ČSSD jediná cesta z krize

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "ČSSD jediná cesta z krize"

Transkript

1 ČSSD jediná cesta z krize Opatření proti ekonomické a finanční krizi 4. července 2009 Náměty a připomínky zasílejte na:

2 ÚČINNÝ BOJ S KRIZÍ A NÁVRAT K PROSPERITĚ JE PRIORITOU ČSSD Klíčovým předpokladem růstu životní úrovně občanů je vyvedení země z krize a návrat k prosperující ekonomice. První recept na řešení a zmírnění dopadů krize jsme představili již loni na podzim, tedy v době, kdy Topolákova vláda krizi popírala. Od té doby se mnohé změnilo: Zejména se sociální demokracii podařilo uvést do praxe mnoho opatření, od šrotovného až například po prodloužení podpory v nezaměstnanosti. Proto nyní přicházíme s aktualizovaným a nejnovější situaci přizpůsobeným plánem podpory české ekonomiky. Máme jasnou představu, jak obnovit hospodářský růst a jak zajistit, aby dopady krize na české občany byly co nejnižší. Prioritou je pro nás investovat z veřejných zdrojů do projektů, které by stát dříve či později musel realizovat, jakými jsou výstavba dálnic a silnic, železničních koridorů, čističek odpadních vod, obnova vozového parku ČD a zateplování rodinných a panelových domů. Tyto veřejné investice mohou dát v době krize zakázky českým firmám a práci jejich zaměstnancům. Chceme od základu změnit způsob čerpání evropských fondů a okamžitě do země přivést 100 miliard korun ročně, na které má Česká republika nárok a které zůstaly trestuhodně nevyužity. Tím vzniknou v českých firmách tisíce nových pracovních míst. Podporou financování, snížením administrativy a ekonomickou diplomacií významně pomůžeme exportně zaměřené české ekonomice. Za součást podpory našich firem v krizi pov ažujeme i zvýšení poptávky domácností, kterou chceme zvýšit garantovaným růstem platů státních zaměstnanců, společným zdaněním manželů, 13. důchodem nebo rozšířením okruhu příjemců rodinných přídavků. Garancí hypoték a znovuzavedením novomanželských půjček podpoříme stavebnictví a na něj navázané obory. Již v době, kdy vláda Mirka Topolánka a Miroslava Kalouska existenci krize popírala, připravovala ČSSD první návrhy opatření, jak krizi zmírnit a ochránit české občany. A na ochraně zaměstnanců trváme i nadále. ČSSD nepřipustí změny v Zákoníku práce tak, aby byla zavedena výpověď bez udání důvodu či zásadně zkrácena výpovědní lhůta, jak to navrhuje ODS. Sociální demokracie je přesvědčena, že krizi musíme vyřešit společně, a nikoli na úkor českých zaměstnanců. Všichni si přejeme, aby krize zmizela co nejdříve, všichni si přejeme, by čeští zaměstnanci a české firmy krizi zvládli co nejlépe a co nejrychleji. Podle ČSSD je povinností státu pomoci českým firmám a českým zaměstnancům nejvíce a nejlépe, jak je to možné. Náš nový plán boje s krizí je toho jasným dokladem. Jiří Paroubek předseda ČSSD Úvodní slovo Jiřího Paroubka

3 ÚVOD Světová finanční krize a následná první globální recese významně ovlivnily prakticky všechny země a zkomplikovaly život lidem po celém světě. Nástup krize byl nečeka - ný, nikdo nebyl na takový rozsah ekonomického poklesu připraven. Riziko destabilizace finančního systému, který prakticky přes noc čelil největšímu stresu od 30. let, vedlo ke státním intervencím v historicky bezprecedentním rozsahu stovek miliard dolarů (a procent HDP). Řada vlád ve snaze snížit dopady krize na ekonomiky a občany přistoupila také k dalším aktivním opatřením ve formě protikrizových stimulačních balíčků. Oba tyto kroky, které se zdají být za dnešních okolností zcela opodstatněné (zejména vzhledem ke zkušenostem z 30. let, kdy se nedostatečná, respektive příliš liknavá podpora ekonomiky podepsala na hloubce i délce tehdejší krize), však vyvolávají otázku, zda a za jakých nákladů se podaří dostat veřejné finance jednotlivých zemí opět pod kontrolu. Veškeré výhledy přitom závisejí na tom, kdy se začne světová ekonomika ze současné ekonomické i finanční krize dostávat a kam se bude ekonomický vývoj po krizi ubírat. Zásadním argumentem pro relativně optimistickou prognózu trvání i hloubky krize (oproti standardním pesimistickým zprávám) je kombinace masivních fiskálních impulsů. (Včetně těch, které stabilizují finanční sektor.) A také skutečnost, že poměrně mnoho zemí na počátku krize nečelilo domácím nerovnováhám, které by bylo třeba krizí korigovat. Na druhé straně nelze nezmínit rizika. Vývoj bude možná méně příznivý, než se nyní může jevit. Známky oživování světové ekonomiky přicházejí v současné době spíše než z reálné ekonomiky z finančního sektoru či předstihových indikátorů. Ač je to při standardní cestě z ekonomického poklesu obvyklé, není vyloučeno, že jsou současné známky oživení klamné nebo nadsazené. Nelze ani vyloučit, že se zdrojem další nestability nestane sám finanční sektor. Nebo přinejmenším v důsledku omezeného přístupu k úvěrům nesehraje při postupném oživování ekonomiky svou stěžejní roli. Musíme se také ptát, zda nebude cesta z krize provázena například značným nárůstem inflace mimo jiné v důsledku značných fiskálních i měnových injekcí, a celosvětově tak nedojde k odklonu od nízkoinflačního vývoje. Tento vývoj by s sebou navíc zřejmě nesl i ukončení období relativní stability finančních trhů a velmi nízkých nominálních sazeb, což by dále zkomplikovalo vyhlídky mnoha zemí. Budoucí inflační etapě může navíc paradoxně předcházet několikale - té deflační období. Česká republika je krizí značně zasažena Předpovědi Topolánkovy vlády, že bude naše země světovou krizí zasažena jen mizivě, byly mylné. I přes slušnou míru makroekonomické stability je naše malá a exportně orientovaná ekonomika citelně otřesena poklesem světové poptávky. Český finanční sektor však není vzhledem k rostoucí míře rizika příliš ochoten podporovat podniky, které čelí důsledkům krize. Přestože v podstatě neutrpěl ztráty plynoucí z tzv. toxických aktiv a má silnou pozici z hlediska profinancování poskytnutých úvěrů domácími vklady. Světová média a finanční trhy berou navíc Českou republiku jako součást regionu, který je hospodářskou a finanční krizí velmi ohrožen. Tento region není zcela

4 Hlavní dopady krize jsou, alespoň v oblasti fungování podniků či situace na trhu práce, teprve před námi. jasně definován. Většinou je do něj zahrnováno 10 nových postkomunistických zemí EU (Bulharsko, Česká republika, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko), dále zbylé země bývalé Jugoslávie a také Bělorusko, Moldavsko a Ukrajina. Což mimo jiné svědčí o skutečnosti, že dělení Evropy na Západní a Východní není zdaleka překonáno. Základní trendy, jak je zaznamenávají statistiky v posledních týdnech a měsících, jen potvrzují hloubku krize, která postihla naši ekonomiku, a signalizují pokračující propad všech hlavních indikátorů. V současnosti se neobjevují zřetelné signály, že by se blížil obrat, jenž by zásadním způsobem krizí oslabené ekonomice pomohl. Dokonce i při zmírnění či zastavení meziměsíčních poklesů klíčových indikátorů vývoje ekonomiky by došlo ke stabilizaci produkce (a s ní provázaných faktorů, jako je třeba nabídka práce) na mnohem nižší úrovni, než na jakou jsme byli v posledních letech zvyklí. Hlavní dopady krize jsou tak zejména v oblasti fungování podniků či situace na trhu práce teprve před námi. Šokující odhad propadu HDP MMF v letošním roce na úrovni minus 3,5 %, který výrazně zrelativizoval prozatím stále ještě poměrně optimistická očekávání Ministerstva financí ČR, není ve skutečnosti až tak velkým překvapením. Plně odpovídá nastoupeným trendům české ekonomiky, což mimo jiné dokládají předběžná data ČSÚ za 1. čtvrtletí roku 2009 (pokles o 3,4 %). Za této situace je jasné, že volba, kvalita a rychlost vládních politických opatření v následujících měsících v nemalé míře rozhodnou, jak moc bude naše země (její občané a podniky) krizí postižena. Při navrhování těchto opatření je zároveň třeba brát v úvahu existující fiskální omezení. Jakkoli jsou diskreční fiskální stimuly pro země s nízkou úrovní dluhu v současné době správnou politikou, nestabilita finančních trhů představuje vysoké riziko schopnosti realizovat tyto plány za přijatelných nákladů. A to obzvláště v případě zemí, jako je Česká republika, tedy zemí s otevřenou ekonomikou a plovoucím kurzem. Nejistota spojená nikoli jen s naším ekonomickým vývojem, ale i s otázkou, jak rychle se světová ekonomika dostane ze současného poklesu a po jaké trajektorii bude její vývoj probíhat, optimální nastavení plánovaných politických opatření velmi ztěžuje. Každý krok musí vycházet z potřeb naší ekonomiky a zároveň respektovat již existující omezení. Kvalitní řízení státních financí a flexibilní politická opatření jsou rozhodující faktory, které zajistí co nejnižší protikrizové náklady. Pro naši zemi a její občany, pro následující měsíce či roky. Role státu v boji proti krizi kapitola 1 Nezaměstnanost a sociální soudržnost kapitola 2 Zajištění fiskální stability kapitola 3 Otázka přijetí eura v ČR kapitola 4 Budování institucí k posílení finanční stability ČR kapitola 5 Evropský rozměr krizové problematiky kapitola 6 Některá opatření v sektorech ekonomiky kapitola 7 Krize fakta poznatky příloha 1

5 1. ROLE STÁTU V BOJI PROTI KRIZI 1. ROLE STÁTU V BOJI PROTI KRIZI Fiskální stimuly vytvoří nových pracovních míst Fiskální politika Základní osy priorit ČSSD: Fiskální stimuly v letech 2010 a nových pracovních míst. Fiskální stimuly obcí a krajů. Úspory provozních výdajů veřejného sektoru. Odblokování evropských peněz. Podpora ekonomiky prostřednictvím ČEB, EGAP a ČMRZB. Na základě rozboru vývoje situace ve světě, střední a východní Evropě a České republice je zřejmé, že je naše země zasažena krizí mnohem více, než vládní ekonomové za dob Mirka Topolánka očekávali. Přestože v některých zemích existují náznaky postupné stabilizace a možného obratu (jak je popsáno v úvodu), ani zdaleka nejde o konec krize. Bez ohledu na vývoj světové ekonomiky čelí a v následujících měsících budou i nadále mnohé české podniky čelit existenčním potížím. A návrat úrovně nezaměstnanosti na předkrizovou úroveň je možné očekávat až za velmi dlouho. Hloubka a povaha současné krize jasně ukazují potřebu hledat a rychle nacházet vhodná akční opatření, a to především v oblasti státních financí, zejména ve sféře výdajů. Hlavní problém současné krize tkví v tom, že českým občanům chybí práce a českým firmám zakázky. V takové situaci přichází ke slovu veřejný sektor. Musí stimulovat poptávku a současně provést potřebné strukturální změny. Postavit se krizi čelem a věnovat na fiskální stimuly k rozběhnutí ekonomiky 1 1,5 % HDP ročně (nejméně v letech 2010 a 2011). A to i s vědomím, že tento zásah krizi nevyřeší, pouze může změkčit její dopad na české občany a firmy. Samozřejmě je více než žádoucí koordinace fiskálních pobídek na úrovni celé Evropské unie. Tyto tendence ČSSD vždy podporovala a jako potenciální vládní strana hodlá v těchto aktivitách pokračovat s ještě větší intenzitou. Ekonomická krize zasahuje naši zem velmi nerovnoměrně (registrujeme regiony krizí prakticky nepostižené, a naopak oblasti, kde hrozí dramatický vývoj). Fiskální stimuly by měl proto poskytnout nejen stát, ale i ostatní instituce na úrovni stání správy a samosprávy, tzn. kraje a obce. Jinými slovy: Je nutné aktivovat celý veřejný sektor, koordinovaně a cíleně působit v oblasti regionálního rozvoje. Je zřejmé, že fiskální stimuly jsou závislé na rozpočtových možnostech státu, krajů a obcí. Zdá se však, že i bez fiskálních pobídek hrozí veřejným financím v roce 2010 deficit přes 5 % HDP. Přesto je nutné prostředky na tyto stimuly získat, a to rozpočtovými úsporami v oblasti provozních výdajů a omezením některých zbytných nákupů (především v resortu obrany). Dalším zdrojem je případné opětovné navýšení deficitu. Poslední studie MMF ukazují, že jsou fiskální impulsy v zemích se zadlužením 30 % HDP (případ ČR) velmi účinné. Rozhodnutí, že stát podpoří ku prospěchu občanů a firem ekonomiku, je v současné době celkem jednoduché. Limity tohoto konání jsou rovněž zřejmé, určují je rozpočtová omezení. Největším problémem je tedy volba a implementace konkrétních opatření, která co nejlépe zhodnotí vynaložené státní prostředky a která budou mít co největší přínos pro ekonomiku. Zevrubné hodnocení přínosů a nákladů všech zvažovaných opatření je zcela nezbytné. Z hlediska efektivity státem vynaložených peněz jsou neoddiskutovatelnou prioritou dvě oblasti: Podpora činnosti státních finančních institucí ČMZRB, ČEB a EGAP. Je nezbytné nejenom navýšit kapitál těchto institucí, ale také výrazně zvýšit jejich personální kapacitu. Odblokování čerpání evropských peněz. Tyto obrovské částky jsou v dobách krize obzvláště důležité. Bude ovšem nutné je přesměrovat, koncentrovat na klíčové priority a omezit byrokracii při jejich čerpání.

6 2. NEZAMĚSTNANOST A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOST 2. NEZAMĚSTNANOST A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOST Sociální soudržnost je přínosem pro celou společnost Nezaměstnanost v ČR Základní osy priorit ČSSD: Udržet zaměstnanost. Podpořit doškolování zaměstnanců za veřejné peníze. Podpora nezaměstnaných. Boj proti sociálnímu vyloučení chudých. V maximální možné míře eliminovat lichvu. Poskytnout občanům státní podporu při splácení hypoték. Již první měsíce dopadů krize na naši ekonomiku signalizují dramatickou změnu na trhu práce. Statistiky přitom nadále jednoznačně vypovídají o nesouladu mezi vykázaným poklesem produkce a nárůstem nezaměstnanosti. Z toho lze odvodit, že se naše ekonomika ještě ani zdaleka nepřiblížila k vrcholu vývoje tohoto klíčového indikátoru. Nakolik nezaměstnanost v ČR vzroste, bude záležet na rychlosti stabilizace, nástupu oživení světové ekonomiky a obnově poptávky po našem zboží (z hlediska ČR je stěžejní především obrat ve vývoji německé ekonomiky a také jejích exportů). I dosavadní míra nezaměstnanosti a její dopady jsou však bolestivé a mohou ohrožovat sociální soudržnost ve společnosti. Jednou z klíčových priorit ČSSD je proto logicky boj s nezaměstnaností a udržení maxima současných pracujících v zaměstnání. Úspěch v této oblasti pozitivně ovlivní nejen sociální soudržnost během krize, ale také schopnost české ekonomiky rychle expandovat, jakmile krize pomine. Prioritou budou taková opatření, která udrží lidi v práci, a to i za tu cenu, že jim bude stát jeden až dva dny v týdnu přispívat na přeškolování (např. německá Kurz Arbeit), nebo že bude docházet ke sdílení pracovních míst, případně ke zvýšení počtu zkrácených pracovních úvazků. Podpora musí být poskytnuta také těm, co práci ztratí. Zejména pak těm, kdo jsou připraveni se v nezaměstnanosti doškolovat. Je naprosto nezbytné napomoci těmto občanům udržet si pracovní návyky a zkombinovat rekvalifikace s pobíráním podpory v nezaměstnanosti. Další oblastí bezprostředně spojenou s nezaměstnaností bude boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení. A půjde nejen o již avizované zvýšení podpory v nezaměstnanosti a prodloužení doby jejího pobírání. V prvé řadě bude třeba posílit terénní sociální práci, a to i ve spolupráci s obcemi. Aktivně vyhledávat osoby bezprostředně ohrožené bídou (lidé s různými handicapy, senioři apod.). Bude nezbytné vybudovat nebo rozšířit záchytná sociální střediska, zejména ve velkých městech, kde hrozí slumizace, resp. vytvoření chudinských ghett se všemi doprovodnými negativními jevy (dědičná chudoba, vyšší kriminalita atd.). V některých městech můžeme tyto jevy pozorovat už dnes. Dále bude nezbytné posílit systémy sociálního a azylového bydlení. Je potřebné, aby se do řešení nezaměstnanosti zapojily kraje a obce (např. nabídkou veřejně prospěšných prací, zřizováním komunálních podniků, podporou vzdělávání živnostníků a drobných podnikatelů, vytvářením podmínek pro práci na dálku, atp.). Zvýšenou pozornost je třeba věnovat doposud pomíjenému problému lichvy a začít ji razantně potírat. Pomáhat občanům, jejichž schopnosti domýšlet důsledky různých půjček a jiných transakcí jsou poněkud omezené. Pro případy, kdy se občané vlivem krize (nezaměstnanosti) dostanou do platebních problémů a zhorší se finanční situace jejich domácností, je třeba připravit systém refinancování hypoték. Tyto systémy lze připravit ve spolupráci s bankami tak, aby vyžadovaly jen minimální příspěvky z finančních prostředků státu.

7 3. ZAJIŠTĚNÍ FISKÁLNÍ STABILITY 3. ZAJIŠTĚNÍ FISKÁLNÍ STABILITY Daně jsou cenou za civilizaci a sociální stabilitu Fiskální stabilita Základní osy priorit ČSSD: Audit rozpočtů. Stabilizace daňové kvóty. Progresivní zdanění fyzických osob. Zjednodušení daňového systému. Boj proti zneužívání regulatorních a daňových rájů. PPP projekty. Zajištění fiskální stability veřejných financí a efektivní práce s prostředky daňových poplatníků jsou klíčové střednědobé priority ČSSD. V dnešní situaci je třeba najít optimální mix mezi růstem zadlužení státu a nezbytnou podporou ekonomiky. ČSSD bude prosazovat zásadní restrukturalizaci rozpočtů, provedení podrobného auditu jednotlivých výdajových položek a to zvláště neinvestičního charakteru a jejich redukci nebo zrušení. Jde o nastavení elementárního pořádku na všech úrovních a ve všech sférách veřejných financí. Současná světová a hospodářská krize ukázala, že populistické snižování daní vede k rozv ratu řady veřejných systémů a nutnosti zadlužov at se, a to ve veřejném i soukromém sektoru. Navíc se ukazuje, že finanční systém je sc hopen fungovat i jako destruktor hodnot. V České republice jsme tento jev mohli pozorovat v 90. letech jako tzv. bankovní socialismus, v USA jako tzv. americký socialismus. V obou případech v dobách prosperity soukromí majitelé finančních institucí hromadili zisky, ve zlých časech se o ztráty solidárně podělili s celou společností. I tato skutečnost sama o sobě vede k nutnosti vybírat větší daně, než kdyby byli za své ztráty zodpovědní pouze ti, kdo je způsobili. Výše daní však musí být kompenzována kvalitními, efektivními, fungujícími a všem dostupnými veřejnými službami. Občan musí vědět, co za odvedené peníze dostává. ČSSD zvažuje obnovení daňového systému platného před 1. lednem Chce znovu zavést progresivní zdanění fyzických osob s mezní sazbou 38 % u osob s příjmem nad Kč ročně a zrušit výpočet daně ze superhrubé mzdy. ČSSD se také zasadí, aby daně platili všichni a poctivý plátce nebyl za hlupáka. Základním cílem všech opatření, která bude v oblasti daní ČSSD prosazovat, je zjednodušení daňového systému, a hlavně sjednocení podmínek placení všech daňových subjektů. Jde o vytvoření rovné startovací čáry, lépe řečeno o stanovení a dodržování základních podmínek nezbytných k dosažení daňové spravedlnosti. K tomuto výsledku vedou dvě cesty: První bude soustavná kampaň proti daňovým únikům a dalším negativním ekonomickým jevům (machinace jak na domácí půdě, tak s využitím regulatorních a daňových rájů). Je nutné radikálně posílit kontrolu na trhu práce. Zaměřit se na boj proti práci na černo a dalším nelegálním aktivitám (např. proti tzv. švarcsystému), jež ohrožují stabilitu veřejných financí, v první řadě pojistných fondů. Druhou cestou je výrazné zjednodušení daňového systému spočívající v razantním přehodnocení a redukci slev, výjimek a úlev ve všech daňových okruzích. Bude nutno analyzovat a snížit nebývalý počet daňově uznatelných nákladů u daní z příjmu právnických osob a zásadním způsobem redukovat paušální odpočty od základu daně u daní z příjmu fyzických osob. Klíčovou roli v hledání rovnováhy mezi mírou zadlužení a protikrizovou fiskální politikou hrají projekty, které mohou využívat finanční zdroje nezahrnuté ve státním rozpočtu. V první řadě jde o využití prostředků Evropské unie (viz část 1). Další možností jsou projekty PPP (partnerství veřejného a soukromého sektoru), které za předpokladu, že soukromý subjekt ponese alespoň částečné riziko, umožňují významné investice při okamžitých nákladech v daném roce na úrovni cca 5 % celkové vložené částky.

8 4. OTÁZKA PŘIJETÍ EURA Přijetí eura je dlouhodobým cílem ČSSD Euro a ČR Základní osy priorit ČSSD: Zavedení eura dlouhodobá priorita ČSSD. Zavedení eura v roce 2014 či Euro je potřebné pro českou reálnou ekonomiku. Vstup do ERM II nejpozději v říjnu Přijetí eura je pro ČSSD dlouhodobou prioritou. Předpoklad jeho výhodnosti vychází z charakteristiky české ekonomiky. Jde o hospodářství malé otevřené země s nadprůměrným podílem zpracovatelského průmyslu. Ukazuje se, že v éře rostoucích konkurenčních tlaků ve světové ekonomice a směřování ke stále vyšší efektivitě, které s sebou nesou poklesy marží v mnoha oblastech (zejména ve zpracovatelském průmyslu), je pro mnohé investory plovoucí kurz podstatnou překážkou. Neplatí to pochopitelně ve 100 % případů, ale kromě finančního sektoru lze investory, kteří by dávali přednost investicím v zemích s plovoucím kurzem, nalézt jen za cenu neúměrného úsilí. V každém případě se zdá, že jsou momentálně v nejkomfortnějším postavení ty země, které jsou členy eurozóny, tedy Slovinsko a Slovensko. Následují Česká republika a Polsko. Některé státy regionu jsou v obtížné situaci (často na pokraji státního bankrotu). Svět má pochopitelně tendenci pohlížet do našich zeměpisných šířek především prizmatem Maďarska. Není divu, jako jeden z prvních reformátorů bylo ve staré Evropě nadmíru úspěšné v oblasti PR. Jeho nynější ekonomický stav je ovšem katastrofální. Současná fiskální situace i výkyvy finančních trhů prakticky znemožňují všem adeptům na přijetí eura splnit nezbytná maastrichtská kritéria. Je tudíž třeba počítat s tím, že přístupový mechanismus do eurozóny, který trvá de facto kolem 2,5 roku, lze spustit až v okamžiku, kdy bude splnění kritérií reálné. Nejbližším možným termínem vstupu ČR do eurozóny jsou tedy roky 2014 a Vývoj v oblasti veřejných financí je proto prozíravé korigovat tak, aby rozpočet na rok 2013 zajišťoval splnění 3% schodku. Ke vstupu do ERM II požadovaného režimu omezeně plovoucího kurzu by pak došlo v polovině roku ČSSD udělá vše pro to, aby k zásadnímu kroku pro přijetí eura, tj. vstupu do systému ERM II, došlo nejpozději před ukončením mandátu vlády, která vzejde z předčasných voleb v říjnu 2009, tedy před říjnem V posledních měsících došlo k oslabení kurzu koruny. Tato situace pokud vydrží může podnikům pomoci. Připomeňme si, že předchozí posílení (do poloviny roku 2008) situaci firem naopak zkomplikovalo. 4. OTÁZKA PŘIJETÍ EURA Zavedení eura je však strategické rozhodnutí, které by nemělo být poměřováno okamžitými přínosy či výhodami, ale přínosy a výhodami dlouhodobými. Mějme na zřeteli, že Slovensko již ze členství v eurozóně pobírá první výnosy. Nové financování slovenského veřejného dluhu je už o 30 bázických bodů levnější než české.

9 5. INSTITUTY POSILUJÍCÍ EKONOMICKOU A FINANČNÍ STABILITU ČR Fungující stát je základem hospodářského růstu a společenské stability Ekonomická a finanční stabilita Základní osy priorit ČSSD: Posílení státních institucí (ČEB, EGAP, ČMRZB, CzechInvest, Czech Trade, PGRLF a další). Podpora ČNB při řešení případné kapitálové nedostatečnosti českých bank. Nepřímá pomoc firmám. V minulé dekádě se zdálo, že některé státní instituce či agentury postupně ztrácejí mandát a směřují k utlumení svých aktivit. Tento proces byl často urychlován či posilován politickými, někdy až ideologickými postoji vlád. Krize naopak ukázala, že státy s funkční a efektivní administrativou a kvalitními institucemi a agenturami jsou schopny ve správný čas realizovat protikrizové priority svých vlád. Rovněž se ukázalo, že v nekrizových dobách vybudované instituty mohou v okamžiku ostrého nasazení fungovat neadekvátně. Byly přece zakládány jen k řešení dílčích propadů ekonomiky nebo problémů jednotlivých firem, nikoli selhá - ní globálního charakteru. I v tomto případě platí, že kvalitní systém a legislativa mohou zmírnit nejen dopady na daňové poplatníky, ale také ekonomické ztráty jako celek. dobré pozice ČR v souboji o zahraniční investice (což bude po krizi mnohem obtížnější než dříve). ČSSD má v úmyslu urychleně iniciovat budování institucí pro případ druhé vlny finanční krize (či další budoucí krize). Není jisté, že je systémové ohrožení světového finančního systému zažehnáno. Je nezbytné začít s koncipováním mechanismů, jež umožní řešit krizové situace. Jde především o dva instituty: ČNB musí mít kompetenci jednostranně navyšovat kapitál v českých komerčních bankách, a řešit tak jejich případnou kapitálovou nedostatečnost. Může to znamenat i částečné či úplné převzetí kontroly nad bankami, čehož jsme byli v poslední době svědky v USA i jiných zemích. První kroky v tomto směru již byly učiněny a ČSSD je bude podporovat. Pro případ hluboké krize je nutné nastavit reálně fungující systém (organizační příprava a finanční zabezpečení, vyjednávání s EU atd.) přímé státní pomoci klíčovým podnikům, které se ocitnou v přechodných potížích. Může to vést až k znovuzaložení instituce typu Konsolidační banky. Ve spolupráci s dalšími subjekty je potřeba propracovat a koordinovat systém nepřímé pomoci firmám v potížích, a to včetně podpory životaschopných firem v rámci insolventního řízení. Především půjde o využití různých úlev, prominutí penále, pokut apod. Opatření tohoto typu mohou být v synergii s pomocí uvedenou v předchozích kapitolách, či mohou být využita samostatně. Je pravděpodobné, že bude jejich účinek pro řadu firem (zvláště malých a středních) citelnou oporou. 5. INSTITUTY POSILUJÍCÍ EKONOMICKOU A FINANČNÍ STABILITU ČR V první části dokumentu je zmíněna klíčová role státních finančních institucí ČMZRB, ČEB a EGAP při podpoře podniků ve stávající nelehké situaci. Nemenší pozornost však hodlá ČSSD věnovat také dalším obdobným agenturám, například CzechInvestu, který hraje významnou úlohu při zajišťování

10 6. EVROPSKÝ ROZMĚR KRIZOVÉ PROBLEMATIKY Prosperující Česká republika v prosperující Evropské unii Spolupráce s EU Základní osy priorit ČSSD v oblasti spolupráce s EU: Prohlubování integrace EU. Dokončení ratifikace Lisabonské reformní smlouvy. Odblokování čerpání evropských peněz. Zapojení do evropských struktur v oblasti v ědy, výzkumu a inovací. Podpora závěrů G20 z Londýna. To, co se dnes odehrává ve světové ekonomice, lze bez nadsázky nazvat první globální recesí. Je to názorný příklad toho, jak mohou v budoucnu zpomalení ekonomického růstu probíhat. Provázanost světové ekonomiky, finančních institucí a firem vede k tomu, že stejně rychle, jako se v jednotlivých oblastech světové ekonomiky projeví prosperita, projeví se i opak zpomalení ekonomiky. Respektive ještě rychleji, a navíc bolestně. Pro Českou republiku to znamená, že jako členská země Evropské unie, jedné z ekonomických supervelmocí, okamžitě nese přímé dopady nepříznivého vývoje. Je však alespoň schopna do jisté míry chování EU korigovat. Přirozeným zájmem české ekonomiky je ovlivňovat ekonomické priority EU takovým způsobem, aby byly pro naši zemi přínosem, a také získat schopnost rychlé orientace v bouřlivě se měnících podmínkách současného vývoje. silnější, než by se u tak malé středoevropské země dalo předpokládat. Proto je nutné ratifikovat Lisabonskou reformní smlouvu. ČSSD se vynasnaží napomoci naší zemi dosáhnout vytčených ekonomických a politických cílů také prostřednictvím svého aktivního členství v Evropské sociálně-demokratické straně (PES). V současné době je naší jednoznačnou prioritou využití fondů EU, a to včetně využití možností globalizačního fondu, a to jak z hlediska rozsahu, tak zaměření na projekty, jež jsou v době ekonomického útlumu nezbytně potřebné. Potenciální efektivní využití těchto zdrojů zajistí realizaci projektů, které mohou při minimálních investicích státních financí podpořit ekonomiku čelící krizi. Nejde ovšem jen o redefinici stávajících programů či vytváření tlaku, aby byla rozhodnutí EU v souladu s našimi prioritami. Jde rovněž o podporu již běžících projektů. Mnohé se totiž v důsledku ekonomické a finanční krize dostaly do obtíží. Je nezbytné dbát o transparentnost a důslednou kontrolu efektivity čerpání evropských peněz a předcházet problémům, které by mohly v krajním případě vést až k povinnosti dotační peníze vrátit. Dalším důležitým evropským úkolem ČSSD je zajistit našim firmám v době krize férové tržní prostředí. Může se stát, že budou některé vlády v zájmu ochrany vlastního trhu tlačit na své domácí firmy, aby omezily svoji výrobu v zahraničí. Pokud by se tento trend nezdravě rozšířil, mohlo by to mít na vývoj naší ekonomiky dramatický vliv. EU platforma, bilaterální jednání a včasná indikace problémů mohou riziko této hrozby snížit. ČSSD bude také prosazovat uplatňování závěrů jednání skupiny G20 v Londýně ze dne 2. dubna 2009, kde byl v celosvětovém měřítku vyhlášen boj proti regulatorním a daňovým rájům. Chceme přispět k tomu, aby EU zlikvidovala regulatorní a daňové ráje na území svých států a v blízkém okolí, stala se v této oblasti leaderem, a dala tak příklad celému světu. Evropské firmy by měly být zdaňovány v zemích, kde působí, ne v nějakých off-shorech na druhém konci planety. 6. EVROPSKÝ ROZMĚR KRIZOVÉ PROBLEMATIKY V neposlední řadě nám rovnoprávné členství v EU dává šanci řešit problémy, které může ekonomická krize našim podnikům způsobit, na evropské platformě. Naše pozice je zde překvapivě

11 7. NĚKTERÁ OPATŘENÍ V KLÍČOVÝCH SEKTORECH EKONOMIKY NĚKTERÁ OPATŘENÍ V KLÍČOVÝCH SEKTORECH EKONOMIKY Konkrétní kroky pro rozvoj ekonomiky 7. Česká ekonomika Základní osy priorit ČSSD v oblasti legislativy: Modernizace dopravní infrastruktury. Posílení energetické bezpečnosti (ropa, plyn). Dostavba JE Temelín a modernizace J E Dukovany. Protipovodňová opatření, výstavba nových rybníků. Urychlení přípravy a schvalování liniových staveb. Během ekonomické krize se stát v některých odvětvích stává investorem poslední záchrany. Svými zakázkami, které by ovšem neměly být bezúčelné, ale řešit jeho potřeby, je schopen podpořit postižené firmy. Pro státní pokladnu je to nakonec i výhodné těží z krizí stlačených cen. Přednost by měly mít takové projekty, které přispějí ke zmírnění dopadů ekonomické krize (vyšší podíl lidské práce a domácích subdodávek), povedou k žádoucím strukturálním změnám (ekologizace, snižování spotřeby energií, zvyšování přidané hodnoty, zavádění nových technologií a inovací) a zároveň plní strategické cíle státu. Uvedené podmínky splňují například tyto oblasti: ekologické veřejné stavby včetně bytové výstavby, modernizace a rozšiřování dopravní infrastruktury (silnice, dálnice, železnice, vodní cesty) nebo zvýšení energetického zabezpečení (dodatečné zásobníky na plyn a ropu) a energetické infrastruktury, podpora inovačních a vědeckovýzkumných kapacit. V době krize je potřeba soustředit se především na projekty, které je možné spustit co nejrychleji. Jen u takových lze očeká- vat brzké pozitivní ovlivnění ekonomické situace. Zakázky, které budou realizovány (a placeny) až v dalších letech, firmám, jež dopady krize pociťují právě teď, moc nepomohou. ČSSD plánuje prosazení zákona, který umožní rychlejší a jednodušší výkup pozemků pro liniové stavby, a umožní tak jejich rychlejší zahájení. Vhodnými projekty k překonání hospodářské krize jsou také výstavby protipovodňových krajinných prvků, např. odbahňování stávajících a zakládání nových rybníků. Neméně důležité jsou opravy. Sice jsou pracovně náročnější, lze s nimi však začít rychleji než s velkostavbami. Do této kategorie spadá např. zateplování panelových, veřejných i soukromých budov. Potřebu zvýšených veřejných výdajů v době krize je vhodné využít k vyřešení problémů v oblasti životního prostředí. Investice do čističek odpadních vod, třídění biologického odpadu a efektivnějšího využití biomasy budou trvalým přínosem i po skončení hospodářské krize. Další oblastí, která nesmí uniknout naší pozornosti, je zemědělství. V rámci unijní zemědělské politiky je třeba hledat nástroje k jeho udržení, či dokonce případné expanzi. Rezervy jsou patrné např. v oblasti biopaliv a obnovitelných zdrojů. V této sféře by měly pomoci osvědčené státní instituce, jako je PGRLF. Zároveň je možno hledat synergie mezi podporou firem (zaměstnanosti) a přímým bojem proti dopadům krize. Obě hlediska splňuje kupříkladu výstavba sociálních a startovních bytů pro mladé, kterou mohou obce iniciovat. Další z variant povzbuzení ekonomiky je využití vlivu vlády ve státních a státem dominovaných podnicích k zahájení některých významných investic. Vlajkové lodě projektů tohoto typu jsou dvě: dostavba jaderné elektrárny Temelín a modernizace jaderné elektrárny Dukovany společností ČEZ, a. s. Výhodou podobných investic je i to, že nejsou započítávány do výše veřejného zadlužení. Navíc zároveň plní úlohu kvazi fiskálního stimulu. K tomu je potřebné podpořit technické vzdělávání, revitalizaci lidských zdrojů i technických a materiálních kapacit v dané oblasti.

12

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Ing. Jiří Paroubek Charakteristika současné etapy ve vývoji českého hospodářství po roce 1989 převážila pozitiva: podařilo se vytvořit

Více

Jiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR

Jiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Jiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Charakteristika současné etapy - ve vývoji českého hospodářství po roce 1989 převážila pozitiva: podařilo se vytvořit

Více

STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 2007 A V DALŠÍCH LETECH

STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 2007 A V DALŠÍCH LETECH STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 27 A V DALŠÍCH LETECH Mirek Topolánek předseda vlády ČR Stav veřejných financí vládní deficit Trvale deficitní hospodaření -1-2 -3 % HDP -4-5 -6-7 -8 Saldo vládního sektoru

Více

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN?

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Od propuknutí celosvětové hospodářské a finanční krize trpí EU nízkou úrovní investic. Ke zvrácení tohoto sestupného trendu a pro pevné navedení

Více

po modré společně Společně Plus pro ekonomiku a podnikání

po modré společně Společně Plus pro ekonomiku a podnikání po modré společně Společně Plus pro ekonomiku a podnikání Společně Plus pro ekonomiku a podnikání Ing. Vlastimil Tlustý, stínový ministr financí Není náhoda, že nejrychleji rostoucími ekonomikami v Evropě

Více

Statistika a bilance hospodaření veřejných rozpočtů. Ing. Zdeněk Studeník Otrokovice, 20. 11. 2014

Statistika a bilance hospodaření veřejných rozpočtů. Ing. Zdeněk Studeník Otrokovice, 20. 11. 2014 Statistika a bilance hospodaření veřejných rozpočtů Ing. Zdeněk Studeník Otrokovice, 20. 11. 2014 Motto Rozpočet by měl být vyvážený, státní pokladna by se měla znovu naplnit, veřejný dluh by se měl snížit,

Více

Státní rozpočet 2015 a připravované změny daní s dopady do rozpočtů samospráv

Státní rozpočet 2015 a připravované změny daní s dopady do rozpočtů samospráv Státní rozpočet 2015 a připravované změny daní s dopady do rozpočtů samospráv Rozpočet a finanční vize měst a obcí Autoklub ČR Praha - 11. září 2014 Mgr. Simona Hornochová Náměstkyně ministra financí Obsah

Více

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD. Samostatný odbor finanční stability

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD. Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability 0 ZÁTĚŽOVÉ TESTY LISTOPAD 0 ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR (LISTOPAD 0) SHRNUTÍ Výsledky zátěžových testů bankovního

Více

Česká ekonomika v roce 2013 očima nové prognózy ČNB. Miroslav Singer

Česká ekonomika v roce 2013 očima nové prognózy ČNB. Miroslav Singer Česká ekonomika v roce 2013 očima nové prognózy ČNB Miroslav Singer guvernér, Česká národní banka CFO Club Praha, 20. února 2013 Stávající situace čs. ekonomiky Česká ekonomika se nachází již zhruba rok

Více

Ekonomický výhled ČR

Ekonomický výhled ČR Ekonomický výhled ČR Miroslav Singer guvernér, Česká národní banka Den otevřených dveří České národní banky Praha, 8. června 2013 Finanční a dluhová krize v eurozóně Podobně jako povodně neznají hranic,

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

25.3.2013 AGENDA 2014. 25. března 2013. www.ods.cz

25.3.2013 AGENDA 2014. 25. března 2013. www.ods.cz AGENDA 2014 25. března 2013 1 Agenda 2014 stanovuje program, který ODS bude prosazovat do konce řádného volebního období, tedy v letech 2013 a 2014. 2 Hlavní cíle, kterými se chceme řídit v následujícím

Více

Očekává se, že region jako celek vykáže v příštím roce pozitivní růst, poté, co se ekonomiky SNS stabilizují a začnou se zotavovat (viz tabulka).

Očekává se, že region jako celek vykáže v příštím roce pozitivní růst, poté, co se ekonomiky SNS stabilizují a začnou se zotavovat (viz tabulka). Průzkum MMF REGIONÁLNÍ EKONOMICKÁ TÉMATA Země nově vznikajících trhů v Evropě očekávají silnější růst, ale čelí novým rizikům IMF Survey 13. listopad 2015 Dělníci na ropném vrtu v Rusku: Zatímco většina

Více

ský ČNB Miroslav Singer viceguvernér, V. Finanční fórum Zlaté koruny Praha, 23. září 2009

ský ČNB Miroslav Singer viceguvernér, V. Finanční fórum Zlaté koruny Praha, 23. září 2009 Aktuáln lní hospodářský ský vývoj v ČR R očima o ČNB Miroslav Singer viceguvernér, r, Česká národní banka V. Finanční fórum Zlaté koruny Praha, 23. září 2009 Krize ve světě Příčiny krize: dlouhodobý souběh

Více

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Zurück 24.06.2009 Vyšší investice v zemích střední a východní Evropy, které vedly k rozšiřování

Více

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální

Více

Česká ekonomika v roce 2014. Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru

Česká ekonomika v roce 2014. Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru Česká ekonomika v roce 2014 Přehled ekonomiky České republiky HDP Zaměstnanost Inflace Cenový vývoj Zahraniční investice Platební bilance Průmysl Zahraniční obchod Hlavní charakteristiky české ekonomiky

Více

OVÁNÍ KONKURENCESCHOPNOSTI ČESKÉ EKONOMIKY

OVÁNÍ KONKURENCESCHOPNOSTI ČESKÉ EKONOMIKY ZVYŠOV OVÁNÍ KONKURENCESCHOPNOSTI ČESKÉ EKONOMIKY Mirek Topolánek předseda vlády ČR Fourth Business Roundtable with the Government of the Czech Republic ic,, 20.11.2007 REFORMNÍ DOKTRÍNA FILOZOFIE REFORMNÍ

Více

ČESKÁ EKONOMIKA 2015. Ing. Martin Hronza ČESKÁ EKONOMIKA 2015. ředitel odboru ekonomických analýz

ČESKÁ EKONOMIKA 2015. Ing. Martin Hronza ČESKÁ EKONOMIKA 2015. ředitel odboru ekonomických analýz 1 Přehled ekonomiky České republiky HDP Trh práce Inflace Platební bilance Zahraniční investice Průmysl Zahraniční obchod 2 Hlavní charakteristiky české ekonomiky Malá, otevřená ekonomika, výrazně závislá

Více

Aktuální makroekonomická prognóza a výhled měnové politiky

Aktuální makroekonomická prognóza a výhled měnové politiky Aktuální makroekonomická prognóza a výhled měnové politiky Rozpočet a finanční vize měst a obcí 11. září 14 Praha Autoklub ČR Smetanův sál Petr Král Ředitel odboru měnové politiky a fiskálních analýz Sekce

Více

Bulharsko? Přemýšlejte o něm

Bulharsko? Přemýšlejte o něm Bulharsko? Přemýšlejte o něm Martin Vacek ředitel pobočky PETERKA & PARTNERS v Sofii www.peterkapartners.com Pár ekonomických dat za 2. čtvrtletí roku 2008 Růst HDP ve výši 7,1 % Růst domácí poptávky ve

Více

Sociální reformy. Zhoršení stavu předvolebním zvýšením mandatorních výdajů o 68 miliard Kč

Sociální reformy. Zhoršení stavu předvolebním zvýšením mandatorních výdajů o 68 miliard Kč Sociální reformy Petr Nečas Hlavní cíl zastavení tempa zadlužování země Hlavní problém prudké tempo zadlužování státu růstem mandatorních výdajů především v posledních dvou letech vlády Jiřího Paroubka

Více

Makroekonomický vývoj a trh práce

Makroekonomický vývoj a trh práce Makroekonomický vývoj a trh práce Petr Král Ředitel odboru měnové politiky a fiskálních analýz Sekce měnová a statistiky Setkání bankovní rady ČNB s představiteli Českomoravské konfederace odborových svazů

Více

Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR

Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR Konference Rozdíly v konkurenceschopnosti mezi státy EU předpoklady a bariéry jejich překonání 11.dubna 2014, Brno Konkurenceschopnost - srovnání ČR s vybranými

Více

Kam směřuje Evropa? II. Aktuální makroekonomický vývoj ve střední na východní Evropě a dopad hospodářské krize: Stabilizace či růst?

Kam směřuje Evropa? II. Aktuální makroekonomický vývoj ve střední na východní Evropě a dopad hospodářské krize: Stabilizace či růst? Kam směřuje Evropa? II. Aktuální makroekonomický vývoj ve střední na východní Evropě a dopad hospodářské krize: Stabilizace či růst? Petr Zahradník, Ekonomický konzultant a analytik, Člen Národní ekonomické

Více

Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku

Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku Prof. Ing. KAMIL JANÁČEK, CSc. Člen bankovní rady Česká národní banka Klub Stratég 7. ledna 1 Obsah prezentace Analýza současného stavu ekonomiky

Více

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Reforma rozpočtu EU Eurocentrum Praha 30. října 2008 Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Obsah 1. Současná struktura rozpočtu EU 2. Rozhodnutí o revizi 3. Veřejná debata 4. Revize

Více

NÁVRHY ZMĚN PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ V OBLASTI DAŇOVÉ

NÁVRHY ZMĚN PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ V OBLASTI DAŇOVÉ NÁVRHY ZMĚN PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ V OBLASTI DAŇOVÉ Daňová reforma 2008 2010 Mirek Topolánek předseda vlády ČR 1. Daňová kvóta 40 35 30 25 20 15 10 5 0 1995 1997 1999 2001 2003 2005* Průměr zemí OECD Česká

Více

Priority polského předsednictví v Radě EU (1. července 31. prosince 2011)

Priority polského předsednictví v Radě EU (1. července 31. prosince 2011) Priority polského předsednictví v Radě EU (1. července 31. prosince 2011) Polsko v rámci svého předsednictví v Radě EU hodlá nastartovat ekonomický a politický růst Evropské unie pomocí těchto priorit:

Více

Jaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016?

Jaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016? JE ČAS SE OZVAT Jaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016? 1. důvod Po dlouhém období ekonomické krize se Česká republika výrazně zotavuje. V loňském roce dosáhla dvouprocentního

Více

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR SRPEN. Samostatný odbor finanční stability

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR SRPEN. Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR SRPEN Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY SRPEN ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR (SRPEN ) SHRNUTÍ Výsledky aktuálních zátěžových testů bankovního

Více

Evropské fondy v období 2014-2020 obce a města

Evropské fondy v období 2014-2020 obce a města 5/3/2013 JUDr. Ing. Tomáš Novotný, Ph.D. Evropské fondy v období 2014-2020 obce a města Kolik zbývá čerpat prostředků ERDF v ROP SČ ERDF (kurz: 24,50 Kč/Euro) Doprava Cestovní ruch Integrovaný rozvoj území

Více

Quo Vadis.. Opět. Luděk Niedermayer Ekonomický růst ČR Očekávání v pohybu Původní předpoklad bylo pokračování postupného oživení se zlepšující se 8 strukturou růstu (růst v roce 2012 urychlí na cca. 2,5%)

Více

Evropská politika soudržnosti 2014 2020

Evropská politika soudržnosti 2014 2020 Evropská politika soudržnosti 2014 2020 Návrhy Evropské komise Politika soudržnosti Struktura prezentace 1. Proč Komise navrhuje změny pro roky 2014-2020? 2. Jaké jsou hlavní zmeny? 3. Jaké bude financování

Více

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce,

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, 1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, druhy práce, pojem pracovní síla Výroba, výrobní faktory,

Více

Quo vadis? Světová Finanční a Ekonomická krize, její dopad na ČR Únor 2009. Luděk Niedermayer Director Consulting, Deloitte ČR

Quo vadis? Světová Finanční a Ekonomická krize, její dopad na ČR Únor 2009. Luděk Niedermayer Director Consulting, Deloitte ČR Quo vadis? Světová Finanční a Ekonomická krize, její dopad na ČR Únor 2009 Luděk Niedermayer Director Consulting, Deloitte ČR Svět kolem nás update Leden 2009 Finanční krize odstartovala před více než

Více

Měnové kursy, euro a cenová konkurenceschopnost

Měnové kursy, euro a cenová konkurenceschopnost Měnové kursy, euro a cenová konkurenceschopnost Jan Frait člen bankovní rady ČNB Perspektivy automobilového průmyslu Autosalon Brno, 3.6.2005 Centrální banka a automobilový průmysl? ČNB je institucí, jež

Více

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny?

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny? Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny? Drahomíra Dubská Mezinárodní vědecká konference Insolvence 2014: Hledání cesty k vyšším výnosům pořádaná v rámci projektu

Více

JISTOTY pro lidi, NADĚJE pro naši zemi

JISTOTY pro lidi, NADĚJE pro naši zemi JISTOTY pro lidi, NADĚJE pro naši zemi PROGRAM pro volby do Poslanecké sněmovny ČR 2009 1 Mgr. František BUBLAN Lídr kandidátky kraje Vysočina Vážení občané, hlavním cílem politiky sociální demokracie

Více

Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku

Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku Prof. Ing. KAMIL JANÁČEK, CSc. Člen bankovní rady Česká národní banka XIII. Exportní fórum (Asociace exportérů) 7. listopadu 214 Obsah prezentace

Více

26.3.2014. Příprava a členství v EU. Příprava na vstup do EU (před rokem 2004) Po vstupu do EU (po roce 2004) Příprava a členství v eurozóně

26.3.2014. Příprava a členství v EU. Příprava na vstup do EU (před rokem 2004) Po vstupu do EU (po roce 2004) Příprava a členství v eurozóně 27. března, 2014, Brno Ex ante koordinace hospodářských politik co čeká ČR? doc. Ing. Lubor Lacina, Ph.D. Mendel European Centre Jean Monnet Centre of Excelllence Příprava a členství v EU strana 2 Příprava

Více

Rating Moravskoslezského kraje

Rating Moravskoslezského kraje Rating Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj Krajský úřad 28. října 117 702 18 Ostrava Tel.: 595 622 222 E-mail: posta@kr-moravskoslezsky.cz RATING MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE V červnu roku 2008 byla

Více

Jak stabilizovat veřejný dluh?

Jak stabilizovat veřejný dluh? Jak stabilizovat veřejný dluh? Prof. Jan Švejnar E-mail: kancelar@jansvejnar.cz web: http://idea.cerge-ei.cz 9. června 2011 Struktura prezentace Fiskální situace ČR v mezinárodním srovnání Ekonomie vývoje

Více

POMOC BANK MUNICIPALITÁM V DOBĚ FINANČNÍ A EKONOMICKÉ KRIZE

POMOC BANK MUNICIPALITÁM V DOBĚ FINANČNÍ A EKONOMICKÉ KRIZE POMOC BANK MUNICIPALITÁM V DOBĚ FINANČNÍ A EKONOMICKÉ KRIZE Rozpočet a finanční vize měst a krajů 2009 Praha, 24.9.2009 Jan Hanuš Municipality a programy veřejné podpory Komerční banka AKTUÁLNÍ EKONOMICKÁ

Více

Domácí a světový ekonomický vývoj. Pavel Řežábek. člen bankovní rady ČNB

Domácí a světový ekonomický vývoj. Pavel Řežábek. člen bankovní rady ČNB Domácí a světový ekonomický vývoj Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Ekonomická přednáška v rámci odborné konference Očekávaný vývoj automobilového průmyslu v ČR a střední Evropě Brno, 21. října 2015

Více

VÝVOJ EKONOMIKY ČR WWW.SPCR.CZ

VÝVOJ EKONOMIKY ČR WWW.SPCR.CZ VÝVOJ EKONOMIKY ČR WWW.SPCR.CZ VÝVOJ EKONOMIKY ČR: PŘEHLED A KOMENTÁŘE SP ČR ZPRACOVAL: BOHUSLAV ČÍŽEK (BCIZEK@SPCR.CZ) ZPRACOVÁNO K 30.10.2015 VÝZNAM PRŮMYSLU Průmysl (2014) 32,4% podíl na přidané hodnotě

Více

Makroekonomický vývoj a situace na trhu práce

Makroekonomický vývoj a situace na trhu práce Makroekonomický vývoj a situace na trhu práce Setkání s představiteli odborových svazů Tomáš Holub Ředitel sekce měnovm nové a statistiky Praha, 3.11.9 Plán n prezentace Vnější prostředí Veřejné finance

Více

STAVEBNICTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY ZÁKLADNÍ INFORMACE

STAVEBNICTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY ZÁKLADNÍ INFORMACE STAVEBNICTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY ZÁKLADNÍ INFORMACE PODKLADY PRO JEDNÁNÍ S PREZIDENTEM REPUBLIKY MILOŠEM ZEMANEM DNE 17. 7. 2013 1 VÝZNAM STAVEBNICTVÍ PRO EKONOMIKU ČESKÉ REPUBLIKY Stavebnictví významným způsobem

Více

Budoucnost kohezní politiky EU

Budoucnost kohezní politiky EU Budoucnost kohezní politiky EU Daniela Grabmüllerová Stanislav Cysař Ministerstvo pro místní rozvoj Rozpočet a finanční vize obcí, měst a krajů Praha, 23. září 2010 Klíčové milníky - EU Schválení Strategie

Více

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie

Evropská unie. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Fondy Evropské unie Fondy Evropské unie Fondy EU představují hlavní nástroj realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Jejich prostřednictvím

Více

Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR

Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR Opatření ke zvýšení konkurenceschopnosti ČR Jak zvýšit konkurenceschopnost ČR a EU? Podnikatelské fórum: 10 let ČR v EU 30. dubna 2014, Praha Inovace mezinárodní srovnání ČESKÁ REPUBLIKA Zdroj: OECD Inovace

Více

Webinář ČP INVEST. Srpen 2015 Praha Daniel Kukačka Portfolio manažer

Webinář ČP INVEST. Srpen 2015 Praha Daniel Kukačka Portfolio manažer 1 Webinář ČP INVEST Srpen 2015 Praha Daniel Kukačka Portfolio manažer 2 Vývoj ekonomiky USA HDP se v 2Q 2015 zvýšil o 2,7 % po slabých 0,6 % v 1Q 2015 Predikce HDP za celý rok 2015 = 2,6 % Ekonomiku táhne

Více

Projevy a řešení krize v sektoru nefinančních podniků

Projevy a řešení krize v sektoru nefinančních podniků Projevy a řešení krize v sektoru nefinančních podniků Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Zvládání finančních krizí: evropský a americký

Více

Zavedení eura. Mirek Topolánek ČR

Zavedení eura. Mirek Topolánek ČR Zavedení eura v České republice Mirek Topolánek předseda vlády ČR Brownovy testy Dostatečnáflexibilitatrhůschopných ustát změnu ekonomického klimatu Dopad na investice Dopad na zaměstnanost Dopad na britský

Více

Pozměňovací návrh k návrhu zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů (sněmovní tisk č. 772)

Pozměňovací návrh k návrhu zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů (sněmovní tisk č. 772) Pozměňovací návrh k návrhu zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů (sněmovní tisk č. 772) V 7 se na konec přidává odstavec následujícího znění: (8) Výdaje odpovídající

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ

Více

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy 8 NEZAMĚSTNANOST 8.1 Klíčové pojmy Ekonomicky aktivní obyvatelstvo je definováno jako suma zaměstnaných a nezaměstnaných a míra nezaměstnanosti je definovaná jako procento ekonomicky aktivního obyvatelstva,

Více

Nejvyššíčas pro snižování deficitu veřejných rozpočtů! Mirek Topolánek předseda vlády ČR

Nejvyššíčas pro snižování deficitu veřejných rozpočtů! Mirek Topolánek předseda vlády ČR Nejvyššíčas pro snižování deficitu veřejných rozpočtů! Mirek Topolánek předseda vlády ČR Vývoj strukturálních deficitů v EU Zlepšení strukturálních deficitů díky pozitivnímu ekonomickému vývoji v roce

Více

12. Mezinárodní aspekty veřejných financí. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

12. Mezinárodní aspekty veřejných financí. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. 12. Mezinárodní aspekty veřejných financí Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. 12.1 Charakteristika mezinárodních veřejných financí peněžní vztahy vznikající při získávání, rozdělování, přerozdělování a užití

Více

Ekonomická krize. Pohled ČMKOS 11.3.2009

Ekonomická krize. Pohled ČMKOS 11.3.2009 Ekonomická krize Pohled ČMKOS 1 11.3.2009 Příčiny krize a důsledky I. Základní příčiny Krize je především krizí neoliberálních koncepcí, které ovládly v posledních 30. letech jak ekonomické myšlení tak

Více

Stav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů

Stav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů Stav a předpokládaný vývoj veřejných financí a vytváření zdrojů Prof. Michal Mejstřík Petr Janský, M.Sc. EEIP, a.s. Institut ekonomických studií, Fakulta sociálních věd Univerzita Karlova II. konference

Více

Návrh rozpočtu Ústeckého kraje na rok 2015

Návrh rozpočtu Ústeckého kraje na rok 2015 Návrh Ústeckého kraje na rok 2015 Návrh Ústeckého kraje na rok 2015 byl sestaven na základě platné legislativy ČR, v souladu s rozpočtovým výhledem Ústeckého kraje na období 2014 2018, s Rozpočtovými pravidly

Více

Valorizace valorizace důchodů 2014 např. výše důchodu v roce 2013 11.256 Kč

Valorizace valorizace důchodů 2014 např. výše důchodu v roce 2013 11.256 Kč Valorizace zvýšení důchodů nejčastěji od lednové splátky důchodu, zvyšování základní výměry důchodu, procentní výměry (podle odpracovaných let a odvodů) nebo obou složek do r. 2011 schvalovala vláda vládní

Více

Průzkum makroekonomických prognóz

Průzkum makroekonomických prognóz Průzkum makroekonomických prognóz MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní tendence,

Více

3 Hospodaření vládního sektoru deficit a dluh

3 Hospodaření vládního sektoru deficit a dluh 3 Hospodaření vládního sektoru deficit a dluh 3.1 Vládní strategie a střednědobé fiskální cíle Hlavními cíli vlády v oblasti fiskální politiky (viz Kapitola 1), které se budou promítat do hospodaření vládního

Více

Ekonomický výhled v kontextu dnešní nejistoty

Ekonomický výhled v kontextu dnešní nejistoty Ekonomický výhled v kontextu dnešní nejistoty Patria Finance, a.s., Jungmannova 24, 11 Praha 1, Česká Republika, tel.: +42 221 424 111, fax: +42 221 424 196, e-mail: marek@patria.cz Obsah Nestabilita na

Více

Pohled ČNB na aktuální makroekonomický vývoj a střednědobý výhled

Pohled ČNB na aktuální makroekonomický vývoj a střednědobý výhled Pohled ČNB na aktuální makroekonomický vývoj a střednědobý výhled Jiří Rusnok Člen bankovní rady Česká národní banka Business and Investment Forum Ostrava, 8. října 214 Hlavní role centrální banky V rámci

Více

FINANČNÍ KRIZE A JEJÍ DOPADY NA OBCE A MĚSTA. Ing. Luděk Tesař

FINANČNÍ KRIZE A JEJÍ DOPADY NA OBCE A MĚSTA. Ing. Luděk Tesař FINANČNÍ KRIZE A JEJÍ DOPADY NA OBCE A MĚSTA Ing. Luděk Tesař Ing. Luděk Tesař 1998 2006 2002 2006 2006 2007 2007 dosud Ministerstvo financí poradce ministra, analytik RUD - posílení daňových příjmů samospráv

Více

Jak fungují evropské dotace

Jak fungují evropské dotace Jak fungují evropské dotace Ing. Marcela Tomášová m.tomasova@regionhranicko.cz 14. října 2008 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Základní principy získávání

Více

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti Měření nezaměstnanosti Nezaměstnanost 15.3.2012 Kdo je nezaměstnaný? Ekonomicky aktivní ob. Celkové obyvatelstvo Ekonomicky neaktivní ob. Zaměstnaní Nezaměstnaní důchodci studenti rodičovská dovolená Zaměstnaní:

Více

Konkurenceschopnost české ekonomiky a střednědobý výhled

Konkurenceschopnost české ekonomiky a střednědobý výhled Konkurenceschopnost české ekonomiky a střednědobý výhled Jiří Rusnok Člen bankovní rady Česká národní banka Strojírenství Ostrava Ostrava, 22. dubna 215 Konkurenceschopnost - definice Konkurenceschopnost

Více

3. Konvergenční procesy

3. Konvergenční procesy . Konvergenční procesy.. Nominální konvergence Česká republika neměla v předchozích letech s plněním maastrichtských kritérií nominální konvergence směrem k průměrné úrovni hospodářské a měnové unie v

Více

Volební program TOP 09 ENERGETIKA. Jan Husák

Volební program TOP 09 ENERGETIKA. Jan Husák 17/09/2013 Volební program TOP 09 Jan Husák Energetika = klíčová oblast ekonomiky, Přímý vliv na bezpečnost a suverenitu státu. Strategické odvětví - nutnost dlouhodobého politického konsenzu napříč politickým

Více

Podpora bydlení v ČR z pohledu současného vývoje ekonomiky

Podpora bydlení v ČR z pohledu současného vývoje ekonomiky Podpora bydlení v ČR z pohledu současného vývoje ekonomiky Ministr pro místní rozvoj Únor 2010 www.mmr.cz 1 Bytová situace v ČR ČR disponuje 427 byty na 1000 obyvatel počet bytů je obdobný jako průměr

Více

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně.

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně. Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie právná odpověď je označena tučně. 1. Jestliže centrální banka nakoupí na otevřeném trhu státní cenné papíry, způsobí tím:

Více

POPTÁVKA A STABILITA ČESKÉ EKONOMIKY

POPTÁVKA A STABILITA ČESKÉ EKONOMIKY POPTÁVKA A STABILITA ČESKÉ EKONOMIKY Vojtěch Spěváček, CES VŠEM (vojtech.spevacek@vsem.cz) Seminář MF, 6. června 2007 Obsah: 1. Význam a pojetí makroekonomické rovnováhy. 2. Jaké změny nastaly na poptávkové

Více

Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek

Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek Konference 25 let kapitalismu v České republice Žofín, 15. listopadu 214 Vladimír Tomšík Česká národní banka Stav ekonomiky na počátku transformace Země

Více

RADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 18. listopadu 2009 (OR. en) 15668/09 AGRI 497

RADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 18. listopadu 2009 (OR. en) 15668/09 AGRI 497 RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 18. listopadu 2009 (OR. en) 15668/09 AGRI 497 PRÁVNÍ PŘEDPISY A JINÉ AKTY Předmět: ROZHODNUTÍ RADY o poskytování státní podpory orgány Polské republiky na nákup zemědělské půdy

Více

Fiskální úmluva v kontextu ekonomické krize. Sekce pro evropské záležitosti Úřad vlády České republiky Duben 2012

Fiskální úmluva v kontextu ekonomické krize. Sekce pro evropské záležitosti Úřad vlády České republiky Duben 2012 Fiskální úmluva v kontextu ekonomické krize Sekce pro evropské záležitosti Úřad vlády České republiky Duben 2012 Obsah: Ekonomická situace Koordinace hospodářské a fiskální politiky v rámci EU Fiskální

Více

Odlišnosti v průběhu a některých způsobech řešení krize v zemích uvnitř a vně eurozóny

Odlišnosti v průběhu a některých způsobech řešení krize v zemích uvnitř a vně eurozóny Odlišnosti v průběhu a některých způsobech řešení krize v zemích uvnitř a vně eurozóny PhDr. Jiří Malý, Ph.D. Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Zvládání finančních

Více

Návrh na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2015

Návrh na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2015 MATERIÁL NA JEDNÁNÍ RADY HOSPODÁŘSKÉ A SOCIÁLNÍ DOHODY Návrh na zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2015 Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny, kterou je povinen zaměstnavatel poskytnout za práci

Více

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Listopad 2008 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Listopad 2008 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika Investiční oddělení Listopad 2008 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Podle údajů zveřejněných začátkem prosince poklesly spotřebitelské ceny během listopadu o 0,5 procenta.

Více

Světová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky

Světová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky Světová ekonomika Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

Komise uvádí ekonomické prognózy pro kandidátské země (2001-2002)

Komise uvádí ekonomické prognózy pro kandidátské země (2001-2002) Komise uvádí ekonomické prognózy pro kandidátské země (2001-2002) Hospodářský rozvoj kandidátských zemí bude pravděpodobně v letech 2001-2002 mohutný, i přes slábnoucí mezinárodní prostředí, po silném

Více

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ČÁST IV Evropská energetika a doprava - Trendy do roku 2030 4.1. Demografický a ekonomický výhled Zasedání Evropské rady v Kodani v prosinci 2002 uzavřelo

Více

Priority zaměstnavatelů v Olomouckém a Zlínském kraji: omezení byrokracie a zajištění kvalitní dopravní infrastruktury

Priority zaměstnavatelů v Olomouckém a Zlínském kraji: omezení byrokracie a zajištění kvalitní dopravní infrastruktury VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ - ŘÍJEN 2010 Zveřejněno: 25. 10. 2010 Priority zaměstnavatelů v Olomouckém a Zlínském kraji: omezení byrokracie a zajištění kvalitní dopravní infrastruktury Definovat priority

Více

Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek

Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice. MUDr. Tomáš Julínek Návrh změny systému zdravotního zabezpečení v České republice MUDr. Tomáš Julínek DNEŠNÍ PROGRAM Důvody pro změnu Návrh nového systému Postup realizace nového systému 1 NUTNOST ZMĚNY Krize institucí v

Více

Ministerstvo financí zveřejnilo v prosinci 2014 zprávu Strategie řízení a financování státního dluhu,

Ministerstvo financí zveřejnilo v prosinci 2014 zprávu Strategie řízení a financování státního dluhu, 22. prosince 2014 Ministerstvo financí zveřejnilo v prosinci 2014 zprávu Strategie řízení a financování státního dluhu, podle které i přes deficit 80 miliard v roce 2014 a deficit 100 miliard plánovaný

Více

Fiskální nerovnováha, veřejný dluh. Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012

Fiskální nerovnováha, veřejný dluh. Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012 Fiskální nerovnováha, veřejný dluh Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012 Fiskální nerovnováha = stav nesouladu mezi rozpočtovými příjmy a výdaji P = V P > V P < V Krátkodobá: nesoulad v jednom rozpočtovém

Více

Projekt Zefektivnění činnosti TAČR v oblasti podpory VaVaI a podpora posilování odborných kapacit organizací veřejné správy v oblasti VaVaI

Projekt Zefektivnění činnosti TAČR v oblasti podpory VaVaI a podpora posilování odborných kapacit organizací veřejné správy v oblasti VaVaI Projekt Zefektivnění činnosti TAČR v oblasti podpory VaVaI a podpora posilování odborných kapacit organizací veřejné správy v oblasti VaVaI Reg. č. CZ.1.04/4.1.00/D4.00003 Projekt Zefektivnění činnosti

Více

MAKROEKONOMICKÝ POHLED NA FINANCOVÁNÍ ZDRAVOTNICTVÍ. Ing. Jan Vejmělek, Ph.D., CFA Hlavní ekonom Komerční banky 14. listopadu 2012

MAKROEKONOMICKÝ POHLED NA FINANCOVÁNÍ ZDRAVOTNICTVÍ. Ing. Jan Vejmělek, Ph.D., CFA Hlavní ekonom Komerční banky 14. listopadu 2012 MAKROEKONOMICKÝ POHLED NA FINANCOVÁNÍ ZDRAVOTNICTVÍ Ing. Jan Vejmělek, Ph.D., CFA Hlavní ekonom Komerční banky 14. listopadu 212 Předkrizové období období konvergence Pozitivní role zahraničního kapitálu

Více

Průběh a projevy krize ve finančním sektoru v EU a v ČR. Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropskéintegrace, NEWTON College, a.s.

Průběh a projevy krize ve finančním sektoru v EU a v ČR. Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropskéintegrace, NEWTON College, a.s. Průběh a projevy krize ve finančním sektoru v EU a v ČR Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropskéintegrace, NEWTON College, a.s. Příčiny současnéfinančníkrize dynamika současnéfinanční krize, lokálnívznik

Více

Konvergence a růst: ČR a sousedé

Konvergence a růst: ČR a sousedé Konvergence a růst: ČR a sousedé Eva Zamrazilová členka bankovní rady Česká národní banka Ekonomický růst : očekávání a nástroje Mezinárodní vědecká konference Bankovní institut vysoká škola Praha, Kongresové

Více

Národní nanotechnologický

Národní nanotechnologický Národní nanotechnologický program (NNP) Zdůvodnění potřebnosti a přínosu NNP pro VaV i výrobu v oblasti nanotechnologií v České republice. 30. 3. 2010 Příprava NNP Příprava národního nanotechnologického

Více

Zdroje financování. Podpora podnikání

Zdroje financování. Podpora podnikání Zdroje financování Podpora podnikání Obsah přednášky Státní podpora podnikání Podpora z národních zdrojů Podpora z fondů EU Operační program rozvoje Získávání dotačních zdrojů Státní podpora podnikání

Více

Materiál pro jednání Předsednictva Rady hospodářské a sociální dohody České republiky dne 16.12.2009

Materiál pro jednání Předsednictva Rady hospodářské a sociální dohody České republiky dne 16.12.2009 Materiál pro jednání Předsednictva Rady hospodářské a sociální dohody České republiky dne 16.12.2009 Návrh krátkodobých opatření pro východiska z krize a řešení jejích důsledků Předkládá: Pracovní tým

Více

Akt pro jednotný trh

Akt pro jednotný trh Akt pro jednotný trh Debata v Evropském domě 8. dubna 2011 Jaroslav Šulc Sulc.jaroslav@cmkos.cz Ekonomický poradce ČMKOS Jungmanova 24, Praha 1 Dilema konsolidace nebo růst? Nutnost vyjít z krize - vytvořením

Více

Cesta vpřed s pomocí finančních nástrojů ESIF. Fond soudržnosti. Finanční nástroje

Cesta vpřed s pomocí finančních nástrojů ESIF. Fond soudržnosti. Finanční nástroje Cesta vpřed s pomocí finančních nástrojů ESIF Fond soudržnosti 2 spolufinancované ze zdrojů Fondu soudržnosti jsou udržitelným a efektivním způsobem investic do posilování hospodářské, sociální a územní

Více

Posílení fiskálního rámce ČR

Posílení fiskálního rámce ČR Posílení fiskálního rámce ČR David PRUŠVIC odbor Finanční politika Národní rozpočtové rámce: Evropská legislativa a zkušenosti z EU 9. října 2014, Praha, Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR České republiky,

Více