12 emisí, což je samozřejmě málo. Pět jich je ještě z kuponovky a sedm jich je nových. Máme ještě asi 15 dalších, ale to jsou vlastně rezidua kuponové privatizace, na níž se mnoho transakcí neděje. Podobně je tomu v jiných zemích s obdobnými podmínkami? Ano. Jsme trh srovnatelný s Maďarskem a Rakouskem, i když to mělo před námi dvacetiletý náskok. Ale v zásadě jsou tyto burzy nyní obdobné. A co polská burza? Za loňský rok se může pochlubit více než 30 novými emisemi akcií. To je úplně jiná historka. Tam dochází k masivní státní podpoře kapitálového trhu. S tím jsme nejen my, ale ani nikdo jiný v tomto regionu nemohl počítat. V Polsku probíhají prakticky všechny privatizace přes burzu, ovšem prostřednictvím standardních IPO a ne kuponovou metodou. V Polsku se už také uskutečnila penzijní reforma a jejich fondy jsou opravdu veliké. Ty české jsou jejich pouhým zlomkem. Všechny polské penzijní fondy jsou povinny utrácet téměř všechny své vybrané prostředky na burze. To je bezprecedentní státní výpomoc kapitálovému trhu. To se to pak buduje kapitálový trh! Myslíte si, že je to dobře? Pro transparenci trhu spíše ano. Kdyby to bylo u nás, bylo by totiž na burze více firem, bylo by asi méně nepřátelsky převzatých firem, bylo by méně naštvaných akcionářů. Na druhé straně se mi nelíbí neliberální nařízení o povinném obchodování penzijních fondů. Z počátku sehrálo jistě důležitou roli, jak při vzniku penzijních fondů, tak kapitálového trhu, ale časem bude asi od něho opuštěno. Investovat na burze budou ale jistě dál. Ve světovém měřítku jsou penzijní fondy totiž největšími investory do akcií, protože ty jsou v období dvaceti třiceti let nejziskovější investicí kapitálového trhu. Naše penzijní fondy jsou však zákonem nuceny chovat se až extrémně prudérně. Petr Koblic absolovoval VŠE v Praze, svoji kariéru začínal v Živnostenské bance jako dealer na finančních trzích. V letech byl odpovědný za prodej produktů institucionálním klientům ve společnosti Patria Finance. V červnu 1998 nastoupil do společnosti CA IB Securities jako ředitel obchodování, kde byl později jmenován členem představenstva a jejím předsedou. V srpnu 2004 byl zvolen novým předsedou burzovní komory a generálním ředitelem Burzy cenných papírů Praha. Je také předsedou představenstva Univycu, dceřiné společnosti pražské burzy pro vypořádávání obchodů, a předsedou burzovního výboru pro kotaci. V únoru 2007 byl jmenován předsedou burzovní komory nově založené Energetické burzy Praha. Je držitelem makléřské licence v ČR, získal makléřské oprávnění Seria 7 v USA. Co tedy nyní brání rozvoji českého kapitálového trhu? Za prvé je to fakt, že dosud nedošlo k penzijní reformě, což má neblahé důsledky v řadě oblastí. Za druhé jsou to některé legislativní aspekty. Za poslední čtyři roky nepřišel ani jediný z nových emitentů na burzu jako česká firma. Dělá se to tak, že zájemce o vstup na burzu si najme právníky, ti mu založí mateřskou firmu v Holandsku, v Lucembursku nebo jinde, a tak jde k nám. V tom jsme naprostí exoti, takto to nemá žádná jiná země v Evropě. Emitenty k tomu vede několik důvodů. Jednak je systém registrace cenných papírů u nás zastaralý a jednak panuje strach soudit se před českými soudy. Naše legislativně-právní prostředí je stále považováno za hrozbu. Kapitolou samo pro sebe je, že v postkuponovém období došlo defacto ke zničení celého sektoru domácích správců porfolií a podílových fondů. Sektor domácích institucionálních investorů, který je jinde páteří kapitálových trhu, u nás tvoří kolem 5 % objemu transakcí! L I S T O P A D, C O R P O R A T E L I F E 5

6 CL_number 22.qxd:Sestava :35 Stránka 6 NÁŠ ROZHOVOR Kuponová privatizace sice patří minulosti, ale současné privatizace se neodehrávají prostřednictvím burzy. Proč? To je jeden velký otazník. Privatizace přes kapitálové trhy je ta nejběžnější v celém světě, ale má jeden problém. Pro politiky. Je totiž transparentní. Neskýtá velký prostor pro různé zájmové skupiny a poradce. Ti sice argumentují faktem, že když se privatizace povede a prodá strategickému vlastníkovi, tak stát získá více peněz. To ovšem platí jen tehdy, když máme na mysli prodej 100 procent firmy. Proč ale hned prodat celou firmu? Kdyby se privatizovalo přímo třeba jen 30 procent a zbytek se postupně doprivatizoval prostředním kapitálového trhu, tak by na tom stát vydělal víc. Samozřejmě, existují velké podniky a některá odvětví, kdy se v jistých historických podmínkách vyplatil prodej strategickému partnerovi. To byl případ Škoda Auto a třeba SPT Telekom, kdy nový vlastník přinesl silné know-how, ale i tak se nechala část akcií na trhu. Proč to nešlo třeba u Transgazu? U Letiště Praha také nevěřím na nutnost prodat 100 % strategickému partnerovi. Nevěřím tvrzením, že vznikají synergické efekty při provozování jednoho letiště v Praze a druhého kdesi na druhém konci světa. Naopak, Letiště Praha je typická společnost, v níž by měl mít stát dominantní postavení a s částí akcií by se obchodovalo na burze. Zmínil jste se o velkém zklamání účastníků kuponové privatizace a z toho vyplývá otázka jak je to nyní? Pohled do historie Původní budova pražské akciové burzy, 30. léta 20. století, později Federální shromáždění, Rádio Svobodná Evropa a nyní součást Národního muzea. První pražská burza, na níž se zpočátku obchodovalo jak s cennými papíry, tak i s komoditami, vznikla v roce Pražská burza byla velmi úspěšná v obchodování s cukrem, díky čemuž se stala klíčovým trhem pro celé Rakousko-Uhersko. Po první světové válce však tento druh obchodů ustoupil a obchodovalo se již výlučně s cennými papíry. Právě období mezi světovými válkami bylo v historii pražské burzy asi nejúspěšnější. Utěšeně rostly akciové obchody, a tím stoupal i význam burzy jakožto důležité součásti tehdejšího hospodářství. Burza také začala pomýšlet na vybudování svého stálého důstojného sídla, neboť do té doby sídlila v pronajatých prostorách po celé Praze. Z řady architektonických návrhů, které se sešly po vypsání soutěže na nové sídlo pražské burzy, vybrala burzovní komora návrh architekta Jaroslava Rossleta. Návrh byl poté úspěšně realizován, a tak mohl být 6. dubna 1938 slavnostně otevřen první burzovní palác na tehdejší Hooverově, dnešní Wilsonově třídě. Nedlouho potom ovšem vypukla druhá světová válka, která znamenala konec burzovních obchodů, a po jejím konci se kvůli nástupu komunistů ruch na burzovní parket již nevrátil. Až v roce 1992 vznikla společnost, která se později na základě přijetí zákona o burze přeměnila na Burzu cenných papírů Praha, a. s. První obchodní transakce v novodobé historii pražské burzy se uskutečnila dne 6. dubna Burza cenných papírů Praha (pražská burza) je hlavním organizátorem trhu s investičními instrumenty v České republice. Je založena na členském principu, což znamená, že přístup do burzovního systému a právo obchodovat mají pouze její členové licencovaní obchodníci. Pražská burza si během své relativně krátké existence získala pozici respektovaného a stabilního trhu. Je členem Federace evropských burz (FESE) a americká komise pro cenné papíry jí udělila status tzv. Designated Offshore Market, tedy trhu bezpečného pro americké investory. Na správnou funkci burzy dohlíží Česká národní banka, která spolu s Ministerstvem financí vytváří legislativu pro její řádné fungování. 6 C O R P O R A T E L I F E L I S T O P A D,

7 CL_number 22.qxd:Sestava :36 Stránka 7 NÁŠ ROZHOVOR O tom máme docela dobrý přehled. Jednak máme několik set tisíc zapomenutých účastníků kuponové privatizace, kteří s akciemi nic nepodnikají, a to je spíše problém a zátěž pro vznikající Centrální depozitář. Na druhou stranu tu máme asi 50 či 60 tisíc aktivních investorů. To je docela solidní číslo, když si uvědomíme, že ještě v roce 2000 se jejich počet pohyboval kolem dvou tisíc. Nicméně i ten současný počet těch aktivních je jen asi osminový proti Maďarsku a desetinový proti Rakousku. Finanční a hospodářská krize znamenala odliv investorů fyzických osob? U této skupiny jinak přinesla spíše příliv. Ti, kteří letos na jaře začali nakupovat a otočili směr vývoje, byli především drobní investoři. Ale o jaké krizi nyní mluvíme? Jsme na tom stejně, jako jsme byli před pádem Lehman and Brothers, alespoň co se týče hodnoty indexu. Z tohoto pohledu to byl takový výlet ze 100 procent na 50 a zase zpátky na 100. Prodělali ti, kteří si nakoupili před loňským srpnem a začátkem letošního roku podlehli všeobecné hysterii a prodali akcie na nejnižším bodě. Ale je také mnoho těch, kteří je od nich v tom nejnižším bodě koupili. Na závěr tradiční výhled do příštích dnů. Jaký velký úkol je nyní před Vámi? Především chci dodělat projekt, kterým se už zabýváme, a to je vytvoření depozitáře cenných papírů. To je dost technická záležitost, ale jednoduše řečeno chceme udělat pořádek v registraci cenných papírů a zajistit standard těchto služeb tak, jak je to běžné ve světě. Karel Sedláček L I S T O P A D, C O R P O R A T E L I F E 7

8 CL_number 22.qxd:Sestava :36 Stránka 8 EKONOMIKA VĚTŠÍ PŘÍJMY BANKÉŘŮ I když vyplácení bonusů bankovním manažerům je vystaveno silné kritice, mohou tito zaměstnanci velkých bank letos počítat s většími prémiemi než v minulých letech. Newyorský list Wall Street Journal na základě vlastního šetření zjistil, že platy v 23 největších amerických finančních ústavech letos překročily 140 miliard dolarů (95 miliard eur). To je o 10 miliard dolarů více než v dosud rekordním roce 2007 a o 20 miliard dolarů více než v roce 2008, kdy krize na trhu s nemovitostmi způsobila zemětřesení v bankovním sektoru. Podle této zprávy si zaměstnanci největších bank přinesou letos domů dolarů, tedy téměř o 2000 dolarů více než v roce BANKOVNÍ TAJEMSTVÍ Evropská unie podporovaná ekonomicky nejvyspělejšími státy světa (G 20) se snaží bojovat s daňovými úniky a chce zbavit výjimek Rakousko, Belgii a Luxemburk. Tyto tři země zatím nemusí automaticky hlásit kapitálové výnosy zahraničních investorů finančním úřadům v jejich zemích. Rakousko se nyní v tomto ohledu prezentuje na evropské úrovni zcela jinak než začátkem roku. Vicekancléř a ministr financí Josef Pröll změnil strategii a postavil se proti automatické výměně informací o kapitálu zahraničních vkladatelů. Proti je také Luxemburk. Obě země mají obavy, že by došlo k prolomení bankovního tajemství, a argumentují faktem, že uznávají normu OECD, což jsou tzv. informace na základě dotazu. Pröll upozorňuje také na skutečnost, že někteří samozvaní lovci daňových hříšníků, jako například USA a Velká Británie, samy roztáhly nad svými daňovými podvodníky ochranné deštníky. Brusel se však už domluvil s třetími zeměmi, jakými jsou například Švýcarsko a Lichtenštejnsko, a lze očekávat, že výjimka tří finančních exotů brzy padne. NORSKO ZVEŘEJŇUJE PŘÍJMY Norové a s nimi celý svět se mohou na internetu podívat, jaké příjmy mají nejbohatší norští byznysmeni nebo hvězdy filmového nebe. Snadno se však také dozvědí, kolik berou jejich nadřízení nebo sousedé. Z výpisu byla vyjmuta královská rodina, jejíž členové nemusí podle zákona platit daně. Výjimku dostali také bezdomovci a lidé, u nichž by zveřejnění příjmů mohlo vyvolat bezpečnostní rizika, například tajní agenti norské rozvědky. Björn Daehlie lyžařská legenda na odpočinku loni vydělal 1,5 milionu norských korun (4,65 milionu Kč), na daních odvedl 767 tisíc norských korun a jeho majetek dosahuje 29,2 milionu norských korun. Zákon o uveřejňování majetku přispívá k průhlednosti společnosti. Jeho odpůrci však hovoří o daňovém exhibicionismu a upozorňují na to, že daňový úřad nedosáhne na ty, kteří své příjmy ukryjí v zahraničí. ROZHAZOVAČNÝ SARKOZY Evropský finanční dvůr zveřejnil znepokojivé údaje o rozmařilosti Francie během předsednictví EU. Za půl roku bylo utraceno 171 milionů eur. Například prezident Sarkozy si koupil sprchu za 267 tisíc eur. Novináři je někdy nazýván hyperprezident, nebo dokonce provazochodec bez záchranné sítě. V polovině funkčního období klesla jeho obliba na 38 procent. ZDANĚNÍ PŘÍJMŮ Zvýšení stropů pro pojistné na šestinásobek bude pro vyšší příjmové skupiny velmi citelné a znevýhodní, věřme, že jen dočasně, Českou republiku proti okolním zemím, kde jsou stropy ve vztahu k průměrným mzdám nastaveny na nižší úrovni. Zrušení slev na odvodech sociálního pojištění a odklad snížení pojistných sazeb budou pro zaměstnavatele znamenat nutnost přehodnotit finanční plány na příští rok. Stát tímto opatřením de facto odebere zaměstnavatelům 25 miliard korun. Pokud firmy tuto částku ve svých rozpočtech nenajdou, mohou přistoupit i ke snižování mezd nebo k propouštění, domnívá se Petr Frisch, odborník na daně z příjmu fyzických osob, PricewaterhouseCoopers ČR. VÝHLED NA PŘÍŠTÍ ROK Společnost Kienbaum ve své studii předpovídá manažerům v příštím roce vyšší příjmy. V průměru by měly v Evropě stoupnout o 3,3 procenta. Tato čísla se však netýkají automobilového, elektronického a papírenského průmyslu, jež byly silně zasaženy hospodářskou krizí. V těchto odvětvích mohou platy manažerů dokonce klesnou o 5 až 15 procent. Ve střední a východní Evropě avrusku mají příjmy vzrůst až o 10 procent. Finsko tedy očekává zvýšení o 3,5 %, Rakousko o 3,3 %, Řecko a Norsko o 3 %, Holandsko o 2,7 %. Nejhůř jsou na tom ve Francii a Velké Británii, kde se předpokládá zvýšení příjmů jen o 1,4 procenta. Norsko v říjnu jako první země na starém kontinentu po globální ekonomické krizi a hospodářské recesi zvýšilo úrokové sazby. Centrální banka rozhodla o zvýšení základní sazby o čtvrt procentního bodu na 1,5 procenta. Svůj krok zdůvodnila tím, že státní ekonomika vykazuje známky obnoveného růstu. Země se však s negativními důsledky krize příliš nepotýkala. Důvodem jsou významné příjmy z prodeje ropy, díky čemuž má severský stát značné finanční rezervy. Především kvůli případnému omezení těžby ropy a rybolovu Norsko opakovaně odmítlo vstup do EU. 8 C O R P O R A T E L I F E L I S T O P A D,

9 CL_number 22.qxd:Sestava :36 Stránka 9 CORPORATE GOVERNANCE Aktuální stav správy a řízení společností Unikátní průzkum Deloitte a Czech Institute of Directors BUSINESS SNÍDANĚ, KTERÉ Czech Institute of Directors pořádá pravidelně, se v odborné veřejnosti setkávají s pozitivním ohlasem. Pokaždé totiž přinášejí atraktivní téma. Začátkem října tak byly představeny výsledky unikátního průzkumu, který provedl Czech Institute of Directors společně se společností Deloitte. Výsledkem je zajíkavý pohled na aktuální situaci správy a řízení společnosti v lokálním podnikatelském prostředí. Jak v úvodu prezentace konstatovali Martin Smekal, partner, Deloitte a Vratislav Kulhánek, prezident CioD, nevyznívají zjištěné výsledky pro české společnosti nijak lichotivě. To je ovšem i jeden z důvodů, proč se CioD chce věnovat podpoře rozvoje Corporate Governance i v budoucnu. Dotazník vyplňovali převážně zástupci společností s více než 100 zaměstnanci. Dvě třetiny společností tvořily společnosti s více než 1000 zaměstnanců. Jednalo se zejména o představitele vrcholového vedení těchto společností. Z hlediska odvětví byla nejvíce zastoupena oblast bankovnictví. Následovaly chemie a potravinářství, telekomunikace prodej a obchod, výroba a automobilový průmysl. Podle průzkumu lze za tři základní složky corporate governance v České republice považovat funkce představenstva, dozorčí rady a dále interního auditu, které se vyskytují v podstatě u všech oslovených společností. Mezi další významné části správy a řízení společnosti v České republice patří řízení rizik, formalizovaný vnitřní kontrolní systém a zajištění bezpečnosti. Pouze jedna společnost uvedla, že má zřízeny všechny výše uvedené části corporate governance. Program pro prevenci a odhalování podvodů měly zavedeny pouze společnosti nad 300 zaměstnanců. Existenci výborů pro odměňování a pro jmenování lze v prostředí České republiky považovat za neobvyklou. Oba tyto výbory měly zřízeny pouze společnosti větší než 1000, nebo dokonce z velké části 4000 zaměstnanců. Je zajímavým zjištěním, že společnosti v podstatě neinvestují do koncepčního a dlouhodobého vzdělávání svých členů statutárních orgánů. Interní audit má zřízeno 95 % společností. Ty, jež jej nemají, nemají většinou ustanoveno ani formální řízení rizik, konkrétně se to týká 75 procent dotázaných. U společností, které mají interní audit, v těchto odděleních pracuje nejčastěji 10 zaměstnanců. Společnosti s interním auditem nad 20 pracovníků působí v odvětví bankovnictví, pojišťovnictví a finančních služeb a mají nad 4 tisíce zaměstnanců. Vnitřní kontrolní systém má přibližně 81 % společností. Samostatný výbor pro audit má ustanoveno pouze 52 % dotázaných firem. Výbor měly ustaven zejména společnosti s větším počtem zaměstnanců, a to s více než 300. Dalších 40 procent respondentů odpovědělo, že funkci výboru plní jiný orgán. Nejčastěji jej nahrazovali dozorčí radou, představenstvem nebo interním auditem mateřské společnosti. Výbor byl nahrazován také méně obvyklými orgány, jako např. grémiem nebo pracovní skupinou vybraných vedoucích pracovníků. Je velice překvapivým zjištěním, že 45 % společností, na něž se vztahuje požadavek zákona o auditorech na zřízení výboru pro audit, jej vůbec nemá zřízený. Necelých 10 procent respondentů uvedlo, že řízení rizik není v jejich společnostech zavedeno. Ti ostatní v největší míře evidují 10 až 30 rizik, ale společnosti z bankovnictví, pojišťovnictví a finančních služeb sledují 50 i více rizik. Průzkum také ukázal, že pouze necelých 10 procent respondentů má ustanoven Program vzdělávání členů statutárních orgánů. V návaznosti na tento fakt je zajímavé zjištění, že více než polovina dotázaných má zájem o další vzdělávání v oblasti corporate governance. L I S T O P A D, C O R P O R A T E L I F E 9

10 CL_number 22.qxd:Sestava :37 Stránka 10 M A N A Ž E Ř I V P MICHAEL CIANCI Director v oddělení Vedení účetnictví a mzdové agendy společnosti KPMG Česká republika Michael Cianci ve společnosti KPMG Česká republika pracuje od roku Zaměřuje se na pomoc zahraničním společnostem, které začínají podnikat v České republice, a poskytování účetních a mzdových služeb firmám v různých odvětvích, především realitním společnostem a hotelům. Od začátku svého působení v KPMG Česká republika se Michael Cianci zásadní měrou podílí na rozvoji oddělení Vedení účetnictví a mzdové agendy, které se za tu dobu stalo významným hráčem na trhu. Na své nové pozici bude Michael Cianci zodpovědný za vedení oddělení a za vývoj nových produktů přizpůsobených potřebám klientů. Michael Cianci je absolventem Yaleovy univerzity, kde v roce 1993 získal titul bakalář, a Univerzity v Georgetownu, na níž v roce 1996 získal magisterský titul. Je členem profesní organizace ACCA. Svůj volný čas Michael Cianci nejraději tráví s manželkou a dvěma dcerami. Je také vášnivým cyklistou. FERGUS CUNNINGHAM Director v oddělení Auditu společnosti KPMG Česká republika Fergus Cunningham do společnosti KPMG Česká republika nastoupil v roce 2002 po pěti letech práce pro KPMG v Austrálii. V posledních letech se specializuje na komerční audit především výrobních a obchodních společností a firem v informačním a komunikačním sektoru. V roce 2004 byl Fergus Cunningham jmenován Managerem a v roce 2007 Senior Managerem. Od svého nástupu do KPMG Česká republika se aktivně zabývá profesionálním vzděláváním a školením zaměstnanců a také náborem a stážemi zahraničních pracovníků. Angažuje se v zahraniční obchodní komunitě a do pražské kanceláře společnosti vnáší své rozsáhlé mezinárodní zkušenosti. Fergus Cunningham absolvoval v roce 1997 Univerzitu v Tasmánii. Je členem australské profesní organizace účetních Institute of Chartered Accountants in Australia a akreditovaným mediátorem. Ve svém volném čase Fergus Cunningham rád cestuje, fotografuje, objevuje nová města a zajímá se také o mezinárodní kuchyni. Mezi jeho oblíbené sporty patří cyklistika a snowboarding. KPMG je celosvětová síť poradenských společností poskytujících služby v oblasti auditu, daní a poradenství. V jejích členských společnostech pracuje více než pracovníků ve 145 zemích. Společnost KPMG Česká republika zahájila svou činnost v roce 1990, kdy byla v Praze otevřena první kancelář. V současné době má 850 zaměstnanců a kanceláře v Praze, Brně, Českých Budějovicích, Liberci a Ostravě. PETR ZMÁTLÍK ředitel v auditu a poradenství při transakcích ve společnosti PricewaterhouseCoopers Petr Zmátlík (35) je zodpovědný za poskytování auditorských a poradenských služeb řadě nadnárodních i domácích společností. Specializuje se na sektory telekomunikací, energetiky a plynárenství. V těchto oblastech získal cenné zkušenosti nejenom v České republice, ale i při svém dvouletém působení v londýnské kanceláři PwC UK. Zde se měl možnost věnovat široké škále služeb včetně organizace komplexní konsolidace, asistence se zaváděním nových reportovacích systémů a konsolidačních mechanismů, posouzení kvality vnitřního kontrolního prostředí a informací nefinančního charakteru, corporate governance a přípravy společností pro vstup na burzu. Naší přidanou hodnotou je propojení znalosti českého tržního prostředí a know-how velkých nadnárodních korporací. Orientace v různorodých tržních prostředích v kombinaci s porozuměním fungování společností od malých rodinných firem po velké nadnárodní koncerny nám dává skvělou příležitost identifikovat nejlepší postupy a nabídnout je našim klientům, říká Petr Zmátlík. Ve společnosti PricewaterhouseCoopers působí od roku Je členem Asociace certifikovaných účetních ve Velké Británii (ACCA/FCCA). Je ženatý a má tříměsíčního syna. JAN DVOŘÁK ředitel v auditu a poradenství při transakcích ve společnosti PricewaterhouseCoopers Jan Dvořák (39) je zodpovědný za poradenství při transakcích. Zaměřuje se zejména na rozvoj posky- 10 C O R P O R A T E L I F E L I S T O P A D,

11 CL_number 22.qxd:Sestava :37 Stránka 11 O H Y B U tovaných transakčních služeb strategickým a finančním investorům. Ve své nové roli hodlá dále rozvinout vůdčí pozici PwC v oblasti transakčního poradenství na českém trhu. Naši klienti provádějící akvizici od poradce neočekávají jen dílčí rady, ale pochopení celého procesu spolu s včasnou identifikací veškerých možných rizik a úskalí transakčního procesu. Musíme být schopni se rychle zorientovat v prodejním procesu a využít znalostí daného sektoru s cílem zajistit optimální pozici našeho klienta v rámci transakce a maximalizovat výhody plynoucí ze zamýšlené akvizice, řekl Jan Dvořák. Jan Dvořák se zabývá poradenstvím více než deset let. Od roku 1997 se intenzivně věnuje problematice akvizičního poradenství. V letech 2003 až 2007 zastával pozici finančního ředitele ve společnosti z automobilového průmyslu. Je absolventem Matematicko- -fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a členem Asociace certifikovaných účetních (ACCA). Je ženatý a má dvě děti. MARIO MELE viceprezident Vodafone Viceprezidentem pro nefiremní zákazníky Vodafonu Česká republika se v říjnu stal Mario Mele (42). Bude odpovědný za všechny marketingové a prodejní aktivity a také za zákaznickou péči pro nefiremní zákazníky Vodafonu. Mario Mele na postu viceprezidenta nahradí Ann Hofvander, která se rozhodla přijmout místo regionální ředitelky Telenor India. Mám to štěstí, že jsem s Mariem spolupracovala už dříve. Je fantasticky energický, nadšený pro práci a motivovaný, říká Muriel Anton, generální ředitelka Vodafonu Česká republika. Před příchodem do Vodafonu Česká republika pracoval Mario Mele jako marketingový ředitel Vodafonu Turecko.

12 CL_number 22.qxd:Sestava :37 Stránka 12 CORPORATE GOVERNANCE Jak na stres? Každý třetí manažer v České republice uvádí, že společnost, ve které pracuje, nijak nepomáhá svým zaměstnancům, aby se vypořádali se stresem. Větší stres se potom pro třetinu manažerů projevuje zejména nižší kvalitou odváděné práce, pro téměř čtvrtinu potom nedodržováním termínů ve společnosti. VYPLÝVÁ TO Z průzkumu Workplace Survey 2009 mezi manažery a manažerkami dvaceti zemí světa zpracovaného pro personální agenturu Robert Half International. Výsledky průzkumu ukázaly, že větší stres v práci letos očekávala většina manažerů nejen v České republice, ale i v ostatních sledovaných zemích světa, uvádí Aleš Křížek, ředitel společnosti Robert Half pro Českou republiku. NEZÁJEM ZAMĚSTNAVATELŮ Každý třetí manažer v České republice uvádí, že společnost, ve které pracuje, nijak nepomáhá svým zaměstnancům vypořádat se se stresem. Ve 37 % případů v České republice motivuje podnik své zaměstnance finančními odměnami za mimořádné výkony. Průzkum ukázal, že ve všech sledovaných zemích by téměř každý druhý manažer ocenil zejména otevřenou a upřímnou komunikaci ve společnosti, která by pozitivně ovlivnila pracovní morálku zaměstnanců, uvedl Aleš Křížek. Pracovní morálku v České republice by zlepšilo poskytování finančních odměn za mimořádný výkon podle 33 % manažerů, ve Švýcarsku, Nizozemí a Velké Británii naopak pouze podle 6 % manažerů. STRACH HLAVNÍM DŮVODEM Většina dotazovaných manažerů v ČR (58 %) odpověděla, že hlavním důvodem většího stresu na pracovišti je zavádění úsporných opatření. Jako další důvody uvádí obavu ze ztráty zaměstnání (39 %) a nadměrné pracovní vytížení. V Irsku představuje největší zdroj stresu obava ze ztráty zaměstnání, a to dokonce pro 81 % manažerů. Dle respondentů výzkumu se větší stres v podnicích v ČR projevuje zejména nižší kvalitou odváděné práce (32 %) a nedodržováním stanovených termínů (22 %). Celkově v ostatních zemích potom zejména snižováním pracovní morálky (52 %). O PRŮZKUMU Workplace Survey 2009 je mezinárodní průzkum prováděný mezi manažery v oblasti lidských zdrojů, financí, IT a obchodu ve 20 zemích světa. Pro společnost Robert Half International jej zpracovala nezávislá agentura Heliview Research. Na otázky týkající se pracovního trhu odpovídalo manažerů, z toho 280 v ČR. Další země zastoupené v průzkumu jsou: Austrálie, Rakousko, Belgie, Brazílie, Dubaj, Francie, Německo, Hongkong, Irsko, Itálie Japonsko, Lucembursko, Nový Zéland, Singapur, Španělsko, Švýcarsko, Nizozemí, Spojené království a USA. Mezinárodní společnost Robert Half International Inc., s více než 360 pobočkami po celém světě, se specializuje na vyhledávání a výběr odborníků na stálý pracovní poměr i na časově omezené projekty s důrazem na etiku, profesionalitu a individuální přístup. 12 C O R P O R A T E L I F E L I S T O P A D,

13 CL_number 22.qxd:Sestava :38 Stránka 13 KALEIDOSKOP VZDĚLÁVÁNÍ, DOŠKOLOVÁNÍ První škola mistrů Česko-německá obchodní a průmyslová komora (ČNOPK) se již dlouhé roky snaží o zlepšení situace v oblasti vzdělávání v České republice. Nutný základ pro další rozvoj hospodářství ČR představuje právě moderní vzdělání orientované na praxi. Český systém odborného školství přitom sotva stačí držet krok s požadavky podniků. Obzvláště v technických oborech chybí kvalitní nabídka dalšího vzdělávání, doškolování či rekvalifikace. Pokud máme dobré mistry ve výrobě, máme dobrou výrobu, popisuje klíčovou pozici mistrů jako vedoucích pracovníků ve výrobních závodech Matthias Sander, jednatel společnosti KNORR - BREMSE Systémy pro užitková vozidla, CR, s.r.o. v Hejnicích. V českém systému odborného školství se v současné době učební obor mistr ve výrobě neplánuje. Proto vzal Matthias Sander problém do svých rukou a ve spolupráci s CiS SYSTEMS s.r.o., dalším členem ČNOPK, společnost Knorr Bremse založila po vzoru německých vzdělávacích zařízení 1. Jizerskou školu mistrů. Zaměstnancům je během dvouletého vzdělávacího programu zprostředkováno zhruba 80 procent teoretických znalostí oboru průmyslový mistr v Německu. Výuka zahrnuje technické vzdělávání a manažerské a organizační dovednosti. Teoretickou výuku převzala Technická univerzita v Liberci. ČNOPK projekt od začátku podporovala a fungovala jako zprostředkovatel mezi zúčastněnými podniky a univerzitou. Odborným partnerem v Německu se stala Obchodní a průmyslová komora Drážďany. VZDĚLÁNÍ Z FINSKA Po řadě britských a amerických VŠ vstoupila od srpna 2009 na český trh vysokoškolského vzdělávání pro manažery a podnikatele i první finská univerzita - School of Business and Economics, Univerzity of Jyväskylä. Ve spolupráci se soukromou vysokou školou Brno International Business School (B.I.B.S., a.s.) bude v Praze a v Brně v rámci nového mezinárodního doktorského programu Doctorate in Business Administration (Ph.D.) vzdělávat české manažery a podnikatele v oblasti ekonomicko-manažerského výzkumu. University of Jyväskylä je významnou finskou univerzitou se silnou mezinárodní orientací a úzkou vazbou výzkumu i vzdělávání na finskou podnikatelskou sférou. Do České republiky jejím prostřednictvím poplyne zahraniční know-how, které v oblasti ekonomicko-manažerského výzkumu v našem vysokém školství i v praxi stále do značné míry chybí. POTŘEBNÁ NOVINKA Pro lokalizaci majetku a osob Společnost Barco oznámila dokončení první etapy vývoje systému RTLS (Real Time Locating System). Tato technologie z rodiny aktivního RFID slouží k lokalizaci majetku, zboží, zařízení či osob v běžné WiFi síti v reálném čase. Systém s obchodním názvem Westico Visibility System svým uživatelům nabídne dokonalou vizibilitu majetku, která umožní snížit provozní i investiční náklady na sledovaná zařízení. Technologie RTLS nachází uplatnění všude tam, kde je užitečná aktuální přesná znalost polohy sledovaného objektu: ve zdravotnictví pro sledování polohy mobilních zařízení či ke zvýšení bezpečnosti pacientů; v logistice pro sledování zboží, zásilek, kontejnerů a monitorování přepravních podmínek; v automobilovém průmyslu pro sledování aut ve výrobě i distribuci či v maloobchodě pro sledování nákupních vozíků a analýzu chování zákazníků. Systém podporuje rovněž efektivní sběr dat z bezdrátových senzorů, kterými jsou tagy vybaveny. Projekt je nyní ve fázi testů, komerčně dostupný bude ve čtvrtém čtvrtletí tohoto roku. Další rozvoj tohoto produktu bude realizován ve společnosti Westico Technologies, a.s., která byla založena se záměrem úzké technologické i obchodní specializace na tento produkt. PŘEVZETÍ SPOLEČNOSTI ŠKODA POWER Úřad pro ochranu hospodářské soutěže povolil svým rozhodnutím spojení soutěžitelů Doosan Heavy Industries Czech a.s. a ŠKODA POWER a.s. K fúzi dochází zejména v oblastech výroby a dodávek parních turbín a poskytování souvisejících služeb. Vzhledem k tomu, že skupina Doosan doposud v uvedených oblastech v České republice nepůsobila, nedojde v důsledku spojení k nárůstu tržního podílu a posuzovaná fúze tedy nebude mít negativní dopad na hospodářskou soutěž. Rozhodnutí již je pravomocné. PRVNÍ VODÍKOVÁ STANICE V ČESKU Čistá energie pro dopravu poprvé na území České republiky, těmito slovy uvedl v Neratovicích generální ředitel Linde Gas a.s. Ing. Petr Choulík, CSc., do provozu první vodíkovou čerpací stanici. Jde o reakci na zahájení provozu prvního hybridního autobusu na vodíkový pohon v Neratoviích. Cílem projektu, který inicioval ÚJV Řež, je kombinování více zdrojů pohonu se snahou dosáhnout minimální spotřeby. L I S T O P A D, C O R P O R A T E L I F E 13

14 CL_number 22.qxd:Sestava :38 Stránka 14 KONFERENCE Předsednictví Česka v EU a jeho význam Za velmi úspěšnou označili účastníci konferenci, kterou 23. října v Praze uspořádaly Centre Internatioal de Formation (CIFE), Česká spořitelna, a.s. a Český institut ředitelů (CIoD). Jednání, jež bylo věnováno předsednictví České republiky Evropské unii v prvním pololetí letošního roku, moderovala Monika Zahálková, výkonná ředitelka CIoD. Jednání zahájil Kamil Čermák, viceprezident CioD. František Kinsky, dlouholetý generální ředitel a nyní viceprezident Mezinárodního centra pro evropská studia (CIFE), Jan Žižka, hlavní koordinátor přípravy 7. Mezinárodní konference CIFE, výkonný tajemník Občanského sdružení Money Club České spořitelny, Kamil Čermák, viceprezident CIoD a Monika Zahálková, výkonná ředitelka CioD. FRANTIŠEK KINSKY, DLOUHOLETÝ generální ředitel a nyní viceprezident Mezinárodního centra pro evropská studia (CIFE), ve svém hodnocení připomněl handicap, s nímž se česká vláda ujímala předsednictví Evropské unie. Po ambiciózním předsednictví Francie přikládali novináři větší váhu tomu, co říkal francouzský prezident Sarkozy než český premiér Mirek Topolánek. A přitom on a jeho tým výborně zvládli jak problémy s dodávkami plynu, tak palestinsko-izraelský konflikt. Výborně si vedli i v dalších oblastech až do pádu české vlády, který byl naprosto zbytečný. Také prof. Jaroslav Jakš z Metropolitvní univerzity v Praze označil odvolání Topolánkovy vlády za chybný krok, který si Evropská unie, která má sloní paměť, bude dlouho pamatovat. I když se úřednické vládě podařilo předsednictví úspěšně dokončit, bylo to bezprecedentní poškození dobrého jména České republiky v Evropě. Profesor Jakš ocenil fakt, že díky našemu předsednictví se mnohem více občanů začalo zajímat o EU a o naše postavení mezi evropskými zeměmi. Zásadní referát, hodnotící předsednictví České republiky, přednesl Štefan Füle, ministr pro ev- fakt, že díky našemu Profesor Jaroslav Jakš ocenil ropské záležitosti. Podstatnou část jeho projevu občanů začalo zajímat o EU. předsednictví se mnohem více uveřejňujeme na jiném místě. Na konferenci také hovořila Janka Vozárová, předsedkyně představenstva a generální ředitelka Barrandov Studios, o některých aspektech našeho členství ve vztahu k investičním pobídkám filmovému průmyslu. Další část konference byla věnována dopadům krize na řízení společnosti s akcentem na etiku a compliance. Hlavní myšlenky z referátů Pavla Kafky (Siemens s.r.o.) a Tomáše Kafky (Ernst & Young Audit, s.r.o) přinášíme na dalších stránkách. Hostitelem slavnostní recepce v Černínském paláci byl Jan Kohout, místopředseda vlády a ministr zahraničí České republiky. 14 C O R P O R A T E L I F E L I S T O P A D,

15 CL_number 22.qxd:Sestava :38 Stránka 15 KONFERENCE Zásadní referát, hodnotící předsednictví České republiky, přednesl ŠTEFAN FÜLE, ministr pro evropské záležitosti. ZHODNOCENÍ ČESKÉHO PŘEDSEDNICTVÍ Předsednictví jsme v lednu začínali opravdu zhurta. Tempo v Evropě se od té doby nijak dramaticky nezměnilo. EU v současnosti čelí dalším a dalším výzvám. K řešení některých z nich položilo základ právě naše předsednictví. Jedná se především o budoucnost Lisabonské strategie, tzn. evropské konkurenceschopnosti, po roce I přes ten těžko vysvětlený krok v poločase v podobě pádu vlády jsem přesvědčen, že Česká republika odvedla během šesti měsíců v čele evropské sedmadvacítky solidní výkon a dokázala dobře zúročit jedinečnou příležitost, kterou předsednická role středně velké a nové členské zemi poskytuje. A to naše výchozí podmínky nebyly zrovna ideální. Přebírali jsme štafetu po velmi svébytném francouzském předsednictví pod taktovkou prezidenta Sarkozyho a v době, kdy již EU bojovala s nejhorší ekonomickou krizí své historie a nad jejím dalším směřováním visel velký otazník v podobě osudu Lisabonské smlouvy. VÝZNAM PŘEDSEDNICTVÍ PRO EKONOMIKU Ekonomika je nejlepším příkladem toho, proč mělo těch šest měsíců v čele Unie pro Českou republiku takový význam. Nemít za sebou váhu předsednické země, mohli bychom jen těžko bránit celistvost jednotného trhu hnacího motoru evropské ekonomiky a bít na poplach protekcionismu s takovou odezvou. V duchu předsednického hesla Evropa bez bariér se na jarní Evropské radě podařilo přesvědčit i země se silnými ochranářskými tendencemi, že opatření vlád nemohou být politickými závody o to, kdo z členských států napumpuje nejvíce prostředků do své ekonomiky. A že nelze produkovat záchranné balíčky bez ohledu na to, jaké dopady mají na ekonomiky ostatních členských zemí. Podobnými postoji, které tak úplně nezapadaly do unijního mainsteamu, se předsednictví pokoušelo vnášet svěží vítr do zaběhaných bruselských kolejí. Za jeden z největších úspěchů těch šesti měsíců v čele Unie proto považuji fakt, že se nám podařilo v Evropě zanechat otisk českých priorit a to nejen těch ekonomických, ale i těch politických, ať už se jednalo o silnou podporu transatlantických vztahů či odstartování strategického projektu Východního partnerství. PODPORA PODNIKATELŮM Dalším důležitým hmatatelným výsledkem unijního předsednictví jsou opatření, která se podařilo prosadit na podporu zájmů českého byznysu a podnikatelů. Dosáhli jsme po dlouhých letech diskusí přijetí směrnice poskytující všem členským státům trvalou možnost uplatňovat snížené sazby DPH u místně poskytovaných služeb náročných na lidskou práci. To je, doufám, velkou úlevou zejména pro malé a střední podniky. Jako součást opatření proti dopadům finanční krize byla uzavřena dohoda o úpravě tří nařízení ke strukturálním fondům a Fondu soudržnosti, která přispěje ke zjednodušení a urychlení čerpání ze strukturálních fondů. Za účelem podpory malých a středních podniků se CZ PRES zaměřilo na modernizaci a zjednodušení podnikatelského prostředí pro společnosti např. jsme dosáhli dohody nad zjednodušením tzv. 3. a 6. směrnice. Díky tomu se snižuje administrativní zátěž v případě fúzí a rozdělení společností (omezují se požadavky na předkládání zpráv a dokumentace) a možná úspora pro společnosti tu činí až 165 mil. eur ročně. Během CZ PRES jsme výrazně pokročili v jednání o vytvoření jednotného patentového soudnictví. Také se jednalo o revidovaném a doplněném znění návrhu nařízení o patentu Společenství a o spolupráci jednotlivých patentových úřadů. No a konečně, v březnu jsme přijali akční plán pro boj proti porušování práv duševního vlastnictví pro období Tento dokument, který vypracovalo CZ PRES, navrhuje konkrétní kroky v oblastech legislativy, operativní spolupráce mezi celními správami v rámci EU a třetími zeměmi. Cílem je zlepšit situaci ve vymáhání práv duševního vlastnictví. SILNIČNÍ BALÍČEK CZ PRES zaznamenalo velký úspěch při sjednávání balíčku, který upravuje podmínky pro podnikání v oblasti mezinárodní nákladní, silniční a autobusové dopravy. Úspěchem je především dohoda o kabotáži, tedy možnosti dopravců provádět vnitrostátní přepravu v jiném státě EU, než v kterém jsou zaregistrováni. Dosud nejasná pravidla umožňovala členským státům podnikání zahraničních dopravců omezovat. LISABONSKÁ STRATEGIE Rok 2010 bude zlomovým pro budoucnost Lisabonské strategie pro konkurenceschopnost a ekonomický růst. Není žádným tajemstvím, že se řadu z jejích důležitých cílů nepodařilo naplnit. To by však nemělo být důvodem pro rezignaci na strukturální reformy jako takové, právě naopak. L I S T O P A D, C O R P O R A T E L I F E 15

16 CL_number 22.qxd:Sestava :38 Stránka 16 KONFERENCE Etika v podnikání realismus, nebo idealismus? PAVEL KAFKA, generální ředitel Siemens MAX WEBER, JEDNA z nejvýznamnějších postav světové sociologie a ekonomie, tvrdil, že samotný kapitalismus se zrodil z protestantské etiky kladoucí důraz na individualismus, usilovnou práci, racionální jednání, spoléhání se na sebe a odložení spotřeby. Opravdový kapitalista neakumuluje kapitál proto, aby dosáhl potěšení nebo uspokojení, ale aby lépe zorganizoval a zracionalizoval práci a obohatil tím lidský život nejen svůj, ale i těch, kteří jsou nějak spojeni s jeho podnikáním. POHLED DO HISTORIE Existuje mnoho definicí etiky, ale pro účely tohoto příspěvku ji zřejmě nejlépe lze popsat jako praktickou vědu o tom, jak je potřeba jednat tak, abychom nebyli v kolizi s mravními zásadami a nemuseli řešit konflikt s vlastním svědomím. Etiku v podnikání spatřujeme jednak v dodržování zásad slušného chování vůči obchodním partnerům a konkurentům, zaměstnancům, ale také v rovině nazývané v moderní době jako Corporate Social Responsibility, česky společenskou odpovědností firem. V obou těchto rovinách je základním normativním vztahem taktéž důvěra založená na existenci vzájemných sociálních závazků. Nejen současná finanční a hospodářská krize, ale i celá řada problémů firem v radostnějších obdobích má primárně etický původ. Jejich příčinou nebývá ani přírodní katastrofa, ani ztráta intelektuálních schopností, ale chování konkrétních lidí. JAK SE NA TYTO OTÁZKY DÍVÁME V SIEMENSU? Stavíme se plně za názor, že k solidnímu podnikání musí u dlouhodobě se rozvíjejících firem být v popředí pojmy jako podniková kultura, etický kodex a environmentální politika. Uvědomujeme si, že etické chování firmy přináší i vyšší loajalitu a motivaci zaměstnanců a přispívá k etablování reputace firmy. I tyto aspekty ve svém důsledku vedou k lepším hospodářským výsledkům. O tom, že to pro nás nejsou jen slova, svědčí i to, že Siemens letos opakovaně získal jmenování na Dow Jones Sustainability World Index, což je nejdůležitější sustainability index na světě, zahrnující horních 10 % z 2500 největších společností, kotovaných na Dow Jones Global Indexu. Siemens obsadil první příčku v sektoru Diversified Industrials, který také zahrnuje společnosti jako General Electric nebo Toshiba. Siemens rozšířil své vedoucí postavení na tomto indexu v loňském roce o dvě hodnocené kategorie, a to Compliance a Risk Management, a získal nejvíce možných bodů v každé z těchto kategorií. I naše vlastní neblahé zkušenosti z minula nás ale vedou k tomu, že se nemůžeme spoléhat na to, že rodinná a školní výchova naučí lidi etickému jednání, i když je to pořád způsob nejlepší. Až druhým nejlepším způsobem je kodifikace etických norem, bohužel však se ukazuje, že nezbytným. I proto v celé skupině Siemens platí tzv. Business Conduct Guidelines (omlouvám se, ale český výraz pro tento dokument zatím neexistuje) jako jakýsi firemní občanský zákoník spojený se systémem pravidelného proškolování zaměstnanců. Stávající pravidla pocházejí z roku 2001 a nejnovější verze byla vydána v lednu tohoto roku poté, co proběhla za spolupráce s externími poradci reforma vnitřních pravidel skupiny Siemens směřující ke globálně organizované compliance. Organizaci compliance ve skupině Siemens dnes představuje zhruba 600 zaměstnanců. Od svých členů také vyžaduje odpovědný přístup k nakládání s majetkem společnosti a informacemi včetně přísných pravidel dodržování reportingových povinností, zásad mlčenlivosti, ochrany a bezpečnosti dat a striktní zákaz insider tradingu. Pravidla jsou přístupná na intranetu včetně sekce otázek a odpovědí a Helpdesku, který rozhodně není formalitou, o čemž svědčí více než 6 tisíc dotazů za období pěti čtvrtletí. Od 4. čtvrtletí finančního roku 2008 proběhlo ve skupině Siemens více než 10 tisíc compliance auditů. Společnost ustanovila v srpnu roku 2007 tzv. Corporate Disciplinary Commitee, která má 6 členů z vrcholového managementu a jejímž úkolem je vyhodnocovat podezření z nesprávného chování a volit přiměřené sankce. 16 C O R P O R A T E L I F E L I S T O P A D,

17 CL_number 22.qxd:Sestava :39 Stránka 17 KONFERENCE Podvodům se bohužel daří Vnímání korupce se na konferenci věnoval TOMÁŠ KAFKA ze společnosti Ernst & Young Audit S PROHLUBUJÍCÍ SE ekonomickou recesí se evropské společnosti stávají tolerantnějšími k neetickému chování. Vyplývá to z výsledků evropského průzkumu o podvodech a korupci ve firmách, který mezi více než 2200 představiteli významných firem ve 22 evropských zemích provedla společnost Ernst & Young. Asi 40 % českých respondentů očekává, že se počet případů hospodářské kriminality v následujících letech ještě zvýší. Za hlavní důvody nárůstu jsou považovány snaha zajistit budoucnost firem, dále rizika související s ekonomickými změnami a nedostatečný boj managementu proti podvodům. VÝSLEDKY, KTERÉ NETĚŠÍ Pro polovinu evropských zaměstnanců je přijatelné neetické podnikatelské chování, pokud to podniku pomůže přežít ekonomickou krizi. Podle průzkumu téměř polovina Čechů (43 %) považuje úplatek za získání nové či udržení stávající zakázky za omluvitelný, což je mnohem více než evropský průměr (25 %). Průzkum ukázal, že zaměstnanci evropských společností se k projevům neetického jednání stavějí s nebezpečnou tolerantností. Je alarmující, jak velkému procentu respondentů nevadí úplatek v případě možnosti získat novou zakázku. Navíc, 13 procent evropských vrcholových manažerů považuje zkreslování hospodářských výsledků v zájmu ekonomického přežití společnosti za zcela ospravedlnitelné. Co se týče pohledu evropských zaměstnanců na možnost podvodů a korupce v rámci jejich podniku, téměř 20 procent z nich je přesvědčeno, že v jejich společnosti k žádným podvodům nedochází. Češi si už tak jistí nejsou, myslí si to pouze 6 % respondentů. VELKÝ PROBLÉM BUDE JEŠTĚ VĚTŠÍ Ekonomická krize odhaluje řadu podvodů, které by se v době hospodářského růstu možná podařilo i zakrýt. Management má v dnešních ekonomických podmínkách za úlohu splnit finanční cíle společnosti. Zvyšující se tlaky na dosažení plánovaných tržeb a zisků představují velice silný motiv k podvodům. Riziko obsahují i prodeje nebo fúze podniků. Časté změny v organizační struktuře nebo nejasné kompetence a odpovědnosti jednotlivých zaměstnanců vytvářejí příležitosti pro podvody i v období ekonomické prosperity, natož pak v době, kdy se ekonomika potýká s recesí. Propouštění v souvislosti s fúzí je považováno za hlavní důvod zvyšujícího se rizika podvodu všude v Evropě, ale v Čechách zastává tento názor až 84 % respondentů. Více než polovina dotázaných zaměstnanců v Evropě předpokládá, že v následujících několika letech se počet případů podvodů a korupce zvýší. Tento názor zastává i 40 % českých respondentů. Ve snížení počtu podvodů věří pouhých 8 % oslovených Evropanů. MANAGEMENT JE SOUČÁSTÍ PROBLÉMU Respondenti průzkumu jsou přesvědčeni, že vrcholový management místo aby šel příkladem se sám chová neeticky. Více než dvě třetiny Evropanů pochybují o poctivosti vedoucích pracovníků. Pouze 13 % dotazovaných Čechů věří, že jejich vedení jedná vždy čestně, a dokonce až 64 % je přesvědčeno, že jejich management je ochoten dělat ústupky v oblasti etiky, aby v těžkých časech splnil ekonomické cíle. Důvěra je nízká i v případě dalších zemí. Nedůvěra v management podle průzkumu vede ke zvýšeným očekáváním zaměstnanců od regulačních orgánů, a sice, že by se jejich dohled měl do budoucna v zájmu snížení rizika podvodu zpřísnit. Regulační orgány by měly lépe chránit zaměstnance a dohlédnout na to, aby vedení firem proti podvodům bojovalo s větším nasazením. 83 % českých zaměstnanců si myslí, že by členové statutárních orgánů měli nést za případy hospodářské kriminality osobní odpovědnost. Bohužel se ukázalo, že vrcholový management společností přimhouří nad podplácením nebo nad zkreslováním finančních údajů oči častěji než vedoucí pracovníci na nižších úrovních. Nicméně 33 % Čechů je přesvědčeno, že jejich společnost v posledních letech boj proti hospodářské kriminalitě posílila. L I S T O P A D, C O R P O R A T E L I F E 17

18 CL_number 22.qxd:Sestava :39 Stránka 18 JAK NA TO Společenská odpovědnost Více než 1000 dobrovolnických hodin, téměř 1,6 milionu korun věnovaných v hotovosti či ve formě darů a služeb pro více než 20 neziskových organizací. To jsou jen některé z aktivit, které zmiňuje společnost PricewaterhouseCoopers Česká republika (PwC) ve své první Zprávě o společenské odpovědnosti za finanční rok UPLYNULÝ ROK SI budeme pamatovat jako období mimořádně těžké ekonomické krize. Pro přibližně 600 zaměstnanců společnosti PricewaterhouseCoopers v České republice, pro jejich obchodní partnery a představitele dalších spolupracujících institucí zůstane finanční rok 2009 v paměti i jako rok upevnění a rozšíření programu společenské odpovědnosti PwC. Společenská odpovědnost musí prostupovat veškerým naším podnikáním od dodržování etických principů přes volbu dodavatelů, kteří stejně jako my dbají na dopad své činnosti na životní prostředí, až po jednání se zaměstnanci, řekl Stephen Booth, řídicí partner, PricewaterhouseCoopers Česká republika. Jsem přesvědčen, že zpráva o společenské odpovědnosti vyjadřuje náš závazek vůči společnosti, v níž žijeme a pracujeme, vůči životnímu prostředí, které ovlivňujeme, vůči našim zaměstnancům a vůči trhu, na kterém působíme. Věřím, že zpráva bude zároveň inspirujícím čtením pro kohokoli, komu leží na srdci společenská odpovědnost, dodal Stephen. Na společenskou odpovědnost nahlížíme ze čtyř úhlů. NEZISKOVÝ SEKTOR Zaměřujeme se na podporu vzdělávání a začlenění znevýhodněných skupin do společnosti, zejména zneužívaných a sociálně znevýhodněných dětí, mentálně a fyzicky postižených, starých lidí a imigrantů. Tyto oblasti našeho zájmu jsme zvolili na základě našich společenských hodnot a preferencí zaměstnanců. V rámci Vánoční charity, která má v naší společnosti již sedmiletou tradici, jsme rozdělili tisíc korun mezi čtyři neziskové organizace a jejich projekty: Fond ohrožených dětí, Máme otevřeno?, o. s., Asistence, o. s., a META, o. s. Kromě toho jsme zorganizovali sedm věcných charitativních sbírek mezi zaměstnanci. PwC se stala partnerem dvou fundraisingových akcí Pražské klubové noci na podporu Domova Sue Ryder a Dobročinné aukce vín, organizované Nadací VIA a Jihomoravskou komunitní nadací. Jako společnost založená na znalostech a zkušenostech se snažíme neziskovým organizacím pomoci získat schopnosti potřebné k dosažení jejich cílů. Podpořili jsme několik vzdělávacích programů pro neziskový sektor, na několika jsme se spolupodíleli a poskytli jsme bezplatné poradenské služby několika organizacím. Mimo jiné spolupracujeme s těmito organizacemi: Neziskovky.cz, Fórum dárců, Nadace VIA a Máme otevřeno?, o. s. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Snažíme se, aby ochrana životního prostředí byla součástí našich každodenních činností. Zaměřujeme se zejména na snížení spotřeby papíru, plastů, energií a paliv. Na podzim 2008 a v létě 2009 strávili naši zaměstnanci jeden den dobrovolnickou činností na různých místech ČR. Zaměstnanci PwC pomáhali v CHKO Kokořínsko, CHKO Křivoklátsko, CHKO Pálava, CHKO Jeseníky, CHKO Moravský kras a ZOO Ostrava. ZAMĚSTNANCI Každoročně provádíme průzkum spokojenosti zaměstnanců, jehož výsledky používáme při rozhodování v oblasti řízení lidských zdrojů. V loňském průzkumu upozornili zaměstnanci zejména na potřebu zvýšit flexibilitu pracovního prostředí. Na základě toho jsme zavedli několik flexibilních možností využívání pracovní doby a zavádíme systém flexibilních zaměstnaneckých benefitů. V loňském roce jsme v rámci společnosti vytvořili pracovní skupinu pro podporu tzv. diverzity neboli rovných příležitostí. V prvním roce své činnosti se tato skupina věnovala zejména formulaci strategie a podpoře komunikace o tomto tématu mezi zaměstnanci. V jejím rámci existuje také fórum pro pracující matky. TRŽNÍ PROSTŘEDÍ Odpovědnost vůči tržnímu prostředí znamená nejen poskytovat co nejkvalitnější služby, ale i aktivní podporu etického jednání, zodpovědného a transparentního podnikání mezi subjekty, s nimiž spolupracujeme. Náš úspěch závisí na nekompromisním dodržování etických zásad. Naše základní hodnoty jsme shrnuli v Etickém kodexu, který je závazný pro všechny zaměstnance PwC na celém světě. Pracujeme pouze pro společnosti, jejichž podnikatelské aktivity jsou v souladu se zákonem a neporušují naše etické principy. 18 C O R P O R A T E L I F E L I S T O P A D,

19 CL_number 22.qxd:Sestava :39 Stránka 19 JAK NA TO Krize jako akviziční příležitost Tématem 5. diskusního setkání finančních ředitelů, členů CFO Clubu, byla jako letos už poněkolikáté finanční krize, tentokrát však z pohledu akvizičních a investičních příležitostí, které přináší. DISKUSNÍHO VEČERA, KTERÝ už tradičně moderoval Dean Brabec, Managing Director CEE, Arthur D. Little a prezident Klubu finančních ředitelů, se zúčastnili Ing. Aleš Černý, ředitel privátního bankovnictví ČSOB, regionální pobočka Praha, Vladimír Jaroš, Partner společnosti WOOD & Company Financial Services, a.s., Ing. Tomáš Klápště, MBA, výkonný ředitel Patria Finance a ředitel Patria Corporate Finance, Ing. Radek Urban, místopředseda představenstva Investiční společnosti České spořitelny, a.s., a Marek Rosenbaum, Managing Partner společnosti TACOMA. Je už teď ta správná doba na akvizice? obsáhlou odpovědí na tuto otázku zahájil diskusní večer Marek Rosenbaum. Podle něj už tato doba nastala. Především je na trhu mnoho příležitostí, které dříve nebyly vůbec nebo byly finančně nedostupné. Zároveň ubylo private equity investorů a s tím i zájemců o akvizice. Hlavní otázkou, kterou si zájemci o akvizice dnes kladou, je, v jakém bodě krize dnes jsme, zda nebude následovat ještě další pokles trhů a ekonomiky a tím i cen, za které je možné podniky nakupovat. Na základě analýzy dlouhodobého vývoje amerických trhů nabídl Rosenbaum dva ukazatele, ze kterých je zřejmé, že další pokles není příliš pravděpodobný. Prvním z nich je podíl zisku na HDP, dlouhodobě oscilující okolo hodnoty 5 %. Druhým ukazatelem je tržní diskont, jehož hodnota je v současné době zhruba na stejné hodnotě, na jaké byla v době podobných krizí v minulosti. Zajímavým způsobem také okomentoval typické chování trhů během krizí, kdy po rychlém pádu následuje pomalý růst. Většina zisků je realizována už během prvního roku odeznívání krize, je proto velmi důležité nastoupit do trhu včas a nepromeškat investiční příležitost. Marek Rosenbaum také stručně popsal svůj pohled na obecnou situaci v oblasti fúzí a akvizicí v České republice došlo v loňském roce zcela jistě k poklesu, překvapivě však byla situace velmi podobná roku 2006, určitě to proto nevidí nijak tragicky. Trendem, který vnímá jako velmi silný, je vytěsňování akvizičních peněz dluhopisy, tedy jev vyplývající z reakce vlád na krizi litím vypůjčených peněz do ekonomiky. Vítězi jsou v dnešní době strategičtí kupující, kteří jsou schopni pokračovat v nákupech, a to i v situaci, kdy musí použít pouze své zdroje a nemohou počítat s leverage vypůjčených peněz. Své vystoupení uzavřel konstatováním, které mohlo být pro část auditoria velmi zajímavým tipem podle něj je nyní mimo jiné velmi dobrá doba pro úvahy o převzetí podniků managementem (management buyout). Další část diskuse otevřela otázka prezidenta klubu Deana Brabce: Šlo krizi vůbec předvídat? Podle názoru všech panelistů to možné nebylo, krizi takového rozsahu nečekal nikdo. Vladimír Jaroš z WOOD & Company velmi zajímavě popsal situaci, ve které se v březnu nacházela jeho společnost. Po bankrotu islandského akcionáře, držícího ve společnosti 50% podíl, bylo nutné během několika dnů nejen dohodnout zpětný odkup původními českými majiteli, ale také dokončit několik zásadních obchodů tak, aby nebyla narušena důvěra ze strany partnerů a zákazníků. Tomáš Klápště vidí krizi především jako příležitost k ozdravení a restrukturalizaci, byť, jak řekl, firmy kterým klesly tržby o 40 %, situaci vidí trochu jinak. Vladimír Jaroš poukázal také na to, že díky zásadnímu omezení financování ze strany bank spousta investorů banky obchází a pro peníze jdou na nově vznikající specializované trhy. Pokud jde o nová IPO, očekává je především v Polsku. Radek Urban je optimistou, pokud jde o stav bankovního sektoru v ČR české banky jsou zdravé, mají více vkladů než úvěrů a prakticky neúvěrují v cizích měnách. Naopak negativně vnímá rozhazovačnost vlád, kdy stále masivnější financování rozpočtů dražšími státními dluhopisy vede k vytěsňování dluhopisů soukromých, a tím i ke ztížení podnikového financování. Na závěr diskusní části došlo na dotazy z auditoria. Finanční ředitele především zajímalo, jak panelisté vidí možný vývoj situace v oblasti fúzí, akvizic a IPO v příštím roce. Pokud jde o IPO, dívá se Radek Urban raději na větší trhy, jako jsou Polsko, Rusko nebo Kazachstán, především pro jejich větší likviditu. Vliv na rozhodování v jeho společnosti má údajně také ne zcela dobrá zkušenost s výsledkem IPO společnosti AAA Auto. L I S T O P A D, C O R P O R A T E L I F E 19

20 CL_number 22.qxd:Sestava :43 Stránka 20 JAK NA TO Jak odměňovat? Různé komunikační styly a odlišný přístup k problematice odměňování, právě to jsou klíčové faktory, které by měli manažeři v rámci zájmu o své zaměstnance brát v úvahu. Nejnovější mezinárodní průzkum na trhu práce, který provedla společnost Kelly Services, se zaměřoval na tři věkové skupiny Generaci Y (18 29 let), Generaci X (30 47 let) a takzvané Babyboomers (48 65 let). PRŮZKUM ODHALIL, ŽE Generace Y stále častěji ke své komunikaci využívá instant messaging, stejně jako všechny ostatní skupiny však stále ještě preferuje komunikaci přímou. V případě odměn a benefitů pak většina zaměstnanců Generace Y upřednostňuje tradiční finanční příspěvek, zatímco generace starší, tj. Generace X a Babyboomers, dávají přednost netradičním nefinančním příspěvkům, jako jsou profesní tréninky či pracovní volno. Takzvaný Kelly Global Workforce Index byl získán na základě odpovědí téměř respondentů z 34 zemích včetně České republiky. GENERAČNÍ ROZDÍLY Linda Larsson, Director of Operations společnosti Kelly Services pro Českou republiku, uvádí, že generační rozdíly mohou často způsobit neshody mezi zaměstnanci. Je-li však těmto rozdílům přikládán náležitý význam, mohou se pro firmu v personální oblasti stát významným obohacením. V průzkumu 38 procent českých respondentů naznačilo, že rozdíly mezi Generací Y, Generací X a takzvanými Babyboomers, jsou pro pracovní O Kelly Global Workforce Index Kelly Global Workforce Index je průzkum zaměřený na pracovní trh napříč všemi generacemi. Výsledky současných zjištění celosvětových projektů společnosti Kelly v Severní Americe, Evropě a oblasti Pacifiku budou publikovány v průběhu roku 2009 prostřednictvím série tiskových zpráv. prostředí přínosné a vedou k vyšší produktivitě. Podle 16 procent Čechů tyto rozdíly produktivitu narušují a 28 procent dotazovaných pak uvádí, že generační rozdíly ve firmě k žádným významným změnám nevedou. Když jsou rozdíly mezi věkovými skupinami správně využívány a řízeny, mohou do oblasti kreativity a produktivity přinést řadu významných stimulů. Spíše než tuto různorodost potlačovat, měl by ji dobrý zaměstnavatel využít, a umožnit tak průchod neotřelým nápadům a novým přístupům k práci a podnikání, poznamenává Linda Larsson. KLÍČOVÁ ZJIŠTĚNÍ Takzvaní Babyboomers jsou přesvědčeni, že generačním rozdílům rozumí lépe než představitelé Generace Y a Generace X. Generace Y je v případě výkonnostních výhod, vyplývajících z věkové rozdílnosti na pracovišti, pesimističtější. Všechny generace preferují pro komunikaci s kolegy komunikaci přímou před komunikací elektronickou. Více než jedna třetina (42 procent) respondentů v rámci své pracovní zkušenosti zažila na pracovišti konflikty plynoucí z mezigeneračních rozdílů. U českých respondentů se jednalo o 38 procent. Obecně převládá přesvědčení, že věkové rozdíly ovlivňují to, jak zaměstnanci přistupují k práci. 59 procent respondentů uvedlo, že způsob své komunikace věku svých kolegů přizpůsobují. Podle Lindy Larsson je velmi důležité, aby si zaměstnavatelé klíčové mezigenerační rozdíly uvědomili a seznámili se s tím, jak je efektivně řídit, aby firmě mohli přinést potřebnou rovnováhu a produktivní pracovní prostředí. Vyrovnat se s tlaky, které z mezigeneračních rozdílů na pracovišti vyplývají, je pro zaměstnavatele velkou výzvou. V případě, že se je ale naučí využívat, mohou mu přinést řadu výhod, které společnosti pomohou růst, dodává Linda Larsson. 20 C O R P O R A T E L I F E L I S T O P A D,