Vyšší odborná škola a Střední zdravotnická škola. MILLS, s.r.o. Čelákovice SEXUALITA SENIORŮ. Sociální práce

Transkript

1 Vyšší odborná škola a Střední zdravotnická škola MILLS, s.r.o. Čelákovice SEXUALITA SENIORŮ Sociální práce Vypracovala: Tereza Hojdyszová Vedoucí práce: ThDr. et Mgr. Ladislava Marešová Čelákovice, 2010

2 Čestné prohlášení: Prohlašuji, že jsem absolventskou práci na téma Sexualita seniorů vypracovala samostatně a všechny použité písemné i jiné informační zdroje jsem řádně ocitovala. Jsem si vědoma, že doslovné kopírování cizích textů v rozsahu větším než je krátká doslovná citace je hrubým porušením autorských práv ve smyslu zákona 121/200 Sb., je v přímém rozporu s interním předpisem školy a je důvodem pro nepřipuštění absolventské práce k obhajobě. V Čelákovicích dne Tereza Hojdyszová 2

3 Poděkování: Ráda bych touto cestou poděkovala ThDr. et Mgr. Ladislavě Marešové za vedení absolventské práce, za cenné rady, připomínky a podporu, kterou mi po dobu psaní této práce poskytovala. Velký dík patří také všem respondentům, kteří mi obětovali svůj čas a byli ochotni se podělit o svoje zkušenosti a názory. 3

4 Obsah Úvod Cíle práce Hlavní cíl Vedlejší cíle Teoretická část Stáří a stárnutí Stáří Období raného stáří Období pravého stáří Stárnutí Biologické stárnutí Psychické stárnutí Sociální stárnutí Sexualita, stárnutí a související změny Sexualita Změny sexuality u mužů Změny sexuality u žen Muži v přechodu Menopauza u žen Sexuální dysfunkce ve stáří Sexuální dysfunkce u mužů Sexuální dysfunkce u žen Léčba sexuálních dysfunkcí Léčba sexuálních dysfunkcí u mužů Léčba sexuálních dysfunkcí u žen Význam partnera ve stáří Proměny vztahu Proměny hodnot a potřeb Intimní sblížení Osamělí jedinci Smrt jednoho z partnerů Nové partnerství starších lidí Praktická část Vymezení problému Hypotézy Metody použité při šetření Výsledky Výsledky rozhovorů se seniory Vyhodnocení dotazníkového šetření Diskuze Závěr Bibliografie Summary Přílohy

5 Úvod Jako téma mé absolventské práce jsem si zvolila sexualitu seniorů. Myslím si, že toto téma je v naší společnosti hodně opomíjené, ba i tabuizované. Přitom by si jistě zasloužilo mnohem více pozornosti, protože sexualita ve stáří je téma, které velmi ovlivňuje život starších lidí, proto patří do konceptu úspěšného stárnutí. O seniorské problematice bylo napsáno mnoho knih a odborných článků. Častými tématy jsou různá onemocnění, potřeby seniorů nebo adaptace v ústavních zařízeních. Ale co sexualita lidí ve stáří? Někomu se může zdát toto téma neobvyklé nebo téma, které by se vůbec nemělo rozebírat. Já bych však chtěla veřejnosti přiblížit, že sexualita probíhá i v pokročilejším stáří a není to ojedinělý úkaz. Mnozí si představují, že po dovršení určitého věku, veškerá sexuální touha opadne. Chtěla bych dokázat, že tomu tak není, že i lidé ve starším věku si mohou užívat zdravého intimního života. Sexualita je důvěrný problém v mládí, natož v době kdy má za sebou člověk mnoho zkušeností. Sexualita je přirozenou součástí života každého jedince, provází ho od vzniku až po zánik. Vlastní sexualita je pro nás tak běžná, že nás ani nenapadne do jaké míry ovlivňuje náš život. Jako hlavní cíl mé absolventské práce jsem si stanovila zjistit, jak sami senioři prožívají svojí sexualitu. Myslím si, že v tomto dokazování mi pomohou rozhovory se seniory a vyhodnocení dotazníků. Chtěla bych vytvořit přátelskou atmosféru, aby se senioři nebáli nebo nestyděli podělit o své vlastní zážitky a pocity. V mé absolventské práci bych nejdříve chtěla přiblížit v teoretických kapitolách pojmy jako stáří, stárnutí a sexualita. Zmapovat všechny faktory, které na sexualitu ve stáří mají vliv. Poté bych se ráda věnovala změnám, kterým se lidské tělo v průběhu stárnutí nevyhne. I když menopauza přichází v mladším věku než seniorském, myslím, že je to jeden z důkazů stárnutí těla a má velký vliv na ženskou sexualitu. V praktické části mé absolventské práce bych se chtěla věnovat sexualitě s využitím rozhovorů a dotazníků. 5

6 1 Cíle práce 1.1 Hlavní cíl Zjistit, jak senioři prožívají svojí sexualitu s důrazem na jejich vlastní pocity. 1.2 Vedlejší cíle Nastudovat kvalitní odbornou literaturu Vypracovat teoretické kapitoly práce Najít vhodné klienty pro rozhovor o sexualitě Sestavit dotazník Oslovit dostatek respondentů pro vyplnění dotazníku 6

7 2 Teoretická část 2.1 Stáří a stárnutí Stáří Toto období lidského života přináší nadhled, klid, relativní svobodu a moudrost, často pocit naplnění života. Nicméně přináší také úbytek energie, hromadění ztrát a nezbytnou změnu osobnosti člověka, která spěje k jejímu konci. [VÁGNEROVÁ, 2007] Rozlišujeme chronologický věk, který je počítán od data narození a nemusí souhlasit s věkem biologickým. Druhým pojmem je věk biologický. Tento věk odpovídá skutečnému stavu lidského organismu po stránce biologické, psychické a sociální. Jestliže chceme hodnotit člověka, měli bychom více hledět na věk funkční nežli na chronologický. Poslední pojem je sociální stáří. Označuje změny životního stylu nebo role, kterou člověk vykonává. [PONDĚLÍČEK,1987, s. 13] Stáří můžeme rozdělit do několika etap. WHO (Světová zdravotnická organizace) vymezila nástup stáří v 60 letech. Období raného stáří je nazývána etapa mezi 60 a 74 lety. Období pravého stáří nebo také období vlastního stáří je interval od 75 do 89 let. Dlouhověkost je nazývána doba od 90 let. [ 7] Období raného stáří Dle teorie psychosociálního vývoje je hlavním úkolem období raného stáří přijmout svůj vlastní život jako celek, který měl určitý smysl se svými úspěchy i neúspěchy. Jestliže starší člověk hodnotí svůj život pozitivně, lépe přijme jeho konec. Podmínky pro dosažení integrity se svým životem lze shrnout v několika bodech: Pravdivost ke své osobě. Již není nutné nic předstírat. Smíření s vlastním životem. 7

8 Stabilizace a generalizace. Nabyté zkušenosti pomáhají mít nadhled nad životem. Kontinuita. [VÁGNEROVÁ, 2007 s. 299] Stáří přináší větší svobodu v rozhodování o sobě a svém životním programu. Starší člověk již nepotřebuje být zaměřen na výkon, který byl nedílnou součástí jeho pracovního procesu. Může začít realizovat své dosud nenaplněné vnitřní potřeby. Cílem bilancování starších lidí je také potřeba nalézt smysl zbývajícího života. Bohužel časová omezenost hodně ovlivňuje rozhodování. [VÁGNEROVÁ,2007] Postoj současné společnosti ke stáří je spíše negativního charakteru. Tuto tendenci podporují média, která dávají společnosti obraz mladého, krásného a svěžího jedince, jako ideální. Proto vše, co takové není, je pro konzumní společnost něco nepřípustného či podřadného. Během stárnutí dochází k přibývání četnosti nemocných lidí. Základním znakem nemocnosti starších lidí je polymorbidita, což znamená, že trpí větším počtem různých, většinou chronických, onemocnění. Ve stáří také dochází ke změně kognitivních funkcí, ale jejich zhoršení není rovnoměrné. [PONDĚLÍČEK, 1987] Období pravého stáří Nástup období pravého stáří se uvádí po 75. roce života. V tomto období se setkáváme s nárůstem tělesných problémů a mentálním úpadkem. Starším lidem se zachovávají schopnosti, které využívali po celý život. Na jedné straně existují lidé, kteří jsou oceňováni kvůli své moudrosti a nadhledu, na druhé straně je početná skupina seniorů, která je silně poznamenána psychickými a somatickými úpadky. [VÁGNEROVÁ, 2007] Kvalita života v této fázi stáří a pocit pohody s ní spjatý, je velmi individuální. Obecně platí, že postupně spíše klesá, problémem je udržet si tento pocit pohody. Lze ho u seniorů dosáhnout zejména : Udržením nezbytné autonomie a soběstačnosti. Udržení nebo znovuvytvoření sociálních kontaktů a vztahů 8

9 Udržení přijatelného osobního významu a sebeúcty [VÁGNEROVÁ, 2007, s.399] Tyto hodnoty závisí na zvládnutí různých ztrát, kterých může být v tomto věku mnoho. Nejtěžšími zátěžovými situacemi v tomto věku jsou nemoc, úmrtí partnera, zhoršení zdravotního stavu, ztráta soukromí, způsobená zejména vynucenou změnou životního stylu, který je spojen s hospitalizací či přemístěním do domova s pečovatelskou službou, domova seniorů nebo LDN. Pokles soběstačnosti vede k závislosti na ostatních lidech, což může seniory stresovat. Typickým projevem stáří je zhoršení zdravotního stavu. Starý člověk nyní řeší naprosto rozdílné problémy, než dřív, je více zaměstnán stále obtížnějším zvládání svého vlastního života. Pro kvalitu života seniora není rozhodující přítomná nemoc, ale stupeň funkčního postižení, který z něho plyne. [VÁGNEROVÁ, 2007] Velkým problémem pozdního stáří bývá izolovanost, ze které se časem může vyvinout osamělost. Osamělost je však individuální pocit, kterým může člověk trpět, i když jeho situace zdaleka není taková, jakou on ji cítí. Velkým tématem tohoto období stáří je nezvratný obraz nastávající smrti a umírání. Spíše jde o strach z utrpení, než ze samotného faktu, že člověk již nebude mezi živými. Umírání lze chápat jako završení celého života, avšak hledání smyslu smrti je velmi náročné jako hledání smyslu života. [ VÁGNEROVÁ, 2007 ] Stárnutí Stárnutí (senescence) je proces, který probíhá v čase a zahrnuje biologické, psychické a sociální procesy, které nezvratně vedou k zániku organizmu. Výsledný stav se nazývá stáří. [PONDĚLÍČEK,1987] Biologické stárnutí Proces tělesného úpadku je individuální a variabilní. Obvykle je biologické stárnutí ovlivněno genetickými dispozicemi a vnějšími faktory. V průběhu stáří dochází ke zhoršování tělesných funkcí. [VÁGNEROVÁ,2007] 9

10 Na první pohled je starý člověk nápadný změnou svého vzhledu. Na obličeji jsou výrazné vrásky a rýhy, klesající víčka. Vlasy jsou zešedlé, či zažloutlé. U mužů se často setkáváme s ubýváním vlasů na skráních a temeně hlavy. Biologické změny velmi postihují pohybový aparát. Mění se postoj celého těla a chůze. Dochází k omezení kloubní pohyblivosti a počtu svalových vláken. Dýchací soustava zajišťuje již jen menší přívod kyslíku než dříve. Srdce ztrácí svou sílu, trávicí systém je neblaze ovlivněn užíváním léků. Dochází k zácpě, nadýmání či průjmům. Mění se funkce tělesné regulace teploty. Projevuje se zimomřivostí nebo snížením adaptace na změnu teploty. Kostra starého člověka začíná být křehčí. Častěji dochází ke zlomeninám kostí, osteoporóze. Pro starého člověka bývají nejvíce stresující změny smyslového vnímání, zvláště z hlediska sociálně komunikačního. Nejčastěji dochází k postižením těchto smyslů: Zrak největší problém se zaostřováním na různé vzdálenosti. Změna vnímání barev, starší lidé vidí barvy v nažloutlejších odstínech. Zmenšuje se zorné pole. Sluch sluch celkově oslabuje. Nedoslýchavost, šelesty. Chuť s věkem ubývají chuťové pohárky. Čich u zdravých starších lidí neslábne, je ovlivněn až nemocí. Hmat věkem dochází k zvrásnění a rýhování kůže, tím pádem i ke změně intenzity hmatu. Starý člověk potřebuje větší stimulaci kůže, aby byl dotek zaregistrován. [STUART-HAMILTON, 1999 ] Psychické stárnutí Změny v psychické oblasti jsou podmíněny biologickým faktorem a jinými psychosociálními vlivy. Během stárnutí dochází ke zpomalení psychické činnosti, zhoršování pozornosti a paměti. V průběhu stárnutí dochází k nerovnoměrnému úbytku rozumových schopností, největší pokles je zřejmý v oblasti vrozená inteligence, zatímco naučené funkce přetrvávají déle. [VÁGNEROVÁ, 2007] Stárnutí má velký vliv na kognitivní funkce. Pro seniory je větším problémem přijímat nové podněty. Snižuje se adaptabilita, flexibilita, ale zvyšuje se fixace a integrace. 10

11 Paměť je postižena zvláště v oblasti ukládání nových informací, typické je snížení vštípivosti a výbavnosti. Učení starších lidí je zdlouhavější a obtížnější. Pozornost se zhoršuje. Starší lidé reagují pomaleji, dopouštějí se chyb. Nedoukážou se soustředit na více podnětů. Rozumové schopnosti se v průběhu stáří proměňují, tato proměna je ovlivněna indivuduálně. Proces proměny je velmi závislý na dědičných dispozicích. [VÁGNEROVÁ, 2007] V období stáří dochází k velkému formování osobnosti. Záleží na tom, jak je jedinec schopný reagovat na změny, které mu stáří přináší. U staršího člověka se ve stáří zvýrazňují osobnostní rysy, které byli dříve potlačovány nebo kompenzovány jinými vlastnostmi. [PONDĚLÍČEK,1987] Emoční prožívání se v průběhu raného stáří celkově uklidňuje, klesá intenzita a frekvence emocí. Může narůstat emoční dráždivost. [ VÁGNEROVÁ, 2007] Sociální stárnutí Během stárnutí dochází k postupným diferencovaným proměnám sociálních dovedností. Tento proces se může chápat též jako desocializace. Tento proces je individuální, záleží na každém jedinci, jak se dokáže přizpůsobit změnám, které přicházejí spolu se stárnutím. Největším problémem bývá odchod do důchodu a ztráta denní rutiny. Sociální stárnutí se prožívá na několika rovinách : Rodina nejvýznamější sociální skupina. Zahrnuje partnera, děti, vnoučata, sourozence. Přátelé, známí ze sousedství Díky těmto kontaktům si starší člověk udržuje sociální dovednosti, které nevyužívá ve své rodině. Společenství obyvatel určité instituce Sdílí společně nový styl života a teritorium. Mohou se zde vytvářet hlubší vztahy. [VÁGNEROVÁ, 2007, s. 350] Staří lidé chtějí žít v blízkosti svých dětí, ale přitom si zachovat vlastní soukromí a nezávislost, což se dá identifikovat jako intimita s odstupem. Intenzivní sociální kontakty mohou seniory vyčerpávat, dochází k izolaci od společnosti, která může vyústit až ve stařecký privativismus, kdy se senior brání kontaktu a uniká do svého vlastního světa, kde zůstává zcela sám v sociální izolaci. [PONDĚLÍČEK,1987] 11

12 2.2 Sexualita, stárnutí a související změny Sexualita Sexualita není pouze pohlavní styk. Zvláště ve stáří mohou být vzájemné doteky, držení za ruce a autoerotika více vzrušující než kdykoliv předtím. Důležité jsou vzpomínky, sny a fantazie. Z tohoto pohledu sex nikdy nekončí, jedině smrtí. [ 1] I v pokročilejším věku je sexualita přirozenou součástí života. Sexualitu ovlivňuje nejen ve stáří mnoho faktorů. Výkyvy či selhání sexuální výkonnosti nebo prožívání, jsou většinou důsledek psychického stresu, nejistoty či očekávaného negativního zážitku. [VÁGNEROVÁ, 2007] Média zobrazují sex jako záležitost pouze mladých, štíhlých lidí. Staří lidé nejsou podporováni ve zdravém sexuálním životě, s tím je spojená obava sexuálně aktivních seniorů, že dělají něco neslušného, zakázaného a nechutného. [STUART-HAMILTON, 1999] Sexuální aktivita u seniorů je obecně závislá na úrovni aktivity v období rané dospělosti. Ovšem síla sexuálního pudu se liší u jednotlivců individuálně, proto je chybné se domnívat, že může existovat nějaká správná úroveň aktivity nebo že je sexuální aktivita nutná pro to, aby člověk dosáhnul spokojeného stáří. [STUART- HAMILTON, 1999] Starší člověk potřebuje ke svému vzrušení delší čas, tělesnou i psychickou pohodu a jistotu, že je partnerem absolutně akceptován. Sexuální potřeby jsou obecně méně intenzivní, vzrušení i vyvrcholení je slabší než byly dříve. Sexuální či erotický kontakt je prospěšný pro život seniora. Zvyšuje sebevědomí, sebeúctu, uvolňuje napětí a úzkost, stimuluje a dodává tělesnou i duševní svěžest. [VÁGNEROVÁ, 2007] Dlouholetý a rovněž stárnoucí partner, je na jednu stranu jistě určitý stereotyp a není inspirující. Ovšem na druhou stranu představa nového, atraktivnějšího partnera je stresující. Muže trápí, že nejsou tak sexuálně výkonní jako dřív a bojí se případného selhání. U žen je největší problém ztráta atraktivnosti a nedostatečné obratnosti. Často se stává, že pár není schopen o těchto problémech mluvit, proto nemohou najít oboustranně uspokojující východisko. [VÁGNEROVÁ, 2007] Atraktivita je důležitým faktorem k navázání sexuálního vztahu i u seniorů. Ženy, které mají stálého partnera a pravidelný sexuální styk, často vypadají atraktivněji. Dle

13 mých zkušeností je hlavní faktorem, že tyto ženy jsou motivovány, aby o sebe dbaly a staraly se o svůj zevnějšek kvůli partnerovi. Seniorky, které jsou již sexuálně neaktivní, se často zanedbávají, s výmluvou, že nemají důvod se o sebe starat. Nová partnerství starších lidí mají z počátku pouze platonickou podobu, je to způsobeno tím, že stárnoucí lidé ztrácejí sexuální spontánnost. Nabývá prožitková složka, hlavní je pocit kontaktu, souznění a vzájemné blízkosti. [VÁGNEROVÁ, 2007] Důležitým aspektem partnerského vztahu je intimita, která se nyní projevuje jinak než dřív. V tomto věku je důležitá jistota, blízkost, sdílení života a vzájemná důvěra. Potřeba blízkosti je naplňována už pouhou přítomností partnera. [VÁGNEROVÁ, 2007] Ženy v seniorském věku hledají obtížněji nového sexuálního partnera. Ženy se dožívají průměrně vyššího věku, proto je jejich výběr ve vyšších věkových kategoriích omezen. V moderním světě může stárnoucím lidem s nedostatkem možností k navázání sexuálního vztahu, posloužit internet. Mohou využívat všech forem virtuálního sexu. Dle výzkumů, seniorů, kteří využívají internet na navázání sexuálních známostí, přibývá. [ 1] Změny sexuality u mužů Mužská sexuální výkonnost není trvalá vlastnost, podléhá změnám v čase, různým vnitřním i vnějším vlivům. Sexuální aktivita s věkem pomalu klesá. Prožitek horší sexuální výkonnosti je pro stárnoucího muže nepříjemný až traumatizující. [ 6] Mužská sexuální aktivita je značně závislá na hormonálním zásobení. Termínem andropauza se označuje podmíněný pokles produkce mužského pohlavního hormonu testosteronu. Andropauza nepředstavuje tak významný předěl v životě muže, jako menopauza u žen. [VÁGNEROVÁ, 2007] Hladina testosteronu se u stárnoucích mužů mění. Dochází ke zmenšení objemu ejakulační tekutiny, ovšem ke zplození dítěte toto množství stačí. [VÁGNEROVÁ, 2007] Testosteron zvyšuje sexuální vzrušivost. Závisí na něm druhotné pohlavní znaky, tedy typickou mužskou tělesnou stavbu, řídkou kštici, husté vousy a typicky mužské ochlupení. Hlavním zdrojem testosteronu jsou pohlavní žlázy, varlata. [ 6] 13

14 K udržení apetence a přijatelné erekce stačí i nízká hladina testosteronu. Přesto dochází k výrazným změnám. Staršímu muži trvá rozvoj erekce šestkrát déle než ve dvaceti letech. [VÁGNEROVÁ, 2007] Mužská sexuální aktivita se nachází na vrcholu okolo 20tého roku a poté již dochází k poklesu. Světová zdravotnická organizace uvádí, že obsah množství spermií u mužů se stále snižuje. Zatímco v roce 1940 měl průměrný muž v 1 mm3 110 milionů spermií, v roce 1990 je toto množství pouze 66 milionů spermií. Zmenšuje se nejenom počet spermií, ale také množství ejakulátu. V roce 1940 měl průměrný muž obsah ejakulátu 3,5 ml, ale v roce 1990 tento obsah klesl na 2,4 ml a méně. [ 7] Společné stárnutí často nabízí určité alibi pro pozvolné či úplné ukončení sexuálního života. Pomalé vyhasínání touhy většinou vyhovuje oběma, problémy však nastanou při neochotě jednoho či naléhání druhého partnera. Dle nejrůznějších výzkumů přibývá s věkem mužů, kteří z různých důvodů přestali s partnerskými pohlavními styky. Ve věku nad 60 let je takových mužů v populaci okolo 15%. Jako hlavní příčinu své sexuální nečinnosti uvádí sexuální poruchy či zdravotní potíže. [ 6] Změny sexuality u žen Ženská sexualita je mnohem komplexnější a složitější než sexualita mužská. Vrchol sexuálního života žen bývá okolo 40tého roku. Mnoho žen mívá po menopauze problémy s lubrikací, začnou přibývat na váze a mohou mít různé nepříjemné tělesné pocity. Aby žena dosáhla uspokojivého sexuálního zážitku, potřebuje být v psychické pohodě, vyrovnaná s vlastním tělem. U žen je velmi důležitá psychická úroveň. Patří do ní vztahy s manžely, milenci, dlouholeté neshody, nevyřešené konflikty, nesplněná přání, nevěry, vztahy s dětmi, nálada, strach i smutky. Pokles sexuální atraktivity ženy trápí, časem se s ní vyrovnají. [PONDĚLÍČEK, 1987] Hodnoty, předsudky a postoje také do značné míry určují kvalitu sexuálního života. Sociálními předsudky trpí ve větší míře ženy. Starší muž s mladší ženou nebudí mnoho pozornosti. Ženy, které si najdou mladšího partnera se setkávají s nepochopením ze strany svých blízkých i okolí. Myslím si však, že v dnešní splečnosti již tyto předsudky z větší části opadly a partnerství ženy s mladším mužem je tolerováno. 14

15 Starší ženy pociťují změny ve svém sexuálním životě. Doba nástupu sexuálního vzrušení se prodlužuje. Zvlhčení pochvy není tak rychlé a mnohdy dostatečné. Orgastický prožitek bývá kratší a jeho intenzita slábne. Všeobecné zvýšení svalového napětí, jako odpověď na sexuální podráždění, je u starších žen menší. Dochází také k ztenčení poševní sliznice, zkrácení vagíny a k jejímu zúžení. U menstruujících žen měří průměrně 7 8 cm do délky a asi 2 cm do šířky. U žen po menopauze se změní vaginální délka asi na 4,5 6 cm a 1 1,5 do šířky. Kromě zkrácení a zúžení ztrácí vagína i svou roztažitelnost. [ 1] Nepříjemné tělesné pocity lze vyřešit hormonálně substituční léčbou či léčbou antidepresivy. Při nedostatečné vaginální lubrikaci lze použít vhodný komerční lubrikant Muži v přechodu Andropauza, neboli také mužský přechod, je odborně označován zkratkou PADAM (z anglické zkratky Partial Androgen Deficiency of Aging Male). Je to soubor příznaků, jejichž příčinou je snížená hladina mužského pohlavního hormonu testosteronu v krvi. PADAM je syndromem stárnoucího muže, přesný věk není určen, nejčastěji muži začínají pociťovat tyto příznaky po čtyřicátém roce věku. Jedná se většinou o pocit únavy, podrážděnost, deprese, pocit smutku, ztrátu zájmu a další psychické obtíže. [ 5] Při nedostatku testosteronu se mohou objevit sexuální potíže, jako poruchy erekce spojené s poruchami ejakulace, snížení vzrušivosti nebo chuti k pohlavnímu styku. Tyto potíže mají následně za důsledek prohloubení psychických potíží a mohou negativně ovlivňovat partnerské vztahy. [VÁGNEROVÁ, 2007] Ne každá sexuální porucha je vždy způsobena sníženou hladinou testosteronu a je proto důležité vyhledat odbornou lékařskou pomoc. Obtížemi spojenými s andropauzou se zabývají zejména sexuologové, endokrinologové a urologové. Na rozdíl od žen si muži velmi neradi přiznávají problémy sexuálního druhu. Mnoho mužů ani neví, že jej může trápit obdoba ženského klimakteria. Spousta mužů se snaží řešit problémy, které se v tomto období objeví pomocí úniků, například druhou mízou, nebo také alkoholismem. Výsledkem je často jen značné zhoršení a zkomplikování celé situace. Jako vhodné a jednoduché řešení by se mohlo jevit podávání hormonu testosteronu, ovšem při tomto druhu léčby se mohou 15

16 vyskytnout určitá omezení, a proto tento způsob není běžný. V dnešní době je možné vyzkoušet i pomoc ve formě potravinových doplňků. [ORZECHOWSKI, 1995] Je důležité, aby si muži uvědomili, že i oni mohou mít svůj přechod, že není nutné se za tyto obtíže stydět Menopauza u žen Menopauza nebo-li klimakterium provází ženy v období od 45 do 60 let věku. Nástup menopauzy je tedy období střední nebo starší dospělosti. Avšak ovlivňuje sexuální život ženy jak v období nástupu hormonálních změn, tak i v seniorském věku. Proto si myslím, že menopauze je důležitým tématem, i pokud jde o sexualitu seniorů. Klimakterium je důležitým biologickým mezníkem v životě ženy. Ženský reproduktivní systém se začíná měnit již po 40. roce věku, do fáze menopauzy se dostává okolo 50. roku věku. Menopauza je změnou očekávanou, je součástí normálního vývoje ženy, ale přesto může na stárnoucí ženu působit jako stresová situace, se kterou se bude muset vyrovnat. [JENÍČEK, 2004] Dochází k úbytku ženského pohlavního hormonu estrogenu, tím k poklesu frekvence menstruace. Menstruační cyklus ztrácí svoji pravidelnost, prodlužuje se a nakonec ustane. Tento proces trvá přibližně 3 5 let, označuje se pojmem perimenopauza. Pojem menopauza označuje definitivní konec menstruace, kdy žena přestává být plodná a tím u ní může dojít k pocitu znehodnocení její ženské role. [VÁGNEROVÁ, 2007] Pokles hladiny ženských hormonů doprovázejí další tělesné a psychické změny. V období menopauzy a perimenopuzy jsou obvyklé i návaly horka, pocení, únava, závratě, dušnost, bolest hlavy, noční pocení a nespavost. Tyto reakce vznikají jako odpověď organismu na změny hladiny estrogenu. [VÁGNEROVÁ, 2007] V představě společnosti se ženě v klimakteriu mění psychika, zevnějšek, roste nervozita, podrážděnost, schopnost sebeovládání. Tato představa je však do určité míry mýtem. Nepříjemnými symptomy menopauzy trpí pouze 25% žen. [VÁGNEROVÁ 2007 ] V období menopauzy je kvalitní partnerský vztah velmi důležitým faktorem pro sexualitu, pro sebevědomí a sebejistotu ženy. Je prokázáno, že ženy, které v období perimenopauzy, mají ještě své děti doma, prožívají tuto změnu mnohem lépe. Úbytek 16

17 ženských hormonů může způsobovat bolest, pálení nebo svědění při pohlavním styku. [JENÍČEK, 2004] Sexualitu lze ovlivnit hormonální léčbou. Ta dokáže vyřešit problémy jako suchost sliznice, ztenčení poševního epitelu nebo bolest při pohlavním styku. Ženy mohou využít také nehormonální léčbu. Ta zahrnuje především různé lubrikanty a psychofarmaka. [ 1] 17

18 2.3 Sexuální dysfunkce ve stáří Sexuální dysfunkce zahrnují stavy, kdy se jedinec nemůže podílet na své sexuální aktivitě v takovém měřítku, jaký by si přál. Poruchy mohou mít trvalý charakter nebo mohou vznikat jen v určitém období sexuálního života. Mohou se objevovat za všech okolností nebo je může vyvolat určitý podnět. [ 8] Sexuální dysfunkce u mužů a) Nízká sexuální apetence - U mužů se s nízkou sexuální apetencí setkáváme velmi zřídka. Projevuje se sníženou frekvencí vyhledávání sexuálních stimulů. Nedostatek sexuální touhy, sexuální slast nebo vzrušení se nevylučuje. [HIRSCHMAN, 1998] b) Poruchy erekce - Porucha erektivity je nejčastější dysfunkcí se kterou se starší muži setkávají. Pokud se nedostaví žádná erekce po delší dobu přes veškeré pokusy, v medicíně se mluví o impotenci nebo také erektivní dysfunkci. [ZVĚŘINA, 2003] Impotence nepostihuje pouze samotného muže, ale pokud žije v partnerském vztahu, oba partnery stejnou měrou. Ovlivňuje partnerský vztah a může způsobit i jeho zánik. Ve většině případů stačí změnit sexuální praktiky, snížit požadavky na výkon a začít s jinými formami sexuální stimulace. [HIRSCHER,1998] Příčiny mohou být psychické, deprese, partnerský sexuální nesoulad či organické s lokální, cévní nebo nervovou příčinou. Životní prostředí, vysoký krevní tlak, zvýšená hladina cholesterolu, stres, žaludeční vředy, nemoci srdce, užívání léků a drog nebo nadměrná spotřeba alkoholu má také na erekci velký vliv. [HIRSCHER, 1998] c) Poruchy ejakulace - Poruchami ejakulace často trpí muži po 50. roce života. U některých dochází k nepříjemné, až bolestivé spontánní erekci v nočních hodinách. Objem semenné tekutiny, která je uvolněna při ejakulaci se u stárnoucího muže snižuje a dochází k tzv. suchému orgasmu. Starší muži

19 potřebují více času, aby byli schopni ejakulovat. Poruchy ejakulace nejsou častým onemocněním, avšak s postupem věku se jejich výskyt zvyšuje. [ 4] Muži mohou trpět různými formami poruch ejakulace. Starší muže může sužovat : Anejakulace je úplná ztráta ejakulace. Anorgasmie je neschopnost dosáhnout orgasmu. Retardovaná ejakulace muž potřebuje k orgasmu abnormální stimulaci ztopořeného penisu. Předčasná ejakulace je rychlé a nezadržitelné vybavení ejakulačního reflexu. Bolestivá ejakulace je většinou získanou dysfunkcí. Může být způsobena překážkou v ejakulatorním systému. [ 5] Sexuální dysfunkce u žen a) Nízký zájem o sex ( nízká sexuální apetence ) Nízká sexuální apetence je porucha, která je většinou u žen způsobená různými tělesnými, partnerskými, duševními či sociálními problémy. Po menopauze se u žen může projevit nízká apetence díky nedostatečné hladině hormonu estrogenu. U žen mohou tento stav také ovlivňovat různá onemocnění, jako jsou nádory prsu, rodidel, diabetes. [ ZVĚŘINA, 2003] b) Nízká sexuální vzrušivost ( frigidita ) - Nejčastěji se však tento problém vyskytuje u žen po menopauze, což je důsledek nedostatku estrogenu. Ženy trpí nedostatečným zduřením genitálu během pohlavního styku. Žena není schopna dosáhnout dostatečného sexuálního vzrušení, trpí problémy s lubrikací. [ 5] c) Poruchy orgasmu u žen - Ženský orgasmus je zranitelnější a velmi závislý na psychické a fyzické pohodě než orgasmus mužský. Klimakterium nebo užívání antidepresiv ovlivňuje ženský orgasmus. [ZVĚŘINA, 2003] d) Dyspareunie a algopareunie - Ženy v menopauze mohou během pohlavního styku pociťovat jistý dyskomfort při koitálních pohybech penisu. Mohou jim 19

20 způsobovat nepříjemné pocity (dyspareunie) až bolest (algopareunie). [ZVĚŘINA, 2003] Léčba sexuálních dysfunkcí Léčba sexuálních dysfunkcí u mužů 1) Tablety tyto léky prodlužují dobu, než hladké svalstvo penisu ochabne. Pro dosažení výsledku je nutná sexuální stimulace. Tyto medikamenty neovlivňují sexuální touhu, ejakulaci ani orgasmus. Nejznámějším tabletovým lékem je VIAGRA od firmy Pfizer. V České republice je dostupná od roku Užívá se přibližně hodinu před předpokládaným sexuálním stykem. Účinek se projeví většinou do minut a přetrvá 4 5 hodin. Viagru lze zakoupit v lékárně na předpis. Než muž požije Viagru, měl by se nechat vyšetřit svým lékařem, který diagnostikuje poruchu erekce. [HIRSCHMAN, 1998] 2) Injekční léčba tato léčebná metoda spočívá v aplikaci vazoaktivních látek do jednoho z topořivých těles penisu. Erekce se dostaví po 5 15 minutách a bez sexuální stimulace, erekce přetrvá minut. [ 5] 3) Podtlakové erektory pro tuto léčbu není nutné znát příčinu sexuální dysfunkce. Tuto léčbu lze provádět u všech typů poruch. Penis je vsunut do plastového válce, ze kterého se vývěvou odsává vzduch. Tím vznikne podtlak, který žene krev do topořivých těles penisu a pasivně vznikne erekce. Aby krev z penisu předčasně neunikala, je na kořen penisu nasazen kroužek, který musí být po 30 minutách odstraněn, aby nevzniklo poškození tkáně. [ 5] 4) Chirurgická léčba v dnešní době je mnoho neinvazivních metod léčby erekce, proto chirurgických zákroků ubývá. [ 5] 20