VLIV INVESTIČNÍCH POBÍDEK NA ČESKÝ TRH PRÁCE

Transkript

1 Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta národohospodářská Hlavní specializace: Hospodářská politika VLIV INVESTIČNÍCH POBÍDEK NA ČESKÝ TRH PRÁCE diplomová práce Autor: Lenka Slámová, DiS. Vedoucí práce: Ing. Zdena Vostrovská, CSc. Rok: 2007

2 Čestné prohlášení Prohlašuji na svou čest, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a s použitím uvedené literatury. V Praze, dne Lenka Slámová

3 Poděkování Dovolte, abych na tomto místě poděkovala paní Ing. Zdeně Vostrovské, CSc. za cenné rady, podnětné připomínky a za odborné vedení při zpracování této diplomové práce. Děkuji svým rodičům za podporu během celého studia.

4 Anotace Investiční pobídky jsou součástí veřejné podpory v České republice. Jsou určeny zejména pro přilákání zahraničních investorů do ČR. Tato práce se věnuje jejich vlivu na trh práce v ČR a také v některých vybraných regionech. Ke zhodnocení tohoto vlivu je využito především počtu přislíbených nově vytvořených pracovních míst na základě poskytnutých investičních pobídek za určité období a vývoje míry nezaměstnanosti. První část práce je věnována teoretické stránce daného tématu. Druhá část je praktická a snaží se vyhodnotit vývoj počtu nově vytvářených pracovních míst podle jednotlivých charakteristik ve vztahu k míře nezaměstnanosti. Anotation Investment incentives are the part of the public support in the Czech Republic. They are determined especially to attract foreign investors to invest in the Czech Republic. This thesis is about their influence on the labour market in the whole Czech Republic and both in some chosen districts. To judge this influence first of all a numer of promised vacancies newly created on the basis of the provided investment incentives in a certain period, as well as, the development of the unemployement rate was used. The first part of the of the thesis is about theoretical items of the given subject. The second part shows practical items and tries to evaluate the number of newly created vacancies according to the particular characteristics in relation to the rate of the unemployment.

5 Obsah ÚVOD INVESTIČNÍ POBÍDKY V ČR Definice investičních pobídek Systém investičních pobídek Agentura CzechInvest Podmínky pro zařazení do procesu poskytování Proces udělování investičních pobídek Druhy investičních pobídek Finanční pobídky Fiskální pobídky Ostatní pobídky Nejčastěji využívané pobídky v ČR Pobídky ve zpracovatelském průmyslu Podmínky a formy podpory Pobídky pro technologická centra a centra strategických služeb Podmínky pro udělení podpor Formy podpory Pobídky pro tvorbu nových pracovních míst PŘÍMÉ ZAHRANIČNÍ INVESTICE Vymezení pojmu přímá zahraniční investice Teoretické přístupy k investování PZI Tradiční přístup Dokonalá konkurence Velikost trhu Model IDP (Investment Development Path) Typy přímých zahraničních investic Investice na zelené louce (greenfield investment) Fúze a akvizice (M&A) Joint ventures Dopady přímých zahraničních investic Pozitivní dopady Negativní dopady Vývoj přímých zahraničních investic v letech

6 3 TRH PRÁCE Definice trhu práce Nezaměstnanost Definice nezaměstnanosti Měření a metodologie nezaměstnanosti Politika zaměstnanosti Politika zaměstnanosti v rámci investičních pobídek Investiční pobídky v pravomoci MPSV MPSV a Rámcový program pro podporu rozvoje technologických center a strategických služeb MPSV a Program na podporu tvorby nových pracovních míst v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností ANALÝZA VLIVU POBÍDKOVÝCH FIREM NA ZAMĚSTNANOST Zpracovatelský průmysl Pracovní místa podle umístění investičních projektů Pracovní místa podle země původu investora Pracovní místa podle sektoru Náklady na tvorbu nových pracovních míst a rekvalifikace Technologická centra a strategické služby Pracovní místa podle umístění investičních projektů Pracovní místa podle země původu investora Pracovní místa podle sektoru Náklady na školení a rekvalifikace Nově vytvořená pracovní místa na základě finanční podpory Pracovní místa podle umístění investičních projektů Pracovní místa podle země původu investora Pracovní místa podle sektoru Celkový vliv počtu nových pracovních míst na nezaměstnanost DOPADY INVESTIČNÍCH POBÍDEK NA ČESKÝ TRH PRÁCE Moravskoslezský kraj Vývoj míry nezaměstnanosti Nově vytvářená pracovní místa dle jednotlivých sektorů Investiční projekty a nově vytvářená pracovní místa Ústecký kraj Vývoj míry nezaměstnanosti Nově vytvářená pracovní místa dle jednotlivých sektorů Investiční projekty a nově vytvářená pracovní místa Středočeský kraj Vývoj míry nezaměstnanosti...61

7 5.3.2 Nově vytvářená pracovní místa dle jednotlivých sektorů Investiční projekty a nově vytvářená pracovní místa...64 ZÁVĚR...66 PŘÍLOHY...71 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY...90 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ...93 SUMMARY...95 KEYWORDS...95 JEL CLASSIFICATION...95

8 Úvod Investiční pobídky patří k základním tématům hospodářské politiky. Každý stát se snaží ve své zemi vytvořit takové podmínky pro poskytování investičních pobídek, které budou atraktivní pro přilákání zahraničních investorů a jejich výsledkem pak bude zvýšení konkurenceschopnosti dané ekonomiky v mezinárodním měřítku. Rozhodnutí vlád jednotlivých zemí o poskytování investičních pobídek přináší sebou i některá úskalí; pro stát to znamená řadu závazků a především nákladů, se kterými musí počítat při formulaci své hospodářské politiky. Investiční pobídky mohou velkou měrou zatěžovat státní rozpočet. Každá vláda musí zvažovat, jestli se zemi investiční pobídky vyplatí a přinesou předpokládaný užitek. Na naší politické scéně a mezi ekonomy probíhají rozsáhlé diskuse ve smyslu jejich efektivnosti a také vlivu na zaměstnanost. Jedna strana říká, že investiční pobídky poškozují domácí investory a zvýhodňují zahraniční, náklady na jejich poskytování převyšují přínosy pro domácí ekonomiku a zbytečně tím zatěžují státní rozpočet a vliv na trh práce je zanedbatelný. Druhá strana se snaží oponovat tím, že mají kladný vliv na naší ekonomiku, přispívají k naší konkurenceschopnosti, rozšiřují výrobní kapacity, přispívají k růstu hrubého domácího produktu a pozitivně ovlivňují trh práce nově vytvářenými pracovními místy. A právě zmíněný vliv těchto pracovních míst na trh práce je předmětem zkoumání této diplomové práce. První část práce je věnována především teoretickým poznatkům, které se problematiky investičních pobídek týkají. Vysvětlení, co přesně v našem právním řádu pojem investiční pobídka znamená, najdeme v kapitole první. Tato kapitola se dále věnuje tomu, jak se celý systém investičních pobídek v našich podmínkách vyvíjel a jakými prošel změnami. Najdeme zde, jaké druhy investičních pobídek jsou poskytovány všeobecně a s jakými se setkáme v České republice. Každý investor, který se uchází o investiční pobídku, musí splnit stanovené podmínky kvalifikace pro udělení určitého typu investiční podpory. Jsou zde uvedeny jaké podmínky to jsou a jakou výši podpory může investor získat. 1

9 S investičními pobídkami jsou silně spjaty přílivy přímých zahraničních investic (PZI), protože právě ony slouží ke stimulaci přílivu PZI. Přímé zahraniční investice jsou považovány za velmi významný nástroj, který napomáhá ekonomickému rozvoji ve strukturálně postižených oblastech. Tyto investice přináší sebou mnoho pozitivních efektů, mezi které patří zejména tvorba nových pracovních míst, příchod nových technologií a nové styly řízení. Přispívají ke zlepšení platební bilance a celkové zaměstnanosti. PZI jsou jedny z hlavních ekonomických ukazatelů každé země. K výše zmíněným charakteristikám je nutné dodat, že ne každá pobídková investice musí být zahraniční investicí. Systém investičních pobídek využívají i domácí investoři, ale oni tak často nedosahují na splnění podmínek stanovených pro jejich poskytnutí. Podrobněji se PZI věnuje druhá kapitola. Protože existuje celá řada definic PZI, je zde vymezeno několik nejdůležitějších z nich a především ta, která je vymezena naším devizovým zákonem. Jsou zde popsány některé teoretické přístupy k PZI, typy a dopady PZI a následně jejich vývoj v letech Protože se analytická část zabývá vlivem přislíbených nově vytvořených pracovních míst na základě investičních pobídek na český trh práce, je nutné, abychom si vymezili určité pojmy z této oblasti. Tímto tématem se zabývá kapitola třetí. Kromě vysvětlení základních pojmů, je zde uveden též vzorec pro výpočet míry nezaměstnanosti a metodologie, které se v České republice pro výpočet míry nezaměstnanosti používají. V ČR se setkáváme často s tím, že se zjišťovaná míra nezaměstnanosti liší. Dále je zde ve spojení s investičními pobídkami a programy podpor vysvětleno postavení Ministerstva práce a sociálních věcí. Další část práce je věnována analýze vlivu pobídkových firem na zaměstnanost. Tato analýza je obsahem čtvrté kapitoly. Jejím cílem je zhodnocení tvorby nových pracovních míst na základě poskytnutých investičních pobídek v rámci ČR. Pro zhodnocení jsem si vybrala období let a to proto, že v tomto období jsou v ČR investiční pobídky poskytovány plně podle zákona o investičních pobídkách. Je zde hodnocen vývoj počtu nových pracovních míst v jednotlivých letech a to dle jednotlivých typů udělovaných pobídek v ČR. Jedná se tedy o nově vytvořená místa ve zpracovatelském průmyslu, technologických centrech a strategických službách a na základě udělovaných finančních podpor na nově vytvořená pracovní místa v regionech postižených největší nezaměstnaností. Zvlášť je sledován vývoj počtu těchto míst dle umístění investičních 2

10 projektů, dle země původu jejich investora a také dle odvětví. Jsou zde vyhodnoceny i náklady spojené s tvorbou nových pracovních míst. Závěr této kapitoly se věnuje vztahu mezi nezaměstnaností a nově vytvořenými pracovními místy v rámci poskytnutých investičních pobídek. Poslední kapitola této práce se věnuje dopadům investičních pobídek na český trh práce z regionálního hlediska. Ke zhodnocení jsem si vybrala kraj Moravskoslezský, Ústecký a Středočeský. Proč právě tyto kraje? Prvé dva kraje se vyznačují každoročně vysokou mírou nezaměstnanosti v České republice, a tak je důležité, abychom získali přehled o tom, jaký byl vývoj počtu nových pracovních míst právě zde a jestli tato místa nějakým viditelným způsobem ovlivnila celkovou míru nezaměstnanosti v těchto krajích. Kraj Středočeský je známý tím, že sem byly v posledních letech směřovány velké investiční projekty zahraničních investorů. Je zde hodnocena, které projekty dle své velikosti tvoří nejvíce pracovních míst na 1 milion Kč pobídkové investice. Opět je zde hodnoceno období let Cílem této práce je zhodnotit vývoj přislíbeného počtu nově vytvořených pracovních míst pobídkovými firmami v rámci celé České republiky a ve výše zmíněných regionech a dále odpovědět na otázku, jestli je možné prokázat vliv pobídkově vytvořených pracovních míst na vývoj míry nezaměstnanosti. Kromě analýzy na základě výpočtů z dostupných dat zde využiji i korelační analýzu. 3

11 1 Investiční pobídky v ČR V posledních letech je otázka investičních pobídek velmi diskutovaným tématem nejen mezi našimi předními ekonomy, ale také politiky. Každý z nich obhajuje své pro a proti těchto investičních podpor a proto je důležité, abychom si je přesně vymezili. 1.1 Definice investičních pobídek V odborné literatuře se setkáváme nejčastěji s následujícími definicemi, které vyjadřují, co jsou investiční pobídky. Mohli bychom říci, že jsou také jedním z nástrojů strukturální politiky. Dle zákona o investičních pobídkách č. 72/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se za investiční pobídku považují: a) slevy na daních z příjmů podle zvláštního právního předpisu jedná se především o daně z příjmu právnických osob, které bývají poskytovány po dobu 10 let (u nově založené právnické osoby). Zde se mluví o tzv. úplných daňových prázdninách u investic na zelené louce. Druhou formou je částečná sleva na dani po dobu 5 let (u již existujících právnických osob). Zde se pobídka poskytuje jen na část rozšíření výroby u již existujícího a vyrábějícího subjektu. Mohli bychom říci, že se jedná o jednu ze základních pobídek, která je často využívána. b) převod technicky vybaveného území za zvýhodněnou cenu tato pobídka je spojena s programem podpory budování průmyslových zón a je poskytována především místní samosprávou (zejména obcemi). c) hmotná podpora vytváření nových pracovních míst podle zvláštního právního předpisu tato podpora je diferencovaná a je v pravomoci Ministerstva práce a sociálních věcí. d) hmotná podpora rekvalifikace zaměstnanců podle zvláštního právního předpisu v rámci ní je stanovena maximální výše podpory na náklady vynaložené investory na školení. I tato pobídka spadá pod kontrolu Ministerstva práce a sociálních věcí. e) převod pozemků podle zvláštního právního předpisu, evidovaných v katastru nemovitostí jako zemědělské pozemky a převod ostatních druhů pozemků, 4

12 a to za ceny zjištěné podle zvláštního právního předpisu účinného ke dni uzavření smlouvy o převodu. Zvláštní zákony omezující převody pozemků ve vlastnictví České republiky tím nejsou dotčeny v tomto druhu pobídky má rozhodující vliv Pozemkový fond České republiky. 1, 2 Nelze opomenout ani definici OECD, která vyjadřuje investiční pobídky jako specifické výhody nabízené vládou dané země za účelem získání zahraniční investice Systém investičních pobídek Vznik systému investičních pobídek se v České republice datuje rokem 1998, kdy se vláda ČR rozhodla poskytovat tyto pobídky a to jak pro zahraniční, tak i domácí investory. Pro jejich realizaci zřídilo Ministerstvo průmyslu a obchodu agenturu CzechInvest. O tomto období se hovoří jako o předzákonném režimu. 4 Jejich poskytování bylo zahájeno na základě usnesení vlády č. 298, které přijala dne 29. dubna V příštích letech byl tento systém dále zdokonalován a rozvíjen na základě získaných zkušeností, s cílem vylepšit aplikovatelnost a snížit administrativní náročnost pro investory. Za vrchol snahy o zavedení uceleného systému investičních pobídek je považováno schválení zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách, jež nabyl účinnosti dne 1. května Později došlo k několika jeho aktualizacím. 5 Jejich právní úpravu nalezneme i v dalších zákonech a to především v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, a zákoně č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Od 1. května 2000 se hovoří o tzv. zákonném režimu udělování investičních pobídek. 6 1 CzechInvest: Manuál k investičním pobídkám Zákon o investičních pobídkách: citace PETŘÍČEK, V.: Vývoj investičního prostředí v ČR, Dodona, Praha, 2003, s JAHN, M.: Investiční pobídky - nezbytný a efektivní nástroj ke zvýšení přílivu a zlepšení struktury přímých zahraničních investic do ČR: citace Ministerstvo financí České republiky Investiční pobídky v ČR: citace Aktualizace nalezneme ve znění zákona č. 453/2001 Sb., č. 320/2002 Sb., č. 438/2003 Sb., č. 19/2004 Sb. a č. 280/2004 Sb. a nejnověji v č. 159/2007 Sb.. 6 viz. 4 5

13 Protože jsou investiční pobídky chápány jako jedna z forem veřejné podpory, tak zároveň podléhají režimu nařízení vlády č. 310/2004 Sb.. Ministerstvo průmyslu a obchodu spolu s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže určují možnou míru a výši veřejné podpory. Veřejná podpora, která je poskytnuta ve formě investičních pobídek, je plně v souladu s příslušnými předpisy Evropské unie. 7 Zákon o investičních pobídkách byl rovněž akceptován Evropskou komisí a díky tomu se u nás vytvořilo transparentní a plně důvěryhodné prostředí pro zahraniční investory. Na jeho základě vznikl také důvěryhodný právní rámec pro poskytování investičních pobídek. Slouží jako přehled nejen pro investory, ale také pro příslušné ústřední orgány státní správy podílející se na správním rozhodnutí Ministerstva průmyslu a obchodu o přidělení pobídkových investic. 8 Za zmínku stojí dále to, že v rámci tohoto systému byly přijaty ještě další doprovodné programy. Jedním z nich je program podpory subdodavatelů. Ten pomáhá zvýšit konkurenceschopnost tuzemských dodavatelů tím, že dochází ke zprostředkování informací mezi nimi a investory. Druhým je program rozvoje průmyslových zón, který je každý rok schvalován vládou. Jeho cílem je podpora obcí při zajišťování investiční přípravy území pro dané investory, kterému byla přidělena pobídková investice. Zde se mluví o tzv. pobídkových projektech. Pokud jsou splněna určitá předem daná kritéria, lze tento program využít také k podpoře investiční přípravy území průmyslových zón v předstihu. Zde se mluví o tzv. rozvojových projektech. 9 Na základě změny pravidel v oblasti veřejné podpory Evropské komise na období došlo od ke změně podmínek poskytování investičních pobídek na základě zákona č. 72/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 10 Dne 2. července 2007 vstoupila v platnost novela zákona o investičních pobídkách pod č. 159/2007 Sb., která do současného systému investičních pobídek přináší řadu změn. 7 Ministerstvo financí České republiky Investiční pobídky v ČR: citace viz. 7 9 viz Ministerstvo průmyslu a obchodu - Postup Ministerstva průmyslu a obchodu při udělování investičních pobídek v režimu zákona č. 72/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů po 1.lednu 2007: citace

14 Je to ve spojitosti ze změnou pravidel v oblasti veřejné podpory Evropské komise na období let Změny se týkají například výší minimálních investic. Novela vnáší do sytému také rozlišení mezi technologicky náročnými a méně náročnými sektory. Díky tomu sektory, které přináší vysokou přidanou hodnotu budou moci získat maximum veřejné podpory. Druhá skupina bude moci dosáhnout maximální podpory ve výši 75 % Agentura CzechInvest Česká agentura pro podporu podnikání a investic vznikla v lednu Je to státní příspěvková organizace, která je podřízená Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR. Jejím úkolem je posilovat konkurenceschopnost české ekonomiky podporou malých a středních podnikatelů, podnikatelské infrastruktury, inovací a získáváním zahraničních investic z oblasti výroby, strategických služeb a technologických center. 12, 13 Agentura byla původně založena v listopadu 1992 ministrem průmyslu a obchodu. V počátcích své existence se její činnost zaměřovala na poskytování základních marketingových informací investorům a dále se věnovala studiu investičního prostředí v zahraničí (v zemích OECD a v tuzemsku). Jejím úkolem bylo starat se o udržování trvalého kontaktu s významnými zahraničními investory (především německými, japonskými, americkými a nizozemskými). Vypracovávala sektorové studie o vybraných oblastech českého zpracovatelského průmyslu a analýzy domácí subdodavatelské základny. Měla dohled nad efektivním využíváním podpůrných programů Evropských společenství, zejména programu Phare, jež měl významnou roli při budování CzechInvestu. 14, 15 V současné době se CzechInvest zabývá propagací ČR v zahraničí a propaguje naše území jako vhodnou oblast pro umístění investic. Je jednou z výhradních organizací, která předkládá nadřízeným orgánům žádosti o poskytnutí investičních pobídek a snaží se podporovat české podniky mající zájem zařadit se do dodavatelských řetězců nadnárodních společností. V roce 2004 založila v krajských městech 13 regionálních 11 BusinessInfo.cz - Změna systému investičních pobídek: citace CzechInvest - O CzechInvestu: citace PETŘÍČEK, V.: Vývoj investičního prostředí v ČR, Dodona, Praha, 2003, s viz viz. 13 7

15 kanceláří, které poskytují informace, týkající se podpory podnikání ze strukturálních fondů EU. 16, 17 Mezi základní služby CzechInvestu patří informace o možnostech podpory pro malé a střední podnikatele, informace o možnostech podpory pro malé a střední podnikatele, formální poradenství k projektům, správa databáze podnikatelských nemovitostí, podpora subdodavatelů - správa databáze českých dodavatelských firem, pomoc při realizaci investičních projektů, zprostředkování státní investiční podpory a AfterCare služby pro zahraniční investory, kteří již působí v České republice, podpora při reinvesticích. 18, Podmínky pro zařazení do procesu poskytování Rozhodující pro získání investičních pobídek je splnění tzv. všeobecných podmínek, jež musí investor bezpodmínečně splnit, aby byl zařazen do procesu jejich poskytnutí. Mezi základní všeobecné podmínky patří tyto skutečnosti: 20 Investici je potřeba realizovat do odvětví zpracovatelského průmyslu. Důležité je zmínit, že zpracovatelským průmyslem se nerozumí dobývání nerostných surovin, výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody, stavebnictví, opravy motorových vozidel, obchod a ostatní služby. Tyto obory jsou z pobídkového systému vyloučeny. Investici je potřeba provést do pořízení nového výrobního závodu nebo do rozšíření či modernizace stávajícího závodu, jejíž snahou je rozšíření či modernizace stávající výroby. Nestačí tedy pouze technologické vylepšení. Další podmínkou je, že 60 % z pořízeného dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku musí být tvořeno strojním zařízením. Výše investice, kterou investor musí investovat je nejméně 100 milionů Kč, z toho 50 milionů Kč musí být kryto vlastním kapitálem investora. Touto podmínkou dochází k omezování využití jen zapůjčeného kapitálu. Na územích s mírou nezaměstnanosti vyšší přinejmenším o 50 % oproti celostátnímu průměru se minimální hodnota investice snižuje na 50 milionů Kč investice vlastním 16 CzechInvest - O CzechInvestu: citace PETŘÍČEK, V.: Vývoj investičního prostředí v ČR, Dodona, Praha, 2003, s viz viz Ministerstvo práce a sociálních věcí - Novela zákona o investičních č. 159/2007 Sb.: 1_l=72/2000&PC_8411_ps=10#10821, citace

16 kapitálem se zároveň snižuje na 25 milionů Kč. Tato investice pomáhá územím, která jsou strukturálně ekonomicky postižená, kde se vyskytuje vysoká míra nezaměstnanosti. Poslední důležitou podmínkou je, že investice a zamýšlená výroba musí být v souladu s českými legislativními požadavky na ochranu životního prostředí. Kontrola této podmínky spadá pod gesci Ministerstva životního prostředí a místně příslušné orgány místní samosprávy. Pokud právnická nebo fyzická osoba splňuje tyto všeobecné podmínky a další zvláštní podmínky stanovené zvláštními právními předpisy 21 je možno investiční pobídku poskytnout. 1.5 Proces udělování investičních pobídek Kompletní proces udělování investičních pobídek se uskutečňuje ve správním řízení a je vázán platnými českými legislativními předpisy. Žádost o udělení investiční pobídky se prostřednictvím agentury CzechInvest podává Ministerstvu průmyslu a obchodu. Následně je kontrolováno 22, jestli žadatel splňuje všeobecné a zvláštní podmínky. Následně je vydáno Ministerstvem průmyslu a obchodu Rozhodnutí o zamítnutí nebo Nabídka na poskytnutí investičních pobídek. Tato nabídka je prostřednictvím CzechInvestu předána zájemci o pobídku. Toto trvá v průměru 3 měsíce. 23 Zájemce žádá prostřednictvím Czechinvestu o Příslib o investiční pobídky nejdéle do 6 měsíců od obdržení nabídky. Poté následuje druhá etapa schvalovacího řízení, ve které je žádost o příslib opět posuzována již zmíněnými ústředními správními orgány. Celý schvalovací proces o udělení pobídky vyvrcholí Rozhodnutím o příslibu investičních pobídek, pokud žadatel souhlasí. Protože se jedná o správní akt, podepisuje toto rozhodnutí vedoucí činitel ministr průmyslu a obchodu. Poté rozhodnutí příslušné ministerstvo odešle žadateli do 30 dnů od obdržení žádosti. 24, a a 35b zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů a zákon č.9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů 22 Kontrolu provádí tyto ústřední správní orgány - Ministerstvo financí, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo životního prostředí a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. 23 PETŘÍČEK, V.: Vývoj investičního prostředí v ČR, Dodona, Praha, 2003, s viz Toto rozhodnutí bývá v praxi odesíláno dříve. 9

17 Tento popsaný postup je takovou zkratkou nejdůležitějších postupů v procesu udělování a schvalování investičních pobídek V celém správním řízení se jednotlivé kroky uskutečňují na několika úrovních a v několika rovinách. Veškeré kroky na sebe navazují a prolínají se. Přesný postup lze nalézt v zákoně o investičních pobídkách a dalších příslušných materiálech. 26 V rámci následného procesu realizace investice, je důležitá kontrola plnění podmínek a postupů investora příslušnými orgány. Pokud jsou zjištěny nějaké nedostatky, je investor vyzván k jejich napravení popřípadě k odnětí pobídek. 27 Grafické schéma postupu při udělování investičních pobídek je znázorněno v příloze Druhy investičních pobídek V odborné literatuře se setkáme s několika typy rozdělení investičních pobídek. Věnujme se nejdříve rozdělení pobídek dle organizace OECD. Ta rozlišuje tři základní druhy: 28 a) finanční, b) fiskální, c) ostatní Finanční pobídky V rámci těchto pobídek stát poskytuje finanční prostředky přímo firmám. Udělené prostředky slouží především k přilákání a k financování nových přímých zahraničních investic (PZI) nebo k uhrazení kapitálových popřípadě produkčních nákladů. Obvykle bývají poskytovány ve formě vládních grantů, vládních úvěru, státní účasti na financování a státního pojištění. Blíže jsou specifikovány v následující tabulce. 26 PETŘÍČEK, V.: Vývoj investičního prostředí v ČR, Dodona, Praha, 2003, s viz UNCTAD: World Investment report Investment, Trade and International Policy Arrangements, New York and Geneva, 1996, s

18 Tabulka 1: Finanční investiční pobídky Vládní granty Vládní úvěry Vládní účast na rizikovém kapitálu Vládní pojištění Tyto granty (přímé subvence) slouží ke krytí jednotlivých celků nebo části kapitálových, produkčních a marketingových nákladů, které souvisejí s investičním projektem. Jsou různé formy dotované úvěry, vládní garance za úvěry a exportní úvěry, které jsou poskytovány za zvýhodněných podmínek. Tyto prostředky bývají poskytovány u investic s vysokým rizikem např. joint venture se státní účastí. Poskytuje se za zvýhodněných podmínek, většinou na pokrytí určitých druhů rizik. Jde především o komerční riziko pohybu měnového kurzu, devalvace, ale i nekomerční rizika jako je vyvlastnění. Zdroj: UNCTAD World Investment Report (1996, s. 180) Fiskální pobídky Tyto pobídky představují přímé a nepřímé převody zdrojů centrální nebo místní vlády určené investorům a jsou uskutečňovány prostřednictvím daňového systému. Základním cílem těchto pobídek je snížení daňového zatížení investorů. Rozlišit je lze podle toho, ve které oblasti jsou uplatňovány. Týkají se zisku, kapitálu, práce, prodeje, přidané hodnoty, dovozu nebo vývozu. 29 Blíže jsou popsány v tabulce 1. Daňové pobídky, které jsou v následující tabulce uvedeny, mohou mít zajisté odlišný vliv na celkovou daň společnosti, jež platí mateřská firma, a to v závislosti na typu daňového systému země původu investora. Tabulka 2: Fiskální investiční pobídky Zisk Snížení daně z příjmu právnických osob (PO), daňové prázdniny, povolení převodu ztráty z období daňových prázdnin do období zisku a její následné odepsání od tohoto zisku. Kapitál Zrychlené odpisy a příspěvek na investice a reinvestice. Pracovní Snížení příspěvků na sociální pojištění, odpočet ze zdanitelných příjmů založený síla na počtu zaměstnanců nebo na výši jiných výdajů spojených s počtem prac. míst. Prodeje Snížení daně z příjmu PO založené na úhrnu celkových prodejů. Přidaná Snížení daně z příjmu PO nebo úvěry založené na podílu domácích operací hodnota na celkovém výrobku na základě přidané hodnoty domácími pracovníky. Jiné výdaje Snížení daně z příjmu PO, které jsou založené na různých výdajích jako např. na marketing nebo reklamu. Import Snížení či odpuštění cla na dovoz kapitálových statků, vybavení strojů, surovin, materiálu a jiných nezbytných vstupů pro výrobní proces. Export Zde jsou rozlišovány pobídky orientované na: a) vstupy Různé výjimky, snížení či odpuštění daňové povinnosti z určité exportní činnosti, odpuštění vývozních cel, úvěry spojené s exportní výkonností. b) výstupy Navrácení cla za dovážené suroviny a některých zařízení na základě vývozní výkonnosti podniku, různé kapitálové příspěvky na vývoz. Zdroj: UNCTAD World Investment Report (1996, s. 180) 29 UNCTAD: World Investment report Investment, Trade and International Policy Arrangements, New York and Geneva, 1996, s. 7 11

19 1.6.3 Ostatní pobídky V této skupině jsou zařazeny takové pobídky, které se nezahrnují do pobídek finančních a fiskálních. Jejich společnou charakteristikou je to, že zvyšují investorův užitek nefinančním způsobem. I tyto pobídky si blíže specifikujme v tabulce. Tabulka 3: Ostatní investiční pobídky Dotovaná infrastruktura Dotované služby Tržní prostředí Smlouvy o směně deviz Jedná se obstarání infrastruktury za nekomerční zvýhodněné ceny. Jde např. o pozemky, budovy, stavby, průmyslové zóny i o specifické druhy infrastruktury (jako je elektrická energie, telekomunikace, doprava atd.) Zahrnují asistenci, poradenství a pomoc v oblasti finanční, provádění a řízení investičních projektů, vypracování investičních studií. Patří sem i poskytování informací o trhu, o možnostech dodavatelů, zdrojích surovin, informace o vyspělosti infrastruktu Do této kategorie se řadí uzavírání vládních zakázek, uzavření trhu pro jiné importéry a podnikatele, garance monopolního postavení. Určují speciální měnový kurz na převody deviz, způsob převodu zahraničního dluhu za účast na základním jmění a eliminaci kurzového rizika pro zahraniční úvěry. Zdroj: UNCTAD World Investment Report (1996, s. 180) 1.7 Nejčastěji využívané pobídky v ČR Pokud se podíváme na systém investičních pobídek v České republice, tak je zřejmé, že se zde využívají kombinace všech výše zmíněných druhů pobídek. V rámci fiskálních pobídek jsou nejčastěji využívány daňové pobídky a co se týká finančních pobídek, tak nejčastější jsou pracovní pobídky. V rámci ostatních pobídek jsou často poskytovány za zvýhodněnou cenu pozemky vybavené infrastrukturou a dále zde můžeme zmínit i převody státních pozemků za zvýhodněnou cenu. Jak všichni víme, finanční pobídky zatěžují značnou měrou státní rozpočet ČR, ale je potřeba si uvědomit, že velký počet investorů by bez daňových prázdnin u nás neinvestoval. Agenturou CzechInvest jsou poskytovány v systému investičních pobídek tyto pobídky: 30 1) Ve zpracovatelském průmyslu se jedná o podpory: sleva na dani z příjmu právnických osob, 30 BusinessInfo.cz - Investiční pobídky: citace

20 podpora na vytvářená pracovní místa, podpora na školení a rekvalifikace, poskytnutí pozemku vybaveného infrastrukturou za zvýhodněnou cenu, převod pozemku ve vlastnictví státu za zvýhodněnou cenu. 2) Pro strategické služby a technologická centra se jedná o podpory: dotace na podnikatelskou činnost, dotace na školení a rekvalifikaci. Investoři, kteří v oblasti zpracovatelského průmyslu zavádějí novou výrobu nebo rozšiřují stávající výrobu, mohou získat investiční pobídku dle Zákona o investičních pobídkách. Pro investory investující v oblasti strategických služeb a technologických center platí pravidla vycházející z Rámcového programu Ministerstva průmyslu a obchodu ČR pro podporu technologických center a center strategických služeb. Pokud investoři realizují projekty v oblasti poskytování specifických služeb v oblastech s nezaměstnaností za uplynulá dvě pololetí vyšší než 14 %, mohou požádat o finanční podporu dle Programu na podporu tvorby nových pracovních míst Pobídky ve zpracovatelském průmyslu Investoři v oblasti zpracovatelského průmyslu, kteří zde zavádějí novou výrobu nebo rozšiřují stávající výrobu, mohou v případě investice vyšší než 50 milionů Kč získat investiční pobídky podle Zákona o investičních pobídkách č. 72/2000 Sb. ve znění platném od 2. července Podmínky a formy podpory 1) Sleva na dani z příjmu právnických osob - co se týká slevy na dani z příjmu PO, v ČR je v současné době sazba z daně z příjmu právnických osob 24 % a sleva na dani se poskytuje maximálně do výše stropu veřejné podpory po odečtení hmotné podpory na vytváření nových pracovních míst a rozdílu tržní a kupní ceny 31 CzechInvest - Zpracovatelský průmysl: citace

21 pozemku. Jsou představovány úplnou nebo částečnou slevou a to pouze 32, 33 do vyčerpání výše veřejné podpory. Obrázek 1: Aktuální regionální mapa veřejné podpory v ČR pro roky Tabulka 4: Vysvětlivky k regionální mapě Region Veřejná podpora Výplň Praha 0-10 % ( ) Černé zabarvení Jihozápad 36 % ( ) Šedé zabarvení 30 % ( ) Ostatní regiony 40% Bílé zabarvení Zdroj: CzechInvest - Resumé manuálu investičních pobídek pro sektor zpracovatelského průmyslu Maximální výše veřejné podpory, jimiž jsou financovány investiční projekty hlavně v oborech, jež nespadají pod kódy DG, DK, DL nebo DM dle odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ), se pohybuje okolo 75 % maximální výše veřejné podpory v jednotlivých regionech. Blíže jsou tyto obory specifikovány v následující tabulce CzechInvest - Resumé manuálu investičních pobídek pro sektor zpracovatelského průmyslu: citace Výše maximální veřejné podpory pro investiční projekty, jejichž uznatelné náklady nepřesahují 50 milionů EUR, se v případě malých podniků zvyšuje o 20% a v případě středních podniků o 10%. Maximální výše veřejné podpory pro investiční projekty, jejichž uznatelné náklady přesahují 50 milionů EUR, je upravena Pokyny pro regionální podporu viz

22 Tabulka 5: Maximální výše veřejné podpory dle oborů OKEČ průmyslu 100 % hodnoty stropu 75 % hodnoty stropu DG Chemický a farmaceutický průmysl DA Potravinářský a tabákový DB, DC Textilní, oděvní a kožedělný DD Dřevozpracující DK Výroba strojů a zařízení DE Papírenský DF Koksování, rafinérské zpracování ropy, DL Výroba elektrických a optických přístrojů výroba jaderných paliv, radioaktivních prvků a sloučenin DH Gumárenský a plastikářský DM Výroba dopravních prostředků DI Sklářský, keramický a stavební hmoty DJ Výroba kovů DN Ostatní obory Zdroj: CzechInvest - Resumé manuálu investičních pobídek pro sektor zpracovatelského průmyslu 2) Pobídky, které souvisejí se zaměstnaností, jsou hmotná podpora na nová pracovní místa a hmotná podpora na školení a rekvalifikaci. Obrázek 2: Hmotná podpora na pracovní místa a na rekvalifikaci dle regionů Z obrázku je zřejmé, že existují tři typy regionů podle nichž jsou přiznávány výše zmíněné podpory. Pro přesnější orientaci nám poslouží následující tabulka. Tabulka 6: Vysvětlivky k hmotné podpoře na pracovní místa a na rekvalifikaci dle regionů Typ Hmotná podpora na Hmotná podpora na Výplň regionu nové pracovní místo školení a rekvalifikaci A Kč 35 % nákladů na získání Šedá barva rekvalifikace B Žádná Žádná Cihlovitá C Žádná Žádná Bílá barva Zdroj: CzechInvest - Resumé manuálu investičních pobídek pro sektor zpracovatelského průmyslu 15

23 Hmotné podpory, které jsou uvedeny v tabulce, jsou vypláceny na základě dohody mezi Ministerstvem práce a sociálních věcí a investorem, jejichž podkladem je Rozhodnutí o příslibu investičních pobídek. Tyto podpory, které jsou obvykle vynakládány v prvních třech letech projektu, se poskytují především na nově vytvořená pracovní místa a na krytí nákladů na školení Pobídky pro technologická centra a centra strategických služeb V dubnu letošního roku byl aktualizován Rámcový program pro podporu technologických center a center strategických služeb na základě změny v evropské legislativě. Byl vyhlášen usnesením vlády ČR č. 217/ Předmětem zájmů technologických center jsou především pravidelné aktivity ve změně produktů, produkčních řad, výrobních procesů a technologií, které jsou ve výrobě hojně využívány. 37 Pobídky jsou směřovány do oborů jako je letectví a kosmonautika, kancelářské stroje, IT a telekomunikační technika, (mikro)elektronika, farmaceutika, vědecké přístroje, průmyslové elektrické stroje, motorová vozidla, motory, zařízení pro silniční dopravu, chemické výrobky, turbíny a zemědělské stroje. 38 Strategickými službami rozumíme služby mající vysokou přidanou hodnotu, vysoký podíl kvalifikované práce, úzkou návaznost na informační technologie, dále centra sdílených služeb, centra pro opravu špičkových technologií, centra zákaznické podpory (např. call centra") a další. 39 Strategickými službami jsou vybrané typy služeb především: 40 centra zákaznické podpory centra, které zajišťují příchozí i odchozí hovory, setkat se můžeme s centry technické podpory; tato centra zajišťují obsluhu zákazníků prostřednictvím u, faxu, internetu nebo telefonu, 35 CzechInvest - Resumé manuálu investičních pobídek pro sektor zpracovatelského průmyslu: citace CzechInvest - Technologická centra a centra strategických služeb: citace PETŘÍČEK, V.: Vývoj investičního prostředí v ČR, Dodona, Praha, 2003, s CzechInvest - Resumé rámcového programu pro podporu technologických center a center strategických služeb: citace PETŘÍČEK, V.: Vývoj investičního prostředí v ČR, Dodona, Praha, 2003, s viz

24 centra sdílených služeb zde dochází k centralizování podpůrných procesů v podniku ze všech poboček do jednoho /hlavního/ centra; jde především o finance, lidské zdroje, marketing, informační technologie a účetnictví, centra pro vývoj software zabývají se vývojem nového software, nových softwarových řešení, a to především pro zahraniční klientelu, expertní a řešitelská centra mají na starost implementaci IT systémů v dceřinných firmách ve skupině, outsourcing řízení telekomunikačních systémů, servisní centra oprava kancelářských strojů a počítačů, elektrických strojů a přístrojů, radiových, televizních a spojovacích zařízení a přístrojů atd Podmínky pro udělení podpor Příjemcem podpor může být domácí i zahraniční podnikatelský subjekt. Jakou částku musí příjemce vynaložit a jaký počet míst musí vytvořit, aby podporu získal nám udává následují tabulka. Tabulka 7: Podmínky pro získání podpory v oblasti technologických center a strategických služeb Minimální výše investice 10 milionů Kč Minimální počet nově vytvořených pracovních míst Centra pro vývoj software 20 Expertní a řešitelská centra Technologická centra 30 High-tech opravárenská centra 50 Centra sdílených služeb Centra zákaznické podpory 100 Zdroj: CzechInvest - Resumé rámcového programu pro podporu technologických center a strategických služeb Významnou skutečností je také to, že příjemce podpory musí splnit podmínky do tří let od Rozhodnutí o podpoře projektu a zachovat investici a pracovní místa po dobu nejméně pěti let. Dále příjemce nesmí zahájit práce na projektu před registrací Žádosti o podporu u agentury Czechinvest. Jako poslední důležitou věc zmiňme podmínku mezinárodní orientovanosti projektu v případě center strategických služeb CzechInvest - Resumé rámcového programu pro podporu technologických center a center strategických služeb: citace

25 Formy podpory a) Dotace na podnikatelskou činnost na tuto podporu má investor nárok každý rok, je poskytována na úhradu hrubých mezd zaměstnanců na nových pracovních místech včetně povinných odvodů zaměstnavatele na zdravotní pojištění, sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti. Podpora se čerpá do výše maximální hodnoty veřejné podpory používá se zde regionální mapa, jejíž obrázek nalezneme v kapitole Hodnota je stanovena procentem z uznatelných nákladů, k jejichž výpočtu se používá vzoreček A * B. 42, 43 BOX 1: Názorný příklad 44 Investor se např. rozhodne investovat v okrese České Budějovice, kde výše maximální podpory je 36 %. V prvním roce je měsíční hrubá mzda zaměstnance 25 tis. Kč a v druhém roce 20 tis. Kč. Investor se zaváže vytvořit 45 nových pracovních míst do konce třetího kalendářního roku od Rozhodnutí. Na základě těchto údajů nyní přistupme k výpočtu podle výše zmíněného vzorečku. Ukazatel A vypočteme: 25 tis. Kč krát 12 měsíců plus 20 tis. Kč krát 12 měsíců se rovná 300 tis. Kč plus 240 tis. Kč a to se rovná 540 tis. Kč. Ukazatel B je dán hodnotou 45 pracovních míst. Z toho vyplývá, že maximální výši podpory, kterou může investor získat dostaneme, když hodnotu 540 tis. Kč vynásobíme 45 (tj. počtem pracovních míst) a dále vynásobíme výší maximální podpory, tj. 0,36 (36 %) a získáme konečnou výši podpory a to je Kč. b) Dotace na školení a rekvalifikaci podrobněji se této formě podpory věnuje kapitola CzechInvest - Resumé rámcového programu pro podporu technologických center a center strategických služeb: citace Za písmeno A dosazujeme průměrnou hrubou mzdu, která připadá na jednoho nového zaměstnance za období dvou po sobě jdoucích kalendářních let spadajících do období počínaje Podáním žádosti o podporu a konče třetím kalendářním rokem následujícím po roce obdržení Rozhodnutí o podpoře projektu. Za písmeno B dosazujeme počet nově vytvořených pracovních míst po roce obdržení Rozhodnutí o podpoře projektu. 44 V příkladě budu vycházet z regionální mapy maximálních výší veřejných podpor zobrazené v kapitole

26 1.7.3 Pobídky pro tvorbu nových pracovních míst Tento druh pobídek je poskytován podle Programu pro podporu tvorby nových pracovních míst v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností. Tento program byl schválený vládou ČR Usnesením č. 566/2004 dne novelizovaným Usnesením č. 287/2006 ze dne 22. března Podrobněji jsou tyto pobídky popsány v kapitole CzechInvest - Program na podporu tvorby nových pracovních míst: citace

27 2 Přímé zahraniční investice S investičními pobídkami jsou v České republice nerozlučně spjaty přímé zahraniční investice (PZI). Investiční pobídky, které tvoří jeden z významných nástrojů hospodářské politiky, se významným způsobem podílejí na přilákání přímých zahraničních investic. Mají významnou roli v ekonomickém prostředí naší země, přispívají k hospodářskému růstu a podporují vznik nových pracovních míst. V rámci historie ČR se přímé zahraniční investice staly důležitým prvkem při složitém přechodu ze systému centrálně plánované ekonomiky na ekonomiku tržní. A proto je důležité, abychom si vymezili tento pojem. 2.1 Vymezení pojmu přímá zahraniční investice Z hlediska vymezení pojmu PZI existuje v odborné literatuře řada definic. Obecně se přímou zahraniční investicí rozumí vlastnictví majetku v dané zemi nerezidenty, jež jim umožňuje kontrolu a rozhodování nad podnikem na základě dostatečného podílu na celkovém majetku. Při posuzování, zda se jedná o PZI, jsou rozhodující zejména skutečnosti, mezi které lze jmenovat např. to, že investor je schopen aktivně se zúčastnit řízení a kontroly dané společnosti. PZI jsou z velké většiny založeny na vlastnictví cenných papírů podniku (především akcií) a zakládají dlouhodobý vztah a zájem investora získat plynulý výdělek z podnikání. Jako poslední skutečnost zmiňme, že PZI plynou do podnikatelských aktivit v zahraničí, tedy na aktivity, které investor uskutečňuje na území jiného státu, než je jeho mateřská země. 46 Dle definice a metodiky OECD a Evropského statistického úřadu EUROSTAT je za přímou zahraniční investici považována taková kapitálová struktura investice do zahraničí, jejíž důvodem je založení a udržování trvalých majetkových vztahů se zahraniční společností a v daném období je vykonáván zjevný vliv na řízení společnosti při současném splnění podmínky, že taková investice tvoří minimálně 10 % cílového základního kapitálu. Samozřejmě, že investice může tvořit až 100 % DVOŘÁČEK, J. a kol.: Strategická analýza vybraných faktorů podnikání v EU, Oeconomica, Praha, 2006, s viz

28 V právním prostředí České republiky je pro PZI nejvýznamnějším právním předpisem devizový zákon č. 219/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů, který uvolnil příliv zahraničního kapitálu do ČR a realizuje i jeho odliv. Devizový zákon vymezuje přímé zahraniční investice jako vynaložení peněžních prostředků nebo jiných penězi ocenitelných majetkových práv a jiných majetkových hodnot, jež vede k založení, získání nebo rozšíření trvalých ekonomických vztahů investujícího tuzemce nebo tuzemců jako osob jednajících ve shodě na podnikání v zahraničí nebo investujícího cizozemce na podnikání v tuzemsku, a to založením podniku nebo nabytím alespoň 10 % podílu na základním kapitálu společnosti. 48 Složení přímé zahraniční investice lze vyjádřit vztahem: 49 Přímá zahraniční investice = základní kapitál + reinvestovaný zisk + ostatní kapitál. za základní kapitál se považuje vklad nerezidenta do základního jmění společnosti, vklady v dceřiných společnostech a přidružených podnicích; za reinvestovaný zisk se rozumí podíl přímého investora (v poměru k přímé majetkové účasti) na zisku (ztrátě) sníženém o proplacené dividendy. Výpočet reinvestovaného zisku lze zjistit dle následujícího vztahu: Reinvestovaný zisk = zisk běžného roku po zdanění + nerozdělený zisk z předchozích let ztráta běžného roku neuhrazená ztráta z předchozích let dividendy do ostatního kapitálu se zahrnují přijaté a poskytnuté úvěry, a to včetně dluhových cenných papírů a dodavatelských úvěrů, mezi přímými investory a společnostmi, v nichž mají majetkovou účast, pobočkami a přidruženými podniky. Tyto vztahy jsou zachyceny v mezipodnikových pohledávkách a závazcích. 50 Při vymezení pojmu PZI se obvykle vychází z metodiky platební bilance IMF a systému národního účetnictví OECD. V mezinárodních komparacích je potřeba brát zřetel 48 Devizový zákon č. 219/ 1995 Sb _l=219/1995&PC_8411_ps=10#10821, citace KALÍNSKÁ, E.: Přímé zahraniční investice a jejich úloha v regionu střední a východní Evropy, VŠE, Praha, 1999, s viz

29 na možné odlišnosti ve vykazování mezi zeměmi i v čase. Proto existuje řada rozdílů ve vymezení PZI v metodice centrálních bank nebo národních statistických úřadů Teoretické přístupy k investování PZI Existuje mnoho důvodů, proč se přímé zahraniční investice uskutečňují. Některé z nich si vysvětleme trochu podrobněji Tradiční přístup Tradiční přístup je jedním z přístupů, který zohledňuje vliv relativních nákladů. Za stavební prvek tohoto přístupu je považován poměrně jednoduchý mikroekonomický model, jež odpovídá na otázku, jestli se vyplatí investovat do zahraničí a vyrábět tam. Zmíněný model vyplývá z následují rovnice: 52 C (Y) = c h Y h + c f Y f, kde Y = Y h + Y f C (Y) představují celkové náklady produkce, Y h Y f domácí resp. zahraniční produkci a c h c f marginální náklady domácí, resp. zahraniční produkce. Na základě tohoto modelu lze porovnat veličiny c h a c f, a tak zjistit, co je pro investora výhodnější. Nejnižších nákladů je dosahováno při dosažení rovnosti c h = c f. 53 Tento model lze využít při splnění těchto předpokladů: 54 existence dokonalé konkurence, výše investic v hostitelské zemi je závislá na velikosti místního trhu, rozložení rizika nebezpečí, že investor nedosáhne výnosu, který očekával, kapitál plyne ze zemí s nízkou mírou výnosnosti do zemí, ve kterých je tato míra vyšší. Za další pohled v rámci tradičního přístupu můžeme zmínit pohled, jež se opírá 55, 56 o komparativní výhody. Klasická teorie je dílem známého ekonoma Davida Ricarda. Z této teorie vyplývá, že země by se měli orientovat na výrobu a export takových komodit, 51 SRHOLEC, M.: Přímé zahraniční investice v České republice, Linde, Praha, 2004, s DVOŘÁČEK, J. a kol.: Strategická analýza vybraných faktorů podnikání v EU, Oeconomica, Praha, 2006, s viz viz HOLMAN, R.: Dějiny ekonomického myšlení, 3. vyd. Praha, C.H. Beck, 2005, s David Ricardo byl představitelem klasické politické ekonomie a jedním z jeho základních přínosů bylo objevení zákona komparativních výhod, který se stal základem klasické teorie mezinárodního obchodu a díky němuž Ricardo završil obhajobu politiky svobodného obchodu. 22