KANALIZANÍ ÁD STOKOVÉ SÍT MSTA KLADNA

Transkript

1 Vodárny Kladno Mlník, a.s. U Vodojemu 3085, Kladno KANALIZANÍ ÁD STOKOVÉ SÍT MSTA KLADNA Bezen

2 2

3 OBSAH 1. Titulní list kanalizaního ádu 2. Úvodní ustanovení kanalizaního ádu 2.1. Vybrané povinnosti pro dodržování kanalizaního ádu 2.2. Cíle kanalizaního ádu 3. Popis území 3.1. Charakter lokality 3.2. Cíle kanalizaního ádu 4. Technický popis stokové sít 4.1. Popis a hydrotechnické údaje 4.2. Hydrologické údaje 4.3. Grafická píloha Údaje o istírn odpadních vod 5.1. Kapacita a limity vypouštného zneištní 5.2. Souasné výkonové parametry OV 5.3. ešení dešových vod 6. Údaje o recipientu 7. Seznam látek, které nejsou odpadními vodami 8. Nejvyšší pípustné množství a zneištní odpadních vod vypouštných do kanalizace 9. Mení množství odpadních vod 10. Opatení pi poruchách a haváriích a mimoádných událostech 11. Kontrola odpadních vod u sledovaných odbratel Povinnosti producent odpadních vod Výet a informace o sledovaných producentech Rozsah a zpsob kontroly odpadních vod Kontrola dodržování podmínek, stanovených kanalizaním ádem 13. Aktualizace a revize kanalizaního ádu 3

4 1. TITULNÍ LIST KANALIZANÍHO ÁDU NÁZEV OBCE A PÍSLUŠNÉ STOKOVÉ SÍT : KLADNO IDENTIFIKANÍ ÍSLO MAJETKOVÉ EVIDENCE STOKOVÉ SÍT (PODLE VYHLÁŠKY. 428/2001 Sb.) : / /1 IDENTIFIKANÍ ÍSLO MAJETKOVÉ EVIDENCE ISTÍRNY ODPADNÍCH VOD (PODLE VYHLÁŠKY. 428/2001 Sb.) : / 1 Psobnost tohoto kanalizaního ádu se vztahuje na vypouštní odpadních vod do stokové sít msta Kladna zakonené istírnou mstských odpadních vod v mst Kladno - Vrapice. Vlastník kanalizace : Vodárny Kladno Mlník, a.s. Identifikaní íslo (I) : Sídlo : U Vodojemu 3085, Kladno Provozovatel kanalizace : Vodárny Kladno Mlník, a.s. Identifikaní íslo (I) : Sídlo : U Vodojemu 3085, Kladno Zpracovatel kanalizaní ádu : VKM, a.s. - Ing.Brouek Jií Datum zpracování : Bezen 2004 Záznamy o platnosti kanalizaního ádu : Kanalizaní ád byl schválen podle 14 zákona. 274/2001 Sb., rozhodnutím místn píslušného vodoprávního úadu. j.... ze dne razítko a podpis schvalujícího úadu 4

5 2. ÚVODNÍ USTANOVENÍ KANALIZANÍHO ÁDU Úelem kanalizaního ádu je stanovení podmínek, za nichž se producentm odpadních vod (odbratelm) povoluje vypouštt do kanalizace odpadní vody z ureného místa, v uritém množství a v urité koncentraci zneištní v souladu s vodohospodáskými právními normami zejména zákonem. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veejnou potebu a zákonem. 254/2001 Sb., o vodách a to tak, aby byly plnny podmínky vodoprávního povolení k vypouštní odpadních vod do vod povrchových. Základní právní normy urující existenci, pedmt a vztahy plynoucí z kanalizaního ádu : - zákon. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veejnou potebu (zejména 9, 10, 14, 18, 19, 32, 33, 34, 35) - zákon. 254/2001 Sb., o vodách (zejména 16) - vyhláška. 428/2001 Sb., ( 9, 14, 24, 25, 26) a jejich eventuální novely VYBRANÉ POVINNOSTI PRO DODRŽOVÁNÍ KANALIZANÍHO ÁDU a) Vypouštní odpadních vod do kanalizace vlastníky pozemku nebo stavby pipojenými na kanalizaci a produkujícími odpadní vody (tj. odbratel) v rozporu s kanalizaním ádem je zakázáno ( 10 zákona. 274/2001 Sb.) a podléhá sankcím podle 33, 34, 35 zákona. 274/2001 Sb., b) Vlastník pozemku nebo stavby pipojený na kanalizaci nesmí z tchto objekt vypouštt do kanalizace odpadní vody do nich dopravené z jiných nemovitostí pozemk, staveb nebo zaízení bez souhlasu provozovatele kanalizace, c) Nov smí vlastník nebo provozovatel kanalizace pipojit na tuto kanalizaci pouze stavby a zaízení, u nichž vznikající odpadní nebo jiné vody, nepesahují ped vstupem do veejné kanalizace míru zneištní pípustnou kanalizaním ádem. V pípad pesahující urené míry zneištní je odbratel povinen odpadní vody ped vstupem do kanalizace pedišovat, d) Vlastník kanalizace je povinen podle 25 vyhlášky 428/2001 Sb. zmnit nebo doplnit kanalizaní ád, zmní-li se podmínky, za kterých byl schválen, e) Kanalizaní ád je výchozím podkladem pro uzavírání smluv na odvádní odpadních vod kanalizací mezi vlastníkem kanalizace a odbratelem, f) Provozovatel kanalizace shromažuje podklady pro revize kanalizaního ádu tak, aby tento dokument vyjadoval aktuální provozní, technickou a právní situaci, g) Další povinnosti vyplývající z textu kanalizaního ádu jsou uvedeny v následujících kapitolách. 5

6 2.2. CÍLE KANALIZANÍHO ÁDU Kanalizaní ád vytváí právní a technický rámec pro užívání stokové sít msta Kladna tak, aby zejména : a) byla plnna rozhodnutí vodoprávního úadu, b) nedocházelo k porušení materiálu stokové sít a objekt, c) bylo zarueno bezporuchové ištní odpadních vod v istírn odpadních vod a dosažení vhodné kvality kalu, d) byla pesn a jednoznan urena místa napojení vnitní areálové kanalizace významných producent prmyslových odpadních vod do kanalizace pro veejnou potebu, e) odpadní vody byly odvádny plynule, hospodárn a bezpen, f) byla zaruena bezpenost zamstnanc pracujících v prostorách stokové sít. 3. POPIS ÚZEMÍ 3.1. CHARAKTER LOKALITY Msto Kladno má z hlediska odkanalizování dv zcela iddlené lokality, a to oblast Švermova s Kübeckem a ostatní ást Kladna (Rozdlov, Kroehlavy, staré Kladno, Dubí, Dí, Vrapice). Oblast Švermova má vlastní OV, proto pro tuto lokalitu je zpracován samostatný kanalizaní ád. Dále popisovaná lokalita msta Kladna nebude zahrnovat lokalitu Švermov. Ve mst Kladn žije celkem trvale bydlících obyvatel. Z tohoto potu je ekonomicky aktivních. Asi 30 % obyvatel bydlí v rodinných domcích, vtší ást obyvatel bydlí v sídlištích Rozdlov, Sítná a Kroehlavy, Ostrovec. Území msta Kladna je v lokalitách, kde jsou sídlišt budovaná od roku 1947 v pomrn rovinatém terénu s nevýrazným sklonem. V stední ásti starého Kladna jsou dv výrazná údolí, a to Podprhon a Sítenské údolí. V tchto údolích jsou zaátky I. a II. vtve Detovického potoka, které jsou v nkterých úsecích zatrubnné. Sklon msta je od západu k východu. Msto Kladno je na rozvodnici dvou povodí Vltavy a Berounky. Do povodí Berounky teou Rozdlovským potokem a dále Kaákem dešové a naedné splaškové vody v dob deš z jižní ásti starého Rozdlova. Za bezdeštného stavu jsou veškeré splaškové vody z tchto ástí Kladna erpané do kanalizace povodí stoky A. Do povodí Vltavy jsou splaškové a dešové vody odvádné a) Detovickým potokem Do Detovického potoka jsou splaškové, prmyslové a dešové vody vypouštny po mechanicko-biologickém ištní na OV Vrapice, z odlehovacích komor na stokách. Detovický potok má ti vtve, z nichž I. a II. vtev protékají územím bývalé Poldi Kladno a spolu s prmyslovými a splaškovými vodami jsou ištny na mechanicko-chemické OV v Kladn Dubí. 6

7 b) Hebeským potokem Splaškové a dešové vody z povodí Hebeského potoka, tj. okrsku 4 a vtší ásti okrsku 3 v Kladn Kroehlavech jsou pivádny na erpací stanici splaškových vod (S) v Kladn - Bažantnici. Z této S je pepad do Hebeského potoka pouze za mimoádné situace, protože na S jsou akumulaní nádrže o celkovém objemu m3. Akumulaní nádrže, zadrží 15 min.deš o intenzit 173 l/sec.ha. c) Svatojirským potokem Do povodí Svatojirského potoka je zaústno odlehení z OK na stoce S (za areálem Energie Kladno). Za bezdeštného stavu do Svatojirského potoka žádné splaškové vody vypouštné nejsou. d) Týneckým potokem Do Týneckého potoka jsou vypouštny podzemní vody, které odvádí drenážní kanalizace v majetku Msta Kladna z oblasti sídlišt Rozdlov sever (oblast stoky S). Celková rozloha msta Kladna je ha. Srážkový úhrn dosahuje 533 mm/rok. Srážkové a odpadní vody jsou odvádny gravitan jednotnou kanalizaní stokovou sítí na OV Kladno Vrapice. Z okrajových ástí jsou vody erpané tymi erpacími stanicemi. Zásobování pitnou vodou je realizováno z vodovodu pro veejnou potebu. Na veejný vodovod jsou napojeni všichni obyvatelé msta. Do lokality Kladna je pivádna užitková voda z Vltavy do areálu bývalé Poldi Kladno. Tato voda je využívaná pro technologickou potebu i firmou NKT Cables (bývalé Kablo). V období roku 2003 pedstavovalo množství pitné vody, tj. odebrané z vodovodu m3/den. Ve stejném období pak pedstavovalo množství odpadních vod fakturovaných tj. odvedených kanalizací m3/den. Po ukonení výroby v Poldi Kladno našlo mnoho obyvatel Kladna práci mimo msto v Praze a ve Slaném (poet nezjištn). Znaná ást obyvatel proto psobí v pracovní dob mimo kanalizaci odvádjící splaškové vody na OV Kladno Vrapice ODPADNÍ VODY V mstské aglomeraci vznikají odpadní vody vnikající do kanalizace: a) v bytovém fondu ( obyvatelstvo ), b) pi výrobní innosti prmyslová výroba, podniky, provozovny ( prmysl ), c) v zaízeních obansko-technické vybavenosti a státní vybavenosti ( mstská vybavenost ), d) srážkové a povrchové vody (vody ze stech, zpevnných ploch a komunikací), e) jiné (podzemní a drenážní vody), f) dovážené fekální vody z jiných lokalit. Odpadní vody z bytového fondu ( obyvatelstvo ) jedná se o splaškové vody z domácností. Tyto vody jsou v souasné dob produkovány od obyvatel bydlících trvalé na území msta Kladna a napojených pímo na stokovou sí. Do kanalizace není dovoleno pímo vypouštt odpadní vody pes septiky. Odpadní vody z výrobní a podnikatelské innosti ( prmysl ) jsou krom srážkových dvojího druhu: - vody splaškové (ze sociálních zaízení podnik) - vody technologické (z vlastního výrobního procesu). 7

8 Prmyslové a splaškové vody vznikají zejména v podnicích: 1. DELTA PEKÁRNY a.s., Kladno Kroehlavy, tel IO ALEX INVEST s.r.o., Na Vyhaslém 815, tel IO KALABRIA s.r.o., Brožíkova 329, Kladno II, tel IO KOMPEK s.r.o., J.Hory 671, Kladno 1, tel IO BARCO MANUFAKTURING s.r.o., Billundská 2756 Kladno, tel IO LEGO PRODUCTION s.r.o., Billundská 2757, Kladno II, tel IO SHOWA ALUMINIUM CZECH s.r.o., Unhošská 2747, Kladno II, tel IO ENERGIE stavební a bá ská a.s., Vašíkova 3081, Kladno IV, tel IO SAD Kladno a.s., Železniá 885 Kladno, tel IO CELESTICA Billundská 311, Kladno II, tel IO KOVOŠROT, Libušina 232, kladno-dí, tel IO ECK GENERATING s.r.o. 13. Mstský podnik služeb, Smeenská 381, Kladno Rozdlov, tel IO AMOND s.r.o., Smeenská 899, Kladno Rozdlov, tel IO NEVECOM s.r.o., Na Zelené 2351, Kladno Kroehlavy, tel IO Dr.OETKER s.r.o., Americká 2335, Kladno Kroehlavy, tel IO NES a.s., M.Horákové 2764, Kladno - Kroehlavy, tel IO Pro úely tohoto kanalizaního ádu se do sféry mstské vybavenosti zahrnují zejména: 18. Nemocnice Kladno, Vanurova 1548, Kladno 1, tel IO SAMK Plavecký byzén, Spotrovc 919, Kladno tel IO SAMK Zimní stadion, P.Bezrue 2531, Kladno 1, tel IO Dm kultury, nám.sítná 3127, Kladno, tel IO Radio Relax, nám.sítná 3113 Kladno, tel IO I. Všeobecná poliklinika, K nemocnici 2714 Kladno, tel IO PP Klinika, Huská 211 Kladno, tel IO Domov dchodc, Fr.Klotze 1178 Kladno, tel SOU a U Uilišt, U Hvzdy 2279 Kladno, tel IO Benzinové erpací stanice ROBIN OIL, Libušina ul., Kladno tel IO Benzinová erpací stanice SHELL-SEVICE, ul.vítzná, Kladno 4 IO Benzinová erpací stanice OMV 1, ul.kroehlavská tel IO Benzinová stanice SHELL, ul.cyrila Boudy, Kladno IO , tel

9 31. Benzinová erpací stanice ARAL, ul.americká, Kladno 2, IO , tel Benzinová erpací stanice ESSO, ul.americká, Kladno 2, IO , tel AUTOTEPAS s.r.o., Gen.Klapálka 2810 Kladno, IO , tel NTK Cables a.s., ul.prmyslova, Kladno 1, IO , tel Dále do technické vybavenosti msta lze zahrnovat školy Gymnázium Stední prmyslové školy 17 základních škol 17 mateských škol obchody restaurace atd. Množství a kvalita vod z tchto objekt a ze všech dalších na území msta Kladna výraznji neovliv uje kanalizaní sí a kvalita vody v pítoku na OV. Pro všechny producenty odpadních vod, pokud nejsou uvedeny v tab. 5, 6, 7, 8, 9 a 10, jsou platné max.koncentrace vypouštných vod do kanalizace dle tab..3. Hlavním prmyslovým podnikem ve mst Kladno byly nyní bývalé Poldi Kladno. Tento závod ml vlastní mechanicko-chemickou OV. Dnes na území bývalé Poldi vzniklo privatizací nkolik firem, splaškové a prmyslové vody jsou ale trvale odvádné na prmyslovou OV v Kladn - Dubí, kterou vlastní a provozuje ECKG Kladno. Do areálu bývalé Poldi je zaústna ást ul.divadelní, ul. Ocelárenská a oblast Thinfeld, vetn NKT CABLES a.s. (Kablo). Za rok 2003 bylo do areálu ECKG vypouštno celkem splaškových vod. Ve mst Kladn vznikají nové výrobní podniky v Prmyslové zón Jih, která se postupn rozšiuje. 4. TECHNICKÝ POPIS STOKOVÉ SÍT 4.1. POPIS A HYDROTECHNICKÉ ÚDAJE S výjimkou oblasti Thinfedu (vetn NKT CABLES), ul.ocelárenské a ásti ul.divadelní, jsou za bezdeštného stavu veškeré splaškové a prmyslové vody odvádné jednotnou stokovou sítí na mstskou istírnu odpadních vod v Kladn - Vrapicích. Celková délka stokové sít je 161,733 km, - z toho rozdlení dle profil neprlezná stoková sí: 132,940 km prlezná stoková sí: 27,270 km prchodná stoková sí: 1,523 km - z toho rozdlení dle materiálu kamenina 43,497 km litina 3,445 km beton 80,932 km zdné 0,477 km plasty 5,929 km 9

10 Nejstarší stoky byly zhotoveny koncem 19.století. Pevážná ást stok je ze 2/2 20. století. V souvislosti s bytovou výstavbou a novými výrobními závody je stoková sí dále rozšiovaná. POPIS Nejvtší ást msta Kladna je odkanalizovaná stokou A, kterou jsou odvádné splaškové, prmyslové a dešové vody z mstských ástí Rozdlova, Ostrovec, zástavba starého Kladna až k Sítenskému údolí, oblast bývalé Poldi, Dubí, Vrapice. Stoka A se lení na nkolik vtví, jak je zejmé z grafické pílohy.1. ást starého Rozdlova od ul. Smeenská má spád jižním smrem. Veškeré vody z této oblasti jsou svedeny k erpací stanici odpadních vod Zvoneek, odkud jsou vedeny výtlaným potrubím vedeným v ul. Koenského a jsou zaústny v ul. ernohorského do gravitaní stoky povodí stoky A. Na kanalizaci této oblasti jsou dva dešové oddlovae na námstí J.Opletala a ped PSOV Zvoneek. Naedné splaškové vody odtékají z tchto odlehovacích komor do Rozdlovského potoka, který je v povodí Berounky. Na stoce A jsou následující OK, uvedené od OV Vrapice proti toku vody v kanalizaci: 1. OK ped nátokem na OV recipient Det. potok. 2. OK v ul.vrapická, mezi ul. J.Charváta a ul. Kralupská recipient I.vtev Det.potoka. 3. OK Kladno Dubí, nám.fr.rosenbauma recipient I.vtev Det.potoka. 4. OK Kladno, ul. Vrapická u kižovatky s ul. Oldichova.- recipient II.vtev Det.potoka. 5. OK na stoce A8, kižovatka ul.slánská a ul.železárenská recipient 1.vtev Det.potoka. 6. OK v Kladn Podprhon, stoka A7, ul.r.knotka recipient 1.vtev Det.potoka. 7. OK v Kladn Podprhon, stoka A8, ul.r.knotka recipient 1.vtev Det.potoka. 8. OK v Kladn - Bresson, stoka A4N, nám. K.Kindla recipient povodí Svatojirského potoka 9. OK v Kladn Bresson, stoka A4N, ul.libušínská Škroupova recipient povodí Svatojirského potoka Druhou hlavní kanalizaní vtví je stoka B, která má nkolik vtví. Stoka B odvádí splaškové a dešové vody ze sídlišt Sítná, prochází starou zástavbou Kroehlav, Libušinou a Kralupskou ulicí a napojuje se na kižovatce ulic Kralupská a Vrapická do stoky A. Stoka B1 odvádí splaškové, prmyslové a dešové vody z oblasti prmyslové zóny Kladno jih a sídlišt okrsek 0, 1, 2, 3, 4. Ze spádových dvod jsou z ásti okrsku 3 a okrsku 4 odvádnné splaškové vody na erpací stanici splaškových vod Bažantnice, odkud jsou erpané do stoky B1. Stokami B2 a B3 jsou odvádné splaškové vody z ásti starých Kroehlav a ásti sídlišt Lacinova. Na stoce B jsou následující OK, uvedené od napojení na stoku A : 1. OK Kladno Dubí, Na šestém, ul.kralupská nad kižovatkou s ul. Zd.Hanuše. Recipient 3.vtev Detovického potoka. 2. OK Kladno Kroehlavy, ul. Kižíkova na levém behu 3.vtve Detovického potoka. 10

11 3. OK Kladno Kroehlavy, stoka B1, ul. Kižíkova, na pravém behu 3.vtve Det.potoka. Pomr ední, pi kterém výše uvedené OK odlehují není znám. VKM a.s. pipravuje zadání Generelu kanalizace Kladna, po jeho zpracování bude tento K doplnn. Menší ást Kladna je odvodnna stokou T. Do této stoky jsou zaústny i balastní vody z ásti Sítenského údolí, takže je vedena jako 2.vtev Det.potoka. Do této stoky jsou odvádné též splaškové vody z oblasti Štpánka a ásti starých Kroehlav k ul.fügnerova. Ped vyústním do oteveného koryta vtékají vody do PSOV Štpánka, odkud jsou za bezdeštného stavu erpané veškeré pitékající vody do gravitaní kanalizace v ul. Dlnická a odtud napojeny na stoku B pod bývalou kyslíkárnou v ul. Libušina. Naední splaškové vody v množství nad výkon PSOV pepadají do 2.vtve Det.potoka. Max erpané množství z PSOV : lokalita l/s Bažantnice 150 Štepánka 150 Rozdlov Zvoneek 37 Ostrovec 2,5 Pro ochranu Hebeského potoka je na PSOV Bažantnice zhotovena retenní nádrž o celkovém objemu m3. Pípadné naední splaškové vody po naplnní akumulace jsou svedeny do biologického doišování rybníka o objemu m3, který je v majetku VKM a.s.. Na 3.vtvi Det.potoka v dob intenzivních srážek dochází k zatápní dom v zatrubnném úseku ul.friova. Pro zmírnní vlivu deš na ást Kladna Dí a i na celkový vliv Det.potoka, jehož ti vtve jsou spojeny na kižovatce ul.kralupská a ul.vrapická jsou v povodí stoky B krom retence na PSOV Bažantnice vybudovány retenní nádrže v majetku Msta Kladna: - Pouze pro dešové vody v prmyslové zón Kladno jih o max objemu 984 m3, odkud jsou ízené vypouštny v množství 25 l/s do stoky B1. - Pod OK stoky B a B1 za bývalou kyslíkárnou je retenní nádrž objemu m3. Pi prtoku vtším než je Q=5,604 m3/s pipadají dešové a naedné splaškové vody do retenní nádrže, odkud pak potrubím DN 400 postupn vypouštny do stoky B. Podrobné informace o stokové síti, erpacích stanicích a odlehovacích komorách jsou uvedeny provozním ádu kanalizace HYDROLOGICKÉ ÚDAJE : Pro msto Kladno je smrodatná intenzita pívalového dešt (t=15 min, p=1) 137 l/s.ha. Prmrný srážkový úhrn je 533 mm/rok prmrný odtokový koeficient je 0,3. Množství odebírané a vypouštné vody Celkový poet trvale bydlících obyvatel ve mst je v souasnosti Z toho na kanalizaní stoky vedoucí na OV Kladno Vrapice je napojeno

12 osob. Od 136 osob z oblasti Thienfedu, Kladno ul.oceláská a Divadelní odtékají splaškové vody do kanalizace a 1.vtev Det.potoka a jsou ištné na OV ECKG Kladno. Cca 200 osob není na kanalizaci dosud napojeno. Pi souasném, celkovém množství z vodovodu pro veejnou potebu odebírané pitné vody fakturované, tj. prmrn m3/den pedstavuje specifický odbr na 1 pipojeného obyvatele 148,1 l/d. Pi souasném, celkovém množství kanalizací odvádných odpadních vod fakturovaných, tj. prmrn 153,15 l/den na 1 pipojeného obyvatele. Celkov jsou všichni obyvatelé napojeni prostednictvím ks kanalizaních pípojek GRAFICKÁ PÍLOHA. 1 Grafická píloha. 1 obsahuje základní situaní údaje o kanalizaci a významných zdroj odpadních vod. 5. ÚDAJE O ISTÍRN MSTSKÝCH ODPADNÍCH VOD istírna mstských odpadních vod je mechanicko-biologická istírna s odstra ováním dusíku a fosforu v obvyklé skladb mechanická ást esle strojní lapák písku biologická ást aktivaní nádrže dlené na ást nitrifikaní a denitrifikaní - dosazovací nádrže kalové hospodáství strojní zahuštní peb.kalu - anaerobní stabilizace kalu - strojní odvodnní kalu - plynové hospodáství Pvodní zkušební provoz byl zahájen r.1968 a ukonen r OV byla ásten rozšíena v biologické ásti r Kompletn rozšíena v r Trvalý provoz je od r Vodoprávní povolení bylo vydáno : dne 11.února 2000 j. ŽP 5981/ro/99 Vod 2312-Sv vydal: Okresní úad Kladno referát ŽP 5.1. KAPACITA ISTÍRNY ODPADNÍCH VOD A LIMITY VYPOUŠTNÉHO ZNEIŠTNÍ Základní projektové kapacitní parametry : mechanická ást biologická ást Q m3/den m3/den Q max 506 l/s Q deš l/s Poet pipojených ekvivalentních obyvatel EO BSK5 * kg/den 12

13 Jak je zejmé z tab..1, kde jsou uvedeny podrobné údaje o kapacit OV a povolené hodnoty vypouštného zneistní, je na OV dostatená kapacita pro pipojení dalších prmyslových producent, dovážení splaškových vod ze septik a jiných prmyslových vod s biologicky rozložitelným zneištním SOUASNÉ VÝKONOVÉ PARAMETRY ISTÍRNY ODPADNÍCH VOD V souasné dob je na istírnu odpadních vod pipojeno fyzických, ve mst trvale bydlících obyvatel. Souasné zneištní na pítoku do istírny reprezentuje ekvivalentních obyvatel. Zneištní na odtoku reprezentuje 657 ekvivalentních obyvatel. Prmrn dosahovaná úinnost ištní v BSK5 dosahuje 98,2 %. Ve mst Kladn bylo vždy zjištno výrazn nižší zneištní na pítoku do OV než by odpovídalo potu napojených obyvatel a pipojenému prmyslu. Je to pravdpodobn zpsobeno tím, že znaný poet ekonomicky inných obyvatel pracuje mimo kanalizaní sí msta (díve v Poldi kladno, dolech a Kablu Kladno), nyní v Praze. Dále na snížené množství zneištní má pravdpodobn vliv znaná vzdálenost od producent odpadních vod k OV ve Vrapicích. V pevážné ásti kanalizace dochází pi velkém spádu k bystinnému toku a odstra ování organického zneistní v kanalizaci. V nkterých lokalitách msta je zvýšena hladina podzemních vod, která ásten naeuje koncentraci pítoku do OV. Podrobné údaje o množství, jakosti a bilancí zneištní jsou uvedeny v tabulce EŠENÍ DEŠ OVÝCH VOD Projektová kapacita pivádcí stoky do odlehovací komory ped istírnou odpadních vod je 987 l/s. Projektová kapacita mechanického pedištní istírny odpadních vod je 2025 l/s, tj. veškeré dešové vody mohou být mechanicky pedištné. Asi polovina prtoku se v dob deš oddlí a je vypouštna po mech. pedištní do toku. K oddlení vtší ásti dešových vod dojde na OK, které jsou vybudované na síti. 6. ÚDAJE O VODNÍM RECIPIENTU Vyištná voda z OV je vypouštna do Detovického potoka. Skutený prtok v toku je cca 10 x vyšší než je uvedené Q 355, protože cca 3 km nad OV Kladno Vrapice je do toku vypouštná voda z mechanicko-chemické OV v majetku ECKG. Název recipientu : Detovický potok Kategorie podle vyhlášky. 470/2001 Sb. : Významný vodní tok íslo hydrologického profilu : Identifikaní íslo vypouštní odpadních vod : 6,4 km Q 355 : 8,5 l/s 13

14 Kvalita vody v recipient : BSK5 = 15,2 mg/l CHSK) = 63,6 mg/l NL = 32,2 mg/l N-NH4 = 7,66 mg/l N anorg = 32,4 mg/l Pc = 1,12 mg/l Správce toku : Povodí Vltavy s.p. 7. SEZNAM LÁTEK, KTERÉ NEJSOU ODPADNÍMI VODAMI Do kanalizace nesmí podle zákona. 254/2002 Sb., o vodách vnikat následující látky, které ve smyslu tohoto zákona nejsou odpadními vodami : A. Zvláš nebezpené látky, s výjimkou tch, jež jsou, nebo se rychle mní na látky biologicky neškodné : 1. Organohalogenové sloueniny a látky, které mohou tvoit takové sloueniny ve vodním prostedí. 2. Organofosforové sloueniny. 3. Organocínové sloueniny. 4. Látky, vykazující karcinogenní, mutagenní nebo teratogenní vlastnosti ve vodním prostedí, nebo jeho vlivem. 5. Rtu a její sloueniny. 6. Kadmium a jeho sloueniny. 7. Persistentní minerální oleje a persistantní uhlovodíky ropného pvodu. 8. Persistentní syntetické látky, které se mohou vznášet, zstávat v suspenzi nebo klesnout ke dnu a které mohou zasahovat do jakéhokoliv užívání vod. 9. Kyanidy. B. Nebezpené látky : 1. Metaloidy, kovy a jejich sloueniny : 1. zinek 6. selen 11. cín 16. vanad 2. m 7. arzen 12. baryum 17. kobalt 3. nikl 8. antimon 13. berylium 18. thalium 4. chrom 9. molybden 14. bor 19. telur 5. olovo 10. titan 15. uran 20. stíbro 2. Biocidy a jejich deriváty, neuvedené v seznamu zvláš nebezpených látek. 3. Látky, které mají škodlivý úinek na chu nebo na vni produkt pro lidskou potebu, pocházející z vodního prostedí, a sloueniny, mající schopnost zvýšit obsah tchto látek ve vodách. 4.Toxické, nebo persistentní organické sloueniny kemíku a látky, které mohou zvýšit obsah tchto slouenin ve vodách, vyjma tch, jež jsou biologicky neškodné nebo se rychle pem ují ve vod na neškodné látky. 5.Elementární fosfor a anorganické sloueniny fosforu. 6. Nepersistentní minerální oleje a nepersistentní uhlovodíky ropného pvodu. 7. Fluoridy. 8. Látky, které mají nepíznivý úinek na kyslíkovou rovnováhu, zejména amonné soli a dusitany. 14

15 9. Silážní šávy, prmyslová a statková hnojiva a jejich tekuté složky, aerobn stabilizované komposty. 10 Kyanidy Dále: 1. látky radioaktivní 2. látky infekní a karcinogenní 3. jedy, žíraviny, výbušniny, pesticidy 4. holavé látky a látky, které smísením se vzduchem nebo vodou tvoí výbušné, dusivé nebo otravné smsi 5. biologicky nerozložitelné tenzidy 6. zeminy 7. neutralizaní kaly 8. zaolejované kaly z istících zaízení odpadních vod 9. látky narušující materiál stokových sítí nebo technologii ištní odpadních vod na OV 10. látky, které by mohly zpsobit ucpání kanalizaní stoky a narušení materiálu stoky 11. jiné látky, popípad vzájemnou reakcí vzniklé smsi, ohrožující bezpenost obsluhy stokové sít 12. pevné odpady vetn kuchy ských odpad a to ve form pevné nebo rozmlnné, které se dají likvidovat tzv. suchou cestou 8. NEJVYŠŠÍ PÍPUSTNÉ MNOŽSTVÍ A ZNEIŠTNÍ ODPADNÍCH VOD VYPOUŠTNÝCH DO KANALIZACE 1) Do kanalizace mohou být odvádny odpadní vody za cenu platnou v a.s.vkm jen v míe zneištní stanovené v tabulce. 3. V pípad produkce odpadních vod s vyššími koncentracemi musí být s provozovatelem kanalizace sjednané smluvn vypouštní odpadních vod odchyln od koncentraních limit uvedených v tabulce. 3. provozovatel kanalizace po posouzení ovlivnní provozu kanalizace a OV zvýšenými hodnotami zneištní mže povolit maximální koncentraní limity vyšší než jsou limity zneištní uvedené v tab..3. producent odpadních vod je pak povinen platit zvýšené náklady na ištní odpadních vod u zneištných nad max. limity dle tab..3. Provozovatel kanalizace je též oprávnn odmítnout vypouštní odpadních vod nad limity dle tab..3, pokud toto zneištní mže ohrozit provoz kanalizace nebo kvalitu vyištné vody z OV Kladno - Vrapice Tabulka. 3 ukazatel symbol Maximální koncentraní limit (mg/l v 2 hodinovém (smsném) vzorku základní ukazatele Reakce vody ph

16 Teplota 0C 40 Biologická spoteba BSK5 800 kyslíku Chemická spoteba CHSKCr 1600 kyslíku Dusík amoniakální N-NH4 45 Dusík celkový Ncelk 60 Fosfor celkový Pcelk 10 Rozpuštné látky RL 1400 Nerozpuštné látky NL 500 Rozpuštné anorganické RAS 1200 soli anionty Sírany SO Fluoridy F- 2,4 Kyanidy veškeré CN- 0,2 Nepolární NEL 10 extrahovatelné látky Extrahovatelné látky EL 80 Fenoly jednosytné FN 1 1 tenzidy Aniontové tenzidy PAL A 10 halogeny Adsorbovatelné organicky vázané halogeny AOX 0,15 kovy Arzen As 0,2 Kadmium Cd 0,01 Chrom celkový Crcelk. 0,3 Chrom šestimocný Cr 0,1 Kobalt Co 0,01 M Cu 0,5 Molybden Mo 0,01 Rtu Hg 0,01 Nikl Ni 0,1 Olovo Pb 0,1 Selen Se 0,01 Zinek Zn 2,0 ostatní Salmonella sp. Negativní nález Ukazatel Salmonella sp. platí pro vody z infekních zdravotnických a obdobných zaízení. 16

17 2) Do kanalizace je zakázáno vypouštt odpadní vody nad rámec dále uvedených koncentraních a bilanních limit (maxim) v tabulkách. 5, 6,7, 8, 9 a 10. To platí pro urené odbratele (producenty odpadních vod, napojené na stokovou sí), uvedené v tchto tabulkách. Tabulka. 4 vymezuje základní zdroje zneištní a v tabulce 8 je kontrolní sestava pro prmysl a mstskou vybavenost. Stanovená koncentraní maxima v tabulkách jsou urena z 2 hodinových smsných vzork, prmry vycházejí z bilance zneištní. 3) Zjistí-li vlastník nebo provozovatel kanalizace pekroení limit (maximálních hodnot) podle odstavce 1) a 2), bude o této skutenosti informovat vodoprávní úad a mže na viníkovi uplatnit náhrady ztráty v rámci vzájemných smluvních vztah a platných právních norem (viz 10 zákona. 274/2001 Sb. a 14 vyhlášky. 428/2001 Sb.). Krajský úad a obecní úad obce s rozšíenou psobností uplat ují sankce podle zákona. 274/2001 Sb. 9. MENÍ MNOŽSTVÍ ODPADNÍCH VOD Požadavky na mení a stanovení množství odvádných odpadních vod jsou všeobecn stanoveny zejména v 19 zákona. 274/2001 Sb., a v 29, 30, 31 vyhlášky. 428/2001 Sb. Prmysl a mstská vybavenost objemová produkce odpadních vod bude stanovena z údaj fakturované vody a použitím údaj o srážkovém úhrnu a o odkanalizovaných ploch Další podrobné informace jsou uvedeny v jednotlivých smlouvách na odvádní odpadních vod. Objemový pítok do istírny odpadních vod bude zjišován z pímého mení, z údaj vstupního midla prtok, umístného na odtoku z OV. Objem (prtok) balastních + srážkových vod bude vypoten z rozdílu: voda ištná voda odkanalizovaná. Obyvatelstvo - objemová produkce splaškových odpadních vod bude zjišována z údaj stoného. Dovážené odpadní vody množství dovážených vod fek.vozy bude zjišováno z potu cisteren a objemu cisterny. 10. OPATENÍ PI PORUCHÁCH, HAVÁRIÍCH A MIMOÁDNÝCH UDÁLOSTECH Za havarijní situaci je nutno považovat : a) vniknutí látek uvedených v kapitole.6 Seznam látek, které nejsou odpadními vodami, tohoto kanalizaního ádu do kanalizace, b) havárie na stavební nebo strojní ásti stokové sít, c) ucpávky na veejných stokách nebo kanalizaních pípojkách, 17

18 d) pekroení limit kanalizaního ádu, které má za následek závažné ohrožení jakosti povrchových vod, e) ohrožení zamstnanc stokové sít, f) ohrožení provozu istírny, g) omezení kapacity stokového systému a následného vzdouvání hladiny odpadních vod na terén. Pípadné poruchy, ohrožení provozu nebo havárie kanalizace se hlásí na : Dispeink VKM, a.s. tel. : Provoz kanalizace Kladno tel. : fax Producent odpadních vod hlásí neprodlen provozovateli VKM a.s. možné nebezpeí pekroení pedepsaného limitu (i potenciální). Provozovatel kanalizace postupuje pi likvidaci poruch a havárií a pi mimoádných událostech podle píslušných provozních pedpis zejména provozního ádu kanalizace podle vyhlášky. 195/2002 Sb. o náležitostech manipulaních a provozních ád vodovodních dl a odpovídá za uvedení kanalizace do provozu. V pípad havárií provozovatel postupuje podle ustanovení 40 a 41 zákona 254/2001 Sb., podává hlášení : Hasiský záchranný sbor R tel. 150 Policie R tel. 158 eská inspekce ŽP tel Magistrát msta Kladno odbor ŽP tel Krajský úad Stedoeského kraje odbor ŽP tel Povodí Vltavy s.p. tel Náklady spojené s odstranním zavinné poruchy, nebo havárie hradí ten, kdo ji zpsobil. V pípad, že nelze opatení k náprav uložit eší tento pípad vodoprávní úad i eska inspekce životního prostedí dle zákona 20/2004 Sb. 11. KONTROLA ODPADNÍCH VOD U SLEDOVANÝCH PRODUCENT Pi kontrole jakosti vypouštných odpadních vod se odbratel a provozovatel kanalizace ídí zejména : - 18 odst. 2. zákona 274/2001 Sb. : Kanalizací mohou být odvádny odpadní vody jen v míe zneištní a v množství stanoveném v kanalizaním ádu a ve smlouv o odvádní odpadních vod POVINNOSTI PRODUCENT ODPADNÍCH VOD Producenti odpadních vod jsou povinni organizovat svoji innost tak, aby byl dodržován tento kanalizaní ád, zákon 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích, platná vodohospodáská rozhodnutí a další pedpisy vztahující se k odvádní a ištní odpadních vod. 18

19 Producenti jsou zejména povinni kontrolovat jakost vypouštných odpadních vod a ádn provozovat pedisticí zaízení, vetn lapa tuku (u kuchyní a restaurací), lapa olej a ropných látek (autoopravny, garáže, mytí vozidel, parkovišt). Pro pekroení limit tohoto K je prkazný prostý (bodový) vzorek. Smsný vzorek by ml být navržen tak, aby bylo rovnomrn podchyceno zneištní v prbhu dne, pop. pracovní doby nebo smny. Zpsob odbru vzork je souástí vodoprávního rozhodnutí nebo smluvního vztahu mezi producentem odpadních vod a provozovatelem kanalizací. Kontrola a sledování nejsou nutné, pokud jsou vypouštny pouze splaškové vody. Další povinnosti producenta odpadních vod a podmínky pro jejich vypouštní jsou zakotveny ve smlouv mezi producentem a provozovatelem veejné kanalizace, zejména zpsob kategorizace odpadních vod a urení náhrad za zvýšené zneištní, vypouštné do kanalizaního systému. Každá zmna technologie ve výrob ovliv ující kvalitu a množství odpadních vod musí být projednána s provozovatelem kanalizace. Použité oleje z fritovacích lázní z kuchy ských a restauraních provoz nesmí být vylévány do kanalizace. Musí být likvidovány odbornou firmou na základ platné smlouvy. Platnou smlouvu k likvidace olej a doklady o likvidaci pedloží provozovatel kuchy ských a restauraních provoz na vyžádání oprávnným zamstnancm provozovatele kanalizace vetn 3 roky zpt vedené evidence ohledn likvidace vzniklého odpadu (doklady o platbách za likvidaci odpadu) Likvidace odpadu i jiného mže být pedmtem kontroly (oleje, chemikálie, pevné pedmty). Povinnost instalovat odluovae tuk, jako ochrany kanalizaní sít, pro odvádní odpadních vod z kuchy ských a restauraních provozoven, provozoven s prodejem smažených jídel nebo výroby uzenin, polotovar i jiných masných výrobk, pi jejichž výrob nebo zpracování vznikají odpadní vody s obsahem tuk živoišného pvodu, urí vodoprávní úad na návrh provozovatele kanalizace po posouzení charakteru, množství a jakosti odpadních vod nebo technických možností kanalizaního systému v dané lokalit. Vývoz kal z komunálních istíren odpadních vod a odpadních vod ze žump fekálními vozy a jejich následné vypouštní do kanalizaní sít je zvláštní druh likvidace odpadních vod, která je povolena pouze na místech k tomuto úelu vyhrazených, technicky upravených a na základ platné smlouvy uzavené mezi provozovatelem kanalizace a vývozcem. Vypouštní se však netýká látek, které nejsou odpadními vodami. Stávající stomatologické soupravy je nezbytné vybavit separátory amalgámu nejpozdji do Nezbytné je, aby odluova suspendovaných ástic amalgámu pracoval s úinností min. 95 %. Stomatologické soupravy, které jsou vybaveny odluovaem, ale jejich odluova pracuje s úinností nižší než 95 %, ale vyšší než 70 %, je nutné vybavit úinnjším odluovaem nejpozdji do Nov instalované stomatologické soupravy musí být separátorem s úinností vyšší než 95%vybaveny pi jejich osazení. 19

20 Producenti s individuáln stanovenými limity a vývozci žump a obsahu jímek fekálními vozy hradí provozovateli kanalizace píplatek za likvidaci nadmrného zneištní odpadních vod dle smluvních podmínek. Odbratel je povinen v míst a rozsahu stanoveném kanalizaním ádem kontrolovat míru zneištní vypouštných odpadních vod do kanalizace. - 9 odst.3 a 4 vyhlášky 428/2001 Sb. odst. 3 Pi odru vzork odpadních vod a kal vetn jejich koncentrace a manipulace, se poskytuje podle normových hodnot. odst. 4 Ukazatelé míry zneištní odpadních vod se zjišují postupem odpovídajícím metodám obsaženým v normových hodnotách, pi jejichž použití se pro úely této vyhlášky má za to, že výsledek je co do mezí stanovitelnosti, pesnosti a správnosti prokázaný. Podle 26 vyhlášky 428/2001 Sb. má provozovatel právo odebírat kontrolní vzorky odpaních vod vypouštných kanalizaní pípojkou do stokové sít. Provozovatel je povinen odbratele vyzvat k odbru vzork, nabídnout odbrateli ást vzorku a sepsat s odbratelem protokol. pokud se odbratel, a provozovatelem vyzván, k odru vzork nedostaví, provozovatel odebere vzorek bez jeho úasti INFORMACE O SLEDOVANÝCH PRODUCENTECH Prmysl : 1. DELTA PEKÁRNY a.s. V areálu jsou nkteré menší firmy (nap.výroba obal), z hlediska produkce splaškových vod nepodstatné. Poet pracovník cca 450 osob, práce na 3 smny. Odkanalizovaná plocha redukovaná : m2. 2. ALEX INVETS s.r.o. Celkový poet zamstnanc 55 osb na 1,5 smny innost : prmyslová prádelna Pedistící zaízení : vyrovnávací jímka Odkanalizovaná plocha redukovaná : m2. 3. KALABRIA s.r.o. Celkový poet zamstnanc 20, v letním období na 2 smny. innost : výroba nápoj do PET lahví Odpadní voda použitá na výplach PET lahví a sociální zaízení zamstnanc. Pedistící zaízení není vybudováno. Odkanalizovaná plocha redukovaná : 380 m2 4. KOMPEK s.r.o. Celkový poet zamstnanc 200; na 3 smny. innost : výroba peiva a chleba Pedistící zaízení : - sorpní odluova ropných látek SOL-2 + lapa hrubých neistot - lapa tuk u ásti produkovaných prm. vod. 20

21 Odkanalizovaná plocha redukovaná : m2 Pozn.: Pes areál tee zatrubnný potok ze Sítenského údolí. Zachycování tuk v souasné dob nedostatené. 5. BARCO s.r.o. Celkový poet zamstnanc 220; na 3 smny. innost : výroba elektronických desek Pedištící zaízení : lapal Odkanalizovaná plocha do dešové kanalizace v majetku Msta Kladna. 6. LEGO s.r.o. Celkový poet zamstnanc 354; na 3 smny. innost : výroba dtských hraek Pedistící zaízení : odluova kalu SF 3,5 a koalescenní odluova ropných látek KA-MS 30. Odkanalizovaná plocha do dešové kanalizace v majetku Msta Kladna. 7. SHOWA s.r.o. Celkový poet zamstnanc : 450; na 3 smny. innost : výroba tepelných hlinikových výmník pro automobily Prmyslové vody vznikají : pi odmaštní díl pi pasivací povrch výrobk Pedištící zaízení : istírna odpadních vod dle povolení OkÚ Kladno pod j. ŽP 1012/ro/98 Vod 2312-Sv ze dne jedná se o olejový separátor a deemulgaci do bentonitu pro zaolejované vody a pivedení kov (Cr, Zn, Al) do nerozpustné formy. Odkanalizovaná plocha : do dešové kanalizace v majetku Msta Kladna. 8. ENERGIE a.s. Poet zamstnanc v areálu : 280; na 1 smnu. innost : stavební výroba mimo areál - mytí vozidel v areálu Pedistící plocha redukovaná : m2 9. SAD a.s. Poet zamstnanc : 50 ; na 2 smny innost : oprava a mytí vozidel Pedistící zaízení : 2 lapae olej a hrubých neistot u mycích linek. Odkanalizovaná plocha redukovaná : m2 10. CELESTICA Poet zamstnanc : 1 600; na 3 smny. innost : Osazení elektronických desek. Pedistící zaízení : - lapa tuk u kuchyn - lapa ropných látek u mycí linky automobil Odkanalizovaná plocha do dešové kanalizace Msta Kladna. 11. KOVOŠROT 21

22 Poet zamstnanc : 20; 2 smny innost : Úprava kovového odpadu (lisování, stíhání) Pedistící zaízení : lapal Odkanalizovaná plocha redukovaná : m2 12. ECKG s.r.o. innost : výroba el.energie 350 MW Do mšstské kanalizace je vypouštno pouze cca 1 l/sec vod z kondenzátu. Veškeré vody z areálu jsou vypouštné a ištné do prmyslové OV provozované ECKG. 13. Mstský podnik služeb Poet zamstnanc : 75; 2 smny innost : výkup odpad, mytí vozidel firmy Pedistící zaízení. lapal (ve výstavb) Odkanalizovaná plocha redukovaná m AMOND s.r.o. Poet zamstnanc. 60; 2 smny innost : prodej automobil, autoservis. Pedistící zaízení : istírna odpadních vod REBEKA Odkanalizovaná plocha redukovaná : m NEVECOM s.r.o. POet pracovník : 48; 2 smny innost : autoservis, prodej automobil Pedistící zaízení : lapal Odkanalizovaná plocha redukovaná : m2 16. Dr.OETKER s.r.o. Poet pracovník. 150; 2 smny innost : výroba potravináských smsí (prášky) Pedistící zaízení : Odkanalizovaná plocha redukovaná : m2 17. NES a.s. Poet pracovník : majitel firmy odmítl sdlit innost : stavební innost Pedistící zaízení : není Odkanalizovaná plocha redukovaná m2 Mstská vybavenost : 18. NEMOCNICE KLADNO Poet lžek 560; osob personálu. 22

23 prádelnu. z infekního nemocnice Nemocnice má vlastní kuchyni píprava cca 1000 obd a vlastní U mycí rampy sanitních voz je lapal. Splaškové vody z nové budovy nemocnice jsou spolu s vodami pavilonu svedeny do istírny odpadních vod (Emšerská nádrž), kde jsou hygienicky zabezpeeny chlorem. Splaškové vody ze staré budovy jsou vypouštny do veejné kanalizace v ul. S Armády bez ištní. Odkanalizovaná plocha redukovaná m2 19. SAMK Plavecký bazén Poet pracovník. 20; 2 smny Odkanalizovaná plocha redukovaná : m2 20. SAMK Zimní stadion Poet pracovník : osob; 2 smny restaurace - cca 50 jídel denn Pedistící zaízení : není Záchytné havarijní jímky na pavek. odkanalizavaná plocha redukovaná : m2 21. Dm kultury Sítná Poet pracovník : 10; 2 smny innost : kino, konferenní sál, prodejna potravin, skvoš. Pedistící zaízení : lapa tuk Odkanalizovaná plocha redukovaná : m2 22. Radio Relax innost : ubytování turist, hostinská innost. Poet lžek. 200; poet personálu 40 osob; 2 smny Pedistící zaízení : lapák tuk Odkanalizovaná plocha redukovaná : m2 23. I.Všeobecná poliklinika innost : ambulantní zdravotní zaízení bez lžkové ásti Pedistící zaízení : není odkanalizovaná plocha : m2 24. PP KLINIKA innost : ambulantní zdravotní zaízení bez lžkové ásti Pedistící zaízení. není Odkanalizovaná plocha redukovaná : m2 25. Domov dchodc Poet lžek : 160; poet personálu 50 Pedistící zaízení : lapa tuk 26. SOU a U (Uilišt) innost : ubytování u, prodejna 23

24 Poet lžek : 150; personálu 50 osob Pedistící zaízení. lapa tuk Odkanalizovaná plocha redukovaná : m3 27. erpací stanice pohonných hmot ROBIN OIL innost : prodej pohonných hmot, mycí linka automobil Pedistící zaízení : gravitaní sorpní odluova ropných látek Odkanalizovaná plocha redukovaná : m2 28. erpací stanice pohonných hmot SHELL, ul.vítzná innost : prodej pohonných hmot, mycí linka automobil Pedistící zaízení : gravitaní sorpní odluova ropných látek Odkanalizovaná plocha redukovaná : m2 29. erpací stanice pohonných hmot OMV 1 innost : prodej pohonných hmot, mycí linka automobil Pedistící zaízení : gravitaní sorpní odluova ropných látek Odkanalizovaná plocha redukovaná : m2 30. erpací stanice pohonných hmot SHELL, ul.cyrila Boudy innost : prodej pohonných hmot, mycí linka automobil Pedistící zaízení : gravitaní sorpní odluova ropných látek Odkanalizovaná plocha redukovaná : 859 m2 31. erpací stanice pohonných hmot ARAL innost : prodej pohonných hmot, mycí linka automobil Pedistící zaízení : gravitaní sorpní odluova ropných látek Odkanalizovaná plocha redukovaná : m2 32. Benzinová erpací stanice ESSO innost : prodej pohonných hmot, mycí automobil Pedistící zaízení : gravitaní sorpní odluova ropných látek Odkanalizovací plocha redukovaná : 281 m2 33. AUTOTEPAS s.r.o. Poet zamstnanc : 100 osob ; 1 smna innost : prodej a opravy automobil, mycí linka Pedistící zaízení : Odkanalizovaná plocha redukovaná : m2 34. NTK Cables a.s. Poet pracovník : 400 osob ; 3 smny innost : výroba kabel a vodi Pedistící zaízení : septik Odkanalizovaná plocha redukovaná : m ROZSAH A ZPSOB KONTROLY ODPADNÍCH VOD ODBRATELEM (tj. producentem odpadních vod) 24

25 Podle 18 odst. 2) zákona. 274/2001 Sb., provádí odbratelé na urených kontrolních místech (viz grafická píloha. 2) odbry a rozbory vzork vypouštných odpadních vod a to v etnosti : Firma : Odbr : 1. Delta pekárna s.r.o Alex Invest s.r.o Kalabria s.r.o Kompek s.r.o Barco s.r.o Lego s.r.o Showa s.r.o Energie a.s SAD a.s Celestica a.s Kovoštot a.s ECKG s.r.o Mstský podnik služeb Amond s.r.o Nevecom s.r.o Dr.Oetker s.r.o NES Nemocnice Kladno SAMK Plavecký bazén SAMK Zimní stadion Dm kultury Sítná Radio Relax I.Všeobecná poliklinika PP Klinika Domov Dchodc SOU a U S Robin Oil Shell service ul.vítzná S Q S Shell, ul. C.Boudy S ARAL S ESSO Autotepas NKT Cables 4 Rozsah stanovení bude dle ukazatel uvedených v tabulkách.5, 6, 7, 8, 9, 10. Odbratel pedá výsledky stanovení do 1. msíce po odbru provozovateli kanalizace. Rozbory odpadních vod musí být provedeny laboratoí s akreditací. Pokud odbratel pedá vzorek do laboratoe provozovatele kanalizace (VKM a.s.), nemusí již pedávat výsledky z laboratoe, souhlasí však, že akreditovaná laborato VKM a.s. umožní využití výsledk tchto rozbor pro služební poteby VKM a.s KONTROLNÍ VZORKY 25

26 Provozovatel kanalizace ve smyslu 26 vyhlášky. 428/2001 Sb. kontroluje množství a zneištní (koncentraní a bilanní hodnoty) odpadních vod odvádných výše uvedenými (kapitola 11.3.), sledovanými odbrateli. Rozsah kontrolovaných ukazatel zneištní je uveden v pedchozích tabulkách. 4, 5, 6 a 7. Kontrola množství a jakosti vypouštných odpadních vod se provádí v období bžné vodohospodáské aktivity, zpravidla za bezdeštného stavu - tj. obecn tak, aby byly získány reprezentativní (charakteristické) hodnoty. Pedepsané maximální koncentraní limity se zjišují analýzou 2 hodinových smsných vzork, které se poídí sléváním 8 dílích vzork stejných objem v intervalech 15 minut. Bilanní hodnoty zneištní (dležité jsou zejména denní hmotové bilance) se zjišují s použitím analýz smsných vzork, odebíraných po dobu vodohospodáské aktivity odbratele, nejdéle však po 24 hodin. Nejdelší intervaly mezi jednotlivými odbry mohou trvat 1 hodinu, vzorek se poídí smísením stejných objem prostých (bodových) vzork, pesnji pak smísením objem, úmrných prtoku. Z hlediska kontroly odpadních vod se odbratelé rozdlují do 2 skupin : A. Odbratelé pravideln sledovaní B. Ostatní, nepravideln (namátkou) sledovaní odbratelé Kontrola odpadních vod pravideln sledovaných odbratel se provádí minimáln 4 x za rok, kontrola nepravideln sledovaných odbratel se provádí namátkov, podle poteb a uvážení provozovatele kanalizace. Pro úely tohoto kanalizaního ádu se do skupiny pravideln sledovaných odbratel A zaazují : - Delta pekárny a.s. - Kompek a.s. - NKT Cables a.s Podmínky pro provádní odbr a rozbor odpadních vod Pro uvedené ukazatele zneištní a odbry vzork uvedené v tomto kanalizaním ádu platí následující podmínky : Podmínky : 1) Uvedený 2 hodinový smsný vzorek se poídí sléváním 8 dílích vzork stejného objemu v intervalech 15 minut. 2) as odbru se zvolí tak, aby co nejlépe charakterizoval kvalitu vypouštných odpadních vod. 3) Pro analýzy odebraných vzork se používají metody uvedené v eských technických normách, pi jejichž použití se pro úely tohoto kanalizaního ádu má za to, že výsledek je co do mezí stanovitelnosti, pesnosti a správnosti prokázaný. Rozbory vzork odpadních vod se provádjí podle metodického pokynu MZe. j / k plánu kontrol míry zneištní odpadních vod (l. 28). Pedepsané metody u vybraných ukazatel jsou uvedeny. 26

27 Odbry vzork musí provádt odborn zpsobilá osoba, která je náležit pouena o pedepsaných postupech pi vzorkování GRAFICKÁ PÍLOHA. 2 obsahuje údaje o poloze sledovaných producent a o poloze míst kontroly odpadních vod (uvádí se pro všechny sledované producenty odpadních vod). 27

28 11.5. PEHLED METODIK PRO KONTROLU MÍRY ZNEIŠTNÍ ODPADNÍCH VOD (metodiky jsou shodné s vyhláškou k vodnímu zákonu. 254/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti k poplatkm za vypouštní odpadních vod do vod povrchových) Upozornní : tento materiál je prbžn aktualizován, nkteré informace jsou uveej ovány ve Vstníku pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví a ve Vstníku Ministerstva životního prostedí Ukazatel zneištní Oznaení normy Název normy Msíc a rok vydání CHSK Cr TNV Jakost vod Stanovení chemické spoteby kyslíku dichromanem (CHSK Cr ) RAS SN l. 5 Jakost vod Stanovení rozpuštných látek l. 5 Gravimetrické stanovení zbytku po žíhání NL SN EN 872 ( ) Jakost vod Stanovení nerozpuštných látek Metoda filtrace filtrem ze sklenných vláken P c N-NH 4 + SN EN 1189 ( ) l. 6 a 7 TNV SN EN ISO ( ) SN ISO 5664 ( ) SN ISO ( ) SN ISO ( ) Jakost vod Stanovení fosforu Spektrofotometrická metoda s molybdenanem amonným l. 6 Stanovení celkového fosforu po oxidaci peroxodisíranem a l. 7 Stanovení celkového fosforu po rozkladu kyselinou dusinou a sírovou Jakost vod Stanovení fosforu po rozkladu kyselinou dusinou a chloristou (pro stanovení ve zneištných vodách) Jakost vod Stanovení 33 prvk atomovou emisní spektrometrií s indukn vázaným plazmatem (ICP AES) Jakost vod Stanovení amonných iont Odmrná metoda po destilaci Jakost vod Stanovení amonných iont ást 1.: Manuální spektrometrická metoda Jakost vod Stanovení amonných iont ást 2.: Automatizovaná spektrometrická metoda Jakost vod Stanovení amoniakálního dusíku prtokovou

29 SN EN ISO ( ) analýzou (CFA a FIA) a spektrofotometrickou detekcí Jakost vod Stanovení amonných iont potenciometrická metoda SN ISO 6778 ( ) N anorg (N-NH + 4 )+(N-NO - 2 )+(N-NO - 3 ) - N-NO 2 SN EN ( ) N-NO 3 - SN EN ISO ( ) SN EN ISO ( ) SN ISO ( ) SN ISO ( ) SN EN ISO ( ) SN EN ISO ( ) Jakost vod Stanovení dusitan Molekulárn absorpní spektrometrická metoda Jakost vod Stanovení dusitanového dusíku a dusinanového dusíku a sumy obou prtokovou analýzou (CFA a FIA) se spektrofotometrickou detekcí Jakost vod stanovení rozpuštných aniont metodou kapalinové chromatografie iont ást 2: Stanovení bromid, chlorid, dusinan, dusitan, ortofosforenan a síran v odpadních vodách Jakost vod Stanovení dusinan ást 2.: Spektrofotometrická destilaní metoda s 4 fluorfenolem Jakost vod Stanovení dusinan ást 3.: Spektrofotometrická metoda s kyselinou sulfosalicylovou Jakost vod Stanovení dusitanového dusíku a dusinanového dusíku a sumy obou prtokovou analýzou (CFA a FIA) se spektrofotometrickou detekcí Jakost vod stanovení rozpuštných aniont metodou kapalinové chromatografie iont ást 2: Stanovení bromid, chlorid, dusinan, dusitan, ortofosforenan a síran v odpadních vodách AOX SN EN 1485 ( ) Jakost vod Stanovení adsorbovatelných organicky vázaných halogen (AOX) Hg SN EN 1483 ( ) TNV SN EN ( ) Cd SN EN ISO 5961 ( ) SN EN ISO ( ) Jakost vod Stanovení kadmia atomovou absorpní spektrometrií Jakost vod Stanovení 33 prvk atomovou emisní spektrometrií s indukn vázaným plazmatem (ICP AES)

30 Podrobnosti k uvedeným normám : a) u stanovení fosforu SN EN 1189 ( ) je postup upesnn odkazem na píslušné lánky této normy. Použití postup s mírnjšími úinky mineralizace vzorku podle SN EN 1189 l. 6 nebo podle SN ISO je podmínno prokázáním shody s úinnjšími zpsoby mineralizace vzorku podle SN EN 1189 l. 7 nebo podle TNV , b) u stanovení CHSK Cr podle TNV lze použít koncovku spektrofotometrickou (semimikrometodu) i titraní, c) u stanovení amonných iont je titraní metoda podle SN ISO 5664 vhodná pro vyšší koncentrace, spektrometrická metoda manuální podle SN ISO ( ) nebo automatizovaná podle SN ISO ( ) je vhodná pro nižší koncentrace. Ped spektrofotometrickým stanovením podle SN ISO , SN ISO a SN EN ISO ve zneištných vodách, v nichž nelze rušivé vlivy snížit filtrací a edním vzorku, se oddlí amoniakální dusík od matrice destilací podle SN ISO 5664, d) u stanovení dusitanového dusíku se vzorek ped stanovením podle SN EN ISO se vzorek navíc filtruje membránou 0,45 mikrometr. Tuto úpravu, vhodnou k zabránní zmn vzorku v dsledku mikrobiální innosti, lze užít i v kombinaci s postupy podle SN EN a SN EN ISO 13395, e) u stanovení dusinanového dusíku jsou postupy podle SN ISO , SN EN ISO a SN EN ISO jsou vhodné pro mén zneištné odpadní vody. V siln zneištných vodách, v nichž nelze rušivé vlivy snížit filtrací, edním nebo iením vzorku, se stanoví dusinanový dusík postupem podle SN ISO , který zahrnuje oddlení dusinanového dusíku od matrice destilací, f) u stanovení kadmia uruje SN EN ISO 5961 ( ) dv metody atomové absorpní spektrometrie (dále jen AAS ) a to plamenovou AAS pro stanovení vyšších koncentrací a bezplamenovou AAS s elektrotermickou atomizací pro stanovení nízkých koncentrací kadmia. 12. KONTROLA DODRŽOVÁNÍ PODMÍNEK STANOVENÝCH KANALIZANÍM ÁDEM Kontrolu dodržování kanalizaního ád provádí provozovatel kanalizace pro veejnou potebu v návaznosti na každý kontrolní odbr odpadních vod. O výsledcích kontroly (pi zjištném nedodržení podmínek kanalizaního ádu) informuje bez prodlení dotené odbratele (producenty odpadních vod) a vodoprávní úad. V pípad, že: dojde k pekroení limit daných kanalizaním ádem, bude zjištno vniknutí látek do kanalizace, které nejsou odpadními vodami nebo dojde k porušení ostatních povinností vyplývajících z Kanalizaního ádu. 30