Základní škola Zárubova v Praze 12 Zárubova 977/17, Praha 4 - Kamýk

Transkript

1 ENERGETICKÝ AUDIT EV.Č Základní škola Zárubova v Praze 12 Zárubova 977/17, Praha 4 - Kamýk ENERGETICKÝ SPECIALISTA Ing. Lucie Stuchlíková číslo oprávnění: června 2015

2 Energetický audit je zpracován v souladu se zákonem o hospodaření energií č. 406/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a s prováděcí vyhláškou č. 480/2012 Sb., o energetickém auditu a energetickém posudku. Dokument energetického auditu v tištěné nebo elektronické podobě lze užívat pouze ve smyslu příslušné smlouvy o dílo. Kopírování a rozšiřování je možné výlučně na základě písemného souhlasu zpracovatele. Energetický specialista je ze zákona povinen zachovat mlčenlivost o všech skutečnostech týkajících se fyzické nebo právnické osoby, o kterých se dozvěděl v souvislosti s prováděním energetického auditu na jejím energetickém hospodářství a budovách. Získané skutečnosti nesmí použít ke svému prospěchu nebo k prospěchu nebo újmě třetí osoby. Zprostit energetického specialistu mlčenlivosti může pouze fyzická nebo právnická osoba, na jejímž energetickém hospodářství a budovách byl proveden energetický audit, nebo stanoví-li tak jiný zákon. Tento dokument je vytištěn oboustranně na recyklovaném papíře. 1

3 Obsah 1. Identifikační údaje Popis stávajícího stavu předmětu energetického auditu Základní údaje o předmětu energetického auditu Charakteristika hlavních činností předmětu energetického auditu Situační plán Stavební řešení objektu Popis technických zařízení a systémů Vytápění Příprava teplé vody Větrání Osvětlení Měření a regulace Základní údaje o energetických vstupech a výstupech Vlastní zdroje energie Rozvody energie Spotřebiče zemního plynu a elektrické energie Tepelně technické vlastnosti budov Systém managementu hospodaření s energií Vyhodnocení stávajícího stavu předmětu energetického auditu Vyhodnocení účinnosti užití energie Vyhodnocení účinnosti užití energie ve zdrojích Posouzení izolace rozvodů ÚT a TV a zásobníků dle vyhlášky č. 193/2007 Sb Posouzení měrných ukazatelů spotřeby tepla dle vyhlášky č. 194/2007 Sb Posouzení vybavenosti vnitřních tepelných zařízení přístroji regulujícími a registrujícími dodávku tepla dle vyhlášky č. 194/2007 Sb Posouzení energetické náročnosti budovy dle vyhlášky č. 78/2013 Sb Vyhodnocení tepelně technických vlastností stavebních konstrukcí Informace o objektu Prostup tepla obálkou budovy dle ČSN : Výpočet tepelné ztráty a potřeby tepla na vytápění Vyhodnocení úrovně systému managementu hospodaření energií Výchozí stav Přepočet spotřeby tepla denostupňovou metodou Výchozí roční energetická bilance Návrh opatření ke zvýšení účinnosti užití energie

4 4. 1. Druhy úsporných opatření Energeticky úsporná opatření Opatření A Energetický management Opatření B Výměna původních oken a dveří Opatření C Rekonstrukce obvodového pláště včetně zateplení obvodových stěn Opatření D Rekonstrukce a zateplení střechy Opatření E Rekonstrukce osvětlení Opatření F Instalace řízeného větrání s rekuperací tepla Souhrn navržených opatření Varianty opatření Varianta 1 Komplexní stavební rekonstrukce vedoucí ke snížení energetické náročnosti budovy (úroveň 1) Varianta 2 Komplexní stavební rekonstrukce vedoucí ke snížení energetické náročnosti budovy (úroveň 2) Varianta 3 Komplexní stavební rekonstrukce vedoucí ke snížení energetické náročnosti budovy (úroveň 1) včetně instalace řízeného větrání s rekuperací Varianta 4 Komplexní stavební rekonstrukce vedoucí ke snížení energetické náročnosti budovy (úroveň 2) včetně instalace řízeného větrání s rekuperací Porovnání jednotlivých variant Ekonomické hodnocení navržených variant Metoda hodnocení Vyhodnocení variant Vyhodnocení doporučené varianty 3 s vlivem dotace Environmentální hodnocení navržených variant Výběr optimální varianty Doporučení energetického specialisty Popis optimální varianty energeticky úsporného projektu Upravená energetická bilance pro optimální variantu Ekonomické a ekologické vyjádření pro optimální variantu Návrh vhodné koncepce systému managementu hospodaření s energií Popis okrajových podmínek pro optimální variantu Evidenční list energetického auditu Kopie dokladu o vydání oprávnění podle 10b zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií (ve znění pozdějších předpisů) Přílohy Příloha 1 Skladby konstrukcí (protokol výpočtu z programu Teplo) Příloha 2 Protokol a energetický štítek obálky budovy stávající

5 Příloha 3 Protokol a energetický štítek obálky budovy navržený Příloha 4 Výstupy výpočtů z programu Energie stávající stav Příloha 5 Výstupy výpočtů z programu Energie navržený stav Příloha 6 Fotodokumentace

6 Seznam tabulek Tabulka 1 Základní parametry vzduchotechnických zařízení v pavilonu 1 dle projektu Tabulka 2 Odběrná místa elektřiny Tabulka 3 Odběrná místa tepla Tabulka 4 Odběrná místa zemního plynu Tabulka 5 Energetické vstupy a výstupy v předmětu EA v roce 2012 (vyhláška č. 480/2012 Sb., příloha č. 2) Tabulka 6 Energetické vstupy a výstupy v předmětu EA v roce 2013 (vyhláška č. 480/2012 Sb., příloha č. 2) Tabulka 7 Energetické vstupy a výstupy v předmětu EA v roce 2014 (vyhláška č. 480/2012 Sb., příloha č. 2) Tabulka 8 Energetické vstupy a výstupy v předmětu EA průměr (vyhláška č. 480/2012 Sb., příloha č. 2) Tabulka 9 Roční bilance výroby energie z vlastních zdrojů (vyhl. č. 480/2012 Sb., příloha č. 3) Tabulka 10 Základní technické ukazatele vlastního zdroje energie (vyhl. č. 480/2012 Sb., příloha č. 3) Tabulka 11 Rozdělení spotřeby elektřiny dle účelu využití Tabulka 12 Tepelná izolace hlavních rozvodů ÚT Tabulka 13 Měrné ukazatele spotřeby tepelné energie dle vyhlášky č. 194/2007 Sb Tabulka 14 Základní geometrické parametry objektu Tabulka 15 Součinitele prostupu tepla stávajících konstrukcí a požadavky normy ČSN : Tabulka 16 Přepočtení spotřeby tepla na vytápění Tabulka 17 Energetické vstupy a výstupy v předmětu EA výchozí stav Tabulka 18 Roční energetická bilance výchozí stav (vyhláška č. 480/2012 Sb., příloha č. 4) Tabulka 19 Součinitel prostupu tepla, investiční náklady a úspora tepla po výměně původních oken a dveří Tabulka 20 Součinitel prostupu tepla, investiční náklady a úspora tepla po realizaci zateplení obvodových stěn Tabulka 21 Součinitel prostupu tepla, investiční náklady a úspora tepla po realizaci zateplení střechy Tabulka 22 Přínosy opatření instalace řízeného větrání s rekuperací tepla Tabulka 23 Souhrn navrhovaných opatření označení a popis variant a jejich základní ekonomické parametry Tabulka 24 Spotřeba a úspora energie po realizaci jednotlivých variant Tabulka 25 Náklady na realizaci, úspora nákladů a celkové provozní náklady po realizaci jednotlivých variant Tabulka 26 Upravená roční energetická bilance varianta 1 (vyhláška č. 480/2012 Sb., příloha č. 4) 52 Tabulka 27 Upravená roční energetická bilance varianta 2 (vyhláška č. 480/2012 Sb., příloha č. 4) 53 5

7 Tabulka 28 Upravená roční energetická bilance varianta 3 (vyhláška č. 480/2012 Sb., příloha č. 4) 54 Tabulka 29 Upravená roční energetická bilance varianta 4 (vyhláška č. 480/2012 Sb., příloha č. 4) 55 Tabulka 30 Výsledky ekonomického hodnocení varianty 1 a 2 (vyhláška č. 480/2012 Sb., příloha č. 5) Tabulka 31 Výsledky ekonomického hodnocení varianty 3 a 4 (vyhláška č. 480/2012 Sb., příloha č. 5) Tabulka 32 Výsledky ekonomického hodnocení varianta 3 v případě obdržení dotace Tabulka 33 Spotřeba energie v palivu ve stávajícím stavu a po navržených opatřeních (GJ/rok) Tabulka 34 Emise znečišťujících látek ve výchozím stavu a ve variantách 1 a 2 (vyhláška č. 480/20120 Sb., ve znění pozdějších předpisů, příloha č. 6) Tabulka 35 Emise znečišťujících látek ve výchozím stavu a ve variantách 3 a 4 (vyhláška č. 480/20120 Sb., ve znění pozdějších předpisů, příloha č. 6) Tabulka 36 Upravená roční energetická bilance optimální varianta 3 (vyhláška č. 480/2012 Sb., příloha č. 4)

8 Seznam obrázků Obrázek 1 Schéma budovy s popisem pavilonů Obrázek 2 Umístění objektu Obrázek 3 Situace umístění objektu Obrázek 4 Spotřeba paliv a energie (MWh/rok) a náklady (tis. Kč/rok) Obrázek 5 Rozdělení spotřeby paliv a energie v objektu Obrázek 6 Projektové parametry hlavního rozvodu ÚT Obrázek 7 Schéma hlavního a vnitřního rozvodu topné vody se zakreslením regulačních uzlů Obrázek 8 Poměr měrných tepelných ztrát a ploch jednotlivých obvodových konstrukcí stávající stav Obrázek 9 Spotřeba tepla na vytápění normová a skutečná přepočtená na normový stav denostupňovou metodou Obrázek 10 Rozložení spotřeby energie v objektu na jednotlivé složky (stanoveno výpočtem) - výchozí stav Obrázek 11 Sankeyův diagram toku energie - výchozí stav Obrázek 12 Cash flow projektu varianta Obrázek 13 Cash flow projektu varianta Obrázek 14 Cash flow projektu varianta Obrázek 15 Cash flow projektu varianta Obrázek 16 Cash flow projektu varianta 3 s uvažováním investiční dotace Obrázek 17 Emise znečišťujících látek jednotlivých variant energeticky úsporných opatření (vztaženo k výchozímu stavu = 100 %) Obrázek 18 Typické schéma procesu energetického managementu Obrázek 19 Příklad: Schéma přípravy a hodnocení energetických akčních plánů Obrázek 20 Příklad: Pravidelný přezkum energie umožní sledovat strukturu spotřeby energie jak ve fyzikálních, tak finančních jednotkách Obrázek 21 Příklad spotřeby energie před a po realizaci opatření včetně zavedení energetického managementu Obrázek 22 Ukázka vstupní obrazovky pro ruční zadávání odečtů spotřeby SW nástroje pro energetický management Energetický audit je zpracován v souladu se zákonem o hospodaření energií č. 406/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a s prováděcí vyhláškou č. 480/2012 Sb., o energetickém auditu a energetickém posudku. 7

9 1. Identifikační údaje Identifikace dokumentu Název díla / Title Energetický audit - Základní škola Zárubova v Praze 12 Datum vydání / Date of delivery 22. června 2015 Počet stran / Pages 124 Počet příloh / Annexes 3 Počet výtisků / Printed copies 2 Č.výtisku / Copy number Identifikace zpracovatele Název / City Name PORSENNA o.p.s. Adresa sídla / Postal address Bystřická 522/2, Praha 4 Adresa pracoviště / Office address Michelská 18/12a, Praha 4 Odpovědná osoba / Responsible person Ing. Miroslav Šafařík, PhD., ředitel Energetický specialista / Authorised person Ing. Lucie Stuchlíková, č. osvědčení 261 Vypracoval / Processed by Ing. Lucie Stuchlíková, Ing. Jiří Mazáček Telefon / Phone ; ops@porsenna.cz Identifikace vlastníka předmětu energetického auditu Název / City Name Hlavní město Praha Svěřená správa nemovitostí ve vlastnictví obce: Městská část Praha 12 Adresa sídla / Postal address Písková 830/25, Praha 4 - Modřany Identifikační číslo / Identification number Statutární orgán Kontaktní osoba / Contact person PhDr. Daniela Rázková, starostka Ing. Radek Pašek Adresa pracoviště / Office address U Domu služeb 166/5, Praha 412 Předmět energetického auditu Název / Name Základní škola Zárubova v Praze 12 Adresa / Address Odpovědná osoba / Responsible person Zárubova 977/17, Praha 4 - Kamýk Mgr. Dagmar Bolfová, ředitelka Telefon / Phone reditel@zs-zarubova.cz 8

10 2. Popis stávajícího stavu předmětu energetického auditu Pro zpracování energetického auditu byly použity tyto podklady: Průkaz energetické náročnosti budovy ZŠ Zárubova (03/2014) Energetický audit Základní škola Zárubova 977/17, Praha 12 Modřany (10/2003) Původní projektová dokumentace Lhotka Libuš, 1. stavba (10/1974) Projektová dokumentace Zateplení objektu Lhotka Libuš, ZŠ pavilon 1-5 (08/1992) Projektová dokumentace Lhotka Libuš, 1.stavba ZDŠ, VZD Měření a regulace (09/1974) Projektová dokumentace Lhotka - Libuš, 1.stavba ZDŠ Pavilon 1, ZT, VZT, Elektro, ÚT, statika, výtah, interiér (1974) Projektová dokumentace ZŠ Zárubova, elektroinstalace (06/2009) Projektová dokumentace Instalace termoregulační technicky a rekonstrukce kolektoru ÚT základní školy Zárubova v Praze 12 (07/2012) Dokumentace Vzduchotechnika školní jídelny Dokumentace Vzduchotechnika tělocvičny Dokumentace k výměně oken (2006, 2011, 2013, 2014) Faktury za spotřebovávaná paliva a energii v období Revizní zpráva elektrických zařízení Revizní zpráva plynových zařízení Informace a podklady objednatele s provozovatele vlastní databáze a odborná literatura Prohlídka budovy proběhla dne za účasti školníka a ředitele školy. Návštěva archivu stavebního úřadu za účelem zapůjčení, resp. doplnění podkladů pro zpracování energetického auditu, zejména stavební projektové dokumentace, se uskutečnila dne , resp Základní údaje o předmětu energetického auditu Předmětem energetického auditu je Základní škola Zárubova v Praze 12 (Zárubova 977/17, Praha 4 Kamýk), a to zejména stavební konstrukce budovy, zásobování objektu teplem, el. energií a zemním plynem. Budova byla postavena cca v roce 1977, má pět pavilonů, z nichž čtyři jsou dvoupodlažní a jeden (spojovací část) je jednopodlažní. Podsklepený je pouze pavilon 1. Schéma situace uvádí Obrázek 1 na straně 10 v kapitole a fotografická dokumentace budovy je součástí Přílohy 6. Od doby výstavby prošla budova postupně několika stavebními úpravami a rekonstrukcemi technických systémů: Zateplení obvodového pláště (1993) Zateplení střechy (1993) Zasklení a zateplení atria školy (1995) Výměna oken (2006, ) Oprava vzduchotechniky kuchyně a tělocvičny ( ) Rekonstrukce vnitřního osvětlení Výměna potrubí hlavního rozvodu tepla (ÚT) v kolektoru pod budovou, uzavíracích a vypouštěcích ventilů, instalace nových armatur a čerpadel stávajících regulačních uzlů v systému ÚT, doinstalace termoregulačních ventilů na otopná tělesa a jejich nastavení (projektová dokumentace z 2012, realizace cca 2014) 9

11 Stav obvodových konstrukcí je i přes provedené rekonstrukce špatný, důvodem je zřejmě stáří a nízká kvalita opatření provedených v 90. letech 20. století - zateplení fasády a střechy. Za lehký obvodový plášť dodatečného zateplení vnějších stěn zatéká, stejně tak místy i do střechy. Části obkladu vnějších stěn v místě meziokenních vložek musely být na mnoha místech již vyměněny, neboť obklad odpadává. V bytě školníka se vyskytuje plíseň na vnitřním povrchu obvodových konstrukcí Charakteristika hlavních činností předmětu energetického auditu Budova školy má kromě učeben pro první a druhý stupeň také svoji školní kuchyni s jídelnou a tělocvičnu. Maximální kapacita školy je cca 700 žáků, v současné době navštěvuje školu 221 žáků (z toho družinu cca 100 žáků) a pracuje zde 31 zaměstnanců. V následujícím školním roce se počet žáků zvýší, pro účely výpočtu je proto uvažováno s vyšším počtem žáků než nyní, podrobnější údaje uvádí kapitola Počet vařených jídel ve školní kuchyni činní 189 denně. Provoz školy je ve všední dny od 7:00 do 16:00, provoz školní družiny od 6:30 do 17:00, školní kuchyně s jídelnou je v provozu od 6:30 do 15:00 a tělocvična je využívána od 9:00 do 23:00. Pro účely hodnocení je budova rozdělena na jednotlivé zóny dle účelu užívání prostoru, režimu provozu, parametrů vnitřního prostředí, apod. (základní parametry jednotlivých zón uvádí Příloha 4): 1. Zóna Pavilon 01 - Suterén 2. Zóna Pavilon 01 - Kuchyň s jídelnou 3. Zóna Pavilon 01 - Učebny (družina) 4. Zóna Pavilon 02 - Tělocvična a dílny 5. Zóna Pavilon 02 - Šatny 6. Zóna Pavilon 03 - Chodba 7. Zóna Pavilon 03 - Byt 8. Zóna Pavilon 04 - Učebny 9. Zóna Pavilon 05 - Učebny Obrázek 1 Schéma budovy s popisem pavilonů 10

12 2. 3. Situační plán Obrázek 2 Umístění objektu Obrázek 3 Situace umístění objektu 11

13 2. 4. Stavební řešení objektu Nosný konstrukční systém tvoří montovaný železobetonový skelet Konstruktiva, obvodové stěny převažující tloušťky 270 mm jsou částečně tvořeny prefabrikovanými panely a částečně dozděny z keramických cihel CDKL. Obvodové stěny suterénu (1.PP) pavilonu 1 jsou z cihel plných pálených tloušťky 450 mm. Obvodové stěny bytu školníka jsou z pravděpodobně pórobetonových tvárnic. Při výměně oken v atriu (viz dále) byla zmenšena plocha zasklení vytvořením lehké neprůsvitné obvodové konstrukce se 100 mm tepelné izolace z minerální plsti mezi vnějším a vnitřním obkladem ze sádrokartonu tl. 12,5 mm (vnější obklad je dle rozpočtu pravděpodobně dvouvrstvý, vnitřní jednovrstvý, vnitřní pohledová vrstva je dle prohlídky budovy z dřevěného obkladu). Celá budova vyjma atria je dodatečně zateplena izolací Porofen 30 M 1 tloušťky 60 mm s povrchovou úpravou ze systému FA 2, který je tvořen z PVC profilů umístěných dle projektu na nosném dřevěném roštu (latě 25x50 mm a 10x10 mm vzdálené 300 až 600 mm). Dle průzkumu na místě je však použit kovový nosný rošt pro obklad z PVC. Obklad fasády je zakončen 60 mm pod úrovní atiky, v tomto místě dochází k častému zatékání srážkové vody za obklad a tepelnou izolaci. Stropní konstrukce je tvořena železobetonovými dutinovými panely Spiroll a panely KO. Střecha z hlediska skladby typová konstrukce, tvořená železobetonovými dutinovými panely tl. 250 mm, vrstvou keramzitu ve spádu, heraklitem tl. 35 mm a rohožemi KSD tl. 50 mm, s ventilačním systémem tvořeným kolmými kanálky v heraklitu 4-5 cm na prořezané desky KSD. Střecha objektu byla dodatečně zateplena tepelnou izolací z extrudovaného polystyrenu ROOFMATE tloušťky 50 mm. Místy do střechy zatéká. Podlaha na zemině je betonová, bez tepelné izolace. Okna v celém objektu jsou již z větší části vyměněná za okna s plastovými rámy a tepelněizolačními dvojskly, vstupní dveře do objektu a prosklené stěny v pavilonu 4 a 5 jsou také s plastovými rámy a tepelněizolačními dvojskly, vstupní dveře do pavilonu 2 a hlavní vstupní dveře do objektu v pavilonu 3 jsou kovové s dvojsklem. Vyměněna jsou rovněž okna v atriu za zdvojená okna s hliníkovými rámy se součinitelem prostupu tepla odpovídající ČSN z hlediska tepelné prostupnosti (doba realizace 1995). Dosud nevyměněná okna jsou v 1.NP pavilonu 1 (jídelna) a v 1.NP pavilonu 2 (v tělocvičně a v dílnách), dále některé dveře v pavilonu 1 a dveře v pavilonu 5 vedoucí na zahradu. Poznámka: Uvažované skladby konstrukcí jsou uvedeny v Příloze Popis technických zařízení a systémů Vytápění Vytápění objektu je centrální, je zajištěno teplem ze soustavy CZT. Předávacím místem je výměníková stanice umístěná vedle školy, která slouží pro zásobování i dalších objektů. Teplovodní otopná soustava s nuceným oběhem vody má dle původního projektu teplotní spád 92,5/67,5 C, podle nového projektu výpočtový spád 90/70 C. Jako otopná tělesa jsou instalovány litinové článkové radiátory o rozměrech nejčastěji 500/160 s různým počtem článků. 1 Porofen je tepelně izolační materiál s pěnovou strukturou na bázi fenolformaldehydové pryskyřice. Dle projektové dokumentace má objemovou hmotnost 30 kg/m 3 a tepelnou vodivost 0,040 resp. dle provedené zkoušky 0,044 W/(mK). Dosažená průměrná koncentrace formaldehydu byla 0,016 mg/m 3 (nejvyšší přípustná hodnota v době realizace činila 0,035 mg/m 3, v současnosti dle vyhlášky č. 6/2003 Sb. činí 0,060 mg/m 3 ). 2 výrobce Povážské chemické závody Žilina 12

14 Hlavní horizontální rozvod topné vody pro vytápění (ÚT), rozvod pro ohřev větracího vzduchu (VZT) a rozvod teplé vody (TUV) je veden v průlezném kanále (rozměry 1,5 x 2,10 m) pod objektem. Z výměníkové stanice vede hlavní rozvod ÚT, který se v objektu (resp. pod ním) dělí na větev pro kuchyň s družinou (pavilon 1), tělocvičnu (pavilon 2) a pro učebny (pavilon 4 a pavilon 5). Tyto topné větve jsou samostatně regulovatelné. Z hlavního rozvodu vede dále samostatně regulovatelná odbočka pro chodby a byt školníka (pavilon 3), která dle původní dokumentace nebyla samostatně regulovatelná, zřejmě z důvodu zajištění nepřetržitého temperování této centrální části objektu i v době, kdy v ostatních pavilonech je prováděn časový útlum (v noci, o víkendech a o školních prázdninách). Z hlavního rozvodu ÚT vedou odbočky (v neprůlezných kanálech), jimiž je potrubí vedeno ke svislým potrubím a odbočkám k otopným tělesům do jednotlivých místností Příprava teplé vody Příprava teplé vody je rovněž centrální, rozvod TUV vede z výměníkové stanice v topném kanálu pod objektem. Teplá voda je přivedena do kuchyně včetně zázemí, šaten tělocvičny, bytu školníka a na WC, kam je přiváděna voda již teplotně regulovaná pomocí směšovacího termostatického ventilu VTA321 umístěného na potrubí v topném kanálu (kolektoru) pod budovou. Do ostatních prostorů není teplá voda přivedena Větrání V objektu je větrání jak přirozené tj. otevíráním oken a dveří a případně infiltrací (pavilon 3, 4 a 5), tak nucené (pavilon 1 a 2). Pro účely výpočtu je uvažováno s obsazeností objektu 80 % kapacity školy mimo jiné i proto, že počet žáků se v příštím roce zvýší. Větrání kuchyně s jídelnou pavilonu 1 V kuchyni a jídelně v pavilonu 1 je instalován vzduchotechnický systém s teplovodním výměníkem pro ohřev větracího vzduchu, s odvodem vzduchu na střechu objektu. Topná voda pro ohřev větracího vzduchu má dle projektu teplotní spád 80/60 C, chlazení vzduchu je pomocí přímého výparníku. Vzduchotechnický systém pavilonu 1 se skládá z následujících samostatných částí: 1. Kuchyň a výdej rovnotlaké klimatizační zařízení (filtrace, ohřev, chlazení) s rekuperací tepla pomocí deskového výměníku. Ve strojovně VZT je instalována jednotka HL 10 se jmenovitým průtokem vzduchu m 3 /hod. Rozvod vzduchu je řešen pomocí potrubí z ocelového pozinkovaného plechu vedeného pod stropem jednotlivých místností. Chlazení vzduchu je zajišťováno přímým výparníkem zabudovaným v jednotce HL 10, který je potrubím chladiva spojen se dvěma venkovními split jednotkami umístěnými u západní fasády pavilonu. 2. Sklady rovnotlaké teplovzdušné větrání. Instalována je přívodní jednotka H 2 (filtrace, ohřev) umístěná ve strojovně VZT a odtahová jednotka HL 2 umístěná ve skladu brambor, se jmenovitým průtokem vzduchu 800 m 3 /hod. Rozvod vzduchu je řešen pomocí potrubí z ocelového pozinkovaného plechu a ze spiro potrubí. 3. Technologické větrání podtlakový odvod vzduchu (resp. tepelné zátěže, zisky cca 9,7 kw) z prostoru strojovny chladících agregátů. Pod stropem je instalován potrubní axiální ventilátor ILT/6-400 se jmenovitým průtokem vzduchu m 3 /hod., který odvádí teplý vzduch krátkým potrubím skrz fasádu ven. Dle projektu tak nedochází k překročení vnitřní teploty nad 40 C ani při venkovní teplotě 32 C. 4. Šatny rovnotlaké teplovzdušné větrání. Instalována je přívodní jednotka (filtr, ventilátor, el. ohřívač) pod stropem chodby s ventilátorem RM 160 L se jmenovitým průtokem vzduchu 400 m 3 /hod. a dále potrubní odtahový ventilátor RM 160 L, umístěný pod stropem úklidové komory. Přívod čerstvého vzduchu je skrz fasádu, odtah znehodnoceného vzduchu je nad střechu objektu. Rozvod vzduchu je řešen ze spiro potrubí. 13

15 5. Větrání skladu brambor podtlakové větrání pomocí ventilátoru EBB 250 se jmenovitým průtokem vzduchu 200 m 3 /hod., který je umístěn pod stropem místnosti. Znehodnocený vzduchu je odváděn spiro potrubím nad střechu objektu. 6. Hygienické zázemí podtlakové větrání WC zaměstnanců pomocí ventilátoru Silent A90 se jmenovitým průtokem vzduchu 80 m 3 /hod., který je umístěn na stěně místnosti. Znehodnocený vzduch je odváděn spiro potrubím nad střechu objektu, čerstvý vzduch je přiváděn z okolních prostorů. Strojovna vzduchotechniky (VZT) umístěná v 1.PP obsahuje strojní vybavení pro vzduchotechnické systémy č. 1 a č. 2. Čerstvý vzduch je do strojovny VZT nasáván zděným kanálem z fasády objektu. Odvod znehodnoceného vzduchu je proveden nad střechu objektu. Zařízení č. 1, č. 2 a č. 4 jsou vybaveny automatickou regulací zajišťující regulování teploty přiváděného vzduchu, protimrazovou ochranu, ovládání VZT klapek, signalizaci zanesených filtrů a signalizaci chodu zařízení a hlášení poruch. Zařízení č. 1 je dále vybaveno deskovým rekuperačním výměníkem s účinností až 63 %. U zařízení č. 1 je při začátku výdeje jídel odváděn vzduch nad výdejem jídel a v umývárně stolního nádobí, přičemž o toto množství vzduchu je pomocí klapky snížen odvod vzduchu z kuchyně. Množství přiváděného vzduchu je stejné, a systém tak zůstává rovnotlaký. Ovládání zařízení č. 1 a č. 2 je prováděno časovým programem, zařízení č. 3 pomocí termostatu a samostatného vypínače, zařízení č. 4 pohybovým čidlem, zařízení č. 5 časovým programem a samostatným vypínačem a zařízení č. 6 samostatným vypínačem. Tepelný výkon VZT zařízení, chladící výkon a potřebný el. příkon zařízení uvádí následující tabulka. Tabulka 1 Základní parametry vzduchotechnických zařízení v pavilonu 1 dle projektu VZT systém jednotka č. 1 č. 2 č. 3 č. 4 č. 5 č. 6 Teplo (voda 80/60 C) kw 42,40 7, Chlad (přímý výparník) kw 42, Teplo resp. elektřina kw , Elektřina pomocná kw 39,00 0,74 3,00 0,26 0,125 0,04 Přívod vzduchu m 3 /hod Odvod vzduchu m 3 /hod Provozní režim od - do hod. časový program 7-15 h h h h řízeno termostatem řízeno pohybovým čidlem časový program, vypínač dle potřeby Větrání šaten a sprch pavilonu 2 V šatnách, sprchách, kabinetech a WC pavilonu 2 je instalován samostatný vzduchotechnický systém s teplovodním výměníkem pro ohřev větracího vzduchu, s odvodem vzduchu na střechu objektu. Dle informací školníka je tento systém převážně mimo provoz (není potřeba takto větrat resp. vytápět). Jedná se o rovnotlaký teplovzdušný větrací systém s přívodní jednotkou C.I.C. H5 (filtrace, ohřev) se jmenovitým průtokem vzduchu m 3 /hod., umístěnou ve strojovně vzduchotechnicky tohoto pavilonu. Čerstvý vzduchu je nasáván ze střechy objektu. Rozvod upraveného vzduchu (filtrace, ohřev) je proveden potrubím z pozinkovaného ocelového plechu. Dva odtahové střešní ventilátory jsou původní typ DVJ-A Na každém WC jsou osazeny odtahové ventilátory Elektrodseign typ EB100T se jmenovitým průtokem vzduchu 80 m 3 /hod. 14

16 Ovládání VZT zařízení je provedeno (v kabinetu) časovým programem, odtahové ventilátory na WC jsou spouštěny pomocí čidla (zároveň se spuštěným osvětlením). Systém je vybaven měřením a regulací. Tepelný výkon VZT systému v pavilonu 2 je dimenzován na 55,5 kw, příkon el. energie na pohon strojů činí 2,68 kw. Ve výchozím stavu je v učebnách bez řízeného větrání tj. pouze s přirozeným větráním uvažováno s průměrnou násobností výměny vzduchu ve výši 0,3 h -1, což je v souladu s normovými požadavky na zajištění dostatečného množství čerstvého vzduchu (20-30 m 3 /os.h) Osvětlení Podle revizní zprávy elektrických zařízení z roku 2011 je v pavilonech 2, 3 a 5 instalováno 731 svítidel s celkovým příkonem 58,0 kw, samostatně v kuchyni a zázemí je 94 svítidel s příkonem 7,7 kw. V pavilonu 4 proběhla rekonstrukce osvětlení a dle výchozí revize je zde instalováno 817 zdrojů s příkonem 39,0 kw. Celkový příkon osvětlení je tak pro účely výpočtu uvažován cca 105 kw. Spínání všech světel je manuální, dle potřeby. Převážnou část osvětlovacích zdrojů tvoří zářivky Měření a regulace Spotřeba elektřiny je měřena celkem dvěma fakturačními elektroměry. V kuchyni v pavilonu 1 je instalován jeden elektroměr (označovaný na faktuře jako dílna ), druhý elektroměr je pro zbylou část budovy vyjma bytu školníka, který má samostatné měření spotřeby elektřiny. Podružné měření není realizováno. Spotřeba tepla z CZT je měřena třemi měřidly, jedním pro topnou vodu pro vytápění, druhým pro topnou vodu pro VZT (ohřev větracího vzduchu) a třetím je měřena spotřeba tepla pro TUV (teplou vodu). Spotřeba tepla pro vytápění bytu školníka je měřena podružným měřidlem, stejně tak spotřeba studené a teplé vody. Vytápění objektu je ekvitermně regulováno. Jednotlivé topné větve jsou regulovány prostřednictvím regulátorů a trojcestných směšovacích ventilů ESBE VRG 131, a to dle prostorové teploty v referenčních místnostech a dle nastavených časových programů (odpolední a noční útlum + útlum o víkendech) s možností manuální obsluhy. Na otopných tělesech jsou instalovány termoregulační ventily s termostatickými hlavicemi vyjma otopných těles na chodbách, kde jsou pouze uzavírací ventily. Při rekonstrukci v roce 2014 byly dle projektu ponechány ventily IVAR a CONCEPT, zatímco ventily MNG byly nově osazeny termostatickou hlavicí Heimeir B. Dvojregulační ventily byly nahrazeny ventily Heimeier V-exakt s termostatickou hlavicí typu B. Regulace systému VZT je popsána v kapitole Základní údaje o energetických vstupech a výstupech Energetickými vstupy jsou elektřina, teplo z CZT a zemní plyn. Elektřina je spotřebovávaná převážně pro provoz spotřebičů nezaměnitelné elektřiny. Neslouží tudíž ani pro přípravu teplé vody ani pro vytápění, pouze v kuchyni je v jedné části vzduchotechnického systému instalován elektrický ohřev větracího vzduchu. Dodavatelem elektřiny je společnost Pražská energetika, a.s. V následující tabulce je seznam odběrných míst elektřiny v hodnoceném objektu. 15

17 Tabulka 2 Odběrná místa elektřiny Odběrné místo č. 1 Škola kromě dílny a bytu školníka Číslo odběrného místa EAN Adresa Zárubova 977/17, Praha 12 Kamýk (škola, režie) Číslo elektroměru Distribuční sazba AKTIV KLASIK 24, C02d Velikost jističe 3x315 A Dodavatel Pražská energetika, a.s. Odběrné místo č. 2 Dílna Číslo odběrného místa EAN Adresa Zárubova 977/17, Praha 12 Kamýk (dílna) Číslo elektroměru T Distribuční sazba AKTIV KLASIK 24, C02d Velikost jističe od 3x16 A do 3x20 A Dodavatel Pražská energetika, a.s. Odběrné místo č. 3 Číslo odběrného místa EAN Adresa Číslo elektroměru Distribuční sazba Velikost jističe Dodavatel Byt školníka Nebyly předloženy podklady, resp. není předmětem energetického auditu. Teplo z CZT je využíváno pro vytápění včetně ohřevu větracího vzduchu a pro přípravu TV. Dodavatelem tepla je společnost Pražská teplárenská a.s. V následující tabulce je seznam odběrných míst tepla v hodnoceném objektu. Tabulka 3 Odběrná místa tepla Odběrné místo č. 1 Zárubova 977/17 - UT, LL-15 Zárubova 977 Číslo odběrného místa Adresa Zárubova 977/17, Praha 12 Kamýk Číslo měřidla Sazba N23 (TUTN11) Dodavatel Pražská teplárenská a.s. 16

18 Odběrné místo č. 2 Zárubova 977/17 - TV, LL-15 Zárubova 977 Číslo odběrného místa Adresa Zárubova 977/17, Praha 12 Kamýk Číslo měřidla Sazba N23 (TTVN11) Dodavatel Pražská teplárenská a.s. Odběrné místo č. 3 Zárubova 977/17 - UT, LL-15 Zárubova 977 VZT Číslo odběrného místa Adresa Zárubova 977/17, Praha 12 Kamýk Číslo měřidla Sazba N23 (TUTN11) Dodavatel Pražská teplárenská a.s. Zemní plyn je spotřebováván pouze v kuchyni, odpojen je původní přívod do učeben fyziky. Dodavatelem je společnost Pražská plynárenská, a.s. V následující tabulce je seznam odběrných míst zemního plynu v hodnoceném objektu. Tabulka 4 Odběrná místa zemního plynu Odběrné místo č. 1 Kuchyně Číslo odběrného místa EIC kód 27ZG100Z Adresa Zárubova 977/17, Praha 12 Kamýk Číslo plynoměru (Elster G10) Dodavatel Pražská plynárenská, a.s. Přehled o energetických vstupech v letech 2012 až 2014 uvádějí následující tabulky. Cenové údaje jsou uvedeny včetně DPH, provozovatel není plátce DPH. Spotřeba tepla zahrnuje i spotřebu bytu školníka, spotřeba elektřiny nikoli. Tabulka 8 uvádí průměrné hodnoty spotřeby paliv a energie včetně nákladů za období

19 Tabulka 5 Energetické vstupy a výstupy v předmětu EA v roce 2012 (vyhláška č. 480/2012 Sb., příloha č. 2) vstupy paliv a energie m.j. množství výhřevnost spotřeba energie roční náklady (vč. DPH) - m.j. GJ/m.j. MWh/rok tis. Kč/rok Elektřina MWh 75,8 3, ,8 424,0 Teplo GJ 2 996,9 1, , ,8 Zemní plyn MWh 7,0 3,6000 7,0 13,6 Jiné plyny MWh Hnědé uhlí t Černé uhlí t Koks t Jiná pevná paliva t TTO t LTO t Nafta t Druhotné zdroje GJ Obnovitelné zdroje MWh Jiná paliva GJ Celkem vstupy paliv a energie 915, ,4 Změna stavu zásob paliv (inventarizace) - - CELKEM SPOTŘEBA PALIV A ENERGIE 915, ,4 Tabulka 6 Energetické vstupy a výstupy v předmětu EA v roce 2013 (vyhláška č. 480/2012 Sb., příloha č. 2) vstupy paliv a energie m.j. množství výhřevnost spotřeba energie roční náklady (vč. DPH) - m.j. GJ/m.j. MWh/rok tis. Kč/rok Elektřina MWh 75,9 3, ,9 448,6 Teplo GJ 3 346,8 1, , ,3 Zemní plyn MWh 3,4 3,6000 3,4 7,6 Jiné plyny MWh Hnědé uhlí t Černé uhlí t Koks t Jiná pevná paliva t TTO t LTO t Nafta t Druhotné zdroje GJ Obnovitelné zdroje MWh Jiná paliva GJ Celkem vstupy paliv a energie 1 013, ,5 Změna stavu zásob paliv (inventarizace) - - CELKEM SPOTŘEBA PALIV A ENERGIE 1 013, ,5 18

20 Tabulka 7 Energetické vstupy a výstupy v předmětu EA v roce 2014 (vyhláška č. 480/2012 Sb., příloha č. 2) vstupy paliv a energie m.j. množství výhřevnost spotřeba energie roční náklady (vč. DPH) - m.j. GJ/m.j. MWh/rok tis. Kč/rok Elektřina MWh 78,7 3, ,7 382,1 Teplo GJ 2 576,7 1, , ,5 Zemní plyn MWh 8,9 3,6000 8,9 11,0 Jiné plyny MWh Hnědé uhlí t Černé uhlí t Koks t Jiná pevná paliva t TTO t LTO t Nafta t Druhotné zdroje GJ Obnovitelné zdroje MWh Jiná paliva GJ Celkem vstupy paliv a energie 803, ,6 Změna stavu zásob paliv (inventarizace) - - CELKEM SPOTŘEBA PALIV A ENERGIE 803, ,6 Tabulka 8 Energetické vstupy a výstupy v předmětu EA průměr (vyhláška č. 480/2012 Sb., příloha č. 2) vstupy paliv a energie m.j. množství výhřevnost spotřeba energie roční náklady (vč. DPH) - m.j. GJ/m.j. MWh/rok tis. Kč/rok Elektřina MWh 76,8 3, ,8 367,0 Teplo GJ 3 012,7 1, , ,1 Zemní plyn MWh 6,4 3,6000 6,4 8,6 Jiné plyny MWh Hnědé uhlí t Černé uhlí t Koks t Jiná pevná paliva t TTO t LTO t Nafta t Druhotné zdroje GJ Obnovitelné zdroje MWh Jiná paliva GJ Celkem vstupy paliv a energie 920, ,7 Změna stavu zásob paliv (inventarizace) - - CELKEM SPOTŘEBA PALIV A ENERGIE 920, ,7 19

21 Obrázek 4 Spotřeba paliv a energie (MWh/rok) a náklady (tis. Kč/rok) Obrázek 5 Rozdělení spotřeby paliv a energie v objektu Z předchozích tabulek je patrné, že spotřeba elektřiny v budově se v posledních letech výrazně neměnila. Cena elektřiny, resp. náklady v posledním roce mírně klesly, což odpovídá obecnému trendu na trhu s elektřinou. Celková měrná cena elektřiny (vztažená na 1 MWh spotřebované elektřiny) činila v roce 2012 v průměru Kč/MWh, v roce 2013 cca Kč/MWh a v roce 2014 zhruba Kč/MWh včetně DPH. Pro další výpočty je počítáno s jednotkovou cenou elektřiny pro rok 2015 ve výši Kč/MWh vč. DPH. Spotřebu tepla na vytápění je možné posuzovat pouze na základě přepočtu pomocí tzv. denostupňové metody viz dále (kapitola na straně 22). Z předchozích tabulek je patrné, že celková měrná cena tepla (vztažená na 1 GJ spotřebovaného tepla) činila v roce 2012 v průměru 599 Kč/GJ (2 157 Kč/MWh), v roce 2013 cca 559 Kč/GJ (2 013 Kč/MWh) a v roce 2014 zhruba 663 Kč/GJ (2 388 Kč/MWh) včetně DPH. Jednotková cena dle faktur pro rok 2015 činí 639 Kč/GJ vč. DPH (2 299 Kč/MWh), cena je dopočítána z průměrné spotřeby tepla za předchozí tři roky a současného sjednaného množství odebíraného tepla. S touto cenou je uvažováno ve výpočtech. Z předchozích tabulek je patrné, že spotřeba zemního plynu v budově v posledních letech poměrně kolísá. Příčina není zřejmá, nicméně spotřeba zemního plynu činí méně než 1% celkové spotřeby paliv a energie v objektu, čili se nejedná o významný potenciál k úspoře. Pro další výpočty je počítáno s jednotkovou cenou zemního plynu pro rok 2015 ve výši Kč/MWh vč. DPH. 20

22 2. 7. Vlastní zdroje energie V předmětu energetického auditu se nenachází žádný vlastní energetický zdroj, avšak pro naplnění vyhlášky č. 480/2012 Sb. jsou uvedeny následující tabulky, které by měly shrnout bilanci výroby tepla a základní technické ukazatele vlastního zdroje energie zajišťujícího pokrytí potřeby tepla na vytápění. Tabulka 9 Roční bilance výroby energie z vlastních zdrojů (vyhl. č. 480/2012 Sb., příloha č. 3) ř. ukazatel jednotka hodnota 1 Instalovaný elektrický výkon celkem MW - 2 Instalovaný tepelný výkon celkem MW - 3 Výroba elektřiny MWh/rok - 4 Prodej elektřiny MWh/rok - 5 Vlastní technologická spotřeba elektřiny na výrobu elektřiny MWh/rok - 6 Spotřeba energie v palivu na výrobu elektřiny GJ/rok - 7 Výroba tepla GJ/rok - 8 Dodávka tepla GJ/rok - 9 Prodej tepla GJ/rok - 10 Vlastní technologická spotřeba tepla na výrobu tepla GJ/rok - 11 Spotřeba energie v palivu na výrobu tepla GJ/rok - 12 Spotřeba energie v palivu celkem GJ/rok - Tabulka 10 Základní technické ukazatele vlastního zdroje energie (vyhl. č. 480/2012 Sb., příloha č. 3) ř. ukazatel jednotka hodnota 1 Roční celková účinnost zdroje % - 2 Roční účinnost výroby elektrické energie % - 3 Roční účinnost výroby tepla % - 4 Spotřeba energie v palivu na výrobu elektřiny GJ/MWh - 5 Spotřeba energie v palivu na výrobu tepla GJ/GJ - 6 Roční využití instalovaného elektrického výkonu h/rok - 7 Roční využití instalovaného tepelného výkonu h/rok Rozvody energie Rozvody otopné soustavy Popis hlavního rozvodu tepla pro ÚT uvádí kapitola Veškeré horizontální potrubí uložené v kolektorech a kanálech a rozvodné potrubí v suterénu pavilonu 1 je opatřeno tepelnou izolací z minerální vlny. Hlavní rozvod byl cca v roce 2014 vyměněn za ocelová potrubí opatřená 2x základním nátěrem a tepelnou izolací tubex s Al folií tloušťky min. 20 mm. Na patách rozvodů ÚT jednotlivých pavilonů jsou instalovány třícestné směšovací ventily se servopohonem, uzávěry, zpětným a seřizovacím ventilem a elektronickým oběhovým čerpadlem Grundfos Magna (s nastavením na režim Autoadapt). Parametry jednotlivých částí hlavního rozvodu ÚT uvádí následující tabulka a schéma rozvodu uvádí Obrázek 7. 21

23 Obrázek 6 Projektové parametry hlavního rozvodu ÚT Pavilon (kolektor) dle projektu Pavilon dle pův. projektu Instalovaný tep. výkon OT (W) Průtok (m 3 /h) Délka hlavního rozvodu (m) Výpočtový tepelný spád Oběhové čerpadlo Pavilon A (reg. uzel č. 4) Pavilon , /70 C Magna F Pavilon B (reg. uzel č. 5) Pavilon , /70 C Magna F Pavilon C (reg. uzel č. 1) Pavilon , /70 C Magna Pavilon D (reg. uzel č. 3) Pavilon , /70 C Magna F Pavilon Chodby (r.u. č. 2) Pavilon , /70 C Magna Délky a průměry potrubí v jednotlivých úsecích jsou patrné z projektové dokumentace 3, stejně tak typ, počet a umístění otopných těles a nastavení jejich termoregulačních ventilů. Obrázek 7 Schéma hlavního a vnitřního rozvodu topné vody se zakreslením regulačních uzlů Rozvody teplé vody Popis hlavního rozvodu TUV uvádí kapitola Většina rozvodu teplé vody (včetně studené vody a cirkulace) je původní, výměna proběhla pouze na části potrubí v jednotlivých především havarijních případech. Rozvod je veden paralelně s rozvodem ÚT v kolektoru. Rozvody elektrické energie Rozvody elektrické energie jsou dle projektu provedeny v napěťové hladině 3 x 220/380 V, jsou vedeny zejména pod omítkou, ve vkládacích lištách a na povrchu na kabelových roštech. Podrobnější informace nebyly zjištěny. 3 Instalace termoregulační technicky a rekonstrukce kolektoru ÚT základní školy Zárubova v Praze 12 (07/2012) 22

24 Rozvody zemního plynu Od hlavního uzávěru plynu je vedeno ocelové svařované potrubí DN 50 v délce 3 m do 1.PP objektu, v objektu je ocelovým svařovaným potrubím DN 40 v délce 5 m přiveden zemní plyn k plynoměru (před nímž je plynovod rozdělen na rozvod k bytu školníka a do kuchyně). Z ležatého ocelového rozvodu DN 40 je plyn veden potrubím DN 25 k jednotlivým spotřebičům v 1.NP (délka potrubí cca 17 m) Spotřebiče zemního plynu a elektrické energie Zemní plyn je využíván pouze ve školní kuchyni pro vaření. Instalovány jsou čtyři varné kotle (2 ks á 17,8 KW, 2 ks á 23,0 kw) a dva velkokuchyňské sporáky (2 ks á 16,9 kw) s celkovým výkonem 115,4 kw. Elektřina je spotřebovávaná na osvětlení a na provoz elektrických spotřebičů (kancelářská technika a kuchyňské spotřebiče) a pomocných zařízení (motory ventilátorů, oběhová čerpadla). V objektu není instalováno podružné měření spotřeby elektřiny. Rozdělení na jednotlivé způsoby využití bylo provedeno výpočtem, resp. odborným odhadem dle instalovaného výkonu a předpokládaného využití budovy. Dle původní projektové dokumentace činil instalovaný el. příkon 130 kw, předpokládaný současný odběr 104 kw. Spotřebiče elektrické energie jsou shrnuty v následující tabulce. Tabulka 11 Rozdělení spotřeby elektřiny dle účelu využití spotřebič elektrické energie celkový příkon (kw) spotřeba elektřiny (MWh/rok) podíl na spotřebě elektřiny vytápění (ohřev větracího vzduchu) 5,2 - - osvětlení 104,7 1) 36,6 48 % ostatní spotřebiče (kuchyňské, kancelářské, pomocné) 122,6 2) 40,1 52 % celkem - 2) 76,7 100 % 1) Příkon světelných zdrojů stanoven na základě dílčích podkladů jako revizní zprávy elektrických zařízení některých pavilonům projektová dokumentace rekonstrukce elektroinstalace pavilonu 4 apod. 2) Příkon ostatních spotřebičů ani celkový příkon nebyl zjištěn. Hodnota je zčásti převzata z energetického auditu z roku 2003, zčásti dopočtena. Poznámka: Spotřeba na jednotlivé způsoby využití není samostatně měřena, rozdělení bylo provedeno výpočtem, resp. odborným odhadem dle instalovaného výkonu a předpokládaného využití budovy Tepelně technické vlastnosti budov Popis stavebního řešení včetně provedených dodatečných energeticky úsporných opatření je uveden v kapitole Na základě předložené projektové dokumentace, informací provozovatele a odborného odhadu jsou ve výpočtu uvažované tepelně technické parametry konstrukcí, které včetně posouzení uvádí Tabulka 15 na straně 28. Poznámka: Skladby konstrukcí, které jsou uvažovány ve výpočtu, uvádí Příloha Systém managementu hospodaření s energií V objektu je prováděna každodenní běžná kontrola po skončení provozu budovy (zavírání oken, vypínání osvětlení), v případě potřeby je ručně regulováno vytápění pomocí termostatických ventilů na otopných tělesech a vzduchotechnické vytápění a větrání v šatnách tělocvičny, pokud není potřeba. 23

25 Některá opatření jsou prováděna až v případě naléhavé potřeby např. při havarijním stavu příkladem je výměna opadaných částí obvodového pláště (plastový obklad fasády v místě meziokenních vložek) nebo porušené střešní světlíky. Z finančních důvodů nejsou tato opatření řešena komplexně, tzn. najednou v celé budově, a s řešením zohledňujícím i další přínosy jako snížení energetické náročnosti budovy. V objektu nejsou zavedeny vlastní pravidelné odečty spotřeby tepla, elektřiny, zemního plynu a studené vody s měsíční periodou. V případě dodávky tepla nejsou pravidelné odečty momentálně možné, neboť uživatel objektu nemá přístup k fakturačním měřidlům umístěným v předávací stanici (dodavatele) tepla. 24

26 3. Vyhodnocení stávajícího stavu předmětu energetického auditu Vyhodnocení účinnosti užití energie Vyhodnocení účinnosti užití energie ve zdrojích Požadavky na vlastní energetické zdroje uvádí vyhláška č. 441/2012 Sb. o minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a tepla. V předmětu energetického auditu se nenachází žádný vlastní energetický zdroj Posouzení izolace rozvodů ÚT a TV a zásobníků dle vyhlášky č. 193/2007 Sb. Podle 5 odst. 9 vyhlášky č. 193/2007 Sb. se tloušťka tepelné izolace u rozvodů stanoví výpočtem tak, aby součinitel prostupu tepla U vztažený na jednotku délky potrubí byl menší nebo roven, jak hodnoty uvedené v Příloze 3 vyhlášky. Rozvody topné vody vedou v instalační chodbě pod budovou a jejich ztráty nelze považovat za využitelný tepelný zisk ve vnitřním prostředí. Rozvody teplé vody nejsou vedeny do všech místností, většina je původní, stav odpovídá jejich stáří, rozvody jsou tepelně izolovány, místy však izolace chybí. Tabulka 12 Tepelná izolace hlavních rozvodů ÚT DN Užití stávající hodnota U [W/(m.K)] požadovaná hodnota U [W/(m.K)] přibližná požadovaná tl. Izolace (mm) posouzení DN 20 ÚT 0,250 0,18 38 nevyhovuje DN 25 ÚT 0,271 0,18 44 nevyhovuje DN 32 ÚT 0,306 0,18 54 nevyhovuje DN 40 ÚT 0,341 0,27 30 nevyhovuje DN 50 ÚT 0,409 0,27 40 nevyhovuje DN 65 ÚT 0,511 0,27 54 nevyhovuje DN 80 ÚT 0,580 0,34 45 nevyhovuje DN 100 ÚT 0,681 0,34 55 nevyhovuje Posouzení zásobníků teplé vody stanovuje 8 vyhlášky č. 193/2007 Sb. Minimální tloušťka izolace akumulačního zásobníku je požadována 100 mm při použití izolačního materiálu s tepelnou vodivostí rovnou nebo menší než 0,04 W/(m.K), resp. při větších hodnotách součinitele tepelné vodivosti musí být požadovaný součinitel prostupu tepla U 0,30 W/(m 2.K). Akumulační zásobník pro vytápění ani přípravu teplé vody není v objektu instalován Posouzení měrných ukazatelů spotřeby tepla dle vyhlášky č. 194/2007 Sb. Vlastník budovy je povinen zajistit při užívání budov nepřekročení měrných ukazatelů spotřeby tepla na vytápění a pro přípravu teplé vody stanovených prováděcím právním předpisem tj. dle vyhlášky č. 194/2007 Sb., ve znění vyhlášky č. 237/2014 Sb. 25

27 Měrné ukazatele spotřeby tepla na vytápění a přípravu teplé vody (TV) v předmětu energetického auditu jsou shrnuty v následující tabulce, ve které jsou rovněž uvedeny požadavky vyhlášky a posouzení jejich splnění. Z hlediska legislativy musí být požadavky splněny po plánované rekonstrukci budovy. Množství spotřebované teplé vody pravděpodobně není měřeno, resp. údaj není k dispozici, proto nelze vyhodnotit příslušný měrný ukazatel. Tabulka 13 Měrné ukazatele spotřeby tepelné energie dle vyhlášky č. 194/2007 Sb. měrný ukazatel spotřeby tepla m.j průměr. hodnota požadovaná hodnota posouzení na vytápění GJ/(m 2 rok) 0,34 0,39 0,29 0,34 0,44 vyhovuje na vytápění MJ/(m 2 D ) 0,11 0,12 0,11 0,11 0,13 vyhovuje na ohřev TV GJ/(m 2 rok) 0,04 0,04 0,04 0,04 0,05 vyhovuje na ohřev TV GJ/(m 3 rok) ,20 nelze posoudit Pozn.: Požadavky vyhlášky č. 194/2007 Sb. na měrné ukazatele spotřeby tepelné energie na vytápění a na přípravu teplé vody se uplatňují při užívání nových nebo při změně dokončených staveb. Měrné ukazatele spotřeby tepelné energie na vytápění a na přípravu teplé vody nebytových budov se stanoví individuálně způsobem uvedeným v příloze č. 3 k této vyhlášce vypočteným podle zvláštního právního předpisu (vyhláška č. 78/2013 Sb.) Posouzení vybavenosti vnitřních tepelných zařízení přístroji regulujícími a registrujícími dodávku tepla dle vyhlášky č. 194/2007 Sb. Vlastník budovy je povinen vybavit vnitřní tepelná zařízení přístroji regulujícími a registrujícími dodávku tepelné energie dle vyhlášky č. 194/2007 Sb., ve znění vyhlášky č. 237/2014. Vnitřní tepelná zařízení jsou vybavena jak ekvitermní regulací včetně nastavených časových programů, tak i regulací podle vnitřní teploty v referenční místnosti a prostřednictvím termostatických hlavic na otopných tělesech. Podrobnější informace uvádí kapitola V objektu je instalováno zařízení registrující dodávku tepla konečnému zákazníkovi (podružný kalorimetr, vodoměr pro studenou a teplou vodou pro byt školníka) Posouzení energetické náročnosti budovy dle vyhlášky č. 78/2013 Sb. Od roku 2013 se změnou zákona č. 406/2000 Sb., resp. nabytím účinnosti zákona č. 318/2012 Sb. a vyhlášky č. 78/2013 Sb. mění jak způsob hodnocení energetické náročnosti budov, tak i situace, kdy je zpracování průkazu ENB povinné. Stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek je v případě novostavby či větší změny dokončené budovy 4 povinen plnit požadavky na energetickou náročnost budovy, což dokládá průkazem ENB. Průkaz ENB musí být přiložen při prokazování obecných technických požadavků na výstavbu, před podepsáním smlouvy o prodeji / pronájmu a v ostatních případech, platí 10 let ode dne jeho vyhotovení, a musí být zpracován: při výstavbě nových budov nebo při větších změnách dokončených budov, u budovy užívané orgánem veřejné moci od 1. července 2013 s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 500 m 2 a od 1. července 2015 s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 250 m 2, 4 Větší změnou dokončené budovy je taková změna dokončené budovy, která probíhá na více než 25 % celkové plochy obvodového pláště budovy ( 2 odst. 1 písm. s zákona č. 406/2000 Sb., ve znění zákona č. 318/2012 Sb.). 26

28 pro užívané bytové domy nebo administrativní budovy s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než m 2 do 1. ledna 2015, s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než m 2 do 1. ledna 2017 a s celkovou energeticky vztažnou plochou menší než m 2 do 1. ledna 2019 (tato povinnost je zákonem č. 103/2015 Sb. zrušena k ), při prodeji budovy nebo ucelené části budovy, při pronájmu budovy, od 1. ledna 2016 při pronájmu ucelené části budovy. Viditelné umístění průkazu: Průkaz ENB u budovy užívané orgánem veřejné moci musí být umístěn v budově způsobem podle 10 vyhlášky č. 78/2013 Sb. Poznámka: Dle průkazu energetické náročnosti budovy zpracovaného v roce 2014 vyplývá, že budova je z pohledu celkové dodané energie v energetické třídě D a z pohledu celkové neobnovitelné primární energie v energetické třídě C. Průměrný součinitel prostupu tepla Uem = 0,68 W/(m 2.K) odpovídá energetické třídě E Vyhodnocení tepelně technických vlastností stavebních konstrukcí Za stávající stav budovy se v energetickém auditu považuje stav objektu odpovídající květnu roku 2015, tedy stav po prohlídce objektu Informace o objektu Konstrukce budovy jsou podrobně popsány v kapitole Základní geometrické parametry objektu a výměry ochlazovaných konstrukcí uvádí následující tabulka. Tabulka 14 Základní geometrické parametry objektu technické parametry objektu m.j. hodnota celková energeticky vztažná plocha 1) m vytápěný obestavěný prostor budovy m plocha plné části svislých obvodových konstrukcí 2) m plocha otvorových výplní (okna a dveře) 2) m plocha podlahy 2) m plocha střechy 2) m celková plocha ochlazovaných konstrukcí 2) m ) 2, odst. 1, písm. r) zákona č. 406/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 2) Plocha části konstrukcí vytápěný prostor / exteriér, příp. vytápěný prostor / nevytápěný prostor nebo vytápěný prostor / zemina; nezahrnuje tu část konstrukcí, která nevstupuje do výpočtu obálky budovy dle ČSN Poznámka: Celková plocha případných zateplovaných konstrukcí je větší o konstrukce nevytápěných prostorů ve styku s exteriérem a o plochu ostění, nadpraží a parapetů, atiky a části soklu, která se do výpočtu potřeby tepla na vytápění nezahrnuje. Ve výpočtu uvažované součinitele prostupu tepla obvodových konstrukcí a hodnoty požadované normou ČSN z roku 2011 uvádí následující přehled. Součinitele prostupu tepla konstrukcí již zahrnují přirážku na vliv systematických tepelných mostů. Pro porovnání jsou uvedeny jak hodnoty normou požadované, které je nutné splnit při rekonstrukci příslušné části budovy, tak i hodnoty normou doporučené. 27

29 Tabulka 15 Součinitele prostupu tepla stávajících konstrukcí a požadavky normy ČSN :2011 č. Konstrukce vnitřní návrhová teplota i = C Současná hodnota U Požadovaná hodnota ČSN UN Doporučená hodnota ČSN Urec W/(m 2 K) W/(m 2 K) W/(m 2 K) 1 Obvodové stěny k exteriéru tl. 270 mm 0,562 0,30 0,25 nesplňuje 2 Obvodové stěny k exteriéru tl. 300 mm 0,452 0,30 0,25 nesplňuje 3 Obvodové stěny k exteriéru tl. 100 mm 0,575 0,30 0,20 nesplňuje 4 Obvodové stěny k exteriéru tl. 450 mm 0,695 0,30 0,25 nesplňuje 5 Obvodové stěny k zemině tl. 450 mm 1,409 0,45 0,30 nesplňuje 6 Střecha 0,355 0,24 0,16 nesplňuje 7 Podlaha na zemině 1,200 0,45 0,30 nesplňuje 8 Meziokenní vložky 1,100 0,30 0,20 nesplňuje 9 Dveře dřevěné s nadsvětlíkem (pavilon 5) 4,000 1,70 1,20 nesplňuje 10 Okno kovové zdvojené (pavilon 2) 3,300 1,50 1,20 nesplňuje 11 Okno kovové s jedním sklem (pavilon 1) 5,650 1,50 1,20 nesplňuje 12 Okno kovové s dvojsklem (pavilon 3 - atrium) 1,800 1,50 1,20 nesplňuje 13 Dveře kovové s dvojsklem (pavilon 3 - atrium) 1,800 1,70 1,20 nesplňuje 14 Dveře kovové s nadsvětlíkem (pavilon 1) 5,650 1,70 1,20 nesplňuje 15 Dveře kovové s dvojsklem (pavilon 3) 1,700 1,70 1,20 splňuje P 16 Stěna kovová s dvojsklem (pavilon 3) 1,700 1,50 1,20 nesplňuje 17 Okno plastové s dvojsklem (2006) 1,380 1,50 1,20 splňuje P 18 Okno plastové s dvojsklem (2011) 1,200 1,50 1,20 splňuje P 19 Okno plastové s dvojsklem ( ) 1,100 1,50 1,20 splňuje D 20 Okno a balkonové dveře plastové s dvojsklem 1,700 1,50 1,20 nesplňuje 21 Stěna plastová s dvojsklem (pavilon 4 a 5) 1,700 1,50 1,20 nesplňuje 22 Střešní světlík plastový, obruba azbestocement 2,400 1,40 1,10 nesplňuje 23 Střešní světlík polykarbonát 2,400 1,40 1,10 nesplňuje Vysvětlivky: splňuje P splňuje požadovanou hodnotu, splňuje D splňuje doporučenou hodnotu, nesplňuje nesplňuje požadovanou hodnotu normy Součinitele prostupu tepla obvodových konstrukcí jsou z pohledu dnešních požadavků na výstavbu a tepelnou ochranu budov na nevyhovující úrovni, tyto konstrukce nesplňují požadavky na součinitele prostupu tepla uvedené v normě ČSN :2011, které musejí být splněny u všech novostaveb a změn dokončených staveb. Stav 28

30 Prostup tepla obálkou budovy dle ČSN :2011 Požadavek na prostup tepla obálkou budovy se hodnotí pomocí průměrného součinitele prostupu tepla U em a splnění požadavku se prokazuje porovnáním této zjištěné hodnoty s požadovanou normovou hodnotou průměrného součinitele prostupu tepla U em,n. 5 Protokol k energetickému štítku a energetický štítek obálky budovy pro stávající stavu uvádí Příloha 2 a pro navržený stav uvádí Příloha 3. Z předchozích tabulek a výpočtů je patrné, že ve stávajícím stavu budova nesplňuje požadavek (U em U em,n) normy na průměrný součinitel prostupu tepla pro novostavby a změny dokončených staveb. Budova spadá do klasifikační třídy E, a je tudíž z hlediska prostupu tepla obálkou budovy nehospodárná. Klasifikační ukazatel CI je roven 1,5 což znamená, že budova je 1,5 krát horší (resp. průměrný součinitel prostupu tepla obálky budovy je 1,5 krát vyšší ), než je požadovaná hodnota v klasifikační třídě C - vyhovující Výpočet tepelné ztráty a potřeby tepla na vytápění Výpočet tepelné ztráty byl proveden podle ČSN EN ISO 13790, ČSN EN ISO a ČSN :2011. Výstupy výpočtu (z programu ENERGE) pro stávající stav budovy a pro doporučená opatření jsou součástí Přílohy 4. Otopná soustava je regulována podle vnitřní teploty, proto byly ve výpočtu potřeby tepla na vytápění zohledněny tepelné zisky (vnitřní od osob a zařízení, vnější solární záření). Měrná tepelná ztráta budovy činí H c = W/K, tomu odpovídá potřeba tepla na vytápění Q H,nd = GJ/rok, která již zahrnuje vliv útlumu vytápění a vliv regulace, ale nezahrnuje vliv účinnosti otopné soustavy. Po zahrnutí účinnosti otopné soustavy činí konečná spotřeba tepla na vytápění objektu Q fuel,h = GJ/rok. Největší tepelné ztráty dle výpočtu vznikají výměnou vzduchu (21 %) a propustností průsvitnými obvodovými konstrukcemi (výplněmi otvorů) (21 %), následuje ztráta prostupem tepla neprůsvitnými obvodovými konstrukcemi (cca 19 %), střechou (14 %). Podíl tepelných ztrát ostatními obvodovými konstrukcemi (zeminou a tepelnými mosty) je přibližně stejný (okolo %). Podíl měrných tepelných ztrát prostupem jednotlivými konstrukcemi a větráním na celkové měrné tepelné ztrátě budovy je patrný z následujícího obrázku. 5 Splnění požadavků na prostup tepla obálkou budovy je možné doložit energetickým štítkem a protokolem k energetickému štítku obálky budovy podle přílohy C normy ČSN :

31 Obrázek 8 Poměr měrných tepelných ztrát a ploch jednotlivých obvodových konstrukcí stávající stav Vyhodnocení úrovně systému managementu hospodaření energií V hodnoceném objektu není zaveden systém managementu hospodaření energií podle normy ČSN EN ISO Systém managementu hospodaření s energií Požadavky s návodem na použití z ledna Organizace (vlastník budovy) není certifikována externí organizací, ani nevydala sebehodnocení či prohlášení o shodě s uvedenou normou. Popis prováděných činností souvisejících s hospodaření s energií v dané budově je uveden v kapitole Výchozí stav Stávající energetické vstupy, vycházející ze spotřeb paliv a energie z let 2012 až 2014, byly upraveny následujícím způsobem: Spotřeba tepla je díky oddělené dodávce z výměníkové stanice a samostatnému měření rozdělena na teplotně závislou spotřebu (vytápění, ohřev větracího vzduchu pro VZT) a teplotně nezávislou (příprava teplé vody) spotřebu dle fakturovaných spotřeb. Spotřeba elektřiny 6 a zemního plynu je v celé výši považována za teplotně nezávislou. Teplotně závislá spotřeba (na vytápění a VZT) byla přepočtena denostupňovou metodou. Popis této metody, která zohledňuje klimatické podmínky v jednotlivých letech, uvádí kapitola Celková spotřeba energie ve výchozím stavu je následně stanovena jako součet přepočtené teplotně závislé spotřeby na vytápění a nepřepočítané ostatní spotřeby. Do budoucna je provoz budovy, resp. její využití a teplotní režimy uvažovány v nezměněné podobě, obsazenost je podle skutečnosti uvažována vyšší (viz kapitola ) Přepočet spotřeby tepla denostupňovou metodou Pro zohlednění vlivu konkrétních klimatických podmínek v jednotlivých letech, resp. topných sezónách byl proveden přepočet spotřeby tepla pro vytápění denostupňovou metodou (tzn. na dlouhodobé tj. průměrné klimatické podmínky). 6 Elektrický ohřev větracího vzduchu v šatnách pavilonu 1 je zanedbán. 30

32 Pro účely energetického auditu byly použity údaje ing. Tintěry z porovnání topných sezón pro klimatologickou stanici Praha Karlov uveřejněném na odborném webovém portálu TZB-info.cz. 7 Z následující tabulky a grafu je patrné, že ve sledovaném období byla spotřeba tepla v objektu obvykle nižší, než by odpovídalo jeho skutečné potřebě, tzn. provozu budovy dle normových podmínek. To může být dáno tím, že klimatická data nejsou zcela přesná. Současně v některých měsících roku 2012 a v předchozích letech stanovoval dodavatel tepla množství spotřeby tepla odhadem za použití korekcí, a to z důvodu nulových naměřených hodnot (poruchy měřidla). Dále je patrné, že zejména na přelomu roku dochází k určitým výkyvům ve spotřebě tepla na vytápění, resp. že spotřeba tepla neodpovídá průběhu klimatických podmínek. Tabulka 16 Přepočtení spotřeby tepla na vytápění rok m.j. období 2012 období 2013 období 2014 průměr norma výpočet spotřebované teplo na vytápění GJ/rok počet denostupňů D poměr denostupňů D /DN % 97% 103% 80% 93% 100% přepočtená spotřeba tepla na vyt. GJ/rok rozdíl mezi přepoč. a výpočt. spotřebou % -3% +5% -2% 0% 0% Obrázek 9 Spotřeba tepla na vytápění normová a skutečná přepočtená na normový stav denostupňovou metodou Následující tabulka uvádí energetické vstupy a výstupy, které jsou uvažovány ve výchozím stavu pro další hodnocení. Roční náklady jsou vypočítány s uvažováním jednotkových cen roku Vyhodnocení otopného období 2013/2014 v Praze, Ing. Ladislav Tintěra, , 31

33 Tabulka 17 Energetické vstupy a výstupy v předmětu EA výchozí stav vstupy paliv a energie m.j. množství výhřevnost spotřeba energie roční náklady (vč. DPH) - m.j. GJ/m.j. MWh/rok tis. Kč/rok Elektřina MWh 76,8 3, ,8 367,0 Teplo GJ 3 165,0 1, , ,4 Zemní plyn MWh 6,4 3,6000 6,4 8,6 Jiné plyny MWh Hnědé uhlí t Černé uhlí t Koks t Jiná pevná paliva t TTO t LTO t Nafta t Druhotné zdroje GJ Obnovitelné zdroje MWh Jiná paliva GJ Celkem vstupy paliv a energie 962, ,0 Změna stavu zásob paliv (inventarizace) - - CELKEM SPOTŘEBA PALIV A ENERGIE 962, ,0 Poznámka: Ceny jednotlivých využitých paliv jsou uvažovány z roku 2015 a jsou včetně DPH. Jak ukazuje následující graf, dominantní je spotřeba tepla na vytápění, která činí ve výchozím stavu 795 MWh/rok (cca 82 % celkové spotřebované energie). Na spotřebě paliv a energie se dále podílí příprava teplé vody v množství 84 MWh/rok (9 %), spotřebiče elektřiny 77 MWh/rok (8 %) a spotřebiče zemního plynu 6 MWh/rok (1 %). Obrázek 10 Rozložení spotřeby energie v objektu na jednotlivé složky (stanoveno výpočtem) - výchozí stav 32

34 Obrázek 11 Sankeyův diagram toku energie - výchozí stav 33

35 Výchozí roční energetická bilance Následující tabulka uvádí výchozí (upravenou) roční energetickou bilanci pro hodnocenou budovu. Údaje jsou stanoveny postupem uvedeným v kapitole Tabulka 18 Roční energetická bilance výchozí stav (vyhláška č. 480/2012 Sb., příloha č. 4) ř. ukazatel Energie Náklady GJ/rok MWh/rok tis. Kč/rok 1 Vstupy paliv a energie a z toho elektřina b z toho teplo c z toho zemní plyn Změna zásob paliv Spotřeba paliv a energie (ř.1+ř.2) Prodej energie cizím Konečná spotřeba paliv a energie (ř.3 ř.4) Ztráty ve vlastním zdroji a rozvodech energie (z ř.5) Spotřeba energie na vytápění (z ř.5) Spotřeba energie na chlazení (z ř.5) Spotřeba energie na přípravu teplé vody (z ř.5) Spotřeba energie na větrání (z ř.5) Spotřeba energie na úpravu vlhkosti (z ř.5) Spotřeba energie na osvětlení (z ř.5) Spotřeba energie na technol. a ostatní procesy (z ř.5) Poznámka: V hodnotách uvedených v této tabulce je již zahrnuta korekce vypočtené spotřeby energie na vytápění popsaná v odstavci K tomu to výchozímu stavu jsou vztaženy všech návrhy úsporných opatření a jejich variant. 34

36 4. Návrh opatření ke zvýšení účinnosti užití energie Druhy úsporných opatření Úsporná opatření je možné obecně dělit: a) podle rozsahu investice beznákladová - opatření především organizačního charakteru. Jedná se např. o dodržování vnitřních teplot v jednotlivých prostorech, realizaci útlumových programů (snižování teplot v nočních hodinách nebo při dlouhodobé nepřítomnosti osob), energetický management (sloužící k neustálému zlepšování energetického hospodářství v budovách), apod. nízkonákladová - opatření, která za poměrně malých investičních nákladů vyvolají efekt úspor energie. Jedná se obecně např. o utěsnění oken (snížení infiltrace), výměna oběhových čerpadel za čerpadla s vyšší účinností, zaizolování rozvodů tepla apod. vysokonákladová - opatření týkající se kompletní rekonstrukce fasády (zateplení obvodových stěn, střechy apod. ) b) podle velikosti úspor a ekonomické návratnosti opatření opatření s rychlou návratností - takové opatření, které dosahuje vysokých úspor energie a tedy i krátké doby návratnosti, v poměru k investičním nákladům. opatření nenávratná nebo s vysokou dobou ekonomické návratnosti - jsou to opatření směřující obecně ke snižování energetické náročnosti provozu budov a zařízení. Tato opatření často řeší také zvýšené provozní náklady na údržbu a opravy konstrukcí, prvků či technického zařízení budovy. Efekty jednotlivých úsporných opatření jsou vztaženy k stávajícímu provozu (výchozímu stavu viz kapitola ). Pokud by v budoucnosti došlo ke změně využití budovy, resp. jinému provozu v jednotlivých zónách či celé budově, může se změnit i výsledný dopad úsporných opatření Energeticky úsporná opatření Opatření A Energetický management Principy a význam energetického managementu (dále také EM) jsou osvětleny v kapitole V této části energetického auditu věnované konkrétním opatřením jsou uvedena opatření, která lze vztáhnout na předmětnou budovu. Přesné a garantované vyčíslení přínosu energetického managementu není explicitně možné (viz níže), nicméně empiricky je prokázáno, že úspory dosahované energetickým managementem se obvykle pohybují v rozmezí 1 5 %, přičemž spodní hranice platí pro zavedení prostého pravidelného monitoringu spotřeby paliv a energie. Čím více opatření EM a čím systematičtěji jsou zaváděny, tím větších a dlouhodobějších efektů je dosahováno. Pro tento konkrétní případ je možné doporučit opatření a pravidla uvedená níže. Zapojení (ovlivnění chování) uživatelů budovy Je vhodné, aby do procesu EM byli alespoň v minimální míře zapojeni všichni uživatele budovy. Vedení města či vedení pověřeného správce budovy tj. městské části by mělo stanovit pověřenou osobu, která bude na dodržování principů EM dohlížet. Tato osoba (či více osob) s podporou vedení může následně připravovat podklady či přímo realizovat jednotlivé činnosti v rámci EM. 35

37 Informační setkání nebo jiná forma osvěty pro uživatele budovy jsou účinným nástrojem pro dosažení úpor energie (změnou chování uživatele) zejména po realizaci energeticky úsporných opatření. Zavedení měření spotřeby energie Je vhodné zavést měření spotřeby minimálně v měsíčním intervalu a průběžně ji sledovat a vyhodnocovat. Spotřebu energie na vytápění je pak možné přepočítávat denostupňovou metodou na spotřebu odpovídající normovým klimatickým podmínkám a porovnávat ji s dlouhodobým průměrem. V případě výraznějších odchylek (vzrůst spotřeby) hledat příčinu a učinit opatření. V topné sezóně doporučujeme měření v týdenním intervalu z důvodu zjišťování a úpravě ET křivek. Větrání a vytápění Tepelná ztráta budov závisí nejen na tepelně technických vlastnostech obvodových konstrukcí, ale také na chování a disciplíně uživatelů. V topné sezóně je vhodné přistoupit ke kontrolovanému způsobu větrání tj. častému, ale jen nárazovému, kdy během větrání je vhodné provést útlum vytápění. Částečně pootevřené okno je nesprávným způsobem větrání, větrat je potřeba krátce a intenzivně a v závislosti na ročním období, resp. venkovní teplotě, v zimě zpravidla každé 2 hodiny po dobu 5 minut každou místnost (záleží na obsazenosti místností). Čím chladnější je venkovní teplota, tím je kratší doba větrání (výměna vzduchu proběhne rychleji). Následkem nedostatečného větrání může být snížení kvality vnitřního vzduchu v místnostech. Dalším důsledkem (v případě zvýšené vlhkosti ve vzduchu) je zvyšující se riziko kondenzace vodní páry na povrchu stavebních konstrukcí, které má za následek nejen jejich rychlejší znehodnocení, ale i možný výskyt plísní na povrchu těchto konstrukcí. Navíc tzv. mikroventilace ( 4. poloha kliky ) nezajistí větrání s dostatečnou intenzitou. Zamezení přetápění místností vede k výrazné úspoře tepla. Vytápění místností na teplotu nižší pouze o 1 C představuje úsporu nákladů na vytápění zhruba o 6 %. Nezaměnitelná elektřina Spotřebu elektřiny, tzv. nezaměnitelné, tj. té, kterou nelze nahradit jinými nosiči energie, lze též ovlivnit kontrolovaným provozem elektrických spotřebičů, včetně osvětlení tj. vypínání spotřebičů tzn. jejich úplné odpojení od sítě a neponechávání v pohotovostním (tzv. stand-by) režimu, nejsou-li využívány. V případě jejich výměny je vhodné volit spotřebiče s co nejnižší spotřebou energie (min. v kategorii A energetického štítku). Management hospodaření s vodou Pro snížení spotřeby teplé vody je vhodné osazení úsporných výtokových armatur a perlátorů. Samozřejmostí by mělo být také šetření s vodou při mytí nádobí, úklidu a osobní hygieně. Zcela nevhodné je mytí nádobí pod tekoucí vodou několikrát denně, řešením může být mytí nádobí v napuštěném dřezu či pořízení úsporné myčky. 36

38 Kontrola Jednou ze základních činností EM je kontrola, hlídání a náprava odchylek a neshod (mezi předpokladem a výsledným stavem). Například průběžným sledováním fakturovaných nákladů na paliva a energii a jejich porovnáváním se stavy měřidel lze odhalit případné neoprávněné náklady. Náklady na nákup tepla tvoří cca 75 % celkových nákladů 8 na paliva a energii v objektu. V předmětu energetického auditu byly několikrát v minulosti stanovovány spotřeby tepla a jím odpovídající náklady odhadem (pomocí korekce) dodavatele zřejmě z důvodu nefunkčního měřidla (01-05/2015). Nebo při vyčíslení nákladů za spotřebovanou elektřinu včetně DPH dochází pravidelně k chybám v řádu několika Kč ročně (cca 7 až 23 Kč), což sice není zásadní finanční ztráta, ale žádné chyby tohoto druhu nejsou žádoucí. Po realizaci energeticky úsporných opatření či ještě před jeho realizací (např. s využitím energetického auditu) je nutné požádat dodavatele tepla o změnu sjednaného množství odebíraného tepla tzv. odběrového diagramu tepla. 9 Pokud by tak nebylo učiněno, nedošlo by k předpokládanému snížení provozních nákladů. Například v doporučené variantě při nesjednání nového odběrového diagramu by bylo snížení nákladů pouze cca poloviční. Přehled dalších beznákladových a nízkonákladových opatření a) stanovování priorit investičních akcí a oprav s dopadem na energetické hospodářství, efektivní hospodaření s finančními prostředky - např. návrhy na investiční akce pro majitele, resp. provozovatele budovy na základě zpracovaného energetického auditu b) podíl na zabezpečování vnitřních podmínek dle příslušných hygienických předpisů (zajištění požadované vnitřní teploty, dostatek čerstvého vzduchu, apod.) - zvláště po realizaci komplexní rekonstrukce obálky budovy je nutné zajistit dostatečný přívod čerstvého vzduchu; v daném objektu bude například mimo doporučená opatření vhodné také provozovat stávající VZT systém v šatnách u tělocvičny, který není často v provozu, a doplnit jej rekuperací tepla c) sledovat předpokládaný vývoj cen paliv a energie pro vlastní rozhodování - zabezpečovat efektivní smluvní podmínky s dodavateli paliv a energie, zjišťovat aktuální možnosti připojení na jiného dodavatele elektřiny d) tepelná izolace potrubí vytápění a teplé vody vedených v nevytápěných prostorech hlavní rozvody topné vody jsou tepelně izolovány, ostatní rozvody a rozvody teplé vody jsou izolovány nedostatečně nebo vůbec (úspora tepla % z původní tepelné ztráty potrubí) e) instalace čidel pohybu do osvětlovací soustavy na toaletách (přibližná úspora cca 20 %) 8 Náklady na teplo jsou stanoveny součtem nákladů na skutečně odebrané množství tepla a tzv. fixní náklady, které jsou stanoveny dle předem smluveného odběrového diagramu. Pokud smluvené množství odebraného tepla neodpovídá skutečnému odběru, dochází vždy k navýšení nákladů (v případě překročení smluveného množství je obvykle uplatňováno penále, v případě menšího odběru jsou fixní náklady zbytečně vysoké). 9 V případě, že odběratel prokáže jinou trvalou potřebu množství tepelné energie nebo tepelného výkonu (např. zateplení objektu odběratele), kterou dodavateli doloží do 30. září kalendářního roku, není-li dohodnuto datum pozdější, je dodavatel povinen tyto změny zohlednit při stanovení stálé složky dvousložkové ceny tepelné energie odběratelům nejpozději od 1. ledna následujícího kalendářního roku ( 37

39 Opatření B Výměna původních oken a dveří V budově byla velká část oken a dveří vyměněna, a to průběžně cca od roku V části pavilonu 1 jsou osazena původní dřevěná zdvojená okna a v části pavilonu 2 původní kovová zdvojená okna a v několika pavilonech také původní střešní světlíky, jejichž obruba je údajně z azbestocementu 10. Některé původní dveře jsou v přízemí pavilonu 1 (kuchyň), 3 (byt) a 5. Všemi výplněmi otvorů uniká přibližně 21 % tepla. Dosud nevyměněná okna a dveře mají oproti novým moderním výrobkům špatné parametry, kterými výrazně převyšují požadavky současné tepelně technické normy. Jejich výměnou za nové dojde k utěsnění netěsností a snížení tepelných ztrát. Poznámka: Součinitel prostupu tepla musí odpovídat pro okna hodnotě U 1,50 W/(m 2.K) a pro střešní světlíky hodnotě U 1,40 W/(m 2.K), resp. pro dveře U 1,70 W/(m 2.K), aby byl splněn požadavek normy ČSN :2011. Z technicko-ekonomického hlediska je vhodné směřovat k doporučeným hodnotám normy U 1,20 W/(m 2.K). U energeticky pasivních domů se doporučuje součinitel prostupu tepla oken U 0,80 W/(m 2 K). Následující tabulka uvádí pro srovnání vliv výměny oken a dveří a střešních světlíků s celkovou plochou cca 369 m 2 (resp. 444 m 2 včetně již vyměněných atriových, které jsou v rámci samostatného opatření uvažovány také pro výměnu) za okna a dveře s různým součinitelem prostupu tepla ve dvou kvalitativních úrovních: Úroveň 1 výměna veškerých původních dosud neměněných dřevěných zdvojených oken a vstupních dveří za okna a dveře nové na úrovni doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla pro pasivní domy dle normy ČSN :2011. Součinitel prostupu tepla okna je v tomto případě roven U w 0,85 W/(m 2.K) pro okna, U w 1,20 W/(m 2.K) pro okna v tělocvičně, U w 1,40 W/(m 2.K) pro střešní světlíky a U D 1,20 W/(m 2.K) pro dveře. Tato hodnota odpovídá osazení izolačního trojskla dvojskla v rámu s vyšší konstrukční tloušťkou ( 88 mm) s výjimkou oken v tělocvičně, kde jsou uvažována dvojskla. Úroveň 2 výměna veškerých původních dosud neměněných dřevěných zdvojených oken a vstupních dveří za okna a dveře nové na úrovni doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla pro novostavby a změny dokončených staveb dle normy ČSN :2011. Součinitel prostupu tepla okna je v tomto případě roven U w 1,20 W/(m 2.K) pro okna, U w 1,40 W/(m 2.K) pro střešní světlíky a U D 1,20 W/(m 2.K) pro dveře. Tato hodnota odpovídá osazení izolačního dvojskla v rámu s menší konstrukční tloušťkou (78 až 88 mm). Instalace nových oken a dveří bude provedena do roviny stávajících oken. Úroveň 3 a 4 pro srovnání zahrnuje výměnu oken a dveří v atriu, která již byla jednou vyměněna v roce 1995 pro případ, že by bylo záměrem vlastníka zlepšit tepelně-technické parametry vnějších stěn atria, případně včetně oken a dveří. Tabulka 19 Součinitel prostupu tepla, investiční náklady a úspora tepla po výměně původních oken a dveří Úroveň opatření Součinitel prostupu tepla Investiční náklady Provozní náklady Úspora energie, resp. nákladů Prostá návratnost [W/(m 2 K)] [tis.kč] [tis.kč/rok] [MWh/rok] [tis.kč/rok] [roky] stávající stav viz Tabulka B1 okna 0,85 světlíky 1,40 dveře 1, let 10 Vdechnutí vláken azbestu představuje vážná zdravotní rizika, mj. rakovinu plic. Při rekonstrukci střechy a střešních světlíků je proto nezbytné dodržovat správný technologický postup a přísná bezpečností pravidla pro manipulaci a likvidaci materiálů obsahujících azbestová vlákna. 38

40 Úroveň opatření B2 B3 B4 Součinitel prostupu tepla Investiční náklady Provozní náklady Úspora energie, resp. nákladů Prostá návratnost [W/(m 2 K)] [tis.kč] [tis.kč/rok] [MWh/rok] [tis.kč/rok] [roky] okna 1,20 světlíky 1,40 dveře 1,20 okna 0,85 světlíky 1,40 dveře 1,20 okna 1,20 světlíky 1,40 dveře 1, let let let Doporučená varianta zahrnuje následující opatření: Opatření B3: výměna původních oken včetně oken v atriu, vstupních dveří a střešních světlíků (s celkovou plochou cca 444 m 2 ) za nové moderní prvky s izolačními trojskly, resp. dvojskly u oken tělocvičny. Okna budou dosahovat hodnoty součinitele prostupu tepla celým prvkem ve výši U w = 0,85 W/(m 2.K) s výjimkou oken v tělocvičně s U w = 1,20 W/(m 2.K), střešní světlíky U w = 1,40 W/(m 2.K) a dveře max. U D = 1,20 W/(m 2.K). Poznámka: Předpokládá se využití tzv. teplého rámečku, který snižuje lineární činitel prostupu tepla zasklívací spáry. Instalace nových oken a dveří bude provedena do stěny na úrovni zarovnání s vnějším lícem obvodového zdiva, rám bude dostatečně překryt tepelnou izolací (min mm). Výměnu oken v tělocvičně je možné provést jako lehký obvodový plát (LOP) s hliníkovými nosnými profily a zasklením tepelně-izolačním dvojsklem (část zasklení neotvíravé, část otvíravé) nebo například výplní z polykarbonátových desek s odpovídajícími tepelně-technickými parametry. Finální návrh závisí na posouzení projektanta a na záměru vlastníka budovy. Doporučena je úprava členitosti oken (menší podíl rámů k zasklení oproti současnému stavu). Výměna atriových oken, která jsou cca z roku 1995, je navržena z důvodu lepšího technického řešení zateplení vnějších stěn v tomto prostoru, které jsou uvažovány nahradit novou konstrukcí z pórobetonových tvárnic včetně zateplení (kapitola ) Část oken je opět možno řešit jako neotvíravá a část jako otvíravá. V úvahu přichází redukce plochy atriových oken (a také střešních světlíků), která však ve výpočtu není zahrnuta, neboť závisí na záměru vlastníka objektu a posouzení splnění požadavků norem na denní osvětlení (projektantem). Po komplexní rekonstrukci budovy (kapitola 5) je také nutné řešit přehřívání místností v letním období a to vhodným návrhem stínících prvků, především u jižně a západně orientovaných oken Opatření C Rekonstrukce obvodového pláště včetně zateplení obvodových stěn Stav obvodového pláště není dobrý, podrobnější popis závad uvádí kapitola Snížení energetické náročnosti objektu snížením tepelných ztrát obvodových konstrukcí je základním opatřením. Parametry obvodových stěn hodnoceného objektu i přes zateplení provedené v 90. letech nesplňují požadavky současné tepelně technické normy. Únik tepla těmito konstrukcemi představuje 19 % z celkových tepelných ztrát. Poznámka: Součinitel prostupu tepla zateplenou obvodovou konstrukcí musí odpovídat hodnotě U 0,30 W/(m 2.K), aby byl splněn požadavek normy ČSN :2011. Z technicko-ekonomického hlediska je vhodné směřovat k hodnotám U 0,25 W/(m 2.K). U energeticky pasivních domů se doporučuje součinitel prostupu tepla stěny U = 0,10 0,15 W/(m 2 K). 39

41 Návrh opatření předpokládá kompletní demontáž stávajícího fasádního obkladu včetně degradované tepelné izolace, demontáž původních meziokenních vložek (MIV) a jejich náhrada vyzdívkou z pórobetonových tvárnic, demontáž atriových stěn jejich náhrada vyzdívkou z pórobetonových tvárnic tl. 200 mm a následné nové kontaktní zateplení všech obvodových stěn 11 (C3 a C4) s celkovou plochou cca m 2 a vyzdívek původních MIV (C5 a C6) s celkovou plochou cca 223 m 2. Variantně je posouzeno zateplení obvodových stěn bez stěn atria (C1 a C2) v celkové ploše m 2, jejichž vhodný způsob rekonstrukce a zateplení musí posoudit projektant podle aktuálního stavu konstrukce. Posouzeno je rovněž zateplení suterénních stěn pavilonu 1 pod úroveň terénu (C7 a C8) s plochou cca 156 m 2. Tabulka níže uvádí pro srovnání vliv zateplení obvodových stěn tepelnou izolací různé tloušťky, tzn. ve dvou kvalitativních úrovních: Úroveň 1 zateplení obvodových stěn tepelnou izolací tl. 240 mm na úrovni doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla pro pasivní domy dle normy ČSN :2011. Součinitel prostupu tepla bude v tomto případě max. U = 0,14 W/(m 2.K) podle typu obvodové konstrukce. Úroveň 2 zateplení obvodových stěn tepelnou izolací tl. 140 mm na úrovni doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla dle normy ČSN :2011. Součinitel prostupu tepla bude v tomto případě roven max. U = 0,22 W/(m 2.K) podle typu obvodové konstrukce. Ve výpočtu je uvažována tepelná izolace z tzv. pěnového polystyrenu s příměsí grafitu s λ D = 0,032 W/(mK) a vyzdívky z pórobetonových tvárníc s λ D = 0,137 W/(mK). Tabulka 20 Součinitel prostupu tepla, investiční náklady a úspora tepla po realizaci zateplení obvodových stěn Úroveň opatření stávající stav 6 cm Porofen C1 24 cm EPS C2 14 cm EPS C3 (vč. atria) 24 cm EPS C4 (vč. atria) 14 cm EPS C5 (MIV) 24 cm EPS C6 (MIV) 14 cm EPS C7 (suter.) 24 cm XPS C8 (suter.) 14 cm XPS Součinitel prostupu tepla Investiční náklady Provozní náklady Úspora energie, resp. nákladů Prostá návratnost [W/(m 2 K)] [tis.kč] [tis.kč/rok] [MWh/rok] [tis.kč/rok] [roky] viz Tabulka ,124 0, let 0,182 0, let dtto atrium 0,125 dtto atrium 0, let let 0, let 0, let 0, let 0, let 11 Jiný způsob zlepšení tepelně-technických vlastností obvodových stěn, než demontáž stávajícího obkladu, nepřipadá v úvahu. 40

42 Doporučená varianta zahrnuje následující opatření: Opatření C3: zateplení všech obvodových stěn (3 674 m 2 ) izolací tl. 240 mm šedého fasádního polystyrenu EPS Greywall s příměsí grafitu (λ D = 0,032 W/(m.K)). Vnější stěny atria budou nově vyzděny, uvažovány pórobetonové tvárnice tl. 200 mm (λ D = 0,137 W/(m.K)) a zatepleny. Tímto opatřením bude dosaženo doporučených hodnot součinitele prostupu tepla pro pasivní domy dle ČSN :2011. Opatření C5: náhrada meziokenních vložek MIV tl. 13,5 cm a šířky 60 cm, osazených z exteriéru před železobetonovými sloupy a cihelnými vyzdívkami šířky 30 cm (223 m 2 ), a to vhodným způsobem rekonstrukce, uvažováno vyzdění pórobetonovými tvárnicemi tloušťky do 135 mm (λ D = 0,137 W/(m.K)) se stejným zateplením jako u zateplení vnějších stěn (opatření C3). Poznámka: Ve výpočtu je zahrnuta svislá tepelná izolace soklu z extrudovaného polystyrenu tl. 100 mm (λd = 0,034 W/(m.K)) do hloubky 0,5 m pod terén. Vhodný způsob rekonstrukce MIV musí ověřit projektant, neboť okna již byla na většině míst budovy vyměněna a nelze odhadnout, zda by bylo možné do daného prostoru osadit nové meziokenní vložky. Součástí zateplení vnějších obvodových stěn je zateplení atiky v neztenčené tloušťce, při komplexním zateplení obálky budovy musí tepelná izolace navazovat na zateplení střechy. Zateplení obvodových stěn doporučujeme realizovat společně s výměnou zbývajících oken a dveří, resp. v návaznosti na tuto výměnu. Pokud by se ponechala stávající okna, nebylo by vhodné uvažovat o neúměrně velké tloušťce izolantu, protože by tím došlo k utopení oken a snížení denní osvětlenosti interiéru. Samozřejmostí v případě realizace zateplení je současná optimalizace tepelných vazeb (tzv. tepelných mostů). Součástí projektové dokumentace by měla být část věnovaná řešení problematických detailů a výpočet lineárních činitelů prostupu tepla s jejich současnou optimalizací. Vysoká pozornost by měla být věnována především způsobu kotvení tepelné izolace do konstrukce. Nevhodným návrhem kotevních prvků může dojít k degradaci tepelně technických vlastností konstrukce. Doporučujeme zateplovací systém do výšky max. 8 m nad stávajícím terénem celoplošně lepit. Podmínkou tohoto řešení je provedení trhacích zkoušek přímo na stavbě a prokázání jeho realizovatelnosti. Není-li třeba použít kotevní prvky, dochází automaticky i ke snížení investičních nákladů na toto opatření. Variantním řešením, ve kterém neprotíná rovinu tepelné izolace žádný kotevní prvek, je použití kotevních prvků Baumit Klebe Anker (StarTrack). Tyto prvky se nejdříve ukotví do konstrukce a následně se tepelně izolační desky na kotvy lepí. Bude-li přikročeno k použití klasického kotevního systému, musejí být použity kotvy s přerušeným tepelných mostem, zapuštěné v tepelné izolaci a překryté zátkou z tepelně izolačního materiálu Opatření D Rekonstrukce a zateplení střechy Stav střešního pláště není dobrý, podrobnější popis závad uvádí kapitola Přestože střechou uniká trochu menší množství tepla (14 %) než ostatními obvodovými konstrukcemi, je vhodné při budoucí rekonstrukci střechy z důvodu zatékání srážkové vody snížit součinitel prostupu tepla touto konstrukcí, který je z pohledu dnešních požadavků na výstavbu a tepelnou ochranu budov nevyhovující. Poznámka: Pro budovy s převažující návrhovou vnitřní teplotou v intervalu 18 C až 22 C včetně by měl být součinitel prostupu tepla zateplenou střechou maximálně UN,rq = 0,24 W/(m 2 K), aby byl splněn požadavek normy ČSN :2011, lepší je ale dosahovat zateplením hodnot nižších (normou doporučená hodnota součinitele prostupu tepla je UN,rc = 0,16 W/(m 2 K)). U energeticky pasivních domů se doporučuje součinitel prostupu tepla střechy U = 0,10 0,15 W/(m 2 K). Návrh opatření předpokládá odstranění části střešního souvrství (až k vrstvě karamzitu ve spádu), kterým zatéká, a následné umístění všech funkčních souvrství včetně zateplení střechy s celkovou plochou cca m 2 (podrobněji viz dále). Následující tabulka uvádí pro srovnání vliv zateplení střechy tepelnou izolací různé tloušťky, tzn. ve dvou kvalitativních úrovních: 41

43 Úroveň 1 zateplení střechy tepelnou izolací tl. 300 na úrovni doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla pro pasivní domy dle normy ČSN :2011. Součinitel prostupu tepla by byl v tomto případě roven U = 0,131 W/(m 2.K). Úroveň 2 zateplení střechy tepelnou izolací tl. 240 na úrovni doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla dle normy ČSN :2011. Součinitel prostupu tepla bude v tomto případě roven U = 0,155 W/(m 2.K). Ve výpočtu je uvažována tepelná izolace z pěnového polystyrenu EPS 150 S s λ D = 0,035 W/(mK). Tabulka 21 Součinitel prostupu tepla, investiční náklady a úspora tepla po realizaci zateplení střechy Úroveň opatření Součinitel prostupu tepla Investiční náklady Provozní náklady Úspora energie, resp. nákladů Prostá návratnost [W/(m 2 K)] [tis.kč] [tis.kč/rok] [MWh/rok] [tis.kč/rok] [roky] stávající stav viz Tabulka 15 5 cm Roofmate D1 30 cm EPS 0, let D2 24 cm EPS 0, let Zde uvedené možnosti zateplení uvedených konstrukcí jsou pouze vodítkem pro projektanta, který zodpovídá za finální návrh skladby a postup renovace podle aktuálního stavu konstrukce. Před zahájením případné renovace doporučujeme ověření skutečných materiálových skladeb jednotlivých konstrukcí. Doporučená varianta zahrnuje následující opatření: Opatření D1: zateplení střechy (4 833 m 2 ) tepelnou izolací tl. 300 mm pěnového polystyrenu EPS 150 S (λ D = 0,035 W/(m.K)) na úrovni doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla pro pasivní domy dle normy ČSN :2011. Poznámka: Ve výpočtu je, s ohledem na informace o zatékání vody střechou až do interiéru, uvažováno s odstraněním svrchních vrstev střešního pláště (kačírek, hydroizolace) a v případě nutnosti i odstranění dalších vrstev (dodatečná tepelná izolace, rohože KSD s prořezy, heraklit s mezerami) až ke keramzitu ve spádu. Následně je uvažováno s umístěním separační vrstvy, parozábrany, separační vrstvy, nové tepelné izolace a střešní krytiny s hydroizolační funkcí vhodně kotvené případně zatížené kačírkem. Musí být vhodným způsobem vyřešena také atika (její případné zvýšení) dle ověřených detailů. Skladba musí být ověřena zodpovědným projektantem Opatření E Rekonstrukce osvětlení Výměna světelný zdrojů v objektu probíhá postupně, dle poskytnutých informací je již rekonstruováno osvětlení v pavilonu 4. Součástí rekonstrukce osvětlení může být: výměna stávajících osvětlovacích těles za energeticky úspornější instalace čidel na automatický provoz osvětlení vytvoření plánu obnovy a údržby světelných zdrojů dle platných ČSN a závazných vyhlášek Vzhledem k typu budovy a jejímu účelu užití je vhodné osazení úsporných osvětlovacích těles. Úspora kompaktních zdrojů spočívá ve vysokém světelném výkonu svítidel při nižším elektrickém příkonu. Osvětlení a jeho intenzitu se doporučuje pokud možno ovládat podle denního světla. 42

44 Osvětlovací soustava bude dělena tak, aby umožňovala zapínání jen její části v závislosti na pohybu osob v budově. Úpravu osvětlení je možné provést náhradou žárovek kompaktními zářivkovými zdroji, osazením časových spínačů v málo frekventovaných prostorách s omezeným pobytem, osazením spínačů reagujících na pobyt lidí v místnosti. V učebnách umožnit zapnutí/vypnutí světel v samostatných řadách rovnoběžných s okny (toto opatření již v budově funguje). Změna uživatelských návyků přinese výraznější úspory energie bez vynaložení investičních nákladů. K výměně a úpravě osvětlovacího systému zbývá pouze vyměnit několik těles. Není-li zpracován v projektu osvětlení plán údržby, postupuje se v souladu s ustanovením 45 nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci. Osvětlovací soustavy zajišťující umělé osvětlení a části vnitřních prostor pracoviště odrážející světlo musí být čištěny ve lhůtách odpovídajících nejméně normovým požadavkům a činiteli znečištění svítidel upravených v příslušné české technické normě pro denní a umělé osvětlení a trvale udržovány v takovém stavu, aby vlastnosti osvětlení byly zachovány po celou dobu životnosti osvětlovací soustavy. Energeticky a ekonomicky úsporné osvětlení vyžaduje: správnou volbu světelného zdroje včetně předřadných přístrojů správnou volbu způsobu osvětlení úpravu ploch ovlivňující osvětlení prostoru vhodný způsob regulace a ovládání Vzhledem k různému využití jednotlivých svítidel není ekonomické paušálně vyměnit všechna svítidla za nová úsporná, ale vyměnit přednostně zdroje s velkým využitím. Před realizací plošné výměny světelných zdrojů, případně celých svítidel, doporučujeme provést kontrolu elektroinstalace autorizovanou osobou. Pokud to stávající soustava umožní, je možné realizovat i sofistikovanější systém regulace soustavy osvětlení, plynulé stmívání, spínání světel dle pohybových čidel apod. Nicméně, vzhledem k nízké spotřebě, resp. nákladů související s osvětlením, nebude taková úprava zřejmě ekonomicky efektivní. Vzhledem k tomu, že nejsou k dispozici podrobné údaje o světlených zdrojích v jednotlivých prostorech, nejsou v energetickém auditu přesně vyčíslovány úspory elektrické energie ani s tím spojené investiční náklady Opatření F Instalace řízeného větrání s rekuperací tepla Nucené větrání s rekuperací tepla zajistí nejen nepřetržitý dostatečný přívod čerstvého (hygienicky nezávadného) vzduchu, ale také snížení spotřeby energie na vytápění, resp. větrání. Budovy pro vzdělávání se navíc od bytových nebo např. administrativních budov zásadně liší tím, že je zde velká obsazenost místností a provozní doba je kratší, proto je nutná větší výměna vzduchu během kratší provozní doby zařízení. Toto opatření má zvláště velký význam při rekonstrukci budov, kdy došlo k osazení nových, těsných oken, které sice přinesou požadované snížení potřeby tepla na vytápění, ale díky jejich dokonalé těsnosti je výrazně snížena infiltrace venkovního vzduchu okenními spárami do budovy. Uživatelé ve většině případů nejsou poučeni o správném způsobu větrání (častém, ale jen nárazovém), nebo jej nedodržují. Následkem toho dochází ke snížení kvality vnitřního vzduchu v místnostech a také (v případě zvýšené vlhkosti ve vzduchu) se zvyšuje riziko kondenzace vodní páry na povrchu stavebních konstrukcí, které má za následek nejen jejich rychlejší znehodnocení, ale i možný výskyt plísní na povrchu těchto konstrukcí. Navíc tzv. mikroventilace ( 4. poloha kliky ) nezajistí větrání s dostatečnou intenzitou. Doplňující informace: Systém nuceného větrání s rekuperací tepla by neměl být posuzován pouze z hlediska ekonomického, ale také z hlediska nutnosti větrání pro zajištění požadované kvality vnitřního prostředí (obdobně jako systém vytápění). V praxi je větrání okny většinou nedostatečné, a proto bývají skutečné úspory po instalaci rekuperace tepla nižší, než předpokládané. 43

45 Hlavním ukazatelem kvality vnitřního vzduchu je koncentrace oxidu uhličitého CO 2 uváděná jako jedna miliontina celku - ppm (parts per million). Za ideální hodnotu koncentrace CO 2 v místnosti se považuje Pettenkoferova konstanta, rovna hodnotě ppm. Tato hodnota je často překračována, koncentrace CO 2 v objektech s přirozeným větráním dosahuje hodnot vyšších než ppm, v učebnách školských zařízení běžně i hodnot nad ppm. Pokud je koncentrace oxidu uhličitého do ppm, je kvalita vnitřního vzduchu vyhovující. Při zvýšené koncentraci oxidu uhličitého v interiéru dochází obvykle k příznakům únavy či nesoustředěnosti osob se zde vyskytujících, a tedy k jejich sníženému pracovnímu výkonu. Za hranici koncentrace oxidu uhličitého, která nezpůsobuje člověku vážná zdravotní rizika, je považována hodnota ppm. V souvislosti s požadavky na větrání budov jsou často citovány hodnoty z vyhlášky č. 268/2009 Sb., uvedené v 26 odst. 3. Je zde uvedena minimální výměna vzduchu v době pobytu lidí v množství min. 25 m 3 /hod na osobu nebo výměna vzduchu v místnosti nejméně jedenkrát za dvě hodiny. Zároveň je zmíněna maximální přípustná koncentrace oxidu uhličitého ppm, která slouží jako ukazatel intenzity a kvality vzduchu. Zde uvedená formulace je nevhodná, protože požadavky na větrání přímo vztahuje k výplním otvorů. Je nejasné, jak může výplň otvoru splňovat akustické podmínky a zároveň podmínky na kvalitu prostředí, když současný technický stav výplní otvorů prakticky neumožňuje přirozený přívod vzduchu spárami oken. V důsledku těchto skutečností nelze přirozené větrání infiltrací okenními spárami a netěsnostmi v obvodovém plášti použít pro trvalé větrání budov. V příloze 3 vyhlášky č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých je stanoveno množství čerstvého přiváděného vzduchu do učebny m 3 /hod na jednoho žáka. Ke zlepšení situace v oblasti definování větrání obytných budov přispívá národní příloha evropské normy ČSN EN Národní příloha v podobě změny Z1, platná od února 2011, definuje požadavky na větrání obytných budov a doporučuje vhodné systémy větrání. Základním požadavkem je zajištění trvalého přívodu venkovního vzduchu s minimální intenzitou větrání 0,3 h 1 v obytných prostorech a kuchyních. V době, kdy obytné budovy nejsou dlouhodobě užívány, lze připustit provoz s nižší intenzitou větrání 0,1 h 1 vztaženou k celkovému vnitřnímu objemu domu. Větrání infiltrací (přívod vzduchu spárami zavřených oken) lze připustit pouze u budov, kde není možná výměna původních oken za nová těsná okna (např. v památkově chráněných budovách). Přívod vzduchu do obytných prostor s novými a rekonstruovanými okny je nutné řešit alternativně následujícími způsoby: větracími štěrbinami, které jsou integrovány do výplní stavebních otvorů, specifickými přívodními otvory v obvodových stěnách, větrací jednotkou. Pro trvalé větrání prostor se doporučuje využít jeden z následujících systémů větrání: nucené podtlakové větrání přívod venkovního vzduchu podtlakem větracími otvory, které jsou integrovány do výplní stavebních otvorů nebo umístěny v obvodových stěnách, v kombinaci s nuceným odvodem vzduchu z hygienického zázemí a kuchyně hybridní větrání přívod venkovního vzduchu podtlakem větracími otvory, které jsou integrovány do výplní stavebních otvorů nebo umístěny v obvodových stěnách, se střídavým režimem přirozeného a nuceného odvodu vzduchu kombinace přirozeného a nuceného větrání k zajištění minimální spotřeby energie nucené rovnotlaké větrání přívod ohřívaného venkovního vzduchu a odvod vzduchu větrací jednotkou, případně se zpětným získáváním tepla (ZZT). Podrobný návrh musí vycházet z požadované výměny vzduchu v jednotlivých prostorách budovy (učebny/herny, kanceláře, kuchyň, jídelna, atd.) tzn. zohledňovat např. počet osob, počet vařených jídel, provozní dobu apod. Navržena je decentrální instalace systému řízeného větrání s rekuperací 44

46 tepla 5 samostatných systémů v učebnách tj. v 2.NP pavilonu 1 (družina), v 1.NP a 2.NP pavilonu 4 a pavilonu 5, které jsou uvažovány pomocí pěti samostatných vzduchotechnických systémů. Vedení rozvodů se předpokládá v podhledu. Výsledný návrh vzduchotechnického zařízení musí být proveden specialistou v daném oboru. Následující tabulka uvádí pro srovnání přínos instalace řízeného větrání ve dvou kvalitativních úrovních, z nichž obě zajišťují splnění požadavků národní legislativy na výměnu vzduchu a množství větraného vzduchu: Úroveň 1 instalace centrálního systému řízeného větrání s rekuperací tepla s celkovou průměrnou účinností = 84 %. Úroveň 2 instalace centrálního systému řízeného větrání s rekuperací tepla s celkovou průměrnou účinností = 75 %. Vzduchotechnické systémy, které jsou již instalovány v pavilonu 1 (kuchyně) a pavilonu 2 (šatny tělocvičen), nejsou předmětem navrhovaných úsporných opatření (byly relativně nedávno rekonstruovány). Tabulka 22 Přínosy opatření instalace řízeného větrání s rekuperací tepla Úroveň opatření Účinnost ZZT Investiční náklady Provozní náklady Úspora energie, resp. nákladů Prostá návratnost [%] [tis.kč] [tis.kč/rok] [MWh/rok] [tis.kč/rok] [roky] stávající stav F1 84 % let F2 75 % let 1 Vzduchotechnické systémy, které jsou v budově již osazeny, nejsou předmětem doporučených úsporných opatření. Poznámka: V investičních nákladech nejsou započteny náklady na úpravu interiéru, zakrytí rozvodů VZT sádrokartonovými podhledy apod. Tyto práce jsou součástí renovace interiéru a budou prováděny současně s interiérovými úpravami objektu. V úspoře energie a nákladů je zahrnuto zvýšení spotřeby elektřiny na provoz systému nuceného větrání (doprava větracího vzduchu). Doporučená varianta zahrnuje následující opatření: Opatření F1: instalace systému řízeného větrání s rekuperací tepla s celkovou průměrnou účinností = 84 %, uvažováno je 5 oddělených systémů v učebnách tj. v 2.NP v družině pavilonu 1, v 1.NP a 2.NP pavilonu 4 a pavilonu 5. Poznámka: Obecně lze však doporučit nucené větrání šaten u tělocvičen, které není údajně příliš často v provozu, a to nikoli z důvodu krytí potřeby tepla tímto systémem, ale z důvodu zajištění potřebného množství čerstvého vzduchu. Dále je možné doporučit instalaci zpětného získávání tepla ve VZT systému v pavilonu 2, který je dle dostupných informací bez rekuperace, a to především v souvislosti s navrženým komplexním zateplením obálky budovy a s tím související zvýšenou těsností objektu a tím pádem i zvýšenou potřebou zajistit dostatečný přívod čerstvého vzduchu. Ve výpočtu však nejsou tato doporučení uvažována. 45

47 4. 3. Souhrn navržených opatření V následující tabulce je uveden přehled navržených opatření a shrnutí investičních nákladů jednotlivých navrhovaných opatření. Některá opatření je však smysluplné realizovat v kombinaci s dalšími opatřeními, viz následující kapitola. Tabulka 23 Souhrn navrhovaných opatření označení a popis variant a jejich základní ekonomické parametry navržené opatření znač. náklady na realizaci úspora energie úspora nákladů provozní náklady prostá návratnost [tis. Kč] [MWh/rok] [tis. Kč/rok] [tis. Kč/rok] [roky] Stávající stav Energetický management A Výměna původních oken a dveří Zateplení obvodových stěn Výměna meziokenních vložek Zateplení střechy B let B let B let B let C let C let C let C let C let C let C let C let D let D let Rekonstrukce osvětlení E Řízené větrání s rekuperací tepla Poznámka: Náklady jsou uvedeny včetně DPH. F let F let 46

48 5. Varianty opatření Navržená opatření lze samozřejmě realizovat každé samostatně tak, že za dané investice přinesou odpovídající úsporu energie uvedenou v předchozích kapitolách. Vzhledem k tomu, že některá opatření je smysluplné realizovat současně resp. v logicky navazujících krocích, budou v následujícím textu sestaveny soubory opatření do jednotlivých variant a další posouzení energetického auditu bude prováděno pro tyto varianty. Pro dosažení předpokládaných úspor je ve všech níže popsaných variantách opatření nezbytné následné hydraulické vyvážení otopné soustavy (otopná soustava bude po zateplení dodávat menší množství tepla na vytápění) a regulace zdroje resp. dodávky tepla a otopných těles 12. Poznámka: V posouzeních energetického auditu se vychází z tzv. upravené energetické bilance, kterou uvádí kapitola Varianta 1 Komplexní stavební rekonstrukce vedoucí ke snížení energetické náročnosti budovy (úroveň 1) Kombinace opatření: B3 + C3 + C5 + D1 V této variantě jsou zastoupena následující opatření: Opatření B3: výměna veškerých původních dosud neměněných dřevěných zdvojených oken a vstupních dveří za okna a dveře nové na úrovni doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla pro pasivní domy (s výjimkou střešních světlíků) dle normy ČSN :2011. Součinitel prostupu tepla okna je v tomto případě roven U w 0,85 W/(m 2.K) pro okna, U w 1,20 W/(m 2.K) pro okna v tělocvičně, U w 1,40 W/(m 2.K) pro střešní světlíky a U D 1,20 W/(m 2.K) pro dveře. Podrobně viz kapitola d) Opatření C3: zateplení obvodových stěn tepelnou izolací z šedého pěnového polystyrenu ESP Greywall tl. 240 mm s tepelnou vodivostí λ D = 0,032 W/(m.K) na úrovni doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla pro pasivní domy dle normy ČSN :2011. Vnější stěny atria budou nově vyzděny, uvažovány pórobetonové tvárnice tl. 200 mm s tepelnou vodivostí λ D = 0,137 W/(m.K) a zatepleny. Výsledný součinitel prostupu tepla bude U = 0,122 0,138 W/(m 2.K), viz Příloha 1. Podrobně viz kapitola Poznámka: Ve výpočtu je zahrnuta svislá tepelná izolace soklu z extrudovaného polystyrenu tl. 100 mm (λd = 0,034 W/(m.K)) do hloubky 0,5 m pod terén. Opatření C5: náhrada meziokenních vložek za nové vyzdívky z pórobetonových tvárnic tl. do 135 mm s tepelnou vodivostí λ D = 0,137 W/(m.K) a zateplení v rozsahu opatření C3 na úrovni doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla pro pasivní domy dle normy ČSN :2011. Výsledný součinitel prostupu tepla bude U = 0,131 W/(m 2.K), viz Příloha 1. Podrobně viz kapitola Opatření D1: zateplení střechy tepelnou izolací z pěnového polystyrenu EPS 150 S tl. 300 mm s tepelnou vodivostí λ D = 0,035 W/(m.K) na úrovni doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla pro pasivní domy dle normy ČSN :2011. Výsledný součinitel prostupu tepla konstrukcí bude U = 0,131 W/(m 2.K), viz Příloha 1. Podrobně viz kapitola V projektové dokumentaci zateplení je nutné dbát na doložení popisu technického a technologického řešení a dimenzování tepelné izolace, návrh rozhodujících konstrukčních detailů a návrh systému kontrol, které zajistí dosažení požadované kvality provedení. Realizace by měla být nejen v souladu zejména s vyhláškou č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ale i se souvisejícími platnými normami. Při rekonstrukci by měl být použit certifikovaný tepelně-izolační systém. 47

49 Parametry Varianty 1: Investiční náklady: tis. Kč Úspora energie: 396 MWh/rok Porovnání se stavem před realizací Úspora provozních nákladů: 916 tis. Kč/rok Náklady po realizaci opatření: tis. Kč/rok Po realizaci Varianty 1 bude u měněných konstrukcí dosaženo doporučených hodnot součinitele prostupu tepla (pro pasivní domy) dle normy ČSN :2011. Výjimku tvoří střešní světlíky, u kterých bude splněna pouze požadovaná hodnota součinitele prostupu tepla (splnění doporučených hodnot by bylo technicky obtížné a ekonomicky nevýhodné), a okna v tělocvičně, která splní doporučenou hodnotu normy. Průměrný součinitel prostupu tepla obálky budovy bude 0,33 W/(m 2 K), a bude tak splněn požadavek normy (U em,n = 0,41 W/m 2.K)). Klasifikační ukazatel bude roven hodnotě 0,8, slovní hodnocení klasifikační třídy bude C vyhovující Varianta 2 Komplexní stavební rekonstrukce vedoucí ke snížení energetické náročnosti budovy (úroveň 2) Kombinace opatření: B4 + C4 + C6 + D2 V této variantě jsou zastoupena následující opatření: Opatření B4: výměna veškerých původních dosud neměněných dřevěných zdvojených oken a vstupních dveří za okna a dveře nové na úrovni doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla (s výjimkou střešních světlíků) dle normy ČSN :2011. Součinitel prostupu tepla okna je v tomto případě roven U w 1,20 W/(m 2.K) pro okna, U w 1,20 W/(m 2.K) pro okna v tělocvičně, U w 1,40 W/(m 2.K) pro střešní světlíky a U D 1,20 W/(m 2.K) pro dveře. Podrobně viz kapitola d) Opatření C4: zateplení obvodových stěn tepelnou izolací z šedého pěnového polystyrenu ESP Greywall tl. 140 mm s tepelnou vodivostí λ D = 0,032 W/(m.K) na úrovni doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla dle normy ČSN :2011. Vnější stěny atria budou nově vyzděny, uvažovány pórobetonové tvárnice tl. 200 mm s tepelnou vodivostí λ D = 0,137 W/(m.K) a zatepleny. Výsledný součinitel prostupu tepla bude U = 0,176 0,215 W/(m 2.K), viz Příloha 1. Podrobně viz kapitola Poznámka: Ve výpočtu je zahrnuta svislá tepelná izolace soklu z extrudovaného polystyrenu tl. 100 mm (λd = 0,034 W/(m.K)) do hloubky 0,5 m pod terén. Opatření C6: náhrada meziokenních vložek za nové vyzdívky z pórobetonových tvárnic tl. do 135 mm s tepelnou vodivostí λ D = 0,137 W/(m.K) a zateplení v rozsahu opatření C4 na úrovni doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla dle normy ČSN :2011. Výsledný součinitel prostupu tepla bude U = 0,183 W/(m 2.K), viz Příloha 1. Podrobně viz kapitola Opatření D2: zateplení střechy tepelnou izolací z pěnového polystyrenu EPS 150 S tl. 240 mm s tepelnou vodivostí λ D = 0,035 W/(m.K) na úrovni doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla dle normy ČSN :2011. Výsledný součinitel prostupu tepla konstrukcí bude U = 0,155 W/(m 2.K), viz Příloha 1. Podrobně viz kapitola

50 Parametry Varianty 2: Investiční náklady: tis. Kč Úspora energie: 356 MWh/rok Porovnání se stavem před realizací Úspora provozních nákladů: 824 tis. Kč/rok Náklady po realizaci opatření: tis. Kč/rok Po realizaci Varianty 2 bude u měněných konstrukcí dosaženo doporučených hodnot součinitele prostupu tepla normy ČSN :2011. Výjimku tvoří střešní světlíky, u kterých bude splněna pouze požadovaná hodnota součinitele prostupu tepla (splnění doporučených hodnot by bylo technicky velmi obtížné a ekonomicky nevýhodné). Průměrný součinitel prostupu tepla obálky budovy bude 0,36 W/(m 2 K), a bude tak splněn požadavek normy (U em,n = 0,41 W/m 2.K)). Klasifikační ukazatel bude roven hodnotě 0,9, slovní hodnocení klasifikační třídy bude C vyhovující Varianta 3 Komplexní stavební rekonstrukce vedoucí ke snížení energetické náročnosti budovy (úroveň 1) včetně instalace řízeného větrání s rekuperací Kombinace opatření: V1 (opatření B3 + C3 + C5 + D1) + F1 V této variantě jsou zastoupena kromě opatření V2 (viz výše, kapitola 0) následující opatření: Opatření F1: instalace řízeného větrání s rekuperací tepla s celkovou průměrnou účinností = 84 %, a to ve všech učebnách tj. v 2.NP pavilonu 1, v 1.NP a 2.NP pavilonu 4 a 5. Podrobně viz kapitola Parametry Varianty 3: Investiční náklady: tis. Kč Úspora energie: 445 MWh/rok Porovnání se stavem před realizací Úspora provozních nákladů: tis. Kč/rok Náklady po realizaci opatření: tis. Kč/rok Po realizaci Varianty 3 (stejně jako u Varianty 1) bude u měněných konstrukcí dosaženo doporučených hodnot součinitele prostupu tepla (pro pasivní domy) dle normy ČSN :2011. Výjimku tvoří střešní světlíky, u kterých bude splněna pouze požadovaná hodnota součinitele prostupu tepla (splnění doporučených hodnot by bylo technicky obtížné a ekonomicky nevýhodné), a okna v tělocvičně, která splní doporučenou hodnotu normy. Průměrný součinitel prostupu tepla obálky budovy bude 0,33 W/(m 2 K), a bude tak splněn požadavek normy (U em,n = 0,41 W/m 2.K)). Klasifikační ukazatel bude roven hodnotě 0,8, slovní hodnocení klasifikační třídy bude C vyhovující. Účinnost zpětného získávání tepla (předpoklad je průměrně 84 %) splňuje požadavek pro měněné technické systémy dle vyhlášky č. 78/2013 Sb. (60 %). 49

51 Varianta 4 Komplexní stavební rekonstrukce vedoucí ke snížení energetické náročnosti budovy (úroveň 2) včetně instalace řízeného větrání s rekuperací Kombinace opatření: V2 (opatření B4 + C4 + C6 + D2) + F2 V této variantě jsou zastoupena kromě opatření V2 (viz výše, kapitola 0) následující opatření: Opatření F2: instalace řízeného větrání s rekuperací tepla s celkovou průměrnou účinností = 75 %, a to ve všech učebnách tj. v 2.NP pavilonu 1, v 1.NP a 2.NP pavilonu 4 a 5. Podrobně viz kapitola Parametry Varianty 4: Investiční náklady: tis. Kč Úspora energie: 396 MWh/rok Porovnání se stavem před realizací Úspora provozních nákladů: 901 tis. Kč/rok Náklady po realizaci opatření: tis. Kč/rok Po realizaci Varianty 4 (stejně jako u Varianty 2) bude u měněných konstrukcí dosaženo doporučených hodnot součinitele prostupu tepla normy ČSN :2011. Výjimku tvoří střešní světlíky, u kterých bude splněna pouze požadovaná hodnota součinitele prostupu tepla (splnění doporučených hodnot by bylo technicky velmi obtížné a ekonomicky nevýhodné). Průměrný součinitel prostupu tepla obálky budovy bude 0,35 W/(m 2 K), a bude tak splněn požadavek normy (U em,n = 0,41 W/m 2.K)). Klasifikační ukazatel bude roven hodnotě 0,9, slovní hodnocení klasifikační třídy bude C vyhovující. Účinnost zpětného získávání tepla (předpoklad je průměrně 75 %) splňuje požadavek pro měněné technické systémy dle vyhlášky č. 78/2013 Sb. (60 %) Porovnání jednotlivých variant Ve vyčíslení úspor energie, snížení emisí a úspor nákladů není v jednotlivých variantách zahrnuta předpokládaná úspora při zavedení energetického managementu, neboť tuto úsporu ovlivňuje celá řada faktorů a není možné ji zaručit. Zavedení energetického managementu se však doporučuje realizovat jako součást všech variant. Přehled posuzovaných variant uvádí následující tabulka. V následujících tabulkách jsou shrnuty základní energetické a finanční údaje jednotlivých variant. Tabulka 24 Spotřeba a úspora energie po realizaci jednotlivých variant označení varianty opatření zahrnutá do varianty spotřeba energie úspora energie [GJ/rok] [MWh/rok] [GJ/rok] [MWh/rok] [%] stávající V1 B3 + C3 + C5 + D % V2 B4 + C4 + C6 + D % V3 V1 + F % V4 V2 + F % 50

52 Tabulka 25 Náklady na realizaci, úspora nákladů a celkové provozní náklady po realizaci jednotlivých variant označení varianty opatření zahrnutá do varianty náklady na realizaci úspora nákladů celkové provozní náklady prostá návratnost [tis. Kč] [tis. Kč/rok] [%] [tis. Kč/rok] [roky] stávající V1 B3 + C3 + C5 + D % let V2 B4 + C4 + C6 + D % let V3 V1 + F % let V4 V2 + F % let Poznámka: Veškeré částky jsou uvedeny včetně DPH. Uvedené investiční náklady jsou uvažovány bez reinvestice. Podrobněji je tato problematika řešena v kapitole V následujících tabulkách jsou shrnuty upravené energetické bilance jednotlivých variant energeticky úsporných opatření, a to jak v bilancích energie, tak ve finančních tocích. 51

53 Před realizací projektu Po realizaci projektu V1 Energie Energie ř. Ukazatel Náklady Náklady GJ/rok MWh/rok tis. Kč/rok GJ/rok MWh/rok 1 Vstupy paliv a energie a Z toho elektřina b Z toho teplo c Z toho zemní plyn Změna zásob paliv Spotřeba paliv a energie celkem (ř.1 + ř.2) Prodej energie cizím Konečná spotřeba paliv a energie (ř.3 ř.4) Ztráty ve vlastním zdroji a rozvodech (z ř.5) Spotřeba energie na vytápění (z ř.5) Spotřeba energie na chlazení (z ř.5) Spotřeba energie na přípravu teplé vody (z ř.5) Spotřeba energie na větrání (z ř.5) Spotřeba energie na úpravu vlhkosti (z ř.5) Spotřeba energie na osvětlení (z ř.5) Spotřeba energie na technologické a ostatní procesy (z ř.5) tis. Kč/rok PORSENNA o.p.s. Energetický audit Základní škola Zárubova v Praze 12 červen 2015 Tabulka 26 Upravená roční energetická bilance varianta 1 (vyhláška č. 480/2012 Sb., příloha č. 4) 52

54 Před realizací projektu Po realizaci projektu V2 Energie Energie ř. Ukazatel Náklady Náklady GJ/rok MWh/rok tis. Kč/rok GJ/rok MWh/rok 1 Vstupy paliv a energie a Z toho elektřina b Z toho teplo c Z toho zemní plyn Změna zásob paliv Spotřeba paliv a energie celkem (ř.1 + ř.2) Prodej energie cizím Konečná spotřeba paliv a energie (ř.3 ř.4) Ztráty ve vlastním zdroji a rozvodech (z ř.5) Spotřeba energie na vytápění (z ř.5) Spotřeba energie na chlazení (z ř.5) Spotřeba energie na přípravu teplé vody (z ř.5) Spotřeba energie na větrání (z ř.5) Spotřeba energie na úpravu vlhkosti (z ř.5) Spotřeba energie na osvětlení (z ř.5) Spotřeba energie na technologické a ostatní procesy (z ř.5) tis. Kč/rok PORSENNA o.p.s. Energetický audit Základní škola Zárubova v Praze 12 červen 2015 Tabulka 27 Upravená roční energetická bilance varianta 2 (vyhláška č. 480/2012 Sb., příloha č. 4) 53

55 Před realizací projektu Po realizaci projektu V3 Energie Energie ř. Ukazatel Náklady Náklady GJ/rok MWh/rok tis. Kč/rok GJ/rok MWh/rok 1 Vstupy paliv a energie a Z toho elektřina b Z toho teplo c Z toho zemní plyn Změna zásob paliv Spotřeba paliv a energie celkem (ř.1 + ř.2) Prodej energie cizím Konečná spotřeba paliv a energie (ř.3 ř.4) Ztráty ve vlastním zdroji a rozvodech (z ř.5) Spotřeba energie na vytápění (z ř.5) Spotřeba energie na chlazení (z ř.5) Spotřeba energie na přípravu teplé vody (z ř.5) Spotřeba energie na větrání (z ř.5) Spotřeba energie na úpravu vlhkosti (z ř.5) Spotřeba energie na osvětlení (z ř.5) Spotřeba energie na technologické a ostatní procesy (z ř.5) tis. Kč/rok PORSENNA o.p.s. Energetický audit Základní škola Zárubova v Praze 12 červen 2015 Tabulka 28 Upravená roční energetická bilance varianta 3 (vyhláška č. 480/2012 Sb., příloha č. 4) 54

56 Energie Před realizací projektu ř. Ukazatel Náklady Náklady GJ/rok MWh/rok Po realizaci projektu V4 Energie tis. Kč/rok GJ/rok MWh/rok 1 Vstupy paliv a energie a Z toho elektřina b Z toho teplo c Z toho zemní plyn Změna zásob paliv Spotřeba paliv a energie celkem (ř.1 + ř.2) Prodej energie cizím Konečná spotřeba paliv a energie (ř.3 ř.4) Ztráty ve vlastním zdroji a rozvodech (z ř.5) Spotřeba energie na vytápění (z ř.5) Spotřeba energie na chlazení (z ř.5) Spotřeba energie na přípravu teplé vody (z ř.5) Spotřeba energie na větrání (z ř.5) Spotřeba energie na úpravu vlhkosti (z ř.5) Spotřeba energie na osvětlení (z ř.5) Spotřeba energie na technologické a ostatní procesy (z ř.5) tis. Kč/rok PORSENNA o.p.s. Energetický audit Základní škola Zárubova v Praze 12 červen 2015 Tabulka 29 Upravená roční energetická bilance varianta 4 (vyhláška č. 480/2012 Sb., příloha č. 4) 55

57 5. 2. Ekonomické hodnocení navržených variant Metoda hodnocení Pro investiční opatření navržené v energetickém auditu se pro ekonomické hodnocení projektu stanoví (v souladu s vyhláškou č. 480/2012 Sb.) tyto ukazatele: 1. Prostá doba návratnosti, doba splácení investice (T s): T s = IN / CF (roky) kde: IN investiční výdaje projektu CF roční přínosy projektu (cash flow, změna peněžních toků po realizaci projektu) 2. Reálná doba návratnosti, doba splácení investice při uvažování diskontní sazby (T sd) se vypočte z podmínky: Tsd t=1 CF t.(1 + r) -t IN = 0 (roky) kde: CF t roční přínosy projektu (změna peněžních toků po realizaci projektu) r diskont (1 + r) -t odúročitel 3. Čistá současná hodnota (NPV): NPV = ž t=1 [CF t.(1 + r) -t ] IN (tis. Kč/r) kde: T ž doba životnosti (hodnocení) projektu 4. Vnitřní výnosové procento (IRR) se vypočte z podmínky: ž t=1 [CF t.(1 + IRR) -t ] IN = 0 (%) Vyhodnocení variant Ve výpočtech bylo uvažováno: diskontní sazba 3,0 % hodnocení je provedeno včetně DPH doba hodnocení projektu 20 let roční růst cen energie ve výši 3 % dle Přílohy č. 4 k vyhlášce č. 480/2012 Sb. doba životnosti stavebních opatření > 20 let dle Přílohy č. 4 k vyhlášce č. 480/2012 Sb. doba životnosti technologických opatření (zdroje tepla, VZT apod.) 15 let V posouzení není uvažováno: dotace či úvěr, tedy uvažováno s vlastními investičními prostředky (toto hodnocení je uvedeno v samostatné kapitole ) Pozn.: Návratnosti uvedené v auditu jsou vztaženy k ceně technických a jiných opatření bez prostředků potřebných pro projektování, technického dozoru na investiční akci, sledování a vyhodnocování účinnosti zavedených opatření. V následujících tabulkách jsou shrnuty ekonomické ukazatele jednotlivých variant. 56

58 Tabulka 30 Výsledky ekonomického hodnocení varianty 1 a 2 (vyhláška č. 480/2012 Sb., příloha č. 5) parametr jednotka varianta 1 varianta 2 Investiční výdaje projektu Kč Změna nákladů na energii 1) Kč/rok Změna ostatních provozních nákladů Kč/rok 0 0 Změna osobních nákladů (mzdy, pojistné, pronájem, ) Kč/rok 0 0 Změna ostatních prov. nákladů (opravy, údržba, pojištění) Kč/rok 0 0 Změna nákladů na emise a odpady Kč/rok 0 0 Změna tržeb (za teplo, elektřinu, využité odpady) Kč/rok 0 0 Přínosy projektu celkem (bez vlivu růstu cen energie) 2) Kč/rok Přínosy projektu celkem (vč. vlivu růstu cen energie) 3) Kč/rok Doba hodnocení roky 20,0 20,0 Roční růst cen energie % 3,0 3,0 Diskont % 3,0 3,0 Ts - prostá doba návratnosti (bez vlivu růstu cen energie) roky 25,2 25,1 Ts - prostá doba návratnosti (vč. vlivu růstu cen energie) roky 19,1 19,0 Tsd - reálná doba návratnosti roky >20 >20 NPV čistá současná hodnota tis. Kč IRR vnitřní výnosové procento % 0,6 % 0,6 % Tabulka 31 Výsledky ekonomického hodnocení varianty 3 a 4 (vyhláška č. 480/2012 Sb., příloha č. 5) parametr jednotka varianta 3 varianta 4 Investiční výdaje projektu Kč Změna nákladů na energii 1) Kč/rok Změna ostatních provozních nákladů Kč/rok 0 0 Změna osobních nákladů (mzdy, pojistné, pronájem, ) Kč/rok 0 0 Změna ostatních prov. nákladů (opravy, údržba, pojištění) Kč/rok 0 0 Změna nákladů na emise a odpady Kč/rok 0 0 Změna tržeb (za teplo, elektřinu, využité odpady) Kč/rok 0 0 Přínosy projektu celkem (bez vlivu růstu cen energie) 2) Kč/rok Přínosy projektu celkem (vč. vlivu růstu cen energie) 3) Kč/rok Doba hodnocení roky 20,0 20,0 Roční růst cen energie % 3,0 3,0 Diskont % 3,0 3,0 Ts - prostá doba návratnosti (bez vlivu růstu cen energie) roky 29,3 29,9 Ts - prostá doba návratnosti (vč. vlivu růstu cen energie) roky >20 >20 Tsd - reálná doba návratnosti roky >20 >20 NPV čistá současná hodnota tis. Kč IRR vnitřní výnosové procento % - - 1) Záporná hodnota znamená snížení provozních nákladů, kladná naopak zvýšení. Hodnoty představují změnu nákladů v prvním roce hodnocení. 2) Kladná hodnota představuje úsporu nákladů v prvním roce hodnocení. 3) Kladná hodnota představuje průměrnou úsporu nákladů za celou dobu hodnocení. 57

59 Výsledky výpočtů ukazují, že hodnocené varianty nejsou při uvažování okrajových podmínek dle platné legislativy (zejména doba hodnocení) ekonomicky efektivní. Čistá současná hodnota je záporná, suma diskontovaných přínosů je nižší než suma diskontovaných nákladů spojených s realizací a provozem dané investice. Vnitřní výnosové procento IRR nabývá záporných hodnot, a tudíž nelze tento ukazatel vyhodnotit. Uvedené varianty projektu tedy nepřinesou vyšší zhodnocení investovaných prostředků v porovnání s běžným zhodnocením pomocí průměrné úrokové sazby. Opatření nejsou návratná za předpokládanou dobu životnosti, resp. dobu hodnocení. Obrázek 12 Cash flow projektu varianta 1 Poznámka: Průběh grafu znázorňuje cashflow s vlivem růstu cen (dle vyhlášky č.480/2012 Sb.) Obrázek 13 Cash flow projektu varianta 2 Poznámka: Průběh grafu znázorňuje cashflow s vlivem růstu cen (dle vyhlášky č.480/2012 Sb.) 58

60 Obrázek 14 Cash flow projektu varianta 3 Poznámka: Průběh grafu znázorňuje cashflow s vlivem růstu cen (dle vyhlášky č.480/2012 Sb.). Zlom v grafu představuje předpokládanou reinvestici do VZT systému. Obrázek 15 Cash flow projektu varianta 4 Poznámka: Průběh grafu znázorňuje cashflow s vlivem růstu cen (dle vyhlášky č.480/2012 Sb.). Zlom v grafu představuje předpokládanou reinvestici do VZT systému Vyhodnocení doporučené varianty 3 s vlivem dotace Vzhledem k možnosti podání žádosti do OPŽP a získání případné dotace je provedeno ještě hodnocení s vlivem případné dotace. Ostatní okrajové podmínky jsou shodné s předchozím hodnocením. Výsledky výpočtů ukazují, že v případě získání dotace minimálně 39 % z počáteční investice bude hodnocená varianta 3 ekonomicky efektivní. Čistá současná hodnota bude kladná, suma diskontovaných přínosů bude vyšší než suma diskontovaných nákladů spojených s realizací a provozem dané investice. Vnitřní výnosové procento IRR bude minimálně stejné, jako uvažovaný diskont. Uvedená varianta projektu tedy přinese vyšší zhodnocení investovaných prostředků v porovnání s běžným zhodnocením pomocí průměrné úrokové sazby. Opatření budou návratná za předpokládanou dobu životnosti, resp. dobu hodnocení. 59

61 V následující tabulce jsou shrnuty ekonomické ukazatele doporučené varianty 3 s dotací. Tabulka 32 Výsledky ekonomického hodnocení varianta 3 v případě obdržení dotace parametr jednotka varianta 3 varianta 4 Investiční výdaje projektu (odečtena dotace) Kč Změna nákladů na energii 1) Kč/rok Změna ostatních provozních nákladů Kč/rok 0 - Změna osobních nákladů (mzdy, pojistné, pronájem, ) Kč/rok 0 - Změna ostatních prov. nákladů (opravy, údržba, pojištění) Kč/rok 0 - Změna nákladů na emise a odpady Kč/rok 0 - Změna tržeb (za teplo, elektřinu, využité odpady) Kč/rok 0 - Přínosy projektu celkem (bez vlivu růstu cen energie) 2) Kč/rok Přínosy projektu celkem (vč. vlivu růstu cen energie) 3) Kč/rok Doba hodnocení roky 20,0 - Roční růst cen energie % 3,0 - Diskont % 3,0 - Ts - prostá doba návratnosti (bez vlivu růstu cen energie) roky 17,8 - Ts - prostá doba návratnosti (vč. vlivu růstu cen energie) roky 16,1 - Tsd - reálná doba návratnosti roky 20,0 - NPV čistá současná hodnota tis. Kč 0 - IRR vnitřní výnosové procento % 3,0-1) Záporná hodnota znamená snížení provozních nákladů, kladná naopak zvýšení. Hodnoty představují změnu nákladů v prvním roce hodnocení. 2) Kladná hodnota představuje úsporu nákladů v prvním roce hodnocení. 3) Kladná hodnota představuje průměrnou úsporu nákladů za celou dobu hodnocení. Obrázek 16 Cash flow projektu varianta 3 s uvažováním investiční dotace Poznámka: Průběh grafu znázorňuje cashflow s vlivem růstu cen (dle vyhlášky č.480/2012 Sb.). Zlom v grafu představuje předpokládanou reinvestici do VZT systému. 60

62 5. 3. Environmentální hodnocení navržených variant Do environmentálního vyhodnocení jsou započteny emise vznikající jak přímo v místě, tak i mimo budovu. Hodnocení vlivu realizace opatření na životní prostředí bylo provedeno v souladu s vyhláškou č. 480/2012 Sb. a vyhláškou č. 415/2012 Sb. k zákonu č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší. Emise CO 2 jsou stanoveny v souladu s Přílohou č. 6 k vyhlášce č. 480/2012 Sb. Emise ostatních znečišťujících látek byly stanoveny pomocí simulačního modelu GEMIS a dle údajů z výroční zprávy Pražské teplárenské, a.s. Tabulka 33 Spotřeba energie v palivu ve stávajícím stavu a po navržených opatřeních (GJ/rok) palivo výchozí stav V1 V2 V3 V4 elektřina teplo z CZT zemní plyn V následujících tabulkách jsou shrnuty emise v předmětu auditu v současnosti a dále pak snížení (redukce) emisí po realizaci jednotlivých variant opatření. Dle sledovaných emisí a jejich vyhodnocení vychází nejlépe varianta V3. Tabulka 34 Emise znečišťujících látek ve výchozím stavu a ve variantách 1 a 2 (vyhláška č. 480/20120 Sb., ve znění pozdějších předpisů, příloha č. 6) znečišťující látka výchozí stav V1 rozdíl V2 rozdíl (t/rok) (t/rok) (t/rok) (t/rok) (t/rok) Tuhé látky 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 SO2 0,1 0,1 0,0 0,1 0,0 NOx 0,3 0,2 0,1 0,2 0,1 CO 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 CO2 356,2 236,8 119,4 248,7 107,5 Tabulka 35 Emise znečišťujících látek ve výchozím stavu a ve variantách 3 a 4 (vyhláška č. 480/20120 Sb., ve znění pozdějších předpisů, příloha č. 6) znečišťující látka výchozí stav V3 rozdíl V4 rozdíl (t/rok) (t/rok) (t/rok) (t/rok) (t/rok) Tuhé látky 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 SO2 0,1 0,1 0,0 0,1 0,0 NOx 0,3 0,2 0,1 0,2 0,1 CO 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 CO2 356,2 227,8 128,4 242,6 113,6 61

63 Obrázek 17 Emise znečišťujících látek jednotlivých variant energeticky úsporných opatření (vztaženo k výchozímu stavu = 100 %) Pozn.: Emisní faktor 1,17 t CO2/MWhe (dle vyhlášky č. 425/2004 Sb.) určený pro výpočet snížení emisí CO2 při úspoře elektřiny neodpovídá příliš realitě výroby elektřiny v ČR, a při posuzování žádostí o dotace tak znevýhodňuje některá opatření. Tato hodnota byla totiž odvozena z produkce emisí elektráren, v kterých je palivem naše hnědé uhlí. Emisní faktor by měl však zohledňovat celkovou strukturu výroby elektřiny v ČR (v současné době totiž z hnědého uhlí pochází cca 60 % výroby elektrické energie). V odborných článcích jsou proto uváděny reálné hodnoty emisního faktoru elektřiny cca 0,7 t CO2/MWhe. Problematická situace by mohla nastat u žádostí o podporu z EU, kde použití vyhláškové hodnoty 1,17 t CO2/MWhe může u zahraničních posuzovatelů projektu vzbudit pochybnosti o serióznosti zpracování projektu (pokud by bylo snížení emisí CO2 hodnotícím kritériem projektu). Zpracování energetického auditu je však vázáno našimi legislativními předpisy, a proto ve výpočtu byla tato vyhláškou daná hodnota použita. 62

64 6. Výběr optimální varianty Výběr optimální varianty má být dle vyhlášky č. 480/2012 Sb. proveden buď na základě výsledků ekonomického vyhodnocení v tisících Kč/rok s ohledem na velikost úspory energie v MWh/rok a ekologického vyhodnocení, nebo podle kritérií dotačních programů. Z ekonomického vyhodnocení dle metodiky vyhlášky č. 480/2012 Sb. není možné doporučit realizaci žádné varianty, jelikož v případě jejich realizace nedojde k ekonomickému zhodnocení (čistá současná hodnota bude záporná u všech variant). Dotační programy jsou obvykle zaměřeny na úsporu energie či úsporu emisí. Z pohledu úspory celkové dodané energie i neobnovitelné primární energie je za optimální variantu možné považovat variantu 3, která zajišťuje nejvyšší úsporu v porovnání s výchozím stavem. Z pohledu úspory emisí je za optimální variantu možné považovat rovněž variantu 3. Z ohledem na možnost podání žádosti o investiční dotaci z dotačního titulu OPŽP, je jako optimální varianta vyhodnocena varianta 3. Tato varianta splňuje předběžně známá kritéria tohoto programu: Po realizaci projektu musí dojít k úspoře celkové energie min. o 20 % oproti původnímu stavu. Realizací projektu musí dojít k min. úspoře 20 % emisí CO 2 oproti původnímu stavu. Po realizaci projektu musí budova plnit lepší parametry energetické náročnosti, než jsou požadavky definované 6 odst. 2 písm. a) nebo b) vyhlášky č. 78/2013 Sb., o energetické náročnosti. Pokud je jedním z opatření projektu zlepšení tepelně technických vlastností obvodových konstrukcí budovy sloužící pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých, musí být v rámci projektu navržen systém větrání v souladu s vyhláškou č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých, ve znění pozdějších předpisů. V případě realizace systémů nuceného větrání s rekuperací odpadního tepla musí být suchá účinnost zpětného získávání tepla (rekuperátoru) min. 65 % dle ČSN EN

65 7. Doporučení energetického specialisty Popis optimální varianty energeticky úsporného projektu S ohledem na kritéria dotačního titulu OPŽP doporučujeme realizovat variantu 3, která zahrnuje následující opatření: Opatření B3: výměna původních oken včetně oken v atriu, vstupních dveří a střešních světlíků (s celkovou plochou cca 444 m 2 ) za nové moderní prvky s izolačními trojskly, resp. dvojskly u oken tělocvičny. Okna budou dosahovat hodnoty součinitele prostupu tepla celým prvkem ve výši U w = 0,85 W/(m 2.K) s výjimkou oken v tělocvičně s U w = 1,20 W/(m 2.K), střešní světlíky budou dosahovat max. U w = 1,40 W/(m 2.K) a dveře max. U D = 1,20 W/(m 2.K). Podrobně viz kapitola d) Opatření C3: zateplení všech obvodových stěn (3 674 m 2 ) izolací tl. 240 mm šedého fasádního polystyrenu EPS Greywall s příměsí grafitu (λ D = 0,032 W/(m.K)). Vnější stěny atria budou nově vyzděny, uvažovány pórobetonové tvárnice tl. 200 mm (λ D = 0,137 W/(m.K)) a zatepleny. Tímto opatřením bude dosaženo doporučených hodnot součinitele prostupu tepla pro pasivní domy dle ČSN :2011. Výsledný součinitel prostupu tepla konstrukce bude U = 0,124 0,138 W/(m 2.K). Podrobně viz kapitola Poznámka: Ve výpočtu je zahrnuta svislá tepelná izolace soklu z extrudovaného polystyrenu tl. 100 mm (λd = 0,034 W/(m.K)) do hloubky 0,5 m pod terén. Opatření C5: náhrada meziokenních vložek MIV tl. 13,5 cm a šířky 60 cm, osazených z exteriéru před železobetonovými sloupy a cihelnými vyzdívkami šířky 30 cm (223 m 2 ), a to vhodným způsobem rekonstrukce, uvažováno vyzdění pórobetonovými tvárnicemi tloušťky do 135 mm (λ D = 0,137 W/(m.K)) se stejným zateplením jako u zateplení vnějších stěn (opatření C3). Výsledný součinitel prostupu tepla konstrukce bude U = 0,131 W/(m 2.K). Podrobně viz kapitola Opatření D1: zateplení střechy (4 833 m 2 ) tepelnou izolací tl. 300 mm pěnového polystyrenu EPS 150 S (λ D = 0,035 W/(m.K)) na úrovni doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla pro pasivní domy dle normy ČSN :2011. Výsledný součinitel prostupu tepla konstrukce bude U = 0,131 W/(m 2.K). Podrobně viz kapitola Opatření F1: instalace systému řízeného větrání s rekuperací tepla s celkovou průměrnou účinností = 84 %, uvažováno je 5 oddělených systémů v učebnách tj. v 2.NP v družině pavilonu 1, v 1.NP a 2.NP pavilonu 4 a pavilonu 5. Podrobně viz kapitola Pro dosažení předpokládaných úspor je nezbytné hydraulické vyvážení otopné soustavy po realizaci energeticky úsporných opatření. Rovněž je doporučeno dodržování zásad energetického managementu uvedených v opatření A (kapitola ) a v návrhu systému managementu hospodaření s energií v kapitole Po realizaci Varianty 3 (stejně jako u Varianty 1) bude u měněných konstrukcí dosaženo doporučených hodnot součinitele prostupu tepla (pro pasivní domy) dle normy ČSN :2011. Výjimku tvoří střešní světlíky, u kterých bude splněna pouze požadovaná hodnota součinitele prostupu tepla (splnění doporučených hodnot by bylo technicky obtížné a ekonomicky nevýhodné), a okna v tělocvičně, která splní doporučenou hodnotu normy. Průměrný součinitel prostupu tepla obálky budovy bude 0,33 W/(m 2 K), a bude tak splněn požadavek normy (U em,n = 0,41 W/m 2.K)). Klasifikační ukazatel bude roven hodnotě 0,8, slovní hodnocení klasifikační třídy bude C vyhovující. Účinnost zpětného získávání tepla (předpoklad je průměrně 84 %) splňuje požadavek pro měněné technické systémy dle vyhlášky č. 78/2013 Sb. (60 %). 64

66 Ekonomické a ekologické parametry optimální varianty jsou shrnuty v následujících bodech: úspora energie je 445 MWh/rok (1 604 GJ/rok) v porovnání s výchozím stavem, zohledňujícím dlouhodobé klimatické podmínky a předpokládaný provoz objektu; úspora emisí CO 2 v porovnání s výchozím stavem je 128 t CO2/rok celkové investiční náklady činí cca tis. Kč včetně DPH; průměrné provozní náklady objektu po realizaci optimální varianty budou činit tis. Kč/rok (při cenách energie z roku 2015) Upravená energetická bilance pro optimální variantu Tabulka 36 Upravená roční energetická bilance optimální varianta 3 (vyhláška č. 480/2012 Sb., příloha č. 4) ř. ukazatel Energie Náklady GJ/rok MWh/rok tis. Kč/rok 1 Vstupy paliv a energie a z toho elektřina b z toho teplo c z toho zemní plyn Změna zásob paliv Spotřeba paliv a energie (ř.1+ř.2) Prodej energie cizím Konečná spotřeba paliv a energie (ř.3 ř.4) Ztráty ve vlastním zdroji a rozvodech energie (z ř.5) Spotřeba energie na vytápění (z ř.5) Spotřeba energie na chlazení (z ř.5) Spotřeba energie na přípravu teplé vody (z ř.5) Spotřeba energie na větrání (z ř.5) Spotřeba energie na úpravu vlhkosti (z ř.5) Spotřeba energie na osvětlení (z ř.5) Spotřeba energie na technol. a ostatní procesy (z ř.5) Ekonomické a ekologické vyjádření pro optimální variantu Výsledky výpočtů ukazují, že hodnocené varianty nejsou při uvažování okrajových podmínek dle platné legislativy (zejména doba hodnocení) ekonomicky efektivní. Čistá současná hodnota je záporná, suma diskontovaných přínosů je nižší než suma diskontovaných nákladů spojených s realizací a provozem dané investice. Vnitřní výnosové procento IRR nabývá záporných hodnot, a tudíž nelze tento ukazatel vyhodnotit. Uvedené varianty projektu tedy nepřinesou vyšší zhodnocení investovaných prostředků v porovnání s běžným zhodnocením pomocí průměrné úrokové sazby. Opatření nejsou návratná za předpokládanou dobu životnosti, resp. dobu hodnocení. Výsledky výpočtů ukazují, že v případě získání dotace minimálně 39 % z počáteční investice bude hodnocená varianta 3 ekonomicky efektivní. Čistá současná hodnota bude kladná, suma diskontovaných přínosů bude vyšší než suma diskontovaných nákladů spojených s realizací a 65

67 provozem dané investice. Vnitřní výnosové procento IRR bude minimálně stejné, jako uvažovaný diskont. Uvedená varianta projektu tedy přinese vyšší zhodnocení investovaných prostředků v porovnání s běžným zhodnocením pomocí průměrné úrokové sazby. Opatření budou návratná za předpokládanou dobu životnosti, resp. dobu hodnocení. Realizací doporučené varianty 3 se docílí snížení 128 t CO 2 za rok Návrh vhodné koncepce systému managementu hospodaření s energií Energetický management je činnost, která vede k nepřetržitému zvyšování efektivity provozu energetického hospodářství. Princip energetického managementu nejlépe popisuje norma ČSN EN ISO 50001:2012 (dále také norma) pod názvem systém managementu hospodaření s energií (v originále Energy Management System - EnMS). Zavedení energetického managementu v souladu s normou představuje neustálý proces sledování spotřeby energie v objektech a na zařízeních (v majetku či ve správě příslušné organizace) a její vyhodnocování, plánování a provádění úsporných opatření a ověřování jejich účinku. Tento postup vede k snižování energetické náročnosti provozu v rámci majetku organizace. Výsledkem aktivit musí být fungující systém energetického řízení na všech objektech v majetku vlastníka splňující požadavky výše uvedené normy. Dílčími výsledky činností musí být mimo jiné tvorba základních, normou vyžadovaných dokumentů, organizace (definice procesů, odpovědností, toků informací apod.), příprava systémů pro monitorování a vyhodnocování spotřeby energie a certifikace systému. Základní principy a případně jednotlivé části normy je vhodné aplikovat i v případě, že organizace nemá zájem usilovat o certifikaci ISO normy. Energetický management (dále jen EM) se skládá z následujících činností: měření spotřeby energie; stanovení potenciálu úspor energie; realizace opatření (v prvé řadě organizačních a nízkonákladových); vyhodnocení a porovnání velikosti úspor předpokládaných a skutečně dosažených; aktualizace energeticky úsporných plánů, energetické koncepce organizace. Všechny výše uvedené činnosti tvoří uzavřený cyklický proces, který vede k neustálému zlepšování energetického hospodářství. 66

68 Obrázek 18 Typické schéma procesu energetického managementu Fungující energetický management v některých případech dokáže výrazně snížit náklady na energii. Konkrétní vyčíslení úspor energie je však velice obtížné, neboť záleží na mnoha faktorech - finanční motivací členů EM počínaje a cenami energie konče. Jednotlivé kroky zavádění systematického managementu hospodaření energií lze obecně shrnout v následujících bodech: 1. Odpovědnost managementu vedení organizace, energetická politika, jmenování představitele a týmu energetického managementu, poskytování zdrojů pro systém managementu hospodaření energií, cíle a cílové hodnoty, EnPI (ukazatel energetické náročnosti), měření a podávání zpráv, přezkoumání systému managementu. 2. Energetické plánování v souladu s energetickou politikou, právní a další požadavky, přezkoumání spotřeby energie, výchozí stav spotřeby energie, EnPI, energetické cíle a cílové hodnoty, akční plán managementu hospodaření energií. 3. Zavádění a provoz kompetence, výcvik a vědomí závažnosti jakékoli osoby pracující jménem organizace, komunikace, dokumentace, řízení dokumentů, řízení provozu, návrh, nakupování energetických služeb, produktů, vybavení a energie. 4. Kontrola - monitorování, měření a analýza, hodnocení shody s právními předpisy, interní audit, neshody, nápravy, nápravná a preventivní opatření, řízení záznamů, přezkoumání systému managementu (vstupy a výstupy). Ad 1. Odpovědnost managementu Je vhodné, aby do procesu EM byli alespoň v minimální míře zapojeni všichni uživatele budovy. Vedení města či vedení pověřeného správce budovy tj. městské části by mělo stanovit pověřenou osobu, která bude na dodržování principů EM dohlížet. Tato osoba (či více osob) s podporou vedení může následně připravovat podklady či přímo realizovat jednotlivé činnosti v rámci EM. 67

69 Ad 2. Energetické plánování Součástí EM je také plánování, které je založeno na přehledu významných spotřeb a průběžném sdílení informací o technickém stavu budov a zařízení, jejich provozbních nákladech a na práci se zásobníkem opatření. Obrázek 19 Příklad: Schéma přípravy a hodnocení energetických akčních plánů AKČNÍ PLÁN 2015 VÝCHOZÍ 2013 STAV AKČNÍ PLÁN 2015 srpen březen srpen Předložení návrhu Akčního plánu 2015 Předložení vyhodnocení Akčního plánu 2014 Předložení návrhu Akčního plánu 2016 Energetické plánování umožní kromě vyhodnocování také predikovat spotřebu, což je výhodné zejména pro přípravu provozních rozpočtů. Ad 3. Zavádění a provoz Energetický management je kontinuální proces vyžadující neustálé provádění pravidelných činností. Mezi ně patří například nákup energie, příprava pravidel pro ostatní nákupy ovlivňující spotřebu energie, příprava, resp. kontrola zadávacích dokumentací investičních akcí, řešení odchylek ve spotřebě a neshod s předpokládaným stavem, revize, pravidelná školení, plnění legislativních povinností apod. Zásadní činností je pravidelný přezkum spotřeby energie. Obrázek 20 Příklad: Pravidelný přezkum energie umožní sledovat strukturu spotřeby energie jak ve fyzikálních, tak finančních jednotkách. rozdělení spotřeby energie dle paliv 26 % 9 % 65 % rozdělení nákladů na jednotlivá paliva 40 % 8 % 52 % elektřina zemní plyn teplo 68

70 Ad 4. Kontrola Mezi kontrolní činnosti patří také vyhodnocování dosažených úspor. Kontrolu lze efektivně provádět pouze v případě, že jsou k dispozici data, a to jak data z průběžného monitoringu spotřeby, tak data ekonomická a informace, resp. zpětná vazba z budov, kdy a jak byla plánovaná opatření provedena. Příklad vyhodnocování dat Pro níže uvedenou budovu byl zpracován energetický audit, na jehož základě byla realizována varianta energeticky úsporného projektu zahrnující zavedení a dodržování zásad energetického managementu, komplexní zateplení obvodových konstrukcí, včetně výměny výplní otvorů a meziokenních vložek a následné vyregulování otopné soustavy. Na základě pravidelného hodnocení spotřeby pomocí SW nástroje před i po realizaci opatření byla při vyhodnocení akce prokázána reálná úspora tepla a emisí CO2 ještě vyšší, a reálně tak bylo dosaženo úspory více než 61 %. Z níže uvedeného obrázku je patrné vyhlazení křivky spotřeby již ve druhé topné sezóně po renovaci díky využití energetického managementu. Tento případ poukazuje na důležitost kvalitního zpracování energetického auditu, a to včetně výpočtu výše předpokládaných úspor. Zároveň svědčí o vhodně navržených opatřeních v rámci energeticky úsporného projektu a následné kvalitní realizaci jednotlivých opatření. Tento příklad je možné prezentovat pouze díky důsledně vedenému energetickému managementu. Ten je prozatím založen na měsíčním monitoringu spotřeby energie, ale aktuálně jsou zaváděny podrobnější odečty spotřeb, které umožní provoz budovy dále zefektivnit. Větrání je v dané mateřské škole zatím zajištěno manuálně dle provozního řádu, realizace nuceného větrání s rekuperací je však již v plánu. Obrázek 21 Příklad spotřeby energie před a po realizaci opatření včetně zavedení energetického managementu Z uvedeného příkladu také vyplývá, že energetický management lze s výhodou systémově řešit pomocí softwarových nástrojů, které v sobě často integrují více z výše uvedených kroků. Monitoring spotřeb je dále možné rozšířit na základě vzdálených odečtů (hodinového nebo 1/4hodinového vyčítání měřidel) ve zdůvodněných případech. 69

71 Obrázek 22 Ukázka vstupní obrazovky pro ruční zadávání odečtů spotřeby SW nástroje pro energetický management 70

72 7. 5. Popis okrajových podmínek pro optimální variantu V následujících bodech jsou uvedeny nejdůležitější okrajové podmínky, které byly ve výpočtu uvažovány. V případě změny těchto okrajových podmínek může dojít ke změně výsledného efektu navržených opatření. Okrajové podmínky uvažované ve výpočtu: Spotřeba tepla a náklady za jeho dodávku byly doloženy fakturami, z nichž je patrné, že v první polovině roku 2012 byla (zřejmě z důvodu poruchy měřidla) stanovena spotřeba tepla pro ÚT odhadem (korekcí) dodavatele tepla. Spotřeba zemního plynu a náklady za jeho dodávku byly doloženy fakturami. Spotřeba elektřiny byla doložena fakturami pro obě odběrná místa ve škole. Z důvodu ochrany osobních údajů nebyly k dispozici údaje o spotřebě elektřiny v bytě, jeho spotřeba je však velmi malá s ohledem na celkovou spotřebu elektřiny v objektu, a tudíž je ve výpočtu zanedbána. Pro zpracování energetického auditu nebyly k dispozici revize el. zařízení všech pavilonů, resp. neobsahovaly všechny potřebné údaje (příkony zařízení). Hodnota tudíž byla dopočtena na základě dalších zapůjčených podkladů (projektová dokumentace rekonstrukce elektroinstalace) a zčásti dopočtena odborným odhadem. Náklady na zanedbanou údržbu nejsou v rámci energetického auditu zahrnuty do posouzení ekonomické efektivnosti posuzovaných opatření. Vždy, když je nezbytné rekonstruovat danou část budovy (například z důvodu zmiňovaného zatékání srážkové vody), je doporučeno v rámci těchto oprav vždy řešit i snížení energetické náročnosti budovy při dodržení parametrů navržených opatření v tomto energetickém auditu. 71

73 8. Evidenční list energetického auditu Z ohledem na možnost podání žádosti o investiční dotaci z dotačního programu OPŽP, je jako optimální varianta vyhodnocena varianta 3. Níže je uveden evidenční list pro tuto variantu bez uvažování dotace (v souladu s metodikou vyhlášky č. 480/2012 Sb.) Evidenční list energetického auditu podle zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů Evidenční číslo 2015 / Část - Identifikační údaje 1. Jméno (jména), příjmení/název nebo obchodní firma vlastníka předmětu EA Hlavní město Praha, Svěřená správa nemovitostí ve vlastnictví obce: Městská část Praha Adresa trvalého bydliště/sídlo, případně adresa pro doručení a) ulice b) č.p.ú/č.o. c) část obce Písková 830/25 Praha 4 - Modřany d) obec e) PSČ f) g) telefon Hlavní město Praha rpasek@p12.mepnet.cz Identifikační číslo Údaje o statutárním orgánu a) jméno b) kontakt PhDr. Daniela Rázková Předmět energetického auditu a) název Základní škola Zárubova v Praze 12 b) adresa nebo umístění Zárubova 977/17, Praha 4 - Kamýk c) popis předmětu EA Předmětem energetického auditu jezákladní škola Zárubova v Praze 12 (Zárubova 977/17, Praha 4 Kamýk), a to zejména stavební konstrukce budovy, zásobování objektu teplem, el. energií a zemním plynem. Budova byla postavena cca v roce 1977, má pět pavilonů, z nichž čtyři jsou dvoupodlažní a jeden (spojovací část) je jednopodlažní. Podsklepený jepouze pavilon 1. Součinitele prostupu tepla všech obvodových konstrukcí (s výjimkou již vyměněných oken a dveří) jsou z pohledu dnešních požadavků na výstavbu a tepelnou ochranu budov na nevyhovující úrovni, tyto konstrukce nesplňují požadavky na součinitele prostupu tepla uvedené v normě ČSN :2011. Od doby výstavby prošla budova postupně několika stavebními úpravami a rekonstrukcemi technických systémů. Stav obvodových konstrukcí je i přes provedené rekonstrukce špatný - za lehký obvodový plášť dodatečného zateplení vnějších stěn zatéká, stejně tak místy i do střechy. Obruby střešních světlíků jsou údajně z azbestocementu. Části obkladu vnějších stěn v místě meziokenních vložek musely být na mnoha místech již vyměněny, neboť obklad odpadává. Potřeba tepla na vytápění, ohřev větracího vzduchu a přípravu teplé vody je kryta z předávací stanice napojené na soustavu CZT. Regulace vytápění v objektu je prováděna podle venkovní teploty a nastavené topné křivky, dle časového programu a dále pomocí prostorového termostatu v referenčních místnostech a pomocí termoregulačních ventilů s termostatickými hlavicemi na otopných tělesech. Největším spotřebitelem energie je spotřeba tepla na vytápění, nejméně spotřebovávají spotřebiče zemního plynu. 72

74 2. Část - Popis stávajícího stavu předmětu EA 1. Charakteristika hlavních činností Předmět EA je využíván jako budova pro vzdělávání, přesněji jako základní škola. Budova školy má kromě učeben pro první a druhý stupeň také svoji školní kuchyni s jídelnou a tělocvičnu. V současné době navštěvuje školu 221 žáků a pracuje zde 31 zaměstnanců. Počet vařených jídel veškolní kuchyni činní 189 denně. Provoz školy je ve všední dny od 7:00 do 16:00, provoz školní družiny od 6:30 do 17:00, školní kuchyně s jídelnou je v provozu od 6:30 do 15:00 a tělocvična je využívána od 9:00 do 23: Vlastní zdroje energie a) zdroje tepla počet - ks b) zdroje elektřiny počet - ks instalovaný výkon - MW instalovaný výkon - MW roční výroba - MWh roční výroba - roční spotřeba paliva - GJ/r roční spotřeba paliva - MWh GJ/r c) kombinovaná výroba elektřiny a tepla d) druhy primárního zdroje energie počet - ks druh OZE - instal. výkon elektrický - MW druh DEZ - instal. výkon tepelný - MW fosilní zdroje CZT (HU, ZP, ZEVO, ČU) roční výroba elektřiny - roční výroba tepla - roční spotřeba paliva - MWh MWh GJ/r 3. Spotřeba energie Druh spotřeby Příkon Spotřeba energie Energonositel Vytápění nezjištěn MW 625 MWh/r CZT (HU, ZP, ZEVO, ČU) Chlazení - MW 1 MWh/r - Větrání 0,018 MW 2 MWh/r elektřina Úprava vlhkosti - MW 0 MWh/r - Příprava TV nezjištěn MW 91 MWh/r CZT (HU, ZP, ZEVO, ČU) Osvětlení 0,105 MW 38 MWh/r elektřina Technologie 0,226 MW 47 MWh/r elektřina, zem. plyn Celkem 0,348 MW 803 MWh/r - 73

75 3. Část - Doporučená varianta navrhovaných opatření 1. Popis doporučených opatření Na základě energetického auditu je doporučena realizace varianty 3, zahrnující výměnu oken a zateplení vnějších stěn a střechy a instalaci řízeného větrání s rekuperací tepla: - energetický management - výměna původních oken včetně oken v atriu, vstupních dveří a střešních světlíků (s celkovou plochou cca 444 m2) za nové moderní prvky s izolačními trojskly, resp. dvojskly u oken tělocvičny. Okna budou dosahovat hodnoty součinitele prostupu tepla celým prvkem ve výši Uw = 0,85 W/(m2.K) s výjimkou oken v tělocvičně s Uw = 1,20 W/(m2.K), střešní světlíky budou dosahovat max. Uw = 1,40 W/(m2.K) a dveře max. UD = 1,20 W/(m2.K). Podrobně viz kapitola zateplení všech obvodových stěn (3 674 m2) izolací tl. 240 mm šedého fasádního polystyrenu EPS Greywall s příměsí grafitu (λd = 0,032 W/(m.K)). Vnější stěny atria budou nově vyzděny, uvažovány pórobetonové tvárnice tl. 200 mm (λd = 0,137 W/(m.K)) a zatepleny. Tímto opatřením bude dosaženo doporučených hodnot součinitele prostupu tepla pro pasivní domy dle ČSN :2011. Výsledný součinitel prostupu tepla konstrukce bude U = 0,124 0,138 W/(m2.K). Podrobně viz kapitola Poznámka: Ve výpočtu je zahrnuta svislá tepelná izolace soklu z extrudovaného polystyrenu tl. 100 mm (λd = 0,034 W/(m.K)) do hloubky 0,5 m pod terén náhrada meziokenních vložek MIV tl. 13,5 cm a šířky 60 cm, osazených z exteriéru před železobetonovými sloupy a cihelnými vyzdívkami šířky 30 cm (223 m2), a to vhodným způsobem rekonstrukce, uvažováno vyzdění pórobetonovými tvárnicemi tloušťky do 135 mm (λd = 0,137 W/(m.K)) se stejným zateplením jako u zateplení vnějších stěn (opatření C3). Výsledný součinitel prostupu tepla konstrukce bude U = 0,131 W/(m2.K). Podrobně viz kapitola zateplení střechy (4 833 m2) tepelnou izolací tl. 300 mm pěnového polystyrenu EPS 150 S (λd = 0,035 W/(m.K)) na úrovni doporučené hodnoty součinitele prostupu tepla pro pasivní domy dle normy ČSN :2011. Výsledný součinitel prostupu tepla konstrukce bude U = 0,131 W/(m2.K). Podrobně viz kapitola instalace systému řízeného větrání s rekuperací tepla s celkovou průměrnou účinností = 84 %, uvažováno je 5 oddělených systémů v učebnách tj. v 2.NP v družině pavilonu 1, v 1.NP a 2.NP pavilonu 4 a pavilonu 5. Podrobně viz kapitola Pro dosažení předpokládaných úspor je nezbytné hydraulické vyvážení otopné soustavy po realizaci energeticky úsporných opatření. Rovněž je doporučeno dodržování zásad energetického managementu uvedených v opatření A (kapitola ) a v návrhu systému managementu hospodaření s energií v kapitole Po realizaci doporučených opatření bude průměrný součinitel prostupu tepla obálky budovy 0,33 W/(m2K) (klasifikační třída C). Absolutní úspora energie proti výchozímu (referenčnímu) stavu činí 46 %. 2. Úspory energie a nákladů Spotřeba a náklady na energii - celkem Stávající stav Navrhovaný stav Úspory Energie 962 MWh/r 516 MWh/r 445 MWh/r Náklady tis. Kč/r tis. Kč/r tis. Kč/r Spotřeba energie Stávající stav Navrhovaný stav Úspory Vytápění 794 MWh/r 342 MWh/r 452 MWh/r Chlazení 1 MWh/r 1 MWh/r 0 MWh/r Větrání 2 MWh/r 9 MWh/r -7 MWh/r Úprava vlkosti 0 MWh/r 0 MWh/r 0 MWh/r Příprava TV 84 MWh/r 84 MWh/r 0 MWh/r Osvětlení 37 MWh/r 37 MWh/r 0 MWh/r Technologie 44 MWh/r 44 MWh/r 0 MWh/r 74

76 3. Ekonomické hodnocení doba hodnocení 20 roků diskontní míra 3,0 % reálná doba návratnosti >20 roků investiční náklady tis.kč prostá doba návratnosti 29,3 roků cash flow tis.kč/r IRR -1,6 % NPV tis.kč rok realizace Ekologické hodnocení Znečišťujíc Stávající stav Navrhovaný stav Efekt í látka lokálně globálně lokálně globálně lokálně globálně Tuhé látky 0,011 t/r 0,011 t/r 0,009 t/r 0,009 t/r 0,002 t/r 0,002 t/r SO₂ 0,138 t/r 0,138 t/r 0,110 t/r 0,110 t/r 0,027 t/r 0,027 t/r NO x 0,251 t/r 0,251 t/r 0,185 t/r 0,185 t/r 0,067 t/r 0,067 t/r CO 0,043 t/r 0,043 t/r 0,039 t/r 0,039 t/r 0,004 t/r 0,004 t/r CO₂ 356,203 t/r 356,203 t/r 227,780 t/r 227,780 t/r 128,423 t/r 128,423 t/r 4. Část - Údaje o energetickém specialistovi 1. Jméno (jména) a příjmení Titul Lucie Stuchlíková Ing. 2. Číslo oprávnění v seznamu energ. specialistů 3. Datum vydání oprávnění Datum posledního průběžného vzdělávání Podpis 6. Datum

77 9. Kopie dokladu o vydání oprávnění podle 10b zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií (ve znění pozdějších předpisů) 76

78 10. Přílohy Příloha 1 Skladby konstrukcí (protokol výpočtu z programu Teplo) Název úlohy : SOEp 270 Zpracovatel : Lucie Stuchlíková Zakázka : Datum : ZADANÁ SKLADBA A OKRAJOVÉ PODMÍNKY : Typ hodnocené konstrukce : Korekce součinitele prostupu du : Stěna vnější W/m2K Skladba konstrukce (od interiéru) : Číslo Název D Lambda c Ro Mi Ma [m] [W/(m.K)] [J/(kg.K)] [kg/m3] [-] [kg/m2] 1 Omítka vápenná 0,0150 0, ,0 1600,0 6, Keramzitbeton 0,2700 0, ,0 700,0 8, Tepelná izolac 0,0600 0,0750* 1268,4 51,3 50, Poznámka: D je tloušťka vrstvy, Lambda je návrhová hodnota tepelné vodivosti vrstvy, C je měrná tepelná kapacita vrstvy, Ro je objemová hmotnost vrstvy, Mi je faktor difúzního odporu vrstvy a Ma je počáteční zabudovaná vlhkost ve vrstvě. * ekvival. tep. vodivost s vlivem tepelných mostů, stanovena interním výpočtem Číslo Kompletní název vrstvy Interní výpočet tep. vodivosti 1 Omítka vápenná Keramzitbeton Tepelná izolace Porofen vliv kovových tep. mostů dle BRE Digest 465 Okrajové podmínky výpočtu : Tepelný odpor při přestupu tepla v interiéru Rsi : dtto pro výpočet vnitřní povrchové teploty Rsi : Tepelný odpor při přestupu tepla v exteriéru Rse : dtto pro výpočet vnitřní povrchové teploty Rse : 0.13 m2k/w 0.25 m2k/w 0.04 m2k/w 0.04 m2k/w Návrhová venkovní teplota Te : C Návrhová teplota vnitřního vzduchu Tai : 21.0 C Návrhová relativní vlhkost venkovního vzduchu RHe : 84.0 % Návrhová relativní vlhkost vnitřního vzduchu RHi : 60.0 % VÝSLEDKY VÝPOČTU HODNOCENÉ KONSTRUKCE : Tepelný odpor a součinitel prostupu tepla podle EN ISO 6946: Tepelný odpor konstrukce R : Součinitel prostupu tepla konstrukce U : 1.61 m2k/w W/m2K Součinitel prostupu zabudované kce U,kc : 0.58 / 0.61 / 0.66 / 0.76 W/m2K Uvedené orientační hodnoty platí pro různou kvalitu řešení tep. mostů vyjádřenou přibližnou přirážkou podle poznámek k čl. B.9.2 v ČSN STOP, Teplo

79 Název úlohy : SOEp 300 Zpracovatel : Lucie Stuchlíková Zakázka : Datum : ZADANÁ SKLADBA A OKRAJOVÉ PODMÍNKY : Typ hodnocené konstrukce : Korekce součinitele prostupu du : Stěna vnější W/m2K Skladba konstrukce (od interiéru) : Číslo Název D Lambda c Ro Mi Ma [m] [W/(m.K)] [J/(kg.K)] [kg/m3] [-] [kg/m2] 1 Omítka vápenná 0,0150 0, ,0 1600,0 6, Pórobetonové t 0,3000 0, ,0 580,0 8, Tepelná izolac 0,0600 0,0750* 1268,4 51,3 50, Poznámka: D je tloušťka vrstvy, Lambda je návrhová hodnota tepelné vodivosti vrstvy, C je měrná tepelná kapacita vrstvy, Ro je objemová hmotnost vrstvy, Mi je faktor difúzního odporu vrstvy a Ma je počáteční zabudovaná vlhkost ve vrstvě. * ekvival. tep. vodivost s vlivem tepelných mostů, stanovena interním výpočtem Číslo Kompletní název vrstvy Interní výpočet tep. vodivosti 1 Omítka vápenná Pórobetonové tvárnice Tepelná izolace Porofen vliv kovových tep. mostů dle BRE Digest 465 Okrajové podmínky výpočtu : Tepelný odpor při přestupu tepla v interiéru Rsi : dtto pro výpočet vnitřní povrchové teploty Rsi : Tepelný odpor při přestupu tepla v exteriéru Rse : dtto pro výpočet vnitřní povrchové teploty Rse : 0.13 m2k/w 0.25 m2k/w 0.04 m2k/w 0.04 m2k/w Návrhová venkovní teplota Te : C Návrhová teplota vnitřního vzduchu Tai : 21.0 C Návrhová relativní vlhkost venkovního vzduchu RHe : 84.0 % Návrhová relativní vlhkost vnitřního vzduchu RHi : 60.0 % VÝSLEDKY VÝPOČTU HODNOCENÉ KONSTRUKCE : Tepelný odpor a součinitel prostupu tepla podle EN ISO 6946: Tepelný odpor konstrukce R : Součinitel prostupu tepla konstrukce U : 2.04 m2k/w W/m2K Součinitel prostupu zabudované kce U,kc : 0.47 / 0.50 / 0.55 / 0.65 W/m2K Uvedené orientační hodnoty platí pro různou kvalitu řešení tep. mostů vyjádřenou přibližnou přirážkou podle poznámek k čl. B.9.2 v ČSN STOP, Teplo

80 Název úlohy : SOEp 100 Zpracovatel : Lucie Stuchlíková Zakázka : Datum : ZADANÁ SKLADBA A OKRAJOVÉ PODMÍNKY : Typ hodnocené konstrukce : Korekce součinitele prostupu du : Stěna vnější W/m2K Skladba konstrukce (od interiéru) : Číslo Název D Lambda c Ro Mi Ma [m] [W/(m.K)] [J/(kg.K)] [kg/m3] [-] [kg/m2] 1 Sádrokarton 0,0125 0, ,0 750,0 9, Minerální plsť 0,1000 0, ,0 200,0 2, Sádrokarton 0,0250 0, ,0 750,0 9, Poznámka: D je tloušťka vrstvy, Lambda je návrhová hodnota tepelné vodivosti vrstvy, C je měrná tepelná kapacita vrstvy, Ro je objemová hmotnost vrstvy, Mi je faktor difúzního odporu vrstvy a Ma je počáteční zabudovaná vlhkost ve vrstvě. Číslo Kompletní název vrstvy Interní výpočet tep. vodivosti 1 Sádrokarton Minerální plsť 2 (do roku 2003) Sádrokarton --- Okrajové podmínky výpočtu : Tepelný odpor při přestupu tepla v interiéru Rsi : dtto pro výpočet vnitřní povrchové teploty Rsi : Tepelný odpor při přestupu tepla v exteriéru Rse : dtto pro výpočet vnitřní povrchové teploty Rse : 0.13 m2k/w 0.25 m2k/w 0.04 m2k/w 0.04 m2k/w Návrhová venkovní teplota Te : C Návrhová teplota vnitřního vzduchu Tai : 21.0 C Návrhová relativní vlhkost venkovního vzduchu RHe : 84.0 % Návrhová relativní vlhkost vnitřního vzduchu RHi : 60.0 % VÝSLEDKY VÝPOČTU HODNOCENÉ KONSTRUKCE : Tepelný odpor a součinitel prostupu tepla podle EN ISO 6946: Tepelný odpor konstrukce R : Součinitel prostupu tepla konstrukce U : 1.57 m2k/w W/m2K Součinitel prostupu zabudované kce U,kc : 0.60 / 0.63 / 0.68 / 0.78 W/m2K Uvedené orientační hodnoty platí pro různou kvalitu řešení tep. mostů vyjádřenou přibližnou přirážkou podle poznámek k čl. B.9.2 v ČSN STOP, Teplo

81 Název úlohy : SOEp 450 Zpracovatel : Lucie Stuchlíková Zakázka : Datum : ZADANÁ SKLADBA A OKRAJOVÉ PODMÍNKY : Typ hodnocené konstrukce : Korekce součinitele prostupu du : Stěna vnější W/m2K Skladba konstrukce (od interiéru) : Číslo Název D Lambda c Ro Mi Ma [m] [W/(m.K)] [J/(kg.K)] [kg/m3] [-] [kg/m2] 1 Omítka vápenná 0,0150 0, ,0 1600,0 6, Zdivo CP 1 0,4500 0, ,0 1700,0 8, Tepelná izolac 0,0600 0,0750* 1268,4 51,3 50, Poznámka: D je tloušťka vrstvy, Lambda je návrhová hodnota tepelné vodivosti vrstvy, C je měrná tepelná kapacita vrstvy, Ro je objemová hmotnost vrstvy, Mi je faktor difúzního odporu vrstvy a Ma je počáteční zabudovaná vlhkost ve vrstvě. * ekvival. tep. vodivost s vlivem tepelných mostů, stanovena interním výpočtem Číslo Kompletní název vrstvy Interní výpočet tep. vodivosti 1 Omítka vápenná Zdivo CP Tepelná izolace Porofen vliv kovových tep. mostů dle BRE Digest 465 Okrajové podmínky výpočtu : Tepelný odpor při přestupu tepla v interiéru Rsi : dtto pro výpočet vnitřní povrchové teploty Rsi : Tepelný odpor při přestupu tepla v exteriéru Rse : dtto pro výpočet vnitřní povrchové teploty Rse : 0.13 m2k/w 0.25 m2k/w 0.04 m2k/w 0.04 m2k/w Návrhová venkovní teplota Te : C Návrhová teplota vnitřního vzduchu Tai : 21.0 C Návrhová relativní vlhkost venkovního vzduchu RHe : 84.0 % Návrhová relativní vlhkost vnitřního vzduchu RHi : 60.0 % VÝSLEDKY VÝPOČTU HODNOCENÉ KONSTRUKCE : Tepelný odpor a součinitel prostupu tepla podle EN ISO 6946: Tepelný odpor konstrukce R : Součinitel prostupu tepla konstrukce U : 1.27 m2k/w W/m2K Součinitel prostupu zabudované kce U,kc : 0.72 / 0.75 / 0.80 / 0.90 W/m2K Uvedené orientační hodnoty platí pro různou kvalitu řešení tep. mostů vyjádřenou přibližnou přirážkou podle poznámek k čl. B.9.2 v ČSN STOP, Teplo

82 Název úlohy : SOZp 450 Zpracovatel : Lucie Stuchlíková Zakázka : Datum : ZADANÁ SKLADBA A OKRAJOVÉ PODMÍNKY : Typ hodnocené konstrukce : Korekce součinitele prostupu du : Stěna suterénní W/m2K Skladba konstrukce (od interiéru) : Číslo Název D Lambda c Ro Mi Ma [m] [W/(m.K)] [J/(kg.K)] [kg/m3] [-] [kg/m2] 1 Omítka vápenná 0,0150 0, ,0 1600,0 6, Zdivo CP 1 0,4500 0, ,0 1700,0 8, Poznámka: D je tloušťka vrstvy, Lambda je návrhová hodnota tepelné vodivosti vrstvy, C je měrná tepelná kapacita vrstvy, Ro je objemová hmotnost vrstvy, Mi je faktor difúzního odporu vrstvy a Ma je počáteční zabudovaná vlhkost ve vrstvě. Číslo Kompletní název vrstvy Interní výpočet tep. vodivosti 1 Omítka vápenná Zdivo CP Okrajové podmínky výpočtu : Tepelný odpor při přestupu tepla v interiéru Rsi : dtto pro výpočet vnitřní povrchové teploty Rsi : Tepelný odpor při přestupu tepla v exteriéru Rse : dtto pro výpočet vnitřní povrchové teploty Rse : 0.13 m2k/w 0.25 m2k/w 0.00 m2k/w 0.00 m2k/w Návrhová venkovní teplota Te : 5.0 C Návrhová teplota vnitřního vzduchu Tai : 16.0 C Návrhová relativní vlhkost venkovního vzduchu RHe : % Návrhová relativní vlhkost vnitřního vzduchu RHi : 55.0 % VÝSLEDKY VÝPOČTU HODNOCENÉ KONSTRUKCE : Tepelný odpor a součinitel prostupu tepla podle EN ISO 6946: Tepelný odpor konstrukce (bez vlivu zeminy) R : Součinitel prostupu tepla (bez vlivu zeminy) U : 0.58 m2k/w W/m2K Součinitel prostupu zabudované kce U,kc : 1.43 / 1.46 / 1.51 / 1.61 W/m2K Uvedené orientační hodnoty platí pro různou kvalitu řešení tep. mostů vyjádřenou přibližnou přirážkou podle poznámek k čl. B.9.2 v ČSN STOP, Teplo

83 STŘp Název úlohy : Zpracovatel : Lucie Stuchlíková Zakázka : Datum : ZADANÁ SKLADBA A OKRAJOVÉ PODMÍNKY : Typ hodnocené konstrukce : Korekce součinitele prostupu du : Střecha jednoplášťová W/m2K Skladba konstrukce (od interiéru) : Číslo Název D Lambda c Ro Mi Ma [m] [W/(m.K)] [J/(kg.K)] [kg/m3] [-] [kg/m2] 1 Omítka vápenná 0,0150 0, ,0 1600,0 6, Dutinový panel 0,2500 1, ,0 1200,0 23, Keramzit ve sp 0,1000 0, ,0 700,0 3, Heraklit 0,0350 0, ,0 800,0 12, Dílce KSD 0,0500 0, ,0 10,0 40, Extrudovaný po 0,0500 0, ,0 30,0 100, Poznámka: D je tloušťka vrstvy, Lambda je návrhová hodnota tepelné vodivosti vrstvy, C je měrná tepelná kapacita vrstvy, Ro je objemová hmotnost vrstvy, Mi je faktor difúzního odporu vrstvy a Ma je počáteční zabudovaná vlhkost ve vrstvě. Číslo Kompletní název vrstvy Interní výpočet tep. vodivosti 1 Omítka vápenná Dutinový panel Keramzit ve spádu Heraklit Dílce KSD Extrudovaný polystyren --- Okrajové podmínky výpočtu : Tepelný odpor při přestupu tepla v interiéru Rsi : dtto pro výpočet vnitřní povrchové teploty Rsi : Tepelný odpor při přestupu tepla v exteriéru Rse : dtto pro výpočet vnitřní povrchové teploty Rse : 0.10 m2k/w 0.25 m2k/w 0.04 m2k/w 0.04 m2k/w Návrhová venkovní teplota Te : C Návrhová teplota vnitřního vzduchu Tai : 21.0 C Návrhová relativní vlhkost venkovního vzduchu RHe : 84.0 % Návrhová relativní vlhkost vnitřního vzduchu RHi : 60.0 % VÝSLEDKY VÝPOČTU HODNOCENÉ KONSTRUKCE : Tepelný odpor a součinitel prostupu tepla podle EN ISO 6946: Tepelný odpor konstrukce R : Součinitel prostupu tepla konstrukce U : 2.67 m2k/w W/m2K Součinitel prostupu zabudované kce U,kc : 0.38 / 0.41 / 0.46 / 0.56 W/m2K Uvedené orientační hodnoty platí pro různou kvalitu řešení tep. mostů vyjádřenou přibližnou přirážkou podle poznámek k čl. B.9.2 v ČSN STOP, Teplo

84 SOE mm Název úlohy : Zpracovatel : Lucie Stuchlíková Zakázka : Datum : ZADANÁ SKLADBA A OKRAJOVÉ PODMÍNKY : Typ hodnocené konstrukce : Korekce součinitele prostupu du : Stěna vnější W/m2K Skladba konstrukce (od interiéru) : Číslo Název D Lambda c Ro Mi Ma [m] [W/(m.K)] [J/(kg.K)] [kg/m3] [-] [kg/m2] 1 Omítka vápenná 0,0150 0, ,0 1600,0 6, Keramzitbeton 0,2700 0, ,0 700,0 8, Isover EPS Gre 0,2400 0, ,0 16,0 30, Poznámka: D je tloušťka vrstvy, Lambda je návrhová hodnota tepelné vodivosti vrstvy, C je měrná tepelná kapacita vrstvy, Ro je objemová hmotnost vrstvy, Mi je faktor difúzního odporu vrstvy a Ma je počáteční zabudovaná vlhkost ve vrstvě. Číslo Kompletní název vrstvy Interní výpočet tep. vodivosti 1 Omítka vápenná Keramzitbeton Isover EPS GreyWall --- Okrajové podmínky výpočtu : Tepelný odpor při přestupu tepla v interiéru Rsi : dtto pro výpočet vnitřní povrchové teploty Rsi : Tepelný odpor při přestupu tepla v exteriéru Rse : dtto pro výpočet vnitřní povrchové teploty Rse : 0.13 m2k/w 0.25 m2k/w 0.04 m2k/w 0.04 m2k/w Návrhová venkovní teplota Te : C Návrhová teplota vnitřního vzduchu Tai : 21.0 C Návrhová relativní vlhkost venkovního vzduchu RHe : 84.0 % Návrhová relativní vlhkost vnitřního vzduchu RHi : 60.0 % VÝSLEDKY VÝPOČTU HODNOCENÉ KONSTRUKCE : Tepelný odpor a součinitel prostupu tepla podle EN ISO 6946: Tepelný odpor konstrukce R : Součinitel prostupu tepla konstrukce U : 7.42 m2k/w W/m2K Součinitel prostupu zabudované kce U,kc : 0.15 / 0.18 / 0.23 / 0.33 W/m2K Uvedené orientační hodnoty platí pro různou kvalitu řešení tep. mostů vyjádřenou přibližnou přirážkou podle poznámek k čl. B.9.2 v ČSN STOP, Teplo

85 SOE mm Název úlohy : Zpracovatel : Lucie Stuchlíková Zakázka : Datum : ZADANÁ SKLADBA A OKRAJOVÉ PODMÍNKY : Typ hodnocené konstrukce : Korekce součinitele prostupu du : Stěna vnější W/m2K Skladba konstrukce (od interiéru) : Číslo Název D Lambda c Ro Mi Ma [m] [W/(m.K)] [J/(kg.K)] [kg/m3] [-] [kg/m2] 1 Omítka vápenná 0,0150 0, ,0 1600,0 6, Pórobetonové t 0,3000 0, ,0 580,0 8, Isover EPS Gre 0,2400 0, ,0 16,0 30, Poznámka: D je tloušťka vrstvy, Lambda je návrhová hodnota tepelné vodivosti vrstvy, C je měrná tepelná kapacita vrstvy, Ro je objemová hmotnost vrstvy, Mi je faktor difúzního odporu vrstvy a Ma je počáteční zabudovaná vlhkost ve vrstvě. Číslo Kompletní název vrstvy Interní výpočet tep. vodivosti 1 Omítka vápenná Pórobetonové tvárnice Isover EPS GreyWall --- Okrajové podmínky výpočtu : Tepelný odpor při přestupu tepla v interiéru Rsi : dtto pro výpočet vnitřní povrchové teploty Rsi : Tepelný odpor při přestupu tepla v exteriéru Rse : dtto pro výpočet vnitřní povrchové teploty Rse : 0.13 m2k/w 0.25 m2k/w 0.04 m2k/w 0.04 m2k/w Návrhová venkovní teplota Te : C Návrhová teplota vnitřního vzduchu Tai : 21.0 C Návrhová relativní vlhkost venkovního vzduchu RHe : 84.0 % Návrhová relativní vlhkost vnitřního vzduchu RHi : 60.0 % VÝSLEDKY VÝPOČTU HODNOCENÉ KONSTRUKCE : Tepelný odpor a součinitel prostupu tepla podle EN ISO 6946: Tepelný odpor konstrukce R : Součinitel prostupu tepla konstrukce U : 7.87 m2k/w W/m2K Součinitel prostupu zabudované kce U,kc : 0.14 / 0.17 / 0.22 / 0.32 W/m2K Uvedené orientační hodnoty platí pro různou kvalitu řešení tep. mostů vyjádřenou přibližnou přirážkou podle poznámek k čl. B.9.2 v ČSN STOP, Teplo

86 SOE mm (nepoužitá skladba) Název úlohy : Zpracovatel : Lucie Stuchlíková Zakázka : Datum : ZADANÁ SKLADBA A OKRAJOVÉ PODMÍNKY : Typ hodnocené konstrukce : Korekce součinitele prostupu du : Stěna vnější W/m2K Skladba konstrukce (od interiéru) : Číslo Název D Lambda c Ro Mi Ma [m] [W/(m.K)] [J/(kg.K)] [kg/m3] [-] [kg/m2] 1 Sádrokarton 0,0125 0, ,0 750,0 9, Minerální plsť 0,1000 0, ,0 200,0 2, Sádrokarton 0,0250 0, ,0 750,0 9, Isover EPS Gre 0,2400 0, ,0 16,0 30, Poznámka: D je tloušťka vrstvy, Lambda je návrhová hodnota tepelné vodivosti vrstvy, C je měrná tepelná kapacita vrstvy, Ro je objemová hmotnost vrstvy, Mi je faktor difúzního odporu vrstvy a Ma je počáteční zabudovaná vlhkost ve vrstvě. Číslo Kompletní název vrstvy Interní výpočet tep. vodivosti 1 Sádrokarton Minerální plsť 2 (do roku 2003) Sádrokarton Isover EPS GreyWall --- Okrajové podmínky výpočtu : Tepelný odpor při přestupu tepla v interiéru Rsi : dtto pro výpočet vnitřní povrchové teploty Rsi : Tepelný odpor při přestupu tepla v exteriéru Rse : dtto pro výpočet vnitřní povrchové teploty Rse : 0.13 m2k/w 0.25 m2k/w 0.04 m2k/w 0.04 m2k/w Návrhová venkovní teplota Te : C Návrhová teplota vnitřního vzduchu Tai : 21.0 C Návrhová relativní vlhkost venkovního vzduchu RHe : 84.0 % Návrhová relativní vlhkost vnitřního vzduchu RHi : 60.0 % VÝSLEDKY VÝPOČTU HODNOCENÉ KONSTRUKCE : Tepelný odpor a součinitel prostupu tepla podle EN ISO 6946: Tepelný odpor konstrukce R : Součinitel prostupu tepla konstrukce U : 8.05 m2k/w W/m2K Součinitel prostupu zabudované kce U,kc : 0.14 / 0.17 / 0.22 / 0.32 W/m2K Uvedené orientační hodnoty platí pro různou kvalitu řešení tep. mostů vyjádřenou přibližnou přirážkou podle poznámek k čl. B.9.2 v ČSN STOP, Teplo

87 SOE mm Název úlohy : Zpracovatel : Lucie Stuchlíková Zakázka : Datum : ZADANÁ SKLADBA A OKRAJOVÉ PODMÍNKY : Typ hodnocené konstrukce : Korekce součinitele prostupu du : Stěna vnější W/m2K Skladba konstrukce (od interiéru) : Číslo Název D Lambda c Ro Mi Ma [m] [W/(m.K)] [J/(kg.K)] [kg/m3] [-] [kg/m2] 1 Omítka vápenná 0,0150 0, ,0 1600,0 6, Ytong P ,2000 0, ,0 500,0 7, Isover EPS Gre 0,2400 0, ,0 16,0 30, Poznámka: D je tloušťka vrstvy, Lambda je návrhová hodnota tepelné vodivosti vrstvy, C je měrná tepelná kapacita vrstvy, Ro je objemová hmotnost vrstvy, Mi je faktor difúzního odporu vrstvy a Ma je počáteční zabudovaná vlhkost ve vrstvě. Číslo Kompletní název vrstvy Interní výpočet tep. vodivosti 1 Omítka vápenná Ytong P Isover EPS GreyWall --- Okrajové podmínky výpočtu : Tepelný odpor při přestupu tepla v interiéru Rsi : dtto pro výpočet vnitřní povrchové teploty Rsi : Tepelný odpor při přestupu tepla v exteriéru Rse : dtto pro výpočet vnitřní povrchové teploty Rse : 0.13 m2k/w 0.25 m2k/w 0.04 m2k/w 0.04 m2k/w Návrhová venkovní teplota Te : C Návrhová teplota vnitřního vzduchu Tai : 21.0 C Návrhová relativní vlhkost venkovního vzduchu RHe : 84.0 % Návrhová relativní vlhkost vnitřního vzduchu RHi : 60.0 % VÝSLEDKY VÝPOČTU HODNOCENÉ KONSTRUKCE : Tepelný odpor a součinitel prostupu tepla podle EN ISO 6946: Tepelný odpor konstrukce R : Součinitel prostupu tepla konstrukce U : 7.84 m2k/w W/m2K Součinitel prostupu zabudované kce U,kc : 0.14 / 0.17 / 0.22 / 0.32 W/m2K Uvedené orientační hodnoty platí pro různou kvalitu řešení tep. mostů vyjádřenou přibližnou přirážkou podle poznámek k čl. B.9.2 v ČSN STOP, Teplo

88 ZÁKLADNÍ KOMPLEXNÍ POSOUZENÍ STAVEBNÍ KONSTRUKCE Z HLEDISKA JEDNOROZMĚRNÉHO ŠÍŘENÍ TEPLA A VODNÍ PÁRY podle EN ISO 13788, EN ISO 6946, ČSN a STN Teplo 2014 SOE mm Název úlohy : Zpracovatel : Lucie Stuchlíková Zakázka : Datum : ZADANÁ SKLADBA A OKRAJOVÉ PODMÍNKY : Typ hodnocené konstrukce : Korekce součinitele prostupu du : Stěna vnější W/m2K Skladba konstrukce (od interiéru) : Číslo Název D Lambda c Ro Mi Ma [m] [W/(m.K)] [J/(kg.K)] [kg/m3] [-] [kg/m2] 1 Omítka vápenná 0,0150 0, ,0 1600,0 6, Zdivo CP 1 0,4500 0, ,0 1700,0 8, Isover EPS Gre 0,2400 0, ,0 16,0 30, Poznámka: D je tloušťka vrstvy, Lambda je návrhová hodnota tepelné vodivosti vrstvy, C je měrná tepelná kapacita vrstvy, Ro je objemová hmotnost vrstvy, Mi je faktor difúzního odporu vrstvy a Ma je počáteční zabudovaná vlhkost ve vrstvě. Číslo Kompletní název vrstvy Interní výpočet tep. vodivosti 1 Omítka vápenná Zdivo CP Isover EPS GreyWall --- Okrajové podmínky výpočtu : Tepelný odpor při přestupu tepla v interiéru Rsi : dtto pro výpočet vnitřní povrchové teploty Rsi : Tepelný odpor při přestupu tepla v exteriéru Rse : dtto pro výpočet vnitřní povrchové teploty Rse : 0.13 m2k/w 0.25 m2k/w 0.04 m2k/w 0.04 m2k/w Návrhová venkovní teplota Te : C Návrhová teplota vnitřního vzduchu Tai : 21.0 C Návrhová relativní vlhkost venkovního vzduchu RHe : 84.0 % Návrhová relativní vlhkost vnitřního vzduchu RHi : 60.0 % VÝSLEDKY VÝPOČTU HODNOCENÉ KONSTRUKCE : Tepelný odpor a součinitel prostupu tepla podle EN ISO 6946: Tepelný odpor konstrukce R : Součinitel prostupu tepla konstrukce U : 7.07 m2k/w W/m2K Součinitel prostupu zabudované kce U,kc : 0.16 / 0.19 / 0.24 / 0.34 W/m2K Uvedené orientační hodnoty platí pro různou kvalitu řešení tep. mostů vyjádřenou přibližnou přirážkou podle poznámek k čl. B.9.2 v ČSN STOP, Teplo

89 MIV vyzdívka mm Název úlohy : Zpracovatel : Lucie Stuchlíková Zakázka : Datum : ZADANÁ SKLADBA A OKRAJOVÉ PODMÍNKY : Typ hodnocené konstrukce : Korekce součinitele prostupu du : Stěna vnější W/m2K Skladba konstrukce (od interiéru) : Číslo Název D Lambda c Ro Mi Ma [m] [W/(m.K)] [J/(kg.K)] [kg/m3] [-] [kg/m2] 1 Omítka vápenná 0,0150 0, ,0 1600,0 6, Pórobetonové t 0,1350 0, ,0 580,0 8, Isover EPS Gre 0,2400 0, ,0 16,0 30, Poznámka: D je tloušťka vrstvy, Lambda je návrhová hodnota tepelné vodivosti vrstvy, C je měrná tepelná kapacita vrstvy, Ro je objemová hmotnost vrstvy, Mi je faktor difúzního odporu vrstvy a Ma je počáteční zabudovaná vlhkost ve vrstvě. Číslo Kompletní název vrstvy Interní výpočet tep. vodivosti 1 Omítka vápenná Pórobetonové tvárnice Isover EPS GreyWall --- Okrajové podmínky výpočtu : Tepelný odpor při přestupu tepla v interiéru Rsi : dtto pro výpočet vnitřní povrchové teploty Rsi : Tepelný odpor při přestupu tepla v exteriéru Rse : dtto pro výpočet vnitřní povrchové teploty Rse : 0.13 m2k/w 0.25 m2k/w 0.04 m2k/w 0.04 m2k/w Návrhová venkovní teplota Te : C Návrhová teplota vnitřního vzduchu Tai : 21.0 C Návrhová relativní vlhkost venkovního vzduchu RHe : 84.0 % Návrhová relativní vlhkost vnitřního vzduchu RHi : 60.0 % VÝSLEDKY VÝPOČTU HODNOCENÉ KONSTRUKCE : Tepelný odpor a součinitel prostupu tepla podle EN ISO 6946: Tepelný odpor konstrukce R : Součinitel prostupu tepla konstrukce U : 7.44 m2k/w W/m2K Součinitel prostupu zabudované kce U,kc : 0.15 / 0.18 / 0.23 / 0.33 W/m2K Uvedené orientační hodnoty platí pro různou kvalitu řešení tep. mostů vyjádřenou přibližnou přirážkou podle poznámek k čl. B.9.2 v ČSN STOP, Teplo

90 STŘ mm Název úlohy : Zpracovatel : Lucie Stuchlíková Zakázka : Datum : ZADANÁ SKLADBA A OKRAJOVÉ PODMÍNKY : Typ hodnocené konstrukce : Korekce součinitele prostupu du : Střecha jednoplášťová W/m2K Skladba konstrukce (od interiéru) : Číslo Název D Lambda c Ro Mi Ma [m] [W/(m.K)] [J/(kg.K)] [kg/m3] [-] [kg/m2] 1 Omítka vápenná 0,0150 0, ,0 1600,0 6, Dutinový panel 0,2500 1, ,0 1200,0 23, Keramzit ve sp 0,1000 0, ,0 700,0 3, Isover EPS 150 0,3000 0, ,0 25,0 50, Poznámka: D je tloušťka vrstvy, Lambda je návrhová hodnota tepelné vodivosti vrstvy, C je měrná tepelná kapacita vrstvy, Ro je objemová hmotnost vrstvy, Mi je faktor difúzního odporu vrstvy a Ma je počáteční zabudovaná vlhkost ve vrstvě. Číslo Kompletní název vrstvy Interní výpočet tep. vodivosti 1 Omítka vápenná Dutinový panel Keramzit ve spádu Isover EPS 150S --- Okrajové podmínky výpočtu : Tepelný odpor při přestupu tepla v interiéru Rsi : dtto pro výpočet vnitřní povrchové teploty Rsi : Tepelný odpor při přestupu tepla v exteriéru Rse : dtto pro výpočet vnitřní povrchové teploty Rse : 0.10 m2k/w 0.25 m2k/w 0.04 m2k/w 0.04 m2k/w Návrhová venkovní teplota Te : C Návrhová teplota vnitřního vzduchu Tai : 21.0 C Návrhová relativní vlhkost venkovního vzduchu RHe : 84.0 % Návrhová relativní vlhkost vnitřního vzduchu RHi : 60.0 % VÝSLEDKY VÝPOČTU HODNOCENÉ KONSTRUKCE : Tepelný odpor a součinitel prostupu tepla podle EN ISO 6946: Tepelný odpor konstrukce R : Součinitel prostupu tepla konstrukce U : 7.51 m2k/w W/m2K Součinitel prostupu zabudované kce U,kc : 0.15 / 0.18 / 0.23 / 0.33 W/m2K Uvedené orientační hodnoty platí pro různou kvalitu řešení tep. mostů vyjádřenou přibližnou přirážkou podle poznámek k čl. B.9.2 v ČSN STOP, Teplo 2014 Poznámka: Přesné skladby některých konstrukcí před realizací opatření (podlaha na zemině POZp) nebyly zjištěny resp. nebyly uvedeny v projektové dokumentaci, tudíž byly ve výpočtu stanoveny odborným odhadem jako u konstrukcí budov pocházejících ze stejného období výstavby. 89

91 Příloha 2 Protokol a energetický štítek obálky budovy stávající 90

92 91

93 92

94 93

95 94

96 95

97 PARAMETRY REFERENČNÍ BUDOVY PODLE ČSN pro stávající stav Energie 2014 Zóna č. 1: Pavilon č. 1 - Suterén Název kce Plocha [m2] U,N [W/(m2K)] b [-] A*U,N*b [W/K] Podlaha 585,5 0,45 0,50 131,87 SOEp ,1 0,30 1,00 15,33 Dveře kovové 1,2 1,70 1,00 2,01 Okno kovové s jedním sklem 9,2 1,50 1,00 13,77 Tepelné vazby ,94 Součet: 647,0 175,92 Objem vytápěných zón budovy V: Typ budovy: Převažující návrhová vnitřní teplota Tim pro určení Uem,N: Návrhová venkovní teplota v zimním období Te: Výchozí požad. prům. souč. prostupu tepla Uem,N,20: Požadovaný prům. součinitel prostupu tepla Uem,N: 1 368,0 m3 ostatní budovy 10,0 C - 13,0 C 0,27 W/(m2K) 0,73 W/(m2K) Zóna č. 2: Pavilon č. 1 - Kuchyň s jídelnou Název kce Plocha [m2] U,N [W/(m2K)] b [-] A*U,N*b [W/K] Podlaha 228,8 0,45 0,57 58,82 SOEp ,3 0,30 1,00 53,79 MIV 20,2 0,30 1,00 6,06 Dveře kovové 5,5 1,70 1,00 9,33 Dveře dřevěné plné 3,2 1,70 1,00 5,36 Okno dřevěné zdvojené 80,6 1,50 1,00 120,96 Okno plastové s dvojsklem 1 15,2 1,50 1,00 22,82 Tepelné vazby ,66 Součet: 532,8 287,79 Objem vytápěných zón budovy V: Typ budovy: Převažující návrhová vnitřní teplota Tim pro určení Uem,N: Návrhová venkovní teplota v zimním období Te: Výchozí požad. prům. souč. prostupu tepla Uem,N,20: Požadovaný prům. součinitel prostupu tepla Uem,N: 2 110,0 m3 ostatní budovy 20,0 C - 13,0 C 0,54 W/(m2K) 0,54 W/(m2K) Zóna č. 3: Pavilon č. 1 - Učebny (družina) Název kce Plocha [m2] U,N [W/(m2K)] b [-] A*U,N*b [W/K] SOEp ,9 0,30 1,00 54,27 MIV 25,2 0,30 1,00 7,56 STŘp 580,6 0,24 1,00 139,34 Okno plastové s dvojsklem 1 112,1 1,50 1,00 168,21 Dveře plastové s dvojsklem 2,6 1,70 1,00 4,42 Střešní světlík 5,4 1,40 1,00 7,56 Tepelné vazby ,14 Součet: 906,8 399,50 96

98 Objem vytápěných zón budovy V: Typ budovy: Převažující návrhová vnitřní teplota Tim pro určení Uem,N: Návrhová venkovní teplota v zimním období Te: Výchozí požad. prům. souč. prostupu tepla Uem,N,20: Požadovaný prům. součinitel prostupu tepla Uem,N: 2 227,0 m3 ostatní budovy 20,0 C - 13,0 C 0,44 W/(m2K) 0,44 W/(m2K) Zóna č. 4: Pavilon č. 2 - Tělocvična a dílny Název kce Plocha [m2] U,N [W/(m2K)] b [-] A*U,N*b [W/K] Podlaha 1 052,5 0,45 0,36 172,20 SOEp ,2 0,30 1,00 288,66 MIV 14,0 0,30 1,00 4,20 STŘp 1 041,7 0,24 1,00 250,01 Okno dřevěné zdvojené 60,5 1,50 1,00 90,72 Střešní světlík 10,8 1,40 1,00 15,12 Okno kovové zdvojené 158,8 1,50 1,00 238,14 Okno plastové s dvojsklem 2 52,5 1,50 1,00 78,75 Dveře kovové s dvojsklem 8,6 1,70 1,00 14,65 Tepelné vazby ,23 Součet: 3 361, ,68 Objem vytápěných zón budovy V: Typ budovy: Převažující návrhová vnitřní teplota Tim pro určení Uem,N: Návrhová venkovní teplota v zimním období Te: Výchozí požad. prům. souč. prostupu tepla Uem,N,20: Požadovaný prům. součinitel prostupu tepla Uem,N: 6 223,0 m3 ostatní budovy 20,0 C - 13,0 C 0,36 W/(m2K) 0,36 W/(m2K) Zóna č. 5: Pavilon č. 2 - Šatny Název kce Plocha [m2] U,N [W/(m2K)] b [-] A*U,N*b [W/K] Podlaha 193,2 0,45 0,13 11,39 SOEp ,9 0,30 1,00 5,07 STŘp 180,6 0,24 1,00 43,34 Střešní světlík 12,6 1,40 1,00 17,64 Tepelné vazby ,07 Součet: 403,3 85,51 Objem vytápěných zón budovy V: Typ budovy: Převažující návrhová vnitřní teplota Tim pro určení Uem,N: Návrhová venkovní teplota v zimním období Te: Výchozí požad. prům. souč. prostupu tepla Uem,N,20: Požadovaný prům. součinitel prostupu tepla Uem,N: 725,0 m3 ostatní budovy 20,0 C - 13,0 C 0,21 W/(m2K) 0,21 W/(m2K) Zóna č. 6: Pavilon č. 3 - Chodba 97

99 Název kce Plocha [m2] U,N [W/(m2K)] b [-] A*U,N*b [W/K] Podlaha 895,0 0,45 0,43 172,92 SOEp ,2 0,30 1,00 97,56 SOEp ,0 0,30 1,00 19,20 MIV 6,7 0,30 1,00 2,01 STŘp 878,8 0,24 1,00 210,91 Dveře plastové s dvojsklem 16,3 1,70 1,00 27,71 Střešní světlík 16,2 1,40 1,00 22,68 Okno plastové s dvojsklem 2 51,6 1,50 1,00 77,46 Okno kovové s dvojsklem atrium 73,3 1,50 1,00 109,89 Dveře kovové s dvojsklem 1,9 1,70 1,00 3,21 Tepelné vazby ,58 Součet: 2 329,0 790,14 Objem vytápěných zón budovy V: Typ budovy: Převažující návrhová vnitřní teplota Tim pro určení Uem,N: Návrhová venkovní teplota v zimním období Te: Výchozí požad. prům. souč. prostupu tepla Uem,N,20: Požadovaný prům. součinitel prostupu tepla Uem,N: 3 491,0 m3 ostatní budovy 20,0 C - 13,0 C 0,34 W/(m2K) 0,34 W/(m2K) Zóna č. 7: Pavilon č. 3 - Byt Název kce Plocha [m2] U,N [W/(m2K)] b [-] A*U,N*b [W/K] Podlaha 98,8 0,45 0,59 26,45 SOEp ,0 0,30 1,00 31,80 STŘp 98,8 0,24 1,00 23,71 Dveře dřevěné plné 1,9 1,70 1,00 3,21 Dveře plastové s dvojsklem 2,2 1,50 1,00 3,24 Okno plastové s dvojsklem 2 16,7 1,50 1,00 25,11 Tepelné vazby ,49 Součet: 324,4 120,01 Objem vytápěných zón budovy V: Typ budovy: Převažující návrhová vnitřní teplota Tim pro určení Uem,N: Návrhová venkovní teplota v zimním období Te: Výchozí požad. prům. souč. prostupu tepla Uem,N,20: Požadovaný prům. součinitel prostupu tepla Uem,N: 385,0 m3 ostatní budovy 20,0 C - 13,0 C 0,37 W/(m2K) 0,37 W/(m2K) Zóna č. 8: Pavilon č. 4 - Učebny Název kce Plocha [m2] U,N [W/(m2K)] b [-] A*U,N*b [W/K] Podlaha 1 042,6 0,45 0,46 215,74 SOEp ,1 0,30 1,00 235,83 MIV 80,6 0,30 1,00 24,18 STŘp 1 042,6 0,24 1,00 250,22 Dveře plastové s dvojsklem 16,5 1,70 1,00 28,00 Okno plastové s dvojsklem 2 40,2 1,50 1,00 60,35 Okno plastové s dvojsklem 3 163,8 1,50 1,00 245,70 Okno plastové s dvojsklem 4 163,8 1,50 1,00 245,70 Tepelné vazby ,72 Součet: 3 336, ,45 98

100 Objem vytápěných zón budovy V: Typ budovy: Převažující návrhová vnitřní teplota Tim pro určení Uem,N: Návrhová venkovní teplota v zimním období Te: Výchozí požad. prům. souč. prostupu tepla Uem,N,20: Požadovaný prům. součinitel prostupu tepla Uem,N: 7 819,0 m3 ostatní budovy 20,0 C - 13,0 C 0,41 W/(m2K) 0,41 W/(m2K) Zóna č. 9: Pavilon č. 5 - Učebny Název kce Plocha [m2] U,N [W/(m2K)] b [-] A*U,N*b [W/K] Podlaha 1 009,8 0,45 0,48 219,75 SOEp ,5 0,30 1,00 300,75 MIV 76,2 0,30 1,00 22,86 STŘp 1 009,8 0,24 1,00 242,35 Okno plastové s dvojsklem 1 317,5 1,50 1,00 476,28 Dveře plastové s dvojsklem 24,7 1,70 1,00 42,00 Okno plastové s dvojsklem 2 41,2 1,50 1,00 61,76 Dveře dřevěné s nadsvětlíkem 3,0 1,70 1,00 5,02 Tepelné vazby ,69 Součet: 3 484, ,46 Objem vytápěných zón budovy V: Typ budovy: Převažující návrhová vnitřní teplota Tim pro určení Uem,N: Návrhová venkovní teplota v zimním období Te: Výchozí požad. prům. souč. prostupu tepla Uem,N,20: Požadovaný prům. součinitel prostupu tepla Uem,N: 7 574,0 m3 ostatní budovy 20,0 C - 13,0 C 0,41 W/(m2K) 0,41 W/(m2K) Budova jako celek Zóna Objem [m3] Uem,N [W/(m2K)] Pavilon č. 1 - Suterén 1 368,0 0,73 Pavilon č. 1 - Kuchyň s jídelnou 2 110,0 0,54 Pavilon č. 1 - Učebny (družina) 2 227,0 0,44 Pavilon č. 2 - Tělocvična a dílny 6 223,0 0,36 Pavilon č. 2 - Šatny 725,0 0,21 Pavilon č. 3 - Chodba 3 491,0 0,34 Pavilon č. 3 - Byt 385,0 0,37 Pavilon č. 4 - Učebny 7 819,0 0,41 Pavilon č. 5 - Učebny 7 574,0 0,41 Požadavek na součinitel prostupu tepla byl stanoven váženým průměrem z dílčích požadavků na zóny. Požadovaný prům. součinitel prostupu tepla pro budovu Uem,N: 0,41 W/(m2K) 99

101 Příloha 3 Protokol a energetický štítek obálky budovy navržený 100

102 101

103 102

104 103

105 104

106 105