STUDIUM VLIVU REMINISCENÈNÍ TERAPIE NA KVALITU IVOTA SENIORÙ VYU ITÍ KVANTITATIVNÍCH A KVALITATIVNÍCH METOD

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "STUDIUM VLIVU REMINISCENÈNÍ TERAPIE NA KVALITU IVOTA SENIORÙ VYU ITÍ KVANTITATIVNÍCH A KVALITATIVNÍCH METOD"

Transkript

1 STUDIUM VLIVU REMINISCENÈNÍ TERAPIE NA KVALITU IVOTA SENIORÙ VYU ITÍ KVANTITATIVNÍCH A KVALITATIVNÍCH METOD H. JANEÈKOVÁ, I. HOLMEROVÁ, H. VAÒKOVÁ, E. DRAGOMIRECKÁ SOUHRN Výzkumný projekt Vliv reminiscenční terapie na zdravotní stav a kvalitu života seniorů žijících v institucích, který řeší interdisciplinární tým Gerontologického centra Praha za podpory grantu IGA MZČR (č. NR /2005), chce zhodnotit dopad cílené nefarmakologické intervence, kterou je skupinová reminiscenční terapie, na zdravotní stav a kvalitu života seniorů žijících v domovech důchodců. Měření vlivu reminiscenční terapie jako jediného faktoru v komplexním sociálním prostředí je metodologicky velmi náročné, spojené s rizikem nekontrolovaného ovlivnění výsledku. Řada studií přináší měření, která nejsou dostatečně přesvědčivá, nicméně naznačují trendy, které svědčí ve prospěch pozitivního vlivu reminiscence na projevy demence, na depresivitu, na chování, náladu a celkovou spokojenost seniorů se životem. Kvalitativní výsledky tyto trendy potvrzují. Studie Gerontologického centra Praha využívá souboru kvantitativních i kvalitativních metod, které navíc umožní sledovat vedle primárního cíle také různé aspekty života seniorů v institucích. ABSTRACT An inquiry into the impact of reminiscence therapy on the quality of life in seniors the use of quantitative and qualitative methods. The research project Impact of reminiscence therapy on the health and quality of life of seniors living in elderly care institutions, carried out with the support of grant IGA MZCR (no. NR /2005) by the interdisciplinary team of the Prague Gerontology Centre, evaluates the impact of targeted nonpharmacological intervention, specifically group reminiscence therapy, on the health and quality of life of elderly clients living in retirement homes. The evaluation of the impact of reminiscence therapy as the only factor in a complex social environment places high demands on the methods applied, and involves the risk of the results being influenced by factors beyond control. A number of studies have supplied measurements which still leave some doubt, yet are indicative of trends bearing evidence of a positive effect of reminiscence on symptoms of dementia, depression, behaviour, mood and life satisfaction of elderly people. Such trends are confirmed by qualitative results. The study of the Prague Gerontology Centre draws upon a set of quantitative and qualitative methods which, in addition to the primary endpoint, allows for monitoring different aspects of life of seniors in elderly care institutions. KLÍÈOVÁ SLOVA kvalita života reminiscence kvantitativní a kvalitativní metody KEY WORDS quality of life reminiscence quantitative and qualitative methods KVALITA IVOTA A JEJÍ MÌØENÍ Kvalita života je komplexní pojem, k jehož základním charakteristikám patří mnohorozměrnost a subjektivita. Subjektivní stránka kvality života se projevuje především jako celková spokojenost se životem a s jeho jednotlivými aspekty. V medicíně je kvalita života považována za měřitelný konstrukt, který je důležitým indikátorem zdraví ve smyslu definice WHO, která zdraví chápe jako stav celkové fyzické, duševní a sociální pohody, a nikoli pouze jako nepřítomnost nemoci (WHO, 1946). Kvalita života je dokonce 149

2 prostředky ke zjišťování kvality života koncept salutogeneze reminiscenční terapie metoda bilancování života považována za významnější a vhodnější indikátor zdraví než mortalita a morbidita [11]. Nejčastěji se kvalita života zjišťuje pomocí dotazníků nebo strukturovaných rozhovorů (WHOQOL, WHOQOL-OLD, WHOQOL-BREF). Všeobecné (generické) dotazníky jsou použitelné pro jakýkoli soubor pacientů nebo zdravé populace. Existuje však i celá řada metodik zcela specificky zaměřených na zjišťování kvality života lidí s určitým konkrétním onemocněním [17]. Skutečnost, že se zdravotníci zajímají o kvalitu života pacientů naznačuje, že se do centra jejich pozornosti dostává nejen fyzický stav pacientů a klinické výsledky terapie (účinnost užívaných léků), ale také dopad indikované terapie na každodenní život pacientů, tedy na jejich soběstačnost, rodinné a přátelské vztahy, sexuální život, výkonnost, zájem o aktivity a dění kolem nich, na psychické prožívání. Tyto důsledky zdravotnických intervencí jsou zvláště významné, jsou-li spojeny s dlouhodobou nemocí, zdravotním postižením, snížením soběstačnosti, či dokonce s nutností institucionalizace starého člověka. Zde medicína naráží na své limity a ke slovu se dostávají jiné terapeutické postupy zjednodušeně označované jako nefarmakologické od nichž se očekává salutogenetický efekt vyvolaný mobilizací všech skrytých možností a zdrojů, které člověk, byť v objektivně špatném zdravotním stavu, v sobě má. Koncept salutogeneze [1], umožňuje stimulovat tyto zdroje a podpořit pozitivní změny v kvalitě života u lidí s poškozeným zdravím. REMINISCENCE A KVALITA IVOTA Výzkumný projekt Gerontocentra Praha se zaměřil na změny v kvalitě života obyvatel pobytových zařízení pro seniory (domovů důchodců), často lidí s těžkým zdravotním postižením a s omezeným kontaktem s vnějším prostředím. Právě omezenost kontaktů může kladně ovlivnit reminiscenční terapie. Jde o cílenou intervenci spočívající v systematickém terapeutickém využití jinak běžné každodenní lidské činnosti, jako je vzpomínání. Reminiscence je definována jako hlasité či tiché vybavování událostí lidského života buď individuálně, o samotě, nebo společně s jinou osobou či skupinou lidí [34]. Podle Butlera [8], autora metody bilancování života (life review), má vzpomínání z hlediska klinického pozitivní, adaptivní funkce, protože jde o proces životního bilancování v pozdních stadiích života, kdy se člověk vyrovnává se svými nevyřešenými problémy a nesplněnými úkoly. Jako terapeutický nástroj je tato metoda využívána individuálně i ve skupinách a cílem je zklidnění a zorientování klientů. Jde o širokou varietu technik užívaných profesionály i laiky v různých zařízeních v nemocnicích i v komunitních centrech pro seniory, je součástí různých programů. Za velmi užitečné jsou tyto techniky považovány zejména při práci s lidmi s demencí, která velmi omezuje jejich možnost komunikovat a sdílet se s druhými. V důsledku klesajících kognitivních schopností v počátečních a zejména pozdních stadiích demence klesá schopnost člověka vyjádřit se a popsat své vnitřní prožívání; člověk ztrácí náhled a verbalizovat názor, postoj či pocit. Sledování vlivu různých faktorů na kvalitu života obyvatel rezidenčních zařízení pro seniory u nás bylo až dosud věnováno málo pozornosti. Jistě jde o fenomén velice komplexní a každé vyzdvižení jednoho či několika málo faktorů bude znamenat zjednodušení. Prostředí domova důchodců je sice prostorově značně limitováno, představuje však složitý ekosystém, v němž je kvalita života obyvatel stejně mnohorozměrná a stejně subjektivní jako kvalita života kteréhokoli jiného člověka v kterémkoli jiném prostředí. Podmínky života v instituci přinášejí řadu bariér pro uspokojení přirozené lidské potřeby vzpomínat. Je to prožívaná izolace, samota, problémy s komunikací, ztráta paměti, dramatické přerušení kontinuity života umístěním do instituce, ztráta minulosti, trvalý pocit jsem sám mezi cizími. Bariérou je i nedostatečně stimulující životní prostředí, chybějí podněty ke vzpomínání, život probíhá tady a teď. K tomu přistupuje režimový model péče, odosobněný přístup personálu, závislost, rutina. Institucionální péče je spojena s rizikem nezájmu personálu o minulost starého člověka, jehož důsledkem je pocit diskontinuity, ztráta pocitu vlastní hodnoty a identity [15]. Během 80. let se však ve světě stává cílené vzpomínání běžnou součástí péče o seniory. MÌØENÍ EFEKTU REMINISCENÈNÍ TERAPIE METODY A VÝSLEDKY V zahraniční byl účinek reminiscenční terapie zkoumán zejména u obyvatel rezidenčních zařízení. Významný vliv institučního prostředí na náladu, subjektivní zdraví a depresivitu je opakovaně potvrzován [6,32,35]. Projevil se i jeho vliv na kognitivní funkce, náladu a chování lidí s demencí. Avšak přehledové studie zpracované z databáze Cochrane Institute [35] poukazují na nedostatečnou metodologickou kvalitu výzkumů a výsledky nepovažují za zcela spolehlivé. Jedná se však o data kvantitativní, která nepřinesla 150

3 statisticky významné výsledky. Zpochybňovány jsou především efekty reminiscenčních aktivit v případě lidí s demencí, protože problémy s pamětí a užíváním jazyka způsobené tímto postižením zasahují schopnost komunikovat o minulosti. V zahraniční literatuře najdeme jen málo zdrojů věnovaných studiu dopadu reminiscenční terapie na kvalitu života a zdravotní stav seniorů většinou se jedná o studie věnované vlivu reminiscence na stav kognitivních funkcí a chování osob s demencí. Přesto považujeme za nutné zastavit se nad možnostmi a limity nástrojů měření změn a poukázat na možnosti a smysluplnost využití vedle metod kvantitativních také metod kvalitativních. K hodnocení vlivu reminiscence na projevy demence, na klinickou depresi či na vznik a průběh jiných psychických problémů byla např. využita metoda analýzy promluv (discourse analysis) [19], pracovalo se s pozorovacími technikami [22,10], proběhly nonrandomizované kontrolované studie [16]. Výsledky studií užívajících tyto metody ukazují, že různé reminiscenční intervence mohou zvýšit verbální produkci, bdělost, projevy humoru, reakci na podněty a interakci. Nicméně design těchto studií v sobě mohl obsahovat bias (nekontrolované vlivy, předpoklady, předsudky) a výsledky lze tedy přijímat jen s velkou opatrností. Spector et al [30] zadali požadavek na metaanalýzu studií založených na důkazech (evidence based) v Cochrane Institute. Zahrnut byl pouze jediný odkaz, který splňoval přísně vědecké požadavky na randomizovanou kontrolovanou studii [2]. Šlo o design zkřížené studie, tedy o srovnání vlivu metody orientace v realitě a vlivu reminiscenční metody. Výsledky neprokázaly žádný statisticky významný rozdíl mezi experimentální a kontrolní skupinou. Byl jen naznačen trend pozitivního vlivu reminiscence na chování. Zkřížený design navíc působil jako matoucí proměnná, protože účastníci podstoupili oba typy intervence najednou. Z metaanalýzy byl vyloučen experiment Goldwassera et al [15], který nepřinesl signifikantní výsledky, pokud jde o dopad reminiscence na kognitivní funkce a chování, avšak osoby, které prošly reminiscencí, následně vykazovaly významně vyšší úroveň depresivity než kontrolní skupina. Autor sám má námitky proti použité škále pro měření kognitivních funkcí, protože nebyla dostatečně citlivá k odlišení osob skutečně dementních a těch, jejichž zmatenost mohla být způsobena jinými faktory, např. depresí nebo medikací. Další randomizovanou kontrolovanou studii provedl Orten et al [24]. Zjistil vyšší úroveň sociálního chování ve skupinách, které procházely reminiscenční intervencí, což však autor přisoudil osobnímu vlivu skupinových vedoucích. Pasupathi a Carstensen [25] studovali vliv rozhovorů o minulosti na emocionální prožitek 129 dospělých osob. Se stoupajícím věkem bylo společné vzpomínání častěji spojeno s prožíváním pozitivních emocí. V jiné studii těchto autorů (n = = 132) souvisel věk s příznivějším emočním prožitkem, ale pouze při vzpomínkách na pozitivní události. Tyto výsledky odpovídají teorii socioemocionální selektivity při bilancování života. Obecně nelze činit definitivní závěry, které by se týkaly vlivu užití reminiscenčních technik na demenci. Dosud nebyly provedeny výzkumy, které by splňovaly přísná vědecká kritéria. Takového výzkumu je tedy velice zapotřebí. Nejobtížnější na něm je přesná definice cíle a způsobu intervence [3]. Thorgrimsen, Schweitzerová a Orrell [31] provedli randomizovanou studii rodinných pečovatelů a osob s demencí žijících v komunitě. Jako intervence byl použit standardizovaný program Remembering Yesterday Caring Today [7]. Napřed proběhlo měření u celého vzorku, který byl poté náhodně rozdělen na experimentální a kontrolní skupinu. Po 18týdenní intervenci proběhlo další měření prostřednictvím tzv. slepého posuzovatele. K měření výsledku byly použity tyto nástroje: a) Quality of Life Alzheimer s Disease QOL-AD [23] dotazník vyplňovaný nemocným i jeho pečovatelem, přičemž hodnoty naměřené u osoby s demencí mají dvojnásobnou váhu. Dotazník má dobrou validitu i reliabilitu, je krátký a stručný, založený na sebeposouzení. Zahrnuje 13 položek týkajících se domény fyzického zdraví, energie, nálady, životní situace, paměti, rodiny, partnerství, přátel, práce v domácnosti, zábavy, peněz, sebe sama a života jako celku. Skóre dosahuje hodnoty od 13 do 52. Dotazník spojuje hodnocení pacienta a jeho pečovatele. Je považován za spolehlivý a validní. b) MMSE známá škála s vysokou validitou a reliabilitou, měří kognitivní funkce (Folstein et al, 1975) c) Clifton Assessment Procedures for the Elderly Behaviour Rating Scale CAPE-BRS [26] měřítko závislosti a chování, se solidní validitou pro lidi s demencí vliv bilancování života na emocionální prožitek metoda analýzy promluv studie zaměřená reminiscenční terapii nástroje pro hodnocení účastníků 151

4 výsledky studie vs teoretické předpoklady vyhodnocení výsledků studie vyhodnocení přínosů reminiscence slabá stránka studie analýza promluv d) Holden Communication Scale [18] nástroj pro měření sociálního chování a komunikace e) General Health Questionnaire GHQ-12 [14] standardizovaný a dobře zavedený nástroj pro měření psychologického stresu. Užívá se hlavně k měření duševního zdraví pečovatelů a vlivu pečování na psychiku. f) Relatives stress scale RS zavedená škála pro měření stresu rodinných pečovatelů (Green et al [37]) Vstupní výsledky významně neodlišovaly experimentální a kontrolní skupinu. Ani rozdíl mezi vstupním a závěrečným měřením nevykazoval statistickou významnost. Zjištěné trendy však byly v souladu se stanovenými hypotézami. Lidé, kteří navštěvovali reminiscenční skupinu, dosahovali v MMSE na konci experimentu (po 20 týdnech) identických výsledků jako na jeho začátku, zatímco lidé v kontrolní skupině měli na konci o téměř 4 body méně. Zlepšilo se také chování a denní aktivity lidí zapojených v reminiscenční skupině a naměřené hodnoty dosahovaly téměř statistické významnosti v poměru k výsledkům kontrolní skupiny. Komunikační dovednosti se zdokonalily v obou skupinách. Kvalita života se v experimentální skupině z pohledu osob s demencí samých téměř nezměnila, v kontrolní skupině se zlepšila. Avšak z pohledu rodinných pečovatelů se kvalita života v kontrolní skupině znatelně zhoršila, zatímco v experimentální skupině zůstala stejná. Rozdíl byl mezi oběma skupinami rodinných pečovatelů. Úroveň pečovatelského stresu se snížila o 18,8 bodů u účastníků reminiscenční skupiny v porovnání s pečovateli z kontrolní skupiny, přičemž rozdíl byl na hranici statistické významnosti. Tento výzkum ukázal, že randomizovaná kontrolní studie zkoumající efekt reminiscenční intervence je možná a žádoucí. Nástroje měření byly přijatelné pro všechny účastníky. Studie měla jenom jedinou slabinu: Výsledky neukázaly signifikantní rozdíl mezi lidmi s demencí a jejich pečovateli, kteří společně navštěvovali reminiscenční skupinu na jedné straně, a podobnou skupinou lidí, kteří měli standardní (obvyklou) péči. Problémem byl také velmi nízký počet respondentů, takže jakákoli interpretace výsledků musí být brána s rezervou. Většina rozdílů mezi skupinami sledovala trendy předpokládané v experimentálních hypotézách, a rozdíly ve výsledcích testu závislosti a chování (CAPE-BRS) a pečovatelského stresu (RS) se blížily významnosti. Pozitivní trendy jsou povzbudivé, je třeba ovšem počítat s tím, že signifikance u malých souborů je problematická a může zde snadno vzniknout chyba II. typu. Výsledky této studie podporují úvahy některých odborníků o tom, že reminiscence stimuluje paměť a plynulost řeči [12,21]. Podporují též domněnky o vlivu reminiscenční intervence na chování [30]. Metodologický problém s definováním toho, co je chápáno jako reminiscence, zde byl částečně vyřešen využitím standardizovaného programu vycházejícího z manuálu projektu Remembering Yesterday, Caring Today [7]. Ten však počítá se zapojením neformálních pečovatelů, což může být kvalitativně zcela odlišná situace v porovnání s reminiscenčními programy určenými pouze pro lidi s demencí, ať ve skupině nebo na individuálním základě. Dalším problémem je identifikace těch aspektů reminiscence, které jsou prospěšné. Pečovatelé v kontrolní skupině hodnotili kvalitu života osoby s demencí jako zhoršenou průměrně o 5 stupňů. Sami lidé s demencí v kontrolní skupině vnímali zlepšení kvality svého života (QoL) průměrně o 5,33 stupňů. Neprokázalo se, že by pobyt ve skupině měl negativní vliv na subjektivní QoL u lidi s demencí. Je rovněž nejasné, proč se QoL v kontrolní skupině zlepšila bez jakékoli intervence, ačkoli klinická zkušenost říká, že QoL se v čase spíše zhoršuje. Lze zvažovat několik možných vysvětlení. Skupina může působit na lidi jako prostředí, ve kterém se cítí bezpečně, kde mohou probírat a poznávat obtížné stránky svého života. Může to být také spojeno se ztrátou vhledu u lidí s demencí v kontrolní skupině, u nichž při druhém měření pokleslo skóre v MMSE. Vzpomínání může mít na lidi s demencí i negativní dopad, protože mohou negativně prožívat to, co se objevilo ve vzpomínce [9]. Studie ukázala, že realizace vědecky rigorózních studií reminiscenčních intervencí je možná. Byly potvrzeny pozitivní trendy podporující prospěšnost těchto intervencí. MO NOSTI VYU ITÍ KVALITATIVNÍCH METOD K HODNOCENÍ EFEKTU REMINISCENÈNÍ TERAPIE Ke kvalitativním analýzám řadíme především analýzy promluv [19] a pozorovací techniky [22,10]. Kvalitativní analýzy ukazují, že účastníci reminiscenčních skupin si vzpomínání ve skupinách užívali, reagovali na podněty; nastaly změny v chování lidé se začali spontánně obracet jeden k druhému, místo aby komunikovali pouze 152

5 s personálem. Poznání, že mají společné zkušenosti a osudy, mělo na členy skupiny pozitivní vliv, vyvolalo v nich potřebu vzájemné podpory a respektu. Přispělo zřejmě též k poklesu negativních emocí [21,15]. Bender et al [3] informují o statisticky významně vyšší úrovni aktivity v reminiscenční skupině u lidí s demencí v porovnání se zapojením v běžných aktivitách na oddělení. Dokonce byl zaznamenán humor u osob, které se jinak už vůbec nezasmály. Důležité bylo také zjištění, že zařazení reminiscenčních aktivit vedlo k významným změnám na straně personálu: Zlepšila se jeho znalost minulosti klientů, byla pozitivně ovlivněna jeho motivace, postoje, spokojenost s prací a celkově se změnilo sociální prostředí v zařízení [2]. Terapeutický účinek reminiscence může být zvýrazněn kreativním ztvárněním vzpomínek v příbězích, básních, kresbách, výtvarných dílech. Bohlemeijer et al [5] v pilotním projektu Hledání smyslu v životě prokázal, že postupy, které u lidí podporují objevování a tvorbu metafor, imaginaci a tvorbu příběhů symbolicky vyjadřujících smysl jejich života, mají mírný vliv na snížení depresivity. Podobný účinek svých reminiscenčních projektů zaznamenala i Schweitzerová, která pracuje s dramatizací vzpomínek a reminiscenčními krabicemi [29]. Výzkum Gerontocentra Praha nazvaný Vliv reminiscenční terapie na zdravotní stav a kvalitu života seniorů žijících v institucích pracuje s hypotézou, že reminiscenční terapie příznivě ovlivní subjektivní zdravotní stav, kognitivní funkce, depresivitu, spotřebu psychofarmak, kvalitu života a sociální integraci seniorů žijících v instituci. Dále se očekává, že začlenění reminiscenční terapie do pravidelných aktivit na oddělení příznivě ovlivní postoje ke stáří, profesionální zátěž a pracovní spokojenost pečovatelů. Design studie je postaven na srovnání výsledků před intervencí a po intervenci u 100 osob, které se účastnily skupinové reminiscenční terapie 1krát týdně po dobu 8 týdnů, a u 100 osob, které touto intervencí neprošly. Reminiscenční skupiny byly vytvořeny náhodným výběrem, randomizace experimentální i kontrolní skupiny byla provedena losováním. Dotazníky měřící postoje ke stáří a pracovní zátěž vyplňují také pracovníci, kteří přímo pečují o osoby zařazené do výzkumu. Výzkum proběhne celkem v 11 domovech důchodců a výsledky budou k dispozici na konci roku Před a po intervenci vyplňují respondenti za pomoci tazatelek baterii dotazníků, které jsou základními instrumenty umožňujícími kvantifikovat vliv reminiscenční terapie na zdravotní stav a kvalitu života seniorů. Jde o tyto základní instrumenty: a) WHOQOL-OLD 33 položek hodnotících spokojenost a kvalitu života v 6 doménách smysly, nezávislost, kontinuita, sociální zapojení, smrt, intimita [11] b) WHOQOL-BREF (WHOQOL Group, 1998) 26 položek spokojenosti a kvality života ve 4 doménách fyzické zdraví, prožívání, sociální vztahy, prostředí + 2 samostatné otázky celková kvalita života a celkové subjektivní zdraví [11] c) AAQ The Attitude to Ageing Questionnaire (Laidlaw, 2006) dotazník postojů ke stáří a stárnutí (38 položek obecné postoje a vlastní zkušenosti respondenta) [38] d) GDS geriatrická škála deprese podle Yesavage (zkrácená verze) [36] e) Sociodemografický dotazník f) MMSE (Folstein et al, 1975) g) ADL (hodnocení sebeobslužných činností podle Barthela, 1965) h) IADL (hodnocení instrumentálních všedních činností, Lawton, 1969) První statistické analýzy našich dat zatím nepřinášejí přesvědčivé výsledky, což odpovídá i zahraničním zkušenostem. Kvantitativní metody jsou doplněny kvalitativními, jako jsou rozhovory s klienty i personálem a videonahrávky reminiscenčních sezení. Rozhovory se členy experimentálních i kontrolních skupin probíhají před intervencí i po ní, řízené rozhovory s personálem v přímé péči na počátku intervence a rozhovory s klíčovými aktéry zapojenými do řešení projektu v daném domově důchodců na závěr práce v projektu. Rozhovory jsou přepisovány a podrobeny analýze. Kvalitativní vhled umožňuje také videozáznam, pořizovaný vždy při posledním sezení reminiscenční skupiny. Konečně je do kvalitativního hodnocení zapojena i lektorka a supervizorka projektu, která podává zprávy ze svých rozhovorů s účastníky vstupního kurzu pro personál domova a ze svých supervizních rozhovorů s reminiscenčními asistentkami. Komplexní obraz o reakcích účastníků projektů získáváme i ze zpětné vazby od reminisiscenčních asistentek a tazatelek (studentek), které vyplňují dotazníky se členy obou skupin respondentů. Předběžné výsledky z výzkumu, a to zejména jeho kvalitativní části, naznačují, že postupně dochází nástroje hodnocení Hledání smyslu v životě pilotní projekt studie probíhající v Gerontocentru Praha dílčí výsledky design soubor metodika 153

6 subjektivní kladné hodnocení přínosu reminiscenční terapie k adaptaci vybraných účastníků na přítomnost ve skupině, rozvíjí se pocit, bezpečí a důvěry. Povolují zábrany a projevují se emoce, setkání probíhá v uvolněné, spontánní atmosféře, zvyšuje se motivace k účasti na skupinových setkáních. Zvyšuje se četnost sociálních kontaktů i mimo skupinová sezení. Reminiscenční asistentky hodnotí intervenci jako nejužitečnější pro osoby, které jsou nejvíce izolované, omezené v soběstačnosti, nekomunikující. Ve skupině začínají mluvit, zvyšuje se jejich sebevědomí. Lidé spolu komunikují, naslouchají jeden druhému, jsou tolerantnější než při jiných aktivitách, neokřikují se, dávají jeden druhému prostor. Do skupiny docházejí i ti, kteří účast zpočátku odmítali. V rozhovorech vyjadřují se svojí účastí ve skupině spokojenost. Nebojí se o svých vzpomínkách mluvit. Nemají pocit, že by neměli možnost promluvit. Vytvoření situace, ve které je možné si zavzpomínat považují za užitečné, a to zejména v zimním období. Oceňují přítomnost někoho z personálu, kdo stimuluje a řídí rozhovor. ZÁVÌR Ačkoli dosavadní výzkum vlivu reminiscenční terapie na kvalitu života a zdravotní stav seniorů nepřináší vždy přesvědčivé výsledky, pokud jde o kvantitativní data, kvalitativní hodnocení jednoznačně naznačuje pozitivní efekt vzpomínání na účastníky skupinových setkání. Výzkumný projekt Gerontologického centra Praha, který bude ukončen v roce 2007, bude jedinečný počtem respondentů, kteří projdou plánovanou intervencí, komplexností použitých metod i jasnou definicí způsobu provedení reminiscenční terapie. Lze očekávat, že přinese hodnotné výsledky, a to i v mezinárodním srovnání. Příspěvek vznikl v rámci projektu podpořeného z grantu IGA MZČR č. NR /2005. LITERATURA 1. Antonovsky A. The salutogenic model as a theory to guide health promotion. Health Promot Int 1996; 11(1): Baines S, Saxby P, Ehlert K. Reality orientation and reminiscence therapy: a controlled cross-over study of elderly confused people. Br J Psychiatry 1987; 151: Bender M, Bauckham P, Norris A. The therapeutic purposes of reminiscence. Thousand Oaks: Sage Publications Bender M. Explorations in Dementia. London: Jassica Kingsley Publishers Ltd Bohlmeijer E, Valenkamp M, Westerhof G et al. Creative reminiscence as an early intervention for depression: results of a pilot project. Aging Ment Health 2005; 9(4): Bornat J. Reminiscence Reviewed. Perspectived, evaluation, achievements. Washington DC: Taylor and Francis Bruce E, Hodgson S, Schweitzer P. Reminiscing with people with dementia: a handbook for carers. London: Age Exchange Butler R. The life review: An interpretation of reminiscence in the aged. Psychiatry 1963; 26: Coleman P. Aging and reminiscence processes. New York: Wiley Cook JB. Reminiscing: how it can help confused nursing home residents. Social casework. J Contemp Soc Work 1984; 2: Dragomirecká E, Bartoňová J. The World Health Organization Quality-of-Life Questionnaire: WHO- QOL-BREF. Psychometric properties and innitial uses of the Czech version. Psychiatrie 2006; 10: Ebersole PP. Establishing reminiscing groups. In: Burnside IM (ed). Working with the elderly: group process and techniques. Boston: Duxbury Press Gibson F. What can reminiscence contribute to people with dementia? In: Bomat J (ed). Reminiscence Rewieved: Evalualtion, Achievements, Perspectives. Buckingham: Open University Press 1994: Goldberg DP. Manual of the general health questionnaire. Slough: NFER/Nelson Goldwasser AN, Auerbach SM, Harkins SW. Cognitive, affective, and behavioral effects of reminiscence group therapy on demented elderly. Int J Hum Dev 1987; 25(3): Head DM, Portnoy S, Woods RT. The impact of reminiscence group in two different settings. Int J Geriatr Psychiatry 1990; 5: Hnilicová H, Bencko V. Kvalita života vymezení pojmu a jeho význam pro medicínu a zdravotnictví. Prakt Lék 2005; 85(11): Holden UP, Woods RT. Pasive aproaches to dementia care. 3. ed. Edingurgh: Chuchill, Livingstone Cheston R. Stories and metaphors: talking about the past in a psychotherapy group for people with dementia. Ageing Soc 1996; 16: Kažmierska K. Konstrukce vyprávění o životní zkušenosti války. Analýza příběhů z polského pohraničí. Biograf 2001; 26: Kiernat JM. The use of life review activity with confused nursing home residents. Am J Occup Ther 1979; 33: Lesser JL, Lazarus LW, Frankel R, Havasy S. Reminiscence group therapy with psychotic geriatric inpatients. Gerontology 1981; 21(3): Logsdon R, Gibbons LE, McCurry SM, Teri L. Quality of life in Alzheimer s disease: Patient and caregiver reports. J Ment Health Aging 1999; 5: Orten JD, Allen M, Cook J. Reminiscence groups with confused nursing centre residents: an experi- 154

7 mental study. Soc Work Health Care 1989; 14 (1): Pasupathi M, Carstensen LL. Age and emotional experience during mutual reminiscing. Psychol Aging 2003; 18(3): Patie AH, Gilleard CT. Clifton assessment procedures for the elderly (CAPE). Sevenoaks: Hodder and Stoughton Sheridan C. Reminiscence: Uncovering a Lifetime of Memories. Forest Knolls: Elder Books Schwietzer P. Reminiscence in Dementia Care. London: Age Exchange Schweitzer P, Trilling A. Making memories Matter. The record of a European Reminiscence Network Project. Kasel: European Reminiscence Network Spector A, Orrell M, Davies S, Woods B. Reminiscence therapy for dementia: a review of the evidence for its effectiveness. The Cochrane Library. Oxford: Update Software Thorgrimsen L, Schweitzer P, Orrell M. Evaluating reminiscence for people with dementia: a pilot study. Arts Psychother 2002; 29: Wang JJ. The comparative effectiveness among institutionalised and non-institucionalized elderly people in Taiwan of reminiscence therapy as a psychological measure. J Nurs Res 2004; 12(3): Woods RT, McKierman F. Evaluating the impact of reminiscence on older people with dementia. In: Haight BK, Webster J (eds). The art and science of reminiscing: theory, research, methods and applications. Washington DC: Taylor and Francis 1995: Woods RT, Portnoy S, Head D, Jones GMM. Reminiscence and life review with persons with dementia: which way forward? In: Jones BMM, Miesen BML (eds). Care-giving in dementia: research and applications. London: Tavistock/Routledge Woods B, Spector A, Jones C et al. Reminiscence therapy for dementia. Cochrane Database Syst Rev 2005; 18(2): CD Sheikg JI, Yesavage JA. Geriatric Depression Scale: Recent evidence and development of a shorter version. Clin Gerontol 1986; 5: Greene JG. et al. Measuring behavioural disturbance of elderly demented patients in the community and its effects on relatives: A factor analytic study. Age Ageing 1982; 11: Laidlaw K et al. The attitude to ageing questionnaire (AAQ): development and psychometric properties. Int J Geriatr Psychiatry 2006; 22: doručeno do redakce přijato k publikaci PHDR. HANA JANEÈKOVÁ, PH.D. 1 MUDR. IVA HOLMEROVÁ, PH.D. 1 MUDR. HANA VAÒKOVÁ 1 MUDR. EVA DRAGOMIRECKÁ 2 1 GERONTOLOGICKÉ CENTRUM, PRAHA 2 PSYCHIATRICKÉ CENTRUM 3. LF UK, PRAHA PHDR. HANA JANEÈKOVÁ, PH.D. (1950) Promovala na filosofické fakultě UK v Praze (1974). Složila atestaci v oboru veřejné zdravotnictví (1994). Na LF UK v Plzni obhájila disertační práci na téma Kvalita života seniorů a možnosti jejího zlepšení prostřednictvím kvality péče a byla jí udělena hodnost Ph.D. (2004). Od promoce působí na Škole veřejného zdravotnictví Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví v Praze ( ). Dále působí na Ústavu lékařské etiky a ošetřovatelství (od 1995), v Gerontologickém centru v Praze (od 2005) a v neziskové organizaci Diakonie (od 1992). Je autorkou několika kapitol v monografiích, např. Programování aktivit, motivování, akceptování a kognitivní rehabilitace (In: Kalvach et al. Geriatria a gerontologie. Grada 2004). Je členkou Masarykovy české sociologické společnosti, České gerontologické a geriatrické společnosti ČLS JEP, je spoluzakladatelkou a místopředsedkyní České alzheimerovské společnosti. 155

VLIV REMINISCENČNÍ TERAPIE NA KVALITU ŽIVOTA PACIENTŮ V LÉČEBNĚ DLOUHODOBĚ NEMOCNÝCH

VLIV REMINISCENČNÍ TERAPIE NA KVALITU ŽIVOTA PACIENTŮ V LÉČEBNĚ DLOUHODOBĚ NEMOCNÝCH Citace článku: Siverová J, Bužgová R. Influence reminiscence therapy on quality of life patients in the longterm hospital. Ošetřovatelství a porodní asistence. 2014;5(1):21-28. VLIV REMINISCENČNÍ TERAPIE

Více

Kvalita života. PhDr. Olga Shivairová, Ph.D.

Kvalita života. PhDr. Olga Shivairová, Ph.D. Kvalita života PhDr. Olga Shivairová, Ph.D. Kvalita života obecně Normativní kategorie vyjádření optimální úrovně života Porovnání života se žádoucí úrovní existence Jaká je norma pro konstatování, že

Více

Kamila Marková, Martina Jedlinská, Kristýna Šoukalová. Abstrakt. Abstract. korespondence: kamcamarkova@seznam.cz. roč. 4, č. 1/2013 ISSN 1804-2740

Kamila Marková, Martina Jedlinská, Kristýna Šoukalová. Abstrakt. Abstract. korespondence: kamcamarkova@seznam.cz. roč. 4, č. 1/2013 ISSN 1804-2740 roč. 4, č. 1/2013 VZTAH REMINISCENČNÍCH AKTIVIT A DEPRESIVITY SENIORŮ V INSTITUCIONÁLNÍ PÉČI THE RELATIONSHIP BETWEEN REMINISCENCE ACTIVITIES AND DEPRESSION OF SENIORS IN INSTITUTIONAL CARE Kamila Marková,

Více

Komorbidity a kognitivní porucha

Komorbidity a kognitivní porucha Komorbidity a kognitivní porucha jak postupovat v praxi? Tereza Uhrová Psychiatrická klinika Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze Kde může být kognitivní

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU ÚVOD ZPRÁVY Z VÝZKUMU. Hana Poštulková. 62 // AULA roč. 19, 03-04/2011

VÝSLEDKY VÝZKUMU ÚVOD ZPRÁVY Z VÝZKUMU. Hana Poštulková. 62 // AULA roč. 19, 03-04/2011 Hana Poštulková V období od 1. října 2010 do 31. listopadu 2010 probíhal na Ekonomické fakultě Vysoké školy báňské Technické univerzity Ostrava výzkum zaměřený na měření spokojenosti uživatelů s Learning

Více

Trénink kognitivních funkcí u stárnoucí populace

Trénink kognitivních funkcí u stárnoucí populace Trénink kognitivních funkcí u stárnoucí populace Jiří Lukavský Psychiatrické centrum Praha, Psychologický ústav AV ČR, Praha lukavsky@praha.psu.cas.cz Hana Štěpánková Psychiatrické centrum Praha stepankova@pcp.lf3.cuni.cz

Více

Informační výuka v rámci doktorandských studií na Fakultě zdravotnických věd Univerzity Palackého v Olomouci. J. Potomková, J. Marečková, J.

Informační výuka v rámci doktorandských studií na Fakultě zdravotnických věd Univerzity Palackého v Olomouci. J. Potomková, J. Marečková, J. Informační výuka v rámci doktorandských studií na Fakultě zdravotnických věd Univerzity Palackého v Olomouci J. Potomková, J. Marečková, J.Gallo SKIP-KLK : Knihovník učitelem, Praha 7.10.2010 1 Fakulta

Více

Psychiatrické ošetřovatelství v zemích Visegrádské čtyřky

Psychiatrické ošetřovatelství v zemích Visegrádské čtyřky Psychiatrické ošetřovatelství v zemích Visegrádské čtyřky vypracoval: Mgr. Tomáš Petr, Ph.D. Psychiatrické ošetřovatelství v zemích Visegrádské čtyřky V posledních 3 letech došlo k navázání spolupráce

Více

Pilotní kurz lektorů SP CSR

Pilotní kurz lektorů SP CSR Pilotní kurz lektorů SP CSR j Přednášející: doc.phdr.jana Kutnohorská, CSc. Organizace: Ostravská univerzita v Ostravě Název projektu: Sociální pilíř konceptu společenské odpovědnosti (CSR), ve vztahu

Více

Smysluplnost života ve stáří

Smysluplnost života ve stáří Smysluplnost života ve stáří J. Ondrušová Souhrn Smysluplnost života ve stáří patří mezi nejvýznamnější salutogenní faktory, je jednou z položek kvality života a její ztráta souvisí s výskytem deprese.

Více

Vliv náhradních forem péče na vývoj a život dítěte. PhDr. et PhDr. Radka Ptáčka, Ph.D. Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN

Vliv náhradních forem péče na vývoj a život dítěte. PhDr. et PhDr. Radka Ptáčka, Ph.D. Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN Vliv náhradních forem péče na vývoj a život dítěte PhDr. et PhDr. Radka Ptáčka, Ph.D. Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN HISTORIE V ČR V ČR především spojeno s výzkumy světového významu Prof. Matějčeka,

Více

Projekt EUTOPA-IP. PhDr. Štěpán Vymětal, MV ČR Mgr. Michaela Kvasničková, MV ČR 29/10/2010 ČNV ONK 1

Projekt EUTOPA-IP. PhDr. Štěpán Vymětal, MV ČR Mgr. Michaela Kvasničková, MV ČR 29/10/2010 ČNV ONK 1 Projekt EUTOPA-IP PhDr. Štěpán Vymětal, MV ČR Mgr. Michaela Kvasničková, MV ČR 29/10/2010 ČNV ONK 1 Konference Psychosociální aspekty při zásahu záchranných složek 20.10.2010 Projekt EUTOPA-IP: Evropská

Více

Doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D. CELLO - Centrum pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče FHS UK

Doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D. CELLO - Centrum pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče FHS UK Dlouhodobá péče v komunitě zkušenosti a dobrá praxe v obcích Doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D. CELLO - Centrum pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče FHS UK Délka života ve zdraví (2011) 2011 ženy muži

Více

Subjektivní přístup obyvatel Ostravy ke zdraví v závislosti na životním stylu, socioekonomickém statusu a vzdělání.

Subjektivní přístup obyvatel Ostravy ke zdraví v závislosti na životním stylu, socioekonomickém statusu a vzdělání. Krajská hygienická stanice v Ostravě GRANT IGA MZ ČR č. NJ/6139-3 Subjektivní přístup obyvatel Ostravy ke zdraví v závislosti na životním stylu, socioekonomickém statusu a vzdělání. Šlachtová H., Šplíchalová

Více

Prim.MUDr.Petr Možný Psychiatrická léčebna Kroměříž

Prim.MUDr.Petr Možný Psychiatrická léčebna Kroměříž ZÁKLADNÍ RYSY KOGNITIVNĚ-BEHAVIORÁLNÍ TERAPIE Prim.MUDr.Petr Možný Psychiatrická léčebna Kroměříž 1) KBT je relativně krátká,časově omezená - kolem 20 sezení - 1-2x týdně; 45 60 minut - celková délka terapie

Více

Modely inkluzivní praxe v základní škole

Modely inkluzivní praxe v základní škole Modely inkluzivní praxe v základní škole Metodický materiál projektu Modely inkluzivní praxe v základní škole CZ.1.07/1.2.00/14.0125 Základní škola Staňkova 14, Brno 12.11.2012 Integrace Rozdílnost ve

Více

CO BUDE ZNAMENAT REFORMA PRO VZDĚLÁVÁNÍ PSYCHIATRICKÝCH SESTER

CO BUDE ZNAMENAT REFORMA PRO VZDĚLÁVÁNÍ PSYCHIATRICKÝCH SESTER CO BUDE ZNAMENAT REFORMA PRO VZDĚLÁVÁNÍ PSYCHIATRICKÝCH SESTER Mgr. Tomáš Petr, Ph.D. 33.konference sociální psychiatrie, Přerov, 22.11.2014 Obsah Stávající situace Vzdělávání psychiatrických sester Mezinárodní

Více

KOGNITIVNÍ TRÉNINK U PACIENTŮ S UNIPOLÁRNÍ DEPRESIVNÍ PORUCHOU POMOCÍ POČÍTAČOVÉ REHABILITACE

KOGNITIVNÍ TRÉNINK U PACIENTŮ S UNIPOLÁRNÍ DEPRESIVNÍ PORUCHOU POMOCÍ POČÍTAČOVÉ REHABILITACE KOGNITIVNÍ TRÉNINK U PACIENTŮ S UNIPOLÁRNÍ DEPRESIVNÍ PORUCHOU POMOCÍ POČÍTAČOVÉ REHABILITACE Mgr. Hana Krupníková PhDr. Pavel Harsa, PhD. Doc. PhDr. Marek Preiss, PhD. Psychiatrická klinika 1.lékařské

Více

ZAPOJOVÁNÍ PEER KONZULTANTŮ DO SLUŽEB - zkušenosti z projektu. MUDr. Zuzana Foitová

ZAPOJOVÁNÍ PEER KONZULTANTŮ DO SLUŽEB - zkušenosti z projektu. MUDr. Zuzana Foitová ZAPOJOVÁNÍ PEER KONZULTANTŮ DO SLUŽEB - zkušenosti z projektu MUDr. Zuzana Foitová Zotavení znamená žít spokojeně se symptomy nemoci nebo bez nich Peer zkušenost a zotavení Byl jsem tam Já jsem důkaz Roviny

Více

Proces nastavení sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, 5.6.

Proces nastavení sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, 5.6. Proces nastavení sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, 5.6.2012 Karlovy Vary, 5.6.2012 Termín realizace: červen 2012 prosinec

Více

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb:

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb: 1. Základní informace o sociálních službách: V lednu roku 2007 vstoupil v platnost zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé

Více

Závěrečná zpráva projektu. Péče o schizofrenní pacienty v ordinaci praktického lékaře

Závěrečná zpráva projektu. Péče o schizofrenní pacienty v ordinaci praktického lékaře Závěrečná zpráva projektu Péče o schizofrenní pacienty v ordinaci praktického lékaře Obsah projektu V rámci projektu byl realizován vzdělávací cyklus, určený praktickým lékařům v Praze a Karlových Varech.

Více

Psychiatrie. Reprint PRO PRAXI

Psychiatrie. Reprint PRO PRAXI Psychiatrie PRO PRAXI 32011 www.solen.cz ISSN 1213-0508 Ročník 12. Reprint Využívání maximálních dávek inhibitorů acetylcholinesteráz u pacientů s AD v České republice a základní role pečovatelů v systému

Více

Bydlení pro seniory Diskusní setkání časopisu Stavební fórum

Bydlení pro seniory Diskusní setkání časopisu Stavební fórum Bydlení pro seniory Diskusní setkání časopisu Stavební fórum 6. 5. 2010 od 11:00 do 13:00 hodin, Hotel Beránek Petr Wija Odbor sociálních služeb a sociálního začleňování, MPSV Expected increase in senior

Více

Citation Statistics. zpráva společné komise. Int. Mathematical Union. Int. Council of Industrial and Applied Mathematics. Institute of Statistics

Citation Statistics. zpráva společné komise. Int. Mathematical Union. Int. Council of Industrial and Applied Mathematics. Institute of Statistics Citation Statistics zpráva společné komise Int. Mathematical Union Int. Council of Industrial and Applied Mathematics Institute of Statistics Citace ze zadání: The drive towards more transparency and accountability

Více

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov )

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Psychiatrická klinika VFN a 1.LF UK, Praha MUDr. Martin Černý Seminář: Trendy v péči o duševně nemocné. Komunitní péče. Výbor

Více

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta ZÁKLADY KOMPLEXNÍHO PSYCHOSOMATICKÉHO PŘÍSTUPU (podpora pro kombinovanou formu studia) PhDr. Ing. Hana Konečná, Ph.D. Cíle předmětu:

Více

Zdravotně-sociální služby pro seniory v Praze 8. Gerontologické centrum jako model komunitního centra pro seniory

Zdravotně-sociální služby pro seniory v Praze 8. Gerontologické centrum jako model komunitního centra pro seniory Zdravotně-sociální služby pro seniory v Praze 8 Gerontologické centrum jako model komunitního centra pro seniory Alena Borhyová Iva Holmerová Česká republika 2000/2030 2002 2030 Městská část Praha 8-103,

Více

SLEDOVÁNÍ SPOKOJENOSTI PACIENTŮ VE FAKULTNÍ NEMOCNICI PLZEŇ

SLEDOVÁNÍ SPOKOJENOSTI PACIENTŮ VE FAKULTNÍ NEMOCNICI PLZEŇ www.fnplzen.cz SLEDOVÁNÍ SPOKOJENOSTI PACIENTŮ VE FAKULTNÍ NEMOCNICI PLZEŇ Ing. Jaroslava Kunová 20. dubna 2010 Základní údaje samostatná příspěvková organizace přímo řízená MZ ČR provázanost s Lékařskou

Více

Služby, programy a pomoc pro seniory ve městech

Služby, programy a pomoc pro seniory ve městech "MĚSTO, KTERÉ (SI) TVOŘÍME Město více generací/sociální aspekty městského rozvoje Služby, programy a pomoc pro seniory ve městech Mgr. Marcela Janečková Centrum pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče

Více

Milena DVOŘÁKOVÁ STUDIUM NA VYSOKÉ ŠKOLE V ZAHRANIČÍ

Milena DVOŘÁKOVÁ STUDIUM NA VYSOKÉ ŠKOLE V ZAHRANIČÍ Milena DVOŘÁKOVÁ STUDIUM NA VYSOKÉ ŠKOLE V ZAHRANIČÍ Universitní studium Další vzdělávání pro porodní asistentky Ukončené vzdělání, praxe Získání akademického titulu BSc. Anglický jazyk Počítačová technika

Více

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 8. 2009 40 Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví European

Více

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O.

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O. VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL. S R. O. Bc. VERONIKA VLČKOVÁ Založení nové gastronomické provozovny v Horních Počernicích Diplomová práce 2013 Založení nové gastronomické provozovny v Horních Počernicích

Více

Potřeby lidí s demencí Strategie P-PA-IA. Iva Holmerová

Potřeby lidí s demencí Strategie P-PA-IA. Iva Holmerová Potřeby lidí s demencí Strategie P-PA-IA Iva Holmerová Přednáška...o troše historie P-PA-IA fázích syndromu demence Co následuje Co předchází Čím bychom se ještě měli zabývat Popis dosud neznámého (vzácného)

Více

Kvalita života dětí s nádorovým onemocněním: vývojový přístup.

Kvalita života dětí s nádorovým onemocněním: vývojový přístup. Quality of Life Longitudinal Study in Paediatric Oncology Patients Kvalita života dětí s nádorovým onemocněním: vývojový přístup. Výsledky pilotní studie projektu qolop. Vlčková, I. 1,Kepák, T. 1, Blatný,

Více

4 Psychiatrická rehabilitace a komunitní péče o duševně nemocné

4 Psychiatrická rehabilitace a komunitní péče o duševně nemocné 4 Psychiatrická rehabilitace a komunitní péče o duševně nemocné Rozvoj dalšího vzdělávání praktických lékařů a ambulantních psychiatrů v problematice komunitní péče o duševně nemocné MUDr. Ondřej Pěč -

Více

Aleš BARTOŠ. AD Centrum Psychiatrické centrum Praha & Neurologická klinika, UK 3. LF a FNKV, Praha

Aleš BARTOŠ. AD Centrum Psychiatrické centrum Praha & Neurologická klinika, UK 3. LF a FNKV, Praha Aleš BARTOŠ AD Centrum Psychiatrické centrum Praha & Neurologická klinika, UK 3. LF a FNKV, Praha Psychiatrické centrum Praha, Bohnice Poradna pro poruchy paměti, Neurologická klinika UK 3. LF, FN Královské

Více

Poruchy spánku na ICU

Poruchy spánku na ICU Poruchy spánku na ICU Vladimír Černý Centrum pro výzkum a vývoj Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Hradci Králové, Fakultní nemocnice

Více

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL.S R.O.

VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL.S R.O. VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE 8, SPOL.S R.O. Bc. Nina Baťková Ovlivňuje reklama způsob ţivota společnosti? Diplomová práce 2014 Ovlivňuje reklama způsob ţivota společnosti? Diplomová práce Bc. Nina Baťková

Více

SOUVISLOST REGULACE EMOCÍ S ONEMOCNĚNÍM ŠTÍTNÉ ŽLÁZY

SOUVISLOST REGULACE EMOCÍ S ONEMOCNĚNÍM ŠTÍTNÉ ŽLÁZY Univerzita Palackého v Olomouci Katedra psychologie SOUVISLOST REGULACE EMOCÍ S ONEMOCNĚNÍM ŠTÍTNÉ ŽLÁZY Bakalářská diplomová práce Bc. Karolína Fryštacká PhDr. Martina Fülepová Obsah Teoretické ukotvení

Více

VVAA - Vzdělávání v artefiletice a arteterapii Petra Slezáka 15/454, 186 00 Praha 8. Kurz v artefiletice a arteterapii.

VVAA - Vzdělávání v artefiletice a arteterapii Petra Slezáka 15/454, 186 00 Praha 8. Kurz v artefiletice a arteterapii. VVAA - Vzdělávání v artefiletice a arteterapii Petra Slezáka 15/454, 186 00 Praha 8 Kurz v artefiletice a arteterapii Závěrečná práce ARTETERAPIE PŘI PRÁCI SE SENIORY Autor: Mgr.Lenka Motlová Kontaktní

Více

Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA

Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA Současný stav Posledních 20 let zdravotně sociální péče jedná se o ní Posledních 20 let

Více

Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně ČLS JEP. Česká společnost pro klinickou pastorační péči ČSKPP ČLS JEP Stanovy ČSKPP ČLS JEP

Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně ČLS JEP. Česká společnost pro klinickou pastorační péči ČSKPP ČLS JEP Stanovy ČSKPP ČLS JEP Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně ČLS JEP Česká společnost pro klinickou pastorační péči ČSKPP ČLS JEP Stanovy ČSKPP ČLS JEP Stanovy ČSKPP jsou konkretizací stanov ČLS JEP. Charakteristika

Více

Kde se bere ošklivost architektury z období státního socialismu?

Kde se bere ošklivost architektury z období státního socialismu? Kde se bere ošklivost architektury z období státního socialismu? Slavomíra Ferenčuhová Masarykova univerzita Fakulta sociálních studií Příspěvek vznikl díky podpoře GAČR, projekt P404/12/2531 Kolektivní

Více

Dotazníky. pacientů s Alzheimerovou nemocí. AD Centrum PCP & Neurologická klinika FNKV, 3. LF UK Praha

Dotazníky. pacientů s Alzheimerovou nemocí. AD Centrum PCP & Neurologická klinika FNKV, 3. LF UK Praha Dotazníky k hodnocení soběsta stačnosti pacientů s Alzheimerovou nemocí MUDr. Aleš BARTOŠ,, PhD. AD Centrum PCP & Neurologická klinika FNKV, 3. LF UK Praha Osnova 1) aktivity denního života (zkratka ADL)

Více

SMRT A PÉČE O UMÍRAJÍCÍ

SMRT A PÉČE O UMÍRAJÍCÍ SMRT A PÉČE O UMÍRAJÍCÍ Pohled laické i zdravotnické veřejnosti Září 2011 / Prezentace z exkluzivního výzkumu pro Cestu domů/ Client Service Manager: Jan Tuček, Analytik: Lenka Beranová / STEM/MARK, a.

Více

Možnosti a limity skupinové psychoterapie v podmínkách lůžkového psychiatrického zařízení

Možnosti a limity skupinové psychoterapie v podmínkách lůžkového psychiatrického zařízení Možnosti a limity skupinové psychoterapie v podmínkách lůžkového psychiatrického zařízení MUDr. Miroslav Sekot 1. Konference integrativní psychoterapie EMAUZY 8.6.2014 Psychiatrická klinika 1 LF VFN a

Více

ABSOLVENTI FILOLOGICKÝCH OBORŮ DNES A ZITRA

ABSOLVENTI FILOLOGICKÝCH OBORŮ DNES A ZITRA CZ.1.07/2.2.00/15.0291 ABSOLVENTI FILOLOGICKÝCH OBORŮ DNES A ZITRA 22. září 2011 Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci PhDr. Hana Katrňáková, Ph.D. Kurzy měkkých manažerských dovedností (soft

Více

DLOUHODOBÁ PÉČE O NESOBĚSTAČNÉ SENIORY A KVALITA ŽIVOTA JEJICH PEČUJÍCÍCH LONG-TERM CARE OF DEPENDENT ELDERLY AND QUALITY OF LIFE THEIR CARERS

DLOUHODOBÁ PÉČE O NESOBĚSTAČNÉ SENIORY A KVALITA ŽIVOTA JEJICH PEČUJÍCÍCH LONG-TERM CARE OF DEPENDENT ELDERLY AND QUALITY OF LIFE THEIR CARERS DLOUHODOBÁ PÉČE O NESOBĚSTAČNÉ SENIORY A KVALITA ŽIVOTA JEJICH PEČUJÍCÍCH LONG-TERM CARE OF DEPENDENT ELDERLY AND QUALITY OF LIFE THEIR CARERS Marie Macková Abstract: This article focuses on the issue

Více

Evropská charta pacientů seniorů

Evropská charta pacientů seniorů Evropská charta pacientů seniorů Doporučení Evropské sekce Mezinárodní gerontologické asociace z roku 1997 ve znění, které bylo v roce 1998 schváleno výbory České gerontologické a geriatrické společnosti

Více

ODYSSEA Mezinárodní institut KBT

ODYSSEA Mezinárodní institut KBT ODYSSEA Mezinárodní institut KBT Základní informace o výcviku Název výcviku: Výcvik je určen: Výcvik v kognitivně behaviorální terapii zdravotnickým pracovníkům (zdravotním sestrám, lékařům, psychologům,

Více

Psychoterapeutické směry. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková

Psychoterapeutické směry. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Psychoterapeutické směry MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 16 Název materiálu: Psychoterapeutické

Více

THE MULTI-ATTRIBUTE UTILITY APPROACH TO

THE MULTI-ATTRIBUTE UTILITY APPROACH TO THE MULTI-ATTRIBUTE UTILITY APPROACH TO ASSESSING HEALTH-RELATED QUALITY OF LIFE Více parametrický užitkový přístup k hodnocení kvality života podmíněné zdravím Veronika Mezerová OBSAH Kvalita ţivota (QOL)

Více

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska

Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná východiska EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Zdraví, podpora zdraví a prevence obecná

Více

Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě

Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě MUDr. Hana Janatová CSc. Státní zdravotní ústav Státní zdravotní ústav 1 EY 2012 Aktivní a zdravé stárnutí a mezigenerační solidarita Národní strategie podporující pozitivní

Více

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM Přivést na svět nový život znamená pro rodiče vždy jednu z nejradostnějších událostí jejich života. Tato událost ve větší či menší míře u každého jedince pozměňuje vztahy

Více

Kvalita školního života interpretace dat

Kvalita školního života interpretace dat Kvalita školního života interpretace dat 2. stupeň ZŠ Prostředí, v němž se školní život odehrává, obsahuje mnoho oblastí a dílčích aspektů, které utváří a ovlivňují procesy vzdělávání, učení a vyučování.

Více

Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM

Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM Prenatální psychologie a vnímání plodu v této rovině Na významu nabývá nejen zájem o fyzický vývoj plodu, ale dokládají

Více

Pregraduální výuka a specializační příprava VPL v ČR

Pregraduální výuka a specializační příprava VPL v ČR Pregraduální výuka a specializační příprava VPL v ČR Doc. MUDr. Svatopluk Býma, CSc., MUDr. Rudolf Červený PhD., MUDr.Helena Hovorová, MUDr. Oto Košta, PhD., prof. MUDr. Hana Kubešová, CSc., Doc. MUDr.

Více

Stigma duševní choroby OLGA PECHOVÁ KATEDRA PSYCHOLOGIE FF UP

Stigma duševní choroby OLGA PECHOVÁ KATEDRA PSYCHOLOGIE FF UP Stigma duševní choroby OLGA PECHOVÁ KATEDRA PSYCHOLOGIE FF UP Goffman Stigma: Poznámky o způsobech zvládání narušené identity (1963/2003). Kvalitativní přístup, výpovědi stigmatizovaných osob. Zabýval

Více

Screening kolorektálního karcinomu v České Republice

Screening kolorektálního karcinomu v České Republice Screening kolorektálního karcinomu v České Republice XXXII. Výročná konference SSVPL SLS WHO Většina osob je informována o screeningu Screening kolorektálního karcinomu (KRCA) dle WHO KRCA, zná TOKS. splňuje

Více

ADAPTACE KLINICKÉHO DOPORUČENÉHO POSTUPU PRO PREVENCI INTRAVASKULÁRNÍCH KATÉTROVÝCH INFEKCÍ

ADAPTACE KLINICKÉHO DOPORUČENÉHO POSTUPU PRO PREVENCI INTRAVASKULÁRNÍCH KATÉTROVÝCH INFEKCÍ ADAPTACE KLINICKÉHO DOPORUČENÉHO POSTUPU PRO PREVENCI INTRAVASKULÁRNÍCH KATÉTROVÝCH INFEKCÍ Petra Žitníková Anesteziologicko-resuscitační oddělení, Sdružené zdravotnické zařízení Krnov, příspěvková organizace

Více

Jak hodnotit změnu přístupu místních aktérů k otázkám sociálního začleňování aneb potíže s kvalitativní evaluací

Jak hodnotit změnu přístupu místních aktérů k otázkám sociálního začleňování aneb potíže s kvalitativní evaluací Jak hodnotit změnu přístupu místních aktérů k otázkám sociálního začleňování aneb potíže s kvalitativní evaluací Hana Synková (Agentura pro sociální začleňování) Jakob Hurrle (Centrum pro společenské otázky

Více

Terminologie ve výzkumu. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Terminologie ve výzkumu. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Terminologie ve výzkumu Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Metoda = návod, způsob, cesta, jak něco poznat, něčeho docílit Kroky vedoucí k určitému cíli musí být zdůvodnitelné Objektivně přiměřené

Více

Metody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat.

Metody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat. 3. Kvalitativní vs kvantitativní výzkum Kvantitativní výzkum Metody přírodních věd aplikované na vědy sociální: předpoklad, že lidské chování můžeme do jisté míry měřit a předpovídat. Kvantitativní výzkum

Více

AGE MANAGEMENT VE FIREMNÍ PRAXI

AGE MANAGEMENT VE FIREMNÍ PRAXI AGE MANAGEMENT VE FIREMNÍ PRAXI Mgr. Ilona Štorová 5.12.2012 OBSAH Identifikace projektu Klíčové aktivity Výstupy projektu Pracovní schopnost Index pracovní schopnosti Strategie Age Managementu v ČR Aktivní

Více

SMES-EU D&H-5P Workshop 1. Prague November 2003 V Praze listopadu 2003

SMES-EU D&H-5P Workshop 1. Prague November 2003 V Praze listopadu 2003 SMES-EU D&H-5P Workshop 1 Prague November 2003 V Praze listopadu 2003 SMES-EU D&H-5P Workshop 1 The presentation includes comments and observations made during the Czech Republic Workshop of November 2003.

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

Úkoly a cíle České gerontologické a geriatrické společnosti ČLS JEP, výboru a revizní komise

Úkoly a cíle České gerontologické a geriatrické společnosti ČLS JEP, výboru a revizní komise Úkoly a cíle České gerontologické a geriatrické společnosti ČLS JEP, výboru a revizní komise Současná situace a východiska: Českou gerontologii a geriatrii nepěstujeme dosud v příznivých podmínkách, a

Více

Charta práv seniorů. Úvod

Charta práv seniorů. Úvod Úvod Se stářím se zvyšuje pravděpodobnost onemocnění. Může se stát, že dojde k situaci, kdy člověk nebude moci vést plnohodnotný život. Tím důležitější se stane péče. Je všeobecně uznáváno, že některé

Více

Akustické aplikace pro IB

Akustické aplikace pro IB Akustické aplikace pro IB Ondřej Jiříček jiricek@fel.cvut.cz Marek Brothánek, Vojtěch Jandák Akustické aplikace pro IB p.1/12 Hodnocení kvality zvuku Akustické aplikace pro IB p.2/12 Kvalita zvuku Zvuk

Více

Výsledky aplikace kvantitativních metod CIE na OP LZZ, oblast podpory 1.1. Workshop č. 4 24. října 2012

Výsledky aplikace kvantitativních metod CIE na OP LZZ, oblast podpory 1.1. Workshop č. 4 24. října 2012 Výsledky aplikace kvantitativních metod CIE na OP LZZ, oblast podpory 1.1 Workshop č. 4 24. října 212 Po čem pátráme v této evaluaci a ještě rok budeme? Jaké jsou dopady ESF v podpořených firmách na: zaměstnanost,

Více

Příběhy tisíce a jednoho snu

Příběhy tisíce a jednoho snu Příběhy tisíce a jednoho snu Mgr. Lukáš Vonostránský Terapeutická komunita ADVAITA Sny, snění I. O čem jsou? Kde se vzaly? Jakou mají funkci? K čemu slouží? Jak je můžeme využít? (Moorcroft, 2005, str.

Více

ANTROPOMETRICKÁ VYŠETØENÍ A MÌØENÍ SVALOVÉ SÍLY U GERIATRICKÝCH PACIENTÙ

ANTROPOMETRICKÁ VYŠETØENÍ A MÌØENÍ SVALOVÉ SÍLY U GERIATRICKÝCH PACIENTÙ ANTROPOKÁ VYŠETØENÍ A MÌØENÍ SVALOVÉ SÍLY U GERIATRICKÝCH PACIENTÙ D. HRNÈIARIKOVÁ, B. JURAŠKOVÁ, P. KLEMERA, Z. ZADÁK KLÍÈOVÁ SLOVA antropometrické vyšetření obvod paže kožní řasa nad tricepsem dynamometrie

Více

Je podnětem pro firmy a instituce, které mají zájem navázat spolupráci v uvedených směrech.

Je podnětem pro firmy a instituce, které mají zájem navázat spolupráci v uvedených směrech. Tato nabídka prezentuje odborné zaměření, nabízené služby, vybrané dosažené výsledky a reference Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR, v. v. i.. Je podnětem pro firmy a instituce,

Více

CEITEC zkušenosti s přípravou projektu ERA Chair

CEITEC zkušenosti s přípravou projektu ERA Chair CEITEC zkušenosti s přípravou projektu ERA Chair Roman Badík ERA Chair Project Manager Bratislava, 24. dubna 2014 Obsah 1 Představení CEITECu 2 Představení projektu ERA Chair Základní přehled Organizační

Více

AGE MANAGEMENT V ČESKÉ REPUBLICE

AGE MANAGEMENT V ČESKÉ REPUBLICE AGE MANAGEMENT V ČESKÉ REPUBLICE Mgr. Ilona Štorová OBSAH A. Pojem AM, vývoj konceptu AM, demografický vývoj v ČR B. Pracovní schopnost, Dům pracovní schopnosti, Work Ability Index C. Předsudky zaměstnavatelů,

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ

VÝSLEDKY VÝZKUMU. indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ VÝSLEDKY VÝZKUMU indikátor ECI/TIMUR A.1 SPOKOJENOST OBYVATEL S MÍSTNÍM SPOLEČENSTVÍM V PROSTĚJOVĚ Realizace průzkumu, zpracování dat a vyhodnocení: Střední odborná škola podnikání a obchodu, spol. s r.o.

Více

Vytvoření sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, Kulatý stůl, 6.2.

Vytvoření sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, Kulatý stůl, 6.2. Vytvoření sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, Kulatý stůl, 6.2.2013 Člověk s duševní nemocí Vítáme zástupce: sociálních služeb

Více

Funkcionální komunikace

Funkcionální komunikace Funkcionální komunikace Milena Košťálová Neurologická klinika LF MU a FN Brno, Brno Výzkumná skupina aplikované neurovědy CEITEC MU, Brno Obsah přednášky Úvod - komunikace, funkcionální komunikace Dotazník

Více

Proč je potřeba změna? Odborná společnost vypracovala podněty k úpravám systému DRG v oblasti psychiatrie, který byl předán PS DRG.

Proč je potřeba změna? Odborná společnost vypracovala podněty k úpravám systému DRG v oblasti psychiatrie, který byl předán PS DRG. Psychiatrie Příloha č. 13 Vypracoval:Jana Kárníková Proč je potřeba změna? Odborná společnost vypracovala podněty k úpravám systému DRG v oblasti psychiatrie, který byl předán PS DRG. Dle dostupných vyjádření

Více

NEFARMAKOLOGICKÉ PŘÍSTUPY K PACIENTŮM TRPÍCÍM DEMENCÍ

NEFARMAKOLOGICKÉ PŘÍSTUPY K PACIENTŮM TRPÍCÍM DEMENCÍ Československá psychologie 2009 / ročník LIII / číslo 5 NEFARMAKOLOGICKÉ PŘÍSTUPY K PACIENTŮM TRPÍCÍM DEMENCÍ PETER TAVEL Univerzita Palackého, CMTF, Olomouc ABSTRACT Non-pharmacological approaches to

Více

VYUŽITÍ STANDARDIZOVANÝCH ŠKÁL PRO HODNOCENÍ SENIORŮ Use of standardized scales for evaluation of seniors

VYUŽITÍ STANDARDIZOVANÝCH ŠKÁL PRO HODNOCENÍ SENIORŮ Use of standardized scales for evaluation of seniors VYUŽITÍ STANDARDIZOVANÝCH ŠKÁL PRO HODNOCENÍ SENIORŮ Use of standardized scales for evaluation of seniors Lucie Sikorová 1, Darja Jarošová 1, Jana Marečková 2, Hana Pajorová 3 12: 399 406, 2010 ISSN 1212-4117

Více

Aktivní pacient = levnější a kvalitnější zdravotnictví. RNDr. Tomáš Raiter 6. jindřichohradecké zdravotnické fórum Jindřichův Hradec 19. 9.

Aktivní pacient = levnější a kvalitnější zdravotnictví. RNDr. Tomáš Raiter 6. jindřichohradecké zdravotnické fórum Jindřichův Hradec 19. 9. Aktivní pacient = levnější a kvalitnější zdravotnictví RNDr. Tomáš Raiter 6. jindřichohradecké zdravotnické fórum Jindřichův Hradec 19. 9. 2014 Problémy v nastavení zdravotnického trhu 1/ Slabá pozice

Více

Rozvoj péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje

Rozvoj péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje Rozvoj péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, 20. 9. 2010 - seminář Systém péče o osoby s duševním onemocněním v Karlovarském kraji PROJEKT

Více

VZDĚLÁVACÍ PROGRAM v oboru VEŘEJNÉ ZDRAVOTNICTVÍ

VZDĚLÁVACÍ PROGRAM v oboru VEŘEJNÉ ZDRAVOTNICTVÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM v oboru VEŘEJNÉ ZDRAVOTNICTVÍ 1. Cíl specializačního vzdělávání Cílem specializačního vzdělávání je získání teoretických a praktických znalostí v oboru veřejné zdravotnictví (Public

Více

Zdravotní stav a zdravotní péče o migranty v ČR ve světle výzkumů

Zdravotní stav a zdravotní péče o migranty v ČR ve světle výzkumů Zdravotní stav a zdravotní péče o migranty v ČR ve světle výzkumů Karolína Dobiášová Fakulta sociálních věd Institut sociologických studií Univerzita Karlova SZÚ, květen 2010 Struktura přednášky Výzkumy

Více

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika

Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Jak se staráme o seniory? Mgr. Válková Monika Demografický vývoj v ČR Dle prognózy EUROSTAT se předpokládá do r. 2050 dvojnásobný nárůst podílu nejstarší části populace: o 2007 podíl osob starších 65 let

Více

ZÁVISLOST NA JEHLE AT KONFERENCE 2013 TEORIE, ROZPOZNÁNÍ, MOŽNOSTI TERAPIE

ZÁVISLOST NA JEHLE AT KONFERENCE 2013 TEORIE, ROZPOZNÁNÍ, MOŽNOSTI TERAPIE AT KONFERENCE 2013 ZÁVISLOST NA JEHLE TEORIE, ROZPOZNÁNÍ, MOŽNOSTI TERAPIE OBSAH teorie rozpoznání možnosti terapie diskuze zdroje HISTORIE TEORIE D. Levine, 1974 kompulzivní injekční aplikace, needle

Více

Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž

Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž definice Domácí násilí: násilí, které se odehrává v soukromí, je opakované, má stoupající

Více

Pacientům s Alzheimerovou chorobu rozumíme. Zdravotní péče o pacienty s Alzheimerovou, Parkinsonovou chorobou a jinými typy stařecké demence

Pacientům s Alzheimerovou chorobu rozumíme. Zdravotní péče o pacienty s Alzheimerovou, Parkinsonovou chorobou a jinými typy stařecké demence Ondřejov - Zvánovice 365 dní v roce 24 hodin denně 7 dní v týdnu Pacientům s Alzheimerovou chorobu rozumíme. Zdravotní péče o pacienty s Alzheimerovou, Parkinsonovou chorobou a jinými typy stařecké demence

Více

TECHNICKÉ ŠKOLKY. ( pohledem psychologa )

TECHNICKÉ ŠKOLKY. ( pohledem psychologa ) TECHNICKÉ ŠKOLKY ( pohledem psychologa ) Základní otázky, které je nutné si položit v průběhu přípravy na realizaci projektu Technické školky byly : - Do jaké míry rozvíjí znalosti žáků o základech techniky

Více

1 Zdraví, právo na zdraví

1 Zdraví, právo na zdraví 1 Zdraví, právo na zdraví V současné době není žádný stát na světě schopen zabezpečit takovou zdravotní péči, která by jeho občanům poskytla vše, co medicína umožňuje. Uvedený problém není pouze problémem

Více

OTÁZKY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE Z OŠETŘOVATELSTVÍ AR 2014/2015

OTÁZKY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE Z OŠETŘOVATELSTVÍ AR 2014/2015 Fakulta zdravotnických studií UJEP v Ústí nad Labem Velká Hradební 13 400 01 Ústí nad Labem Katedra ošetřovatelství a porodní asistence OTÁZKY KE STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠCE Z OŠETŘOVATELSTVÍ AR 2014/2015

Více

KVALITA PÉČE ( jednotně v celé ČR ) Leoš Heger, PSP ČR, 22. 2. 2011

KVALITA PÉČE ( jednotně v celé ČR ) Leoš Heger, PSP ČR, 22. 2. 2011 KVALITA PÉČE ( jednotně v celé ČR ) Leoš Heger, PSP ČR, 22. 2. 2011 ZAJIŠTĚNÍ KVALITY (vstupy, postupy a výstupy) * * * všeobecné aspekty / předpisy bezpečnostní stavební elektro požární pracovní,... NÁSTROJE

Více

Pozitivní psychologie PhDr. Marcel Horák, DiS., MBA

Pozitivní psychologie PhDr. Marcel Horák, DiS., MBA Pozitivní psychologie PhDr. Marcel Horák, DiS., MBA www.andragogos.cz Co je pozitivní psychologie? Aktuální proud v současné psychologii zabývající se kladnými stránkami osobnosti člověka a společnosti.

Více

Úvod. Struktura respondentů

Úvod. Struktura respondentů Výsledky pilotního průzkumu postojů studentů Policejní akademie ČR v Praze k problematice zálohování dat Ing. Bc. Marek Čandík, Ph.D. JUDr. Štěpán Kalamár, Ph.D. The results of the pilot survey of students

Více

Nadaní dospělí. Dalibor Špok! www.daliborspok.cz! Klinicko-psychologický den, 26.5.2014, Praha

Nadaní dospělí. Dalibor Špok! www.daliborspok.cz! Klinicko-psychologický den, 26.5.2014, Praha Nadaní dospělí Dalibor Špok www.daliborspok.cz Klinicko-psychologický den, 26.5.2014, Praha Nadaní dospělí (Gifted adults / gifted people - GP) Mýty v chápání nadání (nejen) u dospělých Typické charakteristiky

Více

Jak přistupovat k rozvoji venkova. Radim Perlín Výzkumné centrum RURAL Přírodovědecká fakulta UK

Jak přistupovat k rozvoji venkova. Radim Perlín Výzkumné centrum RURAL Přírodovědecká fakulta UK Jak přistupovat k rozvoji venkova Radim Perlín Výzkumné centrum RURAL Přírodovědecká fakulta UK ROZVOJ? Jak definovat rozvoj? Pozitivní změna klíčových ukazatelů Zlepšování kvality života obyvatel Zvýšení

Více

Psychosociální intervenční služba (PIS) Mgr. KUBIŠOVÁ Michaela ZZS kraje Vysočina

Psychosociální intervenční služba (PIS) Mgr. KUBIŠOVÁ Michaela ZZS kraje Vysočina Psychosociální intervenční služba (PIS) Mgr. KUBIŠOVÁ Michaela ZZS kraje Vysočina První psychická pomoc Podpora osobám zasaženým mimořádnou událostí, často poskytovaná bezprostředně po jejím vzniku Na

Více