Agrolesnictví v historických souvislostech

Transkript

1 Agrolesnictví v historických souvislostech Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/

2 Vznik vývoj a perspektivy agrolesnictví Současný stav krajiny, hospodaření s přírodními zdroji Historický vývoj hospodaření s přírodními zdroji: agrolesnictví, lesnictví, zemědělství Lesnictví, zemědělství a agrolesnictví v současnosti Perspektivy vývoje hospodaření se zdroji s důrazem na agrolesnictví

3 Charakteristiky (fenomény) dnešní krajiny a. strukturalizace syntetizace krajiny b. urbanizace a subordinu c. migrace doprava d. odcizení - ritualizace přírody e. dopady a disturbance - GKZ

4 a) Strukturalizace syntetizace krajiny Strukturalizace - typy krajiny (Evropa) - polootevřená zemědělská krajina nad krajina středoevropských scelených polí do 500 m ČR-sídelní typy využití krajiny (tab.1 - atlas) Základní typy: -industriálně urbalní -agronomická -přírodní Syntetizace - vznik umělé přirozenosti a denaturizace přírody

5 Fragmentace a strukturalizace krajiny

6 ČR-sídelní typy využití krajiny Tab. Němec, J. Pojer, F. (eds.) Krajina v České republice. Praha Comsult, Mžp

7 b) urbanizace a subordinu nárůst zastavěných ploch nárůst ploch nevyužívaných

8 c) migrace doprava rychlost změn Zboží Myšlenek Technologií expanze introdukce

9 d) odcizení - ritualizace přírody ústup fyzické přítomnosti člověka z krajiny (počet pracujících přímo v krajině, resp. prvovýrobě zemědělství) zrod nové divočiny (rozmach ochrany přírody) Motto: účelem louky není píce, ale zachování biodiversity (Sádlo a kol. 2005)

10 e) dopady a disturbance - GKZ Půda, vody obnovitelné zdroje Kalamitní události (vítr, vody, oheň) Vliv člověka na klima, změny klimatu

11 Půda: Eroze vítr a voda, Pokles obsahu organických látek hnojení, Kontaminace půd spady, hnojiva a chem., Ucpání půd zabetonování ploch Utužení půd mechanizace, Pokles půdní biodiverzity, Zasolení zavlažování půd, Záplavy a sesuvy nevhodné využití,

12 GKZ narůstající počet lidí na zemi Natr, L. Příroda nebo člověk? Služby ekosystémů. Praha: Karolinium UK, 2011.

13 Vývoj Země a života na něm 13.7 mld let velký třesk 4.5 mld let vznik planety země 4.0 (3.2) mld let primitivní formy života skleníkový efekt fotosyntetizující mikroorganizmy 425 mil let suchozemské rostliny 359 mil let první nahosemenné gymnospermní 350 mil let lesní (nahosemenné) dřeviny 120 mil. let krytosemenné dřeviny 25 mil let travní (stepní) společenstva 5 mil let primitivní předchůdci člověka - člověk tvor mladý a nový - délka pobytu na zemi relativní (dinosauři 160 mil let, člověk ½ mil let)

14 Historie rodu Homo První primáti: mil. let Opice: lesy 30 mil. let Homidé linie: mil. let, stepi Homidé: mil. let H. habilis: 2 mil. let okraje lesů Afrika (změna podmínek); kamenné nástroje H. ergaster a erectus: ; použití ohně H. sapiens: 500 tis. let Afrika; Evropa H. heidelbergensis ( tis); ohniště H. sapiens neandrtalensis: let; počátky abstraktního myšlení H. sapiens sapiens; 150 tis. rozvinuté abstraktní myšlení pohřbívá i s artefakty, původ kulturního člověka jeho vyčleněného přírody; 40 tis let Evropa, oteplení

15 Obr. Historie rodu Homo - vývoj - šíření Svoboda, J. Čas lovců. Archeologický ústav Akademie věd ČR s.

16 Poslední glaciál klima Čtvrtohory: střídání dob ledových 100 let a meziledových (interglaciál) 20 let, končí př. nl. (podnebí asi jako na Sibiři) Semotanová, E. a kol Česko - Ottův historický atlas, Ottovo nakladatelství Praha, 405 s.

17 Poslední glaciál lovecká společnost Osídlení: člověk neandrtálský a moderní člověk Kultury: moustérien Šipka, Kůla szeletien - Vedrovice bohunicien Brno (Stránská skála) aurignacien - Landek gravettien - Předmostí magdalénien - Pekárna Prostředí a způsob života Teplo: step - jehličnany, bříza, dub i buk: 40 a 25 tis. př. nl usedlý způsob života Zima: tundra, bříza: 60 a 20 tis. př. nl. nomád Vliv na prostředí: součást přírody: lov savců, oheň a dřevo, přenos semen. malá hustota osídlení a nízký věk dožití, koncept neudržitelný? souč. 1/1000 populace jako lovci (les) vznik artefaktů (kultura ano, kulturní krajina nikoliv) Semotanová, E. a kol Česko - Ottův historický atlas, Ottovo nakladatelství Praha, 405 s.

18 Mezolit sběračská společnost datování: let před letopočtem; holocén (interglaciál) přírodní podmínky: Boreál a Preboreál zvlhčení a oteplení: šíření lesa (BR, BO, DB, SM) změna druhového spektra zvěře; změna chování člověka lov a sběr: individuální lov, rybolov, Výrazný zásah do krajiny: vypalování, sekera (lýko) vznik bezlesní pro zvěř, pro bobuloviny aj. keře, oklest (VB - proutí) a využívání dřeva (nástroje, přístřešky, oheň) První kultivace plodin ve světě (líska, bez, vrba, maliny, merlík bílý jednoletý rumištní druh) Vznik předkulturní krajiny (ne přírodní ani kulturní) je změna ale není přeměna (rozhoduje kvalita změny) není lesnictví ani zemědělství zárodky managementu AF?

19 Sádlo a kol. (2005) Mezolit a mezolitici: Zemědělství před zemědělstvím? Výsledek mezolitických aktivit, které mozaikovitě strukturovaly přirozeně již heterogenní vegetaci, zde označujeme jako osídlenou předkulturní krajinu.. (člověk) Krajinu sice mění, ale nekultivuje ji. Kultivace kultura, agrikultura znamená postupné přetváření, jehož výsledkem je hybrid, který má v sobě něco z povahy člověka.

20 Vznik a vývoj zemědělství ve světě první civilizace souběžně v různých částech země (JV Evropa, Asie, Amerika, Afrika) Sklizňové stádium dlouhodobý proces vývoje k pěstování Důvody vzniku zemědělství? Úrodný půlměsíc

21 Zemědělství pěstování domestikovaných rostlin a chov hospodářských zvířat Plodina: Střední Amerika fazole, rajčata, kukuřice Blízký východ - ječmen, hrách, čočka, cibule, pšenice Čína - rýže, broskev, sója J. Amerika -fazole, brambory JV Asie+Tichomoří okurka, banánovník Zvířata: Pes: Asie, tis. před n.l. Ovce: Přední východ, 9 tis. před n.l. Koza: Přední východ, tis. před n.l. Hovězí: Turecko, Řecko, tis. před n.l. Prase: Přední Asie, tis. před n.l. Kůň: Východní Evropa, 4 tis. před n.l.

22 Vzestupy a pády ranných civilizací Mezopotámie velké řeky úrodná půda růst sídel a populace eroze, vyčerpání, snížení úrodnosti, přesun nebo zánik Kréta- Mykény-Řecké státy (doba bronzová a železná) rozvoj zemědělství nárůst populace rozšiřování území odlesnění (topení, stavby, lodě, metalurgie) eroze, degradace půd přesuny a porážky Řím podobný vývoj rozvinuté zemědělství (hnojení, otroci, terasy, kompostování, luštěniny) první záznamy o ochraně a pěstování lesů plánovitý krajinný management enormní tlak na zdroje Vzestup prvních (pravěkých civilizací) spojený s odlesněním po jejich úpadku dochází k částečné regeneraci lesa

23 Datování neolitu Ložek V., Holocén a jeho problematika, Ochrana přírody, 1999, č.5 (54) s. 134.

24 Souchopová V., a kol. Cesta železa Moravským krasem, 2002, Reprocentrum Blansko, 123 s. Datování - doba kamenná Němec, J. Pojer, F. (eds.). Krajina v České republice. Praha Comsult, Mžp s.

25 Neolit střední Evropa (ČR) Datování: př. nl. Podmínky: klimatické optimum; šíření lesa, setrvačnost krajiny, stepní otázka Nově příchozí lidé: JV pravděpodobná asimilace Příchozí krajina: předkulturní ovlivněna a osídlena mezolitickou populací Osídlení: nížiny, sídelní areály (5-10 km 2 ), enklávy kulturní krajiny v krajině předkulturní, sídla 3-5 domů, 1 rodina 1 ha na rok, Vzhled krajiny management - obživa: význam lovu pro obživu až 90 % Počátek zemědělství?

26 Management obživa v neolitu a) žárové zemědělství: kácení nebo odstranění lýka hlavně v létě, na jaře síje bez orby, výsev do popela 1-2 roky bohatá úroda, opuštění. b) malá políčka c) rádlo d) pastva e) cyklické zemědělství stěhování let jedna osada, návrat let, v pozdějším období, komb. s trávopolní soustavou.

27 Sádlo a kol. (2005) Les jako součást kulturní krajiny Kulturní enkláva nebyla ostře ohraničeným ostrovem civilizované krajiny zbavené lesa a zasazené přímo v lesní divočině, ale pokračovala dál lesní krajinou a v ní navenek jemně doznívala tak, jak vliv člověka na les slábl. Les se pod lidským vlivem spíše měnil než by zmizel. Les neustoupil, aby bylo kde obhospodařovat otevřené plochy, ale pomalu hynul na úbytě. Kulturní krajina je založena v okamžiku, kdy neolitik pouští řemen a kráva volným krokem odchází do lesa a začíná se tu pást.

28 Sídelní areál - neolit Semotanová, E. a kol Česko - Ottův historický atlas, Ottovo nakladatelství Praha, 405 s.

29 Eneolit epiatlantik přírodní podmínky: pokračuje šíření lesa BK+JD, bučiny; výkyvy v počasí ekolog problémy Management: trvalá sídla-orba (rádlo) -využití tažné síly dobytka-travopolní přílohový systém (orba 2-3 rokynásleduje pastvina), význam kulturních lesních enkláv pro dobytek sekundární výrobní revoluce Společenské změny: diverzifikace a patriarchát Stav krajiny: sídelní areály-postupný pokles využití krajiny směrem do lesa nárůst kulturních enkláv v krajině

30 Doba bronzová př. nl. Přírodní podmínky: subboreál sucho, klimatické výkyvy, ekolog. problémy, stále šíření ale i změna lesa Management: využití bronzových nástrojů (ne moc v zem) zvyšování produktivity tlak na lesy (kovy) odlesnění,vypalování spíše pro louky a pastviny než pro pole Společnost: pokračující změny ve společnosti vrstvy, mohyly Krajina: osídlení vyšších poloh Pokračující proces zkulturnění krajiny

31 Nástroje počátky zemědělství Beranová, M. Kubáček, A Dějiny zemědělství v Čechách, Libri Praha. 430 s

32 Doba železná 750 př. nl. 0 n.l. Přírodní podmínky: zvlhčení a ochlazení, subatlantik ústup osídlení na poč. období druhotné šíření lesa do sídel areálu Management: železné nástroje více využity než z bronzu srp, kosa: rozvoj luk, úživnost (biomasa) 20 větší než z lesa Spolčenost: pokračující diferenciace ve společnosti nárůst osídlení (Keltové): nížiny (zem výroba) a vysočiny (centrum obchodu a výroby) Krajina: odlesnění (potřeba dřeva ke zpracování kovu) 25 %, osídlení 2/3 ČR

33 Doba římská a stěhování národů Germáni Konec letopočtu zhoršení klimatu odchod Keltů? Smíšené kultury Osídlení často dočasný a okrajový charakter, jen nižších poloh, odlesnění (železo), eroze, přesun sídel Pokles obchodu, pastva Řím u nás okrajově: přelom letopočtu vznik strukturované krajiny (kolonie postup vojsk) plánovité a organizované zem i les dálkové trasy liliovité uspořádání Stěhování národů n.l. tlak z východu organizované přesuny kmenů Germánské kmeny Slované

34 Ranný středověk (11 st.) nl. Stěhování národů příchod Slovanů Velká Morava, doba hradištní, přesun dění do Čech, Asimilace původních obyvatel, staro-sídelní areály, regenerace krajiny Klima: 536 katastrofické desetiletí, nejstudenější zimy, mor, sucho, 620 nárůst srážek, pokles, nevyrovnané Pokračující travopolní-hospodaření, rádlo, hovězí dobytek, prase, pastva

35 Shrnutí krajina raně zemědělská: neolit ranný středověk Iniciace kulturní krajiny zemědělské praktiky Vliv podnebí a počasí na osídlení a vegetaci Dvojkolejný vývoj nárůst a poklesl osídlení Cyklické změny ve využití krajiny Pšenice, hrách, hovězí, prase, dub, habr

36 Vrcholný středověk ranný novověk Datování: 10 (11 st.) Počátek státního zřízení - Český stát, Přemyslovci, Lucemburkové, - Husitství, - Jiří z Poděbrad, Habsburská monarchie, Bílá hora Klima: - Od 900 ( ): teplejší a srážkově příznivější období středověké optimum : 1. fáze malé doby ledové : optimum pozdního středověku Chladné epizody společenské změny 1250 středověká kolonizace vznik měst 1340 husitství letá válka

37 Průběh klimatu: středověk -současnost Semotanová, E. a kol Česko - Ottův historický atlas, Ottovo nakladatelství Praha, 405 s.

38 Land use management vrcholného středověku - Kolonizace (vnitřní a vnější), - Rychlost změn (reakce na rozvoj společnosti rychlejší) - Zakládání měst nárůst a diferenciace obyvatel - Nárůst potřeb zdrojů: řešení krize ve fázi zrodu - intezifikace osídlení a využití zdrojů - šíření do okrajů - využití méně vhodných ploch - Těžba a zpracování rud odlesnění, kolonizace vrchovin - Eroze pastva, odlesnění a hospodaření na polích, nivy - nánosy - Sídlištní struktura krajiny podobná dnešní klesá podíl lesa, (vesnice, město, cesta, pole, les) - Pokles vlivu na krajinu za husitství

39 Zemědělství vrcholného středověku Intenzifikace výroby rozsah polí, nárůst počtu obyvatel Úhorové trojhoné hospodaření (náhrada dvojpolního) pravidelné schéma Obilniny pšenice, žito Nové nářadí, hlubší orba, kůň (chomout od 9. a 10 st.) Odklon od volného chovu dobytka větší péče o dobytek Louky a využití sena pro dobytek Význam chovu prasat Ovce (lepší okus drnu)- pastva Rybníkářství (2/3 více než dnes), vinařství, ovocnářství

40 Lesy a lesnictví vrcholného středověku Dřevo myslivost pastva ochrana země Královské (hraniční) rezervované pro hutě - šlechtické církevníselské Odlesnění města, kláštera, těžba rud, sklářství Toulavá seč odlehlé části, pařeziny s krátkým obmýtím - nížiny Dřeviny DB, BK (plody), HB (pařeziny), LP (včely), keře Regenerace lesa po husických válkách (BR, OS) Zákonná omezení a první hospodaření: - Chebský řád 1379 (ochrana lípy a dubu) - Hodonínsko 1350 (zákaz pastvy v mlází) - Pardubice 1494 (ponechávání výstavků) - Německo 1368 (síje) umělá obnova u nás

41 Shrnutí: vrcholný středověk Odlesnění přehození podílu lesa a bezlesí Rozdělení zemědělské a lesní půdy není trvalé a ostře vymezené Intenzivní pastevní management v lesích Plná realizace kulturní krajiny Beranová, M. Kubáček, A Dějiny zemědělství v Čechách, Libri Praha. 430 s

42 Barokní krajina Datování: Bílá Hora (1620) 30letá válka osvícenství (průmyslová revoluce) 1848, Události: Úbytek obyvatel nově příchozí Čechy z 1.7 mil na 0.93 mil, Morava mil ( ) Rekatolizace přerozdělení moci, konfiskace. Nevolnictví poddanství, náboženský a feudálně stavovský řád ( úkolem selského stavu byla především zemědělská výroba a funkce biologická ), rozdíl mezi svobodným a nesvobodným člověkem Války a povstání Prusko rakouské soupeření, selské povstání sedláci u Chlumce Zrušení nevolnictví a roboty 1781, 1848 Merkantilismus a osvícenství státem řízená ekonomika, zákony,

43 Baroko: krajinný management Zpustošení válečné události, zarůstání (regenerace lesní krajiny), dekolonizace kulturní krajiny Změna vlastnictví konfiskace odchody (J.A.Komeský Orbis pictus -zemědělství, včelaří, panství Norfolk; J Holík družení a sedelkévání) nově příchozí rychlá obnova majetku. Scelování a plánování krajiny souvislé majetky, hospodaření ve velkém krajina v dosavadní podobě nemohla existovat a její obnova musela být rychlá a radikální. Rozvoj průmyslu mlýny, pily, hamry, počátky používání kamenného uhlí, manufakutry Přehlednost a náboženská podřízenost aleje, náboženské stavby Intenzifikace výroby ve velkém, diferenciace luk a pastvin

44 Baroko: Zemědělství Trojhonný systém: Úhor-ozim-jař (pastva na úhoru) obilniny: pšenice, ječmen, žito, oves, ostatní (hrách, pohanka, proso, len, konopí) Výnos: pšenice 1300 kg/ha tj. 3 zrna z jednoho, Záhumenek pěstování zeleniny (cibule, zelí, řepa, česnek, křen) málo píce-málo mrvy-malé úrody- málo krmiv-málo dobytka Chov skotu a ovcí, koně na statku, prasata pastva Rozvoj pivovarnictví (žito), Ústup rybníkářství Střídavé hospodářství: nové plodiny (brambory 70. léta 18. st. pícniny, řepa) vyšší nároky intenzifikace výroby, nebyla půda, čtyřhonný norfolský systém okopanina-jař obilnina-jetelovina-ozimá obilnina, stájový chov pěstování jetele Rozvoj mechanizace: secí stroj , ruchadlo 1827.

45 Baroko: Lesy a lesnictví Kulminuje tlak na lesy palivo, železářství, sklářství Nedostatek dříví živé ploty, cihly, trus a sláma Pastva travaření a polaření Protože se při tehdejším hladu po půdě tím zároveň připoutávali k práci v lese ti, kterým byla tato lesní půda pronajata k pěstování obilí, nebo jiných plodin, pomáhalo tedy polaření zároveň vyřešit otázku zajištění sil pro lesní práce které nebylo možno vykonat s robotníky. Podle zprávy z r mohli poddaní na Vrchlabsku po 3 léta užívat lesních pozemků a teprve 4 rok byli povinni zasít lesní semeno. (Nožička 1957) Zpustošení lesa - řediny Počátky obnovy a ochrany lesa: ponechávání výstavků Lesní řády 1754: úplný zákaz pastva koz, zákaz pastvy v mladých porostech dokud stromky nedorostou do výše při které již nebudou moci okusovat jejich vrcholky, zákaz hrabání mechu, povinnost starat se o zalesnění holin

46 Sádlo a kol. 2005: Intenzita barokního impaktu).. kolonizace krajiny je barokem dokonána.. Působení barokního land use je totální.až dosud se v krajině hledala místa vhodná pro daný účel. Teď se situace obrací hledá se optimální účel pro dané místo... mokřad může být odvodněn, ale také zpevnění okraje užit jako terénní atrakce při honech, skála je vytěžena pro stavební kámen, anebo zachována s jeskyní vyhloubenou coby příbytek potulného mnicha či poustevníka

47 Shrnutí: Barokní krajina z pohledu AF Totální land use management Maximum odlesnění dřevo, pastva, travaření, polaření Počátky obnovy lesa Úbytek krajinné zeleně Strukturovaná krajina pole, louky, lesy, aleje

48 Antropocén Počátek: přelom 17. a 18. st., (parní stroj 1784, konec baroka, Francouzká revoluce) P.J. Crutzen+E. Stoermer - třetí městská (urbanizační) revoluce člověk nová geologická síla (člověk významně ovlivňuje a zasahuje do cyklů prvků, pozměnil % souše) - vliv člověka na klima Počasí: novověké optimum, do 1890 chladné období (konec malé doby ledové), návrat k normálu, oteplování, pokles teplot do 60 let, od 70 rapidní nárůst teplot (korelace nikoli se sluneční aktivitou, ale se skleníkovými plyny) Etapy: 1. Přelom 18. st r léta Semotanová, E. a kol Česko - Ottův historický atlas, Ottovo nakladatelství Praha, 405 s.

49 Přelom 18. a 19. st 1918 doznívání baroka, osvícenství, průmyslová revoluce, rozvoj kapitalismu a dělnické třídy, rozvoj měst, 1848, zrušení roboty, absolutismus, 1. sv. válka Zemědělství: feudální velkostatek: držba půdy velkostatkáři, hlad po půdě (do 2 ha 48% všech závodů, latifundia nad 1000 ha 1/3 půdy 0,05 majitelů, 49 % hospodaří na vlastní půdě) nástup kapitalismu (volný trh, námezdní práce) a potravinářský průmysl (cukrovary,mlýny, pivovary) technická revoluce: mechanizace od 20 st.stroje (traktor 1901) chemizace zemědělství: první umělá hnojiva (chilský ledek, Thomasova moučka 70. léta 19. st.) střídavé hospodaření, nové racionální osevní postupy: jetel, pšenice, okopanina (brambory, cukrovka, jetel), výrobní oblasti: obilnářská, řepařská, bramborářská rozvoj stájového chovu: skot, mléko, maso, (1871- česká kniha plemenného hosp. zvířata) prase, kozy malochovatelé (rolníci), ovce pokles. Konsolidace zemědělské půdy (změny pouze ve formě využití, orná půda na úkor luk a pastvin) Válka omezení a extenzifikace Lesy: Zákon č. 250/1852 říšský lesní zákon (povinnost zalesnit do 5 let, zákaz přemněny lesní půdy na jinou bez úředního povolení, úřední dozor nad les, zákaz pustošení lesa) Školství, Spolky, osvěta, literatura Probírky (Bohdanecký) Zalesňovací práce hory (Krkonoše, Jeseníky), neplodné půdy a podél řek Monokultury - kalamity Návrat k přírodě rezervace Výměra od mírný pokles (33 tis ha), následně nárůst výměry lesa, mil ha. Využití dřeva: užitkové dříví %, (55 69%):

50 krize 70. léta 19. st: J. A. Prokůpek 1880 Hospodářské listy: kapitalismus zavinil nynější krizi rolnickou, poněvadž dobývá produkty zemské ve velkém, vysávaje půdu, pokud může slušnou úrodu poskytnuti a pak ji zanechá vysátou ležeti 1870: J. Vrbata: Chceme li tedy nynějšímu a příštímu pokolení lidskému zdravé a k potřebě schopné lesy vypěstovat a udržet, musíme potřebná pravidla z pralesa odvozovati, přírodu sledovati a záhy se učiti, abychom jejím nezvratým zákonům, jak náleží porozuměli. (Nožička 1957)

51 vznik ČSR, hospodářská krize, 2. republika, protektorát Čechy a Morava, osvobození Zemědělství: Hlad po půdě - rozbití šlechtických latifundií Pozemková reforma: z. o obstavení velkostatku, záborový, náhradový a přídělový zákon: 250 ha (150 ha zem půdy) 4 mil ha (1.3 mil zem půdy) vráceno nebo ponecháno původním majitelům 56 % veškeré a 34 % zem., malozemědělci 1-5 ha 40% závodů (21 % zem půdy) Intenzifikace: zornění-meliorace-šlechtění-hnojení Úbytek lidí v zem: intenzifikace Rozloha stabilizována: nárůst orné půdy Cukrovka (2. na světě) ječmen chmel (1. na světě) Oblasti: řepařská, obilnářská, (obilnářsko-bramborářská) pícninářská Provázanost s živočišnou výrobou (55/45) a potravinářským průmyslem Pokles ovcí, nárůst prasat, drůbeže, koní a koz Hnojiva: kg/ha (15 kg/ha čistých živin) Švehla: Co je půdy? Půda je národ který na ní žije. Lesy: státní lesy, vysoké školství nárůst výměry lesa, po r ročně zalesněno ha přeměněny monokultur (Konšel, Konias) holosečný způsob-přehlednost, snadná evidence, zákon o prozatímní ochranně lesů (82/1918) a zákon o zatímní ochraně lesa (37/1928): těžební ukazatele (normální paseka, minimální věk), zamezení přetěžování principy lesa přírodě blízkého (Dauervald - Miller, Tichý)

52 Využití půdy ČR Němec, J. Pojer, F. (eds.) Krajina v České republice. Praha Comsult, Mžp s.

53 konec 2. sv. války, únor 1948, 70 léta, rozpad východního bloku Zemědělství: Držba půdy: konfiskace, revize pozemkové reformy, nová pozemková reforma Socializace: 3 fáze (49 60: přestavba, 60 75: specializace a stabilizace, 75 89: koncentrace výroby): státní statky a JZD Scelování 1949: 450 tis. ha luk 240 tis. ha mezí, 50 tis ha remízků, 45 tis km liniové zeleně, Intenzifikace velikost pozemku 23 a - r. 48, 20 ha r. 90 Chemizace: r ,4 kg/ha, r ,6 kg/ha Dosažení soběstačnosti a maximalizace výnosů zprůmyslovění zemědělství Produktivita práce: r osob/zemědělce, r osob/zemědělce Dopady na ž.p chemizace, pudní úrodnost Lesy: asi 3000 ha zalesněno Z. č. 206/48 o zalesňování, zřizování lesních ochranných pásů a zakládání (obnově) rybníků (omezení holoseče, využití stanovištně vhodných dřevin při obnově, zalesňování nelesních půd), pokusy s obnovou síjí a přípravné dřeviny, zalesňování podél řek v rámci komplexních úprav a zalesňování nad horní hranici lesa (Krkonoše) výsadby rychle rostoucích dřevin a ochranné zalesnění Z. č. 166/60 o lesích a lesním hospodářství (progresivní maloplošné podrostní hospodářství, jakost osiva a sazenic, důraz na mimoprodukční funkce brzda technického pokroku) Z. 61/77 (96/77) preference holosečí, podřízenost LHP rozvoji národního hospodářství Imisní kalamita (80. léta odumírání příhraničních lesů)

54 Statistika vývoje zemědělství Beranová, M. Kubáček, A Dějiny zemědělství v Čechách, Libri Praha. 430 s

55 Vývoj po r Navracení půdy původním majitelů moc vlastníku málo uživatelů Integrace do Evropských struktur dotace Ekonomika globalizace trhu, zisk Ekologie šetrné postupy? Sociální kontext nárůst volno-časových aktivit Enviromentální programy nárůst krajinné složky o 4,8% GKZ nové plodiny a dřeviny

56 Lesy a lesnictví - současnost Svět: regionální odlišnosti ve výměře a podíl ha na 1 obyvatele: Afrika 21,4% (0,67), SA 32,7% (1,54); Evropa 44,3%, (1,37), Asie 25,8 % (0,20). Rozdíly mezi zemněni dle přírodních podmínek a politické situaci rozvojové kácení a odlesnění (zakládání plantáží), rozvinuté zalesnění zemědělských půd Užívání lesů dáno rozvojem země rozvinuté průmyslové využití pří. energetické, důraz na enviromentální funkce; rozvojové energetické účely, zemědělství Dopady globálních trhů na lokální trhy se dřevem Evropa: lesnatost 44,3 %, tis ha, Finsko 73,9 %, Švédsko 66,9%, Island 0 %, Malta 1,1 %, VB 11,8 % mírný nárůst výměry lesů (zalesňování zemědělských půd) do 0, 1 % podíl paliva 24 %, 107 m3 ha. enviromentální funkce lesů snižování nákladů hight technology-přírodě bližší postupy plantáže

57 Lesy Česká republika stav a perspektivy vývoje Permanentní stresová zátěž (imise - disturbance - sucho-odumírání) lesnatost 33,8 %, ha nárůst ZZP státní lesy 60 %, obecní 17 %, soukromé 19,5 % - vysoký podíl státních lesů (snížení) smrk 52 (11) %, borovice 17 (3)%, listnaté dřeviny 25 (65) %, obnova umělá 80 % (nárůst listnáčů) hospodářské lesy 75 %, ochranné 3 % (pokles hospodářsky využívaných lesů) Těžba 16, 7 mil m3, přírůst mýtní 4.7 m3/ha/rok, běžný celkový 8.2 m3/ha/rok (nárůst zásob- nárůst využití dřeva snížení obmýtí, těžební zbytky, introdukce) Hospodářský tvar vysoký, způsob pasečný (holoseč) (přírodě bližší postupy - snižování nákladů) Palivové (energetické) dříví kolem 10 % - energetická krize (nárůst) Protichůdné nároky na les, vysoká intenzita využití, diferenciace vlastnictví, užitků z lesa

58 Zemědělství dneška Rozsah: 30 % souše produkce plodina pícnin, % intenzivní pastviny Produkce potravin: rostoucí počet lidstva (0,5 kg sušiny/člověk/den) Intenzifikace produkce (výnosy 5-10 t/ha/rok): monokultury, snižování druhů, mechanizace, chemizace snižování účinnosti, energetické vstupy Extenzifikace biodiveriza, mimoprodukční funkce, vyšší účinnost, nízká produkce (0,5 1 t/ha/rok), kvalita potravin

59 Struktura pěstování zemědělských plodin Šarapatka, B. a kol Agroekologie východiska pro udržitelné zemědělské hospodaření. Olomouc, Bioinstitut, 440 s. Natr, L. Příroda nebo člověk? Služby ekosystémů. Praha: Karolinium UK, 2011.

60 Zemědělství ČR Dotační politika EU Zaměstnanost 2,2 % trvalý pokles Struktura pozemku: 65% do 10 ha Zemědělský půdní fond: 4229 tis. ha tj. 53,6 % (snížení výměry orné půdy, nárůst travních porostů a zahrad) Obilniny: 35%(pšenice 58 %, ječmen 25%, kukuřice 8%, oves 3%, žito 2 %); 3,9 5,6 t/ha/rok Olejniny: 11 % (řepka) Travní porosty: 22% Chemizace: kolem 100 kg č.ž/ha Úbytek živočišné výroby nárůst ovce a kozy

61 AF perspektivy: Agenda 21 Rio Convention trvale udržitelný koncept (zamezující odlesnění, vede k péči o les, podporuje trvale udržitelné hospodaření na venkově, ochraňuje biodiverzitu) chybějící podpora EU a národních vlád Produkční ukazatele srovnání AF s lesnickým a zemědělským konceptem zem. výnosy bezprostřední, les. vysoké vstupní náklady AF vysoce hodnotné eko produkty, rekreace Ekologické ukazatele živiny, eutrofizace CO 2 dřeviny jako uložiště N 2 0 AF omezení hnojiv, lepší využívání, extenzivní forma Ochranné ukazatele eroze půdy (17% EU ohroženo, 92% vodní eroze z důvodu špatného hospodaření) Vliv dřevin na klima

62 Perspektivy AF sociální aspekty Projekt SAFE Znalosti a podvědomí farmářů o AF 14 lokalit 7 zemí Evropy (Anglie, Holandsko, Německo, Francie, Španělsko, Itálie, Řecko, 240 ha - průměrná velikost farmy Stromy na farmách (zemědělské půdě): více než 40% nemá, Pojem AF: 40 % slyšelo, 33 % ví co to znamená (70 % S. Itálie), Pozitiva: výnosy-produkce 27 % (37 % jih, 20% sever); enviromentální užitky 22% - (14% jih, 28% sever), diverzifikace užitků 14% (19 % jih, 11% sever) Negativa: výnosy-produkce 18 % (31 % jih, 8 % sever); pracnost (organizační náročnost) 17%, mechanizace 15% Dizajn: druhy: Juglans spp., Populus spp., ovocné stromy, Quercus spp., ozimé obiloviny ne brambory, rajčata, řepa; rozestup 23 m (27 sever, 18 jih), po 6 metrech, 76 stromů na hektar (55 sever, 100 jih). Budoucnost: 50 %

63 AF perspektivy ČR: Zemědělská půda: snižování rozlohy - zalesňování, rostoucí spotřeba potravin růst počtu obyvatel, dovoz potravin kvalita bezpečnost cena nárůst výnosů hnojení, sucho, degradace? mimoprodukční funkce zamezení degradace půd extenzifikace výroby Lesnictví (lesní pozemky): zalesnění nelesních půd velký rozsah, dotace plantáže dřevin stávající porosty odpovídající forma hospodaření převody a transformace porosty v obnově Lokální lesy drobní vlastníci: farm foresty

64 Literatura Beranová, M. Kubáček, A. Dějiny zemědělství v Čechách, Libri Praha, s. Chlupáč I., a kol. Geologická minulost České republiky, Academia, 2002, 435 p. Ložek V., Holocén a jeho problematika, Ochrana přírody, 1999, č.5 (54) s Natr, L. Příroda nebo člověk? Služby ekosystémů. Praha: Karolinium UK, s. Němec, J. Pojer, F. (eds.). Krajina v České republice. Praha Comsult, Mžp s. Nožička J. Přehled vývoje našich lesů. Praha, SZN, s. Sands, R. Forestry in a Global Context. CABI Publishing, Cambridge, p. Sádlo, J. Pokorný, P. Hájek, P. Dreslerová, J. Cílek, V. Krajina a revoluce významné přelomy ve vývoji kulturní krajiny Českých zemí. Praha: Malá skála, s. Semotanová, E. a kol. Česko - Ottův historický atlas, Ottovo nakladatelství Praha, s. Souchopová V., a kol. Cesta železa Moravským krasem, 2002, Reprocentrum Blansko, 123 s. Svoboda, J. Čas lovců. Archeologický ústav Akademie věd ČR s. Šarapatka, B. a kol. Agroekologie východiska pro udržitelné zemědělské hospodaření. Olomouc, Bioinstitut, s.

65 Děkuji za pozornost