PĚSTOVÁNÍ GENETICKY MODIFIKOVANÝCH PLODIN V ČR
|
|
- Šimon Kučera
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 PĚSTOVÁNÍ GENETICKY MODIFIKOVANÝCH PLODIN V ČR koexistence různých forem zemědělství Sborník přednášek ze semináře pořádaného Ministerstvem zemědělství ČR a Českou zemědělskou univerzitou v Praze
2 OBSAH Geneticky modifikované organismy a jejich možné uplatnění v rostlinné výrobě 3 Jaroslava Ovesná Proč se pěstují geneticky modifikované plodiny - výsledky polních pokusů 14 Ladislav Kučera Vybrané agroekologické aspekty pěstování transgenních plodin 25 Josef Soukup, Josef Holec, Marie Čeřovská Geneticky modifikované organismy v ČR z hlediska zákona č. 219/2003 Sb., o oběhu osiva a sadby 34 Karel Říha Regulace GMO v České republice a Evropské unii 40 Zuzana Doubková Administrace žádostí pro geneticky modifikované potraviny a krmiva dle nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1829/ Martin Vošta Označování geneticky modifikovaných organismů 49 Martin Štěpánek Geneticky modifikované organismy a ekologické zemědělství 51 Martin Leibl Pravidla koexistence v rostlinné produkci 56 Marie Čeřovská
3 Geneticky modifikované organismy a jejich možné uplatnění v rostlinné výrobě GENETICKY MODIFIKOVANÉ ORGANISMY A JEJICH MOŽNÉ UPLATNĚNÍ V ROSTLINNÉ VÝROBĚ RNDr. Jaroslava Ovesná, CSc. Výzkumný ústav rostlinné výroby Abstrakt Genové inženýrství umožnilo vývoj hospodářsky významných rostlin s unikátními znaky a to způsobem, který není možný běžným křížením. Tyto geneticky modifikované rostliny mohou být v některých aspektech skutečným přínosem. Jedná se například o kukuřici odolnou vůči hmyzím škůdcům. V budoucnu se budou využívat i geneticky modifikované organismy (dále GMO) s pozměněnými vlastnostmi koncového produktu pro průmyslové využití, s lepší nutriční hodnotou nebo jako zdroje pro farmacii a medicínu. V Evropě se při uvolnění GMO do prostředí využívá princip předběžné opatrnosti. Legislativně jsou ošetřeny nároky na hodnocení případných rizik spojených s uvolněním jednotlivých GMO do prostředí a to rizika ekologická i zdravotní. Zohledňuje se jak funkce vneseného genu tak charakter příjemce. Ekologická rizika je třeba zvažovat pro každý region zvlášť a ČR podporuje projekty zaměřené na odhad možných rizik při uvolnění GMO do životního prostředí. Výsledky výzkumu se aplikují i pro tvorbu pravidel koexistence odlišných způsobů rostlinné výroby v ČR. Příkladem je projekt MZe QC Základní historická fakta Genové inženýrství umožnilo vývoj hospodářsky významných rostlin s unikátními znaky a to způsobem, který není možný běžným křížením. Postup zavádění cizorodých a rekombinantních genů se označuje jako transformace a produktem jsou geneticky modifikované organismy (dále GMO). Možnost genetických modifikací, usměrněných změn rostlinného genomu, se poprvé objevila v roce 1978, kdy bylo zjištěno, že konstantní část dědičné hmoty se předává z půdních bakterií Agrobacterium tumefaciens do dědičného základu rostlin. Rostliny jako objekt, který lze snadno regenerovat z jediné buňky ve zkumavce (in vitro), byly úspěšně transformovány již v 80. letech. Některé z nich byly dovedeny až do formy registrovaných odrůd. Tyto odrůdy se již významně uplatnily v systému rostlinné výroby. Nejznámějším příkladem je sója odolná vůči herbicidu 3
4 Geneticky modifikované organismy a jejich možné uplatnění v rostlinné výrobě Roundup, tzv. Roundup Ready sója. Nejvýznamnějšími geneticky modifikovanými (dále GM) druhy jsou obecně sója, kukuřice a bavlník a jejich plochy ve světě stále narůstají. Současné techniky biochemie a molekulární biologie umožňují identifikovat biosyntetické dráhy proteinů, obranných a detoxifikačních látek. Pomáhají objasňovat molekulární základy interakce rostliny a patogena. Rovněž je možné identifikovat geny, které kódují proteiny uvedených biosyntetických drah. Bylo tak možné izolovat geny, které podmiňují odolnost vůči herbicidům, hmyzím škůdcům nebo cytoplasmatickou sterilitu. Geny je možné izolovat z jakéhokoliv organismu, např. bakterie, a kombinovat ji ve zkumavce s regulačními úseky genu z jiného organismu, např. rostliny. Současné techniky dovolují vpravení takto upraveného genu (konstruktu) do cílové buňky a z ní odvodit celistvý organismus. Vzhledem k tomu je možné měnit některé vlastnosti daného druhu. Geneticky modifikované odrůdy vyšších rostlin První GM plodina byla uvolněna pro trh v r bylo to rajče s prodlouženou životaschopností nazvané FlavrSavr. Další, k herbicidům tolerantní a ke škůdcům rezistentní GM plodiny, hlavně sója, kukuřice, bavlník a řepka se na trhu objevily v roce v roce 2004 celková plocha, na které se pěstovaly GM odrůdy, činila km 2, což je asi dvacetinásobek zemědělské plochy v ČR. Každým rokem se tato plocha zvyšuje o více než 10%, Odrůdy odolné vůči herbicidům Od počátku zemědělství se farmáři museli potýkat s plevely na svých polích. V 19. století byly objeveny chemické látky (herbicidy), které omezují růst plevelů. Některé herbicidy zamezují růstu všech rostlin, jiné zabraňují růstu jen omezeného počtu rostlinných druhů. Určité rostliny jsou schopny přeměňovat (metabolizovat) díky svým enzymům některé herbicidy na neúčinné látky, další disponují enzymem, který je k účinku daného herbicidu necitlivý, další prostě herbicid nepřijmou. Podobně mohou na aplikaci herbicidů reagovat i některé mikroorganismy. Na podobném principu fungují i GM odrůdy vyšších rostlin tolerantní k herbicidům. Do jejich genomu byl vpraven gen, jehož produkt - enzym určitý herbicid metabolizuje nebo je ho schopen tolerovat. Dnes existuje řada herbicid tolerantních vyšších rostlin, do kterých byl přenesen gen 4
5 Geneticky modifikované organismy a jejich možné uplatnění v rostlinné výrobě z bakterií nebo jiných tolerantních rostlin. Nejznámějším případem je bezesporu navození odolnosti k herbicidu glyfosátu, který je složkou přípravku Roundup. Ten ovlivňuje enzym, který se účastní syntézy aromatických aminokyselin. Člověk takový enzym nemá, proto herbicid účinkuje jen na rostliny. První herbicid rezistentní rostlina byla vyvinuta již v r Jednalo se o tabák, odolný právě k Roundupu. Dalším příkladem je vnesení genu pro enzym fosfinotricin-acetyl transferázu (PAT), který zamezuje účinku herbicidu glufosinát, který je součástí přípravku Liberty nebo Basta. V současné době existuje řada herbicid rezistentních odrůd, které jsou používány v evropském a zejména světovém zemědělství (viz tab.1). Odolnost hospodářsky významných druhů rostlin k herbicidům a její široká aplikace v zemědělství je však zejména evropskou veřejností vnímána negativně a pro uvolnění GM odrůd do prostředí a do oběhu platí přísné regulace. Předností těchto GM tolerantních odrůd jsou nižší vstupy na ošetřování ploch. Tab. 1 - Příklady GM plodin tolerantních k herbicidům. Aktivní složka herbicidu Chlorsulfuron Isoxazol Oxynil Sulfonamid Odrůdy odolné k hmyzím škůdcům: plodina cukrová řepa, slunečnice kukuřice, řepka, sója bavlník, řepka řepka Vývoj GM plodin odolných k hmyzím škůdcům se zdál být ideálním vstupem a příspěvkem nových technologií k rozvoji rostlinné výroby. Každoroční ztráty zemědělství jsou díky škůdcům enormní. Zemědělci využívají k hubení škůdců účinné chemikálie. V 50.letech to bylo nechvalně známé DDT. To je nyní nahrazeno toxinem z bakterie Bacillus thuringiensis, který se používá ve formě postřiku. v zemědělství se využívá tzv. integrovaný systém ochrany rostlin, který zahrnuje biologickou ochranu rostlin v kombinaci se správně zvolenými osevními postupy, udržováním půdy apod. Byla vyvinuta řada postupů, které zabraňují napadání rostlinné produkce škůdci. Biotechnologie umožnila vyvinout rostliny, které odolávají hmyzu řádu Lepidoptera. Rostliny samy exprimují gen, který zabezpečuje produkci Bt toxinu. Gen byl přenesen z bakterií do kukuřice nebo brambor. Nyní je tento typ transgenních materiálů používán 5
6 Geneticky modifikované organismy a jejich možné uplatnění v rostlinné výrobě ve velkém rozsahu v USA nebo v Číně. Jsou výhodné zejména v oblastech, kde je napadení hmyzími škůdci více než významné. Navíc, Bt odrůdy trpí méně napadením plísněmi - houbami r. Fusarium. Při použití Bt plodin je nezbytné přesně dodržovat osevní postupy a další praktiky. Je totiž třeba zabránit možnému vzniku odolných škůdců. Proto se využívají obsevy nemodifikovanou plodinou a monitoruje se možný výskyt odolných škůdců. Proto má technologie i dosti silnou opozici. GMO druhé a třetí generace Dnes se v principu rozlišují skupiny GMO podle jejich využití. Lze rozlišit tři základní skupiny GM rostlin. První generace GM rostlin zahrnuje GM odrůdy, které jsou výhodné z hlediska zemědělské produkce (odolnost k herbicidům, odolnost ke škůdcům, ale i odolnost vůči virovým chorobám). Byly již zahájeny práce na vývoji odrůd s lepší tolerancí k suchu nebo účinnější utilizací živin. Takové GMO jsou přínosem zejména pro prvovýrobu. Druhá generace je typická změnou složení koncového produktu (lepší složení proteinů, změněné složení olejů, vyšší obsah vitaminů). Takovým příkladem je např. tzv. zlatá rýže s vyšším obsahem vitaminu A. Třetí generace by měla nalézt uplatnění ve farmaceutickém průmyslu a zdravotnictví (např. tzv. jedlé vakcíny, výroba některých ko- -faktorů, enzymů apod.). Uvedené GMO by měly umožnit efektivní uplatnění zemědělské produkce pro alternativní využití. GM rostliny mohou sloužit jako zdroje cenných surovin, mohou detoxifikovat zamořené plochy a předpokládá se jejich významné uplatnění ve farmaceutické výrobě. Uvolňování GM plodin do životního prostředí a do oběhu Pochopitelně každá nová technologie přináší i určitá rizika a genetické inženýrství nemůže být výjimkou. Hlavním a široce diskutovaným problémem je možnost ovlivnění životního prostředí a zejména biologické rozmanitosti (biodiversity). I když v řadě případů se zatím obavy nepotvrdily, přesto jsou odhady možných rizik při žádosti o uvolnění do prostředí uváděny. Možnosti případného zdravotního rizika jsou také seriózně zvažovány, i když dosud žádný případ zdravotních problémů při konzumaci geneticky modifikovaných potravin nebyl nikde ve světě prokázán, protože z tohoto hlediska jsou GM plodiny před uvolněním pro spotřebu velmi pečlivě testovány. 6
7 Geneticky modifikované organismy a jejich možné uplatnění v rostlinné výrobě Výzkum a používání GMO jsou u nás legislativně velmi dobře ošetřeny. Legislativa vychází z direktivy Evropského Parlamentu a Rady EU č. 18/2001/EC ze dne 21. března 2001 o záměrném uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí a o zrušení směrnice Rady č. 90/220/EEC a její Přílohy II, která uvádí podrobnější prováděcí pokyny pro její realizaci. Direktiva je základním předpisem EU v oblasti nakládání s GMO. Dle této směrnice byly převážně v 90.letech minulého století schváleny a uvedeny na trh v EU některé GM rostliny s odlišným využitím. Všechna dosud vydaná povolení pro uvádění na trh podle této směrnice se týkají dovozu GMO, pouze některá povolují dovoz i pěstování GM plodin v EU (viz tab. č. 2). Tab.č. 2 GM plodiny schválené v EU dle příslušných směrnic. GMO, produkt použití notifikátor, stát tabák tolerantní k herbicidu bromoxynil řepka olejka tolerantní k herbicidu glufosinátu amonnému, hybridní (MS1Bn x RF1Bn) sojové boby tolerantní k herbicidu glyfosátu čekanka částečně tolerantní k herbicidu glufosinátu amonnému, s pylovou sterilitou kukuřice s kombinovanou modifikací pro rezistenci vůči hmyzu (Bt endotoxin) a toleranci k herbicidu glufosinátu amonnému (Bt-176) řepka olejka tolerantní k herbicidu glufosinátu amonnému, hybridní (MS1 x RF1) nespecifikováno pěstování pro výrobu osiva, nikoli potravin nebo krmiv dovoz a zpracování pouze šlechtitelské účely včetně pěstování včetně pěstování SEITA Francie Plant Genetic Systems Británie Monsanto Británie Bejo-Zaden Nizozemsko Ciba-Geigy Francie Plant Genetic Systems Francie rozhodnutí EK, příp. člen. státu 94/385/EC 96/158/EC 96/281/EC 96/424/EC 97/98/EC 97/392/EC ale nevydáno konečné povolení ve Francii 7
8 Geneticky modifikované organismy a jejich možné uplatnění v rostlinné výrobě řepka olejka tolerantní k herbicidu glufosinátu amonnému, hybridní (MS1 x RF2) karafiáty se změněnou barvou květu řepka olejka tolerantní k herbicidu glufosinátu amonnému, jarní (Topas 19/2) kukuřice s kombinovanou modifikací pro rezistenci vůči hmyzu (Bt endotoxin) a toleranci k herbicidu glufosinátu amonnému (linie Bt 11) kukuřice tolerantní vůči herbicidu glufosinátu amonnému (linie T 25) kukuřice rezistentní vůči hmyzu (Bt endotoxin) (linie MON 810) karafiáty s prodlouženou trvanlivostí včetně pěstování dovoz a zpracování dovoz a zpracování včetně pěstování včetně pěstování Plant Genetic Systems Francie Florigene Nizozemsko AgrEvo Británie Novartis Británie AgrEvo Francie Monsanto Francie Florigene Nizozemsko 97/393/EC ale nevydáno konečné povolení ve Francii 1997 a 1998, povolení člen. státu 98/291/EC 98/292/EC 98/293/EC 98/294/EC 1998, povolení člen. státu Odhady nových typů GMO s využitím v EU- příklady (podle Institutu perspektivních studií při JRC EU Sevilla, 2003) do roku 2007: kukuřice odolná k herbicidům a hmyzu, brambory a sója s modifikovanými škroby a proteiny, plody s řízeným zráním do roku 2011: pšenice odolná k houbovým chorobám, plodiny odolné k virovým chorobám, plodiny s modifikovanými oleji po roce 2011: plodiny odolné vůči stresům, plodiny pro produkci molekul (molecular farming), modifikované obsahy ligninu ve škrobech 8
9 Geneticky modifikované organismy a jejich možné uplatnění v rostlinné výrobě Rizika při uvolňování GMO do prostředí Před uvolněním GMO do prostředí a do oběhu se zvažují možné interakce s ekosystémy a zdravím člověka. Účinky GMO na životní prostředí a zdraví lidí a zvířat by mohly být přímé a nepřímé, okamžité a opožděné. Přímými účinky se rozumí prvotní účinky na lidské zdraví nebo na životní prostředí, které jsou výsledkem působení GMO a neprojevují se příčinným řetězcem dalších událostí. Nepřímými účinky se rozumí účinky na lidské zdraví nebo životní prostředí, které se projeví příčinných řetězcem dalších událostí, jako např. interakcí s dalšími organismy, přenosem genetického materiálu nebo změnami v používání nebo nakládání. Pozorování nepřímých účinků může být časově opožděno. Proto se vyžaduje u GMO, které byly uvolněny do prostředí, tzv. monitoring. Při uvolňování GMO do prostředí je třeba hodnotit riziko, které souvisí s rostlinným druhem, který byl upraven jeho přirozená invazivita, schopnost přežívat v prostředí apod. a také s typem vneseného transgenu. Nežádoucí jsou např. geny, jejichž produkty degradují antibiotika, geny, které by zvyšovaly invazivitu druhu apod. Při odhadu rizika se zvažuje celá řada aspektů: GM plodiny by mohly pronikat do přírodních a zemědělských ekosystémů. GM plodiny by se mohly křížit s dalšími druhy a zvyšovat jejich plevelný charakter. GM plodin by mohly přispívat k horizontálnímu šíření transgenů. GM plodiny by mohly mít sekundární ekologické dopady. GM plodiny by mohly vést ke vzniku nových škůdců a nových onemocnění plodin. GM rostliny by mohly mít vliv na biodiverzitu. GM plodiny by mohly ovlivňovat genetickou čistotu dalších plodin. Významná je pravděpodobně hybridizace s planými příbuznými druhy, která provází produkci a šlechtění kulturních rostlin. Rovněž je třeba zvažovat rozdílné regionální podmínky. Každá země podle Cartagenského protokolu musí ověřit možnosti interakce případných GM odrůd podle místních podmínek s agro-ekosystémy. V ČR probíhá výzkum v souladu s mezinárodními závazky republiky za podpory MZe ČR (projekty NAZV ČR QC 0056, QC 1362) a Ministerstva životního prostředí (projekty VÚRV, VŠCHT, UMBR České Budějovice). 9
10 Geneticky modifikované organismy a jejich možné uplatnění v rostlinné výrobě Základní výsledky řešení projektu MZe ČR NAZV 1362 Lze předpokládat, že mimo GMO uvedených v tabulce 2 (uvolněných podle direktivy 90/1999/EEC se v ČR v prostředí budou vyskytovat GM formy brambor, lnu, hrachu a pšenice. Podklady pro odhad rizika při uvolnění transgeního lnu do životního prostředí v podmínkách ČR (majitel výsledků Agritec Šumperk) V rámci projektu byly ověřovány možnosti úniku transgenu do agro- -ekosystému nekontrolovaným přenosem pylu z GM lnu do netransgenního lnu setého přenosem pylu z GM lnu na Linum flavum, který jako jediný z planě rostoucích druhů na území ČR má stejný počet chromozómů jako len setý, při nekontrolovaném uvolňování semen při manipulaci se zralými rostlinami a osivem a při likvidaci odpadu po zpracování zralého GM lnu. Bylo zjištěno, že v podmínkách ČR dochází u L. usitatissimum k cizosprášení. Nebylo potvrzeno, že v podmínkách ČR může dojít k přenosu pylu z L. usitatissimum na L. flavum a ke vzniku fertilního potomstva. Semeno lnu z výdrolu, které zůstalo po sklizni na pozemku, a semeno ve zbytcích po zpracování rostlin lnu si neuchovalo ve sledovaných podmínkách klíčivost do dalších let. Podklady pro odhad rizika při uvolnění transgeního hrachu do životního prostředí v podmínkách ČR (majitel výsledků Agritec Šumperk) V rámci projektu byly ověřovány možnosti úniku transgenu do agro- -ekosystému. Výsledky polního testování potvrdily, že podíl cizosprášení je u kulturního hrachu extrémně nízký. Z monitorovaných druhů hmyzu nelze zcela vyloučit potenciální možnost přenosu pylu s následným opylením pozdnějších jedinců zejména v případě zrnokaza hrachového (Bruchus pisorum). Podle LOENNIGA (1985) by předpokladu, že u původních hrachů byl přenos pylu zprostředkováván hmyzem, odpovídalo i morfologické uspořádání květu. Z výsledků vyplývá, že GM hrách představuje z hlediska úniku pylu zanedbatelné až nulové ekologické riziko a poměrně malá prostorová izolace umožní bezproblémovou koexistenci pěstování GM hrachu a nemodi- 10
11 Geneticky modifikované organismy a jejich možné uplatnění v rostlinné výrobě fikovaného hrachu (standardní versus ekologické zemědělství). Tato situace by se mohla změnit, pokud by se genetickou transformací dramaticky změnila biologie kvetení a mechanismus opylování hrachu (morfologie květu, zvýšení podílu cizosprášení aj.). Podklady pro odhad rizika při uvolnění transgení pšenice do životního prostředí v podmínkách ČR (majitel výsledků VURV Praha a Botanický ústav AV ČR Průhonice, vědecký článek v tisku). Bylo předpokládáno modelové řešení odhadu míry rizika při uvolnění GM odrůd pšenice do prostředí a do oběhu s ohledem na vytrvalé příbuzné druhy. Bylo prokázáno, že v ČR se na řadě lokalit vyskytuje E. intermedia, které může sloužit jako můstek pro přenos transgenu z T. aestivum do E. repens (pýr plazivý). Možnost takové přenosu byla potvrzena i v rámci řešení projektu technikami molekulární biologie. v lokalitách s výskytem E. intermedium by zřejmě nebylo vhodné doporučovat pěstování GM forem pšenice zejména herbicid rezistentních. Podklady pro odhad rizika při uvolnění transgeního bramboru do životního prostředí v podmínkách ČR (majitel výsledků VURV Praha a JU České Budějovice) Jsou k disposici data o riziku spojeném s pěstováním GM brambor v ČR: přetrvávání transgenních brambor v podmínkách ČR za povětrnostních podmínek minulých let je minimální, přenos transgenů prostřednictvím pylu do netrasgenních odrůd je v podmínkách ČR málo pravděpodobný, při dodržení správné agrotechniky riziko poškození životního prostředí limituje k nule, jsou k dispozici data pro pozdější porovnání ovlivnění populací hmyzu pěstováním GM brambor (např. s Bt endotoxinem). Rizika přenosu transgenů do plevelných druhů a možnost vzniku plevelů odolných k herbicidům (majitel výsledků VÚRV Praha a BU AV ČR Průhonice) Na našem území byl prokázán nejvyšší počet plevelů včetně výskytu plošného s rezistencí vůči triazinům. Riziko toku genů z vybraných plodin 11
12 Geneticky modifikované organismy a jejich možné uplatnění v rostlinné výrobě do planých a nově introdukovaných druhů nehrozí, neboť rezistence vůči triazinům u všech dosud u nás prokázaných plevelů je podmíněna změnami v chloroplastové DNA a přenáší se pouze po mateřské linii. Byla prokázána rezistence vůči sulfonylmočovinám a imazapyru podmíněná změnami v jaderné DNA u cizího expanzivního plevele Kochia scoparia, nepředpokládáme možnost křížení s žádnou plodinou ani plevelem. Na vybraných lokalitách intenzivně ošetřovaných herbicidy a s výskytem introdukovaných druhů (železnice) je mapován výskyt rezistentních a zavlečených plevelů s podezřením na rezistenci. Plevele s rezistencí vůči glyphosatu nebyly na našem území prokázány. Nebyl prokázán ani výskyt rezistentních plevelů Papaver rhoeas a Lactuca sativa. Odhad rizika vzniku plevelů rezistentních k herbicidům v souvislosti s využívání technologií nutných k ošetřování porostů GM odrůd s odolností k herbicidům (majitel výsledků VÚRV Praha) V ČR byl zjištěn výskyt 12 plevelů rezistentních vůči atrazinu, mutace byla potvrzena u Solanum nigrum - substituce glycinu za serin v poloze 264 aminokyselinového řetězce proteinu Dl fotosystému II. u Kochia scoparia rezistentní vůči imazapyru a sulfonylmočovinám potvrzena mutace v kodónu 574 genu acetolaktát syntázy, záměna leucinu za tryptofan. Monitorován je výskyt plevelů s podezřením na rezistenci na území ČR. Testovány jsou plevele na rezistenci ve vytipovaných lokalitách každoročně ošetřovaných stejnou účinnou látkou a sledovány změny plevelných společenstev na těchto lokalitách. Kukuřice nebyla předmětem studia. Příbuzné plané druhy v ČR neexistují a zrna kukuřice v přírodních a polních podmínkách nepřečkávají zimu. Jediné nebezpečí, které tato kukuřice představuje, je nebezpečí sprášení s ekologicky pěstovanými odrůdami kukuřice a z toho vyplývající možnost příměsi GMO v ekologicky pěstovaných odrůdách. Složitější je situace u řepky, která má na našem území řadu příbuzných plevelných druhů. 12
13 Geneticky modifikované organismy a jejich možné uplatnění v rostlinné výrobě Závěry: Konečné závěry bude možno učinit až v širších souvislostech se zohledněním koexistence odlišných způsobů rostlinné výroby. z pohledu jednotlivých GM plodin vyplývá, že pěstování GM kukuřice tolerantní k herbicidu Roundup je ekologicky vhodnější, než pěstování konvenční kukuřice a její ošetřování běžně užívaným herbicidem (Atrazin). Naopak, pěstování GM řepky a řepy, tolerantních k herbicidu Liberty, je ekologicky méně vhodné, než pěstování konvenčních plodin. Studie připouštějí, že by se tyto GM plodiny mohly pěstovat v omezeném rozsahu, ale nebylo by dobré, aby se na určitém území staly převládajícími. Poděkování: Příspěvek byl připraven jako PUV projektu MZe ČR QC1362. Na vývoji výsledků se podíleli VÚRV Praha (RNDr. J.Ovesná, CSc., Ing.L.Kučera, CSc., RNDr. D.Chodová, CSc.), Agritec Šumperk s.r.o. (RNDr.M.Griga, CSc., ing.e.tejklová, CSc.), BU AV ČR (RNDr.F.Krahulec, CSc.), JU České Budějovice (Doc. Ing.J.Diviš, CSc., Doc. E.Dolanská CSc., Doc. RNDr. M.Ondřej, CSc.) Kontakt na autora příspěvku: RNDr. Jaroslava Ovesná, CSc. Výzkumný ústav rostlinné výroby, Drnovská 507, Praha 6 Ruzyně ovesna@vurv.cz, tel
14 Proč se pěstují geneticky modifikované plodiny - výsledky polních pokusů PROČ SE PĚSTUJÍ GENETICKY MODIFIKOVANÉ PLODINY - VÝSLEDKY POLNÍCH POKUSŮ Ing. Ladislav Kučera, CSc. Výzkumný ústav rostlinné výroby Abstrakt Podpora vývoje a zavádění nových technologií v řadě vyspělých zemí i zemí rozvojových se projevila v prudkém nárůstu praktického využití biotechnologických metod a postupů genetického inženýrství v agrárním sektoru. Vývoj a využití geneticky modifikovaných organismů je toho dokladem. Lze konstatovat, že v posledních letech je zaznamenáván jeden z nejrychlejších trendů růstu pěstebních ploch geneticky modifikovaných plodin v globálním měřítku. Prezentované výsledky projektu NAZV QC 0056 dokumentují cílenou experimentální bázi, nejen pro posouzení biologické bezpečnosti, ale i pro sestavení pokynů pro pěstitele geneticky modifikovaných odrůd tak, jak vyžaduje doporučení Komise EU. Přehled současného stavu pěstování GM plodin FAO (Food and Agricultural organization of UN) se ve své květnové zprávě z roku 2004 ( staví k uplatnění geneticky modifikovaných (dále GM) - transgenních rostlin (GMO) v zemědělství positivně, ale samozřejmě oprávněně zdůrazňuje, že Biotechnologické zemědělství není universálním lékem na problémy současného zemědělství. To ostatně vyplývá již ze samotného názvu zprávy The gene revolution: great potential for the poor, but no panacea (Genová revoluce: naděje pro chudé, ale ne všelék). Biotechnologie by tedy měla doplňovat dosavadní zemědělské přístupy, ale ne je nahrazovat. V současné době je v rámci uvolňování geneticky modifikovaných vyšších rostlin do životního prostředí přibližně 260 hlavních znaků, které jsou modifikovány. Zahrnují jak morfologické tak i biochemické změny, které mají za cíl zvýšit užitnou hodnotu nových odrůd kulturních rostlin pro pěstitele, ale i pro konečného spotřebitele. Rostoucí počet experimentů je doprovázen i rostoucím počtem GM odrůd uvolňovaných i pro účely pěstování v polních podmínkách. 14
15 Proč se pěstují geneticky modifikované plodiny - výsledky polních pokusů Podpora vývoje a zavádění nových technologií v řadě vyspělých zemí i zemí rozvojových se projevila v prudkém nárůstu praktického využití biotechnologických metod a postupů genetického inženýrství v agrárním sektoru. Vývoj a využití GMO je toho dokladem. Lze konstatovat, že v posledních letech je zaznamenáván jeden z nejrychlejších trendů růstu pěstebních ploch GM plodin v globálním měřítku. Ze zprávy instituce International Service for the Acquisition of Agri- -Biotech Application (ISAAA) se dozvíme, že celosvětově plochy transgenních (t.j. geneticky modifikovaných) plodin v r vzrostly o 20 % ve srovnání s r a dosáhly již 81 milionů hektarů a jsou pěstovány 8,25 miliony farmářů v 17 zemích (proti 6 milionům farmářů v 16 zemích v r. 2002). Zhruba 99 % transgenních plodin je pěstováno v 14 zemích (s více než ha GM). Na prvém místě jsou to USA s 47,6 miliony hektarů (59 % celosvětové plochy GM plodin), následuje Argentina s 16,2 miliony hektarů (20 %), Kanada se 5,4 miliony hektarů (6 %), Brazilie se 5 miliony hektarů (6 %), Čína se 3,7 miliony hektarů (5 %), Paraguay s 1,2 mil. ha (2%), Indie s 0,5 mil ha (1%) a Jihoafrická republika s 0.5 miliony hektarů (1 %) a dále Uruguay, Austrálie, Rumunsko, Mexiko, Španělsko a Filipíny. v EU má významnější plochy oseté transgenními plodinami jen Španělsko s ha Bt-kuřice ( ha v r. 2002). Důležité je si také uvědomit, že celosvětově obdělávané plochy transgenních plodin připadají z valné části na čtyři významné komodity. Transgenní sója zaujímá 60 % pěstebních ploch transgenních plodin (48.4 milionů hektarů) a okolo 56 % světové produkce. Transgenní bavlník zaujímá 28 % plochy (32 milionu hektarů). Na třetím místě je transgenní kukuřice pěstovaná na 14 % ploch transgenních odrůd (19,3 milionu hektarů). Čtveřici nejpěstovanějších transgenních plodin uzavírá řepka (19 % plochy, 23 miliony hektarů GM odrůd). Podle předpovědi ISAAA plochy pěstovaných transgenních plodin přesáhnou 100 milionů hektarů během následujících pěti let a rozšíří se do dalších zemí. Trend zvyšování zájmu společností zavádět GM odrůdy do výrobní praxe lze dokumentovat i z přehledů žádostí o uvolnění na trh, či na povolení experimentů s GM plodinami (viz následující tabulky). 15
16 Proč se pěstují geneticky modifikované plodiny - výsledky polních pokusů Tab. 1 Seznam žádostí podaných podle nařízení (EC) 1829/200 a posuzovaných EFSA: Číslo přihlášky EFSA-GMO- -UK EFSA-GMO- -NL EFSA-GMO- -DE EFSA-GMO- -UK Platná přihláška Kontrola úplnosti podkladů, EFSA EFSA-GMO- -UK EFSA-GMO- -UK EFSA-GMO- -BE EFSA-GMO- -UK EFSA-GMO- -UK EFSA-GMO- -UK Event/Druh NK603 x MON810 Kukuřice 1507 kukuřice MON863 x MON810 kukuřice Rýže LLRÝŽE x NK603 kukuřice MON863 x NK603 kukuřice MON863 x MON810 x NK603 kukuřice H7-1 Sugar Řepa MON 531 x MON 1445 Bavlna MON a MON x MON 1445 Bavlna Nová/přeformulovaná přihláška Určení oblasti použití Nová přihláška Potravina, krmivo Přepracovaná přihláška (původně podaná podle Článku 4 Nařízení (EC) No 258/97) Potravina Nová přihláška Potravina, krmivo Nová přihláška Potravina, krmivo Nová přihláška Potravina, krmivo Nová přihláška Potravina, krmivo Nová přihláška Potravina, krmivo Nová přihláška Potravina, krmivo Nová přihláška Potravina, krmivo Nová přihláška Potravina, krmivo Současný stav Kontrola úplnosti podkladů, EFSA Platná přihláška Platná přihláška Platná přihláška Platná přihláška Kontrola úplnosti podkladů, EFSA Kontrola úplnosti podkladů, EFSA Kontrola úplnosti podkladů, EFSA 16
17 Proč se pěstují geneticky modifikované plodiny - výsledky polních pokusů Tab. 2 Uvolnění GP do životního prostředí podle Směrnice 2001/18/EC projektů nahlášených po (od počet nahlášených experimentů v rámci EU činil 210) Číslo přihlášky Stát Zveřejněno Název instituce nebo firmy B/PL/05/ CON Polsko 01/04/2005 Pioneer Hi-Bred Services GmbH Název projektu Testing of genetically modified maize tolerant to glyphosate herbicide B/CZ/05/642 Česká rep. 31/03/2005 BASF (Czech) spol. s r.o. B/DK/05/01 Dánsko 31/03/2005 DLF-Trifolium Dansk Planteforćdling v. Vibeke Meyer B/FR/05/04.01 Francie 31/03/2005 Monsanto Agriculture Francie S.A.S B/FR/05/04.02 Francie 31/03/2005 Monsanto Agriculture Francie S.A.S Release into the environment of genetically modified potatoes with an altered starch composition GENETICALLY MODIFIED ROUND UP READY FODDER BEET (A5/15) IN DANISH FIELD TRI- ALS Five year field trials programme ( ) for development of genetically modified maize MON protected against Corn Root Worm (Diabrotica virgifera) and tolerant to glyphosate Five year field trials programme ( ) for development of genetically modified maize MON x MON 810 protected against certain Coleopteran and Lepidopteran insects and tolerant to B/ES/05/14 Španělsko 18/03/2005 Instituto Valenciano de Investigaciones Agrarias glyphosate herbicide. B/ES/05/12-CON Španělsko 18/03/2005 Dow AgroSciences Testing of coleopteran and lepidopteran insect resistant and two herbicide tolerant maize hybrids. Environmental impact assessment of transgenic grapevines and plums on the diversity and dynamics of virus populations. 17
18 Proč se pěstují geneticky modifikované plodiny - výsledky polních pokusů B/ES/05/15 Španělsko 18/03/2005 PIONEER HI-BRED ŠPANĚLSKOS.L. Testing of genetically modified maize resistant to certain Coleopteran insects and tolerant to herbicides. B/ES/05/16 Španělsko 18/03/2005 PIONEER HI-BRED ŠPANĚLSKOS.L. Testing of maize varieties resistant to certain Lepidopteran and Coleopteran insects and tolerant to a herbicide. B/ES/05/17 Španělsko 18/03/2005 PIONEER HI-BRED ŠPANĚLSKOS.L. Testing of maize resistant to certain Coleopteran and Lepidopteran insects and tolerant to herbicides. B/ES/05/18 Španělsko 18/03/2005 PIONEER HI-BRED ŠPANĚLSKOS.L. Testing of maize varieties resistant to certain Coleopteran insects and tolerant to a herbicide. B/ES/05/19-CON Španělsko 18/03/2005 PIONEER HI-BRED Testing of maize tolerant to glyphosate herbicide. ŠPANĚLSKOS.L. B/ES/05/20-CON Španělsko 18/03/2005 PIONEER HI-BRED Testing of maize tolerant to glyphosate herbicide. ŠPANĚLSKOS.L. B/ES/05/21 Španělsko 18/03/2005 Syngenta Seeds SA Field trials of maize resistant to insects. Event Bt11Španělsko B/DE/04/161 Německo 18/03/2005 Institute of Environmental Research (Bioeties logy V) against the Western corn root worm Diabrotica Biosafety research of new transgenic Bt-maize varilogy virgifera: development and evaluation of monitoring methods B/ES/05/02 Španělsko 03/03/2005 PIONEER HI-BRED ŠPANĚLSKOS.L. Testing of 1507 maize varieties resistant to certain Lepidopteran insects and tolerant to glufosinate-ammonium herbicide. B/ES/05/03 Španělsko 03/03/2005 PIONEER HI-BRED ŠPANĚLSKOS.L. Testing of NK603 maize varieties tolerant to glyphosate herbicide. B/ES/05/04 Španělsko 03/03/2005 PIONEER HI-BRED ŠPANĚLSKOS.L. Testing of genetically modified maize resistant to certain Lepidopteran insects and tolerant to two herbicides. 18
19 Proč se pěstují geneticky modifikované plodiny - výsledky polních pokusů B/ES/05/05 Španělsko 03/03/2005 PIONEER HI-BRED ŠPANĚLSKOS.L. Testing of maize varieties tolerant to glyphosate herbicide and resistant to certain Lepidopteran insects. B/ES/05/06-CON Španělsko 03/03/2005 Dow AgroSciences Official trials for registration of maize varieties resistant to certain Lepidopteran insect pests. B/ES/05/07 Španělsko 03/03/2005 PIONEER HI-BRED ŠPANĚLSKOS.L. Testing of 1507 maize varieties resistant to certain Lepidopteran insects and tolerant to glufosinate-ammonium herbicide. B/ES/05/08 Španělsko 03/03/2005 PIONEER HI-BRED ŠPANĚLSKOS.L. Testing of NK603 maize varieties tolerant to glyphosate herbicide. B/ES/05/10 Španělsko 03/03/2005 PIONEER HI-BRED ŠPANĚLSKOS.L. Testing of genetically modified maize resistant to certain Lepidopteran insects and tolerant to two herbicides. B/ES/05/11 Španělsko 03/03/2005 Procase Semillas Preliminary trials with maize varieties resistant to B/NL/04/02 Nizozemí 24/02/2005 Plant Research International - Dept. Genetics and Breeding certain Lepidopteran insect pests. Evaluation of non-flowering genetically modified apple trees with increased resistance to fungi in the field. Remark NL: This is a continuation of permit B/NL/02/03. B/NL/04/04 Nizozemí 24/02/2005 AVEBE Multiplication and field testing of transgenic potatoes altered in their carbohydrate metabolism, resulting in amylose-free tubers. B/FR/05/02.02 Francie 23/02/2005 Biogemma Testage de maďs génétiquement modifiés tolérants ŕ un herbicide B/FR/05/02.03 Francie 23/02/2005 Biogemma Field experimentation of a genetically modified corn with improved photosynthesis performances under drought conditions 19
20 Proč se pěstují geneticky modifikované plodiny - výsledky polních pokusů B/FR/05/03.01 Francie 23/02/2005 Pioneer Genetique Sarl Testing of genetically modified maize resistant to certain Coleopteran and Lepidopteran insects and tolerant to two herbicides (59122x1507xNK603 maize) B/FR/05/03.02 Francie 23/02/2005 Pioneer Genetique Sarl Testing of genetically modified maize resistant to certain Coleopteran insects and tolerant to two herbicides (59122xNK603 maize) B/FR/05/03.03 Francie 23/02/2005 Pioneer Genetique Sarl Testing of maize tolerant to glyphosate herbicide B/FR/05/03.04 Francie 23/02/2005 Meristem Therapeutics Pluriannuals field experimentations of genetically modified maize expressing monoclonal antibodies B/HU/05/01/1 Maďarsko 16/02/2005 Pioneer Hi-Bred Maďarsko Ltd. B/HU/05/01/2 Maďarsko 16/02/2005 Pioneer Hi-Bred Maďarsko Ltd. B/HU/05/01/3 Maďarsko 16/02/2005 Pioneer Hi-Bred Maďarsko Ltd. RM2 and RM3 for medical uses in cancerology. Trial program for the testing of 1507 genetically modified maize varieties resistant to certain Lepidopteran insects and tolerant to glufosinate-ammonium herbicide Program of field agronomic trials and registration trials with NK603 maize varieties tolerant to glyphosate herbicide Program of field agronomic trials and registration trials with NK603xMON810 maize varieties tolerant to glyphosate herbicide and resistant to certain lepidopteran insects B/FI/05/1MB Finsko 16/02/2005 University of Joensuu Environmental risks of birch genetically modified to B/DE/04/158 Německo 16/02/2005 Institute of Plant Genetics and Crop Plant Research (IPK) be sterile. Aimed increase of protein content of fodder pea by changing of planta own gene expression 20
21 Proč se pěstují geneticky modifikované plodiny - výsledky polních pokusů B/PL/05/02-01 Polsko 16/02/2005 Pioneer Hi-Bred Services GmbH B/DE/04/160 Německo 04/02/2005 Institut für Pflanzengenetik und Kulturpflanzenforschung Gatersleben (IPK) Trialing of 1507 maize varieties. Evaluation of transgenic potato as bioreactor for production of recombinant spider silk under field conditions B/FR/05/01.01 Francie 27/01/2005 Biogemma Field experimentation of a genetically modified maize. Functional validation of a gene involved in nitrogen efficiency and grain filling. B/FR/05/01.02 Francie 27/01/2005 Pioneer Genetique Sarl Testing of 1507 maize varieties B/FR/05/01.03 Francie 27/01/2005 Pioneer Genetique Sarl Testing of NK603 maize varieties B/FR/05/01.04 Francie 27/01/2005 Pioneer Genetique Sarl Testing of genetically modified maize resistant to certain Lepidopteran insects and tolerant to two herbicides (1507xNK603 maize) B/FR/05/01.05 Francie 27/01/2005 Pioneer Genetique Sarl Testing of genetically modified maize tolerant to an herbicide and resistant to certain Lepidopteran insects (NK603xMON810 maize) B/FR/05/02.01 Francie 27/01/2005 Meristem Therapeutics Pluriannuals field experimentations of genetically modified corn expressing a gastric lipase for medical B/SE/05/450 Švédsko 20/01/2005 Plant Science Švédsko AB B/HU/04/12 Maďarsko 19/01/2005 Dow AgroSciences Maďarsko Kft. uses. Potato with improved resistance to Phytophthora Field trial program of genetically modified corn hybrids containing resistance to certain Coleopteran and Lepidopteran insects and tolerance to two herbicides. 21
22 Proč se pěstují geneticky modifikované plodiny - výsledky polních pokusů Z uvedeného přehledu je zřejmé, že v nejbližší budoucnosti lze očekávat další prudký nárůst pěstování GM plodin i v rámci EU a pravděpodobně i v ČR. Výhled budoucích aplikací a rozšiřování pěstebních ploch GM plodin bude následně vyžadovat kooperaci pěstitelů a uživatelů GM, tak aby byla zajištěna jejich koexistence s ostatními systémy zemědělské produkce. V zásadě musí mít zemědělci možnost pěstovat ten typ zemědělských plodin, který si zvolili, ať už jsou to GM plodiny, konvenční nebo ekologické plodiny. Žádný z těchto typů zemědělského hospodaření by neměl být v EU vyloučen. Koexistence znamená schopnost zemědělců vybrat si mezi výrobou konvenční, ekologickou nebo založenou na GM plodinách, při dodržování všech zákonných povinností značení a standardů čistoty. Podle postupu daného směrnicí 2001/18/EC, povolení uvolňování do životního prostředí musí předcházet rozsáhlé hodnocení zdravotního a environmentálního rizika. Výsledkem hodnocení rizika může být jeden z těchto závěrů: je zjištěno nezvládnutelné riziko pro životní prostředí nebo zdraví. V těchto případech se povolení neuděluje, není zjištěno žádné riziko pro životní prostředí nebo zdraví. v těchto případech se povolení uděluje, aniž by byla vyžadována další opatření kromě těch, která jsou výslovně stanovena zákonem, rizika jsou zjištěna, ale mohou být zvládnuta odpovídajícími opatřeními (například fyzickou izolací a/nebo dohledem). v tomto případě je v povolení obsažena povinnost uplatňovat opatření ke zvládnutí rizika. Jestliže je zjištěno riziko pro životní prostředí a nebo zdraví až poté, co bylo vydáno povolení, může být zahájeno řízení k ukončení platnosti povolení nebo ke změně jeho podmínek v souladu s ochrannou doložkou podle článku 23 směrnice (2001/18/EC). Vybrané základní výsledky řešení projektu MZe ČR NAZV QC0056 Zlepšování kvality a bezpečnosti potravin, hodnocení užitku a rizik geneticky modifikovaných organismů patří mezi dlouhodobé strategické směry výzkumu ve VÚRV. Základním principem je poskytnout vědecky podložené údaje nezbytné při hodnocení rizik spojených s uvolňováním GMO do životního prostředí a do výrobní praxe. 22
23 Proč se pěstují geneticky modifikované plodiny - výsledky polních pokusů Jak nahlížet na možné uvolnění GM pšenice do prostředí je otázkou, kterou měl napomoci vyřešit i projekt Ministerstva zemědělství České Republiky NAZV QC 0056 Vývoj metod pro identifikaci a monitorování transgenů v rostlinných materiálech a odvozených produktech. Cílem projektu bylo, kromě jiných dat, poskytnout vědecky podložené údaje o dálkovém přenosu pylu a podílu cizosprášení u pšenice pro potřeby posouzení biologické bezpečnosti a pro návrh pěstebních opatření při uvolňování GM odrůd pšenice v České republice. Východiska při posuzování rizik: Pohled na uvolňování GM odrůd musí být nestranný a podložený odpovídajícími vědecky podloženými daty. Významné místo v procesu zavádění GM odrůd do provozní pěstitelské praxe je spatřováno v zajištění rovnocennosti pěstebních systémů. Přítomnost semen GM odrůd v osivu konvenčních odrůd je jedním z významných faktorů rozhodujících o akceptovatelnosti partie osiva, ale následně často předurčuje i obchodní uplatnění sklizeného produktu. Přítomnost GM v osivech a sádi zemědělských plodin je v současnosti podrobena nařízením EU Regulation (EC) N 1829/2003. Pro tuto oblast byly již v roce 2001 navrženy příslušné limity Vědeckým výborem pro rostliny EU (The opinion of the Scientific Committee of Plants (SCP) viz Pro posouzení míry dálkového přenosu pylu a cizoprášení u pšenice byl navržen experiment s monitorováním přenosu genů z donorové do recipientní odrůdy založený na netransgenních odrůdách s vhodnými morfologickými znaky, odrůda Košútka (Triticum aestivum L. var. ferrugineum (ALEF.) MANSF.) červenoklasá a osinatá jako donor, odrůdy Astella a Rexia (Triticum aestivum L. var. lutescens (ALEF.) MANSF.), obě bílé holice, jako recipientní odrůdy. Na části pokusných ploch byl aplikován gametocid Genesis, který eliminuje produkci vitálního pylu u ošetřených rostlin a tím je umožňuje oplození kvítků klasu pylem z donorových rostlin. Dálkový přenos pylu a míra cizosprášení byla vyhodnocena jako podíl rostlin s dominantním markerem v potomstvech rostlin sklizených v definovaných vzdálenostech od zdroje pylu. Údaje z parcel neošetřených gametocidem poskytly odhad realizovaného cizosprášení v podmínkách kompetice s fertilním pylem recipientních rostlin. z výsledků je zřejmé, že dolet vitálního pylu, schopného opylení 23
24 Proč se pěstují geneticky modifikované plodiny - výsledky polních pokusů i oplození, je možno dokumentovat i na vzdálenost 100m, v závislosti na orientaci recipientních ploch vzhledem ke zdroji pylu. Úroveň cizosprášení je však vzhledem ke kompetici s pylem uvolňovaným v klasech recipientních rostlin velmi nízká a významně se uplatňuje jen v bezprostřední blízkosti zdroje pylu. Odhad rizika přenosu transgenů do netransgenních odrůd řepky a planých plevelných příbuzných druhů vyskytujících se v ekosystémech ČR prostřednictvím pylu V rámci řešení byly získány zcela původní výsledky studia vybraných otázek biologické bezpečnosti zavádění transgenních odrůd řepky do pěstební praxe. Hodnoceno bylo především riziko přenosu transgenů do netransgenních odrůd řepky a planých plevelných příbuzných druhů. V průběhu celého řešení nebyly na sledovaných lokalitách zaznamenány výskyty spontánních hybridů řepky s planými plevelnými druhy, které by mohly umožnit vyhodnocení horizontálního přenosu genů. Je však nepochybné, že skutečnost, že nebyly zaznamenány případy hybridů, nelze chápat jako absolutní potvrzení nemožnosti horizontálního přenosu genů z B.napus do příbuzných planých druhů. Závěr Je nepochybné, že výsledky projektu poskytnou potřebné údaje nejen pro posouzení biologické bezpečnosti, ale i pro sestavení pokynů pro pěstitele GM odrůd, tak jak vyžaduje doporučení Komise EU. Poděkování Příspěvek byl připraven jako PUV projektu MZe ČR QC0056. Na vývoji výsledků se podíleli VÚRV Praha, Agritec Šumperk s.r.o., Monsanto ČR s.r.o. Kontakt na autora článku: Ing. Ladislav Kučera, CSc. Výzkumný ústav rostlinné výroby, Drnovská Praha 6 Ruzyně kuceral@vurv.cz, tel
25 Vybrané agroekologické aspekty pěstování transgenních plodin VYBRANÉ AGROEKOLOGICKÉ ASPEKTY PĚSTOVÁNÍ TRANSGENNÍCH PLODIN Doc. Ing. Josef Soukup, CSc.; Ing. Josef Holec; Ing. Marie Čeřovská Česká zemědělská univerzita v Praze Abstrakt Příspěvek se zabývá některými agroekologickými aspekty pěstování transgenních (geneticky modifikovaných) plodin, z nichž v souvislosti s připravovanými pravidly koexistence je nejvýznamnější přenos genů (gene-flow) v rámci příbuzenského komplexu kulturních planě rostoucích a plevelných forem rostlin. V článku jsou shrnuty dosavadní poznatky o tomto procesu a uvedeny některé příklady možných důsledků, se kterými je nutno při pěstování transgenních plodin počítat a přizpůsobit jim technologické postupy. Úvod Geneticky modifikovaným (transgenním) plodinám je věnována již od počátku devadesátých let minulého století rozsáhlá pozornost, která zahrnuje různé aspekty jejich používání. Vesměs, jako u každé nově zaváděné technologie, se diskutují především otázky, které jsou atraktivní pro širší okruh obyvatelstva, jako jsou např. zdravotní a ekologická rizika. Otázkám strukturálního i funkčního ovlivnění agroekosystémů byla donedávna věnována pozornost podstatně menší. První soustavnější studie se v Evropě objevují až koncem devadesátých let minulého století a zejména na počátku tohoto století, až po mnohaletém zavedení geneticky modifikovaných (GM) plodin do pěstitelské praxe v řadě mimoevropských zemí. Hnacím motorem pro uskutečnění těchto studií byla mimo jiné i potřeba získání věrohodných údajů pro rozhodovací procesy státních orgánů při povolování geneticky modifikovaných organismů (GMO). Vznikají komplexní výzkumné projekty, které si kladou za úkol provést syntézu široké škály dosavadních poznatků z oblasti biologie, genetiky, ekologie a dalších věd a aplikovat je na modelové případy procesů probíhajících v agroekosystémech. Jedním z nich je i mezinárodní projekt nazvaný SIGMEA Sustainable Introduction of GMOs into European Agriculture, na jehož řešení se v ČR podílejí Česká zemědělská univerzita v Praze a Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. 25
26 Vybrané agroekologické aspekty pěstování transgenních plodin Transgenní plodiny z pohledu domestikace Agroekosystémy fungují sice na stejných obecných principech jako jiné ekologické soustavy, avšak jejich struktura i funkce jsou do značné míry podřízeny potřebám člověka a odrážejí technickou úroveň výrobních prostředků a dobové požadavky společnosti. Z ekologického hlediska lze chápat agroekosystémy jako výsledek koevoluce přírodních a společensko- -ekonomických systémů. Jedním z nutných procesů provázejících zemědělství již od jeho vzniku je získávání a vytváření vhodných typů produkčních organismů s vlastnostmi, které odpovídají dobovým požadavkům. Proces domestikace byl zahájen před cca tis. lety a do současné doby vznikla umělou, řízenou evolucí řada organismů, které jsou často velmi vzdálené od původních kmenových forem jak morfologicky, tak i fyziologicky a geneticky. Podle úrovně poznání a technických prostředků byly používány různé postupy, počínaje jednoduchou selekcí vhodných genotypů, přes záměrné křížení rozšiřující genetickou základnu o požadované vlastnosti, až po metody využívající ke zvýšení genetické variability či dokonce počtu chromozomů chemických či mutagenních prostředků. Jako vývojově podmíněnou etapu domestikačního procesu proto musíme hodnotit i vznik a zavádění geneticky modifikovaných plodin, jako kvalitativně novou alternativu tvorby produkčních organismů. Oproti dříve používaným postupům umožnily genetické modifikace vybavit kulturní rostliny vlastnostmi, které by byly konvenčními cestami obtížně dosažitelné nebo nemožné získat. První generace transgenních plodin disponovaly vlastnostmi užitečnými pro zemědělce (rezistence k chorobám či škůdcům,...), další generace již přicházejí s modifikacemi přímo využitelnými spotřebitelem (změny obsahových látek, trvanlivosti, aj.) V dlouhodobém procesu domestikace je období, ve kterém GM plodiny vznikaly a byly zavedeny, historicky velmi krátké. Biotechnologie proces natolik urychlily, že skokově předstihl relevantní socio-ekonomické prostředí a vyvolává bouřlivé diskuse, zda tento způsob vytváření plodin a hospodářských zvířat akceptovat či nikoliv. Zvláště nepřijatelné je pro mnohé vnesení cizorodé genetické informace do živých organismů, které jsou schopné reprodukce a mohou ji v menší či větší míře vertikálně i horizontálně přenášet. Ekologické důsledky mohou být v některých případech obtížně odhadnutelné. Námitky odpůrců GM plodin proti jejich pěstování jsou v tomto ohledu do značné míry oprávněné, neboť se jedná o uměle 26
27 Vybrané agroekologické aspekty pěstování transgenních plodin vytvořené živé organismy, jejichž chování v prostředí nelze experimentálními metodami s vyčerpávající vypovídací schopností ověřit a pozorovací metody není buď možné uplatnit např. z důvodu velkého rizika, nebo jsou zdlouhavé či omezené na úzké případové studie. Ekologická rizika jsou také proto jedním z nejčastějších předmětů výzkumu v oblasti hodnocení rizik GMO, ať již z hlediska potravních vazeb organismů nebo jiných vzájemných vztahů v ekosystémech. V souvislosti s nyní diskutovanou koexistencí plodin či plodinových systémů (z angl. crop coexistence) v našem zemědělství je potřeba zdůraznit, že se nejedná o pravidla, která by měla zajistit bezpečnost produktů nebo omezovat rizika pěstování tyto otázky musejí být na současné úrovni poznání dokladovány již při procesu schvalování daného organismu pro uvádění do prostředí či do oběhu. Pojem koexistence, ve smyslu v jakém jsou pravidla nyní zaváděna, má výrobně-ekonomickou povahu a cílem je umožnit svobodnou volbu pěstitelského systému (s GM plodinami, konvenčního či ekologického), aniž by docházelo ke kontaminaci produkce cizorodým materiálem nad stanovenou mez, která je vyjádřením určitého spotřebitelského požadavku. Tato hranice může být proto velmi variabilní v různých oblastech světa a nelze ji v žádném případě chápat jako hranici zaručující bezpečnost potraviny, nýbrž pouze jakousi konvenci. Na rozdíl od stanovených hranic kontaminace by měla být konkrétní pravidla pro pěstování GM plodin technicky zdůvodněna a musejí se tudíž opírat o dosavadní studie především z oboru agroekologie. Nejvíce problémů s kontaminací produkce vyplývá ze skutečnosti, že většina zemědělských plodin je součástí komplexu domestikovaných (kulturních), plevelných a planých forem, v jehož rámci může docházet k přenosu genetické informace a následnému šíření a perzistenci transgenů, a proto je této problematice věnována pozornost v následujících oddílech. Přenos genů v příbuzenském komplexu Pro pěstitele mají při pěstování transgenních plodin ve volném prostředí význam především rizika vznikající v důsledku přenosu genů (angl. gene-flow) mezi příbuznými rostlinami a následná perzistence transgenů v prostředí agroekosystému, případně i mimo něj. Šíření transgenů má jednak prostorovou a jednak časovou dimenzi. Prostorové šíření je způsobeno přenosem pylu či diaspor do okolí, perzistence v čase je způsobena zejména dlouhověkostí celých organismů či jejich diaspor. K cizosprášení, hyb- 27
GENETICKY MODIFIKOVANÉ ORGANISMY. Prof. Jaroslav DROBNÍK Přírodovědecká fakulta Karlovy Univerzity Sdružení BIOTRIN
GENETICKY MODIFIKOVANÉ ORGANISMY Prof. Jaroslav DROBNÍK Přírodovědecká fakulta Karlovy Univerzity Sdružení BIOTRIN VERTIKÁLNÍ PŘENOS VLASTNOSTÍ DĚDIČNOST považoval člověk za samozřejmou zákonitost Evoluce
VíceOrganizace a kontrola pěstování GM plodin v ČR. Ing. Jana Trnková MZe, odbor rostlinných komodit
Organizace a kontrola pěstování GM plodin v ČR Ing. Jana Trnková MZe, odbor rostlinných komodit Geneticky modifikované plodiny GM plodiny, transgenní rostliny změněn dědičný materiál (DNA) pomocí genových
VíceObsah přednášky. 1) Zákon č. 78/2004 2) GMO ve světě 3) GMO v EU 4) Situace s nakládáním v ČR 5) Reakce zájmových skupin
Obsah přednášky 1) Zákon č. 78/2004 2) GMO ve světě 3) GMO v EU 4) Situace s nakládáním v ČR 5) Reakce zájmových skupin 2 Zákon č. 78/2004 Sb. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES ze dne 12.3.
VíceOECD a biotechnologie Autor: Ing. Zuzana Doubková, MŽP ČR. VI. ročník/květen/2013
VI. ročník/květen/2013 Biotechnologie jsou obor relativně nový a rozvětvený s dynamickým vývojem. Setkáváme se s nimi stále častěji v zemědělství, v lékařství, v potravinářství, v chemickém průmyslu i
VíceGeneticky modifikované organismy
Geneticky modifikované organismy Ivo Frébort KBC/BAM Klonování a genetické modifikace Sci-fi Skutečnost Dolly the Sheep Genetické modifikace a baktérií a kvasinek - Běžná praxe Nadexprese proteinů Velkoobjemové
VíceGeneticky modifikované potraviny a krmiva
Geneticky modifikované potraviny a krmiva Co je to geneticky modifikovaný organismus (GMO)? Za GMO je považován organismus, s výjimkou člověka, jehož dědičná informace uložená v DNA byla změněna pomocí
VíceSTUDIE GENOMON VÝSKYT GENETICKY MODIFIKOVANÝCH POTRAVIN V TRŽNÍ SÍTI V ČR V ROCE 2010. M. Mendlová, V. Ostrý, J. Ruprich
STUDIE GENOMON VÝSKYT GENETICKY MODIFIKOVANÝCH POTRAVIN V TRŽNÍ SÍTI V ČR V ROCE 2010 M. Mendlová, V. Ostrý, J. Ruprich Státní zdravotní ústav v Praze Centrum zdraví, výživy a potravin Oddělení analýzy
VíceGMO. Ing. Bc. Zuzana Stratilová. Odbor bezpečnosti potravin, Ministerstvo zemědělství
GMO Ing. Bc. Zuzana Stratilová Odbor bezpečnosti potravin, Ministerstvo zemědělství Obsah změny v legislativě vyhlášené zákazy ČS na svém území nové složení Evropské komise 19 žádostí o povolení závislost
VíceGeneticky modifikované rostliny - proč je potřebujeme a jak je získáváme
Geneticky modifikované rostliny - proč je potřebujeme a jak je získáváme Doc. RNDr. Jindřich Bříza, CSc. ÚMBR BC AV ČR,v.v.i. & katedra genetiky PřF JU Branišovská 31, 370 05 České Budějovice GM crops
VíceRostlinná výroba a Cross Compliance Integrovaná ochrana rostlin a praxe
Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Rostlinná výroba a Cross Compliance Integrovaná ochrana rostlin a praxe Podklady pro školení Říjen 2013 PV-Agri s.r.o.,
VíceBiologické základy rostlinné produkce
Zemědělství Biologické základy rostlinné produkce C3 C4 CAM Typy fotosyntézy C3-C4 Účinnost fotosyntézy ze 100% slunečního světla je 47% mimo použitelné vlnové délky ze zbylých 53% (400--700nm) -30%-fotonů
VícePOŽADAVKY NA KVALITU SUROVIN PRO WELLNESS GASTRONOMII
POŽADAVKY NA KVALITU SUROVIN PRO WELLNESS GASTRONOMII Měli bychom dbát nejen na nutriční hodnotu stravy, ale i na mikrobiologickou a chemickou čistotu! V současnosti se celkem dbá na základní hygienické
VíceBIOTECHNOLOGIE V ZEMĚDĚLSTVÍ OBSAH. Rýže je nyní příliš drahá Zdroj: Rice Now Too Costly to Give Away Asia Times,Mar.6,2008. č.
č. XXII/březen/ 2008 Biotechnologie jsou obor relativně nový a rozvětvený s dynamickým vývojem. Setkáváme se s nimi stále častěji v zemědělství, v lékařství, v potravinářství, v chemickém průmyslu i dalších
VíceZvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/15.0316
Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/15.0316 Tradice šlechtění šlechtění zlepšování pěstitelsky, technologicky a spotřebitelsky významných vlastností
VícePříloha 2. Přehled řešených projektů v roce 2008
Příloha 2. Přehled řešených projektů v roce 2008 Výzkumné záměry Kód Rok řešení MZE0002700601 MZE0002700602 MZE0002700603 Principy vytváření, kalibrace a validace trvale udržitelných a produktivních systémů
VíceMetodický list č. 1. TÉMA: Ekologicky šetrné zemědělství PĚSTOVÁNÍ ROSTLIN. Ochrana krajiny
32 TÉMA: Cíl: uvědomit si vazby mezi zemědělstvím, přírodou a životním prostředím, seznámit žáky s prioritami současné zemědělské výroby v souladu s ochranou životního prostředí Základní pojmy: meliorace,
VíceNÁVRH ZPRÁVY. CS Jednotná v rozmanitosti CS 2010/2111(INI) 29. 10. 2010
EVROPSKÝ PARLAMENT 2009-2014 Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova 29. 10. 2010 2010/2111(INI) NÁVRH ZPRÁVY o deficitu bílkovinných plodin v EU: jak vyřešit dlouhodobý problém? (2010/2111(INI)) Výbor
VíceMolekulární biotechnologie č.12. Využití poznatků molekulární biotechnologie. Transgenní rostliny.
Molekulární biotechnologie č.12 Využití poznatků molekulární biotechnologie. Transgenní rostliny. Transgenní organismy Transgenní organismus: Organismus, jehož genom byl geneticky modifikován cizorodou
VícePŘÍRUČKA PRO ŽADATELE
PŘÍRUČKA PRO ŽADATELE JEDNOTNÁ PLATBA NA PLOCHU (SAPS), DOPLŇKOVÁ PLATBA K JEDNOTNÉ PLATBĚ NA PLOCHU (TOP-UP) PODPORA MÉNĚ PŘÍZNIVÝCH OBLASTÍ A OBLASTÍ S EKOLOGICKÝMI OMEZENÍMI (LFA) Obsah 1. ÚVOD...4
Více1. Obecné informace Evropské číslo oznámení (viz databáze SNIF na B/CZ/09/ Oprávněná osoba: Ing.
FORMULÁŘ PRO PŘEDKLÁDÁNÍ VÝSLEDKŮ UVÁDĚNÍ GETICKY MODIFIKOVANÝCH VYŠŠÍCH ROSTLIN DO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ podle 19 písm. d) zákona č. 78/2004 Sb., popřípadě zpráv o monitoringu Oprávněná osoba vyplní formulář
VíceLéčivé rostliny v ekozemědělství
Průkopníkem ekologického pěstování, výkupu, zpracování a prodeje léčivých rostlin v kvalitě BIO v České republice je ing. Tomáš Mitáček, spoluzakladatel a dlouholetý ředitel firmy Sluneční brána Čejkovice.
VíceSprávné. a bezpečné. používání přípravků na ochranu rostlin
Správné a bezpečné používání přípravků na ochranu rostlin Správné a bezpečné používání přípravků na ochranu rostlin 2 Obsah Předmluva 4 Úvod 5 Obecné a právní podmínky používání přípravků 6 na ochranu
Více2007R0834 CS 10.10.2008 001.001 1
2007R0834 CS 10.10.2008 001.001 1 Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah B NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007
VíceKOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE RADĚ. o odvětví sušených krmiv
CS CS CS KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 19.9.2008 KOM (2008) 570 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE RADĚ o odvětví sušených krmiv CS CS ZPRÁVA KOMISE RADĚ o odvětví sušených krmiv 1. ÚVOD Podle
VíceMendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav biologie rostlin
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav biologie rostlin Geneticky modifikované rostliny v zemědělské praxi - přínosy a rizika Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Tomáš
VíceHodnocení rizik geneticky modifikovaných rostlin pro životní prostředí
Klasifikace: Draft Pro vnitřní potřebu VVF Oponovaný draft Pro vnitřní potřebu VVF Finální dokument Pro oficiální použití Deklasifikovaný dokument Pro veřejné použití Název dokumentu: Hodnocení rizik geneticky
VíceGeneticky modifikované potraviny: současný stav v ČR a legislativa. (Co nám hrozí od geneticky upravených potravin? Mj. vzestup alergií?
Geneticky modifikované potraviny: současný stav v ČR a legislativa. (Co nám hrozí od geneticky upravených potravin? Mj. vzestup alergií?) Jaroslav Drobník Přírodovědecká fakulta UK Sdružení BIOTRIN Politické,
VíceSouhrnný zemědělský účet v jednotlivých krajích definitivní výsledky za rok 2012 a semidefinitivní výsledky roku 2013
Souhrnný zemědělský účet v jednotlivých krajích definitivní výsledky za rok 2012 a semidefinitivní výsledky roku 2013 Metodické vysvětlivky Zdroje Regionální zemědělský účet za rok 2012 Tab. 1 kraj: Hl.
VíceRegulace plevelů v řepce s využitím odrůd s tolerancí k herbicidům
Regulace plevelů v řepce s využitím odrůd s tolerancí k herbicidům J. Soukup M. Jursík V. Venclová M. Kolářová katedra agroekologie a biometeorologie Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů
VíceZemědělské systémy I. 1.-6. týden
Zemědělské systémy I. 1.-6. týden prof. Ing. Josef Soukup, CSc. katedra agroekologie a biometeorologie www.af.czu.cz/kab garant předmětu FAPPZ, 1. patro, č.dv. 143 soukup@af.czu.cz Zemědělské systémy I.
VíceKOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ. o odvětví lnu a konopí {SEK(2008) 1905}
CS CS CS KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 20.5.2008 KOM(2008) 307 v konečném znění ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o odvětví lnu a konopí {SEK(2008) 1905} CS CS ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU
VíceMetodické pokyny k pracovnímu listu č. 9 EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ V ČR I VE SVĚTĚ - CHOV ZVÍŘAT NA EKOFARMÁCH 9. ročník
Metodické pokyny k pracovnímu listu č. 9 EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ V ČR I VE SVĚTĚ - CHOV ZVÍŘAT NA EKOFARMÁCH 9. ročník DOPORUČENÝ ČAS K VYPRACOVÁNÍ: 45 60 minut INFORMACE K TÉMATU: EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ
VícePropojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 Ekologie a aplikovaná biotechnologie rostlin BOT/EABR Garant: Božena Navrátilová
VícePolní dny luskovin (29. 6. 2016), lnu, konopí a kmínu (30. 6. 2016)
APRIM jedinečná odrůda kmínu l První česká odrůda ozimého kmínu l Vysoký výnos nažek l Uniká poškození hálčivcem l Termín se srpen - po sklizni předplodiny si Vás dovolují pozvat na Polní dny luskovin
VíceGENETICKY MODIFIKOVANÉ ORGANIZMY A JEJICH PRODUKTY NA TRHU POTRAVIN V ČR
a. Souhrn GENETICKY MODIFIKOVANÉ ORGANIZMY A JEJICH PRODUKTY NA TRHU POTRAVIN V ČR Rok 2011 byl desátým rokem, kdy probíhala studie "GENOMON" zaměřená na sledování výskytu příměsí geneticky modifikovaných
VíceNové směry v rostlinných biotechnologiích
Nové směry v rostlinných biotechnologiích Tomáš Moravec Ústav Experimentální Botaniky AV ČR Praha 2015-05-07 Praha Prvních 30. let transgenních rostlin * V roce 2014 byly GM plodiny pěstovány na ploše
Více1966L0402 CS 04.07.2009 013.001 1. SMĚRNICE RADY ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva obilovin na trh (66/402/EHS)
1966L0402 CS 04.07.2009 013.001 1 Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah B SMĚRNICE RADY ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva obilovin
VíceUplatní se i v ČR názor na nezbytnost produkce cukrové řepy
Uplatní se i v ČR názor na nezbytnost produkce cukrové řepy Doc. Ing. Josef Pulkrábek, CSc. Prof. Ing. Vladimír Švachula,DrSc. Prof. Ing. Josef Šroller, CSc. Katedra rostlinné výroby, ČZU v Praze Věříme,
VíceDetekce GMO a mezinárodní projekt ERA-NET PreSTO. Kateřina Demnerová, VŠCHT Jaroslava OVESNÁ. VÚRV, v.v.i.
Detekce GMO a mezinárodní projekt ERA-NET PreSTO Kateřina Demnerová, VŠCHT Jaroslava OVESNÁ. VÚRV, v.v.i. GMO: bezpečnost především Platí Evropská legislativa, která se opírá o dokumenty Codex Alimentarius,
VíceTento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 2.4 GENETICKÉ MANIPULACE in vitro - nekonvenční techniky, kterými lze modifikovat rostlinný
VíceSituační a výhledová zpráva. * Pokles pěstitelských ploch luskovin v ČR pokračoval i v roce 2002
Situační a výhledová zpráva LUSKOVINY * Pokles pěstitelských ploch luskovin v ČR pokračoval i v roce 2002 * Nepříznivé faktory snížily výnosy i kvalitu semene luskovin * Rozhodování zemědělců o přínosu
Více326/2004 Sb. ZÁKON. ze dne 29. dubna 2004. o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů
326/2004 Sb. ZÁKON ze dne 29. dubna 2004 o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů ve znění zákonů č. 626/2004 Sb., č. 444/2005 Sb., č. 131/2006 Sb., č. 230/2006 Sb., č. 189/2008
VíceTransatlantické obchodní a investiční partnerství. Aspekty týkající se regulace
Transatlantické obchodní a investiční partnerství Aspekty týkající se regulace Září 2013 2 Předseda Evropské komise Barroso, předseda Evropské rady Van Rompuy a prezident Obama dali jasně najevo, že snižování
VíceUniverzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta. Katedra experimentální biologie rostlin
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra experimentální biologie rostlin Studijní program: Chemie Studijní obor: Chemie a biologie se zaměřením na vzdělávání Julie Andrová TRANSGENNÍ PLODINY
VíceVÝVOJ OSEVNÍCH PLOCH A PRVNÍ ODHAD SKLIZNĚ
26. 7. VÝVOJ OSEVNÍCH PLOCH A PRVNÍ ODHAD SKLIZNĚ Informace o očekávané sklizni polních plodin zveřejňuje Český statistický úřad každoročně v první polovině července. Podkladem pro výpočet jsou osevní
VíceGM kukuřice. 0,0004% DNA kukuřice
Kolik je DNA v krmivech a potravinách? 0,005 až 0,02 % sušiny GM kukuřice cizí gen 4000 písmen 0,0004% DNA kukuřice Hypotetický příklad: brojler Krmná dávka - jen kukuřice Veškerá kukuřice jen GMO Brojler
VíceKOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Návrh ROZHODNUTÍ RADY
CS CS CS KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 9.7.2007 KOM(2007) 397 v konečném znění Návrh ROZHODNUTÍ RADY o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici 59122 (DAS-59122-7),
VíceNÁRODNÍ PROGRAM KONZERVACE A VYUŽÍVÁNÍ GENETICKÝCH ZDROJŮ ROSTLIN, ZVÍŘAT A MIKROORGANISMŮ VÝZNAMNÝCH PRO VÝŽIVU, ZEMĚDĚLSTVÍ A LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ
Ministerstvo zemědělství, Praha 1, Těšnov 17 Č.j.: 33 083/03-3000 NÁRODNÍ PROGRAM KONZERVACE A VYUŽÍVÁNÍ GENETICKÝCH ZDROJŮ ROSTLIN, ZVÍŘAT A MIKROORGANISMŮ VÝZNAMNÝCH PRO VÝŽIVU, ZEMĚDĚLSTVÍ A LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ
VíceTisk a distribuce TYPO J. Jehlička, Třebichovice 9, 237 06 p. Libušín, e-mail: typo.jj@volny.cz
ZDROJE INFORMACÍ, ZPRACOVATELÉ PODKLADŮ: MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ Agra Europe, London Agrární komora České republiky Česká zemědělská univerzita v Praze Český statistický úřad Ministerstvo financí České
VíceDotační programy zemědělství pro rok 2012, poskytované podle 2 a 2d zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů
II. Dotační programy zemědělství pro rok 2012, poskytované podle 2 a 2d zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů 1.D. Podpora včelařství Účel: zabezpečení opylování zemědělských
VíceZvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/15.0316
Zvyšování konkurenceschopnosti studentů oboru botanika a učitelství biologie CZ.1.07/2.2.00/15.0316 zimní semestr 2011/2012 Aplikovaná botanika BOT/ABP Téma: Herbologie regulace plevelů Snížení zaplevelenosti
VíceNabídka drobného balení
Travní směsi Nabídka drobného balení Charakteristika nabízených travních směsí 0,5 2,0 10,0 BRITAN UNI 1 okrasná parková směs Složení směsi: kostřava červená dlouze výběžkatá, krátce výběžkatá a trsnatá,
VíceZMĚNY V PRODUKCI ROSTLIN JAKO ODRAZ VSTUPŮ A PRODUKČNÍHO POTENCIÁLU
ZMĚNY V PRODUKCI ROSTLIN JAKO ODRAZ VSTUPŮ A PRODUKČNÍHO POTENCIÁLU Prof. Ing. Lubomír Minx, DrSc. Vysoká škola zemědělská Brno Rostlinná výroba prochází od začátku devadesátých let velmi složitým obdobím.
VíceWWW.HOLUB-CONSULTING.DE
WWW.HOLUB-CONSULTING.DE Kukuřice jako monokultura způsobující ekologické problémy Jako například: půdní erozi díky velkým rozestupům mezi jednotlivými řadami a pozdnímu pokrytí půdy, boj proti plevelu
VíceRADA EVROPSKÉ UNIE. Brusel 13. října 2011 (14.10) (OR. en) 15520/11 Interinstitucionální spis: 2011/0266 (NLE) AGRI 691 SEMENCES 10
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 13. října 2011 (14.10) (OR. en) 15520/11 Interinstitucionální spis: 2011/0266 (NLE) AGRI 691 SEMENCES 10 NÁVRH Odesílatel: Evropská komise Ze dne: 12. října 2011 Č. dok. Komise:
VíceZákon č. 78/2004 Sb., ze dne 22. ledna 2004, o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty
Platné znění zákona č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, s vyznačením změn provedených zákonem č. 346/2005 Sb. (účinnost novely od 13. září 2005) Zákon
VíceMENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ ZAHRADNICKÁ FAKULTA. Problematika geneticky modifikovaných rostlin v České republice
MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ ZAHRADNICKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Problematika geneticky modifikovaných rostlin v České republice možné ekologické dopady LEDNICE 2008 Lenka Hájková
VíceTVORBA VÝNOSŮ PŠENICE OZIMÉ A SILÁŽNÍ KUKUŘICE PŘI RŮZNÉM ZPRACOVÁNÍ PŮDY Forming of winter wheat and silage maize yields by different soil tillage
TVORBA VÝNOSŮ PŠENICE OZIMÉ A SILÁŽNÍ KUKUŘICE PŘI RŮZNÉM ZPRACOVÁNÍ PŮDY Forming of winter wheat and silage maize yields by different soil tillage Badalíková B., Bartlová J. Zemědělský výzkum, spol. s
VícePARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2005 IV. volební období. Vládní návrh. na vydání
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY Poslanecká sněmovna 2005 IV. volební období 1004 Vládní návrh na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996
VíceB NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1333/2008 ze dne 16. prosince 2008 o potravinářských přídatných látkách
2008R1333 CS 02.11.2015 026.001 1 Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah B NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1333/2008
VíceNávrh ROZHODNUTÍ RADY,
CS CS CS EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 4.6.2010 KOM(2010)298 v konečném znění 2010/0156 (NLE) Návrh ROZHODNUTÍ RADY, kterým se obnovuje povolení pro další uvádění produktů, které obsahují geneticky modifikovanou
VícePoužití transgenoze při šlechtění rostlinje třeba se obávat?
Poslanecká sněmovna parlamentu ČR 3. května 2017 Použití transgenoze při šlechtění rostlinje třeba se obávat? Mgr. Tomáš Moravec, PhD., Ústav Experimentální Botaniky AV ČR Laboratoř virologie Praha Modifikování
VíceCENÍK SLUŽEB A PRACÍ
Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o. Troubsko CENÍK SLUŽEB A PRACÍ 2016 Ceny jsou uvedeny bez DPH Adresa: Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r.o. Zahradní 1 664 41 Troubsko Tel.: 547 138 811 E-mail:
VíceAplikovaná botanika BOT/ABP
zimní semestr 2010/2011 Aplikovaná botanika BOT/ABP Univerzita Palackého v Olomouci Přírodovědecká fakulta Katedra botaniky 4. setkání 11. října 2010 3.5. Regulace plevelů - herbicidy přibližně od 50.
VíceTransgenní řepka olejka (Brassica napus L.) její monitoring, molekulární detekce a vliv agrotechniky na eliminaci výdrolu
Transgenní řepka olejka (Brassica napus L.) její monitoring, molekulární detekce a vliv agrotechniky na eliminaci výdrolu Genové inženýrství umožňuje vnesení hospodářsky významných znaků do zájmových plodin
VíceR o z h o d n u t í. rozhodlo
Ministerstvo životního prostředí odbor environmentálních rizik Praze dne 30. dubna 2007 Čj.: 4675/ENV/07 R o z h o d n u t í Ministerstvo životního prostředí jako správní úřad příslušný podle 5 zákona
VíceInterakce mezi zemědělstvím a změnou klimatu a mezi zemědělstvím a biologickou rozmanitostí
Technologické možnosti, jak nasytit 10 miliard lidí Science and Technology Options Assessment Interakce mezi zemědělstvím a změnou klimatu a mezi zemědělstvím a biologickou rozmanitostí Shrnutí CS Hodnocení
VíceJméno: Martin Dočkal Datum: 26. 9. 2010 Referát na téma: GMO Geneticky modifikované organismy Geneticky modifikované organismy Člověk je od přírody pohodlný a má velkou dávku fantazie. Aby nemusel měnit
VíceKLÍČIVOST A VITALITA OSIVA VYBRANÝCH DRUHŮ JARNÍCH OBILNIN VE VZTAHU K VÝNOSU V EKOLOGICKÉM ZEMĚDĚLSTVÍ
KLÍČIVOST A VITALITA OSIVA VYBRANÝCH DRUHŮ JARNÍCH OBILNIN VE VZTAHU K VÝNOSU V EKOLOGICKÉM ZEMĚDĚLSTVÍ Seed Germination and Vigor of Chosen Species of Spring Cereals in Relation to Yield in Organic Farming
VíceVirus mozaiky pepina. Pepino mosaic virus (PepMV)
Virus mozaiky pepina Pepino mosaic virus (PepMV) Virus mozaiky pepina byl poprvé popsán v roce 1974, kdy byl objeven ve dvou porostech pepina (Solanum muricatum) v údolí Canete pobřežní oblasti Peru. Další
VíceLegislativa v oblasti GMO v ČR ve vztahu k EU historie, současný stav a perspektivy
Legislativa v oblasti GMO v ČR ve vztahu k EU historie, současný stav a perspektivy Marie Křístková Ministerstvo zemědělství, Odbor rostlinných komodit Obsah prezentace Úvod Právní předpisy v oblasti GMO
VíceEVROPSKÝ PARLAMENT. Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin ***II NÁVRH DOPORUČENÍ PRO DRUHÉ ČTENÍ
EVROPSKÝ PARLAMENT 2004 2009 Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin 2006/0136(COD) 18. 9. 2008 ***II NÁVRH DOPORUČENÍ PRO DRUHÉ ČTENÍ ke společnému postoji Rady k přijetí nařízení
VíceÚzkořádková technologie pěstování kukuřice. Smutný V., Šedek A.
Úzkořádková technologie pěstování kukuřice Smutný V., Šedek A. MENDEL- INFO 2017, Žabčice, 16. 2. 2017 Proč měnit technologii? Výměra kukuřice se v osevních postupech stále zvyšuje. - bioplynové stanice
VíceVěda chrání spotřebitele v celém potravinovém řetězci. od pole až po talíř. Odhodláni zajistit bezpečnost evropských potravin
Věda chrání spotřebitele v celém potravinovém řetězci od pole až po talíř Odhodláni zajistit bezpečnost evropských potravin 2 Věda chrání spotřebitele v celém potravinovém řetězci od pole až po talíř EFSA
VíceKOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Návrh ROZHODNUTÍ RADY
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.6.2007 KOM(2007) 346 v konečném znění Návrh ROZHODNUTÍ RADY kterým se povoluje uvedení potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikované cukrovky H7-1
VíceRada Evropské unie Brusel 4. listopadu 2015 (OR. en)
Rada Evropské unie Brusel 4. listopadu 2015 (OR. en) 13706/15 AGRILEG 208 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Evropská komise Datum přijetí: 30. října 2015 Příjemce: Č. dok. Komise: D041471/02 Předmět: Generální
VíceNárodní program ochrany a reprodukce genofondu lesních dřevin na období 2014 2018
Národní program ochrany a reprodukce genofondu lesních dřevin na období 2014 2018 Sborník k odbornému semináři pořádanému Ústavem zemědělské ekonomiky a informací pod záštitou a s finančním přispěním Ministerstva
VíceZPRÁVA O VÝSLEDCÍCH UVÁDĚNÍ GENETICKY MODIFIKOVANÝCH VYŠŠÍCH ROSTLIN DO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ podle 18 odst. 9 zákona č. 78/2004 Sb.
ZPRÁVA O VÝSLEDCÍCH UVÁDĚNÍ GENETICKY MODIFIKOVANÝCH VYŠŠÍCH ROSTLIN DO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ podle 18 odst. 9 zákona č. 78/2004 Sb., v platném znění 1. Obecné informace 1.1. Evropské číslo oznámení B/CZ/11/3
VícePERSPEKTIVES OF WEGETABLE WASTE COMPOSTING PERSPEKTIVY KOMPOSTOVÁNÍ ZELENINOVÉHO ODPADU
PERSPEKTIVES OF WEGETABLE WASTE COMPOSTING PERSPEKTIVY KOMPOSTOVÁNÍ ZELENINOVÉHO ODPADU Mach P., Tesařová M., Mareček J. Department of Agriculture, Food and Environmental Engineering, Faculty of Agronomy,
VíceLepší dostupnosti osiv pro ekologické a low input zemědělské systémy má pomoci mezinárodní projekt ECOBREED.
Increasing the efficiency and competitiveness of organic crop breeding Tisková zpráva 28. května 2019 Lepší dostupnosti osiv pro ekologické a low input zemědělské systémy má pomoci mezinárodní projekt
VíceNAŠE ZKUŠENOSTI S PĚSTOVÁNÍM GENETICKY MODIFIKOVANÉ ŘEPKY OZIMÉ
NAŠE ZKUŠENOSTI S PĚSTOVÁNÍM GENETICKY MODIFIKOVANÉ ŘEPKY OZIMÉ OUR EXPERIENCES WITH GENETICALLY MODIFIED WINTER RAPESEED CULTIVATION DAVID BEČKA, JAN VAŠÁK, PETR KROUTIL, HELENA ZUKALOVÁ Česká zemědělská
VícePrávní úprava nakládání s geneticky modifikovanými organismy změna je nutná
Právní úprava nakládání s geneticky modifikovanými organismy změna je nutná Zuzana Doubková Odbor environmentálních rizik a ekologických škod Stručný přehled právních předpisů týkajících se geneticky modifikovaných
VíceEVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019. Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin NÁVRH STANOVISKA
EVROPSKÝ PARLAMENT 2014-2019 Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin 2014/0100(COD) 4.2.2015 NÁVRH STANOVISKA Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin
VícePolní dny lnu, konopí, kmínu a luskovin
APRIM jedinečná odrůda kmínu l První česká odrůda ozimého kmínu l Vysoký výnos nažek l Uniká poškození hálčivcem l Termín se srpen - po sklizni předplodiny si Vás dovolují pozvat na Polní dny lnu, konopí,
VíceBARIÉRY VSTUPU V ODVĚTVÍ PRODUKCE JABLEK V ČESKÉ REPUBLICE BARRIERS TO ENTRY IN THE CZECH APPLES PRODUCTION INDUSTRY.
BARIÉRY VSTUPU V ODVĚTVÍ PRODUKCE JABLEK V ČESKÉ REPUBLICE BARRIERS TO ENTRY IN THE CZECH APPLES PRODUCTION INDUSTRY Dagmar Kudová Anotace: Příspěvek, který je součástí řešení výzkumného záměru PEF MZLU
VíceSEMINÁRNÍ PRÁCE Předmět: Lékařská a nutriční toxikologie Téma: GMO
Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Zdravotně sociální fakulta Odborný pracovník v ochraně a podpoře veřejného zdraví SEMINÁRNÍ PRÁCE Předmět: Lékařská a nutriční toxikologie Téma: GMO Vypracovala:
Vícependimethalin (ISO) 250 g/l (23,6% hmot.) imazamox (ISO) 16,7 g/l (1,58% hmot.)
Přípravek na ochranu rostlin Escort Nový Herbicidní přípravek pro časně postemergentní aplikaci ve formě emulgovatelného koncentrátu (EC) k hubení ježatky kuří nohy a jednoletých dvouděložných plevelů
VíceTechnický průvodce. pro pěstování YieldGard Corn Borer kukuřice
Technický průvodce pro pěstování YieldGard Corn Borer kukuřice Zavíječ kukuřičný Zavíječ kukuřičný (Ostrinia nubilalis) je nejvýznamnějším hmyzím škůdcem kukuřice v řadě zemí Evropy. V nejohroženějších
Víceprodukt k užitu Ölleinstroh vom ungenutzten Abprodukt zum Industrierohstoff
Stonek olejného lnu vedlejší produkt k užitu ití v průmyslu Ölleinstroh vom ungenutzten Abprodukt zum Industrierohstoff Ing. Prokop Šmirous, CSc. Ing. Pavel Kout Lnářský svaz ČR (Tschechischer Flachsverband)
Více13082/12 hm 1 DG B 4B
RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 6. srpna 2012 (07.08) (OR. en) 13082/12 DENLEG 76 AGRI 531 PRŮVODNÍ POZNÁMKA Odesílatel: Evropská komise Datum přijetí: 27. července 2012 Příjemce: Generální sekretariát Rady
Více6. ŠLECHTĚNÍ, SEMENÁŘSTVÍ A VOLBA ODRŮDY V EKOLOGICKÉM ZEMĚDĚLSTVÍ
6. ŠLECHTĚNÍ, SEMENÁŘSTVÍ A VOLBA ODRŮDY V EKOLOGICKÉM ZEMĚDĚLSTVÍ 6.1. Úvod do šlechtění pro EZ 6.2. Principy šlechtění (filozofie, metody, hodnocení odrůd, instituce) 6.3. Volba odrůdy jednotlivých druhů
VíceFunkční silážní hybridy LGAN. Cílené šlechtění silážní kukuřice pro ziskovou produkci mléka. NutriVet Seminar, Rajhrad, 2015 november 24
Funkční silážní hybridy LGAN. Cílené šlechtění silážní kukuřice pro ziskovou produkci mléka. NutriVet Seminar, Rajhrad, 205 november 24 Trochu historie Stravitelnost? Proč? Přehled Stravitelnost? Jak na
VíceKOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ. Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 14.1.2008 KOM(2007) 872 v konečném znění 2008/0002 (COD) Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o nových potravinách, kterým se mění nařízení (ES) č. XXX/XXXX
VíceVýzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Výzkumný tým Genová banka
Strana: 1/ 23 Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Výzkumný tým Genová banka Směrnice S 2 POLNÍ POKUSY S GENETICKÝMI ZDROJI Výtisk číslo: Zpracoval za společnost: Ověřil: Schválil: Funkce: Řešitel plodinové
VíceÚbytek stratosférického ozónu a pozorované abiotické poškození rostlin u nás
Úbytek stratosférického ozónu a pozorované abiotické poškození rostlin u nás Libuše Májková, Státní rostlinolékařská správa Opava Tomáš Litschmann, soudní znalec v oboru meteorologie a klimatologie, Moravský
VíceKrize a konkurenceschopnost. Ing. Jaroslav Humpál
Krize a konkurenceschopnost Ing. Jaroslav Humpál Osnova presentace Mezinárodní ekonomická situace Prognózy produkce a cen signály trhu Ekonomické výsledky EU 27 porovnání Sektorové porovnání mléko, prasata,
VíceBIOTECHNOLOGIE V ZEMĚDĚLSTVÍ OBSAH. Zpráva Evropské komise o hospodářském vlivu pěstování hlavních geneticky modifikovaných plodin ve světě
č. IX /leden/ 2007 Biotechnologie jsou obor relativně nový a rozvětvený a navíc se velmi rychle vyvíjí. Setkáváme se s nimi stále častěji v zemědělství, v lékařství, v potravinářství, v chemickém i jiném
VícePolní dny lnu, konopí, kmínu a luskovin
APRIM jedinečná odrůda kmínu l První česká odrůda ozimého kmínu l Vysoký výnos nažek l Uniká poškození hálčivcem l Termín se srpen - po sklizni předplodiny si Vás dovolují pozvat na Polní dny lnu, konopí,
VíceCo je a co není PRA. Petr Kapitola Státní rostlinolékařská správa, Praha
Co je a co není PRA Petr Kapitola Státní rostlinolékařská správa, Praha Analýzy rizik škodlivých Praha, Těšnov organismů v ČR a EU 12.3.2010 Co je PRA? PRA = Pest Risk Analysis = analýza rizika škodlivého
Více2008R1333 CS 20.07.2010 001.001 1
2008R1333 CS 20.07.2010 001.001 1 Tento dokument je třeba brát jako dokumentační nástroj a instituce nenesou jakoukoli odpovědnost za jeho obsah B NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1333/2008
Více