Volnočasové aktivity u duševně nemocných

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Volnočasové aktivity u duševně nemocných"

Transkript

1 Vyšší odborná škola a Střední zdravotnická škola Mills s.r.o. Volnočasové aktivity u duševně nemocných Sociální práce Vedoucí práce: MgA. Lucie Kráčmerová Vypracovala: Pavlína Östergaardová Čelákovice 2010

2 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracovala samostatně a všechny použité písemné a jiné informační zdroje jsem řádně citovala. Jsem si vědoma, že doslovné kopírování cizích textů v rozsahu větším než krátká citace je hrubým porušením autorských práv ve smyslu zákona 121/2000 Sb., je v přímém rozporu s interním předpisem školy a je důvodem pro nepřipuštění absolventské práce k obhajobě. V Benátkách nad Jizerou 15. května

3 Poděkování Tímto bych ráda poděkovala paní MgA. Lucii Kráčmerové za odborné konzultace, ochotu a podporu při zpracování mé absolventské práce. Dále bych také poděkovala celé mé rodině, která mě po celé studium podporovala a bez které bych touto dlouhou, leckdy trnitou cestou nemohla zdárně dojít do cíle. 3

4 Obsah Úvod Cíl absolventské práce Hlavní cíl Dílčí cíle Teoretická část Vymezení pojmu volného času a jeho úskalí u duševně nemocných Funkce volného času Pojetí volného času - historický vývoj Zásady realizace volnočasových aktivit Požadavky na realizaci volnočasových aktivit Znaky dobrého programu Volný čas u duševně nemocných a jeho rizika Stigma Integrace Zotavení Příčiny vzniku duševního onemocnění Symptomy duševních poruch Depresivní syndrom Příčiny a projevy depresivního syndromu Léčebné postupy Manický syndrom Třídění psychických poruch Kategorie psychických poruch Schizofrenie Klinické formy schizofrenie Diagnostika schizofrenie Příčiny vzniku schizofrenie Příznaky schizofrenie Charakteristika pacienta se schizofrenií Léčba schizofrenie Praktická část Volnočasový program ve Fokusu Mladá Boleslav Jednotlivé volnočasové programy Pondělní odpoledne s keramikou Promítání filmů Úterní divadelní kroužek Středeční kurz vaření Páteční sportovní odpoledne Hodnocení volnočasových aktivit Kazuistika Diskuze...68 Závěr...70 Summary...72 Bibliografie...74 Seznam příloh

5 4

6 Úvod Během své práce ve Fokusu Mladá Boleslav jsem se velmi často setkávala s názorem veřejnosti, že duševně nemocný člověk rovná se mentálně retardováný člověk. Z prostudované literatury jsem zjistila, že tyto dva pojmy jsou si blízké, ale v praxi se jedná o zcela rozdílné skupiny lidí. Tito lidé mají své specifické potřeby, metody léčby a odlišné ústavy. Přesto si myslím, že pro mentálně postižené občany máme mnohem větší pochopení, jsou více zvýhodňováni v médiích, při charitativních akcích a péče o ně v posledních letech zažila velký boom. Oproti tomu lidé s duševní nemocí jsou blázni, nemocní na hlavu, nebezpeční pro veřejnost, psychopati. A proto by měli být odklizeni co možná nejdále od společnosti. Tento středověký názor přetrvává, a proto zde máme stále gigantické léčebny, blázince, přestože v zahraničí se již od těchto typů ústavů upustilo. Myslím si, že to může být způsobeno tím, že řada z nás se od duševně nemocných distancuje, nechtějí mít s nimi nic společného, a tudíž se nesnaží k nim jakýmkoliv způsobem přiblížit. V České republice je populace minimálně edukována, chybí nám vstřícnost a ochota zajímat se o tento problém či vést v patrnosti, že duševně nemocný člověk je stejně právoplatným pacientem jako kterýkoliv jiný, somaticky nemocný. Každoročně počet lidí s duševním onemocněním stoupá. Můžeme zde podotknout, že deprese či jiné lehčí duševní onemocnění se stává civilizační chorobou. Mělo by tedy být v zájmu všech, aby se poskytovaná lékařská, ošetřovatelská či následná péče mohla vyvíjet kupředu a aby již konečně vymizely předsudky o duševně nemocných. Ve své práci bych ráda přiblížila problematiku duševního onemocnění a úskalí spjaté s následnou rehabilitační péčí u duševně nemocných. Již pátým rokem pracuji v o.s. Fokus Mladá Boleslav v oblasti sociální a pracovní rehabilitace, kde se setkávám se začátky a bohužel někdy i nedobrými konci duševních onemocnění. V centru denních aktivit, kde jsem působila tři roky jako terapeut a následně jako vedoucí, jsme postupem času s kolegy vypozorovali, že velkým problémem u duševně nemocného 5

7 člověka je náplň volného času po propuštění z léčebny. V době, kdy byli klienti hospitalizováni, byl jejich čas strukturován, bylo o ně postaráno během celého dne (hygiena, jídlo, komunity, terapie, léky). Po návratu domů vyvstal velký problém v nutnosti zaopatřit sebe sama. Bez aktivní podpory okolí a odborné péče dochází často k relapsům s následným návratem do léčeben. Další překážkou při socializaci klienta je medikace, která způsobuje řadu vedlejších účinků (obezita, třes, únava, stropky, sexuální útlum). Proto jsme se s kolegy rozhodli vytvořit volnočasový program pro tuto cílovou skupinu, který ve své práci popisuji. Využili jsme našich zkušeností z oblasti rehabilitace získaných formou pozorování, dotazníků a nakonec vznikl program, jenž se velmi rychle zaběhl a těší se hojné návštěvnosti. Nicméně mám pocit, že pro duševně nemocné se toho stále nedělá dost. Stále dochází k jejich diskriminaci a stále přetrvává jejich stigmatizace. Na závěr bych chtěla poukázat na problematiku využívání volného času v současné společnosti. Dnešním trendem je izolovanost jedince závislého na virtuálním počítačovém světě (Facebook, ICQ, Skype, videohry). Dochází zde k deformaci ve vztahu k realitě, upadají tradiční hodnoty společnosti. Daleko více času než dříve trávíme v hypermarketech, jež suplují kulturu. Duševně nemocný člověk často není schopen zpracovávat takové množství informací, které dnešní doba s sebou nese, což ho utvrzuje v jeho strachu a nemohoucnosti začlenit se zpátky. 6

8 1 Cíl absolventské práce 1.1 Hlavní cíl Popsat volnočasový program pro duševně nemocné ve Fokusu Mladá Boleslav. 1.2 Dílčí cíle Popsat jednotlivé programy volnočasových aktivit ve Fokusu Mladá Boleslav. 7

9 2 Teoretická část 2.1 Vymezení pojmu volného času a jeho úskalí u duševně nemocných Ve své práci bych se chtěla zaměřit na volný čas a volnočasové aktivity u duševně nemocných. Tři roky jsem pracovala jako diagnostický terapeut v centru denních aktivit ve Fokusu Mladá Boleslav a byla jsem v přímém kontaktu s duševně nemocnými lidmi téměř denně. Z rozhovorů, které jsme spolu vedli, vyplynulo, že čas, který tráví mimo naše centrum, je pro ně obtížné vyplnit. Řada klientů propuštěných z léčebny do svých domovů ztrácí najednou jakýsi řád a potýkají se s množstvím času, který nedovedou smysluplně využít. Měl by to být čas věnovaný vlastní rekreaci, obnově sil a nalezení smyslu života. Účelné využití volného času pomáhá těmto lidem přizpůsobit se každodennímu životu - jde o vytvoření časového rytmu, který lze později zpracovat do koncepční struktury denních aktivit. Lidé vykonávají činnosti během času, který je jim k dispozici v souladu se sociálními a kulturními normami naučenými od dětství. Věnují se těm činnostem, které od nich vyžaduje společnost, pěstují si denní návyky a uči se využívat volný čas, který je jim k dispozici. [Pávková a kol. 2008]. Volný čas jedince závisí na jeho znalostech, schopnostech a zájmech, které podporují rozvoj jeho osobnosti a rozšiřují jeho vědomosti a dovednosti (v různých oblastech, hovoříme o tzv. koníčkách) a navíc přinášejí člověku pocit uspokojení z vykonané činnosti. Jednou z funkcí volného času je tedy uvolnění (relaxace), aktivní odpočinek nebo jiný druh zábavy. Ukazuje se, že volba činností ve volném čase závisí spíše na osobních vlastnostech než na věku. Člověk si nevybírá jen pracovní činnost a není formován pouze jí, ale hledá i mimopracovní aktivity, které mají často ještě mnohem větší osobní význam. V současné době trávíme volný čas mnohem rozmanitěji než dříve, nabídka alternativ, z nichž volíme podle vlastního výběru, je mnohem širší. I proto je vliv těchto aktivit na vývoj osobnosti po celý život podstatný. 8

10 Činnosti ve volném čase můžeme dělit podle zaměření klientů do několika oblastí 1. Někteří si tyto činnosti vybírají z vlastní iniciativy, zatímco jiní se podřizují vnějším okolnostem nebo společenskému tlaku. 2. Někteří dávají přednost činnostem, v nichž mohou projevit svou tvořivost a nacházet něco nového, další si naopak volí činnosti stereotypní, stále se opakující. 3. Jedni mají z volnočasových aktivit opravdové potěšení, druhým jde jen o to, jak zabít čas. 4. Někteří se ve svém volném čase snaží nejen něco podnikat, ale i stále se rozvíjet. Vybírají si tedy takové činnosti, v nichž mohou uplatnit své osobní předpoklady lépe než při práci. Činnost ve volném čase tak do značné míry kompenzuje a doplňuje pracovní aktivitu, která je vynucena spíše vnějšími okolnostmi. 5. Jedni dávají přednost činnostem, jež mají spíše instrumentální charakter, tj. slouží k dosažení určitého konkrétního cíle (ruční práce), druzí se zaměřují na činnosti expresivní, při nichž mohou vyjádřit své názory, emoce, svá přání (např. ochotnické divadlo). 6. Někteří si volí činnosti s velkým výdejem fyzické energie (aktivně provozovaný sport), jiní preferují pasivní přístup (jako fanoušci při sportovních utkáních nebo televizní diváci). 7. Jedni ve volném čase dělají především to, co má nějaký vztah k jejich povolání (například čtou odbornou literaturu), druzí naopak hledají co největší únik ze zátěže každodenního zaměstnání (místo stálého jednání s lidmi a hlučného provozu je láká spíše klidná činnost stranou ostatních). 8. Někteří si nedovedou představit svůj volný čas bez příjemné společnosti, jiní preferují činnost o samotě (například četbu). 9. Jedni se snaží i v době volna být nějak užiteční, pomáhat ostatním, druzí hledají jen svou zábavu. 10. Některé volnočasové aktivity mohou lákat i tím, že přinášejí určité uznání druhých, vyšší status, než jaký lze získat v práci. 11. Další činnosti může člověk vyhledávat hlavně proto, že posilují ustanovený životní styl a přispívají k integraci osobnosti. 9

11 Lze tedy říci, že volný čas může formovat jedince daleko mnohostranněji než jeho pracovní náplň. Osoba se věnuje volnočasovým aktivitám v momentě, kdy ostatní potřeby již byly naplněny. [Havighrust et al., 1969] Funkce volného času Výchovně vzdělávací funkce Ve vývoji jedince mají výchovně vzdělávací funkce velký význam. Díky tomu, že se na něj v určitém směru působí, začíná se formovat jeho osobnost, rozvíjí se jeho schopnosti, potřeby a zájmy. Často lze využít praktických zkušeností, na jejichž základě si jedinec utváří představu o životě. Zdravotní funkce Způsob trávení volného času má vliv na denní režim, zdraví duševní a tělesné. Například odpočinek lze hodnotit jako aktivitu, která může člověku pomoci nabrat síly do dalších činností. Poslední současné trendy a medializace sportů dávají lidem za vzor různé světové sportovce. Mládež se je poté snaží ve volném čase napodobovat. I to můžeme chápat jako součást formování osobnosti. Sociální funkce Instituce hrají důležitou roli. Vznikají zde nové sociální interakce mezi jedinci. Návštěvu instituce můžeme chápat i jako úlevu rodině, která může být v důsledku své péče značně vyčerpaná. Zvláště v dnešní uspěchané době je potřeba institucí pro volný čas veliká. Preventivní funkce Nedílnou součástí vhodného způsobu trávení volného času je preventivní funkce. Preventivní funkcí se myslí předcházení poruch chování a emocí u jedince. Kdo si hraje, nezlobí! 10

12 2.1.2 Pojetí volného času - historický vývoj V průběhu vývoje existovaly různé názory na volný čas. Lze je rozdělit následovně: Období starověku: Hlavně v Řecku se začala rodit nauka týkající se způsobů využití volného času. Charakteristickým rysem společnosti bylo vyzdvihování intelektuální činnosti nad rukodělnou prací. Platon ( př.n.l.) se ve svém díle Zákony věnuje vztahu práce a volného času. Zde se rýsuje oddělení sféry volného času od sféry práce a výroby. Aristoteles ( př.n.l.) viděl náplň volného času v rozjímání, které mělo vést člověka k moudrosti, samostatnosti. Zdůrazňuje jeho vnitřní hodnotu, jež nesměřuje k žádnému praktickému cíli. Volný čas, který Aristoteles nazývá schole, chápe jako čas pro rozumování, čtení veršů, setkání s přáteli, poslouchání hudby. Je to čas na vědu a filosofii, nemá nic společného s dolce far niente, tedy lenošením s nudou. Období středověku: Církev řídila lidské chování, lidé se ve volném čase věnovali převážně modlitbám k Bohu. Život na zemi byl přípravou na posmrtný život v nebi a ráj, kde bude volného času dost. Období renesance začíná oslavovat pracovní činnost. Lidé jsou varováni před zahálkou a leností. Prosazuje se názor, že odpočinek musí být takový, aby byl člověk schopen dále pracovat. Martin Luther ( ) vytvořil nový názor na práci a volný čas. Podle učení kalvinismu musí člověk vykonávat dobré skutky, dobře pracovat, protože to je známka jeho vyvolení. Thomas More ( ) ve svém díle Utopie vytyčil požadavky svého pojetí volného času. Uvádí zde, že člověk má pracovat šest hodin denně a s volným časem si může nakládat dle svého svobodného rozhodnutí. 11

13 Thomaso Campanella ( ) ve svém díle Sluneční stát požaduje jen čtyři hodiny práce a volný čas má člověk strávit příjemným studiem, rozhovory, čtením, procházkami, prostě radostným způsobem. Není dovoleno pouze hrát kostky, šachy a jiné hry vsedě. Období století přináší počátky rozvoje moderního cestovního ruchu. Období století: Hlavním činitelem vzniku volného času byl rozvoj průmyslové výroby. Díky nástupu strojní výroby se zkracuje pracovní doba. Základním rysem volného času je svobodná volba, poskytování radosti a uspokojování potřeb. Zpočátku byly volnočasové aktivity i zařízení zaměřeny na dospělé, teprve později byla pozornost věnována dětem a mládeži. Karel Marx ( ) přispěl k objasnění problematiky volného času v Rukopisech. Volný čas chápe jako stálou součást rozvoje člověka, jako dobu, kdy se vzdělává. Volný čas vnímá jako sféru lidské svobody - svobodného rozhodování a svobodné činnosti. Práci naproti tomu charakterizuje jako nutnost. Joffre Dumazediera ( ) byl považován za klasika sociologie volného času. Ve své době správně poukazoval na tzv. empiriomanii - nadměrnou pozornost věnovanou analýze činnosti ve volném čase a nedostatečný zájem o stránku teoretickou. Dumazediera naznačil nezbytné podmínky vzniku volného času: Činnosti ve společnosti se neřídí povinnostmi uloženými komunitou. Člověk má právo si zvolit zaměstnání, práci, stejně jako způsob trávení volného času. Profesionální práce je vymezená vůlí člověka, ne přírodou. Volný čas je snadno oddělitelný od práce. Volný čas představuje jen určitou část mimopracovní doby, do které patří osobní potřeby a povinnosti. Dumazedier rozlišuje tři základní funkce volného času: 1) Odpočinek (delassement). Zotavení, reprodukce pracovní síly. Osvobozuje od 12

14 únavy, odstraňuje fyzické nebo nervové poruchy vyvolané napětím, plněním povinností, hlavně pracovních. 2) Rozptýlení (divertissement). Zábava, kompenzace, únik ze stereotypní práce. 3) Rozvoj osobnosti (development). Fyzický, kulturní, sociální. 13

15 2.1.3 Zásady realizace volnočasových aktivit jsou dle Pávkové: zásada soustavnosti a cílevědomosti: záměrné rozložení aktivit do soustavy na sebe navazujících dílčích kroků, které směřují ke stanovenému dlouhodobému cíli, jímž může být utváření dovedností, návyků, postojů. Mělo by jít o promyšlenou činnost, jež vychází z předchozí analýzy zkušeností a odborných poznatků; zásada posloupnosti: od známého k neznámému, od blízkého ke vzdálenému, od jednoduchého ke složitému; zásada aktivnosti: žádoucí je vybírat takové aktivity, aby se jich mohli zúčastnit všichni, byť s různou mírou zapojení. Musí však být dodržen požadavek dobrovolnosti; zásada přiměřenosti: vybrané činnosti by měly zohledňovat věk, fyzickou i mentální vyspělost a momentální stav účastníků; zásada vyzdvihování kladných rysů osobnosti: pochvala, uznání a ocenění zvyšují sebevědomí a jsou motivací k dalším činnostem Požadavky na realizaci volnočasových aktivit pedagogické ovlivňování volného času lze chápat jako nutnost vedení k rozumnému využití volného času. Pracovník ovliňuje naplňování volného času nabídkou prostředí, pomůcek, ale i motivací či vlastní aktivitou; dobrovolnost znamená dobrovolné využívání aktivit jednotlivými účastníky, někdy se jedná o relativní dobrovolnost. Znamená to, že pracovník utváří situaci tak, aby ji účastníci přijímali dobrovolně; aktivita: Jde o aktivní vedení účastníků ve všech fázích činnosti. Od plánování, přípravy, realizace až po hodnocení aktivit. Je třeba podporovat iniciativnost, nápaditost a samostatnost; seberealizace: Činnosti by měly mít takovou strukturu, aby každý jednotlivec mohl uplatnit své specifické vlohy a schopnosti a být tak v některé oblasti aktivit úspěšný. Prožitek úspěchu je důležitý pro zdravý duševní stav člověka; pestrost a přitažlivost se týká obsahu, metod i forem práce, jejich střídání. 14

16 Předpokládá i rovnováhu mezi organizovanými činnostmi a respektování individuálních zájmů a potřeb účastníků; zajímavost a zájmovost: Nabízené zájmové činnosti mají být pestré a odpovídat potřebám účastníků, které nejsou stálé a mění se v průběhu vývoje jedince; citlivost a pestrost: Činnosti by měly v jedincích vytvářet převážně kladné emocionální zážitky a pracovník by měl být citlivý při aktivitách, které jsou zaměřeny převážně na emoce účastníků; orientace na sociální kontakt: Volný čas by měl být prožíván v interakci s ostatními lidmi. Každý volnočasový pracovník by měl být schopný zamyslet se nad tím, zda se naplánované aktivity daří a zda jsou dostatečně efektivní Znaky dobrého programu respektování potřeb zaměřuje se na prevenci nebo zachycení problémů v raných stadiích negativního vývoje spíše než na léčbu a nápravu problémů, které vznikly rozvíjí kompetentnost, charakterové vlastnosti, důvěru a sebedůvěru, napomáhá k vytváření vztahů respektuje věkové a kulturní zvláštnosti skupin zahrnuje účastníky do plánování, hodnocení a propagování programu vztah k rodině a ke kultuře komunity zve k účasti rodinné příslušníky a hledá u nich pozitivní vzory zapojuje přirozenou komunitu do programu odpovídá potřebám komunity spolupracuje s dostupnými zdroji komunity organizační zajištění a dlouhodobá stabilita vyhledává ekonomicky efektivní prostředky kvalita programu je sledována, evaluována, všem účastníkům se dostává zpětné vazby vytváří se prostor pro obnovu sil a další odborný růst zahrnuje plán získávání finančních prostředků z různých zdrojů 15

17 má kvalitní management, technické zajištění, administrativní zázemí, řádné účetnictví a dokumentaci reprodukovatelnost obsahuje prvky použitelné opakovaně i v jiném kontextu může zasáhnout velký počet účastníků (obecné cíle, nízké náklady, vázanost nikoli na jednoho pracovníka atd.) Tři dimenze volnočasových aktivit: obsah, vztah, prostředí 1. vždy děláme něco (program, obsah) 2. vždy to dělá někdo s někým (osoby, mezi nimiž existují vztahy) 3. vždy to děláme někde (prostředí fyzické, psychosociální, institucionální) Nové postupy ve volnočasových aktivitách Lze je charakterizovat následujícimi znaky: kladou velký důraz na vztah vyrůstají zespodu a vznikají často jako místní spontánní iniciativy, jsou zaměřené na specifické cílové skupiny vyžadují strategická spojenectví, protože se zaměřují na určité funkce, musí se vzájemně doplňovat jsou mezigenerační, zpravidla iniciované dospělými, ale zapojující mladé lidi a přenášející na ně odpovědnost jsou špatně financované, často dělají veškerou práci neplacení dobrovolníci často chybí systematické vedení 16

18 2.2 Volný čas u duševně nemocných a jeho rizika Z hlediska pojetí volného času u duševně nemocných nesmíme opomenout faktory, které ovlivňují nejen jejich volný čas, a to: nežádoucí účinky léků a změny osobnosti po duševních chorobách.[mkn F 62.1] V případě užívání psychotik jsou to pocity závratě ze snížení krevního tlaku, zrychlená činnost srdce, pocit ztuhlosti těla, třes končetin (tzv. extrapyramidový syndrom), bolestivé stažení svalů (tzv. akutní dystonie), pocit útlumu, nešikovnost pohybů, pocit vnitřního neklidu (nucení k chůzi či přešlapování), výtok z prsů, pocit neprožívání a v některých případech nárůst hmotnosti. U novějších antipsychotik jsou tyto příznaky minimalizovány. V případě užívání antidepresiv jsou to pocity nevolnosti, objevují se tzv. anticholinegerní účinky: sucho v ústech, zácpa, někdy oslabení proudu moči (zvláště u mužů) či rozmazané vidění. Tyto účinky jsou obtížně zvládnutelné a jsou závislé na dávce léku. [Léčíme se s psychózou, 2005] Neuvádím zde nežádoucí účinky léků náhodně, ale chci poukázat na to, že jakákoliv tělesná aktivita ve spojení s jejich užíváním je pro klienty obtížně zvládnutelná. Při sportovních činnostech si klienti po fyzické námaze často stěžovali na stropky, únavu a celkový útlum. Dalším faktorem je subjektivní prožívání nemoci, která pro pacienta byla velmi nepříjemná až otřesná. Postižení jedinci se stávají velmi závislými na svém okolí. Jsou přesvědčeni, že je choroba změnila, stigmatizovala. Nejsou schopni navazovat a udržet bližší interpersonální vztahy, což vede k jejich izolaci ve společnosti. Stávají se pasivními a ztrácí zájem o své dřívější koníčky. Mají hypochondrické sklony. Jejich nálada je velmi labilní, spíše depresivní. Byla narušena jejich pracovní a celková životní kariéra. Poruchy osobnosti zahrnují narušení prakticky všech psychických funkcí - vnímání, myšlení, afektivity, chování a zasahují pochopitelně i do interpersonálních vztahů jedince. 17

19 2.3 Stigma Stigma je znamení lidské méněcennosti. Vede k odmítání jeho nositele okolím. Zdrojem stigmatizace může být vlastnost viditelná (např. deformita těla) nebo neviditelná (příslušnost k určité skupině lidí). Stigma je slovo řeckého původu a původně označovalo cejch vypalovaný otrokům v thesalských dolech. Stigmatizovaní jedinci jsou vystaveni různé míře odmítání v běžných, každodenních situacích (bydlení, vztahy, práce, zámová činnost). Stigma může vést k posílení příznaků duševní choroby, nemocným lidem snižuje sebedůvěru. Vyvolává strach, který je indikátorem stresu. Pacienti se proto snaží vyrovnat se stigmatizací změnou svého sociálního chování. Omezují dřívější sociální kontakty, komunikují velmi opatrně, a co je důležité, vyhledávají stejně stigmatizované jedince. Lidé s duševní nemocí trpí dvojnásob, protože musí žít s příznaky choroby a navíc ještě i s odmítáním ve svém okolí. Mají zkušenost, že dostanou-li určitou nálepku - diagnózu, ostatní se od nich více či méně odvrátí a zaměstnavatel o ně přestane mít zájem. Jejich důvěra k okolí je tím narušena, což může vést ke vztahovačnosti až k perzekučním bludům. Stigma může narušit i vztah zdravotníků a pacientů. Zdrojem stigmatizace může být také léčebně neovlivnitelné chování na veřejnosti (psychotické). Ke zmírnění stigmatu může vést úspěšná léčba, pokud nevyvolá zřetelné vedlejší účinky. Stigmatizace je ovlivněna některými demografickými charakteristikami jedince a okolí. Muži s duševní poruchou jsou častěji stigmatizováni než ženy. Z výzkumu v oblasti stigmatu vyplývají některé možnosti, jak stigmatizaci zmírnit. Mezi nejdůležitější patří adekvátní léčba, zachování mlčenlivosti ve věci pacientovy diagnózy a nácvik sociálních dovedností v běžných denních situacích. Stigma se netýká jen pacienta samotného, ale i jeho rodiny. Právě to je často hlavní příčinou dlouhého váhání, než rodinní příslušníci vezmou na vědomí, že jejich blízký je duševně nemocný. Duševní porucha vrhá špatné světlo i na ně. Hospitalizace v psychiatrickém zařízení může být pro klienta a jeho rodinu výrazným stigmatem. 18

20 Média občas líčí lidi s duševní poruchou jako násilníky nebo podivíny, což je v souladu s indikací nedobrovolné hospitalizace v lůžkovém psychiatrickém zařízení. Někdy se i o psychiatrech hovoří jako o podivínech. Někteří se setkali ve své praxi s podceňováním či přehlížením od lékařů z jiných oborů. Despekt vůči psychiatrii a strach z duševní poruchy je neadekvátní strachu z jiných, somatických chorob. Tento strach vede u stigmatizovaných osob k zatajování či popírání nemoci. Destigmatizace spočívá ve změně postojů a v legislativních opatřeních. Péče o duševně nemocné se přesouvá do komunity mimo lůžková zařízení, do denních stacionářů a středisek. Tento posun pomáhá pacientům udržet si sociální kompetence. Postoj společnosti k duševně nemocným souvisí se společenským hodnocením psychiatrie. To, jak společnost pohlíží na duševně nemocné a hodnotí práci psychiatrů, určuje i možnosti psychiatrie, protože tyto možnosti musí garantovat společnost. Postavení pacientů v systému zdravotní péče dnes chápeme zcela jinak než dříve. Nemocný přestává být pasivním a za své zdraví neodpovědným objektem, ale stává se aktivním činitelem a podle svých možností spolupracuje se zdravotníky. Na druhé straně existuje i odpovědnost společnosti a jejích členů za zdraví spoluobčanů. Změna postojů v psychiatrii se projevuje i změnou vztahu psychiatr-duševně nemocný. Jednostranný patriarchální postoj psychiatra ustupuje do pozadí a rozvíjí se spolupráce s nemocným, pokud to jeho stav dovoluje. Očekává se souhlas nemocného s postupy uplatňovanými v diagnostice, léčbě i rehabilitaci. Nemocný by měl být informován o možných nežádoucích účincích léků, o možných komplikacích. Tyto poznatky zvyšují odpovědnost nemocného za vlastní zdraví. Nové pojetí vztahů v psychiatrii by mělo zahrnovat i snahu po změně postojů zdravých spoluobčanů k duševně nemocným. Předpokladem však je, aby všichni měli dostatek informací o duševním zdraví, duševních poruchách, možnostech léčby atd. Mezi důležité úkoly sociálně orientované psychiatrie patří informování veřejnosti a práce s veřejností. Žádná jiná medicínská disciplína se nemusí tak intenzivně utkávat s předsudky jako psychiatrie. Zdrojem těchto předsudků je nevědomost, 19

21 nejistota a úzkost. Proto je často přítomnost závažné duševní poruchy ignorována. Jindy se naopak umístění na psychiatrii využívá k diskriminaci postižených, třeba na základě magické představy o duševních poruchách. Předsudky také přispívají k tomu, že někteří jedinci místo řešení vlastních problémů útočí na slabá místa jiných lidí. Ten, kdo se svěří do péče psychiatra, zůstává tím poznamenaným, a i proto se někteří nemocní nechtějí léčit. Společnost musí být o snahách moderní psychiatrie informována, jinak bude neustále narážet na nepřekonatelné překážky předsudků. Je nutné propojit práci psychiatrů, zdravotníků i zainteresovaných laiků. Společnost nemůže nechávat péči o duševně nemocné výlučně institucím, tak jako jim nenechává ani péči o děti a jejich výchovu, boj proti závislostem atd. Rozsah příznaků v laických představách je malý, jejich popis je schematický a jednostranný. Základním pojmenováním jedince s psychickou poruchou v laické terminologii je blázen nebo šílenec. Nejčastěji se tento pojem používá pro různé formy mentální retardace, tudíž informovanost veřejnosti o rozdílnosti duševních poruch a mentální retardace je také mizivá. Systematická zdravotní výchova obyvatelstva je předpokladem úspěšného předcházení nemocím a jejich komplikacím a je významným faktorem léčebného postupu. 20

22 2.4 Integrace Pokud dostojíme významu slova integrovat, budeme spojovat a sjednocovat. A to symetricky. Ne tak, že bychom se snažili vtahovat domnělý okraj (skupinu duševně nemocných) do jakéhosi imaginárního centra, do většinové společnosti. Integracespojování-propojování probíhá vždy na mnoha frontách. V tom je praxe moudřejší. Sociální pracovníci vlastně mluví o zapojování uživatele do společnosti, ale není to pravda. Dělají to, že pomáhají propojovat různé události a situace, různé prvky uživatelova života s nějakými situacemi, nebo se snaží přeskupit a nově zprostředkovat vazby v rodině, v zaměstnání nebo někde jinde. Pomáhají navazovat mnohá propojení a udržovat je průchozí. Spojují uživatele s mnoha rozličnými prostředími. Ale také naopak, tato prostředí spojují s prostředím uživatelových zkušeností, schopností a limitů. Kupodivu nejde ani tak o změnu jednoho nebo druhého, ale o změnu či vytváření vzájemných vazeb. Nejde o zapojování jednoho do druhého, nýbrž o propojování. [Columby, 2005] Nezávislost neznamená absenci podpory, nezávislost může být i asistovaná. Otázka nezávislosti je otázkou kontroly nad tím, jak a jaká podpora bude duševně nemocnému jako uživateli komunitních služeb poskytována. Problém duševní nemoci není umístěn uvnitř takto nemocného člověka, leží v setkání duševní nemoci s reakcemi, normami a nabídkami okolí. Úspěchem v potýkání se s duševní nemocí není jenom vyléčení, tj. zbavení se symptomů. Úspěchem je také zotavení se z nemoci. Ta sice nezmizí, ale přestane hrát v životě hlavní a jedinou roli. Člověk se s nemocí sžije. Zacházet s nemocí neznamená pouze opravovat a odstraňovat symptomy, ale také rozvíjet dovednosti. A lze to dělat metodicky a institucionalizovaně. Komunitní služby jsou někdy v zajetí zvláštního, i když pochopitelného étosu nezasahování. Ve snaze vyhnout se ponižujícím praktikám ve velkých institucích se pracovníci komunitních služeb uchylují k pozici, kdy sami sebe chápou jako cosi nepatřičného v životě uživatele. V sociální práci nad pomáhajícím pracovníkem visí otázka, co je vlastně třeba měnit nebo napravovat. Nemocného? Rodinu? Pracovní prostředí? Ne nás, ale překážky prostředí.[deeganová, 2005] 21

23 Nejde o to změnit člověka, aby byl stejný jako ostatní, jde o to, změnit ho tak, aby uměl a mohl to, co ostatní. Tedy nikoli normalizace stavu osobnosti, nýbrž normalizace jejích možností. Pojem duševní nemoc je poměrně pevně spojený s nenormalitou. Jsme ochotni přijmout myšlenku, že tělesně nemocní jsou normální a mohou vést normální život. U duševně nemocných je to těžší. Představa psychotika, který je normální, není právě běžná. William Anthony říká, že k zásadnímu zotavení může dojít bez celkového ústupu symptomů. I s nemocí lze vést normální život, fungovat v běžných rolích. To neznamená, že nemoc neexistuje, ale její role v životě je jiná. Anthony tvrdí, že zotavení je jakýsi přerod, že je to nalezení nového smyslu života. Ale také, a to je důležité, upozorňuje, že je to i uživatelovo okolí, které zotavení napomáhá. Zotavení je proto i úkolem pro dané prostředí. Je nejenom funkcí vnitřní proměny uživatele, ale i proměn sítí, v nichž je zapojen. Profesionálové jednak změny prostředí mohou iniciovat, jednak jsou sami součástí různých prostředí uživatele, a měli by tedy podle potřeby měnit i sebe, respektive svoje jednání. Díky posunu ohniska práce s duševní nemocí od potlačování symptomů k práci s jejími následky se daří nově definovat základní problém duševní nemoci: už jím není nemoc sama, nýbrž propojení příznaků s dalšími okolnostmi: s pochopením okolí, s porozuměním nemocného tomu, co se děje, s jeho vlastními schopnostmi, s kvalitou léků, s nabízenými službami. Tím, co je potřeba primárně řešit a napravovat, už není nemocný, ale jednotlivé situace, v nichž se ocitá spolu s lidmi a věcmi okolo sebe. Snahám profesionálů o to, aby nemocní mohli úspěšně participovat na různých oblastech každodenního života, ovšem paradoxně brání logika návratu do společnosti. Tento problém je nejen běžnou součástí projektů komunitních služeb, ale i součástí komunikace týkající se péče o duševně nemocné vůbec. Jenže rétorika integrace je vylučující, předpokládá, že duševně nemocní se nacházejí mimo společnost, v asociálním prostoru, odkud mají být vytaženi k nám, do společnosti. Integrátor pak nutně pracuje s lidmi, kteří už dopředu nepatří tam, kam se je snaží dostat. 22

Možnosti terapie psychických onemocnění

Možnosti terapie psychických onemocnění Možnosti terapie psychických onemocnění Pohled do světa psychických poruch a onemocnění a jejich léčby bez použití léků. Mgr.PaedDr.Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Osobnost Biologická

Více

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27 Obsah Předmluva ke druhému vydání........................ 15 Č Á ST I Základní okruhy obecné psychopatologie............... 17 1 Úvod..................................... 19 2 Vymezení normy..............................

Více

POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING.

POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING. POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING. ALENA STŘELCOVÁ Autismus činí člověka osamělým. S pocitem vlastní jinakosti se

Více

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková. Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum tvorby 26.1.2013 Anotace

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková. Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum tvorby 26.1.2013 Anotace Číslo projektu Název školy Autor Tématická oblast Téma CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková Základy společenských věd Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum

Více

Rozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie. Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž

Rozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie. Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž Rozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž Příčiny vzniku duševní poruchy tělesné (vrozené genetika, prenatální

Více

Internalizované poruchy chování

Internalizované poruchy chování Internalizované poruchy chování VOJTOVÁ, V. Inkluzivní vzdělávání žáků v riziku a s poruchami chování jako perspektiva kvality života v dospělosti. Brno: MSD, 2010 ISBN 978-80-210-5159-1 Internalizované

Více

Geriatrická deprese MUDr.Tomáš Turek

Geriatrická deprese MUDr.Tomáš Turek Geriatrická deprese MUDr.Tomáš Turek Psychiatrická léčebna Bohnice Akutní gerontopsychiatrické odd. pav.32 vedoucí lékař e-mail:tomas.turek@plbohnice.cz Historie Starý zákon- popis mánie a deprese- Král

Více

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných Posuzování pracovní schopnosti U duševně nemocných Druhy posudkové činnosti Posuzování dočasné neschopnosti k práci Posuzování dlouhodobé neschopnosti k práci Posuzování způsobilosti k výkonu zaměstnání

Více

Afektivní poruchy. MUDr. Helena Reguli

Afektivní poruchy. MUDr. Helena Reguli Afektivní poruchy MUDr. Helena Reguli Afektivní poruchy Poruchy nálady Hippokrates (400 př.n.l.) použil termín mánie a melancholie Kahlbaum cyklothymie 1882 Kraepelin maniodepresivita 1899: periodický

Více

Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž

Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž definice Domácí násilí: násilí, které se odehrává v soukromí, je opakované, má stoupající

Více

Proč je potřeba změna? Odborná společnost vypracovala podněty k úpravám systému DRG v oblasti psychiatrie, který byl předán PS DRG.

Proč je potřeba změna? Odborná společnost vypracovala podněty k úpravám systému DRG v oblasti psychiatrie, který byl předán PS DRG. Psychiatrie Příloha č. 13 Vypracoval:Jana Kárníková Proč je potřeba změna? Odborná společnost vypracovala podněty k úpravám systému DRG v oblasti psychiatrie, který byl předán PS DRG. Dle dostupných vyjádření

Více

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie Výběr z nových knih 11/2007 psychologie 1. Mé dítě si věří. / Anne Bacus-Lindroth. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 159 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-296-6 dítě; výchova dítěte; strach; úzkost; sebedůvěra;

Více

PSYCHOPATOLOGIE. Zapamatuj si! Vyřeš! Pochop! Zeptej se vyučujícího! OBECNÁ SPECIÁLNÍ. Normalita osobnosti. Poruchy osobnosti.

PSYCHOPATOLOGIE. Zapamatuj si! Vyřeš! Pochop! Zeptej se vyučujícího! OBECNÁ SPECIÁLNÍ. Normalita osobnosti. Poruchy osobnosti. Slovo úvodem Předložené studijní materiály slouží jako podpora pro kontaktní výuku. Jejich cílem je předložit ucelený pohled na obsah předmětu a také vám trošku usnadnit učení. Proto se snažím, aby byly

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti SYNDROM VYHOŘENÍ PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Definice pojmu Syndrom vyhoření burn out syndrom Existuje řada termínů,

Více

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA otázky k SZZ 1) Speciální pedagogika jako vědní obor, vymezení předmětu, vztah speciální pedagogiky k dalším vědním oborům. Vztah k pedagogice, psychologii, medicínským oborům, k sociologii.

Více

Zahajovací konference

Zahajovací konference Zahajovací konference Program CZ11 Public Health Initiatives Iniciativy v oblasti veřejného zdraví Předdefinovaný projekt Vytvoření Systému Ucelené Psychiatrické Rehabilitace (S.U.P.R) a jeho implementace

Více

Cvičení ze společenských věd

Cvičení ze společenských věd Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

PARKINSONOVA NEMOC Z POHLEDU PSYCHIATRA. MUDr.Tereza Uhrová Psychiatrická klinika I.LF UK a VFN Praha

PARKINSONOVA NEMOC Z POHLEDU PSYCHIATRA. MUDr.Tereza Uhrová Psychiatrická klinika I.LF UK a VFN Praha PARKINSONOVA NEMOC Z POHLEDU PSYCHIATRA MUDr.Tereza Uhrová Psychiatrická klinika I.LF UK a VFN Praha Parkinsonova nemoc = primárně neurologické onemocnění doprovodné psychiatrické příznaky deprese psychiatrické

Více

Poruchy osobnosti: základy pro samostudium. Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno

Poruchy osobnosti: základy pro samostudium. Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno Poruchy osobnosti: základy pro samostudium Pavel Theiner Psychiatrická klinika FN a MU Brno Pro některé běžně užívané pojmy je obtížné dát přesnou a stručnou definici. Osobnost je jedním z nich. osobnost

Více

Schizoafektivní porucha

Schizoafektivní porucha Schizoafektivní porucha Tomáš Novák Psychiatrické centrum Praha Historie konceptu SCHA poruchy 1933 Kasanin: akutní schizoafektivní psychóza Do 1975 v klasifikacích jako podtyp schizofrenie 1975 DSM III:

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Únor 2011 Mgr. Monika Řezáčová jedná se o poruchy chování, které se významně odchylují od normy většiny

Více

Popis využití: Výukový materiál s úkoly pro žáky s využitím dataprojektoru,

Popis využití: Výukový materiál s úkoly pro žáky s využitím dataprojektoru, VY_32_INOVACE_PSYPS14660ZAP Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0883 Název projektu: Rozvoj vzdělanosti Číslo šablony: III/2 Datum vytvoření:

Více

PAS v každodenní praxi dětské psychiatrie EVA ČÁPOVÁ

PAS v každodenní praxi dětské psychiatrie EVA ČÁPOVÁ PAS v každodenní praxi dětské psychiatrie EVA ČÁPOVÁ Poruchy autistického spektra Všepronikající hrubá neurovývojová porucha mozku PAS (autistic spektrum disorder ASD) 1979 Lorna Wing a Judith Gould Výskyt

Více

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013 Označení materiálu: VY_32_INOVACE_RUMJI_TELOCVIK_13 Název materiálu: Prevence úrazů a nemocí Tematická oblast: Tělesná výchova 1. ročník Anotace: Úrazy představují závažný zdravotnický problém. Cílempráce

Více

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje HOSPICOVÁ PÉČE Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Srpen, 2010 Bc. Höferová Hana HOSPICOVÁ PÉČE Bc. Höferová Hana Hospicová péče Je to forma

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

OBSAH. Obsah. Předmluva... 13

OBSAH. Obsah. Předmluva... 13 OBSAH Obsah Předmluva................................................. 13 Část první Základní okruhy obecné psychopatologie.............................. 15 1 Úvod..................................................

Více

Mgr. Miroslav Raindl

Mgr. Miroslav Raindl Mgr. Miroslav Raindl Středisko poskytuje služby Poradenské, odborné informace apod. Mediace mezi klientem a jeho rodiči aj. Diagnostické Vzdělávací Speciálně pedagogické a psychologické Výchovné a sociální

Více

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta ZÁKLADY KOMPLEXNÍHO PSYCHOSOMATICKÉHO PŘÍSTUPU (podpora pro kombinovanou formu studia) PhDr. Ing. Hana Konečná, Ph.D. Cíle předmětu:

Více

SPECIÁLNÍ PSYCHOPATOLOGIE AFEKTIVNÍ PORUCHY

SPECIÁLNÍ PSYCHOPATOLOGIE AFEKTIVNÍ PORUCHY SPECIÁLNÍ PSYCHOPATOLOGIE 1. Afektivní poruchy 2. Schizofrenie a poruchy s bludy 3. Neurotické poruchy 4. Poruchy osobnosti 5. Mentální retardace 6. Organicky podmíněné duševní poruchy AFEKTIVNÍ PORUCHY

Více

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Pod pojmem užívání drog rozumíme širokou škálu drogového vývoje od fáze experimentování,

Více

Závěrečná zpráva projektu. Péče o schizofrenní pacienty v ordinaci praktického lékaře

Závěrečná zpráva projektu. Péče o schizofrenní pacienty v ordinaci praktického lékaře Závěrečná zpráva projektu Péče o schizofrenní pacienty v ordinaci praktického lékaře Obsah projektu V rámci projektu byl realizován vzdělávací cyklus, určený praktickým lékařům v Praze a Karlových Varech.

Více

OČEKÁVANÉ VÝSTUPY. Místo, kde žijeme

OČEKÁVANÉ VÝSTUPY. Místo, kde žijeme skutečností. kulturnímu a tolerantnímu chování a jednání. Samostatné a sebevědomé vystupování a jednání, k efektivní, bezproblémové a bezkonfliktní komunikaci. vztahu k sobě i okolnímu prostředí. Seznamuje

Více

Volitelný předmět ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Úkolem předmětu Zdravý životní styl je seznámit žáky se základy zdravého životního

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov )

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Psychiatrická klinika VFN a 1.LF UK, Praha MUDr. Martin Černý Seminář: Trendy v péči o duševně nemocné. Komunitní péče. Výbor

Více

MUDr.Tomáš Turek e-mail: tomas.turek@plbohnice.cz Psychiatrická léčebna Bohnice Ústavní 91, Praha 8

MUDr.Tomáš Turek e-mail: tomas.turek@plbohnice.cz Psychiatrická léčebna Bohnice Ústavní 91, Praha 8 Psychotické poruchy ve stáří MUDr.Tomáš Turek e-mail: tomas.turek@plbohnice.cz Psychiatrická léčebna Bohnice Ústavní 91, Praha 8 Duševní poruchy s psychotickými příznaky Organické Neorganické Psychotické

Více

Až dvěma pětinám lidí s depresí nezabírají antidepresiva, u dalších sice léky pomohou některé příznaky nemoci zmírnit, ale například potíže se

Až dvěma pětinám lidí s depresí nezabírají antidepresiva, u dalších sice léky pomohou některé příznaky nemoci zmírnit, ale například potíže se Duben 1 Až dvěma pětinám lidí s depresí nezabírají antidepresiva, u dalších sice léky pomohou některé příznaky nemoci zmírnit, ale například potíže se spánkem přetrvávají. Čeští lékaři a sestry se proto

Více

preventivní péče ústavní nebo ochranné výchovy

preventivní péče ústavní nebo ochranné výchovy Systém péče v ČR Systém péče v České republice se dělí na dvě základní skupiny. Do první skupiny patří zařízení, která pracují s klienty v rámci preventivní péče. Druhá skupina zařízení se již věnuje dětem,

Více

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:

Více

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc V ČR raná péče v systému sociálních služeb Raná péče je terénní

Více

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Příloha č. 1 TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Dle bodů 1-3 je možné samostatně zvolit téma. Tento výběr podléhá schválení pracovní skupinou Domácí práce. 1. Samostatně vybrané téma na základě studia

Více

PERVAZIVNÍ VÝVOJOVÉ PORUCHY. Obecná charakteristika: Diagnostická vodítka. - neschopnost navazovat soc. vztahy (zejména emocionálního charakteru)

PERVAZIVNÍ VÝVOJOVÉ PORUCHY. Obecná charakteristika: Diagnostická vodítka. - neschopnost navazovat soc. vztahy (zejména emocionálního charakteru) Otázka: Psychotické a pervazivně vývojové poruchy Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Sanguares PERVAZIVNÍ VÝVOJOVÉ PORUCHY Podstatou je závažné a komplexní poškození psychiky jedince. Dětský

Více

Klasifikace tělesných postižení podle doby vzniku

Klasifikace tělesných postižení podle doby vzniku VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 1, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 25.1. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Nelegální drogy. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Nelegální drogy. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Nelegální drogy Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Duben 2010 Mgr.Olga Čadilová PROBLEMATIKA ZÁVISLOSTÍ "Jakákoliv závislost je špatná,

Více

PŘEKLADY DO PSYCHIATRICKÉ LÉČEBNY DOBŘANY

PŘEKLADY DO PSYCHIATRICKÉ LÉČEBNY DOBŘANY PŘEKLADY DO PSYCHIATRICKÉ LÉČEBNY DOBŘANY Katamnestická studie záznamů pacientů z ambulantních knih psychiatrického oddělení Nemocnice Ostrov (NEMOS PLUS s r.o.) za období 200-2011 Listopad 2011/ Dodavatel:

Více

Neurotické poruchy, poruchy vyvolané stresem a poruchy přizpůsobení

Neurotické poruchy, poruchy vyvolané stresem a poruchy přizpůsobení Neurotické poruchy, poruchy vyvolané stresem a poruchy přizpůsobení Zkráceně neurotické poruchy (toto je materiál pouze k vnitřní potřebě, neobsahuje korektní citace!, nešířit) Neurotické poruchy Úzkostné

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby.

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby. Rozumová výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Rozumová výchova je vyučován v 1. až 10.ročníku ZŠS v časové dotaci 5 hodin týdně. V každém ročníku jsou přidány 2 disponibilní hodiny.

Více

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Monika Chobotová Jarmila Šebestová Karviná 2011 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176)

Více

TRÉNINKOVÁ PRACOVNÍ MÍSTA

TRÉNINKOVÁ PRACOVNÍ MÍSTA TRÉNINKOVÁ PRACOVNÍ MÍSTA V KONTEXTU KOMPLEXNÍ REHABILITACE ANEB JAK JSME SE TO UČILI Jan König Jan.Konig@ergoaktiv.cz Alice Dubnová Alice.Dubnova@ergoaktiv.cz OBSAH Co jsou ta tréninková místa Proč je

Více

Trauma, vazby a rodinné konstelace

Trauma, vazby a rodinné konstelace Trauma, vazby a rodinné konstelace Terapeutická práce na základě vícegenerační systemické psychotraumatologie (VSP) / - konstelací traumatu www.franz-ruppert.de 1 Vzájemné působení mezi metodou systemických

Více

Psychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek

Psychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek Psychiatrická komorbidita pacientů léčených v souvislosti s užíváním návykových látek Podle údajů ÚZIS (2004) bylo v r. 2003 v psychiatrických léčebnách a odděleních nemocnic uskutečněno celkem 4 636 hospitalizací

Více

I. DENNÍ STACIONÁŘ. 1. Vize. Nebýt ve službě vidět. II. Cílová skupina. III. Cíl denního stacionáře

I. DENNÍ STACIONÁŘ. 1. Vize. Nebýt ve službě vidět. II. Cílová skupina. III. Cíl denního stacionáře I. DENNÍ STACIONÁŘ 1. Vize Nebýt ve službě vidět Posláním denního stacionáře při Domově Dědina je formou celoročních ambulantních služeb poskytovat pomoc a podporu dospělým osobám s mentálním a kombinovaným

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Výchova ke zdraví 6. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová projevuje odpovědný vztah k sobě samému, k vlastnímu dospívání a pravidlům zdravého životního stylu;

Více

Duševní hygiena. Mgr. Kateřina Vrtělová. Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně. www.gaudia.org./rakovina

Duševní hygiena. Mgr. Kateřina Vrtělová. Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně. www.gaudia.org./rakovina Duševní hygiena Mgr. Kateřina Vrtělová Občanské sdružení Gaudia proti rakovině v Praze a v Brně www.gaudia.org./rakovina Co je to duševní hygiena? Často nás přinutí přemýšlet nad touto otázkou až nepříznivé

Více

RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU

RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU číslo jednací: ZŠ-263/2013 RÁMCOVÝ ŠKOLNÍ VÝCHOVNÝ PROGRAM PRO ŠKOLNÍ DRUŽINU Obsah: I. Identifikační údaje II. Charakteristika ŠD III. Výchovný program IV. Vzdělávací část programu 1 I. Identifikační

Více

Postoj k nemoci. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Postoj k nemoci. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Červenec 2009 Mgr Ladislava Ulrychová Nemoc Chápat jako narušení jednoty a celistvosti organismu a prostředí

Více

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském

Více

Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory

Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory OBSAH Hodnoty, které vyznává společnost Společenský status současných seniorů Jsou staří lidé skutečně všichni nemocní, nepříjemní a nešťastní?

Více

CASE MANAGEMENT ZVYŠOVÁNÍ ODBORNÝCH KOMPETENCÍ AKADEMICKÝCH PRACOVNÍKŮ OSTRAVSKÉ UNIVERZITY V OSTRAVĚ A SLEZSKÉ UNIVERZITY V OPAVĚ

CASE MANAGEMENT ZVYŠOVÁNÍ ODBORNÝCH KOMPETENCÍ AKADEMICKÝCH PRACOVNÍKŮ OSTRAVSKÉ UNIVERZITY V OSTRAVĚ A SLEZSKÉ UNIVERZITY V OPAVĚ ZVYŠOVÁNÍ ODBORNÝCH KOMPETENCÍ AKADEMICKÝCH PRACOVNÍKŮ OSTRAVSKÉ UNIVERZITY V OSTRAVĚ A SLEZSKÉ UNIVERZITY V OPAVĚ CASE MANAGEMENT Ivana Kaniová Katedra sociální práce FSS OU OTÁZKA NA ÚVOD Co potřebuje

Více

Adaptace nemocného na hospitalizaci

Adaptace nemocného na hospitalizaci Adaptace nemocného na hospitalizaci Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Březen 2010 Irena Tondorvá Bc. Adaptace nemocného na hospitalizaci

Více

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03

DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 DOMOV DŮCHODCŮ VELKÉ HAMRY příspěvková organizace 468 45 Velké Hamry 600 IČ: 712 200 03 Standard č. 1 - Cíle a způsoby poskytování služeb Závazný metodický pokyn č. 1 Druh služby: Domov pro seniory ETICKÝ

Více

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Strana 1 z 7 Název: PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Platnost od: 2. 5. 2008 Platnost do: odvolání Nahrazuje: ----- Personál: Všeobecné sestry, porodní asistentky, zdravotně sociální

Více

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět:: Etická výchova A. Charakteristika vyučovacího předmětu a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Etická výchova je volitelným předmětem, který je realizován v rozsahu dvou

Více

MODEL KOMUNITNÍ PÉČE O CHRONICKY DUŠEVNĚ NEMOCNÉ V JESENICKÉM REGIONU. 33. KONFERENCE SOCIÁLNÍ PSYCHIATRIE 20. 22. listopad 2014 Přerov

MODEL KOMUNITNÍ PÉČE O CHRONICKY DUŠEVNĚ NEMOCNÉ V JESENICKÉM REGIONU. 33. KONFERENCE SOCIÁLNÍ PSYCHIATRIE 20. 22. listopad 2014 Přerov MODEL KOMUNITNÍ PÉČE O CHRONICKY DUŠEVNĚ NEMOCNÉ V JESENICKÉM REGIONU 33. KONFERENCE SOCIÁLNÍ PSYCHIATRIE 20. 22. listopad 2014 Přerov CHARAKTERISTIKA ORGANIZACE Zahrada 2000 vznikla v roce 1998 jako sociálně

Více

Např: neúspěch u zkoušky, příliš velké pracovní napětí, rozchod s partnerem, úmrtí blízkého člověka (rodina, přítel).

Např: neúspěch u zkoušky, příliš velké pracovní napětí, rozchod s partnerem, úmrtí blízkého člověka (rodina, přítel). Otázka: Náročné životní situace Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Kriss Náročné životní situace (stres,frustrace,deprivace) = situace, které brání nebo stěžují člověku dosažení cíle Např: neúspěch

Více

ATTACHMENT KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011. PhDr Petra Vrtbovská PhD DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE

ATTACHMENT KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011. PhDr Petra Vrtbovská PhD DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE ATTACHMENT DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011 PhDr Petra Vrtbovská PhD Co budeme probírat PROČ DÍTĚ POTŘEBUJE RODIČOVSKOU PÉČI Co je citové pouto (attachment)

Více

Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči. Významné vývojové mezníky

Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči. Významné vývojové mezníky Psychický vývoj dítěte v náhradní rodinné péči Významné vývojové mezníky Působení různých faktorů v době před příchodem do náhradní rodiny Vliv psychické deprivace: nedostatek žádoucích podnětů či nadměrné

Více

TERMÍNY. Změna termínu či místa konání vyhrazena. Aktuální informace naleznete vždy na našich webových stránkách www.ieducare.com.

TERMÍNY. Změna termínu či místa konání vyhrazena. Aktuální informace naleznete vždy na našich webových stránkách www.ieducare.com. TERMÍNY Změna termínu či místa konání vyhrazena. Aktuální informace naleznete vždy na našich webových stránkách www.ieducare.com. Název Datum Čas Místo Agresivita a agrese v současné společnosti 18.12.2007

Více

Speciální pedagogika Obecná speciální pedagogika Definice, vymezení oboru Speciální pedagogika je orientována na výchovu a vzdělávání, na pracovní a společenské možnosti zdravotně a sociálně znevýhodněných

Více

Úzkostné poruchy. PSY 442 Speciální psychiatrie. MUDr. Jan Roubal

Úzkostné poruchy. PSY 442 Speciální psychiatrie. MUDr. Jan Roubal Úzkostné poruchy PSY 442 Speciální psychiatrie MUDr. Jan Roubal F40 F49 Neurotické poruchy, poruchy vyvolané stresem a somatoformní poruchy F40 Fobické úzkostné poruchy F41 Jiné úzkostné poruchy F42 Obsedantně-kompulzivní

Více

Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM

Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM Prenatální psychologie a vnímání plodu v této rovině Na významu nabývá nejen zájem o fyzický vývoj plodu, ale dokládají

Více

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace

Základní škola, Ostrava Poruba, Bulharská 1532, příspěvková organizace Prvouka - 1. ročník MÍSTO, KDE ŽIJEME Škola Vyznačí v jednoduchém plánu místo svého bydliště a školy, cestu na určené místo a rozliší možná nebezpečí v nejbližším okolí - prostředí školy, činnosti ve škole,

Více

Komunitní péče. Boleslavský deník. MUDr. Jan Stuchlík

Komunitní péče. Boleslavský deník. MUDr. Jan Stuchlík Komunitní péče o duševně nemocné Boleslavský deník Komunitní péče o duševní zdraví je model, který od 60. let 20. století nahrazuje tradiční institucionální. p Příčinou tohoto procesu je změna ve vnímání

Více

Vytvoření sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, Kulatý stůl, 6.2.

Vytvoření sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, Kulatý stůl, 6.2. Vytvoření sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, Kulatý stůl, 6.2.2013 Člověk s duševní nemocí Vítáme zástupce: sociálních služeb

Více

Definice zdraví podle WHO

Definice zdraví podle WHO Zdravotní politika ZDRAVOTNÍ POLITIKA Zdraví a nemoc jsou předmětem sociální politiky. Zdraví je však pojímáno buď úzce (biologický stav člověka) nebo široce (biologicky přijatelné podmínky a prostředí).

Více

Komorbidity a kognitivní porucha

Komorbidity a kognitivní porucha Komorbidity a kognitivní porucha jak postupovat v praxi? Tereza Uhrová Psychiatrická klinika Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze Kde může být kognitivní

Více

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Determinace osobnosti Základní psychologie - obecná psychologie - psychologie osobnosti - sociální psychologie - vývojová psychologie Psychopatologie

Více

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY

PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY Projekt poskytování sociální péče v domácnosti v oblasti intenzivní paliativní péče. Pilotní projekt realizuje společnost

Více

KRIZOVÁ INTERVENCE. Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO

KRIZOVÁ INTERVENCE. Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO KRIZOVÁ INTERVENCE Mgr. MORAVČÍK BRANISLAV KARIM FN BRNO Cíle prezentace Definování krize Představit formy krizové intervence Nastínit prvky krizové intervence Proč je potřebné myslet na krizovou intervenci

Více

ALKOHOL, pracovní list

ALKOHOL, pracovní list ALKOHOL, pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. ALKOHOL V naší kultuře se alkohol pojímá jako tzv. sociální pití. Je

Více

Eliminace negativních dopadů profesní adjustace. Neocenitelné zaměstnavatelské benefity

Eliminace negativních dopadů profesní adjustace. Neocenitelné zaměstnavatelské benefity Eliminace negativních dopadů profesní adjustace Neocenitelné zaměstnavatelské benefity Labour vincit omnia Práce pomáhá překonávat všechno. Práce = nezbytná potřeba. Etické krédo: Lidé se zdravotním postižením

Více

CRITICAL INCIDENT STRESS MANAGEMENT

CRITICAL INCIDENT STRESS MANAGEMENT Psychologická služba HZS ČR CRITICAL INCIDENT STRESS MANAGEMENT (posttraumatická péče) 1 CRITICAL INCIDENT Při záchranných akcích se hasiči setkávají s běžnými situacemi, ale také s těmi, které vyvolávají

Více

náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Objektivní stránka (problém) a subjektivní stránka (problémová situace)

náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Objektivní stránka (problém) a subjektivní stránka (problémová situace) 9. přednáška Náročné, stresové a konfliktní životní události Náročné (zátěžové) situace náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Co se vám jeví jako náročná situace? Situace je

Více

Okruhy pro atestační zkoušky specializačního vzdělávání v oboru Dětská klinická psychologie. Dětský klinický psycholog

Okruhy pro atestační zkoušky specializačního vzdělávání v oboru Dětská klinická psychologie. Dětský klinický psycholog Okruhy pro atestační zkoušky specializačního vzdělávání v oboru Dětská klinická psychologie Dětský klinický psycholog I. Psychologická diagnostika dětí a dospívajících 1. Psychologická vývojová diagnostika

Více

Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb

Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb PhDr. Hana Janečková, PhD. Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví Praha 16.2.2006 Význam vzdělávání v dějinách

Více

Doprovodné obrázky a videa na Internetu

Doprovodné obrázky a videa na Internetu POKYNY KE STUDIU Rozšiřující data na Internetu Doprovodné obrázky a videa na Internetu Rejstřík pojmů 8 RODINA A SEXUÁLNÍ ŽIVOT Čas ke studiu: 60 minut Cíl: Studiem této kapitoly poznáte hodnotu zázemí

Více

INFORMACE k vyhodnocení situace dítěte

INFORMACE k vyhodnocení situace dítěte INFORMACE k vyhodnocení situace dítěte Om 1. informace o dítěti Jméno a příjmení Rodné číslo Místo narození Trvalý pobyt Faktický pobyt 2. rodiče Rodiče Otec Matka Jméno a příjmení Stav Trvalý pobyt Přechodný

Více

Služby sociální péče a služby sociální prevence

Služby sociální péče a služby sociální prevence Služby sociální péče a služby sociální prevence Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů upravuje tyto formy sociálních služeb: Podle typu sociální situace rozlišujeme

Více

Zdravý způsob života (individuální a společenské podmínky) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Zdravý způsob života (individuální a společenské podmínky) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Zdravý způsob života (individuální a společenské podmínky) Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Životní způsob (1) Relativně stabilní forma života člověka, konkrétní; se svým historickým vývojem Činnost,

Více

Systémové modely Betty Neuman Systémový model. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Systémové modely Betty Neuman Systémový model. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Systémové modely Betty Neuman Systémový model Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Biografie *1924 Lowell, Ohio Základní ošetřovatelské vzdělání, pracovala jako sestra Bakalářské (1957) a magisterské

Více

Služby pro osoby s duševním onemocněním v Karlovarském kraji - rok první

Služby pro osoby s duševním onemocněním v Karlovarském kraji - rok první Služby pro osoby s duševním onemocněním v Karlovarském kraji rok první Ing. Stanislava Správková, Jaroslav Hodboď, Zuzana Habrichová Dis., Milan Kubík Dis. Kdo se podílel na vzniku služeb o.s. Fokus Mladá

Více

Předmluva 11. Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13. Práva lidí s mentální retardací 17

Předmluva 11. Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13. Práva lidí s mentální retardací 17 Obsah Předmluva 11 KAPITOLA 1 Nové trendy v péči o děti, mládež a dospělé s mentální retardací 13 KAPITOLA 2 Práva lidí s mentální retardací 17 KAPITOLA 3 Metodologické problémy vzdělávání a vzdělavatelnosti

Více

VÝCHOVA KE ZDRAVÍ. Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň

VÝCHOVA KE ZDRAVÍ. Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň VÝCHOVA KE ZDRAVÍ Charakteristika vyučovacího předmětu 2. stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení ve vyučovacím předmětu Výchova ke zdraví Vzdělávací obsah předmětu preventivní ochrana a odpovědnost

Více