Centrum adiktologie, Psychiatrická klinika 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze Ke Karlovu 11, Praha 2

Transkript

1 Název: Výzkumný design kvalitativní části studie PAD Autor: Mgr. Michal Miovský Pracoviště: Psychologický ústav Akademie věd ČR, Katedra psychologie FFUP Olomouc Abstrakt: Autor v příspěvku představuje navržený design probíhající výzkumné studie PAD zaměřené na analýzu dopadu nové drogové legislativy v ČR. Studie je vládním projektem, podléhajícím MPK při Úřadu vlády jehož výsledky mají pomoci při zhodnocení a interpretaci dopadů nové drogové legislativy. Studie má dvě části. První, v níž převažují spíše kvantifikující metody využívající metody CBA (Cost and benefit analysis) a CI (Cost of illness). Ve druhé části výzkumu převažuje kvalitativní přístup a tato část má za úkol pomoci připravit a korigovat podklady pro analýzy v části první, respektive kromě ověření statistických vztahů na případové úrovni je jejím hlavním úkolem pomoci ověřit, zda data vstupující do první části skutečně odpovídají situaci mezi jednotlivými definovanými skupinami uživatelů drog. Kromě toho je kvalitativní analýza jediným zdrojem pro několik skupin údajů, které nejsou získatelné jinou cestou. Supervizi a roli konzultanta nad kvalitativní částí výzkumu převzal prof.bruce Bullington ze School of Criminal Justice (Florida state univerzity, USA). Klíčová slova: Uživatelé ilegálních drog, legislativní úprava, výzkumný design, Cost and Benefit Analysis, Cost of Illness, zhodnocení, dopad. Text příspěvku: I přes jistou nedokonalost danou stavem rozpracování a stále spíše pilotnímu charakteru první fáze projektu, vám dnes můžeme představit v pracovní verzi velmi zajímavý výzkumný projekt, který v současnosti je ve své druhé fázi a má za sebou pilotní část a navazující první část hlavního výzkumu. Nyní vstupuje do vrcholu části zaměřené především na získání dat a třídění. Projekt, jehož zadavatelem je vláda ČR, je zaměřen na dopad nové drogové legislativy v naší zemi. Okolo nového protidrogového zákona se strhla velmi emocionální diskuse a postupně došlo ke značnému zamlžení v argumentaci všech stran a nemožnosti se shodnout na dalším společném postupu. Na tomto pozadí se postupně rodila studie PAD, jako pokus o realizaci zhodnocení přínosů a ztrát, které změna legislavitního rámce přinesla. Výzkumný projekt PAD (Průběžná analýza dopadů) byl původně navržen jako studie využívající především kvantifikujících metod. Samotné provedení kvalitativní studie bylo navrženo v souladu s návrhy a konzultacemi supervizního týmu School of Criminal Justice, Florida State Univerzity. Postupem času však projekt získal novou podobu, neboť v průběhu příprav a první fáze projektu (pilotní studie struktura I.a II. fáze projektu - viz diagram), se objevilo několik nových oblastí, které nebylo možné předvídat a navíc, díky komplexnosti a záběru studie, má její konečný design téměř až grandiózní podobu danou vysokým počtem zohledněných zkoumaných oblastí i cílových skupin participantů v rámci jednotlivých substudií. Samotná kvalitativní část má za cíl čtyři oblasti. První je identifikace vztahů a směru působení mezi proměnnými definovanými v rámci kvantitativní části studie PAD a to na úrovni případových studií. Na základě této identifikace následně umožnit navrhnout metody

2 pro zpětné statistické ověření těchto vztahů. Druhým cílem, navazujícím na předchozí je využití kvalitativních metod jako jednoho z prostředků validizace (ve smyslu ověření platnosti v reálných podmínkách) výsledků kvantitativních analýz. Tedy ověření, zda statistické výsledky skutečně odpovídají (respektive v čem se liší) reálným situacím a problémům na úrovni případových studií a zda bylo statisticky ověřovány a testovány relevantní hypotézy vzhledem k cílům výzkumu. Budou-li výsledky statistických analýz validní a budou-li validní též poznatky získané QA, pak musí vzájemně korespondovat, či eventuálně musíme být schopni užitými výzkumnými nástroji objasnit a zdůvodnit proč a za jakých podmínek se daný konkrétní případ liší od výsledků dosažených statistickou analýzou. Třetím cílem je získání specifických dat potřebných pro kvanitativní analýzy, která nejsou získatelná jinou cestou. Jedená se především o data v oblasti trestné činnosti uživatelů jednotlivých skupin drog (druh, objem, pravidla fungování černého trhu, ceny drog a jejich změny, distribuční podmínky, chování dealerů, čistota drog atd.) a oblasti prevalenčních odhadů (počty uživatelů v lokalitě apod.). Vložit diagram fází výzkumu

3 Čtvrtým cílem při použití kvalitativního přístupu ve výzkumném projektu PAD je tzv. podbarvení a doplnění statistických dat a výsledků o příklady konkrétních kasuistik, což vede nejen ke zvýšení bohatosti a zajímavosti těchto dat, ale současně to zvyšuje srozumitelnost prezentovaných výsledků spolu s akcentem etického rozměru výzkumu a vidění konkrétních lidských příběhů a problémů za výslednými čísly. To je současně také jeden ze sekundárních cílů celé studie PAD tedy zviditelnění konkrétních dopadů, na nichž s projevila nová legislativní opatření a to nejen ve formě statistik, tabulek a grafů, ale právě na konkrétních příbězích klientů a pacientů, kterých se tato opatření nejvíce dotýkají a to v jakémkoli smyslu. Prvním krokem při představení designu studie, jenž je třeba učinit, je seznámit se s definovanými hypotézami kvantitativní části PAD. Tyto hypotézy jsou z hlediska QA významné jako základní výchozí okruhy, nicméně nejsou pro samotnou QA závazné v tom smyslu, že by její průběh a zaměření omezovaly. Naopka jedním z dílčích úkolu QA je ověřit, zda takto definované hypotézy jsou skutečně relevantní vzhledem ke zkoumanému problému a zda postihují všechny významné faktory a event. pomoci hypotézy zpřesnit, redefinovat či definovat další, jež se ke zkoumanému problému ukáží být významné a nebylo je možné identifikovat ze stávajících dostupných materiálů, dat či znalostí zainteresovaných odborníků. Jejich znění vychází z přesné transkripce výroků, jimiž navrhovatelé zákona svůj návrh podepřeli a jimiž bylo v procesu jeho schvalování argumentováno: Výzkumné hypotézy studie PAD (Zábranský 1999b, str. 3) 1. Dojde k usnadnění a zefektivnění práce Policie ČR ve smyslu potírání organizované a pouliční drogové kriminality. 2. Dojde ke snížení dostupnosti OPL. 3. Dojde ke zvýšení obecného povědomí o škodlivém a protispolečenském působení OPL. 4. Dojde ke snížení prevalence užívání OPL (nebo alespoň zastavení jejího nárůstu). 5. Dojde ke snížení incidence užívání OPL. 6. Nedojde ke snížení důvěry v léčebně-kontaktní (dále jen L/K) zařízení. 7. Nedojde k nárůstu negativních zdravotních ukazatelů. 8. Působnost Policie ČR při zjišťování trestných činů a projednávání přestupků v oblasti držby drog i pro vlastní potřebu ( 187a zák. č. 140/1961 Sb., trestní zákon v platném znění, a 30 odst. 1 písm. j) zák. č. 200/1990 Sb., o přestupcích v platném znění) si nevyžádá žádné finanční náklady. Při zjednodušeném přehledu, můžeme kvalitativní část studie rozdělit na dvě základní oblasti. První je oblast trestně-právního sektoru, které se ve svém příspěvku dále věnovat nebudu, neboť to v rámci jeho rozsahu není možné a také proto, že v době příprav příspěvku nebyla ještě schválena definitivní podoba substudie. Druhou oblast tvoří substudie zaměřená na uživatele návykových látek a pracovníky léčebných a jiných zařízení, kteří s nimi přicházejí do kontaktu. V duchu metod kontroly validity (Čermák, Štěpaníková 1998) byla místa regionálních týmů volena tak, aby bylo možné vzájemně triangulovat místa původu dat dle specifik oblastí v nichž byla získána. Umístění regionálních týmů tedy bylo zvoleno tak, aby odpovídalo různým velikostem měst v ČR a jejich specifikům. Celkem je ve studii PAD šest regionálních

4 týmů: Praha, Brno, Olomouc, Karviná a Ostrava, Ústí nad Labem, Třebíč. Každý regionální tým je složen z několika tazatelů, kteří procházejí systematickým zaškolováním, které čerpá z aktuálních získaných dat a obojí probíhá v permanentní interakci. Zkoumána (cílová populace) je část populace, tvořená uživateli na všech známých základních úrovních. První skupina skrytá populace uživatelů návykových látek je složena ze tří podskupin: experimentátoři, rekreační uživatelé návykových látek a pravidelní uživatelé vysoce rizikových návykových látek. Druhou skupinu tvoří klienti streetworku a paralelně s nimi pak pracovníci streetworku. Třetí skupina jsou klienti K-center a opět paralelně s nimi pracovníci K-center. Dále klienti léčeben (PL, PK apod.) a paralelně s nimi pracovníci léčebných zařízení. Poslední skupina je tvořena studenty a vůbec mládeží do 25 let s paralelní skupinou pedagogů a školních koordinátorů obě skupiny bez zkušenosti s návykovými látkami (nealkoholovými). Metody užívané v rámci kvalitativní části studie odpovídají typům výzkumu v nichž se pohybujeme. Ačkoli jsou tyto typy didakticky od sebe rozlišovány, v rámci studie se téměř výhradně jedná o jejich různé kombinace (dle skupin participantů). Vedle jednopřípadových studií typu Life strory, se objevuje akční typ výzkumu (zejména u skyté populace, kde se mimo získání základních dat, předpokládá také, v případě zájmu, o pomoc ve smyslu informací či zprostředkování kontaktu s léčebným zařízením a podobně). Samozřejmě, že oba předchozí typy probíhají v kombinaci s terénním typem výzkumu, neboť s participanty je navazován kontakt v jejich prostředí event. v prostředí kontaktních či léčebných zařízení. Zapomenout nelze na evaluaci, která je spojena s klasifikováním různých stupňů a úrovní rizikovosti chování uživatelů drog, jejich trestné činnosti apod. Mimo to, pak u klientů, kteří procházejí strukturovanou léčbou, je pracováno s jejich dokumentací v rámci typu výzkumu analýzy dokumentů. Ústřední metodou celé kvalitativní části je semistrukturované interview (Kvale 1996). Jeho vývoji a pečlivému zaškolování tazatelů byla věnována největší pozornost a největší část prací v první a druhé fáze výzkumu se soustředila právě na tento nástroj. Semistrukturované interview se ukazuje být jednou z mála metod, která je pro definovanou skupinu participantů přijatelnou a tito jsou ochotni ke komunikaci. Jakákoli dotazníková šetření či jiná forma hromadného získávání dat příliš formalizovaným a standardizovaným postupem zatím vždy selhala či vedla k příliš výrazného zkreslení dat (výjimku tvoří část skupiny experimentátorů a skupina participantů bez zkušenosti s drogou). Interview je za souhlasu participanta nahráváno na diktafon a následně je pořízena doslovná transkripce záznamu. K tomu je přidána časová osa, sestavená na základě interview a dále vyplněný dotazník, který vyplňuje tazatel po proběhlém interview. V dotazníku jsou podchycena základní data, která svým zaměřením odpovídají jednak cílům studie a jednak jsou srovnatelná se studiemi Rapid Assessment a přispívají tak do informační databáze o uživatelích drog ve skryté populaci. Rozdělíme-li z didaktických důvodů metody užité ve studie, pak jako metody získání dat jsou užity především nástroje z metodiky Rapid Asessmentu (Barker 2000, Rapid Assessment 1998). Tedy semistrukturované interview a focus groups. Dále výpis z dokumentace. Po provedení roztřídění dat a popisu participantů bude provedeno rychle zhodnocení (Rapid Assessment 1998). Na jeho základě pak budou definitivně zvoleny metody analýz dat. Ty budou prováděny na mnoha úrovních dle požadavků a definovaných cílů (neboť ty odpovídají velmi různým úrovním práce s daty). Základním nástrojem pro analýzu byla zvolena Grounded Theory autorů Glasera a Strausse (Strauss a Corbinová 1998). Důvodem k volbě této metody je především její schopnost kombinovat více zdrojů dat získaných odlišným způsobem a možnost použití v rámci různých typů výzkumů. Mimo to, pak k této metodě existuje dostupná literatura a metoda byla již úspěšně v několika studiích v českém prostředí použita. Ačkoli má mnoho odpůrců, patří ve světové metodologické

5 literatuře k velmi známým a citovaným přístupům. Charakter práce s daty v rámci ní, se velmi výrazně blíží obecným principům analytické práce s kvalitativními daty, blízké hermeneutice. Jak bylo definováno v úvodu, kvalitativní část studie PAD má tři hlavní cíle a úkoly. Bez pečlivého rozboru případových studií se ukázalo být nemožné identifikovat jednotlivé relevantních faktory, uplatňující se ve složitém vztahu kulturní-sociální-psychologicképsychopatologické pozadí užívání návykových látek ve vztahu k problémům vzniklým na tomto základě a rozlišení různých rovin těchto problémů. Je například obtížné bez znalosti prostředí a konkrétních případů hovořit o hodnotě preventivního dopadu represivních opatření u uživatelů kanabisových látek, u kterých se kromě konfliktu se zákonem objevují jiné problémy jen velmi výjimečně a u nichž rozporuplnost srovnání mezi úrovní rizik spojených s konzumací alkoholu či cigaret vyvolává spíše opačný efekt. Nebo jiný příklad, kdy typ určitých legislativních opatření má přímý vliv na pravidla s obchodováním s návykovými látkami a vysoce rizikovými návykovými látkami na černém trhu a vliv těchto pravidel na rizikovost vzorců užívání ve skryté populaci uživatelů. Proces identifikace relevantních faktorů a směrů působení mezi nimi se tedy bez kvalitativní analýzy není schopen obejít. Ačkoli až následná kvantifikace může prokázat významnost těchto vztahů a dosáhnout též jisté úrovně zobecnitelnosti, není možné jednu část procesu od druhé vzájemně oddělit a se vší vážností právě v této první oblasti lze hovořit o pohybu na určitém kontinuu poznání, nikoli o dvou paralelních světech dělících realitu na část kvalitativní a kvantitativní. Tato myšlenka je podpořena následujícím krokem, která tvoří druhou oblast požadavků na kvalitativní část tedy po provedení statistických analýz, vztáhnout jejich výsledky zpět na úroveň případových studií a s nimi je konfrontovat. Je-li prostorový diagram znázorňující hlavní identifikované faktory a směry jejich působení skutečně nasycen dostatečným množstvím bohatých dat z případových studií, musí být schopen poskytnout interpretační bázi pro výsledky statistických analýz. Tedy jeho prostřednictvím musí být možné vysvětlit a interpretovat proč a jak k určitým jevům a za jakých okolností dochází a kterými činiteli je možné do této interakce zasáhnout a vyvolat eventuální změnu. Dále to, proč u případů, které se vymykají obvyklým vztahům (rozuměj zjištěným statisticky významným vztahům) dochází k odchýlení od obvyklých vzorců. Vysvětlit příčiny tohoto odchýlení a jejich pozadí. To vše samozřejmě pouze s určitou mírou přesnosti, nicméně právě kvalitativní analýza umožňuje u antitypů zacházet v odhalovaní původu jejich atipičnosti mnohem dále a uchopit je s větším porozuměním a schopností vysvětlit a interpretovat. Přestože tedy výsledky celé studie budou v závěru zpracovány metodikou Cost and benefit analysis a metodikou Cost of illness, tedy metodikami převádějícími dostupná data do ekonomických ukazatelů a peněz, nebylo možné se při zadávání vstupních hodnot do těchto nástrojů obejít bez podpory kvalitativních dat. Pohledem z druhé strany pak přesto, že hlavní výstupy celé studie PAD budou především o ekonomických ukazatelích, neztrácí tyto výsledky svoji tvář a srozumitelnost. Neboť ačkoli tyto výsledky abstrahují od roviny konkrétních lidských příběhů a prožitků, se budou v omezené míře s nimi vzájemně prolínat a ilustrovat jedny druhé, díky čemuž předpokládáme dosažení lepší srozumitelnost a názornosti, za současného zachování a připomenutí pozadí kvantitativních dat, za nimiž stojí konkrétní lidé a jejich příběhy. Literatura: Arksey, H. Knight, P. (1999): Interviewing for Social Scientists. Sage, Barker, G. (1999): Použití kvalitativních výzkumných metod při postupech rychlého posuzování (Rapid Assessment) zneužívání drog ve společnosti. Albert, Boskovice. Creswell, J.W. (1994): Research Design. Sage, Thousand Oaks, London,

6 New Delhi. Čermák, I., Štěpaníková, I. (1998): Kontrola validity dat v kvalitativním psychologickém výzkumu. Československá psychologie 1, LXII. Denzin, N.K.- Lincoln, Y.S. (ed.) (1998): Collecting and Interpreting Qualitative Materials. Sage, Denzin, N.K.- Lincoln, Y.S. (ed.) (1998): Strategies of Qualitative Inquiry. Sage, Hartnoll, R. (ed.) (2001): Výběr vzorku technikou sněhové koule Handbook on Snowball Sampling). Albert, Boskovice (v tisku). IDU-RAR. Rapid Asessment. WHO Kvale, S. (1996): Interviews. Sage, Marschal, C. Rossman, G.B. (1999): Designing Qualitative Research. Sage, Miles, M.B., Huberman, A.M. (1994): Qualitative Data Analysis. Sage, Morgan, D.L.(2001): Focus Groups jako metoda kvalitativního výzkumu. Albert, Boskovice. V tisku. Moustakas, C. (1994): Phenomenological Research Methods. Sage, Thousand Oaks, London, New Delhi. Rhodes, T. (1999): Terénní práce s uživateli drog. Albert, Boskovice. Silverman, D. (1993): Interpreting Qualitative data. Sage, Thousand Oaks, London, New Delhi. Straus, A.- Corbinová, J. (1999): Základy kvalitativního výzkumu: Postupy a techniky metody Zakotvená teorie. Albert, Boskovice. Stringer, E.T. (1999): Action Research. Sage, Thousand Oaks, London, New Delhi. Yin, R.K. (1994): Case Study Research. Sage, Sage, Abstract: Research design of qualitative part of PAD project The author presents the research design of project PAD. The main goal of Government research project PAD is assessment of effectiveness of the drug legislation context change - new drug low, that started in spring This project has two parts with different methodological frameworks: a) methodology of Cost of illness, especially Cost and benefit method, b) qualitative research methods, particularly Rapid Assessment (WHO), Grounded Theory etc. In the paper is argued that the implementation of Cost and benefit and Cost of illness is not possible without results coming from qualitative part of study. Supervisor of the qualitative part of the project is professor Bruce Bullington from the School of Criminal Justice, FloridaState Univerzity, USA. Key Words: Users of illegal drugs, new drug law, research design, Cost and Benefit Analysis, Cost of Illness, assessment of effectiveness.