STUDIUM VLIVU REMINISCENÈNÍ TERAPIE NA KVALITU IVOTA SENIORÙ VYU ITÍ KVANTITATIVNÍCH A KVALITATIVNÍCH METOD

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "STUDIUM VLIVU REMINISCENÈNÍ TERAPIE NA KVALITU IVOTA SENIORÙ VYU ITÍ KVANTITATIVNÍCH A KVALITATIVNÍCH METOD"

Transkript

1 STUDIUM VLIVU REMINISCENÈNÍ TERAPIE NA KVALITU IVOTA SENIORÙ VYU ITÍ KVANTITATIVNÍCH A KVALITATIVNÍCH METOD H. JANEÈKOVÁ, I. HOLMEROVÁ, H. VAÒKOVÁ, E. DRAGOMIRECKÁ SOUHRN Výzkumný projekt Vliv reminiscenční terapie na zdravotní stav a kvalitu života seniorů žijících v institucích, který řeší interdisciplinární tým Gerontologického centra Praha za podpory grantu IGA MZČR (č. NR /2005), chce zhodnotit dopad cílené nefarmakologické intervence, kterou je skupinová reminiscenční terapie, na zdravotní stav a kvalitu života seniorů žijících v domovech důchodců. Měření vlivu reminiscenční terapie jako jediného faktoru v komplexním sociálním prostředí je metodologicky velmi náročné, spojené s rizikem nekontrolovaného ovlivnění výsledku. Řada studií přináší měření, která nejsou dostatečně přesvědčivá, nicméně naznačují trendy, které svědčí ve prospěch pozitivního vlivu reminiscence na projevy demence, na depresivitu, na chování, náladu a celkovou spokojenost seniorů se životem. Kvalitativní výsledky tyto trendy potvrzují. Studie Gerontologického centra Praha využívá souboru kvantitativních i kvalitativních metod, které navíc umožní sledovat vedle primárního cíle také různé aspekty života seniorů v institucích. ABSTRACT An inquiry into the impact of reminiscence therapy on the quality of life in seniors the use of quantitative and qualitative methods. The research project Impact of reminiscence therapy on the health and quality of life of seniors living in elderly care institutions, carried out with the support of grant IGA MZCR (no. NR /2005) by the interdisciplinary team of the Prague Gerontology Centre, evaluates the impact of targeted nonpharmacological intervention, specifically group reminiscence therapy, on the health and quality of life of elderly clients living in retirement homes. The evaluation of the impact of reminiscence therapy as the only factor in a complex social environment places high demands on the methods applied, and involves the risk of the results being influenced by factors beyond control. A number of studies have supplied measurements which still leave some doubt, yet are indicative of trends bearing evidence of a positive effect of reminiscence on symptoms of dementia, depression, behaviour, mood and life satisfaction of elderly people. Such trends are confirmed by qualitative results. The study of the Prague Gerontology Centre draws upon a set of quantitative and qualitative methods which, in addition to the primary endpoint, allows for monitoring different aspects of life of seniors in elderly care institutions. KLÍÈOVÁ SLOVA kvalita života reminiscence kvantitativní a kvalitativní metody KEY WORDS quality of life reminiscence quantitative and qualitative methods KVALITA IVOTA A JEJÍ MÌØENÍ Kvalita života je komplexní pojem, k jehož základním charakteristikám patří mnohorozměrnost a subjektivita. Subjektivní stránka kvality života se projevuje především jako celková spokojenost se životem a s jeho jednotlivými aspekty. V medicíně je kvalita života považována za měřitelný konstrukt, který je důležitým indikátorem zdraví ve smyslu definice WHO, která zdraví chápe jako stav celkové fyzické, duševní a sociální pohody, a nikoli pouze jako nepřítomnost nemoci (WHO, 1946). Kvalita života je dokonce 149

2 prostředky ke zjišťování kvality života koncept salutogeneze reminiscenční terapie metoda bilancování života považována za významnější a vhodnější indikátor zdraví než mortalita a morbidita [11]. Nejčastěji se kvalita života zjišťuje pomocí dotazníků nebo strukturovaných rozhovorů (WHOQOL, WHOQOL-OLD, WHOQOL-BREF). Všeobecné (generické) dotazníky jsou použitelné pro jakýkoli soubor pacientů nebo zdravé populace. Existuje však i celá řada metodik zcela specificky zaměřených na zjišťování kvality života lidí s určitým konkrétním onemocněním [17]. Skutečnost, že se zdravotníci zajímají o kvalitu života pacientů naznačuje, že se do centra jejich pozornosti dostává nejen fyzický stav pacientů a klinické výsledky terapie (účinnost užívaných léků), ale také dopad indikované terapie na každodenní život pacientů, tedy na jejich soběstačnost, rodinné a přátelské vztahy, sexuální život, výkonnost, zájem o aktivity a dění kolem nich, na psychické prožívání. Tyto důsledky zdravotnických intervencí jsou zvláště významné, jsou-li spojeny s dlouhodobou nemocí, zdravotním postižením, snížením soběstačnosti, či dokonce s nutností institucionalizace starého člověka. Zde medicína naráží na své limity a ke slovu se dostávají jiné terapeutické postupy zjednodušeně označované jako nefarmakologické od nichž se očekává salutogenetický efekt vyvolaný mobilizací všech skrytých možností a zdrojů, které člověk, byť v objektivně špatném zdravotním stavu, v sobě má. Koncept salutogeneze [1], umožňuje stimulovat tyto zdroje a podpořit pozitivní změny v kvalitě života u lidí s poškozeným zdravím. REMINISCENCE A KVALITA IVOTA Výzkumný projekt Gerontocentra Praha se zaměřil na změny v kvalitě života obyvatel pobytových zařízení pro seniory (domovů důchodců), často lidí s těžkým zdravotním postižením a s omezeným kontaktem s vnějším prostředím. Právě omezenost kontaktů může kladně ovlivnit reminiscenční terapie. Jde o cílenou intervenci spočívající v systematickém terapeutickém využití jinak běžné každodenní lidské činnosti, jako je vzpomínání. Reminiscence je definována jako hlasité či tiché vybavování událostí lidského života buď individuálně, o samotě, nebo společně s jinou osobou či skupinou lidí [34]. Podle Butlera [8], autora metody bilancování života (life review), má vzpomínání z hlediska klinického pozitivní, adaptivní funkce, protože jde o proces životního bilancování v pozdních stadiích života, kdy se člověk vyrovnává se svými nevyřešenými problémy a nesplněnými úkoly. Jako terapeutický nástroj je tato metoda využívána individuálně i ve skupinách a cílem je zklidnění a zorientování klientů. Jde o širokou varietu technik užívaných profesionály i laiky v různých zařízeních v nemocnicích i v komunitních centrech pro seniory, je součástí různých programů. Za velmi užitečné jsou tyto techniky považovány zejména při práci s lidmi s demencí, která velmi omezuje jejich možnost komunikovat a sdílet se s druhými. V důsledku klesajících kognitivních schopností v počátečních a zejména pozdních stadiích demence klesá schopnost člověka vyjádřit se a popsat své vnitřní prožívání; člověk ztrácí náhled a verbalizovat názor, postoj či pocit. Sledování vlivu různých faktorů na kvalitu života obyvatel rezidenčních zařízení pro seniory u nás bylo až dosud věnováno málo pozornosti. Jistě jde o fenomén velice komplexní a každé vyzdvižení jednoho či několika málo faktorů bude znamenat zjednodušení. Prostředí domova důchodců je sice prostorově značně limitováno, představuje však složitý ekosystém, v němž je kvalita života obyvatel stejně mnohorozměrná a stejně subjektivní jako kvalita života kteréhokoli jiného člověka v kterémkoli jiném prostředí. Podmínky života v instituci přinášejí řadu bariér pro uspokojení přirozené lidské potřeby vzpomínat. Je to prožívaná izolace, samota, problémy s komunikací, ztráta paměti, dramatické přerušení kontinuity života umístěním do instituce, ztráta minulosti, trvalý pocit jsem sám mezi cizími. Bariérou je i nedostatečně stimulující životní prostředí, chybějí podněty ke vzpomínání, život probíhá tady a teď. K tomu přistupuje režimový model péče, odosobněný přístup personálu, závislost, rutina. Institucionální péče je spojena s rizikem nezájmu personálu o minulost starého člověka, jehož důsledkem je pocit diskontinuity, ztráta pocitu vlastní hodnoty a identity [15]. Během 80. let se však ve světě stává cílené vzpomínání běžnou součástí péče o seniory. MÌØENÍ EFEKTU REMINISCENÈNÍ TERAPIE METODY A VÝSLEDKY V zahraniční byl účinek reminiscenční terapie zkoumán zejména u obyvatel rezidenčních zařízení. Významný vliv institučního prostředí na náladu, subjektivní zdraví a depresivitu je opakovaně potvrzován [6,32,35]. Projevil se i jeho vliv na kognitivní funkce, náladu a chování lidí s demencí. Avšak přehledové studie zpracované z databáze Cochrane Institute [35] poukazují na nedostatečnou metodologickou kvalitu výzkumů a výsledky nepovažují za zcela spolehlivé. Jedná se však o data kvantitativní, která nepřinesla 150

3 statisticky významné výsledky. Zpochybňovány jsou především efekty reminiscenčních aktivit v případě lidí s demencí, protože problémy s pamětí a užíváním jazyka způsobené tímto postižením zasahují schopnost komunikovat o minulosti. V zahraniční literatuře najdeme jen málo zdrojů věnovaných studiu dopadu reminiscenční terapie na kvalitu života a zdravotní stav seniorů většinou se jedná o studie věnované vlivu reminiscence na stav kognitivních funkcí a chování osob s demencí. Přesto považujeme za nutné zastavit se nad možnostmi a limity nástrojů měření změn a poukázat na možnosti a smysluplnost využití vedle metod kvantitativních také metod kvalitativních. K hodnocení vlivu reminiscence na projevy demence, na klinickou depresi či na vznik a průběh jiných psychických problémů byla např. využita metoda analýzy promluv (discourse analysis) [19], pracovalo se s pozorovacími technikami [22,10], proběhly nonrandomizované kontrolované studie [16]. Výsledky studií užívajících tyto metody ukazují, že různé reminiscenční intervence mohou zvýšit verbální produkci, bdělost, projevy humoru, reakci na podněty a interakci. Nicméně design těchto studií v sobě mohl obsahovat bias (nekontrolované vlivy, předpoklady, předsudky) a výsledky lze tedy přijímat jen s velkou opatrností. Spector et al [30] zadali požadavek na metaanalýzu studií založených na důkazech (evidence based) v Cochrane Institute. Zahrnut byl pouze jediný odkaz, který splňoval přísně vědecké požadavky na randomizovanou kontrolovanou studii [2]. Šlo o design zkřížené studie, tedy o srovnání vlivu metody orientace v realitě a vlivu reminiscenční metody. Výsledky neprokázaly žádný statisticky významný rozdíl mezi experimentální a kontrolní skupinou. Byl jen naznačen trend pozitivního vlivu reminiscence na chování. Zkřížený design navíc působil jako matoucí proměnná, protože účastníci podstoupili oba typy intervence najednou. Z metaanalýzy byl vyloučen experiment Goldwassera et al [15], který nepřinesl signifikantní výsledky, pokud jde o dopad reminiscence na kognitivní funkce a chování, avšak osoby, které prošly reminiscencí, následně vykazovaly významně vyšší úroveň depresivity než kontrolní skupina. Autor sám má námitky proti použité škále pro měření kognitivních funkcí, protože nebyla dostatečně citlivá k odlišení osob skutečně dementních a těch, jejichž zmatenost mohla být způsobena jinými faktory, např. depresí nebo medikací. Další randomizovanou kontrolovanou studii provedl Orten et al [24]. Zjistil vyšší úroveň sociálního chování ve skupinách, které procházely reminiscenční intervencí, což však autor přisoudil osobnímu vlivu skupinových vedoucích. Pasupathi a Carstensen [25] studovali vliv rozhovorů o minulosti na emocionální prožitek 129 dospělých osob. Se stoupajícím věkem bylo společné vzpomínání častěji spojeno s prožíváním pozitivních emocí. V jiné studii těchto autorů (n = = 132) souvisel věk s příznivějším emočním prožitkem, ale pouze při vzpomínkách na pozitivní události. Tyto výsledky odpovídají teorii socioemocionální selektivity při bilancování života. Obecně nelze činit definitivní závěry, které by se týkaly vlivu užití reminiscenčních technik na demenci. Dosud nebyly provedeny výzkumy, které by splňovaly přísná vědecká kritéria. Takového výzkumu je tedy velice zapotřebí. Nejobtížnější na něm je přesná definice cíle a způsobu intervence [3]. Thorgrimsen, Schweitzerová a Orrell [31] provedli randomizovanou studii rodinných pečovatelů a osob s demencí žijících v komunitě. Jako intervence byl použit standardizovaný program Remembering Yesterday Caring Today [7]. Napřed proběhlo měření u celého vzorku, který byl poté náhodně rozdělen na experimentální a kontrolní skupinu. Po 18týdenní intervenci proběhlo další měření prostřednictvím tzv. slepého posuzovatele. K měření výsledku byly použity tyto nástroje: a) Quality of Life Alzheimer s Disease QOL-AD [23] dotazník vyplňovaný nemocným i jeho pečovatelem, přičemž hodnoty naměřené u osoby s demencí mají dvojnásobnou váhu. Dotazník má dobrou validitu i reliabilitu, je krátký a stručný, založený na sebeposouzení. Zahrnuje 13 položek týkajících se domény fyzického zdraví, energie, nálady, životní situace, paměti, rodiny, partnerství, přátel, práce v domácnosti, zábavy, peněz, sebe sama a života jako celku. Skóre dosahuje hodnoty od 13 do 52. Dotazník spojuje hodnocení pacienta a jeho pečovatele. Je považován za spolehlivý a validní. b) MMSE známá škála s vysokou validitou a reliabilitou, měří kognitivní funkce (Folstein et al, 1975) c) Clifton Assessment Procedures for the Elderly Behaviour Rating Scale CAPE-BRS [26] měřítko závislosti a chování, se solidní validitou pro lidi s demencí vliv bilancování života na emocionální prožitek metoda analýzy promluv studie zaměřená reminiscenční terapii nástroje pro hodnocení účastníků 151

4 výsledky studie vs teoretické předpoklady vyhodnocení výsledků studie vyhodnocení přínosů reminiscence slabá stránka studie analýza promluv d) Holden Communication Scale [18] nástroj pro měření sociálního chování a komunikace e) General Health Questionnaire GHQ-12 [14] standardizovaný a dobře zavedený nástroj pro měření psychologického stresu. Užívá se hlavně k měření duševního zdraví pečovatelů a vlivu pečování na psychiku. f) Relatives stress scale RS zavedená škála pro měření stresu rodinných pečovatelů (Green et al [37]) Vstupní výsledky významně neodlišovaly experimentální a kontrolní skupinu. Ani rozdíl mezi vstupním a závěrečným měřením nevykazoval statistickou významnost. Zjištěné trendy však byly v souladu se stanovenými hypotézami. Lidé, kteří navštěvovali reminiscenční skupinu, dosahovali v MMSE na konci experimentu (po 20 týdnech) identických výsledků jako na jeho začátku, zatímco lidé v kontrolní skupině měli na konci o téměř 4 body méně. Zlepšilo se také chování a denní aktivity lidí zapojených v reminiscenční skupině a naměřené hodnoty dosahovaly téměř statistické významnosti v poměru k výsledkům kontrolní skupiny. Komunikační dovednosti se zdokonalily v obou skupinách. Kvalita života se v experimentální skupině z pohledu osob s demencí samých téměř nezměnila, v kontrolní skupině se zlepšila. Avšak z pohledu rodinných pečovatelů se kvalita života v kontrolní skupině znatelně zhoršila, zatímco v experimentální skupině zůstala stejná. Rozdíl byl mezi oběma skupinami rodinných pečovatelů. Úroveň pečovatelského stresu se snížila o 18,8 bodů u účastníků reminiscenční skupiny v porovnání s pečovateli z kontrolní skupiny, přičemž rozdíl byl na hranici statistické významnosti. Tento výzkum ukázal, že randomizovaná kontrolní studie zkoumající efekt reminiscenční intervence je možná a žádoucí. Nástroje měření byly přijatelné pro všechny účastníky. Studie měla jenom jedinou slabinu: Výsledky neukázaly signifikantní rozdíl mezi lidmi s demencí a jejich pečovateli, kteří společně navštěvovali reminiscenční skupinu na jedné straně, a podobnou skupinou lidí, kteří měli standardní (obvyklou) péči. Problémem byl také velmi nízký počet respondentů, takže jakákoli interpretace výsledků musí být brána s rezervou. Většina rozdílů mezi skupinami sledovala trendy předpokládané v experimentálních hypotézách, a rozdíly ve výsledcích testu závislosti a chování (CAPE-BRS) a pečovatelského stresu (RS) se blížily významnosti. Pozitivní trendy jsou povzbudivé, je třeba ovšem počítat s tím, že signifikance u malých souborů je problematická a může zde snadno vzniknout chyba II. typu. Výsledky této studie podporují úvahy některých odborníků o tom, že reminiscence stimuluje paměť a plynulost řeči [12,21]. Podporují též domněnky o vlivu reminiscenční intervence na chování [30]. Metodologický problém s definováním toho, co je chápáno jako reminiscence, zde byl částečně vyřešen využitím standardizovaného programu vycházejícího z manuálu projektu Remembering Yesterday, Caring Today [7]. Ten však počítá se zapojením neformálních pečovatelů, což může být kvalitativně zcela odlišná situace v porovnání s reminiscenčními programy určenými pouze pro lidi s demencí, ať ve skupině nebo na individuálním základě. Dalším problémem je identifikace těch aspektů reminiscence, které jsou prospěšné. Pečovatelé v kontrolní skupině hodnotili kvalitu života osoby s demencí jako zhoršenou průměrně o 5 stupňů. Sami lidé s demencí v kontrolní skupině vnímali zlepšení kvality svého života (QoL) průměrně o 5,33 stupňů. Neprokázalo se, že by pobyt ve skupině měl negativní vliv na subjektivní QoL u lidi s demencí. Je rovněž nejasné, proč se QoL v kontrolní skupině zlepšila bez jakékoli intervence, ačkoli klinická zkušenost říká, že QoL se v čase spíše zhoršuje. Lze zvažovat několik možných vysvětlení. Skupina může působit na lidi jako prostředí, ve kterém se cítí bezpečně, kde mohou probírat a poznávat obtížné stránky svého života. Může to být také spojeno se ztrátou vhledu u lidí s demencí v kontrolní skupině, u nichž při druhém měření pokleslo skóre v MMSE. Vzpomínání může mít na lidi s demencí i negativní dopad, protože mohou negativně prožívat to, co se objevilo ve vzpomínce [9]. Studie ukázala, že realizace vědecky rigorózních studií reminiscenčních intervencí je možná. Byly potvrzeny pozitivní trendy podporující prospěšnost těchto intervencí. MO NOSTI VYU ITÍ KVALITATIVNÍCH METOD K HODNOCENÍ EFEKTU REMINISCENÈNÍ TERAPIE Ke kvalitativním analýzám řadíme především analýzy promluv [19] a pozorovací techniky [22,10]. Kvalitativní analýzy ukazují, že účastníci reminiscenčních skupin si vzpomínání ve skupinách užívali, reagovali na podněty; nastaly změny v chování lidé se začali spontánně obracet jeden k druhému, místo aby komunikovali pouze 152

5 s personálem. Poznání, že mají společné zkušenosti a osudy, mělo na členy skupiny pozitivní vliv, vyvolalo v nich potřebu vzájemné podpory a respektu. Přispělo zřejmě též k poklesu negativních emocí [21,15]. Bender et al [3] informují o statisticky významně vyšší úrovni aktivity v reminiscenční skupině u lidí s demencí v porovnání se zapojením v běžných aktivitách na oddělení. Dokonce byl zaznamenán humor u osob, které se jinak už vůbec nezasmály. Důležité bylo také zjištění, že zařazení reminiscenčních aktivit vedlo k významným změnám na straně personálu: Zlepšila se jeho znalost minulosti klientů, byla pozitivně ovlivněna jeho motivace, postoje, spokojenost s prací a celkově se změnilo sociální prostředí v zařízení [2]. Terapeutický účinek reminiscence může být zvýrazněn kreativním ztvárněním vzpomínek v příbězích, básních, kresbách, výtvarných dílech. Bohlemeijer et al [5] v pilotním projektu Hledání smyslu v životě prokázal, že postupy, které u lidí podporují objevování a tvorbu metafor, imaginaci a tvorbu příběhů symbolicky vyjadřujících smysl jejich života, mají mírný vliv na snížení depresivity. Podobný účinek svých reminiscenčních projektů zaznamenala i Schweitzerová, která pracuje s dramatizací vzpomínek a reminiscenčními krabicemi [29]. Výzkum Gerontocentra Praha nazvaný Vliv reminiscenční terapie na zdravotní stav a kvalitu života seniorů žijících v institucích pracuje s hypotézou, že reminiscenční terapie příznivě ovlivní subjektivní zdravotní stav, kognitivní funkce, depresivitu, spotřebu psychofarmak, kvalitu života a sociální integraci seniorů žijících v instituci. Dále se očekává, že začlenění reminiscenční terapie do pravidelných aktivit na oddělení příznivě ovlivní postoje ke stáří, profesionální zátěž a pracovní spokojenost pečovatelů. Design studie je postaven na srovnání výsledků před intervencí a po intervenci u 100 osob, které se účastnily skupinové reminiscenční terapie 1krát týdně po dobu 8 týdnů, a u 100 osob, které touto intervencí neprošly. Reminiscenční skupiny byly vytvořeny náhodným výběrem, randomizace experimentální i kontrolní skupiny byla provedena losováním. Dotazníky měřící postoje ke stáří a pracovní zátěž vyplňují také pracovníci, kteří přímo pečují o osoby zařazené do výzkumu. Výzkum proběhne celkem v 11 domovech důchodců a výsledky budou k dispozici na konci roku Před a po intervenci vyplňují respondenti za pomoci tazatelek baterii dotazníků, které jsou základními instrumenty umožňujícími kvantifikovat vliv reminiscenční terapie na zdravotní stav a kvalitu života seniorů. Jde o tyto základní instrumenty: a) WHOQOL-OLD 33 položek hodnotících spokojenost a kvalitu života v 6 doménách smysly, nezávislost, kontinuita, sociální zapojení, smrt, intimita [11] b) WHOQOL-BREF (WHOQOL Group, 1998) 26 položek spokojenosti a kvality života ve 4 doménách fyzické zdraví, prožívání, sociální vztahy, prostředí + 2 samostatné otázky celková kvalita života a celkové subjektivní zdraví [11] c) AAQ The Attitude to Ageing Questionnaire (Laidlaw, 2006) dotazník postojů ke stáří a stárnutí (38 položek obecné postoje a vlastní zkušenosti respondenta) [38] d) GDS geriatrická škála deprese podle Yesavage (zkrácená verze) [36] e) Sociodemografický dotazník f) MMSE (Folstein et al, 1975) g) ADL (hodnocení sebeobslužných činností podle Barthela, 1965) h) IADL (hodnocení instrumentálních všedních činností, Lawton, 1969) První statistické analýzy našich dat zatím nepřinášejí přesvědčivé výsledky, což odpovídá i zahraničním zkušenostem. Kvantitativní metody jsou doplněny kvalitativními, jako jsou rozhovory s klienty i personálem a videonahrávky reminiscenčních sezení. Rozhovory se členy experimentálních i kontrolních skupin probíhají před intervencí i po ní, řízené rozhovory s personálem v přímé péči na počátku intervence a rozhovory s klíčovými aktéry zapojenými do řešení projektu v daném domově důchodců na závěr práce v projektu. Rozhovory jsou přepisovány a podrobeny analýze. Kvalitativní vhled umožňuje také videozáznam, pořizovaný vždy při posledním sezení reminiscenční skupiny. Konečně je do kvalitativního hodnocení zapojena i lektorka a supervizorka projektu, která podává zprávy ze svých rozhovorů s účastníky vstupního kurzu pro personál domova a ze svých supervizních rozhovorů s reminiscenčními asistentkami. Komplexní obraz o reakcích účastníků projektů získáváme i ze zpětné vazby od reminisiscenčních asistentek a tazatelek (studentek), které vyplňují dotazníky se členy obou skupin respondentů. Předběžné výsledky z výzkumu, a to zejména jeho kvalitativní části, naznačují, že postupně dochází nástroje hodnocení Hledání smyslu v životě pilotní projekt studie probíhající v Gerontocentru Praha dílčí výsledky design soubor metodika 153

6 subjektivní kladné hodnocení přínosu reminiscenční terapie k adaptaci vybraných účastníků na přítomnost ve skupině, rozvíjí se pocit, bezpečí a důvěry. Povolují zábrany a projevují se emoce, setkání probíhá v uvolněné, spontánní atmosféře, zvyšuje se motivace k účasti na skupinových setkáních. Zvyšuje se četnost sociálních kontaktů i mimo skupinová sezení. Reminiscenční asistentky hodnotí intervenci jako nejužitečnější pro osoby, které jsou nejvíce izolované, omezené v soběstačnosti, nekomunikující. Ve skupině začínají mluvit, zvyšuje se jejich sebevědomí. Lidé spolu komunikují, naslouchají jeden druhému, jsou tolerantnější než při jiných aktivitách, neokřikují se, dávají jeden druhému prostor. Do skupiny docházejí i ti, kteří účast zpočátku odmítali. V rozhovorech vyjadřují se svojí účastí ve skupině spokojenost. Nebojí se o svých vzpomínkách mluvit. Nemají pocit, že by neměli možnost promluvit. Vytvoření situace, ve které je možné si zavzpomínat považují za užitečné, a to zejména v zimním období. Oceňují přítomnost někoho z personálu, kdo stimuluje a řídí rozhovor. ZÁVÌR Ačkoli dosavadní výzkum vlivu reminiscenční terapie na kvalitu života a zdravotní stav seniorů nepřináší vždy přesvědčivé výsledky, pokud jde o kvantitativní data, kvalitativní hodnocení jednoznačně naznačuje pozitivní efekt vzpomínání na účastníky skupinových setkání. Výzkumný projekt Gerontologického centra Praha, který bude ukončen v roce 2007, bude jedinečný počtem respondentů, kteří projdou plánovanou intervencí, komplexností použitých metod i jasnou definicí způsobu provedení reminiscenční terapie. Lze očekávat, že přinese hodnotné výsledky, a to i v mezinárodním srovnání. Příspěvek vznikl v rámci projektu podpořeného z grantu IGA MZČR č. NR /2005. LITERATURA 1. Antonovsky A. The salutogenic model as a theory to guide health promotion. Health Promot Int 1996; 11(1): Baines S, Saxby P, Ehlert K. Reality orientation and reminiscence therapy: a controlled cross-over study of elderly confused people. Br J Psychiatry 1987; 151: Bender M, Bauckham P, Norris A. The therapeutic purposes of reminiscence. Thousand Oaks: Sage Publications Bender M. Explorations in Dementia. London: Jassica Kingsley Publishers Ltd Bohlmeijer E, Valenkamp M, Westerhof G et al. Creative reminiscence as an early intervention for depression: results of a pilot project. Aging Ment Health 2005; 9(4): Bornat J. Reminiscence Reviewed. Perspectived, evaluation, achievements. Washington DC: Taylor and Francis Bruce E, Hodgson S, Schweitzer P. Reminiscing with people with dementia: a handbook for carers. London: Age Exchange Butler R. The life review: An interpretation of reminiscence in the aged. Psychiatry 1963; 26: Coleman P. Aging and reminiscence processes. New York: Wiley Cook JB. Reminiscing: how it can help confused nursing home residents. Social casework. J Contemp Soc Work 1984; 2: Dragomirecká E, Bartoňová J. The World Health Organization Quality-of-Life Questionnaire: WHO- QOL-BREF. Psychometric properties and innitial uses of the Czech version. Psychiatrie 2006; 10: Ebersole PP. Establishing reminiscing groups. In: Burnside IM (ed). Working with the elderly: group process and techniques. Boston: Duxbury Press Gibson F. What can reminiscence contribute to people with dementia? In: Bomat J (ed). Reminiscence Rewieved: Evalualtion, Achievements, Perspectives. Buckingham: Open University Press 1994: Goldberg DP. Manual of the general health questionnaire. Slough: NFER/Nelson Goldwasser AN, Auerbach SM, Harkins SW. Cognitive, affective, and behavioral effects of reminiscence group therapy on demented elderly. Int J Hum Dev 1987; 25(3): Head DM, Portnoy S, Woods RT. The impact of reminiscence group in two different settings. Int J Geriatr Psychiatry 1990; 5: Hnilicová H, Bencko V. Kvalita života vymezení pojmu a jeho význam pro medicínu a zdravotnictví. Prakt Lék 2005; 85(11): Holden UP, Woods RT. Pasive aproaches to dementia care. 3. ed. Edingurgh: Chuchill, Livingstone Cheston R. Stories and metaphors: talking about the past in a psychotherapy group for people with dementia. Ageing Soc 1996; 16: Kažmierska K. Konstrukce vyprávění o životní zkušenosti války. Analýza příběhů z polského pohraničí. Biograf 2001; 26: Kiernat JM. The use of life review activity with confused nursing home residents. Am J Occup Ther 1979; 33: Lesser JL, Lazarus LW, Frankel R, Havasy S. Reminiscence group therapy with psychotic geriatric inpatients. Gerontology 1981; 21(3): Logsdon R, Gibbons LE, McCurry SM, Teri L. Quality of life in Alzheimer s disease: Patient and caregiver reports. J Ment Health Aging 1999; 5: Orten JD, Allen M, Cook J. Reminiscence groups with confused nursing centre residents: an experi- 154

7 mental study. Soc Work Health Care 1989; 14 (1): Pasupathi M, Carstensen LL. Age and emotional experience during mutual reminiscing. Psychol Aging 2003; 18(3): Patie AH, Gilleard CT. Clifton assessment procedures for the elderly (CAPE). Sevenoaks: Hodder and Stoughton Sheridan C. Reminiscence: Uncovering a Lifetime of Memories. Forest Knolls: Elder Books Schwietzer P. Reminiscence in Dementia Care. London: Age Exchange Schweitzer P, Trilling A. Making memories Matter. The record of a European Reminiscence Network Project. Kasel: European Reminiscence Network Spector A, Orrell M, Davies S, Woods B. Reminiscence therapy for dementia: a review of the evidence for its effectiveness. The Cochrane Library. Oxford: Update Software Thorgrimsen L, Schweitzer P, Orrell M. Evaluating reminiscence for people with dementia: a pilot study. Arts Psychother 2002; 29: Wang JJ. The comparative effectiveness among institutionalised and non-institucionalized elderly people in Taiwan of reminiscence therapy as a psychological measure. J Nurs Res 2004; 12(3): Woods RT, McKierman F. Evaluating the impact of reminiscence on older people with dementia. In: Haight BK, Webster J (eds). The art and science of reminiscing: theory, research, methods and applications. Washington DC: Taylor and Francis 1995: Woods RT, Portnoy S, Head D, Jones GMM. Reminiscence and life review with persons with dementia: which way forward? In: Jones BMM, Miesen BML (eds). Care-giving in dementia: research and applications. London: Tavistock/Routledge Woods B, Spector A, Jones C et al. Reminiscence therapy for dementia. Cochrane Database Syst Rev 2005; 18(2): CD Sheikg JI, Yesavage JA. Geriatric Depression Scale: Recent evidence and development of a shorter version. Clin Gerontol 1986; 5: Greene JG. et al. Measuring behavioural disturbance of elderly demented patients in the community and its effects on relatives: A factor analytic study. Age Ageing 1982; 11: Laidlaw K et al. The attitude to ageing questionnaire (AAQ): development and psychometric properties. Int J Geriatr Psychiatry 2006; 22: doručeno do redakce přijato k publikaci PHDR. HANA JANEÈKOVÁ, PH.D. 1 MUDR. IVA HOLMEROVÁ, PH.D. 1 MUDR. HANA VAÒKOVÁ 1 MUDR. EVA DRAGOMIRECKÁ 2 1 GERONTOLOGICKÉ CENTRUM, PRAHA 2 PSYCHIATRICKÉ CENTRUM 3. LF UK, PRAHA PHDR. HANA JANEÈKOVÁ, PH.D. (1950) Promovala na filosofické fakultě UK v Praze (1974). Složila atestaci v oboru veřejné zdravotnictví (1994). Na LF UK v Plzni obhájila disertační práci na téma Kvalita života seniorů a možnosti jejího zlepšení prostřednictvím kvality péče a byla jí udělena hodnost Ph.D. (2004). Od promoce působí na Škole veřejného zdravotnictví Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví v Praze ( ). Dále působí na Ústavu lékařské etiky a ošetřovatelství (od 1995), v Gerontologickém centru v Praze (od 2005) a v neziskové organizaci Diakonie (od 1992). Je autorkou několika kapitol v monografiích, např. Programování aktivit, motivování, akceptování a kognitivní rehabilitace (In: Kalvach et al. Geriatria a gerontologie. Grada 2004). Je členkou Masarykovy české sociologické společnosti, České gerontologické a geriatrické společnosti ČLS JEP, je spoluzakladatelkou a místopředsedkyní České alzheimerovské společnosti. 155

A PROJEKT SHELTER V ČR

A PROJEKT SHELTER V ČR DLOUHODOBÁ GERIATRICKÁ PÉČE A PROJEKT SHELTER V ČR Koordinující pracoviště: Geriatrická klinika 1.LF UK a VFN, Praha prof. MUDr. Eva Topinková,, CSc. Eva Červinková NÁKLADY NA SLUŽBY PRO SENIORY V EVROPSKÉM

Více

REMINISCENCE. Práce se vzpomínkami seniorů

REMINISCENCE. Práce se vzpomínkami seniorů REMINISCENCE Práce se vzpomínkami seniorů CÍLE SEMINÁŘE 1. Získat teoretické znalosti o významu vzpomínek pro seniory 2. Získat teoretické znalosti o reminiscenční terapii a jejích metodách 3. Nacvičit

Více

VLIV REMINISCENČNÍ TERAPIE NA KVALITU ŽIVOTA PACIENTŮ V LÉČEBNĚ DLOUHODOBĚ NEMOCNÝCH

VLIV REMINISCENČNÍ TERAPIE NA KVALITU ŽIVOTA PACIENTŮ V LÉČEBNĚ DLOUHODOBĚ NEMOCNÝCH Citace článku: Siverová J, Bužgová R. Influence reminiscence therapy on quality of life patients in the longterm hospital. Ošetřovatelství a porodní asistence. 2014;5(1):21-28. VLIV REMINISCENČNÍ TERAPIE

Více

Doc. MUDr. A. Bartoš, PhD. AD Centrum Národní ústav duševního zdraví (NUDZ), Klecany & Neurologická klinika, UK 3.

Doc. MUDr. A. Bartoš, PhD. AD Centrum Národní ústav duševního zdraví (NUDZ), Klecany & Neurologická klinika, UK 3. Doc. MUDr. A. Bartoš, PhD AD Centrum Národní ústav duševního zdraví (NUDZ), Klecany & Neurologická klinika, UK 3. LF a FNKV, Praha Jak najít hranice mezi stárnutím a Alzheimerovou nemocí? Bartoš, Raisová:

Více

Konference Terénní a nízkoprahové programy 2010

Konference Terénní a nízkoprahové programy 2010 Hodnocení efektivity nízkoprahových programů Jan Morávek, Ph.D. Institut sociologických studií FSV UK Praha Konference Terénní a nízkoprahové programy 2010 Praha 15. 1. 2010 Východiska Své právo na existenci

Více

MUDr. Milena Bretšnajdrová, Ph.D. Prim. MUDr. Zdeněk Záboj. Odd. geriatrie Fakultní nemocnice Olomouc

MUDr. Milena Bretšnajdrová, Ph.D. Prim. MUDr. Zdeněk Záboj. Odd. geriatrie Fakultní nemocnice Olomouc MUDr. Milena Bretšnajdrová, Ph.D. Prim. MUDr. Zdeněk Záboj Odd. geriatrie Fakultní nemocnice Olomouc Neurodegenerativní onemocnění mozku, při kterém dochází k postupné demenci. V patofyziologickém obraze

Více

Komorbidity a kognitivní porucha

Komorbidity a kognitivní porucha Komorbidity a kognitivní porucha jak postupovat v praxi? Tereza Uhrová Psychiatrická klinika Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta a Všeobecná fakultní nemocnice v Praze Kde může být kognitivní

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA Slovo úvodem. Vážení,

VÝROČNÍ ZPRÁVA Slovo úvodem. Vážení, Slovo úvodem Vážení, Reminiscenční centrum, z. s. se Vám jde představit prostřednictvím své první výroční zprávy. Zdálo by se, že se jedná o právní subjekt velmi mladý, zrozený v pozdním létě 2015. To

Více

Projekt Remembering Yesterday, Caring Today Training (RYCTT)

Projekt Remembering Yesterday, Caring Today Training (RYCTT) Projekt Remembering Yesterday, Caring Today Training (RYCTT) 2012-2014 Hodnocení vlivu sociální intervence na kvalitu života seniorů závislých na péči druhé osoby PhDr. Hana Janečková PhD. ETF UK a 3.

Více

Kvalita života. PhDr. Olga Shivairová, Ph.D.

Kvalita života. PhDr. Olga Shivairová, Ph.D. Kvalita života PhDr. Olga Shivairová, Ph.D. Kvalita života obecně Normativní kategorie vyjádření optimální úrovně života Porovnání života se žádoucí úrovní existence Jaká je norma pro konstatování, že

Více

ZKUŠENOSTI S MĚŘENÍM KVALITY ŽIVOTA DOTAZNÍKEM

ZKUŠENOSTI S MĚŘENÍM KVALITY ŽIVOTA DOTAZNÍKEM SESTRA A PACIENT V KLINICKÉM ZKUŠENOSTI S MĚŘENÍM KVALITY ŽIVOTA DOTAZNÍKEM WHOQOL-BREF U VYBRANÝCH SKUPIN PACIENTŮ Experience with measuring the quality of life based on the WHOQOL-BREF questionnaire

Více

Zahajovací konference

Zahajovací konference Zahajovací konference Program CZ11 Public Health Initiatives Iniciativy v oblasti veřejného zdraví Předdefinovaný projekt Vytvoření Systému Ucelené Psychiatrické Rehabilitace (S.U.P.R) a jeho implementace

Více

KONFERENCE Aktuální trendy v péči o lidi s duševním onemocněním dubna 2016

KONFERENCE Aktuální trendy v péči o lidi s duševním onemocněním dubna 2016 KONFERENCE Aktuální trendy v péči o lidi s duševním onemocněním 12. 13. dubna 2016 Konference Aktuální trendy v péči o duševně nemocné, NF-CZ11-BFB-1-053-2016 Podpořeno grantem z Norska. Supported by grant

Více

Informační boom (nejen) ve zdravotnictví - požadavky na vyhledávání relevantních informací na základě principů evidence based medicine

Informační boom (nejen) ve zdravotnictví - požadavky na vyhledávání relevantních informací na základě principů evidence based medicine Informační boom (nejen) ve zdravotnictví - požadavky na vyhledávání relevantních informací na základě principů evidence based medicine Daniel Hodyc 19. 3. 2014 Zdroje informací a jejich vyhledávání Informační

Více

ZAPOJOVÁNÍ PEER KONZULTANTŮ DO SLUŽEB - zkušenosti z projektu. MUDr. Zuzana Foitová

ZAPOJOVÁNÍ PEER KONZULTANTŮ DO SLUŽEB - zkušenosti z projektu. MUDr. Zuzana Foitová ZAPOJOVÁNÍ PEER KONZULTANTŮ DO SLUŽEB - zkušenosti z projektu MUDr. Zuzana Foitová Zotavení znamená žít spokojeně se symptomy nemoci nebo bez nich Peer zkušenost a zotavení Byl jsem tam Já jsem důkaz Roviny

Více

BIOMEDICÍNSKÁ INFORMATIKA A JEJÍ ÚLOHA V PERSONALIZOVANÉ MEDICÍNĚ

BIOMEDICÍNSKÁ INFORMATIKA A JEJÍ ÚLOHA V PERSONALIZOVANÉ MEDICÍNĚ BIOMEDICÍNSKÁ INFORMATIKA A JEJÍ ÚLOHA V PERSONALIZOVANÉ MEDICÍNĚ Petr Lesný 1, Kryštof Slabý 1, Tomáš Holeček 2, Jan Vejvalka 1 1 Fakultní nemocnice v Motole, Praha 2 Fakulta humanitních studií UK, Praha

Více

PhDr. Radka Bužgová, Ph.D. PhDr. Lucie Sikorová, Ph.D. Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita

PhDr. Radka Bužgová, Ph.D. PhDr. Lucie Sikorová, Ph.D. Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita PhDr. Radka Bužgová, Ph.D. PhDr. Lucie Sikorová, Ph.D. Ústav ošetřovatelství a porodní asistence, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita Hodnocení potřeb v paliativní péči K identifikaci priorit, aktuálních

Více

Základní principy psychologické diagnostiky

Základní principy psychologické diagnostiky Základní principy psychologické diagnostiky Psychodiagnostika dětí a mládeže Psychodiagnostika dětí a mládeže, PSY 403 Přednáška 1 Prof. PhDr. I. Čermák,CSc. Obsah přednášky 1. Psychologická diagnostika

Více

Přehled výzkumných metod

Přehled výzkumných metod Přehled výzkumných metod Kateřina Vlčková Přednášky k Základům pedagogické metodologie PdF MU Brno 1 Definice výzkumné metody Výzkumná metoda Obecný metodologický nástroj k získávání a zpracování dat Systematický

Více

Demence výzva a příležitost v dlouhodobé péči

Demence výzva a příležitost v dlouhodobé péči Demence výzva a příležitost v dlouhodobé péči Iva Holmerová Předsedkyně Alzheimer Europe Gerontologické centrum a UK FHS CELLO INTERDEM Dnešní sdělení k demenci a dlouhodobé péči (demence jako průbířský

Více

VYBRANÉ METODY A TESTY PRO ZJIŠŤOVÁNÍ PORUCH KOGNICE

VYBRANÉ METODY A TESTY PRO ZJIŠŤOVÁNÍ PORUCH KOGNICE VYBRANÉ METODY A TESTY PRO ZJIŠŤOVÁNÍ PORUCH KOGNICE Kornélia Cséfalvaiová Abstrakt Věk patří mezi jeden z rizikových faktorů, který ovlivňuje zdravotní stav starých osob. Se stoupajícím věkem se podíl

Více

Téma číslo 5 Základy zkoumání v pedagogice II (metody) Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky

Téma číslo 5 Základy zkoumání v pedagogice II (metody) Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky Téma číslo 5 Základy zkoumání v pedagogice II (metody) Pavel Doulík, Úvod do pedagogiky 1 Teoretická východiska empirického zkoumání pedagogických jevů. Typy výzkumů, jejich různá pojetí. Základní terminologie

Více

PROHLOUBENÍ NABÍDKY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA VŠPJ A SVOŠS V JIHLAVĚ

PROHLOUBENÍ NABÍDKY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA VŠPJ A SVOŠS V JIHLAVĚ Projekt č. CZ.1.07/3.2.09/03.0015 PROHLOUBENÍ NABÍDKY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA VŠPJ A SVOŠS V JIHLAVĚ http://www.vspj.cz/skola/evropske/opvk Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním

Více

Předmět psychologie zdraví

Předmět psychologie zdraví Psychologie zdraví Předmět psychologie zdraví Psychologie zdraví 1. Historie 2. Předmět psychologie zdraví 3. Definice zdraví 4. Přehled teorií zdraví 5. Legislativa Historie Vývoj vědního oboru také ovlivnil

Více

Kamila Marková, Martina Jedlinská, Kristýna Šoukalová. Abstrakt. Abstract. korespondence: kamcamarkova@seznam.cz. roč. 4, č. 1/2013 ISSN 1804-2740

Kamila Marková, Martina Jedlinská, Kristýna Šoukalová. Abstrakt. Abstract. korespondence: kamcamarkova@seznam.cz. roč. 4, č. 1/2013 ISSN 1804-2740 roč. 4, č. 1/2013 VZTAH REMINISCENČNÍCH AKTIVIT A DEPRESIVITY SENIORŮ V INSTITUCIONÁLNÍ PÉČI THE RELATIONSHIP BETWEEN REMINISCENCE ACTIVITIES AND DEPRESSION OF SENIORS IN INSTITUTIONAL CARE Kamila Marková,

Více

TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011

TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 STUDIJNÍ PROGRAM: Ošetřovatelství 53-41-B STUDIJNÍ OBOR: Všeobecná sestra R009 FORMA STUDIA: Prezenční PŘEDMĚT: BEHAVIORÁLNÍ VĚDY 1.

Více

Analýza skutečné potřebnosti služeb pro cílovou skupinu seniorů

Analýza skutečné potřebnosti služeb pro cílovou skupinu seniorů Analýza skutečné potřebnosti služeb pro cílovou skupinu seniorů Zpracovatel: GI projekt o.p.s. Zadavatel: 14.9.2012 1 Cíle projektu Identifikace skutečných potřeb cílové skupiny seniorů v Libereckém kraji

Více

INSTITUT ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ ÚSTAV OŠETŘOVATELSTVÍ VYPSÁNÍ TÉMAT PRO BAKALÁŘSKÉ PRÁCE AKADEMICKÝ ROK : Bakalářský studijního program

INSTITUT ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ ÚSTAV OŠETŘOVATELSTVÍ VYPSÁNÍ TÉMAT PRO BAKALÁŘSKÉ PRÁCE AKADEMICKÝ ROK : Bakalářský studijního program INSTITUT ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ ÚSTAV OŠETŘOVATELSTVÍ VYPSÁNÍ TÉMAT PRO BAKALÁŘSKÉ PRÁCE AKADEMICKÝ ROK : 2009-2010 Bakalářský studijního program OŠETŘOVATELSTVÍ 53-41 - OBOR VŠEOBECNÁ SESTRA prezenční

Více

Příloha č.1. Zjednodušená analýza financování. pro Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb, Liberecký kraj , Aktualizace 2011

Příloha č.1. Zjednodušená analýza financování. pro Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb, Liberecký kraj , Aktualizace 2011 Příloha č.1 Zjednodušená analýza financování pro Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb, Liberecký kraj 2009 2013, Aktualizace 2011 Zjednodušenou analýzou financí sociálních služeb rozumíme sumarizaci

Více

Tabulka č. 3 Národní akční plán pro Alzheimerovu nemoc a další obdobná onemocnění na léta

Tabulka č. 3 Národní akční plán pro Alzheimerovu nemoc a další obdobná onemocnění na léta Tabulka č. 3 Národní akční plán pro Alzheimerovu nemoc a další obdobná onemocnění na léta 2016-2019 Národní akční plán pro Alzheimerovu nemoc a další obdobná onemocnění na léta 2016-2019 Cíl Úkol Termín

Více

Role klinického psychologa v komplexní péči o duševně nemocné. Mgr. Anna Vaněčková (psycholog)

Role klinického psychologa v komplexní péči o duševně nemocné. Mgr. Anna Vaněčková (psycholog) Role klinického psychologa v komplexní péči o duševně nemocné Mgr. Anna Vaněčková (psycholog) 12. 11. 2013 O čem to dnes bude? Co vlastně psycholog v léčebně dělá? Proč děláme vyšetření, v čem se to liší

Více

Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Třebíči

Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Třebíči Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Třebíči Vydala: Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj Zpracovala: Zora Pištěcká http://www.timur.cz 2010 1.

Více

Pilotní kurz lektorů SP CSR

Pilotní kurz lektorů SP CSR Pilotní kurz lektorů SP CSR j Přednášející: doc.phdr.jana Kutnohorská, CSc. Organizace: Ostravská univerzita v Ostravě Název projektu: Sociální pilíř konceptu společenské odpovědnosti (CSR), ve vztahu

Více

Informační výuka v rámci doktorandských studií na Fakultě zdravotnických věd Univerzity Palackého v Olomouci. J. Potomková, J. Marečková, J.

Informační výuka v rámci doktorandských studií na Fakultě zdravotnických věd Univerzity Palackého v Olomouci. J. Potomková, J. Marečková, J. Informační výuka v rámci doktorandských studií na Fakultě zdravotnických věd Univerzity Palackého v Olomouci J. Potomková, J. Marečková, J.Gallo SKIP-KLK : Knihovník učitelem, Praha 7.10.2010 1 Fakulta

Více

Modely inkluzivní praxe v základní škole

Modely inkluzivní praxe v základní škole Modely inkluzivní praxe v základní škole Metodický materiál projektu Modely inkluzivní praxe v základní škole CZ.1.07/1.2.00/14.0125 Základní škola Staňkova 14, Brno 12.11.2012 Integrace Rozdílnost ve

Více

Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě. OECD and the European Commission s report on health in Europe

Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě. OECD and the European Commission s report on health in Europe Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 5. 1. 20 1 Souhrn Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě OECD and the European Commission s report on health

Více

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:

Více

CO BUDE ZNAMENAT REFORMA PRO VZDĚLÁVÁNÍ PSYCHIATRICKÝCH SESTER

CO BUDE ZNAMENAT REFORMA PRO VZDĚLÁVÁNÍ PSYCHIATRICKÝCH SESTER CO BUDE ZNAMENAT REFORMA PRO VZDĚLÁVÁNÍ PSYCHIATRICKÝCH SESTER Mgr. Tomáš Petr, Ph.D. 33.konference sociální psychiatrie, Přerov, 22.11.2014 Obsah Stávající situace Vzdělávání psychiatrických sester Mezinárodní

Více

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov )

Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Trendy v péči o duševně nemocné Komunitní péče Denní stacionáře (DS Karlov ) Psychiatrická klinika VFN a 1.LF UK, Praha MUDr. Martin Černý Seminář: Trendy v péči o duševně nemocné. Komunitní péče. Výbor

Více

Kvalita ošetřovatelské péče. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Kvalita ošetřovatelské péče. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Kvalita ošetřovatelské péče Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Kvalita péče z hlediska N 1 Definována podle toho, co od nás zdravotníků N očekává důležitým ohledem je dg. Nemocného Determinující

Více

SMĚREM K ÚSPĚŠNÉ PROFESNÍ SENIORITĚ NOVÝ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM V ČR

SMĚREM K ÚSPĚŠNÉ PROFESNÍ SENIORITĚ NOVÝ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM V ČR SMĚREM K ÚSPĚŠNÉ PROFESNÍ SENIORITĚ NOVÝ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM V ČR Ilona Štorová KRÁTCE O NÁS POSLÁNÍ napomáhat rozvoji konceptu age managementu v ČR dát širokou publicitu konceptu age managementu, jako

Více

RECENZE PSYCHODIAGNOSTICKÉ METODY

RECENZE PSYCHODIAGNOSTICKÉ METODY RECENZE PSYCHODIAGNOSTICKÉ METODY PSYCHODIAGNOSTIKA DOSPĚLÝCH PSY402 Veronika Machová 372035, Psychologie Garant předmětu: Mgr. Stanislav Ježek, Ph. D. Datum odevzdání: 13. 10. 2014 Fakulta sociálních

Více

SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská

SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská SOCIÁLNÍ PEDAGOGIKA A PORADENSTVÍ: OKRUHY OTÁZEK Státní závěrečná zkouška bakalářská (otázky jsou platné od ledna 2013) I. Základy pedagogiky a sociální pedagogiky 1. Předmět pedagogiky. Systém pedagogických

Více

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové. TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: 8 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Postoj veřejnosti ke konzumaci vybraných návykových látek

Více

Podpora zdravotní gramotnosti prostřednictvím knihoven a informačních systémů

Podpora zdravotní gramotnosti prostřednictvím knihoven a informačních systémů Podpora zdravotní gramotnosti prostřednictvím knihoven a informačních systémů PhDr. Helena Bouzková, NLK PhDr. Eva Lesenková, Ph.D., NLK Ing. Martin Zeman, MZ ČR Proč knihovny? Zdroj: https://www.knihovny.cz

Více

Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě

Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě MUDr. Hana Janatová CSc. Státní zdravotní ústav Státní zdravotní ústav 1 EY 2012 Aktivní a zdravé stárnutí a mezigenerační solidarita Národní strategie podporující pozitivní

Více

KONFERENCE Aktuální trendy v péči o lidi s duševním onemocněním dubna 2016

KONFERENCE Aktuální trendy v péči o lidi s duševním onemocněním dubna 2016 KONFERENCE Aktuální trendy v péči o lidi s duševním onemocněním 12. 13. dubna 2016 Konference Aktuální trendy v péči o duševně nemocné, NF-CZ11-BFB-1-053-2016 Podpořeno grantem z Norska. Supported by grant

Více

Bydlení pro seniory Diskusní setkání časopisu Stavební fórum

Bydlení pro seniory Diskusní setkání časopisu Stavební fórum Bydlení pro seniory Diskusní setkání časopisu Stavební fórum 6. 5. 2010 od 11:00 do 13:00 hodin, Hotel Beránek Petr Wija Odbor sociálních služeb a sociálního začleňování, MPSV Expected increase in senior

Více

Dr. Petr VELETA M.A. tanečník, choreograf a taneční terapeut. Hudba, pohyb a pozitivní komunikace, otevírají dveře do zapomnění

Dr. Petr VELETA M.A. tanečník, choreograf a taneční terapeut. Hudba, pohyb a pozitivní komunikace, otevírají dveře do zapomnění Dobrý den z Prahy Dr. Petr VELETA M.A. tanečník, choreograf a taneční terapeut Hudba, pohyb a pozitivní komunikace, otevírají dveře do zapomnění Taneční a pohybový program pro seniory se specifickými potřebami

Více

Siverová J, Bužgová R. Reminiscence v péči o seniory s demencí

Siverová J, Bužgová R. Reminiscence v péči o seniory s demencí Reminiscence v péči o seniory s demencí souborný článek Jarmila Siverová 1 Radka Bužgová 2 1 Dům sociálních služeb, Městská nemocnice Ostrava 2 Ústav ošetřovatelství a porodní asistence LF OU, Ostrava

Více

SUPERVIZE JAKO NÁSTROJ DUŠEVNÍ HYGIENY U STUDENTŮ SOCIÁLNÍ PRÁCE NA ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ FAKULTĚ JIHOČESKÉ UNIVERZITY V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

SUPERVIZE JAKO NÁSTROJ DUŠEVNÍ HYGIENY U STUDENTŮ SOCIÁLNÍ PRÁCE NA ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ FAKULTĚ JIHOČESKÉ UNIVERZITY V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH SUPERVIZE JAKO NÁSTROJ DUŠEVNÍ HYGIENY U STUDENTŮ SOCIÁLNÍ PRÁCE NA ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ FAKULTĚ JIHOČESKÉ UNIVERZITY V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH DVOŘÁČKOVÁ DAGMAR Zdravotně sociální fakulta, Jihočeská univerzita

Více

Speciální informační služby pro zdravotníky v Národní lékařské knihovně PhDr. Eva Lesenková, Ph.D. Mgr. Adéla Jarolímková, Ph.D.

Speciální informační služby pro zdravotníky v Národní lékařské knihovně PhDr. Eva Lesenková, Ph.D. Mgr. Adéla Jarolímková, Ph.D. Speciální informační služby pro zdravotníky v Národní lékařské knihovně PhDr. Eva Lesenková, Ph.D. Mgr. Adéla Jarolímková, Ph.D. Národní lékařská knihovna Praha specializovaná veřejná knihovna (Knihovní

Více

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM 2013 Dotazníkové šetření u pacientů s roztroušenou sklerózou 1. Cíle a způsob provedení dotazníkového šetření Dotazníkové šetření mezi pacienty

Více

Nemoc jak každá jiná? MUDr. Petr Hejzlar, Péče o duševní zdraví, z.s. Týdny pro duševní zdraví v Hradci Králové

Nemoc jak každá jiná? MUDr. Petr Hejzlar, Péče o duševní zdraví, z.s. Týdny pro duševní zdraví v Hradci Králové Nemoc jak každá jiná? MUDr. Petr Hejzlar, Péče o duševní zdraví, z.s. Týdny pro duševní zdraví v Hradci Králové 3. 10. 2016 Nemoc jako žádná jiná vlivem stigmatizace Stigma je specifický hodnotící proces,

Více

Kvalita života / Quality of life. Mgr. Nina Dvořáková KSGRR 2010 Komunitní studie lokalit

Kvalita života / Quality of life. Mgr. Nina Dvořáková KSGRR 2010 Komunitní studie lokalit Kvalita života / Quality of life Mgr. Nina Dvořáková KSGRR 2010 Komunitní studie lokalit KVALITA ŽIVOTA - synonyma Livability Well-being Sustainability Life satisfaction 2 Definice kvality života I Koncept

Více

Aplikace výsledků European Social Survey a Schwartzových hodnotových orientací v oblasti reklamy

Aplikace výsledků European Social Survey a Schwartzových hodnotových orientací v oblasti reklamy Aplikace výsledků European Social Survey a Schwartzových hodnotových orientací v oblasti reklamy Ing. Ludmila Navrátilová Vysoké učení technické v Brně, Fakulta podnikatelská, Kolejní 4, 612 00 Brno, Česká

Více

Měření vlivu projektu "Kvalita života jako cíl" na kvalitu života uživatelů sociálních služeb: závěrečná zpráva. Jindřich Fejfar a Petr Schý

Měření vlivu projektu Kvalita života jako cíl na kvalitu života uživatelů sociálních služeb: závěrečná zpráva. Jindřich Fejfar a Petr Schý 1 Měření vlivu projektu "Kvalita života jako cíl" na kvalitu života uživatelů sociálních služeb: závěrečná zpráva Jindřich Fejfar a Petr Schý Quip Společnost pro změnu, duben 2011 Základní informace o

Více

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje HOSPICOVÁ PÉČE Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Srpen, 2010 Bc. Höferová Hana HOSPICOVÁ PÉČE Bc. Höferová Hana Hospicová péče Je to forma

Více

Sylabus předmětu: Metodologie kvantitativního výzkumu

Sylabus předmětu: Metodologie kvantitativního výzkumu Sylabus předmětu: Metodologie kvantitativního výzkumu Centrum adiktologie PK VFN 1. lékařská fakulta Univerzita Karlova v Praze Ke Karlovu 11, 120 00 Praha 2 www.adiktologie.cz Název oboru: Číslo předmětu:

Více

Postoje k transformaci ústavní péče. Eva Dragomirecká Katedra sociální práce FF UK 33. konference sociální psychiatrie

Postoje k transformaci ústavní péče. Eva Dragomirecká Katedra sociální práce FF UK 33. konference sociální psychiatrie Postoje k transformaci ústavní péče Eva Dragomirecká Katedra sociální práce FF UK 33. konference sociální psychiatrie 20.-22.11.2014, Přerov Postoje veřejnosti PŘÍNOS vypovídají o skutečných problémech,

Více

Schéma výzkumu listopad 2012

Schéma výzkumu listopad 2012 Schéma výzkumu listopad 2012 A. Výzkum současné praxe NRP v zahraničí Země: Dánsko, Polsko, Velká Británie, Slovensko Téma NRP + sub-témata: služby dostupné náhradní rodině, standardy služeb, získávání

Více

Konference Kvalita Očima Pacientů 2010 Olomouc, 20. dubna 2010

Konference Kvalita Očima Pacientů 2010 Olomouc, 20. dubna 2010 HISTORIE A BUDOUCNOST MĚŘENÍ KVALITY ZDRAVOTNÍCH SLUŽEB PROSTŘEDNICTVÍM SPOKOJENOSTI PACIENTŮ (MUDr. Markéta Hellerová, náměstkyně ministryně zdravotnictví) Konference Kvalita Očima Pacientů 2010 Olomouc,

Více

Projekt EUTOPA-IP. PhDr. Štěpán Vymětal, MV ČR Mgr. Michaela Kvasničková, MV ČR 29/10/2010 ČNV ONK 1

Projekt EUTOPA-IP. PhDr. Štěpán Vymětal, MV ČR Mgr. Michaela Kvasničková, MV ČR 29/10/2010 ČNV ONK 1 Projekt EUTOPA-IP PhDr. Štěpán Vymětal, MV ČR Mgr. Michaela Kvasničková, MV ČR 29/10/2010 ČNV ONK 1 Konference Psychosociální aspekty při zásahu záchranných složek 20.10.2010 Projekt EUTOPA-IP: Evropská

Více

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 8. 2009 40 Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví European

Více

VÝSLEDKY VÝZKUMU ÚVOD ZPRÁVY Z VÝZKUMU. Hana Poštulková. 62 // AULA roč. 19, 03-04/2011

VÝSLEDKY VÝZKUMU ÚVOD ZPRÁVY Z VÝZKUMU. Hana Poštulková. 62 // AULA roč. 19, 03-04/2011 Hana Poštulková V období od 1. října 2010 do 31. listopadu 2010 probíhal na Ekonomické fakultě Vysoké školy báňské Technické univerzity Ostrava výzkum zaměřený na měření spokojenosti uživatelů s Learning

Více

Sociální a zdravotní služby v obcích s rozšířenou působností (ORP)

Sociální a zdravotní služby v obcích s rozšířenou působností (ORP) Sociální a zdravotní služby v obcích s rozšířenou působností (ORP) Červen 2015 / Závěrečná zpráva z výzkumu pro Diakonii ČCE, Institut důstojného stárnutí / STEM/MARK, a.s. Kvantitativní výzkum Obsah Parametry

Více

Vzdělávací agentura REMISVIT,z.ú. ( z. ú. - zapsaný ústav vedený u Městského soudu v Praze, datum zápisu 30.5.2014, spisová značka U42)

Vzdělávací agentura REMISVIT,z.ú. ( z. ú. - zapsaný ústav vedený u Městského soudu v Praze, datum zápisu 30.5.2014, spisová značka U42) Vzdělávací agentura REMISVIT,z.ú. ( z. ú. - zapsaný ústav vedený u Městského soudu v Praze, datum zápisu 30.5.2014, spisová značka U42). Nabízíme vzdělávání v akreditovaných kurzech u MPSV Kontakt: PhDr.

Více

VLIV POUŽITÉ ANESTEZIE NA INCIDENCI POOPERAČNÍ KOGNITIVNÍ DYSFUNKCE. MUDr. Jakub Kletečka KARIM, FN a LF UK Plzeň

VLIV POUŽITÉ ANESTEZIE NA INCIDENCI POOPERAČNÍ KOGNITIVNÍ DYSFUNKCE. MUDr. Jakub Kletečka KARIM, FN a LF UK Plzeň VLIV POUŽITÉ ANESTEZIE NA INCIDENCI POOPERAČNÍ KOGNITIVNÍ DYSFUNKCE MUDr. Jakub Kletečka KARIM, FN a LF UK Plzeň Spoluautoři I. Holečková 2, P. Brenkus 3, P. Honzíková 1, S. Žídek 2, J. Beneš 1 a I. Chytra

Více

Dotazníky. pacientů s Alzheimerovou nemocí. AD Centrum PCP & Neurologická klinika FNKV, 3. LF UK Praha

Dotazníky. pacientů s Alzheimerovou nemocí. AD Centrum PCP & Neurologická klinika FNKV, 3. LF UK Praha Dotazníky k hodnocení soběsta stačnosti pacientů s Alzheimerovou nemocí MUDr. Aleš BARTOŠ,, PhD. AD Centrum PCP & Neurologická klinika FNKV, 3. LF UK Praha Osnova 1) aktivity denního života (zkratka ADL)

Více

ADIKTOLOGIE Otázky ke státním závěrečným zkouškám Student dostává náhodným výběrem 3 otázky, každou z jednoho z následujících tří hlavních okruhů.

ADIKTOLOGIE Otázky ke státním závěrečným zkouškám Student dostává náhodným výběrem 3 otázky, každou z jednoho z následujících tří hlavních okruhů. ADIKTOLOGIE Otázky ke státním závěrečným zkouškám Student dostává náhodným výběrem 3 otázky, každou z jednoho z následujících tří hlavních okruhů. I. okruh: Odborné služby v adiktologii (Rozsah předmětů

Více

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta

JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta ZÁKLADY KOMPLEXNÍHO PSYCHOSOMATICKÉHO PŘÍSTUPU (podpora pro kombinovanou formu studia) PhDr. Ing. Hana Konečná, Ph.D. Cíle předmětu:

Více

Martin Lakomý: Je poskytování péče cestou ke zdravému a smysluplnému stárnutí? , 6. olomoucká sociologická konference

Martin Lakomý: Je poskytování péče cestou ke zdravému a smysluplnému stárnutí? , 6. olomoucká sociologická konference Martin Lakomý: Je poskytování péče cestou ke zdravému a smysluplnému stárnutí? 21. 10. 2016, 6. olomoucká sociologická konference Teoretické pozadí a konflikt dvou přístupů Aktivní stárnutí celá škála

Více

Působení pohybového programu na psychotické klienty s diagnózou schizofrenie.

Působení pohybového programu na psychotické klienty s diagnózou schizofrenie. Působení pohybového programu na psychotické klienty s diagnózou schizofrenie. Mgr.Zdeněk Melichárek Ústav tělesné výchovy Fakulta managementu a ekonomiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně Obhajoba disertační

Více

Age Management, zaměstnanost a pilotní ověření metody Work Ability Index

Age Management, zaměstnanost a pilotní ověření metody Work Ability Index Age Management, zaměstnanost a pilotní ověření metody Work Ability Index Úřad práce ČR Krajská pobočka v Brně RNDr. Jiří Fukan, Ph.D. jiri.fukan@bm.mpsv.cz Národní cíle České republiky v oblasti zaměstnanosti

Více

Téma prezentace. Téma prezentace. Téma prezentace PROŽÍVÁNÍ TECHNIK SKUPINOVÉ PSYCHOTERAPIE MLADISTVÝMI DELIKVENTY

Téma prezentace. Téma prezentace. Téma prezentace PROŽÍVÁNÍ TECHNIK SKUPINOVÉ PSYCHOTERAPIE MLADISTVÝMI DELIKVENTY Téma prezentace PROŽÍVÁNÍ TECHNIK SKUPINOVÉ PSYCHOTERAPIE MLADISTVÝMI DELIKVENTY Téma prezentace Téma prezentace PhDr. Pavel Řezáč (Ratolest Brno, o. s.) Mgr. Kateřina Klečková (Ratolest Brno, o. s.) Obsah:

Více

Lucie Motlová1,2, Eva Dragomirecká2, Filip Španiel2, Pavla Šelepová2

Lucie Motlová1,2, Eva Dragomirecká2, Filip Španiel2, Pavla Šelepová2 Vliv rodinné psychoedukace u schizofrenie na kvalitu života pacientů a jejich příbuzných Family Psychoeducation in Schizophrenia and Quality of Life in Patients and their Relatives Lucie Motlová1,2, Eva

Více

REMINISCENCE. Práce se vzpomínkami seniorů

REMINISCENCE. Práce se vzpomínkami seniorů REMINISCENCE Práce se vzpomínkami seniorů Výběrový seminář JABOK 2014/15 Hana Čížková CÍLE SEMINÁŘE 1. Získat teoretické znalosti o významu vzpomínek pro seniory a o možnostech využití životního příběhu

Více

11/6/2015. Subjektivní kognitivní stížnosti. Stádia preklinické AN. Demence MCI SMC/SCD. 0 bez neuropatologických změn. 1 přítomnost betaamyloidu

11/6/2015. Subjektivní kognitivní stížnosti. Stádia preklinické AN. Demence MCI SMC/SCD. 0 bez neuropatologických změn. 1 přítomnost betaamyloidu Subjektivní stížnosti na paměť Demence Práh demence Martin Vyhnálek Časná stádia MCI mírná kognitivní porucha Klinicky asymptomatické stádium Centrum pro kognitivní poruchy, Neurologická klinika dospělých

Více

Metodologie výzkumu mezigeneračního učení: od otázek k výsledkům

Metodologie výzkumu mezigeneračního učení: od otázek k výsledkům Metodologie výzkumu mezigeneračního učení: od otázek k výsledkům Milada Rabušicová Lenka Kamanová Kateřina Pevná Ústav pedagogických věd, Filozofická fakulta Masarykovy university, Brno Výzkumný projekt

Více

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie Výběr z nových knih 11/2007 psychologie 1. Mé dítě si věří. / Anne Bacus-Lindroth. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 159 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-296-6 dítě; výchova dítěte; strach; úzkost; sebedůvěra;

Více

Subjektivní přístup obyvatel Ostravy ke zdraví v závislosti na životním stylu, socioekonomickém statusu a vzdělání.

Subjektivní přístup obyvatel Ostravy ke zdraví v závislosti na životním stylu, socioekonomickém statusu a vzdělání. Krajská hygienická stanice v Ostravě GRANT IGA MZ ČR č. NJ/6139-3 Subjektivní přístup obyvatel Ostravy ke zdraví v závislosti na životním stylu, socioekonomickém statusu a vzdělání. Šlachtová H., Šplíchalová

Více

Taktilní znakový jazyk pro hluchoslepé a multimédia Bratislava 2007, příspěvek

Taktilní znakový jazyk pro hluchoslepé a multimédia Bratislava 2007, příspěvek Taktilní znakový jazyk pro hluchoslepé a multimédia Bratislava 2007, příspěvek Mgr. Jiří Langer, Ph.D. Katedra speciální pedagogiky PdF UP v Olomouci, ČR Anotace: Příspěvek je zaměřen na problematiku využití

Více

Občané o ekonomické situaci svých domácností

Občané o ekonomické situaci svých domácností eu00 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 0 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Občané o ekonomické situaci svých domácností Technické

Více

OBLASTI NESPOKOJENOSTI SESTER

OBLASTI NESPOKOJENOSTI SESTER OBLASTI NESPOKOJENOSTI SESTER Univerzita J. E. Purkyně, Fakulta zdravotnických studií, Ústí nad Labem PhDr. Hana Plachá Výběr tématu Důvod výběru: Práce v oboru více jak 35 let Zájem o problematiku profese

Více

Ekonomická situace a materiální životní podmínky z pohledu veřejného mínění ve středoevropském srovnání Jan Červenka

Ekonomická situace a materiální životní podmínky z pohledu veřejného mínění ve středoevropském srovnání Jan Červenka Ekonomická situace a materiální životní podmínky z pohledu veřejného mínění ve středoevropském srovnání Jan Červenka V mezinárodní spolupráci na bázi CEORG 1 již několik let probíhají paralelně v České

Více

Analýza komunitní sítě

Analýza komunitní sítě Analýza komunitní sítě Analýza komunitní sítě CNA Community network analysis jak mohou výzkumníci zapojit geografické komunity, aby pro ně mohli navrhnout efektivní sociotechnické systémy či sítě? potenciální

Více

Aktuální trendy a otázky preseniorské edukace

Aktuální trendy a otázky preseniorské edukace Aktuální trendy a otázky preseniorské edukace PhDr. Michal Šerák, Ph.D. Katedra andragogiky a personálního řízení Filozofická fakulta Univerzita Karlova v Praze GERONTAGOGIKA TEORIE UČENÍ A VZDĚLÁVÁNÍ

Více

Hodnocení roku 2016 a očekávání v roce 2017

Hodnocení roku 2016 a očekávání v roce 2017 Hodnocení roku a očekávání v roce 1 0. 12. Zpracováno exkluzivně pro: Metodika výzkumu Velikost vzorku N = respondentů ve věku 1 a více let Termín dotazování. 12. 2. 12. Metoda sběru dat Osobní dotazování

Více

Sociologický výzkum (stručný úvod) Michal Peliš

Sociologický výzkum (stručný úvod) Michal Peliš Sociologický výzkum (stručný úvod) Michal Peliš vědy exaktní X sociální tvrzení deterministického charakteru univerzální platnost experiment prokazování kauzality tvrzení pravděpodobnostního charakteru

Více

Setkání hlavních sester ze států EU 10/2014

Setkání hlavních sester ze států EU 10/2014 Setkání hlavních sester ze států EU 10/2014 Mgr. Veronika Di Cara Schůzka náměstků ošetřovatelství, MZ ČR 25/11/2014 Praha Čtyři kategorie zdravotníků návrh EFN pro rozlišení, sledování a plánování pracovní

Více

Trénink kognitivních funkcí u stárnoucí populace

Trénink kognitivních funkcí u stárnoucí populace Trénink kognitivních funkcí u stárnoucí populace Jiří Lukavský Psychiatrické centrum Praha, Psychologický ústav AV ČR, Praha lukavsky@praha.psu.cas.cz Hana Štěpánková Psychiatrické centrum Praha stepankova@pcp.lf3.cuni.cz

Více

Vzdělávací agentura ( z. ú. - zapsaný ústav vedený u Městského soudu v Praze, datum zápisu , spisová značka U42)

Vzdělávací agentura ( z. ú. - zapsaný ústav vedený u Městského soudu v Praze, datum zápisu , spisová značka U42) REMISVIT,z.ú. Vzdělávací agentura ( z. ú. - zapsaný ústav vedený u Městského soudu v Praze, datum zápisu 30.5.2014, spisová značka U42) Nabízíme vzdělávání v akreditovaných kurzech u MPSV Poznáváme,, na

Více

Využití zakotvené teorie pro výzkum volby školy na úrovni primárního vzdělávání

Využití zakotvené teorie pro výzkum volby školy na úrovni primárního vzdělávání Využití zakotvené teorie pro výzkum volby školy na úrovni primárního vzdělávání Jaroslava Simonová Ústav výzkumu a rozvoje vzdělávání Pedagogická fakulta UK Praha výzkumný projekt Přechod mezi preprimárním

Více

PŘEDMLUVA ÚVOD 13

PŘEDMLUVA ÚVOD 13 / 5 OBSAH PŘEDMLUVA 11 1. ÚVOD 13 1.1 Původ a krátká historie transakční analýzy 13 1.1.1 Berneho kritika a nové myšlenky 13 1.1.2 Vývoj transakční analýzy 14 1.1.3 Transakční analýza dnes 14 1.2 Pohled

Více

REMINISCENCE. Práce se vzpomínkami seniorů

REMINISCENCE. Práce se vzpomínkami seniorů REMINISCENCE Práce se vzpomínkami seniorů Výběrový seminář JABOK 2013/14 Hana Čížková CÍLE SEMINÁŘE 1. Získat teoretické znalosti o významu vzpomínek pro seniory a o možnostech využití životního příběhu

Více

Podpora zdraví v Nemocnici Pelhřimov

Podpora zdraví v Nemocnici Pelhřimov Podpora zdraví v Nemocnici Pelhřimov Mgr. Pavlína Fridrichovská DiS. Koordinátor podpory zdraví Nemocnice Pelhřimov Efektivní strategie podpory zdraví IV. Praha SZÚ 16. 6. 2016 Nemocnice Pelhřimov Nemocnice

Více

Firemní e-learning - bez learningu?

Firemní e-learning - bez learningu? Firemní e-learning - bez learningu? Mgr. Petr Janoch Ústav pedagogických věd FF MU E-learning E + LEARNING Výzkum v Alfa Housing Středně velká firma Různá pracoviště na území ČR Kvalitativní výzkum Rozhovory

Více

Nabízíme vzdělávání v akreditovaných kurzech u MPSV zaměřené na Vaše potřeby a praktické využití.

Nabízíme vzdělávání v akreditovaných kurzech u MPSV zaměřené na Vaše potřeby a praktické využití. Vzdělávací agentura REMISVIT,z.ú. ( z. ú. - zapsaný ústav ústavní rejstřík vedený u Městského soudu v Praze datum zápisu 30.5.2014, Spisová značka U42) Kontakt: PhDr. Jana Kumprechtová Tel.:601381888 E-mail:

Více

Aktuální problémy geografického výzkumu. Prostorové modely chování v urbánním prostředí

Aktuální problémy geografického výzkumu. Prostorové modely chování v urbánním prostředí Aktuální problémy geografického výzkumu Prostorové modely chování v urbánním prostředí Prostorové modely chování v měnícím se urbánním prostředí Po roce 1990 docházelo v ČR k výrazným sociálním, ekonomickým

Více

PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Univerzita Karlova v Praze Fakulta sociálních věd Institut sociologických studií Katedra sociologie PŘEDPOKLÁDANÝ NÁZEV BAKALÁŘSKÉ PRÁCE: PODNIKOVÉ VZDĚLÁVÁNÍ A JEHO VZTAH K MOBILITĚ

Více