VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií Motivace k bakalářskému studiu oboru Všeobecná sestra Bakalá ská práce Autor: Klára Slezáčková Vedoucí práce: Mgr. Jana Bubláková Jihlava 2016

2

3 Abstrakt Bakalá ská práce je zamě ena na zjišťování motivace k bakalá skému studiu oboru Všeobecná sestra. V práci je popsána historie ve vzdělávání sester, současné vzdělávání, je zmíněno, co je motivace a co nás může motivovat k vysokoškolskému vzdělávání. V práci jsou zvoleny ň hlavní cíle a to zjistit, co motivuje studenty oboru Všeobecná sestra ke studiu na vysoké škole, dále zjistit názor studentů na současný vzdělávací systém ve zdravotnictví pro obor Všeobecná sestra a zjistit, zda jsou studenti oboru Všeobecná sestra motivováni ke studiu ze strany svých zaměstnavatelů. Klíčová slova Všeobecná sestra, vzdělávání, motivace Abstract Bachelor thesis is focused on finding the motivation to bachelor studies in the field General Nurse. In work is described the history of nursing education, education of today, there is wrote what is motivation and what can motivate students to higher education. At work is chosen three main goals and finding out what motivates students of general nurse to study in college, then find out the opinion of students on the current education system in the health sector in the field of General nurse and determine whether students of General Nurse are motivated to study of their employers. Key words General nurse, education, motivation

4 Poděkování Ráda bych poděkovala Mgr. Janě Bublákové za cenné rady, vst ícnost a trpělivost p i psaní bakalá ské práce. Dále bych chtěla poděkovat své rodině a p átelům za podporu p i studiu. Velké poděkování pat í také respondentům, kte í vyplnili můj dotazník, bez nich bych tuto práci nemohla napsat.

5 Prohlašuji, že p edložená bakalá ská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č.1ň1/ň000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalá ské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní pot ebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalá skou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzav ení licenční smlouvy o užití mé bakalá ské práce a prohlašuji, že souhlasím s p ípadným užitím mé bakalá ské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalá ské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat p imě ený p íspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvo ení díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne. Podpis

6 Obsah Úvod Současný stav problematiky Vzdělávání v ošet ovatelství Profesionalizace v ošet ovatelství ň Ošet ovatelství v Čechách v 19. Století Vznik Československého Červeného k íže Vzdělávání po Ň. Světové válce Ošet ovatelství po roce 1řŘř Vzdělávání Všeobecných sester na Vysoké škole polytechnické Jihlava Ř Vliv úrovně vzdělání sester na kvalitu poskytování péče Motivace Motivace ke vzdělávání na vysoké škole Maslowova hierarchie pot eb Výzkumná část Cíle výzkumu a výzkumné otázky Metodika výzkumu Ň.ň Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prost edí Ň.4 Průběh výzkumu Zpracování získaných dat Výsledky výzkumu Diskuze Závěr Seznam použité literatury Seznam grafů Seznam příloh Příloha č

7 Úvod Téma práce týkající se motivace k bakalá skému studiu oboru Všeobecná sestra jsem si vybrala proto, že vzdělávání zdravotníků je v současné době často probíraným tématem. Po zavedení vzdělávání sester na vyšší odborné a vysoké školy se vedou často diskuze, jestli je to tak správně. Uplatnění zdravotnických asistentů u nás zatím není moc dob e zavedené. Na adě pracovišť vykonávají asistenti stejnou práci, kterou vykonávají všeobecné sestry, jen mají rozdílný plat. Často je také diskutováno o odborném dohledu a o tom, kdo má zodpovědnost za práci zdravotnického asistenta. Na některých pracovištích asistenti vykonávají práci sanitá ů a jsou bráni jako nižší, pomocný personál. V současné praxi je to tak, že většina absolventů st ední zdravotnické školy pokračuje dále ve studiu na vyšší, nebo vysoké škole, nebo úplně opouští zdravotnictví, jen málo zdravotnických asistentů nastupuje do práce s tím, že jsou se svým oborem spokojeni a plánují v něm zůstat. Také je pravdou, že st edoškolsky vzdělané sestry často pracují na stejné pozici jako bakalá ky nebo magistry, proto jsem se rozhodla provézt výzkum, jak jsou sestry motivovány ke studiu na vysoké škole a jestli je zaměstnavatel za jejich snahu vzdělávat se nějakým způsobem ocení. Pokud si p ečteme inzeráty, kde je nabízena práce ve zdravotnictví, témě na každém takovém inzerátu najdeme, že budou pracovníka podporovat ve vzdělávání. Bohužel tomu tak vždy není, zaměstnavatelé sestry ve vzdělávání p íliš nepodporují, někdy mají dokonce problém s tím, že chce sestra studovat. Také mě zajímá jak je to s umožněním studijního volna, jestli ho zaměstnavatelé umož ují, nebo jestli si zaměstnanec musí vybrat dovolenou. Dále bych ráda zjistila, jestli je zaměstnanec finančně lépe ohodnocen, pokud si doplní vzdělání. Ošet ovatelství je definované jako vědní disciplína zamě ená na aktivní vyhledávání a uspokojování biologických, psychických a sociálních pot eb nemocného. V ošet ovatelství se vzdělávají všeobecné sestry a porodní asistentky, které se učí plánovat a vykonávat péči u pacientů v době nemoci. Ošet ovatelskou péči poskytují s pomocí ošet ovatelského procesu, který vychází z Maslowovy hierarchie pot eb. Ošet ovatelský tým je součást zdravotnického týmu a dle zákona se skládá ze zdravotnických pracovníků způsobilých k výkonu povolání bez odborného dohledu, kam pat í všeobecné sestry a porodní asistentky a ze zdravotnických pracovníků 7

8 způsobilých k výkonu povolání pod odborným dohledem nebo p ímým vedením. Do této skupiny pat í ošet ovatelé, sanitá i a zdravotničtí asistenti. Ošet ovatelská péče je v České republice dostupná v ambulantních, ústavních a komunitních provozech a v domácí péči. (Plevová, Ň011) 8

9 1. Současný stav problematiky 1.1 Vzdělávání v ošetřovatelství Vzdělávání v ošet ovatelství má hluboké ko eny v minulosti. S péčí o člověka se setkáváme již v p edk esťanských kulturách. Tehdy se informace o péči p edávaly ústně, z generace na generaci. Velký rozvoj v ošet ovatelské péči p išel spolu s k esťanstvím. V klášterech se pěstovaly byliny, ze kterých se vyráběly léky proti nemocem. Také se vě ilo v modlitby, které prý pomáhaly k uzdravení. Velkou roli v získávání nových poznatků o léčení p inesly války, p i kterých bylo velké množství zraněných, bohužel v minulosti neměli lidé informace o epidemiologii a hygieně, vojáci kte í nezem eli v boji, často zem eli na následek infekcí. Kolem 1Ň. století lidstvo postihla morová epidemie, p i které zem elo mnoho lidí. Modlitby, zaklínání a víru v moc talismanů a amuletů poté nahradily praktická a účelná hygienická opat ení. (Kutnohorská, 2010) 1.2 Profesionalizace v ošetřovatelství Profesionální ošet ovatelství se začalo rozvíjet na konci 1ř. století. Na počátku stojí Nikolaj Ivanovič Pirogov, Jean Henri Dunant a Florence Nightingalová. Nikolaj Ivanovič Pirogov byl léka, který vnímal význam ošet ovatelství jako plnohodnotné povolání. Jean Henri Dunant byl zakladatelem Mezinárodního Červeného k íže a Florence Nightingalová byla vzdělaná žena, která během Krymské války pečovala o nemocné vojáky, zavedla důležitá hygienická opat ení, která velmi výrazně snižovala úmrtnost vojáků. Po návratu z války Florence založila sbírku, do které p ispívali lidé, p edevším zachránění vojáci a jejich rodiny, a z vybraných peněz založila ošet ovatelskou školu. Ta byla otev ena Ř60 v nemocnici sv. Tomáše v Londýně. Studium trvalo 1 rok, obsahovalo praxi i teoretickou výuku, kterou často p ednášeli léka i. Po absolvování roku nastoupily absolventky do nemocnice jako ošet ovatelky na zkoušku a dostávaly velmi malý plat. Po 4 letech od vstupu do školy z nich byly plnohodnotné ošet ovatelky. Od roku 1Ř6Ň se na této škole začaly vzdělávat i porodní asistentky. (Kutnohorská, 2010) 9

10 1.3 Ošetřovatelství v Čechách v 19. Století Nejstarší zmínka o vzdělávání v ošet ovatelství v Čechách je z roku 16Ň0. V Praze Na Františku byla z ízena nemocnice Milosrdných brat í pro mužské pacienty. Zde byla škola pro mnichy, kte í se vzdělávali v opatrovnické činnosti. Za dob Marie Terezie se p ednášek na léka ské fakultě mohli zúčast ovat také ranhojiči a porodní báby. Václav Joachim Vrabec se snažil prosadit výuku opatrovníků na léka ské fakultě, ve svých p ednáškách se zamě oval na hygienu, stravu a jiné procedury. Bohužel p ednášky byly brzy zrušeny. První ošet ovatelská škola v Praze vznikla v roce 1Ř74. Vzdělání bylo bezplatné a škola nabízela odbornou výuku dle učebního plánu a osnov ve formě kurzů. Výuka byla teoretická i praktická, praxe probíhala v chorobinci na Karlově. P edměty byly teorie ošet ování, tělověda a zdravověda, ošet ení dětí, obvazová chirurgie, první pomoc p i úrazech a náhlých onemocněních a láze ská obsluha. Po tomto kurzu pracovaly ošet ovatelky v domácnostech, pro práci v nemocnici musely být vzdělány p ímo v nemocnici. V roce 1ŘŘ1 tato škola skončila. V ř0. letech 1ř. století profesor MUDr. Bohumil Eiselt školil skupinu sester na interní klinice v dnešní Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. (Kutnohorská, 2010) Od 1ř. století docházelo k postupnému rozvoji českých nemocnic, p i kterých vznikaly ošet ovatelské školy. Po 1. světové válce péči o nemocné zajišťovaly p edevším eholní sestry, postupně ale práci p evzaly sestry z civilu. Česká zemská škola pro ošet ování nemocných p i Všeobecné nemocnici v Praze byla otev ena v roce 1ř16 v Ječné ulici. Na tuto školu se p ijímalo 15 žáky, které musely splnit p ijímací zkoušku z inteligence, počtů a českého jazyka. Nutnost byla také rakouské státní občanství, absolvování měšťanské školy a věk 1Ř-ň0 let. Škola byla dvouletá, 1. rok byl věnován teorii a Ň. rok byl zamě en na praxi. Absolventky byly diplomované ošet ovatelky nemocných. V roce 1ř1Ř pak úspěšně absolvovaly první diplomované sestry. (Kutnohorská, 2010) 10

11 1.4 Vznik Československého Červeného kříže Vznik Československého Červeného k íže se váže k datu 6. Ň. 1ř1ř a p edsedkyní byla zvolena Dr. Alice Masaryková. Červený k íž nahrazoval nedostatky státní zdravotní správy, p edevším v období mezi světovými válkami. Z izoval ústavy, různá za ízení pro děti, ambulance, poradny, útulky, sirotčince, zajišťoval dopravní zdravotní službu a podobně. V roce 1řŇ0 začal spravovat státní ošet ovatelskou školu a prováděl výchovu samaritánů. Během protektorátu Čechy a Morava byl zrušen. Po válce obnovil p ípravu ošet ovatelek, samaritánů a zajišťoval dopravní zdravotní službu. V roce 1řň1 p ešla ošet ovatelská škola do státní správy pod názvem Česká státní ošet ovatelská škola.(kutnohorská, Ň010) 1.5 Vzdělávání po 2. Světové válce Po válce byl stav nemocnic špatný. Ošet ovatelkám-sestrám byly svě ovány odpovědnější úkoly a musely k tomu zvládat i pomocné a úklidové práce. Do nemocnic se vrátili ádoví brat i a sestry. V roce 1ř46 byla otev ena Vyšší ošet ovatelská škola v Praze. Škola se zamě ovala na výchovu sester učitelek, staničních a vrchních sester a sester pečujících o nemocné v terénu. Absolventky byly diplomované sestry. V roce 1ř4Ř vznikla st ední zdravotnická škola, jednalo se o dvouleté studium, na konci studentka složila zkoušku a stala se tak diplomovanou ošet ovatelkou nemocných. Od roku 1ř5ň byly zdravotnické školy ve správě ministerstva zdravotnictví. Studium se prodloužilo na čty i roky a p ibyly i všeobecně vzdělávací p edměty. V roce 1960 bylo zahájeno pětileté studium na Filozofické fakultě univerzity Karlovy. (Kutnohorská, 2010) 1.6 Ošetřovatelství po roce 1989 Po revoluci došlo k velkým změnám i v oblasti vzdělávání. Byly vydány nové učebnice, p edevším v oborech psychologie a komunikace. Během prvních let po revoluci se měnil systém vzdělávání, v roce 1řř1 zanikly obory Zdravotní sestra a Dětská sestra a vznikl obor Všeobecná sestra. Po roce 1řř6 p ešlo vedení st edních a vyšších 11

12 zdravotnických škol do správy ministerstva školství. V ř0. letech bylo možné na st edních zdravotnických školách studovat obory Všeobecná sestra, Zdravotní laborant a Zubní technik. Nejvýraznější změnou porevoluční doby bylo jistě p evedení oboru Všeobecná sestra na vyšší odborné, nebo vysokoškolské vzdělání. Odbornou způsobilost k výkonu povolání všeobecné sestry je možné získat absolvováním bakalá ského studia oboru Všeobecná sestra, nebo absolvováním oboru Diplomovaná všeobecná sestra na vyšší odborné škole. (Dvo áková, Ň01Ň) Po absolvování st ední zdravotnické školy je absolvent zdravotnický asistent, který pracuje pod odborným dohledem všeobecné sestry, nebo porodní asistentky, některé výkony může provádět pouze pod p ímým vedením sestry, nebo porodní asistentky. (Kutnohorská, 2010) Aby sestry mohly pracovat bez odborného dohledu, je nutné, aby měli platnou registraci. Registr zdravotnických pracovníků vznikl Ň004 v Národním centru ošet ovatelství a neléka ských zdravotnických oborů. Hlavním cílem registrace je ochrana pacientů, zvyšování kvality ošet ovatelské péče, motivace k dalšímu vzdělávání zdravotníků. Je nutné nasbírat 40 kreditních bodů za registrační období 10 let. Body je možné získat aktivní a pasivní účastí na vzdělávacích akcích. (Kutnohorská, Ň010) Strnadová píše v časopise Florence, že se plánuje novela zákona č. ř6/ň004 Sb., o neléka ských zdravotnických povolání. Nově by měl vypadat tak, že obor Zdravotnický asistent se p ejmenuje na Praktickou sestru a po absolvování bude možné vystudovat zkrácenou formu studia na vyšší odborné škole. Studium by mělo trvat 1 rok a mělo by být možné studovat obory Všeobecná sestra, Porodní asistentka a Zdravotnický záchraná. Absolventi získají titul DiS. (Diplomovaný specialista). Strnadová se domnívá, že pokud se tímto způsobem změní systém vzdělávání zdravotníků, vy eší se problém s nedostatkem sester. (Strnadová, 2016) 1.7 Vzdělávání Všeobecných sester na Vysoké škole polytechnické Jihlava Vysoká škola polytechnická Jihlava byla založena v roce Ň004 jako první vysoká škola neuniverzitního typu v České republice. Je to jediná vysoká škola v Kraji Vysočina. Slovo polytechnická je p evzato ze staro ečtiny a jeho význam je v nejširším smyslu zběhlost v umění, nebo emesle, zkušenost, zručnost, obratnost, mistrnost a adu dovedností. Na kated e zdravotnických studií je možno studovat studijní program 12

13 Ošet ovatelství, nebo Porodní asistence. Absolventi oborů jsou Všeobecné sestry a Porodní asistentky a mohou p ed jménem používat titul bakalá ve zkrácené formě Bc. Student oboru Všeobecná sestra se účastní teoretických p ednášek a cvičení dle doporučeného studijního plánu. Studium se skládá ze šesti semestrů, kdy každý z nich je zakončen zkouškovým obdobím. Studenti musí během studia splnit ňň týdnů ošet ovatelské a odborné praxe, které vykonávají na různých odděleních chirurgického a interního zamě ení, na odděleních intenzivní péče, v ordinacích praktických léka ů a jiných specialistů. Absolventi oboru jsou schopni samostatného rozhodování v oblasti ošet ovatelství, péče o zdraví, prevence onemocnění, poskytování první pomoci, péče o nemocné, handicapované a umírající. Svá rozhodnutí jsou schopni obhájit a nesou za ně zodpovědnost. Na základě svých vědomostí a dovedností jsou schopni p ispívat k profesionalizaci ošet ovatelství, zvyšují prestiž a postavení sestry. V oblasti ošet ovatelství jsou schopni provádět výzkumnou činnost a aplikovat výsledky výzkumu. Absolventi oboru získají kompetence k výkonu specifických ošet ovatelských dovedností bez odborného dohledu, jsou schopni zhodnotit aktuální zdravotní stav a biopsychosociální pot eby zdravého, nebo nemocného člověka. Jsou schopni organizovat a zajistit základní ošet ovatelskou péči dětem, dospívajícím, dospělým a seniorům v p ípadě akutních nebo chronických poruch zdraví a p i různých zdravotních potížích. (Vysoká škola polytechnická Jihlava) 1.8 Vliv úrovně vzdělání sester na kvalitu poskytování péče Kvalitní ošet ovatelská péče je taková, která je účinná vzhledem ke zdravotnímu stavu pacienta, je pacientem pozitivně p ijatá a je adekvátní z hlediska možného využití zdrojů. Různí lidé mají rozdílný pohled na kvalitní péči, ten je ovlivněn vědomostmi, hodnotami, věkem, kulturou, sociálním prost edím zkušenostmi, nebo vzděláním. Sestry ze školy nastupují do praxe teoreticky p ipravené, ale je nutné, aby své znalosti a zkušenosti prohlubovaly a využívaly je v praxi. Na pracovištích je možné se setkat se sestrami různého stupně vzdělání i různého názoru na kvalitní péči. Sestry specialistky jsou ty, které získaly specializaci v některém klinickém oboru (perioperační péče, intenzivní péče, ošet ovatelská péče v chirurgických oborech a mnoho dalších). Toto vzdělání má úzké a hluboké zamě ení. Od roku 1řř0 si sestry mohou prohlubovat 13

14 znalosti na vyšších odborných školách. Můžeme konstatovat, že zaváděním nových metod a technik vyšší odborné vzdělávání p ispělo ke zlepšování kvality a efektivity ošet ovatelské péče. Sestry s vysokoškolským vzděláním se dnes v praxi objevují stále častěji. Jsou to p edevším sestry bakalá ky a magistry, je ale možné získat i titul doktor ošet ovatelství (PhDr.). Podmínky pro poskytování kvalitní ošet ovatelské péče ve zdravotnických za ízeních nejsou vždy optimální, p esto se sestry snaží zajistit pacientům co nejkvalitnější péči. Manaže i ve zdravotnických za ízeních by měli dbát na to, aby se zdravotníci vzdělávali a tím zajistili vysokou odbornou úrove. Vzdělávání v lidech probouzí p edstavivost, pozorovací schopnosti a zvídavost a to vše je pot ebné v profesi sestry. (Be aďiková, Ň01ň) Sestry dnes často plní roli manažerek, dokonce některé pracují i na Ministerstvu zdravotnictví. Ošet ovatelství je tedy v dnešní době prestižní obor. (Ku ímská, Ň01Ň) 1.9 Motivace Tématem motivace se zabývá obecná psychologie. Slovo motivace má původní význam ze slova movere, které latinsky znamená hýbat se, nebo pohybovat. (Helus, 2011) Vyjad uje vnit ní pohnutky, tedy motivy, které smě ují a udržují lidské chování. Motivace je souhrnné označení pro motivy a jejich působení. Motivovat tedy znamená vyvolat určitou aktivitu, udržet tuto aktivitu po pot ebnou dobu, smě ovat ji k určitému cíli a vyvíjet tuto aktivitu uvědoměle. Motivace je vlastně důvod pro to, abychom něco udělali. Motivace má ň složky, směr, úsilí a vytrvalost. (Plevová, 2011) Člověk obvykle nemá jen jediný motiv jednání. V našem podvědomí působí motivů hned několik. Může to být t eba vyšší mzda, titul, uznání kolegů, nebo našich blízkých, nebo získání vysněné funkce. Lidé jsou schopni pracovat velmi tvrdě, pokud vidí ocenění práce. Pro každého je motivací něco jiného, někdo up ednost uje finance a materiální zajištění a někdo preferuje uznání a zkušenosti. Motivace k úspěchu je pot eba vytyčovat si náročné cíle a poté jich dosáhnout. (Dlugošová, Tkáčová, Ň011) Motivace je někdy posilována různými emočními zážitky. Pokud je člověk nespokojen z důvodu neuspokojení některé pot eby, vznikne motiv k určitému jednání a chování, 14

15 který pomáhá k dosažení cíle a uspokojení pot eby. (Zacharová, Šimíčková Čížková, 2011) 1.10 Motivace ke vzdělávání na vysoké škole Každý člověk má jinou strategii p i dosahování krátkodobých i dlouhodobých cílů. Nejdůležitější je to, jaký má člověk zájem, p ání, pot eby a ideály. (Kossak, Ň01Ň) Vzdělávání je organizovaný způsob učení se. Cílem vzdělávání je získat nové znalosti, dovednosti a osvojit si praktické aplikace. (Hroník, Ň007) Motivační metody si volí každý jinak, podle svých osobních pot eb. Finanční motivace ve zdravotnictví není p íliš velká, možná i to je důvod, proč zdravotnické vzdělávání není p íliš vyhledávané mezi mladými lidmi. Kou ilová (2013) ve svém článku zmi uje, že průměrný věk členů české asociace sester je 45 let a to není p íliš optimistické číslo. Toman (Ň010) ve své knize popisuje vnější motivaci jako nefungující, uznává pouze vnit ní motivaci. Podle Tomana (Ň010) má v sobě vnit ně motivovaný člověk vnit ní puzení, které ho nutí dělat určité věci. Toman (Ň010) napsal, že motivace zevnit je stav psychické nerovnováhy, rozpor mezi tím, co člověk má a co by chtěl mít, rozpor mezi tím co prožívá a co by chtěl prožívat. Také je toho názoru, že se naše požadavky neustále zvyšují. Toman (Ň010) zmínil výrok Thomase Edisona, že nespokojenost je první podmínkou pokroku. Opakem jsou ale lidé, kte í jsou nespokojení, neustále si stěžují, ale stejně nic nedělají proto, aby něco změnili. Vnit ně motivovaní lidé jsou aktivnější, mají v sobě mnoho energie. P esto jsou situace, kdy svého cíle dosáhneme jen velmi těžko, nebo spíše vůbec, ani za p edpokladu, že pro něj vydáme mnoho úsilí. Toman (Ň010) napsal, že existují dva druhy lidí. Prvním druhem jsou lidé, kte í jsou p esvědčeni o tom, že mohou své neúspěchy napravit sami. Druhý typ lidí jsou ti, kte í jsou p esvědčeni, že jejich neúspěchy jsou způsobeny nějakým nezměnitelným nedostatkem. Vnímají se jako oběti, ne jako strůjci svého osudu. Navíc neúspěchy nám p inášejí strach z dalších neúspěchů. Hlavní důvody, které nás vedou ke špatným směrům, p i dosahování cílů, jsou prokrastinace, p edsudky, stupidita, p ehnané, nebo naopak nízké sebevědomí, nebo p ílišná ctižádost. (Toman, Ň010) 15

16 1.11 Maslowova hierarchie potřeb Abraham Maslow žil v letech a byl jeden z vůdčích badatelů v oblasti motivace. Působil jako psycholog v Americe. Uspo ádal lidské pot eby do pěti skupin. Se adil je do pyramidy, ve které jsou pot eby uspo ádány od základních po nejvyšší. (Helus, 2011) Potřeby fyziologické Fyziologické pot eby jsou základní pot eby a jsou nejdůležitější. Pat í sem dýchání, pot eba tělesné teploty, pot eba tělesné integrity, pot eba vody, pot eba spánku, pot eba p íjmu potravy, pot eba vylučování a vyměšování, pot eby fyzické aktivity, pot eba rozmnožování. Potřeby jistoty a bezpečí Pot eby jistoty a bezpečí mohou vznikat, pokud jsou uspokojeny fyziologické pot eby. Pat í sem jistota zaměstnání, jistota p íjmu a p ístupu ke zdrojům, fyzická bezpečnost, jistota rodiny, jistota zdraví. Potřeby sounáležitosti a lásky Dalším stupněm lidských pot eb je t etí vrstva, do které adíme sociální pot eby, jako jsou p átelství, partnerský vztah, pot eba mít rodinu. Potřeby uznání a sebeúcty Všichni lidé mají pot ebu být respektováni. Záleží na mí e sebevědomí, lidé s nízkým sebevědomím často usilují o respektování od druhých. Potřeby seberealizace Jinak také ečeno sebeaktualizace, je to instinktivní snaha o to, být co nejlepším člověkem to jde. Seberealizované osoby se vyznačují tím, že p ijímají okolnosti života, jsou spontánní a tvo iví, zajímají se o ešení problémů, váží si života, posuzují jiné lidi objektivně a bez p edsudků. (Plevová, Ň01Ň) 16

17 Uspokojování pot eb je ovlivněn adou faktorů. Mezi ně pat í individualita jedince, vývojové stadium člověka, kultura, rodina, nebo i p ípadné onemocnění. (Plevová, 2011) 17

18 2. Výzkumná část 2.1 Cíle výzkumu a výzkumné otázky Cíle výzkumu Zjistit, co motivuje studenty oboru Všeobecná sestra k bakalá skému studiu na vysoké škole. Zjistit názor studentů na současný vzdělávací systém ve zdravotnictví v oboru Všeobecná sestra. Zjistit, zda jsou studenti, oboru Všeobecná sestra kombinované formy studia, motivováni ke studiu ze strany svého zaměstnavatele. Výzkumné otázky Co nejčastěji motivuje studenty k výběru bakalá ského studia oboru Všeobecná sestra? Jaký názor mají studenti a absolventi bakalá ského studia oboru Všeobecná sestra na současný vzdělávací systém? Jakým způsobem jsou zdravotníci motivováni ke studiu ze strany zaměstnavatele? 2.2 Metodika výzkumu Závěrečná práce je teoreticko-empirická a použila jsem metodu kvantitativního výzkumu. Technikou sběru dat byl dotazník vlastní konstrukce, ve kterém jsem použila 1 otev enou otázku, Ř polouzav ených otázek a 10 uzav ených otázek. Otázky se zamě ovaly na základní identifikaci respondentů, na jejich motivaci k bakalá skému studiu, na jejich názor k formě vzdělávání zdravotníků a k p ístupu zaměstnavatelů ke vzdělávání zaměstnanců ve zdravotnictví. 2.3 Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí Bylo rozdáno 100 dotazníků a všechny byly vyplněny a vráceny. K vyplnění dotazníku jsem vyzvala studenty a absolventy bakalá ského studia oboru Všeobecná sestra, kte í studují, nebo studovali v kombinované formě. 18

19 2.4 Průběh výzkumu Dotazníkové šet ení probíhalo v období prosinec Ň015 až únor Ň016. Šet ení bylo provedeno mezi studenty a absolventy Vysoké školy polytechnické Jihlava, kte í studují, nebo studovali obor Všeobecná sestra v kombinované formě studia. 2.5 Zpracování získaných dat Získaná data jsem zpracovala v programu Microsoft Excel, ve kterém jsem vytvo ila tabulku, vyhodnotila dotazníky a poté jsem vytvo ila graf. 2.6 Výsledky výzkumu Otázka č. 1: Pohlaví Počet respondentů Muž Pohlaví Žena Graf č.1 - Pohlaví Dotazovala jsem se 100 respondentů (100 %). ř4 (ř4 %) byly ženy a jen 6 (6 %) byli muži. 19

20 Otázka č. 2: Věk Počet respondentů Věk Graf č. 2 - Věk Dotazovala jsem se 100 respondentů (100 %). ň4 respondentů (ň4 %) bylo ve věku 19 - Ň5 let, ň0 (ň0 %) ve věku Ň6-30 let, 8 (Ř %) ve věku ň1 ň5 let, ř (ř %) ve věku let, Ř (Ř %) ve věku 41 45, 6 (6%) ve věku let, ň (ň %) ve věku let a Ň (Ň %) ve věku

21 Otázka č. 3: Jaké je Vaše nejvyšší dokončené vzdělání? Počet respondentů Vzdělání Graf č. 3 Jaké je Vaše nejvyšší dokončené vzdělání? Dotazovala jsem se 100 respondentů (100 %), z nich ňň (ňň %) odpovědělo, že jejich nejvyšší vzdělání je st edoškolské, ň5 (ň5 %) vyšší odborné, ŇŇ (ŇŇ %) vysokoškolské a 10 (10 %) uvedlo pomaturitní specializační studium. Otázka č. 4: Na jaké pozici nyní pracujete? Počet respondentů Pozice Graf č. 4 - Na jaké pozici nyní pracujete? 21

22 Dotazovala jsem se 100 respondentů (100 %). 51 (51 %) respondentů odpovědělo, že pracuje na pozici všeobecná sestra u lůžka, 7 (7 %) všeobecná sestra v ambulanci, 10 (10 %) zdravotnický asistent u lůžka, ň (ň %) zdravotnický asistent v ambulanci, 7 (7 %) staniční sestra, ň (ň %) vrchní sestra, 5 (5 %) respondentů odpovědělo, že jsou nezaměstnaní. 14 respondentů odpovědělo, že pracuje na jiné pozici, Ň (Ň %) z nich jsou na mate ské dovolené, 5 (5%) pracuje jako sestra pro perioperační péči, 1 (1 %) jako anesteziologická sestra, 5 (5 %) jsou sestry v domácí péči a 1 (1%) je hlavní sestra. Otázka č. 5: Co Vás motivovalo k tomu, že jste se rozhodl/la pro bakalářské studium oboru Všeobecná sestra? (Můžete vybrat více odpovědí) Počet respondentů Motivace Graf č. 5 - Co Vás motivovalo k tomu, že jste se rozhodl/la pro bakalářské studium oboru Všeobecná sestra? 22

23 Dotazovaných bylo 100 (100 %) a měli možnost vybrat více odpovědí. 44 (44 %) respondentů odpovědělo, že je motivovala p edevším chuť do vzdělávání, ňř (ňř %) vidina vyššího finančního ohodnocení, ň7 (ň7 %) možnost zvýšení kompetencí, Ň5 (Ň5 %) touha po titulu, 1ň (1ň %) samotná profese (zatím nejsou všeobecné sestry). 4 (4 %) respondenti odpověděli, že je motivuje něco jiného a to Ň (Ň %) možnost práce v zahraničí, 1 (1%) jistota pracovní pozice a 1 (1 %) požadavek zaměstnavatele. Otázka č. 6: Co je to podle Vás motivace? Počet respondentů Seberealizace Něco, co mě dostane k cíli 12 Vidina odměny Zkušenosti Nevím 4 1 Motivace Graf č. 6 Co je to podle Vás motivace? Dotazovala jsem se 100 respondentů. 47 (47 %) odpovědělo, že motivace je seberealizace, dokázat sobě, nebo ostatním, že jsem schopen/schopna dosáhnout svého cíle, ň6 (ň6 %), že je to něco, co mě dostane k cíli, 1Ň (1Ň %) vidina nějakého ocenění, odměny, financí. Pouze 1 (1 %) respondent odpověděl, že neví. 23

24 Otázka č. 7: Existuje někdo, kdo Vás motivoval ke studiu na vysoké škole? Počet respondentů Kolegové Přátelé Rodina Staniční a vrchní sestra Motivace Graf č. 7 Existuje někdo, kdo Vás motivoval ke studiu na vysoké škole? Dotazovala jsem se 100 respondentů (100 %). 100 (100 %) odpovědělo, že je někdo motivoval. U ŇŇ (ŇŇ %) to byli kolegové, u 41 (41 %) p átelé, u ňň (ňň %) rodina, u 4 (4 %) to byla staniční sestra a u Ň (Ň %) vrchní sestra. 1 (1 %) respondent odpověděl, že ho motivovala známá, která absolvovala vysokou školu. 24

25 Otázka č. 8: Jak si představujete ideální motivaci studentů ke studiu ze strany školy? Počet respondentů Zajímavá výuka Vysoká úroveń přednášek a vyučujících Zajímavá praktická výuka a exkurze Stipendium Zahraniční stáže Motivace Vybavení školy Nenáročné studium Kladená náročnost Něco jiného Graf č. 8 - Jak si představujete ideální motivaci studentů ke studiu ze strany školy? Odpovědělo 100 respondentů (100 %). Bylo možné vybrat více odpovědí. 65 (65 %) odpovědělo, že zajímavá výuka, 60 (60 %) vysoká úrove p ednášek a vyučujících, 50 (50 %) zajímavá praktická výuka, exkurze, 44 (44 %) finanční odměna, stipendium, 4ň (4ň %) možnost zahraničních stáží, ň1 (ň1 %) vybavení školy, 1Ň (1Ň %) nenáročné studium, 7 (7 %) náročnost kladená na studenty. Ň (Ň % odpověděli, že něco jiného, z toho 1 (1 %) odpověděl, že otev ená diskuze a 1 (1 %) že možnost e-learningu. 25

26 Otázka č. 9: Myslíte si, že vysokoškolské vzdělání u sestry ocení i lékaři? Počet respondentů Neřeší vzdělání sestry Doufám, že tomu tak je Neocení Ocení Motivace Graf č. 9 Myslíte si, že vysokoškolské vzdělání u sestry ocení i lékaři? Odpovídalo 100 (100 %) respondentů. 45 (45 %) si myslí, že léka i ne eší vzdělání sestry, ŇŘ (ŇŘ %) doufá, že tomu tak je, 1ř (1ř %) je p esvědčeno, že neocení a jen Ř (Ř %) je p esvědčeno o tom, že ocení. Otázka č. 10: Myslíte si, že jste studijní typ (studium Vás baví a není pro Vás problém plnit zadané úkoly) Počet respondentů Ano Ne Nedokážu posoudit Studijní typ Graf č. 10 Myslíte si, že jste studijní typ? 26

27 Odpovídalo 100 (100 %). 4Ň (4Ň %) odpovědělo, že ano, ň1 (ň1 %), že ne a Ň7 (Ň7 %) odpovědělo, že otázku nedokáže posoudit. Otázka č. 11: Myslíte si, že je aktuální systém vzdělávání sester správně řešen? Počet respondentů Ano Ne Nedokážu posoudit Systém vzdělávání Graf č. 11 Myslíte si, že je aktuální systém vzdělávání sester správně řešen? Na otázku odpovědělo 100 (100 %) respondentů. Ř5 (Ř5 %) odpovědělo, že si nemyslí, že je systém vzdělávání sester správně ešen, ř (ř %) nedokáže posoudit a jen 6 (6 %) si myslí, že je systém správný. 27

28 Otázka č. 12: Myslíte si, že je v dnešní době potřebné, aby se sestry vzdělávaly na vysoké škole? Počet respondentů Ano Ne Nedokážu posoudit Vysokoškolské vzdělávání 15 Graf č Myslíte si, že je v dnešní době potřebné, aby se sestry vzdělávaly na vysoké škole? Na otázku odpovědělo 100 (100 %) respondentů. 44 (44 %) si nemyslí, že je pot ebné, aby se sestry vzdělávaly na vysoké škole. 41 (41 %) si myslí, že je to pot ebné a 15 (15 %) nedokáže posoudit. 28

29 Otázka č. 13: Vy osobně považujete vzdělání sester na vysoké škole za: (vyberte nejvýstižnější variantu) Počet respondentů Důležité Zatěžující Zbytečné Nezbytné Vzdělávání Graf č Vy osobně považujete vzdělání sester na vysoké škole za: Na otázku odpovědělo 100 (100 %) respondentů. ň6 (ň6 %) považuje vysokoškolské vzdělání u sestry za důležité, ň6 (ň6 %) za zatěžující, 17 (17 %) za zbytečné a 11 (11 %) za nezbytné. 29

30 Otázka č. 14: Myslíte si, že by se měl obor Všeobecná sestra vrátit na střední školu? Počet respondentů Ano, rozhodně Spíše ano Spíše ne Rozhodně ne Nedokážu posoudit 5 Vzdělávání Graf č. 14 Myslíte si, že by se měl obor Všeobecná sestra vrátit na střední školu? Na otázku odpovědělo 100 (100 %) respondentů. 44 (44 %) si myslí, že by se měl obor Všeobecná sestra rozhodně vrátit na st ední školu, ň0 (ň0 %) si myslí, že spíše ano, 11 (11 %) rozhodně ne, 10 (10 %) spíše ne a 5 (5 %) nedokáže tuto otázku posoudit. Otázka č. 15: Myslíte si, že má obor Zdravotnický asistent uplatnění? Počet respondentů Mohl by mít, ale nemocnice s ním neumí naložit 9 Ne, nemá Ano, má Nedokážu posoudit Vzdělávání 6 Graf č. 15 Myslíte si, že má obor Zdravotnický asistent uplatnění? 30

31 Na otázku odpovídalo 100 (100 %). 48 (48 %) z nich si myslí, že by obor Zdravotnický asistent mohl mít uplatnění, ale nemocnice s ním neumí naložit. ň7 (ň7 %) si myslí, že nemá uplatnění. Pouhých ř (ř %) si myslí, že má uplatnění a 6 (6 %) to nedokáže posoudit. Otázka č. 16: Byl jedním z důvodů, proč jste se rozhodl/la studovat návrh, nebo doporučení od zaměstnavatele (zaměstnavatel chtěl, abyste studoval/la)? Počet respondentů Ano Motivace od zaměstnavatele 86 Ne Graf č Byl jedním z důvodů, proč jste se rozhodl/la studovat návrh, nebo doporučení od zaměstnavatele? Na otázku odpovídalo 100 (100 %) respondentů. Ř6 (Ř6 %) odpovědělo, že jim zaměstnavatel nenavrhoval, ani nedoporučil studium na vysoké škole. Pouze 14 (14 %) odpovědělo, že jim zaměstnavatel studium navrhl, nebo doporučil. 31

32 Otázka č. 17: Nabídl Vám zaměstnavatel nějaké výhody za to, že jste se rozhodl/la studovat? (volno ke studiu, finance, ) Počet respondentů Ano Ne Nedokážu posoudit Motivace od zaměstnavatele Graf č Nabídl Vám zaměstnavatel nějaké výhody za to, že jste se rozhodl/la studovat? Na otázku odpovědělo 100 (100 %) respondentů. řň (řň %) odpovědělo, že ne. Pouze Ř (Ř %) odpovědělo ano, z toho 4 (4 %) bylo umožněno volno ke studiu a 4 (4%) bylo slíbeno povýšení po absolvování vysoké školy. 32

33 Otázka č. 18: Pokud dostudujete, nebo jste dostudoval/la, změní se, nebo změnilo se něco ve Vašem zaměstnání (vyšší kompetence, vyšší plat, povýšení,.) Počet respondentů Ano Ne Nedokážu posoudit Odměna za vzdělání Graf č. 18 Pokud dostudujete, nebo jste dostudoval/la, změní se, nebo změnilo se něco ve Vašem zaměstnání? Na otázku odpovědělo 100 (100 %) respondentů. 41 (41 %) odpovědělo, že se pro ně po absolvování vysoké školy nic nezmění/nezměnilo. ň6 (ň6 %) respondentů uvedlo, že to zatím nedokáže posoudit a 23 (23 %) má slíbeno, že po absolvování vysoké školy dojde ke změně. 17 (17 %) má slíbený vyšší plat, ň (ň %) povýšení a ň (ň %) se dostane k vysněné práci v zahraničí. 33

34 Otázka č. 19: Plánujete pokračovat dále ve studiu? Počet respondentů Ano, plánuji si doplnit magisterské studium Ano, plánuji si doplnit specializační vzdělání Ne, neplánuji dále studovat Další vzdělávání Zatím nevím Jiné Graf č. 19 Plánujete pokračovat dále ve studiu? Na otázku odpovědělo 100 (100 %) respondentů. ň0 (ň0 %) odpovědělo, že zatím neplánují další studium, ŇŘ (ŇŘ %) zatím neví. 1ř (1ř %) plánuje pokračovat v magisterském studiu a 1Ř (1Ř %) si plánuje doplnit specializační vzdělání. 5 (5 %) respondentů odpovědělo, že si chtějí doplnit jiné vzdělání, z nich ň (ň %) respondentů odpovědělo, že mají již magisterské vzdělání ukončené, 1 (1 %) magisterské vzdělání studuje a 1 (1 %) si chce doplnit specializační vzdělání v zahraničí. 2.7 Diskuze Cílem práce bylo zjistit, co motivuje studenty k bakalá skému studiu oboru Všeobecná sestra, zjistit, jaký je jejich názor na současný vzdělávací systém ve zdravotnictví a zjistit, jestli jsou studenti motivováni ke studiu ze strany zaměstnavatelů. V následující části jsou zhodnoceny výzkumné otázky. 34

35 Zhodnocení 1. výzkumné otázky 1. výzkumná otázka se zabývá tím, co nejvíce motivuje studenty k výběru bakalá ského studia oboru Všeobecná sestra. K této otázce se vztahují otázky v dotazníku č. 5, 6, 7 a Ř. Respondenti nejčastěji odpovídali, že je ke studiu motivovala samotná chuť do vzdělávání (44 %) a na otázku, zda je někdo motivoval ke studiu, odpovídali nejčastěji (v 41 %), že to byli p átelé. Od školy nejčastěji (65 %) očekávali p edevším zajímavou výuku. Na otázku co je to motivace nejvíce (47 %) odpovídali, že je to seberealizace a dokázání schopnosti dosažení cíle. Jen malé procento (dohromady 6 %) respondentů uvedlo, že bylo nejvíce motivováno nad ízeným. Janušová (Ň01ň) ve své práci došla k závěru, že studenty nejčastěji motivuje samotná profese všeobecné sestry a zvýšení kompetencí. Havlíčková (Ň01Ň) ve své práci došla k závěru, že zájem o vzdělávání u sester nep ichází z vnějších požadavků, ale z vnit ního p esvědčení, že díky vzdělávání lépe porozumí své práci, s tím se ztotož uje 75 % respondentů v její práci. Já sama se ztotož uji s respondenty svého výzkumu, že vzdělávání pomáhá k seberealizaci. Sestry s titulem do praxe nastupují stále více a za nějaký čas bude vysokoškolské vzdělání sestry témě samoz ejmostí. Zhodnocení 2. výzkumné otázky 2. výzkumná otázka se zabývala tím, jaký názor mají studenti a absolventi kombinované formy oboru Všeobecná sestra na současný vzdělávací systém. K této otázce se vztahují otázky z dotazníku č. 11, 1Ň, 1ň, 14 a 15. Většina respondentů (Ř5 %) si myslí, že současný systém vzdělávání ve zdravotnictví není správně ešen. 44 % respondentů si myslí, že není pot ebné, aby se sestry vzdělávaly na vysoké škole a že by se mělo vzdělávání sester vrátit na st ední školu. Většina respondentů (4Ř %) si myslí, že obor Zdravotnický asistent by mohl mít lepší uplatnění, ale nemocnice s ním zatím neumí naložit. Toto je i můj názor. Myslím, že zdravotničtí asistenti by mohli plnit velmi důležitou roli v ošet ovatelském týmu. Bohužel jsou často podhodnocováni tím, že jsou nuceni pracovat na pozici sanitá e a jinde zase pracují stejně jako sestry, tedy dělají i výkony, na které nemají kompetence. Nap íklad podávání infúzí a intravenózních injekcí je mimo kompetence zdravotnického asistenta, p esto se to na spoustě pracovišť nedodržuje. Podle mého názoru by se všeobecné sestry mohly více věnovat odborné a specializované péči o pacienty, kdyby jejich práci dopl ovali právě zdravotničtí asistenti. Sestry mají velmi široké rozpětí kompetencí, a kdyby za ně základní ošet ovatelskou péči p evzali právě zdravotničtí asistenti, kte í by do svých kompetencí 35

36 p evzali i částečnou organizaci práce sanitá ů a ošet ovatelů, myslím, že by to bylo pro adu pracovišť velkým p ínosem. Zajímavé je, že ň6 % respondentů si myslí, že vysokoškolské vzdělání u sester je důležité a jiných ň6 % si myslí, že je zatěžující. Janušová (Ň01ň) došla k podobnému závěru, v jejím výzkumu 55, 56 % studentů kombinované formy zastává názor, že sestra nepot ebuje vysokoškolské vzdělání. Sama Janušová se s tímto názorem neztotož uje, myslí si, že práce sestry je natolik zodpovědná, že je vysokoškolské vzdělání na místě. Já sama mám podobný názor jako Janušová. Myslím, že zdravotnictví se neustále zdokonaluje, neustále se vyvíjí diagnostika i léčba a proto musí být pracovníci poskytující péči pacientům na vysoké úrovni. Navrhovaný systém, který má absolventům st ední zdravotnické školy umožnit získání titulu DiS. (Diplomovaný specialista) za 1 rok se mi p íliš nezamlouvá. Momentálně studium vyšší odborné školy trvá ň roky a je poměrně náročné, teoreticky i časově, vzhledem k požadované praxi. Od Ň. ročníku se st ídá teoretická a praktická výuka po Ň. týdnech, studenti projdou mnoho oddělení, včetně ARO, operačních sálů, jednotek intenzivní péče různých oborů, praxe probíhá v komunitách a samoz ejmě na různých standardních odděleních. Praxe musí být splněna na 100 %, pokud je někdo ze studentů nemocný, musí si praxi nahradit do poslední hodiny. Podle mého názoru nelze stihnout za 1 rok to, co nyní studenti absolvují během ň let náročné práce. Samoz ejmě nelze kvality sester soudit jen podle titulu. I po absolvování vysoké školy je nutné, aby se sestry dále a celoživotně vzdělávaly a své vědomosti neustále aktualizovaly. Cummings (Ň00Ř) uvádí, že je důležité rozvíjet pozice vedoucích sester manažerek. Vedoucí sestry musí mít perfektní odborné znalosti a musí být schopny zavádět novinky do ošet ovatelské praxe. Nutná je také výchova a p íprava budoucích vedoucích sester, tedy nových nástupky. Myslím si, že velmi kvalitní vzdělání nabízí pomaturitní specializační studium. V něm se sestra specializuje v oboru, ve kterém pracuje a po ukončení je z ní sestra specialistka. Obory tohoto studia jsou ošet ovatelství v intenzivní péči, ošet ovatelská péče v perioperační péči, ošet ovatelská péče v interních a chirurgických oborech a mnoho dalších. Zhodnocení 3. výzkumné otázky 3. výzkumná otázka se zabývá tím, jak jsou zdravotníci motivováni ke studiu na vysoké škole ze strany zaměstnavatelů. K této otázce se vztahují otázky z dotazníku č. ř, 16, 17 a 1Ř. Zajímal mě také názor, zda mají sestry pocit, že jsou léka i schopni ocenit jejich vzdělání. Výsledek mě bohužel zklamal, většina (45 %) respondentů si myslí, že léka i 36

37 absolutně ne eší vzdělání sestry. Já se ztotož uji s tím, že někte í léka i opravdu neocení, že má sestra vysokoškolské vzdělání, ale naštěstí jsou mezi nimi i ti, kte í jsou schopni sestru p ijmout jako nepostradatelného partnera. Velmi mě zklamalo, že jen 14 % respondentů uvedlo, že jim bylo studium doporučeno zaměstnavatelem, 92 % respondentů uvedlo, že jim nebyla nabídnuta žádná výhoda za to, že se rozhodli studovat. Toto mi p ijde velmi smutné, většina za ízení má zájem o vzdělané a zkušené sestry, ale nedávají jim prostor pro vzdělávání. Pro většinu (4Ř %) se nic nezměnilo, nebo nezmění ani po absolvování bakalá ského studia. Havlíčková (Ň011) napsala, že většina sester má zájem o vzdělávání, p estože jim nezajistí vyšší finanční ohodnocení, nebo povýšení. Sestry vnímají vzdělávání jako nezbytný p edpoklad rozvoje. Havlíčková (Ň011) si myslí, že pokud nebude pracovní prost edí sester podporující a motivující v oblasti vzdělávání, sestry brzy ztratí chuť se vzdělávat. 2.8 Návrh řešení a doporučení pro praxi Vzdělávání sester je momentálně často probíraným tématem nejen mezi samotnými zdravotníky, ale i mezi politiky. Nynější situace ve zdravotnictví není v po ádku, sester je málo a mladí lidé nemají o zdravotnické vzdělání moc velký zájem. Není motivace ke studiu v tomto oboru. Mnoho sester íká, že mají svou práci rády, ale je to práce psychicky i fyzicky náročná a finančně velmi podhodnocená. Sestry často pracují na směny, mají nepravidelnou pracovní dobu a velkou zodpovědnost. Myslím, že k motivaci sester by stačilo, aby dostávaly vyšší plat, aby měly větší podporu ve vzdělávání a za azení většího množství pomocného personálu do ošet ovatelského týmu. Jak jsem již zmínila, bylo by určitě prospěšné, kdyby se v praxi správně využili zdravotničtí asistenti, kte í by byli skvělým pomocníkem pro všeobecné sestry a porodní asistentky. Zaměstnavatelé by měli více podporovat motivaci ke vzdělávání sester (finance a studijní volno). Pro zaměstnavatele by to bylo jistě finanční zatížení, ale je velmi pravděpodobné, že by se tímto způsobem p edešlo syndromu vyho ení, který je u pomáhajících profesí velkou hrozbou a často se podce uje. Pokud je zaměstnanec spokojený, jistě se to projeví i na jeho pracovním výkonu. Sestry by pot ebovaly, aby se s nimi jednalo lépe, než je tomu dosud. Bylo by vhodné upravit 37

38 kompetence neléka ských zdravotnických pracovníků. Zvýšení prestiže sester se jistě nedosáhne tím, že vzdělání bude jednodušší, nebo by se dokonce vzdělání sester vrátilo na st ední školy. 38

39 Závěr Výběr tématu bakalá ské práce jsem velmi zvažovala, nakonec jsem vybrala téma Motivace k bakalá skému studiu oboru Všeobecná sestra. Sama jsem si prošla několika úrovněmi vzdělávání i práce ve zdravotnictví a mohu íci, že tato práce je opravdu velmi náročná a zodpovědná. V seriálech v televizi z nás tvůrci často dělají jen hloupá stvo ení, která se snaží ulovit nějakého doktora. Ve ejnost si proto o našem povolání může myslet, že je právě takové, jako ho vidí v televizi. Ten, kdo pracuje nebo někdy pracoval ve zdravotnictví, ale ví, že seriálové zobrazení sestry nemá s realitou témě nic společného. Hlavní náplní sestry je péče o pacienty, jsou to právě ony, kdo s pacientem tráví nejvíce času a pacienti se jim mnohdy svě í se svými problémy, které se někdy zdráhají sdělit léka i. Ve své bakalá ské práci jsem popsala historii ve vzdělávání ve zdravotnictví, která trvá již od p edk esťanských dob. Největší rozvoj vzdělávání se ale píše od 1ř. století, kdy začalo docházet k profesionalizaci ošet ovatelství. Asi nejvýznamnější osobností světového ošet ovatelství je Florence Nightingalová, známá jako dáma s lampou. Je to právě ona, kdo udělal z ošet ovatelství samostatnou a nenahraditelnou vědní disciplínu. Dodnes je často zmi ována a je podle ní pojmenován odborný časopis pro neléka ské zdravotnické pracovníky. Také jsem se věnovala historii ve vzdělávání v Čechách ve Ň0. století a vzdělávání v současnosti. Právě současná situace je velmi napjatá a chystají se velké změny. Po zavedení oboru Zdravotnický asistent není o studium na st edních zdravotnických školách velký zájem, a tudíž je málo sester. Hlavní sestra Strnadová si myslí, že zjednodušení vzdělávacího systému p iláká více zájemců o toto povolání. Já si ale myslím, že není největší problém ve vzdělávání, ale v p ístupu zaměstnavatelů k sestrám. Téma práce jsem vybrala proto, že mě zajímá, co motivuje studenty k výběru bakalá ského studia oboru Všeobecná sestra, co si studenti a absolventi myslí o vzdělávacím systému a jak jsou motivováni ze strany zaměstnavatele. Motivace je něco, co žene člověka kup edu, je to vyvolání nějaké aktivity, chování a jednání, které 39

40 člověka dovede k cíli. Společný cíl respondentů mého výzkumu je, nebo byl vystudovat bakalá ské studium. Výzkum jsem záměrně prováděla u studentů a absolventů kombinované formy studia proto, že většina z nich již pracuje ve zdravotnictví a mají proto zkušenosti s tím, jak nemocnice a jiní zaměstnavatelé jednají se svými pod ízenými. Studium p i zaměstnání je náročné, proto si myslím, že k absolvování je nutná velká motivace. Zjistila jsem, že nejvíce respondentů se rozhodlo ke studiu kvůli sobě a nebyli k němu naváděni ze strany zaměstnavatele. Na tomto zjištění je dobré, že z něj vyplývá, že sestry se chtějí zdokonalovat ve své profesi a mají o obor zájem. Rády se dozvědí nové informace a sledují novinky v ošet ovatelské péči. Že by byly sestry motivovány ze strany zaměstnavatelů nelze íci. 1. cíl byl splněn, zjistila jsem, že studenty oboru Všeobecná sestra nejvíce motivuje pot eba seberealizace a chuť do vzdělávání. Většina respondentů mého výzkumu si myslí, že vzdělávací systém není dobrý a témě polovina z nich si myslí, že sestry nepot ebují vysokoškolské vzdělání. Ň. cíl byl také splněn, zjistila jsem, že názor studentů na současný vzdělávací systém je, že je špatný a že by se měl změnit. Já osobně vzdělávací systém p íliš neodsuzuji, jen se mi nelíbí, jak je naloženo s absolventy, kte í vynaložili mnoho úsilí ke studiu a nejsou za to ádně oceněni. Jak již bylo zmíněno, zaměstnavatelé sestry nemotivují ke studiu, více jak ř0 % respondentů mého výzkumu odpovědělo, že po absolvování vysoké školy nejsou sestry nijak odměněny, nebo zvýhodněny. Dá se tedy íci, že zaměstnavatelé chtějí zkušené a vzdělané sestry, ale podporovat ve vzdělávání je nebudou. 3. cíl byl tedy také splněn, zjistila jsem, že studenti nejsou ze strany zaměstnavatelů motivováni témě vůbec. Myslím, že české zdravotnictví je na vysoké úrovni, proto je pot eba zdravotnické pracovníky lépe motivovat, aby se tato úrove udržela. Zdravotnictví je nepostradatelné a kvalitní práce zdravotníků bude vždy pot ebná. 40

41 Seznam použité literatury BE ADIKOVÁ, D. Vliv úrovně vzdělání sestry na kvalitu poskytované péče. In Sestra. Ň01ň, roč. Ňň, č. ň, s ISSN CUMMINGS, G. Et al. Factorscontributing to nursingleadership: a systematicreview [online]. 2008[cit ]. Dostupné z: DLUGOŠOVÁ, A., TKÁČOVÁ, L. Motivace a její aplikace na práci sester. In Sestra. Ň011, roč. Ň1, č. ř, s. ŇŇ 24. ISSN DVO ÁKOVÁ, L.: Vliv praktické výuky oboru Všeobecná sestra na nástup do zaměstnání a další budoucí zaměření. České Budějovice, Ň01Ň. Bakalá ská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Zdravotně sociální fakulta. Vedoucí práce Andrea Hudáčková. HAVLÍČKOVÁ, J.: Postoje zdravotních sester k dalšímu profesnímu vzdělávání. Brno, Ň011. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Ústav pedagogických věd. Vedoucí práce Klára Šeďová. HELUS, Z. Úvod do psychologie. Praha: Grada, ISBN HRONÍK, F. Rozvoj a vzdělávání pracovníků. Praha: Grada, ISBN JANUŠOVÁ, Z. Motivace ke studiu u studentů oboru Všeobecná sestra na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Zlín, Ň01ň. Bakalá ská práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Fakulta humanitních studií. Vedoucí práce Markéta Sedláková. KOSSAK, H., CH. Jak se snadno učit a více si pamatovat. Praha: Grada, ISBN

42 KOU ILOVÁ, I. Vzdělávání v ošet ovatelství. In Sestra. Ň01ň, roč. Ňň, č. 4, s ISSN KU ÍMSKÁ, Y.: Dodržování BOZP u studentů oboru Všeobecná sestra při ošetřovatelských postupech. České Budějovice, Ň01Ň. Bakalá ská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Zdravotně sociální fakulta. Vedoucí práce Andrea Hudáčková. KUTNOHORSKÁ, J. Historie ošetřovatelství. Praha: Grada, ISBN PLEVOVÁ, I. Ošetřovatelství I. Praha: Grada, ISBN PLEVOVÁ, I. Ošetřovatelství II. Praha: Grada, ISBN PLEVOVÁ, I. Management v ošetřovatelství. Praha: Grada, ISBN STRNADOVÁ, A. Pomáhající profese si zaslouží úctu společnosti. In Florence. 2016, roč. 1Ň, č. 4, s. Ň 4. ISSN X. TOMAN, I. Motivace zvenčí je jako smrad. Praha: Taxus, ISBN VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. VŠPJ: Vysoká škola polytechnická Jihlava [online]. Jihlava: VŠPJ, Ň015 [cit. Ň ]. Dostupné z: ZACHAROVÁ, E., ŠIMÍČKOVÁ ČÍŽKOVÁ, J. Základy psychologie pro zdravotnické obory. Praha: Grada, ISBN