12. ČESKO-SLOVENSKÁ KONFERENCE 23. SYMPOZIUM. při příležitosti 80. narozenin prof. MUDr. Ladislava Pilky, DrSc. SBORNÍK ABSTRAKT

Transkript

1 2. ČESKO-SLOVENSKÁ KONFERENCE 23. SYMPOZIUM při příležitosti 80. narozenin prof. MUDr. Ladislava Pilky, DrSc. SBORNÍK ABSTRAKT LISTOPADU 203 BRNO, HOTEL INTERNATIONAL Sekce asistované reprodukce ČGPS ČLS JEP Gynekologicko-porodnická klinika MU a FN Brno

2

3 23. SYMPOZIUM ASISTOVANÉ REPRODUKCE 3 VĚDECKÝ VÝBOR I. Crha (Brno) V. Dvořák (Brno) J. Feyereisl (Praha) R. Hudeček (Brno) M. Korbel (Bratislava) E. Kučera (Praha) R. Pilka (Olomouc) Š. Lukačín (Košice) A. Martan (Praha) Z. Novotný (Plzeň) L. Rob (Praha) J. Špaček (Hradec Králové) M. Tholt (Trstená) M. Brandejská (Praha) J. Dostál (Olomouc) A. Malenovská (Brno) T. Mardešić (Praha) M. Petrenko (Bratislava) L. Pilka (Zlín) M. Pohanka (Praha) D. Rumpík (Zlín) K. Řežábek (Praha) J. Štěpán (Hradec Králové) P. Trávník (Brno) P. Ventruba (Brno) J. Žáková (Brno) KOORDINÁTOR KONFERENCE Prof. MUDr. Pavel Ventruba, DrSc., MBA ventruba@fnbrno.cz VĚDECKÝ SEKRETÁŘ RNDr. Jana, Žáková, Ph.D. jzakova@fnbrno.cz Příspěvky neprošly odbornou oponenturou. Za jazykovou správnost a obsah odpovídají autoři. Vydal: Medica Healthworld, a.s. Počet výtisků: 350. vydání, Brno 203 ISBN ÚVODNÍ SLOVO Vážené kolegyně a kolegové, dámy a pánové, V Brně dne 2. listopadu 203 předkládáme Vám sborník abstrakt prací, které zazní na 2. česko-slovenské konferenci reprodukční gynekologie a 23. sympoziu asistované reprodukce ČGPS ČCLS JEP, tradiční akcí konané ve dnech listopadu 203 v Hotelu International v Brně. Na tomto odborném setkání gynekologů, embryologů, genetiků, urologů, andrologů, imunologů, psychologů a dalších odborníků z oblasti reprodukční medicíny bude prezentováno celkem 57 prací. Sborník je seřazen chronologicky a respektuje pořadí přednášek a posterů v programu. V úterý , v části věnované reprodukční gynekologii, zazní celkem 4 vyzvaných přednášek, včetně 3 sdělení na satelitním sympoziu firmy BAYER na téma Endometrióza (abstrakta č. 4). V nově zařazeném bloku Kontroverze v reprodukční medicíně budou diskutována dvě témata význam provádění laparoskopie u párů s poruchou plodnosti a výběr embrya pro elektivní SET (č. 5, 6). Ve středu bude předneseno 22 sdělení z oblasti asistované reprodukce. V úvodním bloku zazní 7 vyzvaných přednášek (práce č. 7 23). Na satelitním sympoziu generálního partnera konference firmy MSD na téma Elonva uslyšíme dvě přednášky (práce č. 24 a 25). V odpoledních blocích bude prezentováno 3 ústních sdělení (abstrakta č ) a 9 posterů (č ), které jsou seřazeny dle výsledku hodnocení abstrakt (viz Pořadí hodnocených abstrakt z asistované reprodukce). Věříme, že sborník abstrakt, který je letos opatřen ISBN, bude pro nás všechny zajímavý a přínosný. Poděkování patří jak auto - rům, tak i všem partnerům, s jejichž podporou se Vám tento sborník dostává do rukou. prof. MUDr. Pavel Ventruba, DrSc., MBA koordinátor konference s vědeckým a organizačním výborem Editor Pavel Ventruba, Jana Žáková, 203

4 4 2. ČESKO-SLOVENSKÁ KONFERENCE REPRODUKČNÍ GYNEKOLOGIE OBSAH. Integrační vliv EBCOG na certifikované kurzy v gynekologii a porodnictví v ČR 7 J. Feyereisl (Praha) 2. Vývoj a výsledky specializačního vzdělávání v gynekologii a porodnictví 7 P. Ventruba, J. Feyereisl, E. Kučera, A. Martan, Z. Novotný, R. Pilka, L. Rob, J. Špaček (SOR gynekologie a porodnictví) 3. Národní registr komplikací gynekologické laparoskopie. Přechod na elektronický sběr dat. Data z let Z. Novotný, V. Smitková, M. Králíčková (Plzeň) 4. Príspevok k diferenciánej diagnostike akútnych stavov v gynekológii Porfýria 8 Š. Lukačín, M. Mydlík (Košice, Slovensko) 5. Neinvazivní léčba symptomatických forem endometriózy 9 R. Hudeček, P. Ventruba, I. Crha (Brno) 6. Výsledky laparoskopické léčby hluboké endometriózy a endometriózy rektovaginálního septa v Olomouci 9 R. Pilka, P. Hejtmánek, D. Ondrová, M. Kudela, M. Pilková (Olomouc) 7. Problematika endometriózy v ČR vznik Sekce pro endometriózu ČGPS 0 E. Kučera (Praha) 8. Ovariální stimulace a riziko karcinomu ovaria 0 I. Crha, V. Pospíchalová, P. Ventruba, J. Žáková, R. Krajčovičová (Brno) 9. Diagnosticko-terapeutický algoritmus heterotopické gravidity po asistované reprodukci R. Hudeček, P. Ventruba, I. Crha (Brno) 0. Aký je efekt farmakologickej liečby pred myomektómiou? 2 M. Tholt, Ľ. Pániková, V. Kysel, P. Turňová, A. Rak (Trstená, Slovensko). Zhoršování hodnot spermiogramu v populaci českých mužů realita nebo mýtus? 2 M. Pohanka, J. Zvěřina (Praha) 2. Indukce puberty u dívek s galaktosemií 3 I. Rejdová, I. Vlašínová (Brno) 3. Riziko karcinomu štítné žlázy, prsu a dalších nádorů ve vztahu k léčbě neplodnosti 4 D. Nováková, M. Křenek, P. Vlček, T. Mardesić, J. Prausová (Praha) 4. Diskotékové drogy v gynekológii dospievajúcich 5 J. Hinšt (Bratislava, Slovensko) 5. Má dnes ještě význam provádění laparoskopie u párů s poruchou plodnosti? 5 moderátor: P. Ventruba, PRO T. Mardešić, PROTI D. Rumpík 6. Můžeme vybrat optimální embryo pro elektivní SET dle kontinuálního monitoringu jeho vývoje? 5 moderátor: P. Trávník, PRO D. Hlinka, PROTI L. Jelínková 7. Od historie po současnost národního registru asistované reprodukce 5 P. Ventruba, K. Řežábek (Brno, Praha) 8. Data z Národního registru asistované reprodukce (NRAR) České republiky za rok K. Řežábek, P. Ventruba (Praha, Brno) 20 min 9. Směrnice ke správné laboratorní praxi při asistované reprodukci 7 P. Trávník (Brno) 20. Surogátní mateřství naše výsledky 8 D. Rumpík (Zlín) 2. Nastal už čas skončit s pomalým mražením? 8 A. Malenovská, V. Hubinka, M. Koudelka (Brno)

5 23. SYMPOZIUM ASISTOVANÉ REPRODUKCE Guide to the Quality and Safety of Tissues and Cell for Human Application (Chapter ART) 9 D. Rumpík (Zlín) 23. Hodnocení morfologie není spolehlivá metoda výběru embryí pro ET: Morfologie blastocyst a korelace s jejich chromozomální výbavou 20 L. Jelínková, M. Kosařová, Š. Vilímová, M. Krůželová, M. Baláková-Panošová, M. Schmiedlová, P. Šebek, P. Cuřínová, K. Slabá, V. Sobotka, T. Mardešić (Praha) 24. Elonva ovariální stimulace v programu IVF (efektivní a jednoduchá) jako nikdy doposud 20 T. Mardešić (Praha) 25. Integrating corifollitropin alfa into clinical practice 20 N. Simberg (Uppsala, Švédsko) 26. Výběr embryí pro PGS 2 E. Oráčová, P. Trávník, K. Veselá, M. Pešáková, L. Hromadová, J. Veselý, T. Koukal, I. Tokareva, J. Horák, M. Horňák, K. Beránková, G. Tauwinklová, J. Rubeš (Brno) 27. In vitro maturace oocytů pro IVF u pacientek s rizikem podání běžných dávek FSH 2 L. Hromadová, K. Veselá, J. Veselý, E. Oráčová, P. Trávník, I. Tokareva, T. Koukal, M. Pešáková, G. Tauwinklová (Brno) 28. Vývoj nových technológií pre nekontaktnú manipuláciu s ľudskými oocytmi a embryami 22 D. Hlinka, S. Lazarovská, I. Hamplová, K. Langerová, A. Košt áková, P. Císař, D. Štys, D. Frtunik, M. Dudáš (Praha) 29. Analýza spermií u neplodného muže se vzácnou komplexní chromozomovou přestavbou t(,3,6) metodou arraycgh a FISH 23 M. Horňák, M. Vozdová, P. Musilová, E. Oráčová, V. Linková, K. Veselá, J. Veselý, J. Rubeš (Brno) 30. Vitrifikovaná versus čerstvá blastocysta úspěšnost transferu jednoho embrya 24 K. Okénková, S. Kloudová, J. Šula, L. Prachařová, E. Matejičková, M. Kvíčalová, K. Stachová, P. Alexová, P. Texl (Brno) 3. Kritické podmínky analýzy a možná úskalí interpretace hybridizačních profilů na čipech při provedení PGS metodou array CGH 25 J. Horák, M. Horňák, K. Beránková, P. Musilová, E. Oráčová, P. Trávník, K. Veselá, J. Rubeš (Brno) 32. Eliminace vlivu věku ženy na úspěšnost IVF cyklu s využitím array komparativní genomové hybridizace (acgh) v rámci preimplantačního genetického screeningu (PGS) 26 I. Slámová, K. Okénková, L. Prachařová, E. Matejičková, S. Kloudová, S. McArtur, P. Texl (Brno) 33. Mýty o plodnosti výsledky dotazníkového šetření 26 J. Březinová, H. Višňová (Praha) 34. Naše skúsenosti s morfokinetickým hodnotením kvality embryí 27 M. Jureková, G. Kaňová, P. Harbulák (Bratislava, Slovensko) 35. Význam vyšetření akrozómu spermií v rámci léčby neplodnosti 28 O. Křenek, E. Slováková, I. Burešová, T. Rumpíková, D. Rumpík, S. Bělašková (Zlín) 36. Uzavřený systém vitrifikace embryí v podchlazeném vzduchu 29 Š. Machač, V. Hubinka, A. Malenovská, M. Koudelka (Brno) 37. Biopsie den 3 nebo den 5 - srovnání klinických výsledků IVF cyklů s užitím PGS pomocí array CGH 30 K. Veselá, J. Horák, M. Horňák, E. Oráčová, J. Veselý, L. Hromadová, P. Trávník, J. Rubeš (Brno) 38. Zvyšuje dávka FSH použitá při stimulaci procento aneuploidií u embryí? Data z PGS cyklů s vyšetřením metodou array CGH 30 P. Texl, K. Okénková, L. Prachařová, E. Matejičková, I. Slámová, S. Kloudová, S. McArthur (Brno, Sydney) 39. Asistovaná reprodukce u mužů po onkologické léčbě tumoru varlete 3 E. Lousová, J. Žáková, H. Pochopová, P. Ventruba, I. Crha, E. Tesařová (Brno)

6 6 2. ČESKO-SLOVENSKÁ KONFERENCE REPRODUKČNÍ GYNEKOLOGIE 40. Vybrané ukazatele motivace dárkyň gamet k dárcovství 32 T. Rumpíková, S. Bělašková, Š. Chudý, J. Dostál, D. Rumpík (Zlín, Olomouc) 4. Vliv psychické odolnosti ženy na úspěšnost prvního IVF/ICSI 33 G. Ďurašková, R. Hampl, M. Bartoš, L. Hejhalová, Š. Novotná, H. Vodička, C. Provazník, J. Štěpán (Ústí nad Orlicí, Pardubice) 42. Srovnání úspěšnosti přenosu jednoho embrya 33 M. Svobodová, V. Lattová, K. Smékalová, P. Lakomá, M. Foltýnová, P. Hejtmánek, J. Dostál (Olomouc) 43. Význam metody PICSI v asistované reprodukci 34 S. Hlaváčová, T. Rumpíková, D. Rumpík, K. Tvrdoňová, I. Piknerová, M. Koudelka, Š. Machač, M. Štelcl, M. Lopatářová, S. Bělašková (Brno, Zlín) 44. Rané známky buněčné smrti u spermií 35 J. Novotný, M. Řeřuchová, J. Březinová, R. Filipčíková, B. Zbořilová, I. Oborná (Olomouc) 45. Vývoj embryotransferů jednoho embrya ve FN Olomouc od roku 200 do současnosti 36 K. Smékalová, M. Foltýnová, M. Svobodová, P. Lakomá, J. Dostál, V. Lattová, P. Hejtmánek (Olomouc) 46. Klinické gravidity po použití spermií alogenních dárců s vyšetřeným DFI v programu IVF 37 K. Faltusová, R. Rybář, P. Přinosilová, J. Štěpán, J. Rubeš, K. Veselá (Hradec Králové, Jihlava, Brno) 47. Analýza viability spermií a obsahu DNA pomocí flow cytometru 37 M. Řeřuchová, J. Novotný, J. Březinová, R. Filipčíková, B. Zbořilová, I. Oborná (Olomouc) 48. Nové kandidátní geny pro teratospermii 38 K. Veselá, B. Chylíková, I. Hrdlička, K. Řežábek, F. Liška (Praha) 49. Těhotenství s vlastními oocyty u klientky s hladinou AMH 0,0 kazuistika 39 J. Doležal, J. Březinová, J. Chocholoušová, S. Štrofová (Kostelec) 50. Selhání indukce maturace oocytů po aplikaci GnRH agonisty u pacientek s vysokým rizikem OHSS stimulovaných v antagonistickém protokolu 40 H. Višňová, R. Hüttelová, Š. Budka, M. Bahníková (Praha) 5. Přístup k transferu jednoho embrya tříletá zkušenost 40 L. Prachařová, K. Okénková, E. Matejičková, M. Kvíčalová, K. Stachová, P. Alexová, P. Texl (Brno) 52. Problémy a dilemata v praxi asistované reprodukce: pohled lékařek a lékařů 4 L. Slepičková (Brno) 53. Vývoj nových analytických přístupů pro neinvazivní stanovení implantačního potenciálu embrya 42 A. Mádr, K. Svobodová, J. Žáková, I. Crha, Z. Glatz (Brno) 54. Současné možnosti časného screeningu a prevsence preeklampsie v ČR 42 M. Macek sr., M. Pešková, A. Kestlerová, M. Turnovec, R. Vlk, D. Springer, G. Stránská, I. Špálová, R. Krejčí, V. Novotná, J. Feyreisl, L. Rob, M. Macek jr. (Praha) 55. Oddálení předčasného porodu pomocí inzerce vaginálního Arabin pesaru první výsledky 43 J. Texl, V. Križan, J. Kadlecová, Z. Hodická, J. Novotný, P. Ventruba (Brno) 56. Prevalence HPV infekce u neplodných párů a dárců - pilotní studie 44 H. Ondryášová, J. Březinová, V. Koudeláková, I. Oborná, A. Sobek, J. Březinová, R. Filipčíková, J. Doležal, J. Novotný, M. Hajdúch (Olomouc) 57. HPV infekce, víme o ní dost? Informovanost středoškoláků v ČR o HPV 45 H. Ondryášová, I. Oborná, J. Březinová, V. Koudeláková, M. Hajdúch (Olomouc) Soutěž o nejlepší abstrakt 23. sympozia asistované reprodukce 46 Témata Lunch Table Discussion 48

7 23. SYMPOZIUM ASISTOVANÉ REPRODUKCE 7. Integrační vliv EBCOG na certifikované kurzy v gynekologii a porodnictví v ČR J. Feyereisl Ústav pro péči o matku a dítě, Praha 2. Vývoj a výsledky specializačního vzdělávání v gynekologii a porodnictví P. Ventruba, J. Feyereisl, E. Kučera, A. Martan, Z. Novotný, R. Pilka, L. Rob, J. Špaček Specializační oborová rada gynekologie a porodnictví MZ ČR Úvod: S účinností od došlo k převedení specializačního vzdělávání lékařů, tím i organizace kmenových a předatestačních kurzů a atestačních zkoušek (AZ) z IPVZ na lékařské fakulty a řídí se podle vyhlášky č. 88/2009 Sb. Metodika: Na LF nově vznikla oddělení specializačního vzdělávání, která zajišťují vše od zařa - zení do specializačního vzdělávání uchazeče, přes zápočty odborné praxe a vydávání certifikátu o absolvování základního kmene. Uchazečem vybraná LF posuzuje splnění požadavků příslušného vzdělávacího programu uvedených v přihlášce a přílohách, zajišťuje pozvánku a průběh atestační zkoušky. Diplomy o získání specializované způsobilosti jsou i nadále vydávány MZ ČR, kdy jejich předání úspěšným absolventům zajistí příslušná LF. Dokumentace o AZ se předává do IPVZ k archivaci. V průběhu roku 202 došlo k několika pozitivním změnám a úpravám. Je to zejména konání AZ jen na dvou LF v příslušném jarním nebo podzimním termínu a tím zefektivnění i zkvalitnění průběhu AZ. Je zachována možnost vyššího využití podzimních termínů AZ (kolem 60 % ucha - zečů). Dále bylo oficiálně přesunuto provedení atestační operace a ultrazvukového vyšetření do průběhu stáží na EBCOG pracovišti. Tím byly vyjmuty praktické výkony vázané na pacienta z průběhu atestační zkoušky a jsou povinným předpokladem k podání přihlášky k AZ. Výsledky: V roce 202 proběhlo na sedmi LF v ČR ve všech základních oborech celkem 864 atestačních zkoušek, kdy jarní termíny využilo výrazně méně uchazečů (43 %) než podzimní (57 %). Lišily se počty atestačních oborů na jednotlivých LF, stejně jako počty uchazečů v základních oborech. Celkem uspělo 94 % uchazečů. Kmenový kurz Novinky z gynekologie a porodnictví se v roce 202 konal na LF pouze v pod - zimním termínu 3. LF UK Praha (8 školenců) a LF MU Brno (8 lékařů). Katedra gynekologie a porodnictví IPVZ pořádala v roce 202 kmenové kurzy v jarním i podzimním termínu pro 25 a 8 účastníků. Rovněž v roce 203 pořádaly LF kmenové kurzy pouze na podzim, a to na LF UK v Plzni a Hradci Králové (2, resp. 8 účastníků). Ve stejném roce se na IPVZ konaly kmenové kurzy v obou termínech. Od roku 204 budou kmenové kurzy na LF již v obou termínech, v březnu 204 na. LF UK Praha a v září 204 na LF UP v Olomouci. V gynekologii a porodnictví proběhlo v roce 202 celkem 56 atestačních zkoušek. V jarním termínu 202 se konalo na pěti LF 24 atestací a v podzimním termínu se konaly AZ pouze na dvou LF 32 AZ (57 %). Na jaře 203 se konal předatestační kurz a atestační zkoušky na. LF UK Praha. Z 23 přihlášených uspělo 22 lékařů. V podzimním termínu 203 se AZ konají na LF UP

8 8 2. ČESKO-SLOVENSKÁ KONFERENCE REPRODUKČNÍ GYNEKOLOGIE v Olomouci, kdy 39 kolegů úspěšně absolvovalo předatestační kurz a 4 uchazečů je přihlášeno k AZ. V roce 204 se předatestační kurz a AZ bude konat v jarním termínu (duben) na LF UK v Hradci Králové a v podzimním termínu (říjen) na 3. LF UK v Praze. Závěr: Převedení organizace specializačního vzdělávání lékařů z IPVZ na LF v našem oboru proběhlo úspěšně. SOR gynekologie a porodnictví úzce spolupracuje s Katedrou IPVZ a Akre - ditační komisí MZ ČR. Je zachována kontinuita specializačního vzdělávání a pokračuje proces kultivování vzdělávacího programu. 3. Národní registr komplikací gynekologické laparoskopie. Přechod na elektronický sběr dat. Data z let Z. Novotný, V. Smitková, M. Králíčková Gynek. porod. klinika, FN Plzeň Souhrn: cílem Registru je sledování provádění laparoskopicky asistované vaginální hysterektomie (LAVH) a ostatních gynekologických laparoskopických hysterektomií (LH, TLH, LSH, LARVH a TRH). Shromažďovaná data zahrnují údaje o počtech operací, indikací, počtech a typech komplikací. To umožňuje pojmenovat jednotlivé komplikace a nejčastější příčiny k nim vedoucím. Původně byly rozesílány každoročně dva dotazníky na všechna lůžková gynekologická pra - coviště v ČR, od roku 203 probíhá sběr dat elektronicky. Přechod na elektronický sběr dat proběhl bez potíží, počet odevzdaných dotazníků byl nejvyšší za posledních pět let a počet vy kázaných la - paroskopických operací druhý nejvyšší za celé období existence registru. Závěr: setrvalý trend úbytku abdominálních hysterektomií. Poslední data ukazují na možnou renesanci vaginálního operování. 4. Príspevok k diferenciánej diagnostike akútnych stavov v gynekológii Porfýria Š. Lukačín, M. Mydlík Lekárska fakulta UPJŠ Košice Akútne stavy v gynekológii charakterizuje bolesť v dolných partiách brucha/podbrušia. Bolesť má rôzne charakteristiky: môže byť trvalá, môže prichádzať vo vlnách, tupá, krčovitá, lokalizovaná na isté miesto, alebo sa môže propagovať. Môže byť spojená so symptomami zápalu alebo nauzeou či zvracaním. Cieľ práce: autori hodlajú podať správu o veľmi raritnej príčine úporných bolesti brucha porfýrii. Kým v chirurgických učebniciach sa nájde aspoň upozornenie na nutnosť myslieť v diferenciálne diagnostickom procese riešenia stavov, spojených s biolesťami brucha, aj na porfýriu, v gy ne ko logickej literatúre sme také upozornenie nenašli. A to aj v učebniciach renomovaných vydavateľ stiev. Pritom porfýria sa sice u nás vyskytuje zriedkavo, ale trpia ňou častejšie ženy. Jedná sa o poruchu tvorby hemu, ktorá môže byť na rôznych miestach pomerne zložitej molekuly hemu. Preto doteraz je známych najmenej 8 viac-menej rozličných jednotiek choroby. Najznámejšia a najbolestivejšia je

9 23. SYMPOZIUM ASISTOVANÉ REPRODUKCE 9 Akútna intermitentná porfýria (AIP), ktorá sa vyskytuje aj v našich zemepisných šírkach. Jedná sa o dedičné ochorenie, spojené s krutými bolesťami brucha, ale aj inými vážnymi poruchami, ktoré môžu viesť až ku smrti. Pre bolesti sú pacienti často operovaní na chirurgic kých pracoviskách bez objektívneho nálezu v dutine brušnej. Takmer každý porfyrík nemá apendix! V pôrodníctve sú popísané prípady s podobným osudom, ale aj úspešné pôrody při diagnostikovanej chorobe. Materiál a výsledky: referujeme o našich dvoch prípadoch jeden so skoro, druhý s typicky omeškanou diagnozou zo súboru našich 4 gynekologických a pôrodníckych prípadov. 5. Neinvazivní léčba symptomatických forem endometriózy R. Hudeček, P. Ventruba, I. Crha (Brno) Gynekologicko-porodnická klinika LF MU a FN Brno Endometrióza je definovaná jako ektopická přítomnost endometriální tkáně mimo děložní dutinu, která vyvolává chronickou zánětlivou reakci. Etiologie endometriózy je pravděpodobně multifaktoriální, velmi rozšířenou teorií vzniku je retrográdní menstruace, nicméně velkou úlohu sehrává imunitní systém. Mezi projevy endometriózy patří chronická pánevní bolest, nepravidelné a silné menstruáční krvácení, dyspareunie a dysfertilita. Práce udává přehled současných možností farmakologické léčby. Hormonální terapie zahrnuje aplikaci kombinované orální kontracepce, tablet se samotným progestinem progestin only pills (POP), depotních progestinů implantátů, intrauterinního systému (IUS) s levonorgestrelem, pro - gestinů s přihlédnutím na výsledky aktuálních klinických hodnocení dienogestu. Dále jsou prezentovány terapeutické účinky selektivních modulátorů progesteronového receptoru (SPRM), GnRH analog a antagonistů a Add-back terapie. Přehled uzavírá výčet terapeutických možností selektivních modulátorů estrogenových receptorů (SERM,) selektivní inhibitorů aromatázy (IA) a proti - zánětlivá a imunomodulační terapie. Při rozhodování o medikamentózní nebo chirurgické terapii genitálních forem endometriózy či jejich případné kombinaci je třeba zvážit o jaký typ endometriózy se jedná. Zda o formu perito - neální, ovariální, rektovaginální, extragenitální, nebo o adenomyózu. Rovněž charakter pánevní bo - lesti a přítomnost neplodnosti ovlivňuje volbu vhodného terapeutického postupu. Mikro sko pická charakteristika ektopických ložisek endometria má rovněž vliv na výsledný efekt hormonální terapie. 6. Výsledky laparoskopické léčby hluboké endometriózy a endometriózy rektovaginálního septa v Olomouci R. Pilka, P. Hejtmánek, D. Ondrová, M. Kudela, M. Pilková Porodnicko Gynekologická klinika, LF a FN UP Olomouc Úvod: Laparoskopická léčba hluboké endometriózy a endometriózy rektovaginálního septa představuje jeden z nejobtížnějších chirurgických endoskopických výkonů. Na druhé straně úspěšná ope - race přináší ženám postiženým tímto onemocněním výraznou úlevu a zlepšuje i jejich fertilitu.

10 0 2. ČESKO-SLOVENSKÁ KONFERENCE REPRODUKČNÍ GYNEKOLOGIE Materiál a metodika: Na gynekologicko porodnické klinice v Olomouci jsme v období od listo - padu 2008 do srpna 203 operovali celkem 48 nemocných s hlubokou endometriózou postihující oblast douglasova prostoru a sakrouterinních vazů a rovněž nemocné s typickou endometriózou rektovaginálního septa. Všechny nemocné byly operovány jedním zkušeným operatérem, ně které operace byly prováděny ve spolupráci s chirurgem. Výsledky laparoskopické léčby jsme vyhodnocovali retrospek - tivně ze zdravotnické dokumentace a rovněž na základě dotazníků, které jsme rozeslali nemocným. Výsledky: Součástí výsledků bude přehled pooperačních charakteristik, komplikací, vyhodnocení odpovědí na dotazníky a videoprezentace komplikovaného případu. Závěr: Dominantní obtíže hluboké pánevní endometriózy, které představují chronická pánevní bolest, dysmenorrhoea, dyspareunia, dyschesia a sterilita bývají v případě úspěšné operace výrazně zlepšeny. Jde však o technicky náročné výkony, které mají zůstat v rukou jen velmi zkušených endoskopických operatérů. 7. Problematika endometriózy v ČR vznik Sekce pro endometriózu ČGPS E. Kučera, M. Fanta 2, R. Hudeček 3, R. Chvátal 4, R. Pilka 5, A. Skřivánek 6 Gynekologicko-porodnická klinika 3. LF UK Praha a FNKV 2 Gynekologicko-porodnická klinika. LF UK a VFN v Praze 3 Gynekologicko-porodnická klinika LF MU a FN Brno 4 Gynekologicko-porodnické oddělení Nemocnice Znojmo 5 Porodnicko-gynekologická klinika LF UP a FN Olomouc Úvod: Onemocnění endometriózou postihuje v Evropě mnoho miliónu žen. Trend je mírně stoupající. S podobnou vzestupnou tendencí se setkáváme i v ČR. Přibývá mladších pacientek se závažnými hlubokými formami této nemoci. Metodika: Ve většině evropských zemí existují národní společnosti zabývající se problematikou endometriózy. Evropská liga pro endometriózu (EEL European Endometriosis League) a Ně mecká společnost pro endometriózu (DGE Deutsche Gesellschaft für Endometriose ) představují nadnárodní evropské struktury, které podporují integraci jednotlivých národních sekcí nebo spo lečností. Před kládáme návrh na vznik Sekce pro endometriózu v České republice a její plánované aktivity. Závěr: Komplexní pohled na problematiku endometriózy v ČR a současně vznik příslušné sekce při ČGPS představuje logický důsledek výše uvedených současných evropských trendů. 8. Ovariální stimulace a riziko karcinomu ovaria I. Crha, V. Pospíchalová 2, P. Ventruba, J. Žáková, R. Krajčovičová Gynekologicko-porodnická klinika LF MU a FN Brno 2 Ústav experimentální biologie PřF MU Brno, Masarykova univerzita Úvod: Možný vliv ovariální stimulace na vznik karcinomu ovaria je intenzívně sledován déle než padesát let. Existuje velký počet studií různé kvality s rozdílnými výsledky a jejich mnohdy

11 23. SYMPOZIUM ASISTOVANÉ REPRODUKCE účelovou interpretací. Pro racionální posouzení možné souvislosti mezi léčbou neplodnosti a karcinomem ovaria přináší nové poznatky molekulární biologie a genetika. Cílem práce je prezentovat současné na důkazech založené studie a nové informace o patogenezi karcinomu ovaria. Materiál a metodika: Literární rešerše databáze SCOPUS, systematický přehled databází původ ních prací a meta-analýz. Výsledky: Ženy s poruchami plodnosti mají vyšší riziko karcinomu ovaria v porovnání s plodnými (RR=,5, 95% interval spolehlivosti,7,92). U žen s poruchou plodnosti však léčba metodami asistované reprodukce v porovnání s neléčenými ženami riziko karcinomu vaječníku nezvyšovala (RR=,26, 95% interval spolehlivosti ,55). V klinické praxi by neměla být zapomenuta signifikantní korelace mezi aplikací clomifencitrátu a vznikem karcinomu ovaria (Rossing,994). Závěr :Zvýšené riziko vzniku karcinomu ovaria u dysfertilních žen je nutné respektovat v algoritmu diagnostiky a léčby. Poděkování: Tato práce vznikla díky projektu Postdoc I (CZ..07/2.3.00/ ), který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. 9. Diagnosticko-terapeutický algoritmus heterotopické gravidity po asistované reprodukci R. Hudeček, P. Ventruba, I. Crha. Gynekologicko porodnická klinika LF MU a FN Brno Úvod: Heterotopická gravidita je definovaná jako současný výskyt intrauterinní a ektopické gravidity. Incidence heterotopické gravidity se pohybuje v rozmezí / až / děložních těhotenství. S rostoucí efektivitou asistované reprodukce (AR) je možná implantace více embryí intra i extrauterinně. Výskyt heterotopické gravidity v rámci technik AR kolísá mezi 0,75 2,9 %. Riziko vzniku heterotopické gravidity se zvyšuje v případech gravidit vzniklých po transferu více než jednoho embrya, po intrauterinní inseminaci se stimulací folikulogeneze exogenními gonado - tropiny, nebo i u spontánních koncepcí vzniklých po podpoře ovulace antiestrogeny, tedy v těch případech, kde dochází vlivem stimulace vaječníků k polyovulaci. Materiál a metodika: Na Gynekologicko-porodnické klinice MU a FN Brno bylo v letech diagnostikováno a řešeno celkem 97 extrauterinních gravidit vzniklých po technikách asistované reprodukce na klinickém Centru asistované reprodukce CAR 0. Výsledky: Z celkového počtu dosažených klinických gravidit po AR v tomto období tvoří extrauterinní gravidity 4,07 %. V uvedeném období bylo v tomto souboru diagnostikováno 9 hetero - topických těhotenství (0,38 % z celkového počtu všech gravidit po AR a 9,28 % z celkového počtu extrauterinních gravidit po AR) Závěr: Léčba neplodnosti metodami asistované reprodukce je spojena se zvýšeným rizikem vzniku mimoděložního těhotenství. U všech incipientních gravidit po IVF/ET, kde byl proveden transfer více než jednoho embrya nebo po IUI se stimulací folikulogeneze exogenními gonadotropiny, je nutné myslet na riziko vzniku heterotopické gravidity. Dominantní roli v diferen - ciální diagnostice ektopické a heterotopické gravidity má endoskopie v kombinaci s transvaginál-

12 2 2. ČESKO-SLOVENSKÁ KONFERENCE REPRODUKČNÍ GYNEKOLOGIE ním ultrazvukovým vyšetřením malé pánve a monitorováním dynamiky sérových hladin hcg. Je nutné posuzovat celý komplex vyšetření a korelovat všechny dostupné výsledky s klinickým stavem. Diagnostika nejasných stavů by měla být realizována pomocí endoskopie. 0. Aký je efekt farmakologickej liečby pred myomektómiou? M. Tholt, Ľ. Pániková, V. Kysel, P. Turňová, A. Rak Gynekologicko-pôrodnícke oddelenie HNsP Trstená, SK Liečba myómov maternice všeobecne je jedným z hlavných problémov gynekológie. Liečba žien s touto diagnózou by mala byť individuálna, založená na symptómoch, veľkosti, počte a posúdení rastu jednotlivých myómov maternice. Zvláštnu pozornosť je nutné venovať ženám s prianim zachovania fertility, pričom myómy maternice sú prítomné u 25-30% žien v reprodukčnom veku. Za sledované obdobie od roku 200 doteraz sme porovnávali vplyv predoperačnej farmakolo - gic kej liečby u troch skupín pacientok. Jedna skupina pacientok mala pred operáciou aplikované agnrh, druhá skupina dostala ulipristal acetát, tretiu skupinu tvorili pacientky bez predoperačnej liečby. Výsledky: Súbor tvorí 00 myomektómií realizovaných na našom pracovisku s rôznou lokalizáciou myómu. Z toho 63 % operácií bolo hysteroresketoskopicky (HRSC), 33 % laparoskopicky (LSK), 4 % laparotomicky (LT). Najčastejšou indikáciou na operáciu bola metrorrhagia a sterilita. Priemerný vek pacientok pri HRSC bol 48 rokov, pri LSK a LT 3 rokov. Predoperačná terapia: agnrh 37 %, ulipristal acetát 4 %, bez liečby 49 % pacientok. Priemerná veľkosť myómu pri HRSC 2,5 cm, pri LSK a LT 6 cm. Vplyv predoperačnej liečby na veľkosť myómu podľa UZ pri agnrh úbytok 5 % hmoty myómu, pri ulipristal acetát 3 %. Záver: Efekt farmakologickej liečby pred myomektómiou môžeme zhodnotiť z hľadiska výhod aj nevýhod. Podľa lokalizácie najlepšie reagujú menšie intramurálne uložené myómy. Medzi výhody radíme čiastočné zmenšenie objemu myómu, úprava krvného obrazu pred operáciou, minimálne nežiadúce účinky při užívaní ulipristal acetátu na roziel od agnrh. Medzi nevýhody patrí mäkká konzistencia myómu a zvýšené prekrvenie maternice, čo komplikuje operačnú liečbu. Medika - mentóznu liečbu myómov by mal indikovať operatér prísne inviduálne vzhľadom na lokalizáciu, veľkosť a celkový klinický stav pacientky.. Zhoršování hodnot spermiogramu v populaci českých mužů realita nebo mýtus? M. Pohanka, J. Zvěřina Sexuologický ústav,. LF UK, Apolinářská 4, Praha 2 Odborná i laická veřejnost byla v posledních letech opakovaně znepokojena zprávami o tom, že spermiologické parametry, zejména koncentrace spermií se ve vyšetřovaných ejakulátech po - stupně snižují. Tento fenomén je jedním z možných projevů nepříznivých ekologických vlivů na zdravotní stav populace.

13 23. SYMPOZIUM ASISTOVANÉ REPRODUKCE 3 Různí autoři opakovaně konstatovali, že čím nižší je koncentrace spermií v ejakulátu muže, tím vyšší je výskyt dalších funkčních a morfologických abnormit. Proto publikované údaje o výrazném poklesu koncentrace spermií vyvolávají dobře pochopitelnéobavy z možného poklesu plodnosti lidské populace. Obavy přitom nebudí jen zjišťovaný pokles počtu zárodečných buněk, ale také extra - polace tohoto sekulárního trendu v koncentraci spermií do budoucích dekád. Naším cílem bylo přispět k probíhající diskusi o prezentaci výsledků vlastního výzkumu Naše zkušenosti nesvědčí pro pokles koncentrace spermií v ejakulátech mužů, vyšetřovaných v souvislosti s ne plodností. Analýza 0 spermiogramů navazující na analýzu více než 5000 spermiogramů z archivu Sexuologického ústavu. lékařské fakulty UK a VFN v Praze přinesla následující výsledky: průměrná hodnota koncentrace spermií byla 65,5mil./ml a průměrný počet spermii v celkovém objemu byl 232,5mil. Z výsledků dlouhodobého sledování je zřejmé, že hodnota koncentrace spermií se v našem souboru v čase spíše zvyšuje nežli snižuje. Azoospermie byla v pětiletých intervalech zastoupena následovně: 39,5 %, 22,9 %,,3 %, 0,0 %, 7,9 %, 5,9 %, 4,5 %. Tento sestupný trend azoospermií může být faktorem, který paradoxně zvyšuje průměrnou hodnotu koncentrace spermií. Neprokázali jsme tedy žádný trend ke snižování průměrné koncentrace spermií v čase. Předložená data testovanou hypotézu o postupně se zhoršujících spermiologických ukazatelích nepotvrdila. 2. Indukce puberty u dívek s galaktosemií I. Rejdová, I. Vlašínová Gynekologicko-porodnická klinika LF MU a FN Brno Úvod: Klasická galaktosemie je závažná, geneticky podmíněná porucha metabolizmu galaktózy, s autozomálně recesivní dědičností, podmíněná chyběním enzymu galaktóza--fosfát uridyltransferázy (GALT), který metabolizuje galaktózu na glukózu. Galaktóza vzniká rozkladem laktózy na glukózu a galaktózu. Při galaktosemii dochází k hromadění galaktóza- fosfátu a ten se alternativní cestou metabolizuje na galaktikol. Galaktóza - P a galaktikol jsou pro organizmus škodlivé. Poškozují hlavně mozek, játra, ledviny, oční čočky, ovária. Vzniká hypergonadotropní hypogonadis - mus s projevy pubertas tarda. Příznaky onemocnění se projeví po narození v důsledku zahájení příjmu mléka. Jedinou možnou terapií je doživotní přísná dieta s omezením galaktózy. I nejpřísnější dieta není zárukou zábrany poškození organizmu vzhledem k endogenní produkci galatózy v každé buňce jako zdroje energie. Novorozenecký screening se u nás neprovádí. Inci - dence onemocnění je : , přenašečem je každý 0. člověk. Diagnostika je založená na průkazu galaktikolu v moči a zvýšené hladiny galakózo--fosfátu v erytrocytech. Potvrzení je nutné molekulárně genetickým a enzymatickým vyšetřením. Cíl práce: navodit pubertu s pravidelným menstruačním cyklem u dívek s pubertas tarda při galaktosemii. Materiál: Do souboru jsme zahrnuli 3 dívky s galaktosemií a projevy pubertas tarda ve věku 2 let, výšky kolem 50 cm. Metodika: K navození puberty a menarche jsme vzhledem k nutnosti eliminace laktózy (a to i malého množství jako vehikula) volili estrogenový náplasťový systém s postupně se zvyšujícím dáv -

14 4 2. ČESKO-SLOVENSKÁ KONFERENCE REPRODUKČNÍ GYNEKOLOGIE ko váním (dělením náplasti na /8 /6./4 /3 /2...) za pravidelné kontroly klinického stavu, výšky, hmotnosti, funkční cytologie a UZ výšky endometria. Výsledky: Během substituční terapie pokračoval u dívek růst, došlo k rozvoji sekundárních pohlavních znaků a menarche jsme navodili aplikací Agolutinu amp. i.m. na základě UZ vyšetření a funkční cytologie. U dvou dívek jsme pokračovali v hormonální terapii náplasťovým systémem v kombinaci s gestageny (Systen-sequi). U jedné dívky jsme museli změnit za jiný náplasťový systém - Climaru (z důvodu subjektivních potíží ihned po nalepení náplasti) a jako gestagen jsme použili Utrogestan (neobsahuje laktózu). Všechny dívky mají plně vyvinuty sekundární pohlavní znaky, výšku nad 60 cm a při zavedené terapii pravidelný menstruační cyklus. Závěr: K navození puberty a pravidelného menstruačního cyklu u dívek s galaktosemií jsme použili náplasťový estrogenní systém v postupně se zvyšujícím dávkování, který neobsahuje laktózu a nezatěžuje organismus. 3. Riziko karcinomu štítné žlázy, prsu a dalších nádorů ve vztahu k léčbě neplodnosti D. Nováková, M. Křenek, P. Vlček, 2 T. Mardesić, 3 J. Prausová Klinika nukleární medicíny a endokrinologie 2. LF UK a FN Motol, Praha 2 Sanatorium Pronatal, Praha 3 Onkologická klinika 2. LF UK a FN Motol, Praha Mezi potenciální rizikové faktory pro rozvoj karcinomu patří genetická predispozice, expozice některým faktorům životního prostředí a hormonální vlivy. Karcinomu štítné žlázy je, podle literárních údajů, u žen pátým nejčastějším zhoubným nádo - rem. U žen pod 45 let jde o druhý nejčastější zhoubný nádor. V posledních desetiletích výrazně narůstá hlavně incidence diferencovaných mikrokarcinomů štítné žlázy. Incidence tohoto typu karcinomu je u žen až čtyřikrát větší než u mužů. Nádory se manifestují zejména během reprodukčního období, proto je zvažována významná role ženských hormonů. Vzhledem k rostoucímu počtu párů s poruchou plodnosti a dostupnosti léčby metodami asistované reprodukce přibývá v posledních letech pacientek, které podstoupily ovariální stimulaci s následnou punkcí folikulů. V důsledku této léčby je diskutována možnost vyššího rizika nádo ro - vých onemocnění. V souvislosti s riziky léčby poruch plodnosti jsou mimo karcinomu štítné žlázy zmiňovány především karcinom ovaria, dělohy a prsu. Problém hodnocení dosavadních studií, které se zabývají tématikou nádorů u žen s poruchou plodnosti, je velká rozmanitost sledovaných souborů. Pacientky mají různé příčiny poruchy plodnosti, některé užívaly dříve hormonální antikoncepci nebo za sebou mají předchozí těhotenství. Pacientky také absolvují různé počty stimulovaných cyklů, ve kterých byly používány rozdílné hormonální preparáty používané v souvislosti s asistovanou reprodukcí. Roli má i genetická dispozice pacientek a jejich přidružená onemocnění. Na téma rizika některých typů nádorů, například karcinomu prsu, byly publikovány meta-analýzy. Našim cílem je informovat o míře rizika nádorů spojených s léčbou neplodnosti a možnostech

15 23. SYMPOZIUM ASISTOVANÉ REPRODUKCE 5 záchytu počátečních stadií nádorů. Doufáme, že naše podklady přispějí v Sekci asistované reprodukce k diskuzi na toto téma. Podporováno grantem: IGA MZČR, NT 455-5/ Diskotékové drogy v gynekológii a pôrodníctve J. Hinšt Slovenská zdravotnícka univerzita v Bratislave, SK Úvod: Naše pracoviště se od roku 2008 zabývá problematikou surogátního mateřství. Od roku 2009 byla Ministerstvem spravedlnosti ČR iniciována celospolečenská diskuse o této problematice. Zákonná úprava toho medicínského postupu však zatím v ČR není. Materiál a metodika: Naše práce podává přehled současné legislativy týkající se surogátního mateřství v ČR. Zabývá se Listinou základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky č. 2/993 Sb., Zákonem o rodině č. 94/963 Sb., Trestním zákoníkem č. 94/2009, Zákonem o sociální ochraně dětí č. 359/999 Sb., Zákonem o občanském soudním řádu č. 63/963 Sb., Občanským zákoníkem č. 40/964 Sb. Prezentujeme naše praktické zkušenosti z touto problematikou od roku 2008 do roku 202. Závěr: Společnost začíná akceptovat, že existují alternativní cesty, jak mít rodinu, a lze očekávat, že s postupem času a budou-li se zdůrazňovat pozitivní aspekty rodinného života, bude stigma náhradního mateřství mizet. Je však nezbytně nutné dodržovat medicínské indikace k tomuto výkonu a řídit se doporučením odborné společnosti. 5. Má dnes ještě význam provádění laparoskopie u párů s poruchou plodnosti? moderátor: P. Ventruba, PRO T. Mardešić, PROTI D. Rumpík 6. Můžeme vybrat optimální embryo pro elektivní SET dle kontinuálního monitoringu jeho vývoje? moderátor: P. Trávník, PRO D. Hlinka, PROTI L. Jelínková 7. Od historie po současnost národního registru asistované reprodukce P. Ventruba, K. Řežábek 2 Gynekologicko-porodnická klinika LF MU a FN Brno 2 Gynekologicko-porodnická klinika. LF UK a VFN v Praze Úvod: Vznik národního registru asistované reprodukce (NRAR) úzce souvisí se založením a historií Sekce asistované reprodukce ČGPS. Dne 30. května 99 se v brněnském Hotelu International s podporou firmy Serono uskutečnilo u kulatého stolu zakládající setkání odborníků

16 6 2. ČESKO-SLOVENSKÁ KONFERENCE REPRODUKČNÍ GYNEKOLOGIE z České a Slovenské republiky. V tento den byla uveřejněna první zpráva o asistované reprodukci v ČSFR, kdy šlo o retrospektivní sběr kumulativních dat 5 center (4 ČR, SR) za rok 989. Z celkového počtu 456 cyklů IVF a 60 cyklů GIFT bylo dosaženo 2,6 % těhotenství na transfer po IVF a 5,6 % po GIFT, celkem bylo porozeno 36 dětí. Kromě založení naší společnosti bylo rozhodnuto o pořádání pravidelných výročních setkání a založení centrálního registru AR. Již první zpráva našeho NRAR byla zahrnuta do World Collaborative Report 989", prvního světového registru 23 zemí, prezentovaného na VII. světovém kongresu IVF v Paříži v roce 99. Materiál a metodika: Ve stejném roce, 20. listopadu 99, byla na brněnském. sympoziu asisto - vané reprodukce uvedena druhá zpráva z centrálního registru ČSFR za rok 990 sledující cycle-by-cycle metody (A) a těhotenství (B). Od roku 992 byla vykazována jen klinická těhotenství. Pravidelné roční zprávy NRAR byly až do roku 2000 uváděné v Asistované reprodukci (periodikum SAR ČGPS) a zohledňovaly národní specifická pravidla a požadavky. Byly vypracovány podle pravidel International Working Group for Registers on Assisted Reproduction (IWG AR) a odesílány do světového registru ART. Česká republika a náš národní registr patří mezi zakládající země světového a posléze evropského registru (EIM European IVF Monitoring vznik červen 999) pod záštitou ESHRE. První zpráva evropského registru za rok 997 byla publikována v roce 200. Trvalým cílem registrů je informovat o vývoji a trendech ART, legislativy a upozornit na rizika či komplikace související s prováděním umělého oplození. Do roku 993 prováděly v ČR asistovanou reprodukci jen 4 centra (875 cyklů) a v roce 994 to bylo již 0 pracovišť (2526 cyklů). V roce 995 vykázalo 6 center celkem 450 cyklů, z toho byla 4 plně akreditovaná, 9 podmíněně akreditovaných a 3 transportní centra. Od roku 993 lze pozorovat výrazný vzestup počtu center, prováděných cyklů ART, stejně jako počtu dosažených klinických těhotenství. Podíl na tom měla zprvu klasická IVF, tvořící více než 90 % všech cyklů, posléze ICSI. Do poloviny roku 2000 byla z pověření MZ ČR a SAR ČGPS data shromažďována na praco - višti NR ART v Brně a odborná společnost vydala 2 zpráv. Poté následovalo šestileté období diskuse o dopadu zákona o ochraně osobních dat a významu zdravotnických registrů. Od roku 200 do 2006 převzalo sběr údajů o cyklech a těhotenstvích dosažených asistovanou reprodukcí MZ ČR. Jelikož šlo o stručné kumulativní údaje z jednotlivých center, výstupy byly limitovány a tak nelze mluvit o kompletním registru ART za toto období. V roce 2005 bylo, po opakovaných požadavcích naší společnosti, rozhodnuto o vzniku a zařazení NRAR do populačních registrů MZ ČR a do konce roku 2006 proběhl zkušební provoz. Závěr: Od ledna 2007 je NRAR celoplošný populační registr, zřízený MZ ČR a provozován ÚZIS ČR. Systém je provozován jako webová aplikace s centrální databází, kdy centra AR vkládají data do registru prostřednictvím zabezpečeného internetového připojení. V září 203 vydal ÚZIS ČR ročenku Asistovaná reprodukce v ČR 200, která uvádí setříděné a komentované statistické údaje za období V roce 200 poskytlo 3 center do NRAR data o cyklech. Zasílání údajů o cyklech je prospektivní a povinné pro všechny poskytovatele asistované reprodukce v ČR. Ročenka ÚZIS tak po deseti letech navazuje na 2 zpráv NRAR vydávaných naší odbornou společností do roku V současné době je v tisku ročenka NRAR 20 a na výročním sympoziu budou prezentována data za rok 202.

17 23. SYMPOZIUM ASISTOVANÉ REPRODUKCE 7 8. Data z Národního registru asistované reprodukce (NRAR) České republiky za rok 202 K. Řežábek, P. Ventruba 2 Gynekologicko-porodnická. LF UK a VFN v Praze 2 Gynekologicko-porodnická klinika LF MU a FN Brno Úvod: NRAR shromažďuje data o cyklech IVF, KET a příbuzných metodách. Cílem příspěvku je informovat centra asistované reprodukce (poskytovatele dat) a všechny členy SAR o datech a jejich analýze za loňský rok 202. Soubor a metodika: Data popisují výchozí parametry cyklů (věk, diagnóza ženy a muže, cíl cyklu), vstupní parametry léčebného cyklu před in vitro fází (stimulace ovarií/endometria, způsob získání spermií), průběh cyklu in vitro (oocytů získáno, darováno, přijato, oplozováno, oplo - zeno,...), výsledky cyklu (gravidita, počet implantovaných embryí, počet porozených dětí), kompli - kace a některé další údaje, např. počet PGD. Výsledky: Prezentace výsledků bude pro svoji obsáhlost provedena až v přednášce. Závěr: NRAR umožňuje analyzovat údaje o provádění metod asistované reprodukce v České republice a umožňuje poskytnout data do mezinárodního registru EIM. 9. Směrnice ke správné laboratorní praxi při asistované reprodukci P. Trávník REPROMEDA s.r.o., Brno Dosud neexistoval dokument odborné společnosti, který by stanovoval pravidla pro laboratorní praxi při asistované reprodukci. Tato absence vedla k tomu, že kontrolní orgány neměly oporu v odborně zpracovaných textech a pokoušely se o vlastní, často odborným poznatkům odporující, interpretaci platných předpisů, nezřídka s negativními důsledky pro ekonomiku pracovišť a kvalitu jejich výsledků. Autorský kolektiv z řad SAR ČGPS a ARE připravil k publikaci v České gyneko - logii první část směrnice, zabývající se čistotou prostředí. Přitom vycházel z platné legislativy, evropských směrnic, guidelines ESHRE, publikovaných odborných poznatků a vlastních zkušeností. Snahou autorského kolektivu bylo srozumitelně interpretovat platné předpisy v souladu s novými odbornými poznatky. Cílem odborné směrnice, která projde schválením orgánů odborné společnosti, je dosáhnout vysoké kvality a bezpečnosti práce s lidskými oocyty, spermiemi a embryi na všech pracovištích asistované reprodukce v České republice. Považujeme to za důležité nejen pro dosahování vysoké kvality práce pro českou klientelu ale i pro garanci úrovně asistované reprodukce vzhledem k zahraničním klientům. Snahou autorského kolektivu je postupné zpracování všech oblastí laboratorní práce v asistované reprodukci, které mají reálný vliv na kvalitu a bezpečnost asistované reprodukce.

18 8 2. ČESKO-SLOVENSKÁ KONFERENCE REPRODUKČNÍ GYNEKOLOGIE 20. Surogátní mateřství naše výsledky D. Rumpík, T. Rumpíková, L. Pilka, R. Pilka 2, P. Ventruba 3, E. Slováková, L. Prudil 4, L. Musilová 4 Klinika reprodukční medicíny a gynekologie Zlín 2 Gynekologicko-porodnická klinika FN Olomouc 3 Gynekologicko-porodnická klinika LF MU a FN Brno 4 Advokátní kancelář Brno Úvod: Naše pracoviště se od roku 2008 zabývá problematikou surogátního mateřství. Vzhledem k tomu, že zákonná úprava tohoto medicínského postupu zatím v ČR není, jedná se o právně i medicínsky velmi náročný proces. Materiál a metodika: V letech podstoupilo na naší klinice léčbu v programu surogátního mateřství 63 párů, u kterých byl závažný uterinní faktor neplodnosti. Celkem proběhlo 87 léčebných IVF cyklů, z toho 73 cyklů bylo spojeno s kontrolovanou ovariální stimulací biolo - gické matky, přičemž 23 náhradních matek mělo po embryotransferu positivní těhotenský test. Ve 4 cyklech byl současně využit i program darovaného oocytu s následným pozitivním těhotenským testem u surogátních matek. Celkově otěhotnělo 34 náhradních matek. Nejčastější příčinou uterinního faktoru byl stav po hysterektomii (onkologická příčina, zánět - livý stav PID, těžká myomatosa dělohy), genetické příčiny (sy Rokitansky-Kuster-Hauser, syndrom testikulární feminizace), Ashermanův syndrom, stavy, kdy je gravidita u ženy zcela kontra - indikována (stp. opakovaném Sectio Caesarea, DM I. typu s vaskulárními komplikacemi, systémové imunologické onemocnění, těžká kardiomyopatie). Preferován byl singl embryotransfer. Závěr: Považujeme za nezbytné dodržovat medicínské indikace k tomuto výkonu a řídit se doporučením odborné společnosti. Každý konkrétní případ je nutné řešit ve spolupráci se zkušenou advokátní kanceláří. Veřejnost začíná akceptovat, že existují alternativní cesty, jak mít rodinu, a lze očekávat, že s postupem času a budou-li se zdůrazňovat pozitivní aspekty rodinného života, bude stigma náhradního mateřství mizet. 2. Nastal už čas skončit s pomalým mražením? A. Malenovská, V. Hubinka, M. Koudelka Reprofit International s.r.o., Brno Úvod: Mražení gamet a embryí je důležitou součástí léčby neplodnosti. V druhé polovině 80. let v minulém století se začalo s mražením lidských embryí pomalou metodou mražení, po - stupným pomalým snižováním teploty. Až začátkem nového tisíciletí se zavedla nová metoda vitrifikace a následně supercooling. Materiál a metodika: Provedli jsme srovnání mrazících metod, a to z hlediska finančních ná - kladů, času na provedení metodiky. Analyzovali jsme výsledky provedených srovnávacích studií u jednotlivých typů mražených embryí, co která metodika přináší embryologům, lékařům a pacientům. Porovnali jsme survival rate po rozmražení, pregnancy rate a implantation rate.

19 23. SYMPOZIUM ASISTOVANÉ REPRODUKCE 9 Výsledky: Srovnáním výsledků 3 studií při mražení 8 buněčných embryí (Zheng, Kuwayama, Balaban) jsme dospěli k následujícím výsledkům: survival rate při pomalém mražení se pohybuje v rozmezí od 5 % do 87,7 % a při vitrifikaci od 94 % do 95 %. Pregnancy rate a implantation rate uvádí pouze Kuwayama, u slow freezingu je 7,4 % versus vitrifikace 35 %. Zajímavé výsledky byly získány při sledování progresívního růstu embryí do stadia blastocyst, u slow freezing 49,5 % versus vitrifikace 60,3 % a také byla signifikantně lepší kvalita embryí po rozmražení/warmingu ve prospěch vitrifikovaných embryí (slow freezing 56,2 % versus 96,9 %). U mražení blastocyst jsme srovnávali 4 studie od Stehlíka, Huanga, Liebermana a Kuwayamu, kde survival rate se pohybovala u slow freezingu od 56,9 % do 92, % a u vitrifikace od 84 % do 00 %. Pregnancy rate se pohybovala u slow freezingu od 6,7 % do 5 % a u vitrifikace od 46, % do 53 %. Závěr: Srovnáním výsledků z jednotlivých studií lze konstatovat, že metodou vitrifikace byly dosaženy lepší výsledky u vitrifikace jak embryí, tak i blastocyst. Po warmingu se získává větší počet kvalitních intaktních embryí s vyšším potenciálem implantace. Na základě těchto výsledků je vhodné do - poručit transfer pouze jednoho rozmraženého embrya, aby se nezvyšoval počet vícečetných těhotenství. 22. Guide to the Quality and Safety of Tissues and Cells for Human Application (Chapter ART) D. Rumpík Klinika reprodukční medicíny a gynekologie Zlín Úvod: září 203 proběhlo první setkání pracovní skupiny pro vypracování 2. vydání Průvodce na jakost a bezpečnost tkání a buněk pro použití u člověka (kapitoly ART). Jednání inicioval European Directorate for the Quality of Medicines & HealthCare (EDQM), který je institucí Rady Evropy (Council of Europe). Materiál a metodika: Od roku 987 Rada Evropy aktivně přispívá k realizaci vysokých standardů pro ochranu veřejného zdraví a na podporu lidských práv a důstojnosti, a to zejména pro - střed nictvím svých aktivit v oblasti orgánů a tkání určených k transplantacím. Výbor expertů na transplantaci orgánů koordinuje a řídí činnosti v této oblasti. V roce 203 byla vydána první příručka na kvalitu a bezpečnost tkání a buněk pro použití u člověka. Aktualizované informace mají poskytnout informace a doporučení pro odborníky zapojené do identifikace potenciálních dárců, pro transplantační koordinátory řídící proces darování, pro zařízení, která zpracovávají a skladují tkáně a buňky, pro inspektory, kteří dělají audit těchto zařízení, a pro koncové uživatele s konečným cílem zvýšení bezpečnosti pro příjemce tkání a buněk. V roce 205 se připravuje nové přepracované vydání, které bude aktualizovat a doplňovat údaje uvedené v prvním vydání a bude obsahovat novou kapitolu o asistované reprodukci (ART). Závěr: Materiál, který připravuje naše skupina, může být důležitý při našich jednáních se SÚKL a MZ ČR. Pokusíme se do něj zapracovat postupy, které nejsou evropskou direktivou vyjádřeny přesně a umožňují nepřesný výklad (např. určení doby darování gamet ). Přípravě by měla naše odborná společnost věnovat maximální úsilí a pomocí nových guidelines vydaných EDQM alespoň částečně optimalizovat zavedení evropské tkáňové direktivy v AR v ČR.

20 20 2. ČESKO-SLOVENSKÁ KONFERENCE REPRODUKČNÍ GYNEKOLOGIE 23. Hodnocení morfologie není spolehlivá metoda výběru embryí pro ET: Morfologie blastocyst a korelace s jejich chromozomální výbavou L. Jelínková, M. Kosařová 2, Š. Vilímová, M. Krůželová, M. Baláková-Panošová, M. Schmiedlová, P. Šebek 2, P. Cuřínová 2, K. Slabá 2, V. Sobotka, T. Mardešič Sanatorium Pronatal Praha 2 Genetická laboratoř Sanatoria Pronatal Praha Úvod: Stále nejrozšířenější metodou výběru embryí pro ET je hodnocení jejich morfologie, v poslední době se rozšířilo hodnocení jejich morfokinetiky. I při použití těchto metod nepřekračuje procento implantovaných embryí %, přitom nejčastější příčina selhání implantace v IVF-ET je aneuploidie embryí. Cílem naší práce je stanovení korelace morfologie embryí a jejich chromozomální výbavy, se zaměřením na blastocysty. Materiál a metodika: V období bylo v programu PGS vyšetřeno 220 embryí od 43 párů, u kterých jsme pátý den kultivace sledovali korelaci morfologie a jejich chromozomální výbavy. Biopsie blastomery byla prováděna 3. den kultivace a PGS aneuplodií 24 chromozomů metodou array CGH. Platforma arraycgh (BlueGnome): celogenomová amplifikace WGA (SurePlex), značení a kompetitivní hybridizace s BAC microarray (24sure V3 acgh). Vývoj embryí byl dokumentován pomocí systému Primovision. Blastocysty byly rozděleny do kategorií B4AA (top quality), B3 a B-B2 dle Gardnera (999). Výsledky: Ze 36 hodnocených blastocyst bylo 68 v kategorii top quality blastocyst ( B4AA), z nich 33 (48,5 %) euploidních, 2 (7,6 %) s jednou mono/trisomií, 3 (9, %) se dvěma aneuploidiemi a 5 (22 %)s komplexními aneuploidiemi. V kategorii B3 (3 embryí) byly tyto hodnoty 3 (4,9 %); 2 (6,5 %); 7 (22,6 %); 9 (29 %). V kategorii B-B2 (37 embryí) to bylo 2 (32,4 %); 6 (6,2 %); 3 (35 %) a 6 (6,2 %). Závěr: Hodnocení morfologie či morfokinetiky embryí, jakkoliv sofistikované, nemůže spoleh - livě určit embrya s nejvyšším vývojovým potenciálem. Více než 50 % top quality blastocyst je aneuploidních. V současné době kombinace hodnocení genetické výbavy a morfologie embryí představuje optimální způsob selekce embryí s nejvyšším implantačním potenciálem. 24. Elonva ovariální stimulace v programu IVF (efektivní a jednoduchá) jako nikdy doposud T. Mardešić Sanatorium Pronatal Praha 25. Integrating corifollitropin alfa into clinical practice N. Simberg Graviditas, Infertility clinic Helsinky, Finsko