Vodoznačení video obsahu
|
|
- Miloš Oldřich Horák
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Vodoznačení video obsahu Bc. Jiří Hošek Ústav Telekomunikací, FEKT, VUT v Brně Tento článek je zaměřen na problematiku vodoznačení a zejména pak na techniky vkládání vodoznaku do digitálního videa ve frekvenční oblasti. Blíže je popsána metoda vkládání vodoznaku ve frekvenční oblasti využívající diskrétní kosinovou transformaci, pro kterou byl vypracován návrh algoritmu vodoznačení. Tato technika vodoznačení byla zvolena mimo jiné pro její dobrou odolnost proti transformacím a kompresím označeného videa. Dále je uveden popis aplikace Watermark 2.0, která byla vytvořena na základě teoretického návrhu algoritmu. Aplikace byla realizována v jazyce JAVA a umožňuje vkládání a následnou detekci vodoznaku ve zvoleném video souboru. 1. Úvod S rozvojem internetu se velmi rychle začala objevovat tzv. digitální data. Pod tímto pojmem si lze představit audio signály, obrazové nebo video signály, ale také třeba elektronické texty a další data, která je možné v elektronické podobě ukládat a různými způsoby zpracovávat. Všechna tato digitální data se díky Internetu začala rychle rozšiřovat, což přineslo řadu výhod, jako například jejich snadné sdílení a dostupnost prakticky po celém světě. Zároveň se však objevil také nový dosud neznámý problém, kterým se stalo šíření nelegálních kopií těchto digitálních dat a nedodržování autorských práv. Každý, kdo měl přístup na Internet, si mohl prakticky zadarmo a bez jakýchkoli problémů či postihů digitální dílo zkopírovat a vydávat je za svoje vlastní. Toto samozřejmě poškozovalo pravé autory, kterým šíření nelegálních kopií způsobovalo duševní a materiální ztráty. Na ochranu digitálních dat se tedy začaly vyvíjet různé techniky. Velmi spolehlivou a v dnešní době často používanou metodou je metoda vkládání vodoznaku do digitálních dat vodoznačení (watermarking). Cílem této techniky je zabezpečit autentizaci digitálních dat a tím pádem také autorská práva [7]. Technika digitálních vodoznaků je definovaná jako vložení nadbytečné informace vodoznaku do multimediálních dat tak, aby změna těchto dat byla lidskými smysly nepostřehnutelná. [4] 2. Digitální vodoznak Digitální vodoznačení tedy znamená přidávání digitální informace do originálních dat takovým způsobem, že je to pro člověka nepostřehnutelné, ale zároveň snadno detekovatelné počítačovými algoritmy. Digitální vodoznak je většinou transparentní, neviditelný informační obrazec, který je vkládán do vhodných složek zdrojových dat užitím specifických algoritmů. Digitální vodoznaky jsou signály přidané do digitálních dat (audio, video, statický obraz, atd.), které mohou být kdykoli detekovány a vytaženy za účelem potvrzení pravosti zdrojových dat [3].
2 Základní princip většiny dnešních systémů s vodoznaky je podobný symetrickým kryptosystémům, neboť je založen na použití stejného klíče k vložení i detekci vodoznaku. Každý zabezpečovací systém využívající vodoznaky se skládá ze dvou hlavních bloků blok vkládání a blok detekce / vytažení vodoznaku. Obecně se dá tento systém popsat množinou (O, W, K, E K, D K, C τ ), kde O představuje originální data, W značí vodoznak, K je šifrovací klíč, E K značí proces vkládání, D K proces detekce a C τ je porovnávací funkce [1]. Šifrovací klíč může, ale nemusí být součástí bloku vkládání. Jeho použití však zvyšuje bezpečnost vloženého vodoznaku a tím se zároveň zvyšuje ochrana originálních dat před neautorizovanými operacemi. Následující dvě funkce [1] E D K K : O W K O : O K W (2.1) popisují vkládání a detekci vodoznaku. E K značí proces vkládání a D K značí proces vytažení vodoznaku. Porovnávací funkce [1] C τ : W 2 (2.2) porovnává pomocí prahu τ extrahovaný vodoznak s původně vloženým a tím je dosaženo výsledku porovnání. Práh je závislý na zvoleném algoritmu a měl by jednoznačně určit, zda se jedná o originální vodoznak nebo ne. Vstupní parametry procesu vkládání jsou originální data C 0, vodoznak W a tajný nebo veřejný klíč K. Následující funkce { 0,1} E K ( C0, W ) = CW, stejně jako Obr. 1 [3] ukazuje princip vložení vodoznaku. (2.3) Vodoznak Originální data C 0 W Blok vložení vodoznaku Označená data C w K Tajný klíč (volitelně) Obr. 1 Blok vložení vodoznaku 20-2
3 Extrakce vodoznaku je proces vytažení vodoznaku z testovaných dat tak, aby ho bylo možné porovnat s vloženým vodoznakem. Shoda vodoznaků potvrzuje vložení vodoznaku do testovaných dat, tedy zajišťuje autenticitu dat [3]. Detekce vodoznaku je rozhodovací proces, jehož výsledkem je zjištění, zda zdrojová data byla nebo nebyla označena vodoznakem [3]. Proces vytažení (extrakce) vodoznaku (Obr. 2) [3] je inverzní operací k procesu vložení. Vstupními parametry jsou vodoznak, testovaná (vodoznačená) data, originální data a tajný klíč. Počet vstupních parametrů procesu detekce vodoznaku se může lišit podle použité metody vodoznačení. Výstupem je extrahovaný vodoznak a výsledek detekce tedy míra shody extrahovaného vodoznaku s vloženým vodoznakem [1]. Originální vodoznak Originální data C 0 Testovaná data C 0 Tajný klíč W Blok detekce / vytažení vodoznaku K Vytažený vodoznak W Výsledek detekce vodoznaku {0,1} Obr. 2 Blok detekce / vytažení vodoznaku Efektivní systémy vkládání vodoznaku by měly splňovat několik základních požadavků. Přesto, že si některé požadavky odporují a závisí na konečné aplikaci zabezpečovacího systému, je obecnou snahou jejich dodržování v co nejvyšší míře. Dále jsou tedy uvedeny požadavky na systémy vkládání vodoznaku [2]. Nevnímatelnost: Změny způsobené vložením vodoznaku by neměly přesáhnout práh citlivosti zraku nebo sluchu člověka. Je tedy důležité dobře zvolit práh, pod kterým vzorky vodoznaku nezpůsobí vnímatelné zvukové nebo optické změny. Vodoznak je tedy považován za nevnímatelný nebo neviditelný, pokud je nepostřehnutelný lidskými smysly. Toto rozhodování a volba prahu je založeno na vlastnostech lidského zraku (HVS) a sluchu (HAS). Odolnost: Nemělo by být možné bez znalosti použité metody a tajného klíče odstranit vodoznak nebo jej učinit nečitelným. Odolnost je myšlena také ve smyslu odolnosti proti různým modifikacím zdrojových dat. Modifikace mohou být úmyslné (útoky) nebo neúmyslné (komprese, filtrace šumu, změna velikosti, atd.). Odolnost proti kompresi je velmi důležitá zejména v oblasti statických obrazů a videa. Odolnost je jedna z velice důležitých vlastností vodoznaku. Bezpečnost: Bezpečnost většiny dnešních systémů s vodoznaky je založena na používání jednoho nebo několika kryptografických klíčů, což ztěžuje přístup a následné odstranění vodoznaku. 20-3
4 Složitost: Složitost popisuje úsilí vynaložené na odstranění vodoznaku. Používaným parametrem pro vyhodnocení složitosti je množství času. Obecně je doporučeno navrhovat algoritmy vkládání vodoznaku tak náročné, aby jejich prolomení trvalo útočníkovi takovou dobu, po které by se odstranění vodoznaku stalo již bezvýznamné. Spolehlivost detekce: Vodoznak by měl představovat dostatečný a spolehlivý důkaz o vlastnických právech k testovaným datům. Statistická nedetekovatelnost: Neautorizovaná osoba by neměla být schopna na základě statistických metod odstranit vodoznak. To znamená, že ani vlastnictví velkého počtu digitálních prací označených stejným vodoznakem, by nemělo umožnit jeho detekci. Možným řešením je použití obsahově nebo časově závislých vodoznaků. Kapacita: Kapacita udává množství informace, které může být uloženo do zdrojových dat. Obecně je množství informace, které je možné vložit do zdrojových dat omezené, proto se ve většině systémů s vodoznaky zvolí kompromis, který je závislý na typu zdrojových dat a konkrétní aplikaci. Kapacita vodoznaku je velmi důležitá vlastnost a úzce souvisí s odolností. Pokud totiž zdrojová data obsahují velké množství vložených informací, stává se vodoznak, v případě útoku, snáze detekovatelným. Naproti tomu při vložení minimálního počtu informačních bitů, která jsou obsažena jen ve velmi malé oblasti zdrojových dat, je vodoznak prakticky odstraněn jakoukoli modifikací zdrojových dat. Je tedy vždy důležité dobře rozhodnout jaké množství vložené informace je vhodné pro konkrétní případ. Žádná ze současných technik digitálních vodoznaků však zatím nedokázala naplno splnit všechny výše popsané požadavky. Tři nejdůležitější nevnímatelnost, odolnost a bezpečnost jsou zobrazeny na trojúhelníku požadavků (Obr. 3) [2], který ukazuje, že jestliže jeden požadavek převažuje, zbylé dva jsou oslabené. Například požadavek na vysokou odolnost vodoznaku způsobí viditelné změny ve výsledných datech a naopak. Odolnost Nevnímatelnost Bezpečnost Obr. 3 Trojúhelník požadavků na digitální vodoznak 20-4
5 3. Základní metody digitálního vodoznačení V 90. letech 20. století začal intenzivní vývoj v oblasti vodoznačení. Od té doby bylo navrženo a vyvinutu mnoho metod, které se dají použít na označení různých druhů digitálních médií. Bylo představeno velké množství metod a algoritmů s využitím znalostí z oblasti steganografie, zdrojového kódování a komunikací. [7] Mezi základní metody (techniky) vodoznačení patří například metoda LSB metoda nejméně významného bitu, která využívá existujícího digitálního šumu, obsaženého v různých digitálních zdrojových datech, jako nosný signál pro informaci vodoznaku. Jiné techniky generují pseudonáhodné posloupnosti k začlenění vypočtené bitové informace do různých oblastí digitálních dat. Další metody využívají fraktální, vektorové nebo časově proměnné techniky. Existují také metody, které využívají techniky rozprostření spektra. Další poměrně rozšířenou oblastí jsou metody založené na různých typech transformací, jako je například diskrétní kosinová (DCT), rychlá fourierova (FFT), waveletová (WT) nebo fraktálová transformace [1]. Současné metody digitálního vodoznačení se rozdělují podle oblasti vkládání vodoznaku do zdrojových dat. Podle tohoto kritéria lze techniky digitálního vodoznačení rozdělit do třech hlavních skupin, které jsou znázorněny na Obr. 4. Oblast vkládání vodoznaku Časová (obrazová) oblast Transformační oblast Parametrická oblast Obr. 4 Rozdělení metod digitálního vodoznačení podle oblasti vkládání vodoznaku Metody v časové (obrazové) oblasti Tyto metody realizují modifikaci vzorků řečových nebo obrazových signálů. Metody vložení vodoznaku v časové oblasti, které se aplikují na obrazové signály, se také někdy nazývají jako metody vložení vodoznaku v obrazové oblasti. U těchto metod se v případě nevnímatelných vodoznaků využívá nedokonalosti lidského zraku v tom smyslu, že člověk dokáže rozeznat maximálně 90 přechodů jasových úrovní [3]. Při vyšším počtu přechodů již není schopný zaregistrovat malé změny v těchto přechodech. Tohoto principu využívá také dobře známá a používaná technika vodoznačení v časové oblasti metoda modifikace LSB bitů, která se používá jak u statických obrazů, tak také u audio signálů. Metody v transformační (frekvenční) oblasti Metody v transformační oblasti jsou velmi často využívanými metodami vodoznačení a existuje velké množství jejich variant. Tyto metody realizují modifikaci transformačních 20-5
6 koeficientů zdrojových dat. Při vkládání vodoznaku se nejprve musí provést transformace zdrojových dat do prostoru transformačních koeficientů. Vhodnými a často používanými transformacemi jsou diskrétní kosinová a diskrétní waveletová transformace. Po provedení transformace jsou realizovány samotné modifikace transformačních koeficientů. Zpětnou transformací modifikovaných koeficientů se získávají původní data, v kterých je obsažen vodoznak [1]. Metody v transformační oblasti se většinou používají pro digitální vodoznačení obrazových signálů a videa a obecně mají všechny stejný postup vložení vodoznaku, který je zobrazen na Obr. 5 [3]. Tento algoritmus se liší pouze v použitých transformacích a ve výběru a způsobu modifikace transformačních koeficientů. Originální obraz Vodoznak Transformace Transformační oblast originálního obrazu Permutace Permutovaný vodoznak Vložení vodoznaku + Inverzní transformace Obraz s vodoznakem Obr. 5 Obecný postup vložení vodoznaku v transformační oblasti 20-6
7 Proces vytažení vodoznaku vyžaduje originální obraz, obraz s vodoznakem a tajný klíč (pokud byl použit při vkládání ). Proces extrakce vodoznaku je znázorněn na Obr. 6 [3]. Originální obraz Obraz s vodoznakem Transformace Transformace Transformační oblast originálního obrazu Transformační oblast obrazu s vodoznakem Vytažení permutovaného vodoznaku - Depermutace Extrahovaný vodoznak Obr. 6 Obecný postup vytažení vodoznaku v transformační oblasti Metody využívající diskrétní kosinové transformace Metody založené na diskrétní kosinové transformaci mají v oblasti vodoznačení velké zastoupení. Hlavní výhodou DCT je její využívání v kompresních standardech JPEG a MPEG a to je také důvod, proč je DCT často používaná při vodoznačení digitálního obrazu a videa. Vkládání vodoznaku podle principů založených na DCT často ve výsledku znamená, že vložený vodoznak je pak více odolný vůči JPEG a MPEG kompresím. Vodoznačení v DCT oblasti nabízí možnost přímého vkládání vodoznaku do komprimovaných dat a tím tedy snížení celkové doby potřebné k provedení všech operací [1, 7]. 20-7
8 Metoda s využitím DCT je založená na rozdělení zdrojového signálu do bloků, kdy je každý blok transformován samostatně. Používaná velikost bloků je 8 x 8 pixelů (obrazových bodů). Výpočet 2D-DCT koeficientů obrazu o velikosti N x N se provádí podle vztahu [3], N 1 N 1 (2m + 1) i (2n + 1) j y0( i, j) = c( i, j) π π i0 ( m, n)cos cos, n= 0 m= 0 2N 2N kde c(0,j) = 1/N, c(i,0) = 1/N, c(i,j) = 2/N pro i,j 0 (3.1) Aby mohl být získán obraz s vloženým vodoznakem, je třeba jako poslední krok procesu vložení vodoznaku provést zpětnou diskrétní kosinovou transformaci. Výpočet koeficientů IDCT se provádí podle vztahu [3] i ( m, n) 0 N 1 N 1 = i= 0 j= 0 c( i, j) y 0 ( i, π (2m + 1) i π (2n + 1) j j) cos cos. 2N 2N (3.2) Většina energie obrazu je soustředěna v nízkofrekvenční oblasti. Vysokofrekvenční složky reprezentují pouze malou část energie obrazu, obsahují pouze informace o detailech obrazu. Proto je tedy vždy důležité určit hlavní požadavky na vodoznak nebo na konkrétní aplikaci. Pokud by byl vodoznak vložen do nízkofrekvenční oblasti, dosáhlo by se vysoké odolnosti proti různým modifikacím, ale zároveň by tento postup mohl způsobit viditelné změny ve vodoznačeném obraze. Pokud je požadována vysoká nevnímatelnost, vodoznak se vkládá do vysokofrekvenční oblasti, tím je ale získán velice málo odolný vodoznak, který může být například snadno odfiltrován klasickou filtrací na potlačení šumu. Tyto vlastnosti vyplývají z charakteristiky citlivosti lidského oka. Na základě rozboru zmíněných podmínek je vhodnou oblastí pro vložení vodoznaku oblast středních frekvencí, tato oblast je kompromisem mezi odolností a viditelností vodoznaku [7]. Metody v parametrické oblasti Metody vložení vodoznaku v parametrické oblasti jsou založené na modifikaci některých parametrů originálního signálu. Aby bylo možné měnit vybrané parametry, je třeba původní signál nejprve přetransformovat do parametrické oblasti. Jednou z používaných technik je například metoda vkládání vodoznaku založená na fraktálovém popisu obrazu, kdy bývají upravovány parametry jasu nebo kontrastu. Další metodou vodoznačení v parametrické oblasti je metoda založená na změně matice barevné palety RGB, kde je upravován například parametr sytosti barvy. Výsledné vodoznaky, vložené metodou využívající fraktálové kódování, jsou odolné zejména proti kompresi nebo filtrování signálu. 20-8
9 4. Návrh algoritmu vodoznačení videa Video je ve skutečnosti proud samostatných rychle po sobě jdoucích snímků, proto je k jeho vodoznačení možné použít téměř všechny částečně upravené metody vodoznačení statických obrazů. Pro vlastní softwarovou realizaci vodoznačení video obsahu byla vybrána metoda z frekvenční oblasti založená na diskrétní kosinové transformaci. Důvodem tohoto výběru bylo zejména to, že vodoznaky, jejichž základem je DCT, jsou dobře odolné proti ztrátové kompresi a v současné době jsou velice často používané. Jak již bylo uvedeno, metody vodoznační video obsahu vycházejí z metod pro vodoznační statických obrazů, proto i většina požadavků na proces vkládání a výsledný vodoznak je stejná jako u vodoznačení statických obrazů. Některé požadavky jsou však specifické pouze pro video, příkladem je požadavek na souvislé vodoznačení. Při návrhu algoritmu vodoznační videa byl tedy kladen důraz na tyto následující požadavky: Možnost souvislého vodoznačení (označení všech snímků) Náhodný výběr bloků pro vložení vodoznaku Vodoznak v podobě statického obrazu Snaha o co největší nevnímatelnost Zachování kvality videa Odolnost proti běžným úpravám videosignálu Algoritmus vložení vodoznaku Navržený algoritmus vložení vodoznaku ve frekvenční oblasti s využitím metody založené na DCT je rozdělen do těchto kroků: 1. Načtení video souboru Prvním krokem je načtení originálního video souboru. 2. Rozdělení videa na jednotlivé snímky a výběr snímků pro vodoznačení Aby bylo možné do videa vkládat a následně detekovat vodoznak, je třeba rozložit video na jednotlivé snímky. S tímto bodem také souvisí požadavek na souvislé vodoznačení. Existuje totiž několik možností, jak vybrat snímky, do kterých bude vložen vodoznak. Je možné zvolit jen některé, pokud jich však vybereme pouze malé množství, pak takto vzniklý vodoznak je možné odstranit vynecháním těchto snímků, aniž by to bylo patrné ve výsledném obraze. Výhodnější je tedy označovat všechny snímky, nebo alespoň jejich dostatečný počet. Tím totiž získáme souvislý vodoznak, který není tak snadné odstranit. 20-9
10 3. Převod vybraných snímků z formátu RGB do formátu YC B C R Data snímků originálního videa jsou načtena ve formátu RGB, tedy každý pixel je definován třemi hodnotami R (Red), G (Green), B (Blue). Z těchto tří složek se pak složí výsledná barva každého obrazového bodu. Hodnoty jednotlivých složek RGB bývají často uváděny v celočíselném rozsahu Hodnota 0 znamená, že složka není zastoupena, maximální hodnota 255 značí, že složka nabývá své největší intenzity. Pro výpočet diskrétní kosinové transformace je však třeba převést data z formátu RGB do formátu YC B C R, jehož hlavní vlastností je oddělení jasové složky od barevných informací [5]. Důvodem převodu je také to, že je poté možné zvolit, zda bude vodoznak vložen do jasové nebo barevné složky. Převod z RGB do YC B C R se provádí podle následující rovnice [5] Y = 0.299R G B C C B R = 0.564( B Y) = 0.713( R Y ) (4.1) 4. Rozdělení vybraných snímků na bloky a výběr bloků pro vložení vodoznaku Následujícím krokem je rozdělení vybraných snímků na bloky 8 x 8 obrazových bodů, což je vhodná velikost pro následný výpočet DCT koeficientů. Metody vodoznačení využívající diskrétní kosinovou transformaci většinou do výsledného obrazu zanášejí určité zkreslení. Aby toto zkreslení nebylo příliš velké, nevkládá se vodoznak do všech bloků snímku, ale pouze do několika vybraných. Tento výběr bude v tomto konkrétním návrhu prováděn na základě pseudonáhodné posloupnosti, kdy se stanoví, kolik bloků z každého snímku bude použito pro vodoznačení a konkrétní bloky jsou vybrány podle vygenerované PN posloupnosti. Pro větší bezpečnost vodoznaku bude pro každý snímek videa vygenerována jiná PN posloupnost. 5. Stanovení oblasti pro vkládání vodoznaku Tím, že byl každý vybraný snímek videa převeden do formátu YC B C R, který má oddělenou jasovou složku od barevných, je možné zvolit, do které oblasti bude vodoznak vložen. Vodoznak vložený do jasové oblasti je více odolný vůči různým transformacím obrazu, ale zároveň je také v obraze více viditelný. Naproti tomu vodoznaky vložené do barevné oblasti jsou méně odolné vůči transformacím, ale nabízejí větší míru nevnímatelnosti. Aplikace bude koncipována tak, že si uživatel bude moci zvolit, do které oblasti požaduje vodoznak vložit. 6. Výpočet DCT pro vybraný blok Výpočet koeficientů DCT podle vztahu (3.1) je základním výpočtem celé metody. Výstupem je pak matice 8 x 8 DCT koeficientů pro vybraný blok obrazu. 7. Výběr DCT koeficientů pro vložení vodoznaku Mimo výběru bloků je třeba provést také výběr DCT koeficientů, které budou ovlivněny vodoznakem. Stejně jako u předchozího výběru bloků se vodoznak nevkládá do všech DCT koeficientů vybraného bloku. Výběr koeficientů v rámci 20-10
11 každého bloku se provádí buď podle pseudonáhodného klíče nebo se určí napevno, což bude použito i v tomto konkrétním algoritmu. 8. Výběr vodoznaku a jeho úprava Jako vodoznak lze použít různá data. Jedna z možností je použití statického obrazu, který je postupně vkládán do vybraných video snímků. Takovýto obraz se však musí nejprve transformovat do podoby vhodné pro vložení. Další možností je pseudonáhodná posloupnost čísel se stejnou délkou, jako je celkový počet vybraných koeficientů pro vložení vodoznaku [2]. V takovém případě pak odpadá nutnost jakékoli dodatečné úpravy koeficientů vodoznaku. V tomto konkrétním algoritmu však bude jako vodoznak použit statický obraz. Tento obraz je před jeho použitím třeba nejprve převést do binární podoby, tedy aby jeho pixely nabývaly pouze hodnot 0 nebo Vložení vodoznaku Samotné vložení vodoznaku je možné provést několika způsoby. Jeden z nich je pouhé sečtení hodnot vybraných koeficientů s příslušnou hodnotou vodoznaku. Dalším možností, která bude použita i v navrhované aplikaci, je záměna vybraných DCT koeficientů v závislosti na vodoznaku. Z každého vybraného bloku jsou vybrány dva koeficienty, jejichž hodnoty jsou x a y. Poté se načte hodnota vodoznaku w, která se vždy musí rovnat 0 nebo 255, což je možné brát také jako vyjádření bitů 0 a 1. Pokud je tedy hodnota vodoznaku w rovna 0 a hodnota prvního pixelu x je menší než hodnota druhého pixelu y, neprovede se nic. Pokud je tomu naopak, provede se prohození hodnot koeficientů obrazu. Pokud je hodnota vodoznaku w rovna 255 a hodnota prvního pixelu x je větší než hodnota druhého pixelu y, neprovede se nic. Pokud je tomu však naopak, provede se opět prohození hodnot DCT koeficientů obrazu. Výše popsaný postup lze shrnout tak, že hodnota vodoznaku w = 255 znamená, že první koeficient musí být větší nebo roven druhému a naopak hodnota vodoznaku w = 0 určuje, že první koeficient musí být menší než druhý. Tento postup se opakuje pro všechny zvolené bloky videa. Následující rovnice w = 0 x >= y prohození x < y ponechání w = 255 x >= y ponechání x < y prohození (4.2) vyjadřují výše popsaný postup vložení vodoznaku. 10. Nastavení odolnosti vodoznaku Aby byl vložený vodoznak dostatečně odolný proti úpravám a transformacím označených dat nebo proti případným útokům, je třeba, aby změna způsobená vodoznakem v originálních datech byla dostatečná. To zajistíme tak, že nejprve určíme rozdíl hodnot vybraných DCT koeficientů. Poté se stanoví požadovaná hodnota odolnosti O. Pokud je hodnota odolnosti menší nebo rovna hodnotě rozdílu koeficientů, pak se nic neděje. Pokud je však hodnota odolnosti větší, pak se provede úprava hodnot DCT koeficientů tak, aby výsledná hodnota rozdílu byla rovna nastavené hodnotě odolnosti. Úprava koeficientů však nesmí změnit povahu koeficientů, tedy pokud byl první koeficient po vložení vodoznaku větší než druhý, musí to tak zůstat i po nastavení odolnosti. Rovnice 20-11
12 x y < O úprava x y >= O ponechání (4.3) vyjadřuje výše popsaný princip nastavení odolnosti vodoznaku. Je třeba zdůraznit, že čím je zadaná hodnota rezistence vyšší, tím jsou ve výsledném vodoznačeném videu viditelnější změny v obraze. 11. Zpětná diskrétní kosinová transformace Aby bylo možné získat z označených koeficientů opět video, je potřeba nejprve provést podle vztahu (3.2) zpětnou diskrétní kosinovou transformaci, která z pozměněných transformačních koeficientů vytvoří nazpět matici hodnot ve formátu YC B C R [6]. 12. Zpětný převod z formátu YC B C R do RGB Aby bylo možné znovu sestavit jednotlivé snímky, je třeba získat množinu RGB hodnot. Podobně jako byl v třetím kroku proveden převod z formátu RGB do formátu YC B C R, tak nyní je třeba provést inverzní převod z YC B C R do RGB, který je definován následujícími rovnicemi R = Y C G = Y 0.344C B = Y C R B B 0.714C R. (4.4) 13. Sestavení označeného videa Posledním krokem algoritmu vkládání je vytvoření výsledného videa opětovným sestavením snímků z RGB dat. Zrekonstruované snímky se pak spojí do výsledné video sekvence a ta se uloží do výstupního souboru. Algoritmus detekce vodoznaku Celý algoritmus vodoznačení byl navrhován tak, aby se jednalo o soukromý systém s vodoznaky, konkrétně typ II. Tento typ systému vyžaduje pro detekci vodoznaku kromě originálních dat i kopii vloženého vodoznaku. Výsledkem detekce je pak míra shody vytaženého vodoznaku s kopií vodoznaku. Proces vytažení vodoznaku je v základu inverzní operací k vložení. V algoritmu detekce však nebude snahou vytažení celého vodoznaku z video souboru, ale pouze zjištění jeho existence ve zvolené video sekvenci. Jak již bylo zmíněno, realizovaný systém vodoznačení je soukromý systém typu II. Tyto systémy vodoznačení jsou nejvíce odolné proti různým modifikacím zdrojových dat, na druhou stranu však potřebují k detekci vodoznaku zadat nejvíce vstupních parametrů. U procesu detekce je tedy třeba zadat kromě vstupního videa a vodoznaku také všechny parametry a tajné klíče, které byly použity v procesu vodoznačení. Těmito parametry je počet snímků pro vložení vodoznaku, počet bloků, náhodný klíč pro výběr bloků, oblast vkládání a pozice DCT koeficientů. Některé kroky postupu detekce jsou stejné jako u vkládání vodoznaku, proto budou blíže popsány pouze odlišné body. Algoritmus detekce vodoznaku se tedy skládá z těchto kroků: 20-12
13 1. Načtení originálního a vodoznačeného videa a jejich rozložení na jednotlivé snímky Tento bod je stejný jako u procesu vkládání. 2. Výběr stejných snímků, které byly použity pro vodoznačení Aby bylo možné získat správný výsledek detekce, je třeba hledat vodoznak ve stejných snímcích, do kterých byl vložen. 3. Převod vybraných snímků z formátu RGB do formátu YC B C R Obdobně jako u procesu vodoznačení je třeba, aby byla data pomocí rovnice 4.1 převedena do formátu YC B C R. 4. Rozdělení snímků na bloky a výběr stejných bloků jako u vkládání Stejně jako u vkládání je třeba snímky rozdělit na bloky 8 x 8 pixelů. Je tedy třeba zadat počet bloků a tajný klíč pro výběr počtu bloků v rámci snímku. 5. Stanovení oblasti detekce Pro správnou detekci musí být zvolena stejná oblast, která byla použita pro vložení vodoznaku tedy jasová složka (Y) nebo barevné složky C B nebo C R. 6. DCT u vybraných snímků originálního i vodoznačeného videa Podle rovnice 3.1 se provede výpočet DCT pro každý vybraný blok snímku. 7. Výběr stejných DCT koeficientů z každého bloku jako u vkládání vodoznaku Stejně jako u předešlých kroků algoritmu detekce je třeba zadat stejné pozice DCT koeficientů, jaké byly ovlivněny vodoznakem při vkládání. 8. Načtení vodoznaku Stejné jako u vkládání. 9. Nastavená hodnota odolnosti Změna odolnosti při vodoznačení nezpůsobí změnu koeficientů v tom smyslu, že by změnila výsledek nerovnosti mezi koeficienty. Při detekci tedy není třeba zadávat parametr odolnosti. 10. Detekce vodoznaku Samotná detekce je velmi jednoduchá. Vždy se vezmou vybrané dva koeficienty z každého vybraného bloku a porovnají se. Pokud je první koeficient větší nebo roven druhému, do výstupního pole se zapíše hodnota 255, pokud je tomu naopak, do výsledného pole se zapíše hodnota 0. Rovnice x >= y 255 x < y 0 (4.5) popisuje detekci vodoznaku. 11. Porovnání vytaženého vodoznaku s originálním Po dokončení detekce ve všech snímcích se provede porovnání hodnot výstupního pole detekce s hodnotami vodoznaku. Výsledkem je pak míra shody uvedená v procentech. Je tedy třeba stanovit prahovou hodnotu, která bude určovat, zda originální data byla podepsána vodoznakem nebo ne. Při 20-13
14 stanovování prahu je nutné počítat s tím, že pokud jsou s označenými daty prováděny nějaké operace, může dojít ke změně hodnot označených dat a tím se také změní výsledek detekce. 5. Aplikace Watermark 2.0 Jako nástroj pro realizaci popsaného návrhu vodoznačení videa byl vybrán programovací jazyk JAVA. Hlavní výhodou tohoto moderního objektově orientovaného programovacího jazyku je nezávislost na platformě. Pro zpracování videa v jazyce JAVA je třeba použít aplikační programové prostředí s názvem Java Media Framework, které je všestranným nástrojem pro začlenění časově závislých multimediálních dat do JAVA aplikací. Od verze JMF 2.0 je již podporován také přímý přístup do multimediálních dat a jejich následné zpracovávání, což je při procesu vodoznačení velmi důležité. Aktuální verze JMF 2.1.1e zatím nenabízí dostatečnou podporu všech formátů pro zpracovávání videa, to tedy ve výsledku způsobuje určitá omezení v použitelnosti vytvořené aplikace. Proto bylo snahou vytvořit aplikaci do určité míry nezávislou na vstupních datech. Vodoznačení dalších video formátů (např. MPEG), stejně tak jako možnost ukládat výstupní soubor do více video formátů, by pak mělo být především otázkou podpory ze strany programovacího prostředí JMF. Vytvořená aplikace je rozdělena do tří částí (záložek). První částí (Obr. 7) je výběr vstupního video souboru, kde je možné zvolit vstupní video sekvenci a také provést její přehrání. V druhé záložce (Obr. 8) se provádí nastavení parametrů pro vložení vodoznaku a samotného vkládání. Před samotným vložením vodoznaku je nutné nadefinovat kromě výstupního souboru také potřebné parametry vodoznačení (Obr. 9), kterými jsou: Vodoznak Je nutné zvolit soubor obsahující vodoznak. Realizovaná metoda používá jako vodoznak statický černobílý obraz, jehož hodnoty musí být pouze 0 nebo 255. Praktickým testováním bylo zjištěno, že jako vodoznak je vhodný černobílý obraz ve formátu GIF. Převod obrazu do binární podoby lze provést v běžném editoru obrázků. Počet vodoznačených snímků Tento parametr udává, do kolika snímků videa se bude vkládat vodoznak. Je možné zvolit některou z následujících možností: o Každý snímek o Každý druhý snímek o Každý 10. snímek o Každý 100. snímek o Jeden náhodný snímek o Jeden konkrétní snímek je třeba zadat číslo snímku Počet vodoznačených bloků Zde je třeba zvolit do kolika bloků v rámci snímku se bude vodoznak vkládat. Na výběr jsou hodnoty: 4, 8, 16, 32, 64, 128, 256, 512 a Tajný klíč 20-14
15 Tajný klíč je kombinace číslic sloužící pro inicializaci pseudonáhodného generátoru, podle jehož výstupní posloupnosti jsou vybírány konkrétní bloky snímku. Odolnost Parametr Odolnost definuje schopnost vloženého vodoznaku zůstat detekovatelným i po provedení neoprávněných modifikací. Čím je tedy hodnota odolnosti větší, tím je vodoznak odolnější, ale zároveň také viditelnější v obraze. Odolnost lze nastavit v rozmezí Oblast vodoznačení Aplikace umožňuje vkládat vodoznak jak do jasové složky Y, tak do barevných složek C R nebo C B. DCT koeficienty Posledním krokem nastavení je volba DCT koeficientů. Vodoznakem jsou ovlivňovány vždy 2 koeficienty, je tedy třeba zadat jejich pozici v rámci bloku 8 x 8 DCT koeficientů. V levém horním rohu jsou umístěny nízkofrekvenční složky, které zajišťují vysokou odolnost vodoznaku, ale zároveň také jejich modifikace způsobuje vyšší vnímatelnost vodoznaku. Naproti tomu v pravém dolním rohu jsou umístěny vysokofrekvenční složky, které zajišťují nevnímatelnost vodoznaku, ale takovýto vodoznak je pak také málo odolný. Kompromisem je tedy volba koeficientů středních frekvencí. Obr. 7: Watermark 2.0 Načtení originálního video souboru 20-15
16 Obr. 8: Watermark 2.0 Vkládání vodoznaku Obr. 9: Watermark 2.0 Nastavení parametrů Poslední část aplikace Watermark 2.0 (Obr. 10) zajišťuje detekci vodoznaku v zadaném video souboru. Před provedením detekce je třeba nejprve zvolit testovaný video soubor a také stejně jako při vkládání zadat parametry detekce. Aby bylo možné ověřit pravost označených dat, je třeba zadat naprosto stejné parametry, které byly nastavené při vkládání vodoznaku tedy soubor s vodoznakem, počet vodoznačených snímků, počet vodoznačených bloků, tajný klíč, oblast vodoznačení a DCT koeficienty. Hodnota odolnosti není třeba zadávat, protože na 20-16
17 samotnou detekci nemá vliv. Hodnota výsledku je zobrazená v procentech a udává shodu detekovaného vodoznaku s originálním vodoznakem. Obr. 10: Watermark 2.0 Detekce vodoznaku Hodnocení kvality výsledného videa v aplikaci Watermark 2.0 Ve vytvořené aplikaci Watermark 2.0 se provádí hodnocení kvality videa obsahujícího vodoznak pomocí objektivní metody. Po vložení vodoznaku jsou vždy vypočítány a zobrazeny hodnota střední absolutní chyby MAE a hodnota špičkového odstupu signál / šum PSNR. Použitá metoda vkládání vodoznaku založena na DCT vnáší do výsledného obrazu různé artefakty, jejichž míra nevnímatelnosti je závislá na parametrech vodoznaku, zejména pak na jeho odolnosti. Na následujících obrázcích jsou uvedeny příklady neviditelnosti vloženého vodoznaku, kterým byl statický obraz (Obr. 11). V následujících dvou případech byly použity téměř stejné parametry vodoznačení, rozdílná byla pouze hodnota odolnosti a počet bloků, do kterých byl vodoznak vkládán. U prvního video snímku (Obr. 12) byla zadaná odolnost 30 a počet bloků 32, na druhém snímku byla odolnost 90 a počet bloků 512. Porovnáním obou dvou snímků je na první pohled patrný rozdíl. U druhého snímku (Obr. 13) s vyšší odolností jsou změny více viditelné a díky většímu počtu vodoznačených bloků je těchto změn podstatně více než u prvního snímku
18 Obr. 11: Vodoznak logo FEKT Obr. 12: Watermark 2.0 Vodoznak s odolností
19 Obr. 13: Watermark 2.0 Vodoznak s odolností 90 Ze subjektivního hlediska je nevnímatelnost vodoznaku také závislá na poloze vzniklé změny. Pokud ke změně obrazu dojde v členité části obrazu (hrany, textury), pak je tato změna téměř nepostřehnutelná. Naopak, pokud dojde ke změně v homogenní oblasti, pak je deformace obrazu více viditelná. To je dobře patrné na následujícím snímku (Obr. 14), kde v levém horním rohu je homogenní černá oblast, ve které jsou změny způsobené vodoznakem více vidět než v ostatních částech snímku. Stejně tak, pokud je vodoznakem ovlivňována jasová složka, je vodoznak méně viditelný v částech snímku, jejichž barva je blízká šedé barvě, naproti tomu v částech snímku s výraznými barvami je vodoznak více postřehnutelný. Obr. 14: Watermark 2.0 Vodoznak v homogenní oblasti 20-19
20 6. Závěr V tomto článku byl proveden rozbor problematiky vodoznačení videa, dále pak popis jednotlivých metod vkládání vodoznaku a na závěr byla také představena aplikace umožňující vkládání vodoznaku do zadaných video sekvencí. Aplikace byla vytvořena v prostředí JAVA s využitím nadstavby Java Media Framework určené pro zpracovávání multimediálních dat v prostředí JAVA. Vytvořená aplikace umožňuje vkládání vodoznaku do videa ve formátech M-JPEG, MOV nebo RGB. Vodoznakem je statický binární obraz a výstupní video data obsahující vodoznak jsou ukládána do nekomprimovaného formátu RGB. Bezpečnost vloženého vodoznaku je založena na tom, že nikdo jiný, kromě vlastníka videa, nezná vstupní parametry a náhodné klíče použité při vkládání a není tedy schopen vodoznak správně detekovat. Výhodou vytvořeného programu je velká možnost nastavení parametrů procesu vkládání vodoznaku, čímž je možné ovlivnit výslednou odolnost a viditelnost vodoznaku. Další výhodou aplikace je její přehlednost a také to, že je uživatel díky informacím z textové oblasti neustále informován o právě prováděných operacích. Nevýhodou aplikace je její časová náročnost, vysoké požadavky na výkon procesoru a kapacitu úložného prostoru. Popsané nevýhody jsou však z velké části způsobeny zatím nedostatečnou podporou všech video formátů v aplikačním programovacím prostředí JMF a také tím, že výsledné video je ukládané ve formátu RGB bez použití komprese. Použitá literatura [1] ARNOLD, M., SCHMUCKER, M., WOLTHUSEN, D. S. Techniques and Applications of Digital Watermarking and Content Protection. Boston: Artech House Publishers, ISBN: [2] CHUN-SHIEN, L. Multimedia Security: Steganography and Digital Watermarking Techniques for Protection of Intellectual Property. Hershey: Idea Group Publishing, ISBN: [3] ČANDÍK, M. Bezpečnosť informačných systémov, steganografia a digitálna vodotlač. Ostrava: s. n., ISBN: X [4] LEVICKÝ, D. Multimediálne telekomunikácie. Košice: Elfa, ISBN: [5] RICHARDSON, I. E. G. H.264 and MPEG-4 Video Compression. West Sussex: John Wiley & Sons Ltd., ISBN: [6] ŘÍČNÝ, V., KRATOCHVÍL, T. Základy televizní techniky. Brno: Vysoké učení technické v Brně, ISBN: [7] SEITZ, J. Digital Watermarking for Digital Media. Hershey: Information Science Publishing, ISBN:
Systémy digitálního vodotisku. Digital Watermarking Systems
Systémy digitálního vodotisku Digital Watermarking Systems Simona PEJSAROVÁ Česká zemědělská univerzita v Praze, Provozně ekonomická fakulta Katedra informačních technologií Kamýcká 129, Praha 6, Česká
VíceProgram pro zobrazení černobílých snímků v nepravých barvách
Rok / Year: Svazek / Volume: Číslo / Number: 2010 12 6 Program pro zobrazení černobílých snímků v nepravých barvách Pseudo-colour Paging of the Monochromatic Picture Libor Boleček xbolec01@stud.feec.vutbr.cz
VíceKosinová transformace 36ACS
Kosinová transformace 36ACS 10. listopadu 2006 Martin BruXy Bruchanov bruxy@regnet.cz Uplatnění diskrétní kosinové transformace Úkolem transformačního kódování je převést hodnoty vzájemně závislých vzorků
VíceDUM 01 téma: Úvod do počítačové grafiky
DUM 01 téma: Úvod do počítačové grafiky ze sady: 02 tematický okruh sady: Bitmapová grafika ze šablony: 09 Počítačová grafika určeno pro: 2. ročník vzdělávací obor: vzdělávací oblast: číslo projektu: anotace:
VíceProjekt: 1.5, Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.0304. Komprese videa
Komprese videa Komprese je zmenšení datového toku, neboli zmenšení velikosti pro ukládání. Míru komprese ukazuje především datový tok (bitrate) použitý ve výsledném souboru. Dále se dá srovnávat rychlost
VícePOPIS PROSTŘEDÍ PROGRAMU GIMP 2. Barvy 2. Okno obrázku 4 ZÁKLADNÍ ÚPRAVA FOTOGRAFIÍ V GRAFICKÉM EDITORU 6. Změna velikosti fotografie 6
Obsah POPIS PROSTŘEDÍ PROGRAMU GIMP 2 Barvy 2 Okno obrázku 4 ZÁKLADNÍ ÚPRAVA FOTOGRAFIÍ V GRAFICKÉM EDITORU 6 Změna velikosti fotografie 6 Ořezání obrázku 7 TRANSFORMACE 9 Rotace 9 Překlopení 11 Perspektiva
VíceAnalýza a zpracování digitálního obrazu
Analýza a zpracování digitálního obrazu Úlohy strojového vidění lze přibližně rozdělit do sekvence čtyř funkčních bloků: Předzpracování veškerých obrazových dat pomocí filtrací (tj. transformací obrazové
VíceBarvy na počítači a grafické formáty
Barvy na počítači a grafické formáty Hlavním atributem, který se používá při práci s obrazem či s grafickými formáty, je barva. Při práci s barvami je důležité určit základní množinu barev, se kterou budeme
VíceD E T E K C E P O H Y B U V E V I D E U A J E J I C H I D E N T I F I K A C E
D E T E K C E P O H Y B U V E V I D E U A J E J I C H I D E N T I F I K A C E CÍLE LABORATORNÍ ÚLOHY 1. Seznámení se s metodami detekce pohybu z videa. 2. Vyzkoušení si detekce pohybu v obraze kamery ÚKOL
VíceMANUÁL K OBSLUZE REDAKČNÍHO SYSTÉMU / wordpress
MANUÁL K OBSLUZE REDAKČNÍHO SYSTÉMU / wordpress www.webdevel.cz Webdevel s.r.o. IČ 285 97 192 DIČ CZ28597192 W www.webdevel.cz E info@webdevel.cz Ostrava Obránců míru 863/7 703 00 Ostrava Vítkovice M 603
VíceROZPOZNÁVÁNÍ AKUSTICKÉHO SIGNÁLU ŘEČI S PODPOROU VIZUÁLNÍ INFORMACE
TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Fakulta mechatroniky a mezioborových inženýrských studií ROZPOZNÁVÁNÍ AKUSTICKÉHO SIGNÁLU ŘEČI S PODPOROU VIZUÁLNÍ INFORMACE AUTOREFERÁT DISERTAČNÍ PRÁCE 2005 JOSEF CHALOUPKA
VíceDigitalizace signálu (obraz, zvuk)
Digitalizace signálu (obraz, zvuk) Základem pro digitalizaci obrazu je převod světla na elektrické veličiny. K převodu světla na elektrické veličiny slouží např. čip CCD. Zkratka CCD znamená Charged Coupled
VíceDIGITÁLNÍ VODOZNAČENÍ OBRAZU
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ ÚSTAV TELEKOMUNIKACÍ Ing. Petr Číka DIGITÁLNÍ VODOZNAČENÍ OBRAZU Digital Image Watermarking ZKRÁCENÁ VERZE PH.D. THESIS
VíceLBP, HoG Ing. Marek Hrúz Ph.D. Plzeň Katedra kybernetiky 29. října 2015
LBP, HoG Ing. Marek Hrúz Ph.D. Plzeň Katedra kybernetiky 29. října 2015 1 LBP 1 LBP Tato metoda, publikovaná roku 1996, byla vyvinuta za účelem sestrojení jednoduchého a výpočetně rychlého nástroje pro
VíceÚvod do počítačové grafiky
Úvod do počítačové grafiky Zpracoval: ing. Jaroslav Chlubný Počítačová grafika Počítačová grafika a digitální fotografie zaujímá v současnosti stále významnější místo v našem životě. Uveďme si jen několik
VíceTouchGuard Online pochůzkový systém
TouchGuard Online pochůzkový systém Uživatelský manuál TTC TELEKOMUNIKACE, s.r.o. Třebohostická 987/5 100 00 Praha 10 tel.: 234 052 111 fax.: 234 052 999 e-mail: ttc@ttc.cz http://www.ttc-telekomunikace.cz
VíceParametrizace, harmonogram
Parametrizace, harmonogram Modul slouží pro parametrizování informačního systému a pro vytváření časového plánu akademického roku na fakultě. Fakulty si v něm zadávají a specifikují potřebné "časové značky"
VíceOkno Editoru nabízí v panelu nástrojů
110 Editor pracovní nástroje Naučte se používat základní nástroje Editoru pro efektivní úpravy obrázků. VYBRANÉ OVLÁDACÍ PRVKY 112 POLYGONOVÉ LASO A LASO 124 VLOŽIT OBRÁZEK DO OBRÁZKU 132 VÝBĚRY 114 REDUKCE
VíceVODOZNAČENÍ STATICKÝCH OBRAZŮ
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ ÚSTAV TELEKOMUNIKACÍ FACULTY OF ELECTRICAL ENGINEERING AND COMMUNICATION DEPARTMENT OF TELECOMMUNICATIONS
VíceLaserový skenovací systém LORS vývoj a testování přesnosti
Laserový skenovací systém LORS vývoj a testování přesnosti Ing. Bronislav Koska Ing. Martin Štroner, Ph.D. Doc. Ing. Jiří Pospíšil, CSc. ČVUT Fakulta stavební Praha Článek popisuje laserový skenovací systém
VíceKompresní algoritmy grafiky. Jan Janoušek F11125
Kompresní algoritmy grafiky Jan Janoušek F11125 K čemu je komprese dobrá? Pokud je třeba skladovat datově náročné soubory. Např. pro záznam obrazu, hudby a hlavně videa je třeba skladovat překvapivě mnoho
VíceTeorie barev. 1. Barvený model. 2. Gamut. 3. Barevný prostor. Barevný prostor různých zařízení
Teorie barev 1. Barvený model Barevný model představuje metodu (obvykle číselnou) popisu barev. Různé barevné modely popisují barvy, které vidíme a se kterými pracujeme v digitálních obrazech a při jejich
VíceBayesovská klasifikace digitálních obrazů
Výzkumný ústav geodetický, topografický a kartografický Bayesovská klasifikace digitálních obrazů Výzkumná zpráva č. 1168/2010 Lubomír Soukup prosinec 2010 1 Úvod V průběhu nedlouhého historického vývoje
VíceÚprava barev. Otočení snímku o 90. Další snímek. Uložit snímek. Úprava světlosti snímku. Otevřít složku
Úprava barev Další snímek Otevřít složku Uložit snímek Otočení snímku o 90 Úprava světlosti snímku Lupa Oříznutí snímku Srovnání snímku (horizontálně a vertikálně) Redukce červených očí Klonovací razítko
VícePočítačová gramotnost II Mgr. Jiří Rozsypal aktualizace 1. 9. 2011
Počítačová gramotnost II Mgr. Jiří Rozsypal aktualizace 1. 9. 2011 Počítačová gramotnost II Tato inovace předmětu Počítačová gramotnost II je spolufinancována Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem
VíceBezpečný JPEG2000. 1. Úvod 2. JPEG2000. 2.1. Vlastnosti JPEG2000 2006/47 21.11.2006
Bezpečný JPEG2000 Ing. Kamil Bodeček, Ing. Petr Daněček, Prof. Ing. Kamil Vrba, CSc. Ústav telekomunikací, FEKT VUT Brno kamil.bodecek@phd.feec.vutbr.cz, danecek.petr@email.cz, vrbak@feec.vutbr.cz Rozšířením
VíceHardwarová akcelerace HD videa v návaznosti na architektury čipu grafických karet
Martin Hyndrich HYN039 Hardwarová akcelerace HD videa v návaznosti na architektury čipu grafických karet 1. Úvod Na úvod bych se chtěl zmínit, nebo spíše popsat nynější standardní formáty videa. Dále také
VíceMikroskopická obrazová analýza
Návod pro laboratorní úlohu z měřicí techniky Práce O1 Mikroskopická obrazová analýza 0 1 Úvod: Tato laboratorní úloha je koncipována jako seznámení se s principy snímání mikroskopických obrazů a jejich
VíceUZ modul VVISION poslední změna 1. 3. 2013
UZ modul VVISION poslední změna 1. 3. 2013 Obsah 1 Základní popis... - 2-1.1 Popis aplikace... - 2-1.2 Zdroje obrazových dat... - 2-1.3 Uložení dat... - 2-1.4 Funkcionalita... - 2-1.4.1 Základní soubor
VíceTelekomunikační sítě Protokolové modely
Fakulta elektrotechniky a informatiky, VŠB-TU Ostrava Telekomunikační sítě Protokolové modely Datum: 14.2.2012 Autor: Ing. Petr Machník, Ph.D. Kontakt: petr.machnik@vsb.cz Předmět: Telekomunikační sítě
Víceednáška a telefonní modemy Ing. Bc. Ivan Pravda
11.předn ednáška Telefonní přístroje, modulační metody a telefonní modemy Ing. Bc. Ivan Pravda Telefonní přístroj princip funkce - klasická analogová telefonní přípojka (POTS Plain Old Telephone Service)
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ. Uživatelská příručka k programu FloodFilling Art
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ Uživatelská příručka k programu FloodFilling Art Autor: Jan Bílek e-mail: xbilek14@stud.fit.vutbr.cz 8. 4. 2009 Obsah 1 Princip vytváření
VíceGEOGRAFICKÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMY 6
UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY GEOGRAFICKÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMY 6 Lubomír Vašek Zlín 2013 Obsah... 3 1. Základní pojmy... 3 2. Princip rastrové reprezentace... 3 2.1 Užívané
VíceVodoznaky. Jozef Mlích Pavel Zemčík Michal Španěl
Vodoznaky Jozef Mlích Pavel Zemčík Michal Španěl Department of Computer Graphics and Multimedia Brno University of Technology, Faculty of Information Technology Božetěchova 2, 612 66 Brno, Czech Republic
VíceOptické měřicí 3D metody
Univerzita Palackého v Olomouci Přírodovědecká fakulta Optické měřicí 3D metod Michal Pochmon Olomouc 212 Oponent: RNDr. Tomáš Rössler Ph.D. Publikace bla připravena v rámci projektu Investice do rozvoje
VíceFTC08 instalační manuál k dotykovému panelu systému Foxys
FTC08 instalační manuál k dotykovému panelu systému Foxys Foxtron spol. s r.o. Jeseniova 1522/53 130 00 Praha 3 tel/fax: +420 274 772 527 E-mail: info@foxtron.cz www: http://www.foxtron.cz Verze dokumentu
VíceSPM SPECTRUM NOVÁ UNIKÁTNÍ METODA PRO DIAGNOSTIKU LOŽISEK
SPM SPECTRUM NOVÁ UNIKÁTNÍ METODA PRO DIAGNOSTIKU LOŽISEK V této části prezentujeme výsledky použití metody SPM Spectrum (Shock Pulse Method Metoda rázových pulsů) jako metody pro monitorování stavu valivých
VícePřevody datových formátů
Převody datových formátů Cíl kapitoly: Žák popíše data používaná v informatice, jejich rozdělení, používané formáty souborů a jejich přípony, vysvětlí převody formátů. Klíčové pojmy: Data Typ souboru (formát
VíceFAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ ÚSTAV TELEKOMUNIKACÍ
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ ÚSTAV TELEKOMUNIKACÍ FACULTY OF ELECTRICAL ENGINEERING AND COMMUNICATION DEPARTMENT OF TELECOMMUNICATIONS
VíceNaučit se, jak co nejsnadněji přejít od verze TopoLu pro Windows k verzi TopoL xt. Cílem není vysvětlení všech možností programu.
Školení programu TopoL xt Přechod na TopoL xt z programu TopoL pro Windows Cíl: Obsah: Naučit se, jak co nejsnadněji přejít od verze TopoLu pro Windows k verzi TopoL xt. Cílem není vysvětlení všech možností
VíceMakroskopická obrazová analýza pomocí digitální kamery
Návod pro laboratorní úlohu z měřicí techniky Práce O3 Makroskopická obrazová analýza pomocí digitální kamery 0 1 Úvod: Cílem této laboratorní úlohy je vyzkoušení základních postupů snímání makroskopických
Více22/2003 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY. kterým se stanoví technické požadavky na spotřebiče plynných paliv
22/2003 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY kterým se stanoví technické požadavky na spotřebiče plynných paliv Vláda nařizuje podle 22 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých
VíceDUM 14 téma: Barevné korekce fotografie
DUM 14 téma: Barevné korekce fotografie ze sady: 2 tematický okruh sady: Bitmapová grafika ze šablony: 09 Počítačová grafika určeno pro: 2. ročník vzdělávací obor: vzdělávací oblast: číslo projektu: anotace:
VícePočítačová grafika a vizualizace I
Počítačová grafika a vizualizace I KOMPRESE, GRAFICKÉ FORMÁTY Mgr. David Frýbert david.frybert@gmail.com OSNOVA Barva pro TV Datový tok Bitmapové formáty (JPEG, TIFF, PNG, PPM, ) Formáty videa MPEG-1,2,4,7,21
VíceFiltrace snímků ve frekvenční oblasti. Rychlá fourierova transformace
Filtrace snímků ve frekvenční oblasti Rychlá fourierova transformace semestrální práce z předmětu KIV/ZVI zpracoval: Jan Bařtipán A03043 bartipan@students.zcu.cz Obsah Úvod....3 Diskrétní Fourierova transformace
VíceVyužití modální analýzy pro návrh, posouzení, opravy, kontrolu a monitorování mostů pozemních komunikací
Ministerstvo dopravy TP 215 Odbor silniční infrastruktury Využití modální analýzy pro návrh, posouzení, opravy, kontrolu a monitorování mostů pozemních komunikací Technické podmínky Schváleno MD-OSI č.j.
Více1. Snímací část. Náčrtek CCD čipu.
CCD 1. Snímací část Na začátku snímacího řetězce je vždy kamera. Před kamerou je vložen objektiv, který bývá možno měnit. Objektiv opticky zobrazí obraz snímaného obrazu (děje) na snímací součástku. Dříve
VíceAlgoritmy komprese dat
Algoritmy komprese dat Digitalizace a komprese videa 13.1.2016 NSWI072-18 Úvod Video posloupnost snímků Komprese videa obrazu změna průměrného jasu obrázku» zanedbatelná po dekompresi statického obrazu»
VíceKONTROLA PŘESNOSTI VÝROBY S VYUŽITÍM MATLABU
KONTROLA PŘESNOSTI VÝROBY S VYUŽITÍM MATLABU Ing. Vladislav Matějka, Ing. Jiří Tichý, Ing. Radovan Hájovský Katedra měřicí a řídicí techniky, VŠB-TU Ostrava Abstrakt: Příspěvek se zabývá možností využít
VíceObsah. 1.1 Úvod do práce s autorským nástrojem ProAuthor 4
Obsah 1 Úvod do práce s autorským nástrojem ProAuthor 4 1.1 Úvod do práce s autorským nástrojem ProAuthor 4 2 Založení kurzu 7 2.1 Jak začít 8 2.2 Vyplnění vstupních informací o kurzu 10 2.3 Založení vlastního
VíceObsah. Kapitola 1 Stažení a instalace... 13. Kapitola 2 Orientace v programu a základní nastavení... 23. Úvod... 9
Obsah Úvod......................................................... 9 Co vás čeká a co GIMP umí............................................... 9 Co s GIMPem dokážete?............................................................10
VíceObraz jako data. Biofyzikální ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity Brno. prezentace je součástí projektu FRVŠ č.2487/2011
Získávání a analýza obrazové informace Obraz jako data Biofyzikální ústav Lékařské fakulty Masarykovy univerzity Brno prezentace je součástí projektu FRVŠ č.2487/2011 Osnova 1 Datové formáty obrazu 2 Datové
VíceNávod na použití prezentační techniky
Laboratorní centrum Fakulty technologické Návod na použití prezentační techniky Střední posluchárna č. 113 Před použitím prezentační techniky pročtěte tento návod ApS Brno s.r.o., divize projekční techniky
VíceNUMERICKÉ MODELOVÁNÍ ZDIVA. 1. Současný stav problematiky
NUMERICKÉ MODELOVÁNÍ ZDIVA 1. Současný stav problematiky V současné době chybí přesné a obecně použitelné modely zdiva, které by výstižně vyjadřovaly jeho skutečné vlastnosti a přitom se daly snadno použít
VíceOffice 2013. podrobný průvodce. Tomáš Šimek
Office 2013 podrobný průvodce Tomáš Šimek Seznámení se společnými postupy při práci s dokumenty Office Popis základních a pokročilejších postupů při práci s Wordem, Excelem, PowerPointem a OneNote Možnosti
VíceMRAR-L. Družicové navigační systémy. Č. úlohy 4 ZADÁNÍ ROZBOR
MRAR-L ZADÁNÍ Č. úlohy 4 Družicové navigační systémy 4.1 Seznamte se s ovládáním GPS přijímače ORCAM 20 a vizualizačním programem pro Windows SiRFDemo. 4.2 Seznamte se s protokolem pro předávání zpráv
VíceMultimediální formáty
Multimediální formáty Formáty videosouborů 1. AVI - uveden firmou Microsoft v listopadu roku 1992 jako součást multimediální technologie Video for Windows. Soubory typu AVI mohou obsahovat zvukovou i video
VíceVirtuální instrumentace v experimentech jaderné fyziky - Vzorové úlohy
Jiří Pechoušek, Milan Vůjtek Virtuální instrumentace v experimentech jaderné fyziky - Vzorové úlohy V tomto dokumentu jsou uvedeny základy úloh probíraných v předmětu KEF/VIJF. KATEDRA EXPERIMENTÁLNÍ FYZIKY
VíceMultimediální systémy. 08 Zvuk
Multimediální systémy 08 Zvuk Michal Kačmařík Institut geoinformatiky, VŠB-TUO Osnova přednášky Zvuk fyzikální podstata a vlastnosti Digitální zvuk Komprese, kodeky, formáty Zvuk v MMS Přítomnost zvuku
VíceOmezení barevného prostoru
Úpravy obrazu Omezení barevného prostoru Omezení počtu barev v obraze při zachování obrazového vjemu z obrazu Vytváření barevné palety v některých souborových formátech Různé filtry v grafických programech
VícePočítačové vidění vs. digitální zpracování obrazu Digitální obraz a jeho vlastnosti
Počítačové vidění vs. digitální zpracování obrazu Digitální obraz a jeho vlastnosti 1/32 Václav Hlaváč Fakulta elektrotechnická ČVUT, katedra kybernetiky Centrum strojového vnímání, Praha hlavac@fel.cvut.cz
VíceSada 1 CAD1. 13. Zobrazování RGB
S třední škola stavební Jihlava Sada 1 CAD1 13. Zobrazování RGB Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Šablona: III/2 - inovace a zkvalitnění
VíceKomprese videa Praha 2010 Účel komprese Snížení zátěže přenosového média Zmenšení objemu dat pro uložení Metody komprese obrazu Redundance Irelevance Redundantní složka část informace, po jejíž odstranění
VíceRastrový obraz, grafické formáty
Rastrový obraz, grafické formáty 1995-2010 Josef Pelikán CGG MFF UK Praha pepca@cgg.mff.cuni.cz http://cgg.mff.cuni.cz/~pepca/ RasterFormats Josef Pelikán, http://cgg.mff.cuni.cz/~pepca 1 / 35 Snímání
VíceÚVOD DO PROBLEMATIKY PIV
ÚVOD DO PROBLEMATIKY PIV Jiří Nožička, Jan Novotný ČVUT v Praze, Fakulta strojní, Ú 207.1, Technická 4, 166 07, Praha 6, ČR 1. Základní princip PIV Particle image velocity PIV je měřící technologie, která
Více2011 Garmin Ltd. nebo dceřiné společnosti Všechna práva vyhrazena. Bez předchozího souhlasu společnosti Garmin nesmí být žádná část tohoto manuálu
2011 Garmin Ltd. nebo dceřiné společnosti Všechna práva vyhrazena. Bez předchozího souhlasu společnosti Garmin nesmí být žádná část tohoto manuálu reprodukována, kopírována, sdílena, publikována, dávána
VíceUŽIVATELSKÁ PŘÍRUČKA PRO INTERNETBANKING PPF banky a.s.
UŽIVATELSKÁ PŘÍRUČKA PRO INTERNETBANKING PPF banky a.s. Část I: Všeobecné informace, přihlášení do Internetbankingu, nastavení a autorizace Verze: 22122014 Strana 1 (celkem 19) Obsah: I. Všeobecné informace...
VíceJako příklady typicky ch hrozeb pro IT lze uvést: Útok
Bezpečnost - úvod Zranitelné místo Slabinu IS využitelnou ke způsobení škod nebo ztrát útokem na IS nazýváme zranitelné místo. Existence zranitelných míst je důsledek chyb, selhání v analýze, v návrhu
VíceKapitola 11. Vzdálenost v grafech. 11.1 Matice sousednosti a počty sledů
Kapitola 11 Vzdálenost v grafech V každém grafu lze přirozeným způsobem definovat vzdálenost libovolné dvojice vrcholů. Hlavním výsledkem této kapitoly je překvapivé tvrzení, podle kterého lze vzdálenosti
VíceH-Série. www.abbas.cz. Termovizní kamery pro bezpečnostní a dohledové aplikace. Přenosné termovizní kamery pro bezpečnostní aplikace
Termovizní kamery pro bezpečnostní a dohledové aplikace H-Série Přenosné termovizní kamery pro bezpečnostní aplikace HS-324 s 2X extenderem HS-324 Přenosné termovizní kamery pro bezpečnostní aplikace Termovizní
Vícezejména Dijkstrův algoritmus pro hledání minimální cesty a hladový algoritmus pro hledání minimální kostry.
Kapitola Ohodnocené grafy V praktických aplikacích teorie grafů zpravidla graf slouží jako nástroj k popisu nějaké struktury. Jednotlivé prvky této struktury mají často přiřazeny nějaké hodnoty (může jít
VícePráce s velkými sestavami
Práce s velkými sestavami Číslo publikace spse01650 Práce s velkými sestavami Číslo publikace spse01650 Poznámky a omezení vlastnických práv Tento software a související dokumentace je majetkem společnosti
Vícenapájecí zdroj I 1 zesilovač Obr. 1: Zesilovač jako čtyřpól
. ZESILOVACÍ OBVODY (ZESILOVAČE).. Rozdělení, základní pojmy a vlastnosti ZESILOVAČ Zesilovač je elektronické zařízení, které zesiluje elektrický signál. Má vstup a výstup, tzn. je to čtyřpól na jehož
VíceVyužití volně dostupných simulátorů pole v elektromagnetické kompatibilitě
Využití volně dostupných simulátorů pole v elektromagnetické kompatibilitě UEM FAI Zlín STOČ 2009, Ostrava Bc. Jan Strnad Anotace Studentský projekt se zabývá numerickou simulaci vybraných problémů z elektromagnetické
VíceVýukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07/1.5.00/34.0233 Šablona III/2 Název VY_32_INOVACE_197_Grafika Název školy Hotelová škola Bohemia s.r.o.
VíceGRAFICKÉ ADAPTÉRY. Pracovní režimy grafické karty
GRAFICKÉ ADAPTÉRY Grafický adaptér (též videokarta, grafická karta, grafický akcelerátor) je rozhraní, které zabezpečuje výstup obrazových dat z počítače na zobrazovací jednotku (monitor, displej, dataprojektor,
VíceStravenky Exit. 1. Spuštění modulu Stravenky Exit
Stravenky Exit 1. Spuštění modulu Stravenky Exit 2. Popis prostředí a ovládacích prvků modulu Stravenky Exit 2.1. Rozbalovací seznamy 2.2. Hlavní záložky 2.2.1 Záložka "Seznam" 2.2.1.1 Záložka "Exit" 2.2.1.2
VíceFiery JobMaster-Fiery Impose-Fiery Compose
Fiery JobMaster-Fiery Impose-Fiery Compose 2014 Electronics For Imaging. Informace obsažené v této publikaci jsou zahrnuty v Právním upozornění pro tento produkt. 30 června 2014 Obsah 3 Obsah Fiery JobMaster-Fiery
Více(Auto)korelační funkce. 2. 11. 2015 Statistické vyhodnocování exp. dat M. Čada www.fzu.cz/ ~ cada
(Auto)korelační funkce 1 Náhodné procesy Korelace mezi náhodnými proměnnými má široké uplatnění v elektrotechnické praxi, kde se snažíme o porovnávání dvou signálů, které by měly být stejné. Příkladem
VíceSeznámení Corel Draw. PDF vytvořeno zkušební verzí pdffactory Pro www.fineprint.cz. Panel Vlastnosti. panel základních kreslicích nástrojů
Seznámení Corel Draw Okno programu Objeví se po spuštění, většinou je připraven nový, prázdný dokument, obvyklá velikost A4. Pamatujme, že na běžném monitoru se stránka zobrazí menší, takže při tisku budou
Více3. Matice a determinanty
. Matice a determinanty Teorie matic a determinantů představuje úvod do lineární algebry. Nejrozsáhlejší aplikace mají matice a determinanty při řešení systémů lineárních rovnic. Pojem determinantu zavedl
Více(n, m) (n, p) (p, m) (n, m)
48 Vícerozměrná kalibrace Podobně jako jednorozměrná kalibrace i vícerozměrná kalibrace se používá především v analytické chemii Bude vysvětlena na příkladu spektroskopie: cílem je popis závislosti mezi
VíceZvyšování kvality výuky technických oborů
Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita lll.2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Pracovní list pro téma lll.2.5 Rastrová grafika
VícePřednáška kurzu MPOV. Barevné modely
Přednáška kurzu MPOV Barevné modely Ing. P. Petyovský (email: petyovsky@feec.vutbr.cz), kancelář E512, tel. 1194, Integrovaný objekt - 1/11 - Barvy v počítačové grafice Barevné modely Aditivní modely RGB,
VíceDUM 15 téma: Filtry v prostředí Gimp
DUM 15 téma: Filtry v prostředí Gimp ze sady: 2 tematický okruh sady: Bitmapová grafika ze šablony: 09 Počítačová grafika určeno pro: 2. ročník vzdělávací obor: vzdělávací oblast: číslo projektu: anotace:
VíceEuklidovský prostor Stručnější verze
[1] Euklidovský prostor Stručnější verze definice Eulidovského prostoru kartézský souřadnicový systém vektorový součin v E 3 vlastnosti přímek a rovin v E 3 a) eprostor-v2, 16, b) P. Olšák, FEL ČVUT, c)
VíceUŽIVATELSKÁ PŘÍRUČKA PRO SLUŽBU INTERNETBANKING PPF banky a.s.
UŽIVATELSKÁ PŘÍRUČKA PRO SLUŽBU INTERNETBANKING PPF banky a.s. Část I: Všeobecné informace, přihlášení do Internetbankingu, nastavení a Autorizace příkazů a žádostí pro Banku Obsah: I. Všeobecné informace...
VíceMultimediální systémy. 02 Reprezentace barev v počítači
Multimediální systémy 02 Reprezentace barev v počítači Michal Kačmařík Institut geoinformatiky, VŠB-TUO Osnova přednášky Reprezentace barev v PC Způsoby míchání barev Barevné modely Bitová hloubka Barvy
VíceMetodická příručka pro učitele. InspIS SET modul školní testování
Metodická příručka pro učitele InspIS SET modul školní testování Tato Metodická příručka pro učitele byla zpracována v rámci projektu Národní systém inspekčního hodnocení vzdělávací soustavy v České republice
VíceUrčeno posluchačům Fakulty stavební ČVUT v Praze
Strana 1 HALOVÉ KONSTRUKCE Halové konstrukce slouží nejčastěji jako objekty pro různé typy průmyslových činností nebo jako prostory pro skladování. Jsou také velice často stavěny pro provozování rozmanitých
VíceOstatní portálové aplikace
Univerzitní informační systém Panevropská vysoká škola Ostatní portálové aplikace Svazek 9 Verze: 1.20 Datum: 10. března 2016 Autor: Jitka Šedá, Martin Tyllich Obsah Seznam obrázků 5 1 Helpdesk pro UIS
VíceUŽIVATELSKÁ PŘÍRUČKA INSTRUKTORE
INSTRUKTORE ÚVOD Vážený instruktore, rádi bychom vám poděkovali za stažení této uživatelské příručky. Pokud máte nějaké dotazy, kontaktujte prosím klíčového uživatele aplikace Ephorus ve vašem vzdělávacím
VíceNové metody stereofonního kódování pro FM pomocí digitální technologie. Pavel Straňák, Phobos Engineering s.r.o.
Nové metody stereofonního kódování pro FM pomocí digitální technologie Pavel Straňák, Phobos Engineering s.r.o. Úvod Cílem této stati je popis modelu číslicového stereofonního kodéru s možností kompozitního
VíceDigitální fotoaparáty, základy digitální fotografie
Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Digitální fotoaparáty, základy digitální fotografie Obsah Obsah...1 Digitální fotoaparáty...3 Základní rozdělení...3
VícePočítačové zpracování obrazu Projekt Učíme se navzájem
Počítačové zpracování obrazu Projekt Učíme se navzájem Tomáš Pokorný, Vojtěch Přikryl Jaroška 15. ledna 2010 Tomáš Pokorný email: xtompok@gmail.com Jaroška 1 Obsah Abstrakt! 4 Začátky! 5 M&M 5 Původní
VíceINFORMAČNĚ TECHNOLOGICKÝ ZÁKLAD
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy KATALOG POŽADAVKŮ K MATURITNÍ ZKOUŠCE INFORMAČNĚ TECHNOLOGICKÝ ZÁKLAD ZKOUŠKA ZADÁVANÁ MINISTERSTVEM ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Zpracoval: ÚIV CENTRUM
VíceManuál k užívání aplikace Monitoringrejstriku.cz
Manuál k užívání aplikace Monitoringrejstriku.cz Verze aplikace 2.0, říjen 2015 Copyright 2014, Insolvence 2008, a.s. Omezující podmínky pro zveřejnění, poskytnutí údajů: Tento dokument obsahuje informace
VíceSystém Bosch DCN Next Generation Dialog bez hranic...
Systém Bosch DCN Next Generation Dialog bez hranic... S novou výkonnou softwarovou sadou! 2 Systém DCN Next Generation Osobitý systém Systém Digital Congress Network (DCN) Next Generation od společnosti
VíceOstatní portálové aplikace
Univerzitní informační systém Slovenská zemědělská univerzita v Nitře Ostatní portálové aplikace Svazek 9 Verze: 1.20 Datum: 10. března 2016 Autor: Jitka Šedá, Martin Tyllich Obsah Seznam obrázků 5 1
VíceNĚKOLIK UTILIT PRO KOMFORTNĚJŠÍ OVLÁDÁNÍ INTERAKTIVNÍHO GRAFICKÉHO ROZHRANÍ
NĚKOLIK UTILIT PRO KOMFORTNĚJŠÍ OVLÁDÁNÍ INTERAKTIVNÍHO GRAFICKÉHO ROZHRANÍ Petr Kolář Geofyzikální Ústav AV ČR Pro potřeby zpracování digitálních seismických signálů (časových řad 1 ) je v GFU vyvíjen
Více