EXPERIMENTÁLNÍ URČENÍ TUHOSTI ZDVIHOVÉHO LANA A JEJI OVĚŘENÍ TAHOVOU ZKOUŠKOU DLE ČSN

Transkript

1 EXPERIMENTÁLNÍ URČENÍ TUHOSTI ZDVIHOVÉHO LANA A JEJI OVĚŘENÍ TAHOVOU ZKOUŠKOU DLE ČSN EXPERIMENTAL DETERMINATION OF STIFFNESS WINCH RUNNER AND HER ATTESTATION OF THE TENSION EXAMINATION ACCORDING TO ČSN Leopold Hraovský 1 Anotace: Článek popisuje návrh modelového zařízení využívaného k experimentálnímu stanovení tuhosti lana při zvedání řemene prostřednictvím lanového navijáku.v příspěvku je dle teoretických úvah o časovém průěhu zdvihu řemene (lanovým kladkostrojem, instalovaném na jednonosníkovém mostovém jeřáu) experimentálně určena tuhost zdvihového lana a ta je srovnávána s tuhostí lana, které ylo podroeno tahové zkoušce na trhacím stroji. Klíčová slova: tuhost lana, zdvihový mechanismus, mostový jeřá Summary: This contriution descries the proposal modelling arrangement exploited to experimental assesment stiffness winch runner at uplift empty weight through cale winch. In due is according to theoretic thinking aout time ehaviour stroke empty weight (funicular tackle, install on trolley crane) experimentally identified stiffness rope and the is juxtaposition with stiffness ropes, which was amenaility tension test for shredder. Key words: stiffness winch runner, lifting device, trolley crane ÚVOD V laoratoři Výzkumu a zkušenictví, Ústavu dopravních a procesních zařízení, Institutu dopravy, Vysoké školy áňské - Technické univerzity v Ostravě yl instalován jednonosníkový mostový jeřá délky L = 5,6 m, tvořený válcovaným nosníkem HEB 120. Ve středu délky nosníku je na jeho spodní pásnici uchycen lanový naviják typu 360 firmy Güde (viz Prostřednictvím lanového navijáku je manipulováno ve svislém směru s řemenem maximální hmotnosti m = 225 kg (násoky 25 kg), jež tvoří trakční závaží. Využitím indukčního snímače pro měření dráhy (posunu a polohy), ochodního názvu WA-T o měřícím rozsahu 0 až 20 mm, zakoupeného u firmy Ing. Ivan Wasgestian HBP, která je výhradním zastoupením firmy Hottinger Baldwin Messtechnik GmH se sídlem v Německu, je zaznamenáván průhy y [m] nosníku mostu v závislosti na hmotnosti m [kg] zvedaného řemene. Z měřených hodnot průhyu y [m] nosníku mostu a úhlu natočení ϕ [rad] lanového unu při zvedání řemene známé hmotnosti m [kg], je dle vztahu (43) zdroje(2) 1 doc. Ing. Leopold Hraovský, Ph.D., Vysoká škola áňská - Technická univerzita OstravaUniverzita, Fakulta strojní, Institut dopravy, 17. listopadu 15/2172, , Ostrava - Porua, Tel.: , Fax: , leopold.hraovsky@vs.cz Hraovský: Experimentální určení tuhosti zdvihového lana a její ověření tahovou 109

2 experimentálně stanovena tuhost zdvihového lana k L [N. m -1 ]. Experimentálně určena tuhost zdvihového lana je srovnávána s tuhostí lana, která je vyčíslena dle vztahu (1), jež ylo podroeno tahové zkoušce na trhacím stroji. 1. URČENÍ TUHOSTI ZDVIHOVÉHO LANA MATERIÁLOVOU ZKOUŠKOU NA TRHACÍM STROJI Pro účely experimentu ylo využito šestipramenné, protisměrně vinuté, ocelové lano třídy 6 x19 - WCS, jmenovitého průměru d = 5 mm, stupně lana 1770, dle ČSN EN Za účelem srovnání získané hodnoty tuhosti lana k L [N. m -1 ] experimentální zkouškou (viz kapitola 5), se skutečnou hodnotou tuhosti lana k L [N. m -1 ], yl zkušení vzorek lana délky L = 0,6 m podroen tahové zkoušce na trhacím stroji (dle ČSN ), viz or. 1. Fyzikální závislost, mezi tahovou silou F [N] (půsoící v laně) a prodloužením ΔL [m] vzorku lana, yla experimentálně určena ve spolupráci s katedrou Katedra částí a mechanismů strojů, Fakulty strojní, VŠB-TU v Ostravě. Or. 1 - Tahová zkouška lana dle ČSN na trhacím stroji Dle Hookova zákona platí, viz (1). σ σ F 4. F ε = E = [Pa], kde σ = = 2 E ε S π. d [Pa] (1) Or. 2 - Grafický průěh tahové zkoušky drátěného lana 6 x 19 - WCS Dle (1, str.27 až str. 28) je možno určit tuhost lana k L [N. m -1 ], viz vztah (2). 1 S. E -1 k L = = [N. m ] δ L (2) Hraovský: Experimentální určení tuhosti zdvihového lana a její ověření tahovou 110

3 kde δ [m/n] - součinitel poddajnosti, S [m 2 ] - průřez lana, E [Pa] - modul pružnosti lana, L [m] - délka zkušeního vzorku lana. Měřená hodnota prodloužení ΔL [m] (pomocí indukčního snímače dráhy) zkušeního vzorku lana v závislosti na velikosti půsoící tahové síly F [N] yla zaznamenávána prostřednictvím měřící karty a graficky zaznamenávána v měřícím programu, viz or. 2. Získané hodnoty prodloužení ΔL [m] zkušeního vzorku lana v závislosti na velikosti půsoící tahové síly F [N] yly vyneseny v grafu (viz or. 3). Z grafického průěhu závislosti oou veličin, yla určena přímka lineární regrese. Or. 3 - Závislost poměrného prodloužení drátěného lana 6 x 19M - WCS na tahové síle Pro zkušení vzorek drátěného lana (délky L 0 = 0,6 m) je možno z grafu (or. 3) odečíst pro velikost tahové síly v laně F = 2,31 kn, hodnotu prodloužení vzorku lana (průměru d = 5 mm) ΔL = 1,86 mm. Poměrné prodloužení lana ε [-] vyčíslíme dle vztahu (3) L - L 0 (L 0 + ΔL) - L 0 (0,6 + 1, ) - 0,6 1, ε = = = = = 3,1. 10 (3) L0 L0 0,6 0,6 Dle vztahu (1) vyčíslíme hodnotu modulu pružnosti v tahu E [Pa] zkoušeného vzorku lana, viz (4) F 4. 2, E = = = 3,8. 10 Pa (4) π. d. ε π. (5. 10 ). 3,1. 10 Při známé hodnotě délky zkušeního vzorku lana L 0 = 0,6 m je možno dle vztahu (2) určit tuhost lana k L [N. m -1 ], viz vztah (5) S. E 1, , k L = = = 1,2. 10 N. m (5) L 0,6 0 Hraovský: Experimentální určení tuhosti zdvihového lana a její ověření tahovou 111

4 2. POPIS MĚŘÍCÍHO STANOVIŠTĚ Měřící stanoviště (or. 4) sestává ze dvou závěsů 1, které podepírají nosník jeřáového mostu 4, který je tvořen profilem HEB120 celkové délky 6 m. Ve střední vzdálenosti mezi závěsy 1 nosníku 2 (válcovaný profil I 140) je na závitové tyči M10 uchycen indukční snímač dráhy 3, který zaznamenává průhy mostu 4 v závislosti na hmotnosti zvedaného jmenovitého řemene. Ve středu spodní pásnice nosníku 4 HEB120 je umístěn lanový naviják Güde 360 5, na jehož zdvihové lano (průměru 5 mm) je zavěšen (přes tenzometrický snímač tahové síly 6 a elektronickou závěsnou váhu 7) závěs 8 pro umístění jmenovitého řemene 9. Realizace měřícího stanoviště je uvedena na or. 5. Or. 4 - Návrh měřícího stanoviště pro určení tuhosti zdvihového lana 3. EXPERIMENTÁLNÍ URČENÍ TUHOSTI ZDVIHOVÉHO LANA Dle teoretické úvahy a matematického vyjádření II. fáze zdvihu řemene prostřednictvím zdvihového lana navíjeného na lanový uen, yla v příspěvku (2), vztah (43) odvozena tuhost zdvihacího lana k L [N. m -1 ], viz vztah (6). Or. 5 - Lanový naviják Güde 360 uchycený na nosníku mostu HEB120 Hraovský: Experimentální určení tuhosti zdvihového lana a její ověření tahovou 112

5 m. g m. g R. ϕ1 n m. g 1L L 1L L st L n n R. ϕ1 -y R. ϕ1- n. yst st F = k. y = = k. -y k = = [N/m] (6) kde R [m] - poloměr lanového unu, ϕ 1 [rad] - úhel potočení lanového unu v okamžiku ukončení II. fáze zdvihu řemene, n [-] - počet nosných průřezů zdvihového lana, y st [m] - statický průhy nosníku od jmenovitého řemene, v okamžiku ukončení II. fáze zdvihu řemene. Měřící stanoviště znázorněné na or. 4 a or. 5, ylo využito k experimentálnímu vyjádření tuhosti k L [N.m -1 ] zdvihového lana, která yla následně verifikována s tuhostí lana určenou materiálovou zkouškou na trhacím stroji (líže viz kap. 1). Buen lanového navijáku (viz or. 5) je opatřen na svém okraji ozueným kolem s 35 vnějšími zuy, rovnoměrně rozloženými po ovodu kola, do kterých zapadá zpětná zuová západka, která rání samovolnému odvinutí lana z unu, při přerušení síly na klice. Vlivem půsoení síly na kliku, dochází k pootočení lanového unu o úhel ϕ [rad]. Při posunu západky o n zuů po ovodu ozueného kola, je možno stanovit úhel ϕ [rad] pootočení lanového unu a délku L B [m] navinutého lana na uen, dle vztahu (7). 2. π. n ϕ = [rad], L B = (R B + z. d). ϕ [m] (7) 35 kde z [-] - počet závitů lana navinutých na lanovém unu, d [m] - průměr lana Měřící metoda experimentálního vyjádření tuhosti k L [N.m -1 ] zdvihového lana je založena na stanovení počátečního y poč [m] a konečného y kon [m] průhyu nosníku mostu, při jim odpovídajícím hodnotám půsoící síly v laně F L [N], která závisí na nárůstu velikosti řemene v průěhu II. fáze zdvihu řemene. Nárůst velikosti síly v laně (odpovídající počátečnímu průhyu y poč [m] nosníku mostu F L(poč) [N] a konečnému y kon [m] průhyu nosníku mostu F L(kon) [N]), závisí na délce navinutého lana L B [m] na lanový uen, tj. pootočení lanového unu (poloměru R [m]) o známou hodnotu ϕ [rad]. Síla v laně F L(kon) však nemůže dosáhnou hodnoty F L(kon) = m. g [N], neoť y v tomto okamžiku nastalo odpoutání řemene hmotnosti m [kg] od úrovně podlahy. Na hák konečného zdvihového lana je zavěšen závěs 8 přes tenzometrický snímač tahové síly 6 a elektronickou závěsnou váhu 7 (viz or. 4), hmotnost celé této soustavy naývá hodnoty m z = 13,3 kg, tj. G z = m z. g = 13,3. 9,81 = 130,5 N. Z důvodu maximálního omezení délky navinutého zdvihového lana na lanový uen od nepředepjatého lana, tj. prověšené délky lana, je počáteční síla v laně F L(poč) [N] pro experimentální měření tuhosti lana stanovena jako hodnota, která naývá vyšší hodnoty, než je tíha závěsu G z [N]. Prakticky je počáteční síla v laně F L(poč) [N] určena tak, že na závěs 8 je umístěno jmenovité řemeno hmotnosti m [kg] a prostřednictvím kliky lanového navijáku je lano předepnuto na hodnotu F L(poč) [N], viz vztah (8), která je dána součtem tíhy závěsu G z [N] a velikosti síly F [N] odečítané na tenzometrickém snímači tahové síly 6 a kontrolované na elektronické závěsné váze 7. n Hraovský: Experimentální určení tuhosti zdvihového lana a její ověření tahovou 113

6 F L(poč) = G z + F [N] (8) Při známé hodnotě počáteční síly v laně F L(poč) [N] je odečtena hodnota počátečního průhyu y poč [m] nosníku mostu. Následně je prostřednictvím kliky pootočeno ozueným kolem, které je pevně spojeno s unem lanového navijáku o n zuů, čímž dochází k navíjení lana na lanový uen a nárůstu síly v laně na hodnotu F L(kon) [N], která splňuje předpokládanou podmínku (9), tzn. že konečná síla v laně F L(kon) [N] musí naývat hodnoty nižší než je tíha řemene G [N]. F L(kon) G = m. g [N] (9) Pro konečnou hodnotu síly v laně F L(kon) [N] je odečtena hodnota průhyu mostu y kon [m]. Experimentálně získané hodnoty (počáteční a konečná síla v laně, počáteční a konečný průhy nosníku mostu, počet zuů n pootočení ozueného kola) jsou zaznamenávány v taulce (viz Ta. 1, kap. 4) a z těchto hodnot je vyčíslena dle vztahu (10) hodnota tuhosti zdvihového lana v průěhu II. fáze zdvihu řemene. F - F 2. π. n 35 L(kon) L(poč) -1 k L = [N.m ] ( R + z. d ). - n L. ( y kon - ypoč ) 4. PRAKTICKÁ MĚŘENÍ A VYHODNOCENÍ NAMĚŘENÝCH HODNOT Experimentálně získané hodnoty průhyů y [m] nosníku mostu jeřáu (výše specifikovaným postupem a metodou), odečítané z měřícího programu, viz or. 6, pro půsoící zatížení v laně, jež závisí na velikosti zvedaného řemene jmenovité hmotnosti m [kg] v průěhu II. fáze zdvihu, jsou uvedeny v taulce 1. Příslušné hodnoty průhyů y [m] nosníku mostu jeřáu, odpovídající velikosti zvedaného jmenovitého řemene, resp. síle v laně, yly dosazovány do vztahu (10), dle kterého yla určena tuhost zdvihacího lana. Srovnáváme-li experimentálně stanovenou tuhost zdvihacího lana s tuhostí lana určenou tahovou zkouškou na trhacím stroji, dospějeme k závěru, že tuhost zdvihacího lana vyčíslena z experimentálně získaných hodnot dosahuje hodnot nižších. Ta. 1 - Experimentálně získané hodnoty průhyu nosníku a síly v laně č.m. m F L(poč) y poč F L(kon) y kon n ϕ ϕ z k L [kg] [N] [m] [N] [m] [-] [rad] [deg] [-] [N.m -1 ] 1 789,435 15,1 1, ,2 2 0,359 20, , ,822 15,1 1, ,8 2 0,359 20, , ,626 15,4 1, ,8 2 0,359 20, , ,465 15,3 1, ,6 1 0,180 10, , ,973 16,1 1, ,3 2 0,359 20, , ,756 15,4 1, ,5 1 0,180 10, , ,623 16,2 1, ,9 1 0,180 10, , ,846 16,1 1, ,8 1 0,180 10, , ,976 16,1 1, ,7 1 0,180 10, ,780 16,1 1, ,7 1 0,180 10, , ,553 16,2 1, ,7 1 0,180 10, , (10) Hraovský: Experimentální určení tuhosti zdvihového lana a její ověření tahovou 114

7 12 264,780 16,1 1, ,6 1 0,180 10, , ,133 16,1 706,079 15,0 1 0,180 10, , ,843 16,1 661,949 14,8 1 0,180 10, , ,230 16,2 671,756 14,9 1 0,180 10, , Tuto skutečnost je možno vysvětlit tím, že není možno přesně odečítat hodnotu navinuté délky lana L B [m] na lanový uen. Lanový uen je, vzhledem k průměru voleného lana, malého průměru (líže viz vztah (11), čímž dochází k nedostatečnému přilnutí navíjeného lana na povrch unu a tím k navýšení odečítané hodnoty úhlu potočení lanového unu. Vlivem pootočení kliky o jeden zu pastorku, dochází k potočení unu o úhel ϕ cca 10,29 deg (0,18 rad), což odpovídá navinutí zdvihového lana na lanový uen o délku ΔL = R. ϕ = ,18 = 1,62 mm, při průměru unu lanového navijáku D = 18 mm a první navíjené vrstvě lana na uen. Současně je nutno dodat, že využívaný lanový naviják o průměru unu D = 18 mm není k experimentu vhodně volen. Dle normy (3) je v kapitole 7 definováno, že minimální průměr roztečné kružnice unu má ýt volen, dle vztahu (11). D 1 h 1. t. d [mm] (11) kde h 1 [-] - součinitel výěru pro uen (poměr průměru roztečné kružnice unu k vypočítanému průměru lana), dle ta.2 [3], je na základě klasifikace mechanismu M1 až M8 volen součinitel h 1 v rozmezí 11,2 až 25, t [-] - součinitel typu lana podle taulky 3 viz. (3), d [mm] - minimální průměr lana. Or. 6 - Měřené hodnoty průhyu nosníku v závislosti na hmotnosti zvedaného řemene v průěhu II. fáze zdvihu Teoreticky odvozený vztah (10) pro určení tuhosti lana experimentální metodou v průěhu II. fáze zdvihu řemene umožňuje stanovit hodnotu tuhosti zdvihového lana s požadovanou přesností pouze v případě, kdy je možno přesně stanovit navinutou délku zdvihového lana na lanový uen. Hraovský: Experimentální určení tuhosti zdvihového lana a její ověření tahovou 115

8 ZÁVĚR V předloženém příspěvku je popisováno modelové zařízení využívané k experimentálnímu stanovení tuhosti lana v laoratorních podmínkách při zvedání řemene prostřednictvím lanového navijáku, dle teoretických úvah o časovém průěhu zdvihu řemene v průěhu II. Fáze zdvihu. Článek předkládá experimentálně určenou tuhost zdvihového lana a její verifikaci s tuhostí lana, které ylo podroeno tahové zkoušce na trhacím stroji. POUŽITÁ LITERATURA (1) HÁJEK, E., REIF, P., VALENTA, F.: Pružnost a pevnost I. SNTL/ALFA (2) HRABOVSKÝ, L.: Určení tuhosti zdvihového lana z úvahy o časovém průěhu zdvihu řemene mostovým jeřáem. Elektronický odorný časopis o konstrukci a provozu zdvihacích, manipulačních a transportních zařízení a dopravních prostředků Zdvihací zařízení v teorii a praxi. Číslo 2/2006, prosinec ISSN , str (3) ČSN ISO Jeřáy a zdvihací zařízení - výěr ocelových lan - Část 1: Všeoecně. Říjen Hraovský: Experimentální určení tuhosti zdvihového lana a její ověření tahovou 116