VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Ošetřovatelská péče o klienty s MRSA na oddělení ARO/JIP a standardním oddělení

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií Ošetřovatelská péče o klienty s MRSA na oddělení ARO/JIP a standardním oddělení Bakalářská práce Autor: Martina Veselá Vedoucí práce: doc. PhDr. Lada Cetlová, PhD. Jihlava 2014

2

3 Anotace Bakalářská práce je zaměřena na problematiku ošetřovatelské péče o klienty s infekcí MRSA a bariérovou ošetřovatelskou péči. Teoretická část obsahuje charakteristiku onemocnění, rizikové faktory, klinický obraz, diagnostiku a léčbu. Důležitou součástí je ale také legislativa a základy bariérové ošetřovatelské péče. Praktická část se zabývá dodržováním bariérové ošetřovatelské péče v práci všeobecných sester na oddělení ARO/JIP a na standardním oddělení. Součástí je vyhodnocení výzkumu s grafickým znázorněním a slovním komentářem. Cílem bakalářské práce je zjistit dodržování bariérové ošetřovatelské péče u nemocných s MRSA na oddělení ARO/JIP a na standardním oddělení. Klíčová slova Stafylokokové infekce, infekce MRSA, rizikové faktory, léčba, legislativa, bariérová ošetřovatelská péče. Annotation The bachelor work is focused on the nursing care of client s with MRSA infection and barrier nursing care. The theoretical part contains the charakteristics of the disease, the risk factors, clinical presentation, diagnosis and treatment. An important part also the legislation and the basics and barrier nursing. The practical part deals with compliance with barrier nursing in the care of nurses working intensive and standard departments. A graphical and verbal description of the research evaluation is also provided here. The aim of the study is to assess. The compliance with barrier nursing in the care of nurse s working in intensive and standard departments. Keywords Staphylococcal infection s, MRSA infection, risk factors, treatment, legislation, barrier nursing care.

4 Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucí bakalářské práce doc. PhDr. Ladě Cetlové, PhD. za metodickou, pedagogickou a odbornou pomoc. Mé poděkování patří i rodině a příteli za podporu, kterou mi poskytovali po dobu studia. A samozřejmě děkuji personálu Nemocnice Tišnov a Vojenské nemocnice v Brně za účast na dotazníkovém šetření.

5 Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užití své bakalářské práce či poskytnutí licencí k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne Podpis..

6 Obsah 1 Úvod Cíl Hypotézy Teoretická část Stafylokokové infekce Charakteristika onemocnění Rizikové faktory Klinický obraz Impetigo Folikulitida, furunkl, karbunkl Hnisavá hidradenitida Ranné infekce Mastitida Infekce kostí a kloubů Pneumonie Endokarditida Sepse Stafylokoková enterotoxikóza Diagnostika onemocnění Léčba Kontrola a zjišťování výskytu MRSA Vyhláška č. 195/2005 Sb Základní body vyhlášky Bariérová ošetřovatelská péče Bariérová ošetřovací technika Prevence šíření MRSA Hygiena rukou Skríning MRSA Izolace Dekolonizace Zásady ošetřovatelské péče u klientů s MRSA... 23

7 Režimová opatření Praktická část Metodika výzkumné práce Výzkumný soubor Zpracování získaných dat Výsledky výzkumu Diskuze Návrh a doporučení pro praxi Závěr Seznam použité literatury... 46

8 1 Úvod Ve své bakalářské práci se zabývám tématem infekce MRSA. Tato práce je výzkumná. Problematika infekce MRSA a s tím spojeného dodržování bariérové ošetřovatelské péče, je v dnešní době stále více diskutované téma. Je to onemocnění, které přináší velké komplikace pro klienty ale i pro zdravotnický personál. Téma jsem si zvolila proto, že mě zajímá tato problematika a myslím si, že je důležité o něm informovat nejen odborníky, ale i laickou veřejnost. Methicilin rezistentní staphylococcus aureus (MRSA) jsou bakterie, které jsou zodpovědné za celou řadu infekčních onemocnění u člověka i u zvířat. Tato bakterie byla objevena již v roce 1880 skotským chirurgem Alexandrem Ogsonem, který ji objevil v hnisu z otevřených ran. Nezávisle na něm ji popsal také L. Pasteur. Sthapylococcus aureus nejčastěji osídluje kůži a sliznice. Na kůži lze nalézt ve fyziologickém osídlení. Pokud dojde k narušení rovnováhy a podpoře procesu šíření nákazy, vede k manifestaci infekce. V roce 1991 Jacoby a Archer oznámili podezření, že bakterie jsou schopné za určitých podmínek odolávat antibiotikům. Methicilin rezistentní sthapylococcus aureus získal rezistenci ke všem druhům betalaktamových antibiotik včetně Oxacilinu. MRSA je zároveň zařazen mezi velmi nebezpečné původce nozokomiálních nákaz. Tyto nákazy vznikají vždy v příčinné souvislosti s pobytem osob ve zdravotnickém zařízení. Již v roce 1961 byly zjištěny první kmeny methicilinrezistentních stafylokoků. Teprve koncem 70. a začátkem 80. let 20.století se začaly objevovat ve větší míře. Výskyt MRSA je monitorován celoevropským systémem sledování odolnosti mikroorganismů, a to od roku Nejvyšší přítomnost MRSA z pozitivních vzorků Staphylococcus aureus od hospitalizovaných klientů je v USA, a to zhruba 60 % a v Japonsku je to více než 70 %. V Evropských zemích jsou ve výskytu této bakterie velké rozdíly. Zatímco země střední Evropy mají nízký výskyt, nejlepší situace je v Nizozemí, Dánsku a Švédsku, kde se objevuje v méně než 1 %. V zemích západní Evropy je to mezi %. (Škrochová, 2013, Vaverková 2012, Jahoda 2010) Má bakalářská práce je zaměřena na zjištění základních znalostí o tomto onemocnění u všeobecných sester a především zhodnocení dodržování bariérové ošetřovatelské péče. V teoretické části se zabývám krátkou charakteristikou stafylokokových infekcí, základním popisem onemocnění, rizikovými faktory, léčbou a prevencí tohoto 8

9 onemocnění. Poslední důležitou součástí jsou také režimová opatření a základní zásady bariérové ošetřovatelské péče. V dotazníkovém šetření jsem oslovila všeobecné sestry v nemocnici Tišnov a Vojenské nemocnici Brno. Výzkum je prováděn na odděleních ARO/JIP a na standardním interním oddělení. Dotazník slouží ke zjištění dodržování bariérové ošetřovatelské péče u klientů s infekcí MRSA. 1.1 Cíl Zjistit dodržování bariérové ošetřovatelské péče u klientů s MRSA. 1.2 Hypotézy 1. Domnívám se, že 98% všeobecných sester zná původce vzniku infekce MRSA, a při výkonu svého povolání se s takto nakaženým klientem setkali. 2. Předpokládám, že více než 95% všeobecných sester má základní znalosti o infekci MRSA a používání ochranných pomůcek při bariérovém ošetřovacím režimu. 3. Domnívám se, že více než 90% všeobecných sester zná hlavní cíl a zásady bariérové ošetřovatelské péče. 9

10 2 Teoretická část 2.1 Stafylokokové infekce Bakterie, které se řadí do rodu Staphyloccocus jsou grampozitivní nepohyblivé a nesporulující koky. Je pro ně typické, že jsou uspořádané do shluků ve tvaru hroznů. Mohou být také v jednotlivých párech, čtveřicích či krátkých řetízcích. Buněčná stěna stafylokoka je složena ze dvou základních složek. Je to peptidoglykan a kyselina teichoová. Stafylokoky jsou zvýšeně odolné vůči vlivům zevního prostředí. Vydrží vyschnutí a dobře se kultivují v aerobních i anaerobních podmínkách. (Beneš, 2009) Rod Staphylococcus se dělí podle toho, jak je schopný produkovat koagulázu, a to do dvou skupin. První je skupina koaguláza pozitivních stafylokoků. Jejím téměř jediným představitelem je Staphylococcus aureus. Druhá je skupina koaguláza negativních stafylokoků. Do této supiny se řadí více než třicet druhů stafylokoků. Nejvýznamnějším představitelem je Staphylococcus epidermidis. (Beneš, 2009) Infekce, které způsobují stafylokoky jsou endogenní a exogenní. Vstupní branou je nejčastěji porušená kůže nebo sliznice. Staphylococcus je fyziologicky součástí mikroflóry na sliznicích a kůži. Přibližně u % lidí nacházíme symptomatické nosičství. (Beneš, 2009) Při výskytu MRSA ve zdravotnickém zařízení je popisován následující charakter: Sporadický výskyt: vyznačuje se ojedinělými případy bez vzájemné souvislosti. Infekce bývá zavlečena do nemocnice z jiného zdravotnického zařízení nebo z komunity. Epidemický výskyt: vyšší výskyt, než který je obvyklý v daném zdravotnickém zařízení nebo v jeho části. Vyznačuje se tím, že mezi jednotlivými případy existuje vzájemná souvislost. Endemický výskyt: je to trvalá přítomnost MRSA ve zdravotnickém zařízení nebo na některém oddělení. Většinou bývá výsledkem nezvládnutelného epidemického výskytu nebo opakovaného zavlékání z jiných zařízení či komunity. (Göpfertová, 2006, Schindler, 2010) 10

11 2.2 Charakteristika onemocnění Staphylococcus aureus je grampozitivní kok, který je seskupený do hloučků a je odolný vůči nepříznivým vlivům vnějšího prostředí. Tyto bakterie mají výraznou afinitu ke zdravé kůži nebo sliznici. Patří mezi nejčastější příčiny infekčních onemocnění u člověka. Nejčastěji jsou stafylokokem kolonizováni zdravotníci a klienti s určitými onemocněními diabetici, chronicky dialyzovaní, klienti s různými kožními chorobami, klienti s poškozenou imunitou, uživatelé drog a HIV pozitivní lidé. Tento stafylokok je znám jako původce hnisavých onemocnění kůže a podkoží, kostí, mléčné žlázy. Může způsobovat také otitidu, sinusitidu, pneumonii, bakteriální endokarditidu, meningitidu, a nebo sepsi. Infekce je vyvolána především v traumatizovaných a devitalizovaných tkáních a nebo v místech, kde je umístěno cizí těleso (např. kanyla, katétr, endoprotéza). Z místa primárního infekčního ložiska se mohou stafylokoky rozšiřovat hematogenní (krevní) cestou a vytvářet metastatická ložiska. K šíření stafylokoků ve zdravotnických zařízeních nejvíce napomáhají nosiči, kteří jsou asymptomatičtí. Nejzávažnější epidemiologickou formou je nosičství nosní. Mezi další formy nosičství patří kožní, perineální, střevní a nosičství ve vlasové části hlavy. K přenosu infekce nejčastěji dochází přímým kontaktem (rukama zdravotnického personálu) ale i vyšetřovacími pomůckami (fonendoskop, teploměr), přístroji nebo infikovaným aerosolem. Zvláště vysoký je jejich podíl na vzniku nozokomiálních nákaz. Infekce MRSA často vyžaduje prodloužení hospitalizace a dlouhodobé podávání antibiotik. (Kapounová, 2007, Maďar, 2006, s. 136, Staňková, 2008) 11

12 2.3 Rizikové faktory Je uváděno, že asi 1 % klientů přijatých na jednotku intenzivní péče s endemickým výskytem MRSA, je v průběhu hospitalizace tímto patogenem kolonizováno. Je známo, že hlavním vehikulem přenosu jsou kontaminované ruce ošetřujícího personálu. Důsledkem kolonizace pacientů může být vznik infekce způsobené MRSA. (Maďar, 2006, s. 37). Možnost vzniku infekce následující po kolonizaci pacienta MRSA je zvýšená hlavně u některých rizikových skupin nemocných, (např. u těžce nemocných, imunosuprimovaných, dlouhodobě intubovaných a katetrizovaných osob a dále také u nemocných s otevřenými ranami). Do rizikové skupiny se řadí i klienti v léčebnách pro dlouhodobě nemocné a léčebných ústavech. Z těchto důvodů se v nemocničních zařízeních používají různá represivní opatření.(maďar, 2006) Faktory ovlivňující vznik a šíření antimikrobiální rezistence v lůžkových zdravotnických zařízeních: 1 těžké primární onemocnění hospitalizovaných klientů, 2 závažně imunokompromitovaní klienti, 3 užívání nového typu zdravotnického materiálu na invazivní výkony, 4 zvýšený přístup rezistentní mikrobiální flóry od klientů, kteří přichází z komunitního prostředí, 5 snížené dodržování hygienicko epidemiologického režimu na odděleních, 6 nesprávná izolace klientů, 7 zvýšená frekvence indikací antimikrobiální profylaxe, 8 časté použití empirické antimikrobiální terapie, 9 zvýšené užívání antibiotik za určitou časovou jednotku. (Maďar, 2006) Mezi významné rizikové faktory související s kolonizací MRSA patří: 1 mužské pohlaví, 2 věk nad 80 let, 3 hospitalizace klienta v předchozích 6 měsících, 4 periferní cévní onemocnění, 5 kožní ulcerace, 6 léčba steroidy, 7 dermatologická onemocnění, 12

13 8 léčba antibiotiky v předešlých třech měsících. (Maďar, 2006) Rizikové faktory u klientů, kteří byli předtím bezpříznakově kolonizovaní tímto mikroorganismem: 1 hospitalizace na JIP/ARO, 2 užívání tří i více antibiotik, 3 ulcerace na kůži, 4 chirurgické rány a drény, 5 intubace, 6 intravenózní a močová katetrizace. (Maďar, 2006) Prioritní pozornost by měla být věnována prevenci vzniku kolonizace právě u klientů s uvedenými rizikovými faktory, u kterých je největší předpoklad přechodu kolonizace do infekce. Důležitou úlohu hrají také další preventivní opatření, jako je například zabránění vzniku ulcerací na kůži u dlouhodobě hospitalizovaných nebo dodržování zásad asepse při péči o intravenózní a močové katétry. (Maďar, 2006) 13

14 2.4 Klinický obraz Staphylococcus aureus může způsobit řadu různě závažných onemocnění. (Beneš, 2009, s. 198) 1 impetigo, 2 folikulitida, furunkl, karbunkl, 3 hnisavá hidradenitida, 4 hnisavé projevy na kůži, 5 infekce v chirurgických ranách, 6 výrazné zpomalení hojení chronických ran a proleženin, 7 infekce v měkkých tkáních (mastitida), 8 infekce kostí a kloubů, 9 endokarditida, 10 pneumonie, 11 septický stav, 12 stafylokoková enterotoxikóza. (Zouharová, 2011) Impetigo Je nakažlivá kožní infekce, která vzniká pokud se působení stafylokoka omezí pouze na epidermis. Na začátku se vytvoří puchýř o velikosti několika milimetrů až centimetrů. Jeho obsah je vyplněn hnisem. Kryt puchýře je silný, méně napjatý a může vydržet i několik dní. Impetigo je vysoce nakažlivé a dochází snadno k zanesení i na vzdálená místa. Přenáší se poškrábáním nebo kožním kontaktem, a velmi snadno dochází i k přenosu z člověka na člověka. (Beneš, 2009) Folikulitida, furunkl, karbunkl Jsou to infekce vlasového folikulu. U folikulitidy je infekce omezená jen na oblast vlasového kořínku. Furunkl se rozvíjí jako kožní absces. Karbunkl je soustava abscesů, při které dochází k zasažení podkoží. (Beneš, 2009) 14

15 2.4.3 Hnisavá hidradenitida Infekce, která primárně postihuje apokrinní potní žlázy. Vyskytuje se v predilekčních místech jako je podpaží, perianální a perigenitální oblast. Je to onemocnění obvykle chronické. Všechny tyto uvedené infekce mají lokální charakter bez celkových příznaků. Dále uvedené stavy jsou provázeny celkovými příznaky, jako je vzestup tělesné teploty a laboratorních markerů zánětu. (Beneš, 2009) Ranné infekce Jsou řazeny mezi typické infekce měkkých tkání. Dochází ke komplikovanému hojení ran a poměrně častému vzniku abscesů. (Beneš, 2009) Mastitida Infekce prsní žlázy, která se objevuje asi u 1 3% kojících matek. Obvyklý začátek má druhý až třetí den po porodu. Prs je zarudlý a bolestivý, může se vyvinout absces. (Beneš, 2009, s. 199) Infekce kostí a kloubů Vznikají nejčastěji jako následek úrazu a nebo hematogenním zanesením stafylokoků do tkáně. Nejčastějším zástupcem je spondylodiscitida, která postihuje oblast bederní páteře. Její komplikací může být rozvoj purulentní meningitidy, abscesů v páteřním kanálu a nebo abscesů v paravertebrálních svalech. (Beneš, 2009) Pneumonie Tato stafylokoková infekce často nasedá na poškození epitelu dýchacích cest, například po chřipce nebo vdechnutí otravných plynů. Pokud dojde k rozvoji syndromu respiračního selhání, je prognóza onemocnění velice závažná. Mechanismem vzniku pneumonie může být také hematogenní rozsev. Stafylokokové pneumonie jsou často provázeny rozpadem tkáně, vznikem abscesu nebo rozvojem empyému. (Beneš, 2009, s. 199) 15

16 2.4.8 Endokarditida Je řazena mezi nejzávažnější stafylokokové infekce, se smrtelností %. Klinický obraz je charakteristický vysokými horečkami s projevy sepse. Častými komplikacemi jsou embolizace (vmetení krevní sraženiny) do různých orgánů. (Beneš, 2009) Sepse Sepse je častý stav s akutním průběhem a bouřlivými projevy. Často dochází k syndromu multiorgánové dysfunkce. Tento stav vyžaduje intenzivní péči. (Beneš, 2009) Stafylokoková enterotoxikóza Patří mezi alimentární intoxikace. (Beneš, 2009, s. 199) Nejčastěji je zdrojem člověk, který se podílí na přípravě jídla a má na rukou hnisavou afekci (chorobné postižení). Dojde k pomnožení stafylokoka v jídle, který začne produkovat termostabilní enterotoxin. Enterotoxikóza probíhá velmi dramaticky a je provázena zvracením a častými průjmovitými stolicemi. (Beneš, 2009) 2.5 Diagnostika onemocnění Při diagnostice tohoto onemocnění se nejčastěji využívá mikrobiologické vyšetření vzorků. Mezi tyto vzorky patří: 1 výtěr z nosu, 2 stěr z kůže (perineum, třísla, hýždě, axily), 3 stěry z rány, 4 vyšetření moče, 5 vyšetření krve. (Zouharová, 2011) 16

17 2.6 Léčba Z obecného pohledu lze říci, že léčba infekce MRSA je možná. Onemocnění se tedy léčí antibiotiky podle citlivosti a po konzultaci s ATB střediskem. U infekcí rezistentními kmeny MRSA je často vyžadováno používání antibiotik, které jsou dostupné výhradně jen v parenterální formě. K jejich podávání je ale nutné vykonání invazivního zákroku a to zvyšuje riziko infekce v krevním řečišti. Délka této terapie je závislá na typu infekce. Minimální doba léčby je ale 5 dní. Vhodnými antibiotiky jsou tedy oxacilin, cefalosporiny 1. generace a linkosamidy. Aby byla léčba účinná, musí být v indikovaných případech doplněna chirurgickým zákrokem. Je důležité odstranit cizí těleso. Obě složky terapie se obvykle doplňují, do jisté míry se mohou i vzájemně nahradit. (Beneš, 2009, s. 200) V závažných případech je nutná intenzivní nebo resuscitační péče. (Beneš, 2009, Kapounová, 2007) Je také důležité zdůraznit, že Staphylococcus aureus je rezistentní na penicilin. Bakteriální rezistencí rozumíme schopnost bakteriální populace přežít účinek inhibiční koncentrace příslušného antibiotického preparátu. (Jedličková, 2004, str. 7). Bohužel se v současné době stále více objevují kmeny rezistentní k oxacilinu. Tato rezistence se vztahuje na všechna β laktamová antibiotika. MRSA je také velmi často nositelem vícečetné rezistence i na jiná běžně používaná antibiotika, jako je erytromycin, klindamycin, tetracyklin. Z tohoto důvodu infekce MRSA přináší významný léčebný problém. (Beneš 2009, Zouharová, 2011) 17

18 2.7 Kontrola a zjišťování výskytu MRSA Zdravotnické zařízení si sestavuje tým pro kontrolu infekcí. Součástí týmu je podle možností a místních podmínek epidemiolog (hygienik), klinický mikrobiolog a epidemiologické sestry. Dalšími členy mohou být podle typu poskytované péče zdravotnického zařízení zástupci interních a chirurgických oborů, intenzivista a infektolog. Pověřený tým velmi úzce spolupracuje s pověřenými lékaři a sestrami na jednotlivých odděleních a klinikách. (Maďar, 2006) Management zdravotnického zařízení musí být do problematiky uveden, aktivně podporuje vznik týmu pro kontrolu infekcí a především přispívá v realizaci ekonomicky náročných opatření, jako je dostatek kvalifikovaného zdravotnického personálu, prostory pro izolaci klientů, dostatek jednorázových pomůcek a dezinfekčních prostředků. (Maďar, 2006) Činnost týmu je sestavena z mikrobiologického sledování a z úpravy režimových opatření na konkrétní podmínky. Další jeho funkcí je kontrola a vyhodnocování prováděných opatření. Nezbytnou náplní práce je vzdělávání zdravotnického personálu v této problematice, nejčastěji formou přednášek a seminářů. Je důležité, aby tým pravidelně informoval management nemocnice o výsledcích své činnosti. (Zouharová, 2011) 18

19 2.8 Vyhláška č. 195/2005 Sb. Vyhláška je vydána Ministerstvem zdravotnictví ČR. Tato vyhláška upravuje podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění, a dále hygienické požadavky na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče. Ve vyhlášce je podrobně specifikován způsob a rozsah hlášení infekčních onemocnění a nozokomiálních nákaz. Je v ní uveden seznam infekčních onemocnění, při kterých se nařizuje izolace na lůžkových odděleních zdravotnických zařízení nebo léčebných ústavů, a nemocí jejichž léčení je povinné. Upravuje také lékařské prohlídky u fyzických osob, které vykonávají činnosti epidemiologicky závažné, zásady pro odběry biologického materiálu a jeho vyšetření včetně náležitostí žádanky, podmínky příjmu a ošetřování osob ve zdravotnických zařízeních a ústavech sociální péče, úklidový plán prostor zařízení léčebně preventivní péče a ústavů sociální péče. (MZCR, Vyhláška č. 195/2005 Sb. ) Základní body vyhlášky 1 při veškerých ošetřovatelských postupech je nutné dodržovat zásady asepse, dekontaminace pomůcek a prostředí v souladu s platnými předpisy, 2 při práci je nařízené používat předepsané ochranné pomůcky a oděv podle charakteru vykonávané činnosti, 3 před vyšetřením každého klienta je nutné, aby personál provedl mechanické mytí rukou a ruce si otřel do jednorázového materiálu, 4 před parenterálním výkonem, po vyšetření klienta, po kontaktu s biologickým materiálem, použitými pomůckami nebo použitým prádlem se vykonává hygienická dezinfekce rukou, 5 na zakrytí vyšetřovacích stolů a lehátek se používá jednorázový krycí materiál, který je měněn po každém pacientovi, 6 k invazivním výkonům se používají sterilní nástroje a pomůcky, při manipulaci s nimi se řídíme zásadami aseptické manipulace, 7 vysterilizované nástroje a pomůcky se uchovávají ve sterilizačních obalech a dodržuje se vyznačená expirační doba materiálu, 8 jednorázové pomůcky se nesmí používat opakovaně, 9 na pracovišti je zákaz nošení šperků na rukou, zákaz kouření a konzumace potravin a nápojů, 19

20 10 po mimořádné expozici personálu krví pacienta, po poranění a vážné kontaminaci kůže a sliznic se postupuje podle předepsaného metodického pokynu, 11 při výskytu infekčních onemocnění nebo nozokomiálních nákaz se provádí protiepidemická opatření a je nutné hlášení orgánu ochrany veřejného zdraví. (MZCR, Vyhláška 195/2005 Sb. ) 20

21 2.9 Bariérová ošetřovatelská péče Tento pojem znamená zavedení režimových opatření a používání takových postupů, které brání přenosu patogenních mikroorganismů mezi jednotlivými klienty nebo na zdravotnický personál. Povinností všech zdravotnických pracovníků je dodržovat hygienické a protiepidemické zásady. To znamená, že při ošetřování, léčení, operacích a dalších odborných činnostech se řídí dle pravidel bariérové ošetřovací techniky Bariérová ošetřovací technika Tento soubor ošetřovatelských postupů s materiálními, technickými a stavebními opatřeními má za cíl minimalizovat riziko vzniku a šíření nozokomiálních nákaz. 1 stavebně technické a technologické řešení sem se řadí čisté a nečisté zóny, izolační pokoje, operační sály, klimatizace a další, 2 ochranné pomůcky u personálu oděv, ústenky, rukavice, 3 individuální pomůcky pro pacienty, 4 mytí rukou a hygienická dezinfekce rukou, 5 důsledné dodržování režimových opatření a osobní hygiena personálu, 6 předsterilizační příprava a zásady dezinfekce a sterilizace, 7 přesné plánovaní operačních programů. (Černý, 2008, Zouharová, 2001) 21

22 2.10 Prevence šíření MRSA Je dokázáno, že přijetí účinných opatření může značně snížit frekvenci přenosu MRSA. Skríning pacientů na přítomnost MRSA a v případě pozitivního výsledku jejich izolace a dekolonizace, důsledné informování zdravotnického personálu o této problematice a o možných způsobech prevence, včetně edukačních programů zaměřených na správnou hygienu rukou, přinesly pokles výskytu nozokomiálních nákaz, způsobených MRSA až o několik desítek procent. (Maďar, 2006, s. 140) Hygiena rukou Důkladné dodržování hygieny rukou je považováno za nejdůležitější metodu v prevenci přenosu a šíření nozokomiálních nákaz. Je to spojené s tím, že k přenosu MRSA dochází často kontaminovanýma rukama. V prevenci výskytu MRSA je vyžadované mytí a dezinfekce rukou s důrazem na vhodný výběr dezinfekčních prostředků a správnou techniku. (Göpfertová 2006, Maďar 2006 Zeman, 2011) Skríning MRSA Skríning se provádí formou stěrů ze sliznic a kůže. Je cíleně zaměřován na více skupin. 1 na klienty přijímané na JIP/ARO, 2 na klienty, kteří jsou přijímáni z jiného zdravotnického zařízení kde se vyskytuje MRSA, 3 na klienty z oddělení s endemickým výskytem MRSA, 4 na klienty přicházející po dlouhodobé hospitalizaci na jiném oddělení, 5 na klienty s anamnézou většího chirurgického zákroku v posledních pěti letech, 6 na klienty se zjištěnou předcházející MRSA kolonizací. Při nadměrném výskytu MRSA je důležitý i skríning zdravotnického personálu. (Maďar, 2006) Izolace Je velice významnou součástí prvence, aby se zabránilo kontaktu infikovaného klienta s ostatními hospitalizovanými klienty. Klient musí být umístěn na samostatném pokoji až do dosažení jeho dekolonizace. Kultivace biologického materiálu rizikových skupin 22

23 klientů by se měla vykonávat v pravidelných intervalech. (Maďar, 2006, s. 142) Pokud je výsledek kultivace pozitivní, je potřeba uplatňovat zásady izolace po celou dobu hospitalizace klienta. V případe negativního výsledku je nutné ho ověřovat opakovaně. Při příjmu, překladu i propuštění infikovaného klienta je nutné tento údaj zřetelně zaznamenat do zdravotnické dokumentace. (Maďar, 2006) Dekolonizace Výběr dekolonizace je závislý na lokalitě, ve které se MRSA vyskytuje. Vhodnou metodou pro eliminaci kolonizace je aplikace antimikrobních přípravků lokálně na sliznici nebo na kůži. (Maďar, 2006) Zásady ošetřovatelské péče u klientů s MRSA 1. Izolace pacienta na samostatném pokoji vybaveném vlastním hygienickým příslušenstvím. Při větším počtu výskytů MRSA je možná současná izolace (kohortace klientů). Je nutné důsledné zavírání dveří od pokoje. 2. Pokoj musí být viditelně označen nápisem Izolační pokoj. 3. Důvod těchto opatření je nutné vysvětlit klientovi i příbuzným. Klient musí být informován o nutnosti dodržování osobní hygieny a dezinfikování rukou. 4. Intravenózní kanyly nebo i jiná implantovaná zařízení či pomůcky, pokud jsou známky kolonizace, musí být okamžitě odstraněny. 5. Výrazně omezit veškeré překlady a převozy klienta. 6. Při jakémkoliv převozu klienta musí být informován vedoucí lékař pracoviště, na které je klient překládán. Klient musí být oblečen tak, aby se minimalizovala možnost kontaminace prostředí. Po převozu klienta musí být vozík vydezinfikován. 7. Zdravotnická dokumentace klienta musí být trvale umístěna na izolačním pokoji, nevynáší se a veškeré záznamy se provádějí na pokoji. V dokumentaci musí být zřetelně uvedeno, že je klient pozitivní, i pokud byl klient dekolonizován. 8. Pozitivitu klienta je nutné pravidelně monitorovat. 9. Pětidenní dekolonizační protokol pro klienta s MRSA obsahuje: celotělovou dekontaminaci jednou za den, a to včetně vlasů pomocí přípravku s baktericidním účinkem, třikrát za den dekontaminace rizikových sliznic a míst s nejčastějším výskytem MRSA. Rány a kožní defekty asepticky ošetřovat a překrýt. Po ukončení 23

24 pětidenního protokolu a při přetrvávající pozitivitě se protokol opakuje po dvou dnech přerušení. 10. Klient po zjištění negativního výsledku podléhá i nadále izolačnímu režimu do dalších dvou negativních vyšetření. Musí být celkem tři negativní vyšetření po třech až čtyřech dnech. 11. Klient infikovaný nebo kolonizovaný MRSA byl měla být ihned propuštěn do domácí péče, pokud to umožňuje jeho zdravotní stav. I v domácím léčení platí pro klienta podobné zásady jako při hospitalizaci. Informace o nosičství je důležité zaznamenat do lékařské zprávy. 12. Po propuštění nebo překladu klienta z izolačního pokoje se vykoná závěrečná dekontaminace a dezinfekce ploch, předmětů,pomůcek a přístrojů. Nutností je i dezinfekce lůžka, matrace, přikrývky i polštáře. 13. Po závěrečné dezinfekci je pokoj 24 hodin uzavřený. 14. Jsou odebírány vzorky na mikrobiologické vyšetření z kritických míst na pokoji. Pokoj může být znovu otevřen až po vyhovujících výsledcích vyšetření. (Kapounová 2007, Maďar 2006) Režimová opatření 1. Velice důležité je důsledné využívání bariérového ošetřovacího režimu. 2. Při veškerých provozních, ošetřovacích, diagnostických a léčebných úkonech používat materiál, pomůcky, nástroje, přístroje a monitory vyhrazené pouze pro izolační pokoj. 3. Omezit pohyb nadbytečných osob, jako jsou studenti a jiní, na izolačním pokoji. 4. Zdravotnický personál si vždy při každém vstupu na izolační pokoj obléká ochranný plášť, čepici i ústenku. Pracuje se výhradně v rukavicích. Při ošetřování klienta se používá jednorázová ochranná zástěra. Po ukončení návštěvy pokoje se vše odloží do vyčleněného koše na izolačním pokoji a přímo v pokoji se také provede hygienická dezinfekce rukou. 5. V případě plánovaného operačního výkonu se klient zařazuje do programu jako poslední. 6. Režim na izolačním pokoji je uveden v Domácím řádu. Zvláštní pozornost je kladena na osobní hygienu a omezení vzájemného kontaktu klientů. Návštěvy musí 24

25 být s tímto režimem seznámeny a musí také používat jednorázový ochranný oděv a rukavice. 7. Při každém převazu rány nebo jiného kožního poškození je nutné používat pevné antiseptické krytí. 8. Při ošetřovatelských výkonech, jako je výměna katétrů, kanyl, infuzních setů, je třeba dodržovat zásady asepse. Je nutností dbát na důkladnou fixaci kanyl a katétrů. Veškerý použitý materiál se ihned odkládá do koše označeného jako infekční odpad, který se po naplnění, nebo minimálně jedenkrát denně odstraňuje a likviduje spálením. 9. S osobním i ložním prádlem manipulujeme jako s infekčním materiálem a používá se jednorázová zástěra a rukavice. Použité prádlo se odkládá do označených igelitových pytlů. 10. Každý den se provádí dezinfekce osobních pomůcek (hřeben, zubní kartáček příbor a další). 11. Třikrát denně se provádí úklid. Důležitá je dezinfekce podlah, umyvadla a WC. Pracovníci provádějící úklid jsou poučeni o mimořádném režimu a správné manipulaci s odpadem. (Maďar 2006) 25

26 3 Praktická část 3.1 Metodika výzkumné práce Výzkumná práce byla uskutečněna jako kvantitativní studie s použitím techniky dotazníkového šetření. Dotazník byl složen ze 13 otázek, z nichž všechny byly formulované jako uzavřené. Začátek dotazníku obsahoval základní informace ohledně typu pracoviště, nejvyššího dosaženého vzdělání, pracovní pozice a počtu let praxe. Otázky dávaly respondentům na výběr z 2-5 variant. Dotazník byl určen pro všeobecné sestry na oddělení ARO/JIP a na standardním interním oddělení. Dotazník byl zaměřen na základní znalosti o infekci MRSA u ošetřovatelského personálu a znalosti o bariérové ošetřovatelské péči. Dotazník byl sestaven v návaznosti na stanovené cíle a hypotézy. Cílem výzkumné práce bylo, zjistit dodržování bariérové ošetřovatelské péče na oddělení ARO/JIP a na standardním oddělení. Hypotéza č. 1 se týkala otázek 5 a 6. Hypotéza č. 2 otázek 5-9. Hypotéza č. 3 otázek Výzkumný soubor Výzkumný soubor byl tvořen všeobecnými sestrami, které pracují na oddělení ARO/JIP a na standardním oddělení. Celkem bylo rozdáno 110 dotazníků a nazpět se vrátilo 100 vyplněných dotazníků, to znamená, že celková návratnost činila 91 %. Výzkum probíhal v nemocnici Tišnov a ve Vojenské nemocnici v Brně na oddělení ARO/JIP a na standardním oddělení. Výzkum probíhal od září 2013 do listopadu Všichni účastníci byli seznámeni se způsobem vyplnění daného dotazníku. 3.3 Zpracování získaných dat Získaná data byla zpracovávána prostřednictvím počítačového programu Microsoft Office Word 2007 pro psaný text a Microsoft Office Excel 2007 pro grafické znázornění tabulek a grafů. Získaná data jsou zpracována do dvou tabulek v absolutních a relativních četnostech. Pro otázku č. 1 jsou zpracovány tabulky pro jednotlivá oddělení. Pro otázky č jsou zpracovány sloupcové grafy. 26

27 3.4 Výsledky výzkumu Tabulka 1 oddělení, na kterém respondent pracuje (ARO/JIP) Odpověď Otázka č Celkem [-] [%] [-] [%] [-] [%] [-] [%] [-] [%] [-] [%] Tabulka 1 zobrazuje výsledky jednotlivých otázek. Ke každé otázce jsou uvedeny možnosti odpovědí a počet odpovídajících respondentů v absolutních a relativních četnostech pro oddělení ARO/JIP. Dále z tabulky vyplývá, že celkový počet respondentů, kteří vyplňovali dotazník, je 50 (100 %). 27

28 Tabulka 2 oddělení, kde respondent pracuje (standardní oddělení) Odpověď Otázka č Celkem [-] [%] [-] [%] [-] [%] [-] [%] [-] [%] [-] [%] Tabulka 2 znázorňuje výsledky všech uvedených otázek v dotazníku. U každé otázky jsou uvedeny možnosti odpovědí s počtem odpovídajících respondentů v absolutních a relativních četnostech pro standardní oddělení. Rovněž z tabulky vyplývá celkový počet respondentů pracujících na standardním oddělení. Celkový počet respondentů činil 50 (100 %). 28

29 [%] ARO/JIP standardní oddělení odpověď Graf 2 Jaké je vaše nejvyšší dosažené vzdělání Na oddělení ARO/JIP má 10 respondentů (20 % ) pouze střední zdravotnické vzdělání. 19 respondentů (38 %) absolvovalo vyšší zdravotnické vzdělání. A posledních 21 respondentů (42 %) získalo vysokoškolské vzdělání. Na standardním oddělení má 24 dotazovaných (48 %) vystudovanou střední zdravotnickou školu. 22 dotazovaných (44 %) absolvovalo vyšší zdravotnickou školu. Zbývající 4 respondenti (8 %) vystudovali vysokou školu. 29

30 [%] ARO/JIP standardní oddělení odpověď Graf 3 jaká je vaše pracovní pozice Na oddělení ARO/JIP je 50 tedy (100 %) oslovených respondentů na pozici všeobecných sester. Z tabulky číslo 1 také vyplývá, že většina sester na tomto oddělní má vysokoškolské vzdělání. Na standardním oddělení je rovněž 50 (100 %) dotázaných respondentů na pozici všeobecné sestry. 30

31 [%] ARO/JIP standardní oddělení odpověď Graf 4 jak dlouho pracujete v oboru Na oddělení ARO/JIP 6 respondentů (12 %) je v praxi méně než 1 rok, 18 respondentů (36 %) je na této pozici 1-5 let, 13 respondentů (26 %) pracuje v oboru 6-10 let, 11 respondentů (22 %) vykonává povolání všeobecné sestry let a 2 respondenti (4 %) jsou na oddělení zaměstnáni více než 20 let. Na standardním oddělení jsou 4 respondenti (8 %) v oboru zaměstnáni méně než 1 rok, 23 respondentů (46 %) pracuje v oboru 1-5let, 13 respondentů (26 %) vykonává povolání všeobecné sestry 6-10 let, 9 respondentů (18 %) pracuje v oboru let a 1 respondent (2 %) je zaměstnán déle než 20 let. 31

32 [%] ARO/JIP standardní oddělení odpověď Graf 5 Jaká je příčina vzniku infekce MRSA Na oddělení ARO/JIP odpověděl 1 respondent (2 %) nesprávně, že příčinou vzniku infekce MRSA je alfa hemolytický streptokok. 49 respondentů ( 99 %) odpovědělo na tuto otázku správně a to, že příčinou vzniku tohoto onemocnění je staphylococcus aureus. Na standardním oddělení odpovědělo všech 50 respondentů (100 %) na tuto otázku správně. Všichni dotázaní respondenti odpověděli, že příčinou infekce je staphylococcus aureus. 32

33 [%] ARO/JIP standardní oddělení odpověď Graf 6 Setkala jste se při své práci s klientem s infekcí MRSA Na oddělení ARO/JIP odpovědělo 48 respondentů (96 %), že se po dobu výkonu svého povolání alespoň jednou s klientem s infekcí MRSA setkali. Pouze 2 respondenti (4 %) odpověděli, že se po celou dobu své práce v nemocnici nesetkali s klientem s infekcí MRSA. Na standardním oddělení odpovědělo všech 50 respondentů tedy (100 %) shodně, že se po dobu své praxe v nemocnici s klientem s infekcí MRSA setkali. 33

34 [%] ARO/JIP standardní oddělení odpověď Graf 7 Používala jste při ošetřování klienta ochranné pomůcky Na oddělení ARO/JIP odpovědělo 48 respondentů (96 %), že při jakémkoliv styku s klientem s infekcí MRSA používali vždy všechny předepsané ochranné pomůcky. Na stejnou otázku 2 respondenti (4 %) neuvedli žádnou odpověď. Na standardním oddělení odpovědělo všech dotázaných 50 respondentů (100 %), že postupovali podle zásad bariérové ošetřovatelské péče a při ošetřování klienta používali vždy veškeré ochranné pomůcky. 34

35 [%] ARO/JIP standardní oddělení odpověď Graf 8 Co patří mezi ochranné pomůcky Na oddělení ARO/JIP odpovědělo 50 respondentů (100 %), že mezi ochranné pomůcky patří ochranný oděv i ústenka. 49 respondentů (98 %) odpovědělo na odpověď 2, že k ochranným pomůckám patří také rukavice. Žádný respondent neuvedl odpověď 3, která zněla ochranná obuv. Na standardním oddělení 47 respondentů (94 %) odpovědělo správně, že mezi ochranné pomůcky patří ochranný oděv a ústenka. 47 respondentů ( 94%) uvedlo pro mě očekávaně správně, že nezbytně do těchto pomůcek patří rukavice. Dotázaní 3 respondenti (6 %) odpovědělo na tuto otázku chybně, že do ochranných pomůcek patří i ochranná obuv. 35

36 [%] ARO/JIP standardní oddělení odpověď Graf 9 Byla u klienta prováděna bariérová ošetřovatelská péče Na oddělení ARO/JIP odpovědělo 48 respondentů (96 %), že u všech ošetřovaných klientů s infekcí MRSA byla vždy prováděna komplexní bariérová ošetřovatelská péče. Na tuto otázku pouze 2 respondenti (4 %) neuvedli žádnou odpověď. Na standardním oddělení odpovědělo 49 respondentů (98 %) shodně, že bariérová ošetřovatelská péče byla dodržována u každého klienta nakaženého infekcí MRSA. Žádný z respondentů neuvedl, že bariérová ošetřovatelská péče nebyla dodržovaná. Pouze 1 respondent (2 %) v dotazníku uvedl, že neví jestli byla bariérová ošetřovatelská péče dodržována vždy při ošetřování klienta. 36

37 [%] ARO/JIP standardní oddělení odpověď Graf 10 Co patří do hlavních zásad bariérové ošetřovatelské péče Na oddělení ARO/JIP odpovědělo 48 respondentů (96 %) odpovědělo správně, že do těchto zásad patří to, že každý klient má své individuální pomůcky, jako je například teploměr nebo příbor. 49 respondentů (98 %) odpovědělo, že do těchto zásad patří také pravidelné mytí a dezinfekce rukou, jak před kontaktem s klientem, tak i po kontaktu s klientem. A 47 respondentů (94 %) uvedlo odpověď, že do zásad samozřejmě také patří používání ochranných pracovních pomůcek a oděvu. Na standardním oddělení odpovědělo 50 respondentů (100 %) správně, že do zásad bariérové ošetřovatelské péče patří individuální pomůcky pro takto infekčního klienta. Shodně také odpovědělo 50 respondentů (100 %), že tam patří důkladné mytí a dezinfekce rukou před každým kontaktem s klientem i po něm. Všech 50 respondentů (100 %) také správně uvedlo, že do bariérové ošetřovatelské péče patří používání ochranných pomůcek. 37

38 [%] ARO/JIP standardní oddělení odpověď Graf 11 jaký je hlavní cíl bariérové ošetřovatelské péče Na oddělení ARO/JIP odpovědělo 50 respondentů (100 %)správně, že hlavním cílem bariérové ošetřovatelské péče je prevence rozšíření infekce mezi klienty. Žádný respondent neuvedl chybnou odpověď, že cílem je prevence vzniku onkologických onemocnění. Na standardním oddělení odpovědělo všech 50 respondentů (100 %) taktéž stejně, že hlavním cílem bariérové ošetřovatelské péče je prevence rozšíření infekce mezi jednotlivými hospitalizovanými klienty. 38

39 [%] ARO/JIP standardní oddělení odpověď Graf 12 Kdo musí dodržovat bariérovou ošetřovatelskou péči Na oddělení ARO/JIP odpovědělo správně všech 50 respondentů (100 %), že bariérovou ošetřovatelskou péči musí dodržovat veškerý personál na ošetřovací jednotce. Odpověď na tuto otázku se nelišila ani na standardním oddělení. 50 respondentů (100 %) odpovědělo také správně, že dodržování pravidel bariérové ošetřovatelské péče je povinné pro veškerý zdravotnický personál. 39

40 [%] ARO/JIP standardní oddělení odpověď Graf 13 Kde získáváte informace o bariérové ošetřovatelské péči Na oddělení ARO/JIP odpovědělo 36 respondentů (72 %), že potřebné informace o bariérové ošetřovatelské péči získávají prostřednictvím odborných časopisů. 30 respondentů (60 %) odpovědělo, že nečastěji tyto informace získávají na internetu a 41 respondentů (82 %) se shodlo na odpovědi, že informace o této problematice získávají na odborných školeních a seminářích. Na standardním oddělení odpovědělo 22 respondentů (44 %) rovněž, že tyto informace získávají z odborných časopisů. 29 respondentů (58 %) odpovědělo, že nejčastěji pro vyhledávání těchto informací volí internetové zdroje a 47 respondentů (94 %) odpovědělo, že informace získávají na seminářích a školeních. 40

41 4 Diskuze Při rozdávání dotazníků jsem se od některých sester setkala s negativní reakcí na moji žádost o vyplnění dotazníků. Přesto z distribuovaných 110 dotazníků jsem vybrala 100 vyplněných dotazníků zpět. Vyhodnocení hypotéz Hypotéza číslo 1 V hypotéze číslo 1 jsem se domnívala, že 98 % sester zná původce vzniku infekce MRSA a při výkonu svého povolání se s takto nakaženým pacientem setkali. K uvedené hypotéze se vztahovali otázky číslo 5, 6. Při vyhodnocování otázky číslo 5, zda znají příčinu vzniku infekce MRSA jsem zhodnotila, že 98 % sester na oddělení intenzivní péče označilo za původce MRSA staphylococcus aureus. Zbývající 2 % respondentů uvedlo za původce alfa hemolytický streptokok. 100 % dotázaných na standardním oddělení samozřejmě shodně uvedlo staphylococcus aureus. Z této otázky je jednoznačné, že všeobecné sestry, jak na oddělení intenzivní péče, tak na standardní ošetřovací jednotce znají hlavní příčinu vzniku MRSA. V otázce číslo 6 jsem zjišťovala, zda se sestry při své práci setkali s klientem s MRSA. Na oddělení ARO/JIP, 96 % sester ošetřovalo klienta s MRSA v rámci své praxe. Ostatní 4 % sester uvedli, že se s pacientem s MRSA při výkonu svého povolání nesetkali. 100 % sester ze standardního interního oddělení už alespoň jednou pečovali o klienta s MRSA. Z tohoto výsledku vyplývá, že většina sester si je jistá příčinou vzniku a mají zkušenosti s ošetřováním klienta s MRSA. Moje hypotéza se tedy potvrdila. Ve srovnání s výzkumem Martákové (2012) je zřejmé, že více než polovina jejích respondentů se už s pojmem MRSA setkali. Rovněž stojí za zmínění, že 82 % respondentů tohoto výzkumu má základní vědomosti o tom, že původcem této infekce je staphylococcus aureus. Hypotéza číslo 2 V této hypotéze jsem předpokládala, že více než 95 % všeobecných sester má základní znalosti o infekci MRSA a používání ochranných pomůcek při bariérovém ošetřovacím režimu. K hypotéze se vztahovaly otázky 7, 8, 9. 41

42 V otázce číslo 7 mě zajímalo jestli sestry při ošetřovaní klienta s MRSA používali ochranné pomůcky. Podle mých předpokladů na oddělení intenzivní péče, 96 % sester potvrdilo, že při péči o klienta používali veškeré ochranné pomůcky. 4 % respondentů na uvedenou otázku neodpověděli. Na interním oddělení 100 % sester označilo, že používali všechny předepsané ochranné pomůcky. V souvislosti s touto otázkou jsem v otázce číslo 8 zjišťovala, jestli sestry umí popsat co patří mezi ochranné pomůcky. 100 % sester na ARO/JIP uvedlo, že mezi ochranné pomůcky patří ochranný oděv a ústenka a 98 % sester samozřejmě dodalo, že důležitou součástí jsou především rukavice. Na standardní jednotce odpovědělo 94 % dotázaných, že do těchto pomůcek patří ochranný oděv a ústenka. 94 % sester k tomu uvedlo odpověď, že mezi hlavní ochranné pomůcky patří rukavice. U otázky číslo 9 jsem zjišťovala zda u tohoto klienta byla prováděna komplexní bariérová ošetřovatelská péče. Z výsledků vyplývá, že na oddělení intenzivní péče 96 % sester uvedlo odpověď, že byla dodržovaná veškerá pravidla bariérové ošetřovatelské péče. 4 % respondentů na tuto otázku neuvedlo žádnou odpověď. Na standardním oddělení označilo 98 % sester, že při ošetřování klienta využívali bariérovou ošetřovací techniku. 2 % respondentů nevědělo, jestli byla péče prováděna podle pravidel bariérového ošetřovacího režimu. Porovnáním mých výsledků s výzkumem Lavičkové (2011), jež uváděla v otázce, co patří pod pojem bariérová ošetřovatelská péče vyplývá, že 96,5 % respondentů na oddělení intenzivní péče udávalo, že je bariérový režim na jejich oddělení velmi dodržovaný. Na standardním interním oddělení 89,5 % sester bylo seznámeno s pojmem bariérové ošetřovatelské péče, a tato péče se dodržovala. Z hypotézy číslo 2 tedy vychází, že se mé předpoklady potvrdily. Z výsledků je patrné, že více než 95 % sester má základní znalosti o této infekci a bariérové ošetřovatelské péči. Hypotéza číslo 3 Stanovila jsem si hypotézu, ve které se domnívám, že více než 90 % všeobecných sester zná hlavní cíl a zásady bariérové ošetřovatelské péče. Ke stanovené hypotéze se vztahovaly otázky číslo 10, 11, 12, 13. V otázce číslo 10 jsem zjišťovala, co patří do hlavních zásad bariérové ošetřovatelské péče. Zde byla možnost uvést více správných odpovědí. 96 % sester na oddělení ARO/JIP udalo odpověď, že mezi jednu z hlavních zásad bariérové ošetřovatelské péče patří, že klient má své individuální pomůcky. 96 % sester také uvedlo, že další důležitou 42

43 zásadou je pravidelné mytí a dezinfekce rukou. 94 % sester nezapomnělo na zásadu používání ochranných pomůcek a oděvu. Z respondentů standardního oddělení 100 % sester označilo jako zásadu této péče, aby klient měl své individuální pomůcky. Podle mých očekávání také 100 % respondentů uvedlo jako hlavní zásadu mytí a dezinfekci rukou. Důležité je také, že 100 % sester zařazuje do zásad i používání ochranných pomůcek a ochranného oděvu. Otázka číslo 11 se týkala hlavního cíle bariérové ošetřovatelské péče na oddělení ARO/JIP 100 % sester uvedlo správně, že hlavním cílem této péče je prevence rozšíření infekce mezi klienty. Na standardním oddělení také 100 % sester vybralo shodný hlavní cíl, že je nutné touto péčí zamezit rozšíření infekce mezi klienty a s tím souvisejícího vzniku nozokomiální nákazy. Na otázku číslo 12, kdo musí dodržovat bariérovou ošetřovatelskou péči, na oddělení ARO/JIP, odpovědělo 100 % sester, že tento režim musí dodržovat veškerý zdravotnický personál. Na standardním oddělení uvedlo 100 % respondentů, že je nutné, aby tento systém dodržoval veškerý zdravotnický personál. Otázka číslo 13 mapovala, kde sestry získávají informace o bariérové ošetřovatelské péči. U této otázky bylo možné uvést více odpovědí. Při vyhodnocování otázky mě velice zaujalo, že dohromady 58 % sester využívá k získávání informací odborné časopisy. Na otázku, zda k získávání informací používají internet, odpovědělo 59 % sester. 88 % respondentů k uvedeným zdrojům také přidává účast na odborných školeních a seminářích. Závěrem bych chtěla zhodnotit, že hypotéza číslo 3 se potvrdila. Nejdůležitější je, že většina sester, a to více než 90 % zná hlavní zásady a cíl bariérové ošetřovatelské péče, jak na oddělení intenzivní péče, tak na standardním oddělení. Významné je také to, že se v této problematice dále vzdělávají. Z výzkumu Lavičkové (2011) je patrné, že 79,5 % respondentů na oddělení ARO/JIP uvedlo správně veškeré ochranné pomůcky, které se používají při bariérové ošetřovatelské technice. Na standardním interním oddělení to bylo 55,5 % respondentů. (Martáková, 2012, Lavičková, 2012) 43

44 4. 1 Návrh a doporučení pro praxi Onemocnění MRSA je velice závažné a stává se stále větším ošetřovatelským i medicínským problémem. Je to velice obávaná komplikace. A to především proto, že je to infekce kterou způsobuje bakterie staphylococcus aureus, která je methicilin rezistentní. Původcem této infekce je Staphylococcus aureus, který je odolný proti většině antibiotik. Z tohoto důvodu je léčba MRSA velmi komplikovaná, dlouhodobá a nákladná. Tato infekce se nejvíce vyskytuje na odděleních interních, chirurgických, oddělení dlouhodobě nemocných a jednotkách intenzivní péče. Na každém oddělení by měl být vypracovaný standard pro správné provádění bariérové ošetřovatelské péče a měla by být kontrolovaná kvalita poskytované péče. Veškerý ošetřující personál by měl být na toto téma v rámci odborných školení a seminářů dostatečně proškolený V rámci organizace ošetřovatelské péče by také na oddělení měl být vyhrazen izolační pokoj pro takto infekční pacienty. Důležité je, aby klient měl své individuální pomůcky, používal je, a aby tyto pomůcky byly správně označené. Ošetřující personál by měl k ošetřování klienta používat výhradně jednorázové ochranné pomůcky a dodržovat zásady dezinfekce sterilizace. Velmi důležité je také správně provádět a dodržovat hygienu rukou. 44

45 5 Závěr Bakalářská práce zjišťuje dodržování bariérové ošetřovatelské péče na oddělení ARO/JIP a na standardním oddělení. Hlavním cílem bakalářské práce bylo zjistit dodržování bariérové ošetřovatelské péče na oddělení ARO/JIP a na standardním oddělení. Správné provádění bariérové ošetřovatelské péče je jedna z nejdůležitějších zásad při správné léčbě klientů s MRSA. Ze sesbíraných dat od respondentů jsem se dozvěděla, že většina sester, jak na oddělení intenzivní péče, tak na standardním oddělení, má dostatečné znalosti o správném provádění bariérové ošetřovatelské péče. Hypotéza číslo 1, ve které jsem se domnívala, že 98 % sester zná původce vzniku infekce MRSA a při výkonu svého povolání se s takto nakaženým klientem setkala byla potvrzena. Hypotéza číslo 2, zda má více než 95 % má základní znalosti o infekci MRSA a používání ochranných pomůcek při bariérovém ošetřovacím režimu, byla také potvrzena. Hypotéza číslo 3, že více než 90 % všeobecných sester zná hlavní cíl a zásady bariérové ošetřovatelské péče, byla rovněž potvrzena. Věřím, že tato bakalářská práce bude přínosem nejen pro zdravotnický personál, ale i pro laickou veřejnost, která může práci využít k informaci o této rozšířené problematice. 45