OBORA (KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ OBORA U KAZNÃJOVA) ODŸVODNÃNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU - TEXTOVÁ»ÁST. PAFF - architekti Ing. arch. Ladislav Bareö

Transkript

1 OBORA (KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ OBORA U KAZNÃJOVA) ODŸVODNÃNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU - TEXTOVÁ»ÁST PAFF - architekti Ing. arch. Ladislav Bareö LEDEN 2012

2 POÿIZOVATEL: MÏstsk ú ad Kralovice Odbor regionálního rozvoje a ÚP adresa: MÏstsk ú ad Kralovice, Odbor regionálního rozvoje a ÚP ManÏtínská Kralovice SPRÁVNÍ ORGÁN VYDÁVAJÍCÍ ÚZEMNÍ PLÁN: Obec Obora adresa: Obec Obora Obecní ú ad Ë. p KaznÏjov PROJEKTANT: Ing. arch. Ladislav Bareö atelier: PAFF - architekti adresa: PAFF - architekti Na Zájezdu 18/ Praha 10 tel: paff@post.cz... Ing. arch. Ladislav Bareö

3 OBSAH: A) ODŸVODNÃNÍ ÚP OBORA - TEXTOVÁ»ÁST a) Vyhodnocení koordinace vyuûívání území z hlediska öiröích vztah v území 1 a.1) Vyhodnocení souladu s poûadavky vypl vajícími z PÚR»R a.2) Vyhodnocení souladu s poûadavky vypl vajícími z ÚPD vydané krajem a.3) Vyhodnocení souladu s poûadavky vypl vajícími z ÚAP ORP Kralovice (vyhodnocení d sledk eöení ve vztahu k rozboru udrûitelného rozvoje území) a.4) Poûadavky na eöení ÚPD sousedních obcí vypl vající z návrhu ÚP a.5) Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování b) Údaje o splnïní zadání 3 c) Komplexní zd vodnïní p ijatého eöení 3 c.1) Základní údaje o eöeném území c.2) Obyvatelstvo c.3) Stavební a bytov fond c.4) Návrhová velikost c.5) Ekonomická základna c.6) DoplÚující informace a zd vodnïní (ve ËlenÏní textové Ëásti ÚP Obora) d) Vyhodnocení vliv na udrûiteln rozvoj území 11 e) Vyhodnocení p edpokládan ch d sledk navrhovaného eöení na ZPF 11 e.1) Vöeobecné údaje o zemïdïlském p dním fondu v eöeném území e.2) Vyhodnocení p edpokládan ch d sledk navrhovaného eöení na ZPF f) Vyhodnocení p edpokládan ch d sledk navrhovaného eöení na PUPFL 17 f.1) Vöeobecné údaje o lesích v eöeném území f.2) Ochrana les f.3) Navrhovaná opat ení g) Návrh eöení poûadavk obrany státu, poûární ochrany a civilní ochrany 17 g.1) Poûadavky obrany státu g.2) Poûadavky poûární ochrany g.3) Poûadavky civilní ochrany B) V SLEDEK PÿEZKOUMÁNÍ A VYHODNOCENÍ ÚP POÿIZOVATELEM DLE 53 ODST. 5 STZ a) Soulad s PÚR a ÚPD vydanou krajem 19 b) Soulad s cíli a úkoly územního plánování 19 (poûadavky na ochranu architektonick ch a urbanistick ch hodnot v území a na ochranu nezastavïného území) c) Soulad s poûadavky stavebního zákona a jeho provádïcích právních p edpis 19 d) Soulad s poûadavky zvláötních právních p edpis 19 (soulad se stanovisky dotëen ch orgán podle zvláötních právních p edpis, pop. s v sledkem eöení rozpor ) e) Vyhodnocení eöení územního plánu podle v sledk ve ejného projednání 20 dle 53 odst. 1) zák. 183/2006 Sb. e.1) Vyhodnocení v sledk ve ejného projednání ze dne e.2) Vyhodnocení v sledk opakovaného ve ejného projednání ze dne f) Provedení úprav návrhu územního plánu v souladu se stanovisky 21 dotëen ch orgán a vyhodnocením námitek a p ipomínek h) Stanovisko krajského ú adu k vyhodnocení vliv na ûivotní prost edí 21 i) Vyhodnocení vyuûití zastavïného území a pot eby vymezení 21 zastaviteln ch ploch PÿÍLOHA: LIMITY VYUéITÍ ÚZEMÍ 1) Zp sob vyuûití území 22 2) Vymezení zastavïného území, pozemkové úpravy 22 3) Limity vyuûití území vypl vající z ÚPD vydané krajem a PÚR»eské republiky 22 4) Limity vyuûití území stanovené v právních p edpisech a správních rozhodnutích 22 5) Dalöí omezení v území 24

4 SEZNAM V KRESŸ: název 4 KOORDINA»NÍ V KRES 5 äiräí VZTAHY 6 V KRES PÿEDPOKLÁDAN CH ZÁBORŸ PŸDNÍHO FONDU

5 PODKLADY A ZDROJE INFORMACÍ: - mapové podklady: - základní mapa»r M 1 : , - základní mapa»r M 1 : , - mapy KN M 1 : 2 880, - základní vodohospodá ská mapa»r M 1 : , - silniëní mapa»r M 1 : , - turistická mapa K»T M 1 : ortofotomapy (GEODIS BRNO a. s.) - informace Obecního ú adu Hvozd - Politika územního rozvoje»eské republiky (Praha, 2006) - Zásady územního rozvoje PlzeÚského kraje (PlzeÚ, 2008) - v pis údaj z katastru nemovitostí (Katastrální ú ad PlzeÚského kraje, pracoviötï Kralovice) - Dr. Antonín Profous: Místní jména v»echách - PhDr. Karel DoskoËil: Berní rula - Popis»ech r Aleö Chalupa a kol.: Tereziánsk katastr (PlzeÚsk kraj) - Augustin SedláËek: Místopisn slovník historick - informace MÏÚ Kralovice, odbor regionálního rozvoje a územního plánu - I. Vojenské mapování - Josefské (Státní úst ední archiv»r) - II. Vojenské mapování - Frantiökovo (Státní úst ední archiv»r) - III. Vojenské mapování - Frantiöko josefské (Mapová sbírka UK Praha, Praha) - IndikaËní skica (Státní úst ední archiv»r, Praha) - Retrospektivní lexikon obcí»r (»SÚ a MV»R) - Statistick lexikon obcí»r 1992 (»SÚ a MV»R) - V sledky sëítání lidu, dom a byt 2001 (»SÚ) - Jaromír Demek a kol.: ZemÏpisn lexikon»sr - Hory a níûiny - Zdenka Neuhäuslová a kol.: Mapa potenciální p irozené vegetace»eské republiky - Informace MÏÚ Kralovice, odbor ûivotního prost edí - VlËek a kol: ZemÏpisn lexikon»sr - Vodní toky a plochy - F. Jonáö a kol.: Pozemkové úpravy - vïstník MéP»R (roëník 1996, Ëástka 4) - Informace ZemÏdÏlské vodohospodá ské správy, pracoviötï PlzeÚ - OPRL 2010 (ÚHÚL Brand s nad Labem) - V sledky sëítání automobilové dopravy 2008 (ÿsd) - Index radonového rizika (»eská geologická sluûba) - Program rozvoje vodovod a kanalizací PlzeÚského kraje - Informace PROVOD - inûen rská spoleënost s. r. o - Informace Vodárna PlzeÚ a. s. - Informace»EZ Distribuce a. s. - Informace ZápadoËeská plynárenská a. s. - Informace Telefónica O2 CZECH REPUBLIC a. s. Informace»eské radiokomunikace a. s. Informace Vodafone Czech Republic a. s. - Informace Krajsk ú ad PlzeÚského kraje, odbor ûivotního prost edí - Informace Obvodní báúsk ú ad v Plzni Informace Ministerstvo pr myslu a obchodu - Loûiska nerostn ch surovin, registr sesuv, poddolovaná území (Geofond»R) - Informace HasiËsk záchrann sbor PlzeÚského kraje (PlzeÚ) - Informace VUSS PlzeÚ

6 A) ODŸVODNÃNÍ ÚP OBORA - TEXTOVÁ»ÁST a) Vyhodnocení koordinace vyuûívání území z hlediska öiröích vztah v území a.1) Vyhodnocení souladu s poûadavky vypl vajícími z PÚR»R Kritéria a podmínky pro rozhodování o zmïnách v území jsou Politikou územního rozvoje definována zejména zlepöováním podmínek ochrany p írodních, civilizaëních a kulturních hodnot v území. Územní plán bude vytvá et p edpoklady pro udrûiteln rozvoj území a stanovovat podmínky pro hospodárné vyuûívání zastavïného území. Správní obvod ORP Kralovice není souëástí rozvojové oblasti, osy nebo specifické oblasti. Vláda»R schválila Politiku územního rozvoje»eské republiky Usnesením Ë. 929 z 20. Ëervence PÚR stanovuje republikové priority územního plánování pro zajiötïní udrûitelného rozvoje území, vymezuje rozvojové oblasti a osy, vymezuje oblasti se specifick mi hodnotami a se specifick mi problémy mezinárodního a republikového v znamu, vymezuje plochy a koridory dopravní a technické infrastruktury mezinárodního a republikového v znamu a stanovuje ve vymezen ch oblastech kriteria a podmínky pro rozhodování. Vyhodnocení: Poûadavky vypl vající z PÚR»eské republiky nejsou navrûen mi koncepcemi dotëeny. ÚP Obora jsou vymezeny zastavitelné plochy urëené p eváûnï k bydlení, jejichû rozsah odpovídá v znamu sídla v öiröí soustavï osídlení. a.2) Vyhodnocení souladu s poûadavky vypl vajícími z ÚPD vydané krajem Zásady územního rozvoje PlzeÚského kraje byly vydány Zastupitelstvem PlzeÚského kraje dne usnesením Ë. 834/08. Území obce není, dle koncepce uspo ádání kraje, specifickou oblastí, nenachází se v rozvojové oblasti a není ani souëástí rozvojové osy. Pro eöené území ze Zásad územního rozvoje vypl vají zejména poûadavky zachování krajinného rázu, poûadavky na ochranu p írody a trvale udrûitelného rozvoje území a obecné poûadavky na eöení technické a dopravní infrastruktury (ochrana stávající dopravní a technické infrastruktury). Úkoly z hlediska priorit ZÚR PlzeÚského kraje pro zpracování ÚP: - ZabezpeËit optimální lokalizaci podnikatelsk ch aktivit v území, opírající se o vyuûití místních podmínek rozvoje, smï ující k posílení soudrûnosti obyvatel území. - Posilovat osídlení nabídkou voln ch ploch pro p imï en rozvoj bydlení. - Vytvá et územní podmínky pro vyööí vyuûití rekreaëního potenciálu oblasti, zejména pro krátkodobou rekreaci obyvatel PlznÏ a Prahy. Z hlediska vymezení ploch regionálního a nadregionálního územního systému ekologické stability (ÚSES) sledují ZÚR PlzeÚského kraje v území: - nadregionální biokoridor (NRBK) K49, - ochranné pásmo nadregionálního biokoridoru (OP NRBK) K49, - regionální biocentrum (RBC 1450) KaÚon St ely. Z hlediska vymezení ploch a koridor dopravní a technické infrastruktury nad místního v znamu sledují ZÚR PlzeÚského kraje v území: - koridor v hledovï sledované trasy silniëní komunikace II. t ídy. Nad místní rozvojová osa OR1 (PlzeÚ - KaznÏjov - Plasy - Kralovice - hranice kraje - Most) prochází západnï od eöeného území. Vyhodnocení: ÚP Obora plnï respektuje limity vyuûití území a dalöí omezení v území vypl vající ze ZÚR PlzeÚského kraje. Ochrana krajinného rázu a dalöí poûadavky na ochranu p írody a trvale udrûitelného rozvoje území jsou zajiötïny zejména ËlenÏním funkëního vyuûití území v závislosti na poûadavcích na ochranu p írodních hodnot území (od ploch p írodních, kde bude prioritou ochrana ekologick ch funkcí, aû po plochy zemïdïlské, s bïûn mi zemïdïlsk mi Ëinnostmi). Územním plánem je vymezen územní systém ekologické stability, p iëemû jsou plnï respektovány plochy a trasy vymezen ch regionálních prvk. Z hlediska funkëního ËlenÏní zastavïn ch Ëástí území jsou vymezeny plochy smíöené obytné tak, aby bylo moûné vybrané neruöící za ízení pro uspokojování podnikatelsk ch aktivit umísùovat ve stabilizovan ch plochách s p evaûujícím vyuûitím pro bydlení. ÚP Obora jsou vymezeny zastavitelné plochy urëené p eváûnï k bydlení, jejichû rozsah odpovídá v znamu sídla v öiröí soustavï osídlení. P edpokládá se, ûe Ëást takto vymezen ch ploch bude vyuûívána, v souladu s regulativy funkëního vyuûití, i pro umístïní staveb pro rodinnou rekreaci. V krajinï je pak ÚP Obora podpo eno budování nov ch cyklostezek, vëetnï turisticky zajímav ch atrakcí (vyhlídková vïû). a.3) Vyhodnocení souladu s poûadavky vypl vajícími z ÚAP ORP Kralovice (vyhodnocení d sledk eöení ve vztahu k rozboru udrûitelného rozvoje území) ÚzemnÏ analytické podklady pro území ORP Kralovice byly zpracovány ke dni Z územnï analytick ch podklad pro eöené území vypl vají poûadavky na respektování stávajících limit vyuûití území a dalöích omezení v území v oblasti sledovan ch jev : 1

7 - památková ochrana a archeologické nálezy - ochranná pásma zvláötï chránïn ch, chránïn ch Ëástí p írody a soustavy NATURA ochranná pásma vodních zdroj - ochranná pásma dopravní infrastruktury - ochranná pásma technické infrastruktury - ochranná pásma staveb a za ízení Vyhodnocení: Známé limity vyuûití území jsou zachyceny v koordinaëním v krese a v textové Ëásti od vodnïní. Návrh koncepce rozvoje eöeného území je existenci limit vyuûití p izp soben. V od vodnïn m p ípadech ménï v znamn ch tras rozvodn ch sítí technické infrastruktury je, jako podmínka eöení, navrûena p eloûka Ëástí tïchto sítí. Ze zpracovaného Rozboru udrûitelného rozvoje území vypl vají pro území obce Obora tyto známé p íleûitosti a hrozby: - Stagnující poëet obyvatel, stávající bytov fond by byl p i opravách a rekonstrukcích dostateën. - Nedostatek finanëních prost edk majitel objekt s neobydlen mi byty, nutnost poûadavk na bydlení eöit jinde lokalizovanou v stavbou. Vyhodnocení: Územním plánem je, v souladu se ZÚR PlzeÚského kraje vymezen v hledov koridor silniëní komunikace. Stávající trasy dopravní a technické infrastruktury jsou chránïny. Celková koncepce obsluhy území se vlivem navrûeného rozvoje nebude mïnit. Návrhem funkëního ËlenÏní území, které vymezuje ve stávajících Ëástech zastavïného území rozsáhlé plochy smíöen ch obytn ch území, jsou vytvo eny dobré p edpoklady pro umísùování za ízení obëanského vybavení a neruöící v roby. Navrûen rozsah zastaviteln ch ploch odpovídá poloze obce v öiröí soustavï osídlení. Ochrana krajinného rázu a dalöí poûadavky na ochranu p írody jsou zajiötïny zejména ËlenÏním funkëního vyuûití území v závislosti na poûadavcích na ochranu p írodních hodnot území (od ploch p írodních, kde bude prioritou ochrana ekologick ch funkcí, aû po plochy zemïdïlské, s p ípustn mi zemïdïlsk mi Ëinnostmi). Územním plánem je vymezen územní systém ekologické stability, kter je ve své regionální Ëásti zamï en na ochranu stávajících p eváûnï lesních porost, krajinné zelenï a vodních tok vëetnï b ehov ch porost. V Ëásti místního systému ekologické stability jsou navrûená biocentra a biokoridory vymezeny p eváûnï jako urëené k zaloûení.»ásti takto vymezen ch biocenter a biokoridor jsou vymezeny také jako ve ejnï prospïöná opat ení. a.4) Poûadavky na eöení ÚPD sousedních obcí vypl vající z návrhu ÚP Z hlediska po izování ÚPD sousedních obcí je t eba sledovat koordinaci poûadavk vypl vající z platné nad azené ÚPD (koridor silniëní komunikace, systémy regionálního a nadregionálního ÚSES). P ehled sousedních správních obvod : obec katastrální území POÚ/ORP kraj Plasy Babina Plasy/Kralovice PlzeÚsk Neb eziny Plasy/Kralovice PlzeÚsk KaznÏjov KaznÏjov Plasy/Kralovice PlzeÚsk Hromnice Hromnice T emoöná/n any PlzeÚsk Jarov Jarov Plasy/Kralovice PlzeÚsk Dob íë Dob íë Plasy/Kralovice PlzeÚsk Koryta Koryta Plasy/Kralovice PlzeÚsk Obec Obora je úëastníkem Mikroregionu Dolní St ela. Mikroregion vznikl v roce 1999 jako sdruûení 13 obcí za úëelem propagace celého regionu a zlepöení nabídky turistick ch sluûeb. Na území mikroregionu se nachází ada památek venkovské lidové architektury, oceúované je i hluboké údolí St ely. a.5) Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování Územní plánování ve ve ejném zájmu chrání a rozvíjí p írodní, kulturní a civilizaëní hodnoty území, vëetnï urbanistického, architektonického a archeologického dïdictví. P itom chrání krajinu jako podstatnou sloûku prost edí ûivota obyvatel a základ jejich totoûnosti. S ohledem na to urëuje podmínky pro hospodárné vyuûívání zastavïného území a zajiöùuje ochranu krajiny. Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru vyuûití zastavïného území. Vyhodnocení: Územní plán je zpracován pro pot eby eöení aktuálních problém obce tak, aby byl umoûnïn územní rozvoj v souladu se zájmem o v stavbu rodinn ch dom, za ízení obëanského vybavení, za ízení urëen ch pro v robu a zájmem o zdokonalování eöení technické obsluhy území. V sledkem po ízení územního plánu je závazn dokument vytvá ející p edpoklady pro vyváûen rozvoj vöech funkëních sloûek v eöeném území a regulaci jejich optimálních územních vztah. Návrh je zamï en na eöení územnï technick ch, urbanistick ch a architektonick ch podmínek vyuûití území, stanoví p ípustné, nep ípustné, pop. podmíneëné funkëní vyuûití a uspo ádání území a ploch a jejich základní prostorovou regulaci. 2

8 b) Údaje o splnïní zadání Poûadavky vypl vající ze Zadání ÚP Obora (schváleno usnesením Zastupitelstva obce Obora Ë. 12/10 dne ) byly v návrhu ÚP dle v znamu splnïny, eöeny Ëi respektovány. c) Komplexní zd vodnïní p ijatého eöení Pro koncepce navrûené ÚP Obora je prioritou rozvoj obytné zástavby. Potenciál rozvojov ch moûností obce není dán pouze vlastním demografick m v vojem sídla, ale celkov mi moûnostmi územního rozvoje daného kapacitou öiröího území. ÿeöené území se nachází v blízkosti rozvojové osy vymezené vydan mi ZÚR PlzeÚského kraje (Horní B íza - KaznÏjov - Plasy), krajské mïsto PlzeÚ je vzdáleno pouze 16 km. V chodiskem p i návrhu eöení ÚP Obora eöeného území je zhodnocení siln ch a slab ch stránek rozvojov ch moûností eöeného území. K siln m stránkám, které definují hlavní p edmïty ochrany území pat í: - DlouhodobÏ se zlepöující celková kvalita ûivotního prost edí, pokles dálkov ch imisí z velk ch stacionárních zdroj. - V znamn podíl ekologicky stabilních Ëástí krajiny (lesy, vodní toky a jejich nivy) na území obce spojen se zajiötïním ochrany p írody vyhláöen ch zvláötï chránïn ch území p írody (soustava Evropsky v znamn ch lokalit soustavy NATURA 2000). - Pro zastavïné Ëásti území je zajiötïno zásobování pitnou vodou z ve ejného vodovodu a byla provedena ploöná plynofikace. - Sídlo se nachází v pomïrné blízkosti dalöích sídel s vyööí obëanskou vybaveností (KaznÏjov, Horní B íza) a v relativní blízkosti krajského mïsta PlznÏ. - P írodní zázemí obce vytvá í dobré podmínky pro pïöí turistiku, cykloturistiku a rekreaëní vyuûívání staveb pro bydlení. Naopak ke slab m stránkám, které oslabují vytvá ení rozvojov ch p íleûitostí a ztïûují moûnosti investiëního, dopravního a technického eöení, a proto jsou v tïchto oblastech navrûena odpovídající opat ení, pat í: - Poloha sídla na návröí a s tím ztíûené moûnosti efektivního eöení problematiky likvidace splaökov ch odpadních vod. - Periferní poloha v rámci öiröího území (vzhledem k moûnostem zajiötïní ve ejné dopravy). - Zv öené poûadavky na v ökovou regulaci zástavby (zachování panoramatu sídla). - ZajiötÏní zp ístupnïní zemïdïlského areálu (parametry p ístupové komunikace k areálu procházející obytn m územím). Ke hlavním p íleûitostem pro realizaci dílëích rozvojov ch program, pro jejichû eöení koncepce ÚP vytvá ejí p edpoklady, pat í: - Realizace územního systému ekologické stability, doplnïní interakëních prvk a dalöí zelenï. - Realizace sídelní a krajinné zelenï s ochrannou funkcí (vïtrolamy). - Úprava zpevnïn ch Ëástí parteru ve ejn ch prostranství v sídle. - Definování a realizace koncepce likvidace splaökov ch odpadních vod. - Vymezení zastaviteln ch ploch urëen ch pro bydlení. - Poptávka po rekreaëním bydlení, r st zájmu o domácí turistiku, rozöí ení sítï cyklostezek. c.1) Základní údaje o eöeném území ÿeöené území se nachází v severní Ëásti PlzeÚského kraje (okres PlzeÚ - sever). Krajské mïsto je vzdáleno 16 km. Kralovice jsou vzdáleny 11 km. Nejbliûöí spádovou obcí s vyööí obëanskou vybaveností je KaznÏjov (vzdálenost 2,0 km). Nejstaröí zástavbu sídla tvo í rodinné domy rozmístïné kolem rozsáhlé svaûité, ve smïru západ - v chod protáhlé, návsi. NovÏjöí zástavba je rozmístïna p edevöím podél silniëních komunikací. V krajinï se nachází pouze nïkolik rekreaëních objekt a hájovny (Pavlínovská a Vobo ická). Za ízení obëanského vybavení jsou soust edïny zejména u západní Ëásti návsi (kostel, pohostinství se sálem, obecní ú ad se sluûbami, hasiëskou zbrojnicí a víceúëelov m h iötïm, b valá prodejna smíöeného zboûí, mate ská ökola). Na severním okraji sídla se nachází rozsáhl areál zemïdïlské v roby (p eváûnï ûivoëiöná v roba). Krajina v chodní Ëásti území, kterou tvo í údolí St ely a jejích p ítok (potok U studánek), je zcela zalesnïna (Doubravské polesí). Souvisle zalesnïn je také jiûní okraj území (Chotinské polesí). Západní Ëást území je vyuûívána p edevöím k zemïdïlsk m úëel m. V tïûiöti této Ëásti se na návröí nachází vlastní sídlo, nejstaröí Ëásti zástavby jsou rozmístïny kolem mïlké úûlabiny, novïjöí Ëást je rozmístïna kolem návröí. Krajina je otev ena smïrem na západ (pohledy na KaznÏjov) a na sever. Dopravní vazby na sídla nad místního v znamu jsou zajiötïny silniëní dopravou. ÿeöen m územím prochází nïkolik silnic III. t ídy, propojujících jednotlivá sídla öiröího území. Katastrální území (údaje v ha): Obora u KaznÏjova zemïdïlská p da: 337 lesní p da: 880 vodní plochy: 9 zastavïné plochy: 12 ostatní plochy: 31 celkem:

9 c.2) Obyvatelstvo V vojovou adu poëtu obyvatel lze rozdïlit do dvou základních etap s mezníkem v období konce II. svïtové války. První etapa ukonëená údaji z roku 1930 je charakteristická pomïrnï vysok mi stavy obyvatelstva, které vöak v pr bïhu celého období stoupají. Druhá etapa vymezená obdobím se vyznaëuje postupn m poklesem poëtu obyvatel, kter vöak není tak v razn, jako v mnoha jin ch sídlech. Z hlediska budoucího v voje je nejd leûitïjöím r stov m faktorem existence nabídky dostateëného poëtu stavebních pozemk s realizovanou dopravní a technickou infrastrukturou (za podmínky trhem akceptovatelné ceny). Budoucí rozvoj sídla je tedy dán zejména ekonomick mi a majetkoprávními podmínkami, nikoli dynamikou demografického v voje. rok V souëasnosti (02/2011) v obci trvale ûije 461 obyvatel. c.3) Stavební a bytov fond ObecnÏ lze konstatovat, ûe technick stav objekt obytné zástavby a obëanské vybavenosti je velmi dobr, objekt v roby nedostateën. Ze statistick ch údaj vypl vá, ûe v sídle poëet trvale obydlen ch dom dlouhodobï nar stá, navíc je Ëást dom vyuûívána k rekreaëním úëel m. rok c.4) Návrhová velikost PoËet obyvatel v navrûen ch plochách (plochy p estavby a zastavitelné plochy): oznaëení poëet obyvatel poëet staveb pro bydlení plochy (odhad) (doporuëen )/min. - max. P1 10 (1) 1/1 P2 31 (9) 5/10 P3 - (-) -/1 P4 14 (4) 2/8 P5 4 (1) 1/2 P6 18 (5) 3/6 P7 4 (1) 1/1 P8 - (-) -/- Z1 70 (20) 15/25 Z2 60 (17) 12/20 Z3 42 (12) 8/15 Z4 7 (2) 1/2 Z5 - (-) -/- Z6 - (-) -/- Z7 - (-) -/- Z8 4 (1) 1/2 celkem 259 (73) 50/75 c.5) Ekonomická základna V robní za ízení jsou p eváûnï soust edïny do rozsáhlého v robního areálu na severním okraji sídla (majitel: soukromé osoby, odkaz Ë. 8). V areálu hospoda í soukrom zemïdïlec s pïti zamïstnanci a provozy chovu hospodá sk ch zví at (cca 200 prasat a 80 krav). U vjezdu do území smïrem z KaznÏjova se nachází provozovna pneuservisu (majitel: soukromá osoba, odkaz Ë. 9). c.6) DoplÚující informace a zd vodnïní (ve ËlenÏní textové Ëásti ÚP Obora) Vymezení zastavïného území ZastavÏné území je vymezeno v souladu s 58 zákona Ë. 183/2006 Sb. ze dne 14. b ezna 2006, o územním plánování a stavebním ádu. ZastavÏné území má celkovou plochu 53,3 ha (4,2% celkového území obce). Ochrana hodnot vypl vajících z historického a urbanistického v voje Urbanistickou hodnotu má p edevöím hlavní ve ejn prostor - náves se zachovalou p dorysnou strukturou venkovské zástavby. Jako architektonicky v znamné stavby je t eba hodnotit vöechny v objemovém a materiálovém eöení zachovalé stavby, zejména pak v prostoru návsi a v okolí kostela. - kostel Sv. Michala (Ëíslo rejst íku ÚSKP: 42211/4-1485), - fara, - pomníky padl m (p ed kostelem a p ed farou), - hasiëská zbrojnice (p vodní), - malá kaple na jiûním okraji sídla, - rouben obytn d m Ë. p. 6 (na pozemku KN Ë. st. 11), 4

10 - pamïtní k íûe, boûí muka (v zastavïném území i v krajinï). Stavební dominantou je vïû kostela Sv. Michala, v dálkov ch pohledech se uplatúují také skladové objety zemïdïlského areálu. V öková úroveú ostatní zástavby rodinn mi domy je vyrovnaná, ûádnou ze staveb obytn ch nebo dalöích staveb obëanského vybavení není moûno povaûovat za stavební dominantu. Jako lokální nevhodná dominanta p sobí rozestavïná stavba obytného domu na jihozápadním okraji návsi (Ë. p. 26 na pozemku KN Ë. st. 36). Ochrana archeologick ch nález : P i provádïní jak chkoliv zemních prací je investor povinen podle 22 odst. 2 zákona Ë. 20/1987 Sb., o státní památkové péëi, v platném znïní, jiû v rámci územního ízení oznámit sv j zámïr Archeologickému ústavu Akademie vïd»r, p ípadnï oprávnïné organizaci (nap. muzeu, Národnímu památkovému ústavu, archeologickému oddïlení, atd.) a p i provádïní tïchto prací je povinen se ídit podmínkami stanoven mi organizací oprávnïnou k archeologick m v zkum m. Ochrana hodnot vypl vajících z p írodních a dalöích podmínek území Ochrana ovzduöí ÿeöené území není zahrnuto do oblastí se zhoröenou kvalitou ovzduöí (dle informací vypl vajících z vïstníku MéP»R Ë. 04/2008). Nejsou známy situace, kdy by byly p ekraëovány imisní limity a meze tolerance. ÿeöené území není zahrnuto ani do oblasti ochrany ekosystém a vegetace. V eöeném území se nenacházejí zdroje zneëiötïní ovzduöí v kategorii REZZO 1 a REZZO 2. Hlavním zdrojem zneëiötïní ovzduöí z regionálního hlediska je mïsto PlzeÚ (za ízení firem PlzeÚská energetika a. s. a PlzeÚská teplárenská a. s., cca 16 km jiûnï od eöeného území), z místního hlediska pak za ízení firem LASSELSBERGER, a. s. - Divize Suroviny, provozovna KaznÏjov (velk zdroj zneëiötïní ovzduöí: spalování plynn ch paliv, manipulace se surovinami), AUTO Paöek v KaznÏjovÏ (velk zdroj zneëiötïní ovzduöí: spalování plynn ch paliv, opravy automobil ), Kotelna KaznÏjov - Prodej tepla s. r. o. (velk zdroj zneëiötïní ovzduöí: spalování plynn ch paliv) a OMGD, s. r. o. - provozovna KaznÏjov (zvláötï velk zdroj zneëiötïní ovzduöí: spalování plynn ch a tuh ch paliv, v roba chemick ch produkt ). P i vöech Ëinnostech v eöeném území musí b t dodrûována práva a povinnosti vypl vající ze zákona Ë. 86/2002 Sb., na ízení vlády Ë. 350/2002 Sb /2002 Sb. a z vyhláöek MéP Ë. 355/2002 Sb /2002 Sb. V území obce musí b t dodrûována úroveú zneëiötïní ovzduöí tj. hodnoty imisních limit, meze tolerance a Ëetnost p ekroëení pro jednotlivé zneëiöùující látky ( 6 zákona, na ízení vlády Ë. 350/2002 Sb.), vëetnï respektování emisních strop (dle Na ízení vlády Ë. 351/2002 Sb.). V p ípadï v skytu svïtelného zneëiötïní ovzduöí je moûné vydat na ízení dle 50, odst. 1, k) zákona Ë. 86/2002 Sb., kter m se stanoví opat ení k omezení v skytu svïtelného zneëiötïní. Ochrana zdraví p ed úëinky hluku Hlavním zdrojem hluku v eöeném území je zejména automobilová doprava na silnici III. t ídy Ë. 2318, kde dopravní zatíûení dosahuje v eöeném území 574 vozidel/24 hodin. Dopravní zatíûení na dalöích komunikacích není evidováno. Z hlediska ochrany zdraví p ed nep ízniv mi úëinky hluku bude v navrûen ch rozvojov ch lokalitách obytné zástavby poûadováno dodrûení max. hlukového zatíûení dle 11 Na ízení vlády»r Ë. 502/2000 Sb. Dle 30 zákona Ë. 258/2000 Sb., o ochranï ve ejného zdraví (ve znïní novely zákona Ë. 274/2003 Sb.) má správce pozemní komunikace povinnost technick mi, organizaëními a dalöími opat eními zajistit, aby hluk nep ekraëoval hygienické limity upravené provádïcím právním p edpisem pro ochranu venkovních prostor. ChránÏn m venkovním prostorem se rozumí prostor do 2 m okolo bytov ch dom, rodinn ch dom, staveb pro ökolní a p edökolní v chovu a pro zdravotní a sociální úëely (a funkënï obdobn ch staveb). V p ípadï pr tahu komunikací v tïsném kontaktu se stávající zástavbou je doporuëena v mïna bïûn ch oken za okna protihluková, dalöí moûností je provedení dispoziëních zmïn v p ípadï stavebních úprav objekt (pobytové místnosti a loûnice p emístit do zklidnïn ch prostor ap.). Vhodn m zp sobem protihlukové obrany je pouûití kvalitních kryt vozovky, které mají nízkou akustickou emisní vydatnost. Radonové riziko ZastavÏné území sídla Obora se nachází ve st edním stupni rizika v skytu radonu. V eöeném území bude moûné p i vybran ch stavebních Ëinnostech vyûadovat provedení radonového pr zkumu (stanovení radonového indexu pozemku dle vyhláöky Ë. 307/2002 Sb., o radiaëní ochranï, v platném znïní). RadiaËní zátïû stavebního pozemku je vûdy ovlivnïna také lokální situací (r zná propustnost p d, lokální anomálie aktivních látek v horninách atd.) a pouûit mi stavebními materiály. Pásma hygienické ochrany staveb JiûnÏ od sídla se nachází (ve vzdálenosti nïkolika set metr od dalöího zastavïného území) ve ejné poh ebiötï s ochrann m pásmem. Dopravní infrastruktura éelezniëní doprava 5

11 éelezniëní síù není v eöeném území zastoupena. Nejbliûöí ûelezniëní zastávka na jednokolejné neelektrifikované trati Ë. 160 PlzeÚ - éatec je Obora (cca 2 km jiûnï od sídla mimo eöené území) a v KaznÏjovÏ. SilniËní doprava ÿeöen m územím prochází ve smïru západ - v chod silnice III. t ídy Ë (KaznÏjov - Obora - Dob íë - Kace ov), dále pak III. t ídy Ë (Ledce - Horní B íza - Obora) a Ë (Obora - Neb eziny - Plasy). Tyto komunikace mají pouze lokální v znam a slouûí k propojení jednotliv ch sídel. Doprovodná za ízení automobilové dopravy se na území obce nenacházejí. ZápadnÏ od eöeného území prochází silnice I. t ídy Ë. 27, která zajiöùuje na nadregionální úrovni dopravní obsluhu západních»ech v severojiûním smïru. Na jihu zaëíná na hraniëním p echodu v éelezné RudÏ, dále prochází Klatovy, Plzní, Kralovicemi, éatcem, Mostem, Litvínovem a konëí v Dubí. Silnice k íûí v znamné dopravní tahy z Prahy do SRN (silnici I/6 Praha Karlovy Vary Frantiökovy LáznÏ, silnici I/7 Praha Chomutov Hora Sv. äebestiána a silnici I/8 Praha Teplice Cínovec). Místní komunikace Stávající síù místních komunikací je logicky koncipovaná a dostateënï kapacitní. V sídle jsou vedeny jako hlavní dopravní osy silnice III. t ídy, která zde plní i funkci místních komunikací (funkëní skupina B, podrobnïji dle dopravního v znamu B 2). Ostatní místní komunikace jsou za azeny do funkëní skupiny C - obsluûné s funkcí obsluûnou, podrobnïji dle dopravního v znamu C 3 (uvnit obytn ch útvar ). Z hlediska kategorií komunikací jsou v kategorii místní obsluûné komunikace (MO). V intravilánu sídel jsou trasy místních komunikací smïrovï Ëlenité a jsou p izp sobeny okolní zástavbï. Stávajícími úëelov mi komunikacemi je dostateënï zajiötïn p ístup k vybran m pozemk m a stavbám v souëasnï zastavïném území obce, k pozemk m zemïdïlského p dního fondu a PUPFL. Dopravní obsluha eöeného území musí, v souladu s ustanovením 10 zákona Ë 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, v platném znïní, a v souladu s vyhláökou Ë. 104/1997 Sb., v platném znïní, splúovat poûadavky»sn Projektování místních komunikací, vëetnï p ipojení navrûen ch komunikací na stávající komunikace dle»sn Doprava v klidu V zastavïném území jsou p imï enï uspokojeny nároky na odstavování a parkování vozidel. U za ízení v roby a obëanské vybavenosti je zajiötïno odstavování vozidel na vlastních pozemcích nebo na ve ejnï p ístupn ch plochách (cca 15 osobních vozidel). Odstavná stání pro území obytné zástavby jsou zajiötïna na pozemcích rodinn ch dom. Pot eba odstavn ch stání (O) a parkovacích stání (P) v místech navrûené zástavby bude eöena podle»sn (Odstavné a parkovací plochy silniëních vozidel pro motorovou dopravu). ZnaËené turistické a cyklistické trasy ZnaËené turistické a cyklistické trasy procházejí eöen m územím ve smïru západ - v chod mezi KaznÏjovem a kaúonem St ely. Jde o znaëenou turistickou stezku (modrá) na trase KaznÏjov - Obora - Kopidlo - Kralovice a turistickou stezku (ûlutou) na trase Obora - Koryta - Borek. Stezky jsou vedeny po místních komunikacích, pouze v blízkosti sídla a p es nïj jsou vyuûity silniëní komunikace. ÿeöen m územím dále prochází znaëená cyklostezka Baroko III. Trasa je vedena z v chodu soubïûnï s turistickou stezkou po místní komunikaci. P ed sídlem Obora se stezka napojuje na silniëní komunikaci (III. t ídy) a dále pokraëuje do KaznÏjova. Cyklostezka o celkové délce 63 km s v chozím bodem v Plasích prochází adou sídel (Babina, Dolní HradiötÏ, Kozojedy, Liblín, Dob íë, Koryta, Obora, KaznÏjov). Ve ejná doprava osob Hromadná doprava osob je zajiötïna v autobusov mi spoji (»SAD autobusy PlzeÚ, a. s.) na trase Obora - KaznÏjov a ménï frekventovanou linkou PlzeÚ - Obora - Kralovice. Autobusové zastávky jsou ve st ední Ëásti návsi. éelezniëní zastávky na regionální trati jsou vzdáleny cca 2,0 km (Obora, KaznÏjov). Letecká doprava Do severozápadní Ëásti eöeného území zasahuje ochranné pásmo vzletového a p ibliûovacího prostoru, které bylo stanoveno jako ochrana letiötï Plasy. Technická infrastruktura Technickou infrastrukturu tvo í vedení a stavby a s nimi provoznï související za ízení technického vybavení (vodovody, vodojemy, kanalizace, Ëistírny odpadních vod, stavby a za ízení pro nakládání s odpady, trafostanice, energetické vedení, komunikaëní vedení ve ejné komunikaëní sítï, elektronické komunikaëní za ízení ve ejné komunikaëní sítï a produktovody). ÿeöené území je souëástí zpracovaného Plánu rozvoje vodovod a kanalizací PlzeÚského kraje. OdvodnÏní území, sráûkové odpadní vody Sráûkové odpadní vody jsou v zastavïném území u jednotliv ch nemovitostí zvládány s pouûitím vsaku nebo akumulaëních prvk (s následn m vyuûíváním nap. pro zavlaûování zelenï). 6

12 ObecnÏ platí, ûe odtokové pomïry z povrchu urbanizovaného území musí b t po v stavbï srovnatelné se stavem p ed ní (stejné mnoûství ve stejném Ëasovém úseku), tj. nemá docházet ke zhoröení odtokov ch pomïr v území a v tocích (nap. vlivem odvodúování neúmïrnï velk ch zpevnïn ch ploch, st ech ap.). Splaökové odpadní vody V obci Obora je vybudována kanalizaëní síù s charakterem deöùové oddílné kanalizace. Kanalizace (majitel a provozovatel: Obec Obora) je z betonov ch rour DN 600 (50 km) a DN 300 (2,5 km) a z kameniny profilu DN 300 v délce 2,5 km. Technick stav kanalizace je nevyhovující, místy se propadá. Kanalizace je do vodoteëe zaústïna dvïma vyústïmi. V obci se nachází cca 30 bezodtokov ch jímek, odkud jsou splaökové vody sváûeny na»ov do KaznÏjova (2,5 km). Dále se v obci nachází cca 6 domovních Ëistíren a 169 septik, z kter ch jsou po p edëiötïní odpadní vody vypouötïny do kanalizace. Celkové hodnoty produkce splaökov ch odpadních vod a hodnoty p ínosu zatíûení na potencionální»ov: stav návrh poëet obyvatel: denní p ítok Qd (m 3 /den): 58,10 32,26 p ínos denního zneëiötïní BSK5 (kg/den): 25,31 17,05 p ínos denního zneëiötïní NL (kg/den): 26,18 14,49 p ínos denního zneëiötïní CHSKCr (kg/den): 52,97 29,30 Mnoûství vypouötïn ch odpadních vod se rovná hodnotám pot eby vody ve smyslu ustanovení 30, odst. 1 vyhláöky Ë. 428/2001 Sb., v platném znïní. Nakládání s odpadními vodami musí splúovat poûadavky na ízení vlády»r Ë. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách p ípustného zneëiötïní povrchov ch vod a odpadních vod, náleûitostech povolení k vypouötïní odpadních vod do vod povrchov ch a do kanalizací a o citliv ch oblastech. Zdroje vody, zásobování vodou V eöeném území ze nacházejí zdroje pitné vody v prameniöti V Lukách a B ízky jiûnï od sídla Obora. Zdroje nejsou vyuûívány, voda je zde kyselá, mïkká, agresivní a bakteriologicky závadná. Pro prameniötï jsou vyhláöena ochranná pásma (ONV PlzeÚ-sever, odbor VLHZ, Ë. j.: VLHZ/462/87/G2001 ze dne ). Pásmo I. stupnï, vymezené oplocením, a II. stupnï (vnit ní a vnïjöí). Dále do území zasahuje pásmo II. stupnï zdroj pitné vody T ebekov jiûnï od eöeného území (ONV PlzeÚ-sever, odbor VLHZ, Ë. j.: VLHZ/1105/84/G2025 ze dne ). V obci je vybudován vodovod pro ve ejnou pot ebu ve vlastnictví VaK PlzeÚ a. s. a provozovan Vodárnou PlzeÚ a. s., kter umoûúuje zásobení vöech obyvatel v obci. Místní vodovod je souëástí skupinového vodovodu Plasy-Rybnice-KaznÏjov-Obora. Zdrojem pitné vody jsou 2 jímací studny T ebekov, od nichû vede p ívodní potrubí PVC 110 v délce 0,37 km na Ëerpací stanici T ebekov, u odstaveného vrtu HV1 (V lese) v nadmo ské v öce 445 m n. m., a dále p ívodním potrubím PVC 110 2,55 km na Ëerpací stanici Obora. Dalöími zdroji jsou prameniötï»s I a»s II (V Lukách) a odstavená»s III (B ízky). Voda je zde kyselá, mïkká, agresivní a bakteriologicky závadná.»erpací stanice Obora, kde je i úpravna a odkyselování vody, zásobuje dvï pásma spot ebiötï Obora. První tlakové pásmo zásobují p ímo Ëerpadla v»s, u 2. pásma je voda Ëerpána do vodojemu VDJ Obora o objemu 87 m 3 (512/510 m n. m.) p ívodním adem PE 90 o délce 0,45 km a dále gravitací do Ëásti obce. P ebytek vody doplúuje VDJ Puch v KaznÏjovÏ zásobním adem z PVC 160 délky 1,75 km. Rozvodné ady po obci jsou z PVC 110-1,3 km, LT 100-0,3 km, LT 80-0,22 km, PVC 90-1,26 km a PE 90-0,3 km. PoËet p ípojek je 200 v celkové délce 2,24 km. Vodovod je v dobrém stavu, poslední rekonstrukce byla provedena v roce NÏkte í obyvatelé jsou zásobeni i z domovních studní, v nichû je kvalita i kvantita vody vïtöinou vyhovující. Kvalita vody ve ve ejném vodovodu musí odpovídat poûadavk m obecnï závazn ch p edpis (Vyhláöka MZ»R Ë. 252/2004 Sb., kterou se stanoví poûadavky na pitnou vodu a rozsah a Ëetnost její kontroly). Bilance pot eby pitné vody Pot eba pitné vody (pro obytné stavby) stanovená dle p ílohy Ë. 12 vyhláöky Ë. 428/2001 Sb. (specifická roëní pot eba vody na obyvatele: 46,0 m 3 /rok): stav návrh poëet obyvatel (stav): roëní pot eba (m 3 ): Qd pr mïrná denní pot eba vody (m 3 /den): 58,10 32,26 Zásobování energií - vytápïní Pro vytápïní je vyuûíváno p edevöím spalování zemního plynu (pot eby vytápïní v domácnostech, které nejsou p ipojeny na plynovodní rozvodnou síù jsou zajiöùovány spalováním tuh ch paliv). Elektrifikace 7

13 Páte í rozvodného systému je venkovní vedení VN 22 kv, smï ované do distribuëních trafostanic. Rozvodná NN síù tvo í podzemní kabelové trasy. Vlastníkem a provozovatelem elektrické distribuëní soustavy je»ez Distribuce a. s. P edpokládaná spot eba elektrické energie pro obytné stavby v zastaviteln ch plochách a plochách p estavby (stupeú elektrizace B: osvïtlení, elektrické spot ebiëe a sporák s troubou, stupeú elektrizace C: osvïtlení, elektrické spot ebiëe, sporák s troubou a vytápïní, nb - odhadovan poëet RD): stupeú: nb: podíl: specifick p íkon Pbj (kw/bj): poûadovan p íkon (kw): B 71 0,8 5,5 312,4 C 71 0, ,6 Plynofikace V eöeném území je realizována ploöná plynofikace. St edotlaká plynovodní síù je napojena na VTL plynovod DN 150, PN 40 Kralovice - PlzeÚ (mimo eöené území) p es VTL regulaëní stanici v KaznÏjovÏ. Provozovatelem plynovodní soustavy je ZápadoËeská plynárenská a. s. Potrubí zásobovací a rozvodné sítï je vedeno místními komunikacemi (p ednostnï p idruûen mi dopravními prostory), p ípadnï p ilehl mi ostatními plochami a zemïdïlsky vyuûívan mi pozemky. Plynovodní p ípojky jsou ukonëeny v uliëní Ëá e stavebních parcel nebo v obvodov ch zdech objekt hlavním uzávïrem (HUP). P edpokládan odbïr zemního plynu pro obytné stavby v zastaviteln ch plochách a plochách p estavby: stupeú: nb: podíl: spec. pot eba (m 3.rok/bj): spot eba plynu (m 3 /rok): va ení a TUV 71 0, vytápïní 71 0, Telekomunikace ÿeöené území p ísluöí k MTO PlzeÚ, základní sluûby jsou zajiötïny prost ednictvím spoleënosti TELEFÓNICA O2 CZECH REPUBLIC a. s. P ístupová i rozvodná síù je v eöeném území zajiötïna podzemním kabelov m vedením (v Ëásti území). Distribuce TV signálu a rozhlasu je zajiöùována základním televizním vysílaëem PlzeÚ - Krkavec. V eöeném území se nenacházejí základnové stanice ve ejné komunikaëní sítï. V zastaviteln ch plochách bude eöena telekomunikaëní síù a p ipojení objekt podzemní kabelovou trasou. Navrûené obytné objekty budou p ímo napojeny na stávající místní síù (samostatn mi staniëními kabely) s kapacitou min. 2 x 2 páry/1 rodinn d m resp. bytovou jednotku. Ve ejné osvïtlení a místní rozhlas V sídle je zajiötïno ve ejné osvïtlení a poslech místního rozhlasu. Prostorová koordinace vedení technického vybavení Prostorové uspo ádání sítí technického vybavení v prostoru silnic a místních komunikací musí odpovídat p ísluön m»sn. SítÏ vedené v soubïhu se silnicemi a místními komunikacemi v intravilánu sídla budou p ednostnï ukládány do zeleného pásu nebo chodníku. K íûení silnic s vedením sítí technického vybavení budou realizována, pokud to technické podmínky v území dovolí, bez poruöení vozovek (uûitím bez v kopov ch technologií). V extravilánu sídel budou vedení sítí technické infrastruktury realizovány mimo tïlesa silniëních komunikací, doporuëeno je soust edïní tras dálkovod. ObËanské vybavení Ve st ední Ëásti sídla se nachází mate ská ökola (majitel: Obec Obora, odkaz Ë. 4, cca 25 dïtí), kam dojíûdïjí i dïti z okolních obcí. P vodnï objekt slouûil jako základní ökola. DÏti dojíûdïjí do základní ökoly v KaznÏjovÏ. Ordinace praktického léka e se nachází v objektu Obecního ú adu, dalöí za ízení jsou v KaznÏjovÏ. Nejbliûöí lékárna se nachází v Horní B íze. Obecní ú ad sídlí v samostatném objektu na západním okraji návsi (majitel: Obec Obora, odkaz Ë. 1), v objektu se nachází spoleëensk sál, ordinace léka e, kade nictví, prodejna smíöeného zboûí a dalöí. Vedle se nachází pohostinství (U Peök, majitel: soukromá osoba, odkaz Ë. 1). V sídle se dále nacházejí dvï hasiëské zbrojnice, z nichû jedna je proti kostelu a druhá u sportovního h iötï. Na severním okraji sídla je provozní areál HasiËského záchranného sboru (majitel: HasiËsk záchrann sbor PlzeÚského kraje, odkaz Ë. 6). U fary se nachází v souëasné dobï nevyuûívaná prodejna smíöeného zboûí (majitel: soukromá osoba, odkaz Ë. 5). Poöta pro Oboru se nachází v KaznÏjovÏ (PS» ). Ze zájmov ch organizací je zastoupena TÏlov chovná jednota Sokol Obora, Sbor dobrovoln ch hasië Obora, Pion rská skupina Mlad ch poûárník a Místní automotoklub Obora. VíceúËelové h iötï se nachází na severním okraji sídla (majitel: Obec Obora, odkaz Ë. 7). Rekreace se uskuteëúuje formou pobytové krátkodobé rekreace (chalupa ení, chatová osada). Územním procházejí znaëené turistické stezky a cyklotrasy. Ve st ední Ëásti sídla se nachází ímskokatolick kostel Sv. ArchandÏla Michala (majitel: ÿímskokatolická farnost Plasy, odkaz Ë. 1). JiûnÏ od sídla se nachází h bitov (majitel: ÿímskokatolická farnost Plasy, odkaz Ë. 2), malá kaple se nachází u silnice jiûnï od sídla. Na mnoha místech zastavïného území i krajiny se nacházejí pamïtní k íûe. Nakládání s odpady 8

14 Skládky, evidované ekologické zátïûe území V eöeném území nejsou evidovány lokality s povolením k ukládání odpad. V území jsou evidovány staré ekologické zátïûe: 17_PS 18_PS skládka U koupaliötï skládková Ëinnost (komunální odpad, ukonëení skládkování rok 2000, majitel: Obec Obora, rozsah zátïûe: bodov, provedena rekultivace).»s PHM ZD Obora zemïdïlská v roba, provoz Ëerpací stanice pohonn ch hmot (majitel: ZemÏdÏlské druûstvo Obora (v konkurzu), rozsah zátïûe: bodov, pumpa byla odstranïna, nádrûe z staly). ZneökodÚování odpad Systém sbïru, t ídïní a zneökodúování komunálního a stavebního odpadu i nebezpeën ch sloûek odpadu je upraven Závaznou vyhláökou obce. - SbÏrné nádoby u jednotliv ch nemovitostí slouûí k ukládání zbytkového odpadu po vyt ídïní. Svoz se provádí dle harmonogramu sestaveného oprávnïnou osobou a schváleného p ísluön m orgánem obce. - Vyt ídïné sloûky komunálního odpadu (papír, plasty, sklo) se ukládají do p ísluönï oznaëen ch kontejner umístïn ch na ve ejnï p ístupn ch plochách. - NebezpeËné sloûky vyt ídïné z komunálního odpadu jsou p edávány oprávnïné osobï (BECKER BOHEMIA Kralovice) k odvozu. Nevyuûité léky lze odloûit v lékárnách v okolí. NezastavÏné území Sídlo Obora (ranï st edovïkého p vodu) bylo zaloûeno jako zemïdïlská vesnice kolem obdélné svaûující se návsi obklopené p vodnï p eváûnï radiálnï orientovan mi usedlostmi. PozdÏjöí rozöí ení zástavby probíhalo uliëní zástavbou podél p ístupov ch komunikací. V dominantní poloze nad návsí se nachází kostel Sv. Michaela. Areál zemïdïlské farmy, zamï en na ûivoëiönou v robu, je umístïn na severním okraji sídla, provozní p ístup k nïmu není veden p es zastavïné území. Místo vyhlídky se nachází jiûnï od sídla na vyv öeninï»erven vrch (514,5 m. n. m). Místo bylo vyuûíváno jiû za II. svïtové války jako letecká pozorovatelna. umístïní sídla v terénu: krajinn rámec: ËlenÏní okolního prostoru: mï ítko okolního prostoru: návröí otev en prostor ploöné (p evládá orná p da) st ední aû velké P evaûujícím vyuûitím ploch v eöeném území je intenzivní zemïdïlské vyuûití (jihozápadní Ëást), severní a v chodní Ëást eöeného území je zalesnïna. Místy se v krajinï nacházejí zatravnïné plochy luk s ojedinïl mi poz statky rozpt lené zelenï, vïtöinou vöak jen v nivách vodoteëí. K naruöení harmonického p sobení sídel v krajinï p ispïlo p edevöím zcelování zemïdïlsk ch hon. V okolí sídla p evaûují rozsáhlé nedïlené plochy orné p dy. Rozlehlé a nedïlené plochy zemïdïlské p dy mají velmi nízkou druhovou diverzitu i ekologickou hodnotu, protoûe tvo í rozsáhlou kulturní step na Ëasto odvodnïn ch plochách bez dïlicích prvk (meze, vïtrolamy, polní cesty, remízy, solitérní stromy ap.). Lesní porosty tvo í p eváûnï borové nebo borové smrkové monokultury. Z tïchto d vod jsou lesní porosty, zvláötï ve vrcholov ch partiích, ËastÏji ohroûeny vïtrem, snïhem a námrazou. Polo p irozené a p írodï blízké biotopy se v eöeném území nacházejí p eváûnï ve fragmentech, souvislejöí plochy se dochovaly jen na nivách potok nebo v zamok en ch pramenn ch depresích. Koryta menöích vodoteëí mají regulovan charakter a jsou do nich zaústïny melioraëní svody, které zp sobily eutrofizaci akvatick ch ekosystém. Stanovení podmínek pro územní systém ekologické stability Nadregionální a regionální územní systém ekologické stability: Po severní hranï eöeného území (údolí eky St ela) prochází nadregionální biokoridor NRBK K49, do kterého je vloûeno regionální biocentrum RBC Rozsah nadregionálních a regionálních systém ÚSES vymezen ch v ZÚR PlzeÚského kraje se, v rozsahu eöeného území, shoduje s vyhláöen m zvláötï chránïn m územím (Evropsky v znamnou lokalitou EVL CZ KaÚon St ely). Místní územní systém ekologické stability: Návrh eöení je koncipován tak, aby byly v maximální moûné mí e respektovány nároky vöech uûivatel území (osídlení, doprava, zemïdïlská v roba, tïûba nerostn ch surovin ap.). Stávající zástavba a dopravní trasy jsou plnï respektovány. Nároky zemïdïlské v roby jsou zohlednïny minimalizací poûadavk na zemïdïlsk p dní fond. Ëíslo prvku: 3 název: Hájovna Pavlínov v znam: LBC - lokální biocentrum 9

15 celková v mïra: návrh opat ení: 10,8 ha P i v chovï podporovat ekologicky cenné listnáëe, zvyöovat kvalitu budoucí produkce. Ëíslo prvku: 4 název: Zelen íû v znam: LBC - lokální biocentrum celková v mïra: 28,5 ha návrh opat ení: V mladöích skupinách v chova s podporou listnat ch d evin. V kmenovinï zdravotní a kvalitativní v bïr, vytvá et p edpoklady pro p irozené zmlazení. Ëíslo prvku: 5 název: éidova jáma v znam: LBC - lokální biocentrum celková v mïra: 21,6 ha návrh opat ení: ÿádná v chova mladöích skupin s podporou ekologicky cenn ch d evin - DB, BK. PokraËovat v obnovï, vycházet z obnovních cíl zastoupen ch lesních typ. Ëíslo prvku: 26 název: - v znam: LBK - lokální biokoridor celková délka: 1,1 km návrh opat ení: P i obnovï pouûít ekologicky cenné d eviny podle stanoviötï dle cílové druhové skladby zastoupen ch lesních typ. Ëíslo prvku: 27 název: U studánek v znam: LBK - lokální biokoridor celková délka: 1,8 km návrh opat ení: Zachovat funkënost. P i obnovï pouûít ekologicky cenné d eviny podle stanoviötï dle cílové druhové skladby zastoupen ch lesních typ. Ëíslo prvku: 28 název: Obo ice v znam: LBK - lokální biokoridor celková délka: 2,0 km návrh opat ení: P i obnovï pouûít ekologicky cenné d eviny podle stanoviötï dle cílové druhové skladby zastoupen ch lesních typ. Ëíslo prvku: 29 název: - v znam: LBK - lokální biokoridor celková délka: 2,3 km návrh opat ení: Udrûet funkënost lesní Ëásti. P i obnovï pouûít ekologicky cenné d eviny podle stanoviötï dle cílové druhové skladby zastoupen ch lesních typ. V nefunkëní Ëásti zaloûit travnat pás, pozdïji osázet. Ëíslo prvku: 30 název: - v znam: LBK - lokální biokoridor celková délka: 2,6 km návrh opat ení: P i obnovï pouûít ekologicky cenné d eviny podle stanoviötï dle cílové druhové skladby zastoupen ch lesních typ. V nefunkëní Ëásti zaloûit travnat pás, pozdïji osázet. Ëíslo prvku: 31 název: - v znam: LBK - lokální biokoridor celková délka: 1,1 km návrh opat ení: P i obnovï pouûít ekologicky cenné d eviny podle stanoviötï dle cílové druhové skladby zastoupen ch lesních typ. BO - borovice lesní, Bÿ - b íza bradaviënatá, DB - dub letní a zimní, JM - javor mléë, JS - jasan ztepil, jasanolist, JV - javor mléë, HB - habr obecn, LP - lípa srdëitá, MB - mod ín opadav, SM - smrk ztepil, TP - topol Ëern, VR - vrba bílá. InterakËní prvky: InterakËní prvky jsou ekologicky v znamné krajinné prvky nebo v znamná liniová spoleëenstva niûöích parametr neû místní biocentra a biokoridory, která vöak mají nezastupitelnou úlohu pro zlepöení vodohospodá sk ch funkcí území a jeho protierozní ochrany a pro zv öení ekologické stability krajiny. 10

16 Stanovení podmínek pro ochranu p ed povodnïmi Pro vodní tok St ela (v znamn vodní tok, správa: Povodí Vltavy s. p.) jsou stanovena záplavová území a vymezena aktivní zóna záplavového území, které zasahuje do eöeného území. ÿeöené území je ohroûeno zvláötní povodní VD élutice na vodním toku St ela (Havárie hráze vnit ní pr sakovou erozí p i bïûném provozním stavu a pr toku Qa). Vymezené záplavové území nezasahuje do zastavïn ch území. území. V blízkém okolí vodních tok a ploch mohou b t stanoveny vodoprávním ú adem omezení vypl vající zejména z 67 zákona Ë. 254/2001 Sb. (nap.: zákaz tïûby nerost, zákaz skladování odplavitelného materiálu, z izování oplocení, tábor a kemp ). Stanovení podmínek pro dob vání nerost V eöeném území se nenachází dob vací prostor a není zde vymezeno chránïné loûiskové Stanovení podmínek pro vyuûití ploch s rozdíln m zp sobem vyuûití Jednotlivé plochy funkëního vyuûití jsou navrûeny v souladu s Vyhláökou Ë. 501/2006 Sb. ze dne 10. listopadu 2006, o obecn ch poûadavcích na vyuûívání území. S ohledem na charakter území jsou vymezeny tyto plochy plochy funkëního vyuûití (u ploch vymezen ch nad rámec Vyhláöky je uvedeno zd vodnïní, d vod ËlenÏní jednotliv ch funkëních ploch je uveden vûdy v jejich názvu): plochy zastavïného území a zastaviteln ch ploch: - plochy smíöené obytné - historické jádro venkovského sídla (SH) - plochy smíöené obytné - venkovské (SV) - plochy bydlení - venkovské (BV) - plochy individuální rekreace (RI) - plochy v roby a skladování - drobná a emeslná v roba (VD) - plochy v roby a skladování - zemïdïlská v roba (VZ) plochy ve ejné infrastruktury: - plochy obëanského vybavení - ve ejná infrastruktura (OV) - plochy obëanského vybavení - h bitovy a církevní stavby (OH) - plochy obëanského vybavení - sport (OS) - plochy obëanského vybavení - rekreace (OR) - plochy technické infrastruktury (TI) - plochy dopravní infrastruktury - silnice (DS) - plochy dopravní infrastruktury - místní a p ístupové komunikace (DK) - plochy ve ejn ch prostranství (PV) - plochy ve ejn ch prostranství - ve ejná zeleú (ZV) nezastavitelné plochy (v zastavïném území a zastaviteln ch plochách): - plochy sídelní zelenï - soukromá a vyhrazená zeleú (ZS) (plocha je vymezena z d vodu ochrany ploch zahrad a dalöích pozemk zemïdïlského p dního fondu souvisejících se zastavïn m územím, na kter ch není nap. vzhledem k historickému charakteru území, blízkosti vodních tok nebo existenci vzrostlé zelenï, vhodné umísùovat stavby, zejména pak po stavby pro bydlení) plochy nezastavïného území: - plochy p írodní (NP) - plochy lesní (NL) - plochy smíöené nezastavïného území - krajinná zeleú (NK) - plochy smíöené nezastavïného území - rekreace a sport (NR) - plochy zemïdïlské (NZ) - plochy vodní a vodohospodá ské (VV) d) Vyhodnocení vliv na udrûiteln rozvoj území Územním plánem nejsou navrhována ûádná opat ení a zámïry vyûadující posuzování vliv na ûivotní prost edí dle zákona Ë. 93/2004 Sb., v platném znïní (stanovisko Krajského ú adu PlzeÚského kraje, odbor ûivotního prost edí a zemïdïlství). e) Vyhodnocení p edpokládan ch d sledk navrhovaného eöení na ZPF e.1) Vöeobecné údaje o zemïdïlském p dním fondu v eöeném území Charakteristika geomorfologick ch podmínek Geomorfologicky spadá eöené území do celku Rakovnická pahorkatina (podcelek: KaznÏjovská pahorkatina, okrsek: Hornob ízská pahorkatina). Nejvyööím bodem je»erven vrch 514 m n. m., dalöími v znamn mi body jsou Krkavec 504 m n. m. a P íöovská homolka 404 m n. m. Povrch intravilánu sídla se pohybuje v rozmezí m n. m. Charakteristika geologick ch podmínek 11