Problematika konkurence v odvětví elektroenergetiky

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Problematika konkurence v odvětví elektroenergetiky"

Transkript

1 Problematika konkurence v odvětví elektroenergetiky (s důrazem na ekonomickou teorii) Michal Kulig (červenec 2000)

2 ÚVOD ŘÍSTUP HLAVNÍHO PROUDU DOKONALÁ KONKURENCE MONOPOL EKONOMIE BLAHOBYTU. VYPLÝVAJÍCÍ HOSPODÁŘSKO-POLITICKÁ DOPORUČENÍ KRITIKA PŘÍSTUPU HLAVNÍHO PROUDU DOKONALÁ KONKURENCE MONOPOL PŘIROZENÝ MONOPOL NÁMITKY VZNESENÉ EKONOMY CHICAGSKÉ ŠKOLY Pozitivní přístup Motivační selhání POHLED RAKOUSKÉ ŠKOLY Vlastnictví (vlastnická práva) Demonstrované preference Hodnotová versus bezhodnotová ekonomie Státní zásahy Trh jako proces a role podnikatele ELEKTROENERGETIKA A JEJÍ FUNGOVÁNÍ V KONKURENČNÍM PROSTŘEDÍ ZÁKLADNÍ VYMEZENÍ MINULÉ USPOŘÁDÁNÍ ELEKTROENERGETIKY KONKURENČNÍ USPOŘÁDÁNÍ Termínované trhy Transakční náklady Energetická a surovinová politika SITUACE V ČESKÉ REPUBLICE A V EU SITUACE V ČR Stručný vývoj a změny po roce Situace elektroenergetiky v současnosti Vlastnická struktura a privatizace Ceny Temelín SITUACE V EVROPSKÉ UNII Velká Británie a skandinávské země Ostatní země EU PRÁVNÍ STAV V ČR DOPORUČENÍ PRO ZAVÁDĚNÍ KONKURENCE V ČR... 88

3 5.1 HLAVNÍ ZÁSADY PRO KONKURENCI V ČR KROKY VEDOUCÍ K DEREGULACI Privatizace Zrušení překážek a vytvoření institucionálního uspořádání ZÁVĚR SEZNAM LITERATURY

4 Úvod Diskuse o nezbytnosti či škodlivosti zásahů státu do ekonomického systému prochází napříč přes všechny ekonomické teorie. Každý výklad ekonomie s sebou přináší i doporučení, jakým způsobem a jakou měrou má stát vstupovat do fungovaní hospodářství a jak jej ovlivňovat. Nejinak je tomu u struktury trhů statků. Běžně přijímaný koncept hlavního proudu vidí škodlivé účinky nedokonalé konkurence, zejména u monopolní struktury, a snaží se tedy kontrolovat strukturu všech trhů tak, aby se zamezilo vzniku monopolního trhu. Odlišný přístup je uplatněn u přirozeného monopolu, kdy se předpokládá, že monopolní trh je jediný optimální, a proto je nutné jej zachovat. Tento monopol však má stejné negativní důsledky jako monopol běžný. Proto se provádí ekonomická regulace tohoto monopolu tak, aby jeho škodlivé účinky byly eliminovány. Pokud přijmeme existenci monopolu jako běžnou tržní strukturu, která je časově omezená, dále myšlenku, že spotřebitel je suverénní při formulaci a uspokojování svých potřeb, konkurence potenciální je stejným hlídačem jako skutečná a trh budeme vnímat jako neustále se měnící proces, můžeme formulovat odlišná hospodářsko-politická doporučení. Odvětví elektroenrgetiky patřilo téměř po celou druhou polovinu 20. století k typickým příkladům aplikace teorie přirozeného monopolu v praxi. Celé odvětví bylo považováno za přirozený monopol, a tak byly vytvořeny v řadě zemí monopolní společnosti zajišťující poptávku celého odvětví, které podléhaly cenové regulaci. Řada těchto podniků však trpěla nedostatky, které vyvolala existence podnikatelské činnosti bez hrozby konkurence. Problémy ekonomiky Velké Británie na počátku 80. let vedly k privatizaci řady podniků, mezi nimi byla připravena i rozsáhlá přeměna elektroenergetického odvětví spuštěná na počátku devadesátých let. Tato přeměna zhora ukázala, že uvolnění podmínek podnikání a deregulace nevede ke zhroucení dodávek elektřiny, a že toto odvětví je schopno fungovat i v principech, které mají blíže svobodnému trhu. Nicméně současná situace v tomto odvětví, jež je označována procesem deregulace a liberalizace, má ke skutečnému naplnění těchto pojmů poměrně daleko. Cílem této práce je tedy poukázat na nedostatky a důsledky standardního přístupu ekonomické teorie k regulaci monopolů a prostřednictvím teoretického konceptu rakouské 4

5 školy nastínit zbytečnost této regulace. Zároveň ukážeme, že právě státní regulace je tím, co vnáší neefektivnost do fungování tržního procesu. Ve druhé části práce aplikujeme teoretický koncept na odvětví elektroenergetiky, které je považováno za typický příklad odvětví, které nemůže bez státní regulace účelně fungovat. Zde se pokusíme popsat fungování odvětví bez státní regulace. V celé práci je na tuto problematiku důsledně uplatňován pohled ekonoma, což se týká zejména částí popisujících elektroenergetické odvětví. Práce je rozdělena do pěti kapitol. První krátce popisuje a zdůrazňuje některé části přístupu hlavního proudu v teorii dokonalé konkurence a monopolu. Druhá část ukazuje nedostatky tohoto přístupu a předkládá důvody pro nezasahování do tržního systému. Zdůrazněn bude přístup chicagské školy a vysvětlen postoj k fungovaní ekonomického systému z pohledu rakouské ekonomie. Třetí část předkládá princip a institucionální uspořádání elektroenergetiky při neexistenci zásahů do trhů. Čtvrtá část popisuje současnou situaci v Česku a v Evropské unii. Jelikož všechny země EU mají alespoň z části trh s elektřinou otevřen, ukážeme některé dopady této skutečnosti, zejména změny cen. V páté kapitole předkládáme velmi stručný popis činností, které by měly vést k deregulaci a liberalizaci odvětví. Vycházíme ovšem z toho, že cílovým stavem je skutečná deregulace a liberalizace, nikoliv současný proces, jež se pod těmito slovy skrývá, a který má do skutečného naplnění deregulace daleko. 5

6 1 Přístup hlavního proudu 1.1 Dokonalá konkurence Současný ortodoxní proud ekonomické teorie, představovaný hlavním proudem, staví svoji teorii firmy na modelu dokonalé konkurence. Tento model je založen na několika předpokladech a je ústředním bodem, ze kterého je posuzováno tržní prostředí, chování firem, důsledky na spotřebitele, atd. Ačkoliv řada politik a zásahů do fungování ekonomického systému existovala již před nástupem tohoto teoretického proudu, tyto zásahy jsou s hlavním proudem konzistentní. Řada (většina) hospodářsko-politických rozhodnutí, zákonodárství týkající se ekonomického prostředí, chování všech subjektů v tomto prostředí působících, stanovení institucí souvisejících s fungováním hospodářství a samozřejmě činnost vlády je s tímto teoretickým systémem slučitelná nebo přímo vychází z tohoto modelu a jeho interpretace hlavním proudem ekonomické teorie. Model dokonalé konkurence vede k velmi jednoduchému a názornému popisu chování tržních subjektů. Původně byly rozlišovány pouze dvě situace: dokonalá konkurence a monopol a nebyly přesněji vymezovány. Předpokládalo se, že je-li na trhu více firem, je každá z nich natolik malá, že nedokáže ovlivnit tržní cenu. 1 Až pozdější teorie nedokonalé konkurence vymezila přesněji jeho předpoklady. Předpoklady se mírně odlišují u různých autorů, uveďme tedy pět předpokladů, které považujeme za stěžejní: a) Všechny subjekty působící na trhu (spotřebitelé a firmy) mají dokonalé informace. Bez dokonalých informací by model přestal fungovat pro dlouhé období, neboť by nemohl být splněn zákon jediné ceny a docházelo by tak k arbitrážím (kupující by nevěděli o nižší ceně na jiném trhu). Zároveň by nebyla splněna podmínka stejných průběhů mezních nákladů u všech firem (takto se všechny ostatní dozví o technologiích ostatních firem) a to by vedlo k existenci monopolu popř. jiné formy nedokonalé konkurence. 2 b) Existuje velké množství firem a velké množství kupujících na trhu daného zboží. Existuje-li velké množství firem, pak každá obsluhuje pouze malou část trhu a její 1 Viz Holman, 1999a. 2 Mnohem důležitější než dokonalé informace jsou dokonalé (stejné) znalosti, viz další kapitoly. 6

7 volba vyráběného množství neovlivní výši ceny 3. Obdobně toto platí pro spotřebitele. Dále velké množství firem zajišťuje důležitý rys dokonalé konkurence, čímž je vodorovná (tedy dokonale elastická) individuální poptávková křivka. 4 c) Existuje volný vstup a výstup do odvětví. Existence bariér by vedla k vytvoření nedokonalé konkurence. Pokud by existovala např. jediná firma s nezbytným přírodním zdrojem, stane se monopolem. d) Firmy maximalizují zisk a spotřebitelé maximalizují užitek. e) Firmy vyrábějí homogenní produkt a spotřebitelé mají homogenní chutě 5. Jelikož rozmanitost produktu zcela jistě nezaručí stejné průběhy mezních nákladů jednotlivých firem 6, nebude dosaženo dlouhodobé rovnováhy. Aby takovýto výrobek mohl být poptáván, musí přirozeně existovat dostatečně velká skupina spotřebitelů, kteří budou spotřebou tohoto produktu uspokojovat své potřeby a tedy sami musejí mít homogenní chutě. Při nesplnění některého předpokladu přestává tento model platit a stává se modelem nedokonalé konkurence. Výsledkem tohoto modelu je cena, při které je dosaženo úplné alokační a výrobní efektivnosti, což představuje optimální využití omezených a vzácných zdrojů. Alokační efektivnost vyjadřuje rovnost mezního užitku a mezních nákladů poslední spotřebovávané (vyráběné) jednotky daného zboží. Při této rovnováze nemají ani spotřebitelé ani výrobci chuť danou situaci měnit. Při jakémkoliv odchýlení od rovnovážné polohy je totiž možno změnit objem směňovaného množství zpět na rovnovážnou úroveň, přičemž se zlepší situace jednoho, aniž by se zhoršila situace druhého. Populárně řečeno tato efektivnost znamená, že firmy vyrábějí takový produkt, který si spotřebitelé nejvíce přejí. 3 Tato skutečnost je obvykle označována pojmem cenový příjemce. Firma rozhoduje pouze o vyráběném množství a není tímto procesem schopna ovlivnit cenu - může ji jen přijmout (v nedokonalé konkurenci je firma označena jako cenový tvůrce). Pokud v dokonalé konkurenci firma zvýší cenu, všichni zákazníci od ní odejdou a snížení ceny není možné, jelikož v dlouhém období (jehož situace zřejmě bude v dokonalé konkurenci trvale převládat) všechny firmy vyrábějí na úrovni minima svých průměrných nákladů. 4 Dokonale elastická poptávková křivka bude pouze při nekonečném počtu firem na trhu, které jsou nekonečně malé. Při spočitatelném množství firem bude individuální poptávková křivka vždy skloněná. Tento sklon bude mít tak nevýznamný vliv na cenu, že jej můžeme zanedbat. 5 Tato podmínka vlastně vyplývá z prvních dvou předpokladů, ale jelikož ji řada publikací uvádí a jelikož se k ní ještě vrátíme, uvádíme ji ve výčtu. 6 Ačkoliv Chamberlinův model monopolistické konkurence vymezuje trh skupinou blízkých substitutů a předpokládá, že všechny firmy na tomto trhu působící mají právě stejné průběhy křivek mezních nákladů. 7

8 Výrobní efektivnost znamená, že firmy vyrábějí svůj výstup při minimálních nákladech na jednotku produkce a tedy maximálně využívají své vstupy do výroby. V dokonalé konkurenci se v dlouhém období cena ustálí na takové úrovni, která zajišťuje jak alokační, tak výrobní efektivnost. V této situaci jsou plně využívány omezené ekonomické zdroje a zároveň jsou spotřebitelé i výrobci plně spokojeni, protože žádný z nich nemůže změnit svůj objem spotřeby/výroby, aby zlepšil svoji situaci ve smyslu maximalizace užitku či zisku. Tento model trpí značnou nereálností předpokladů a nikde v realitě nenajdeme jeho obraz. Jako trhy blízké ideálu dokonalé konkurence jsou často uváděny např. plodinové burzy. Tento trh má doopravdy nejblíže, ale nikoliv díky charakteru komodity samotné, nýbrž díky institucionálnímu uspořádání trhu, tj. způsobu směny. Blízkost modelu je dána centralizovaným a organizovaným způsobem obchodu a faktem, že největší procento obchodů proběhne na burze a za všem známých podmínek. Trh, kde směna bude probíhat více individuálně a decentralizovaně, se bude vždy odlišovat od trhu popisovaném tímto modelem. Pokud by směna např. automobilů probíhala centralizovaně a organizovaně na jedné burze, bude trh s touto komoditou také více splňovat ideál dokonalé konkurence. Tento problém si uvědomovala i neoklasická ekonomie. Proto byly později rozpracovány kromě monopolu další modely chování trhů, souhrnně nazývané modely nedokonalé konkurence. Tyto modely se odlišují zejména počtem existujících subjektů na trhu. Můžeme tedy vymezit oligopolní trh s několika subjekty, monopolní trh s jedním a monopolistickou konkurenci s mnoha subjekty a s diferencovaným produktem. Přitom byly zároveň stanoveny výše uvedené předpoklady dokonalé konkurence, které jsou vytvořeny především tak, aby model vedl k požadovaným závěrům. Jelikož řada opatření hospodářské politiky a zákonodárství vychází z neblahého vlivu monopolu jako přímému protikladu brilantně fungujícímu modelu dokonalé konkurence, zaměříme se na jeho analýzu. 1.2 Monopol Monopol není ekonomy chápán pouze jako jeden prodávající, jak vyplývá přímo z tohoto slova, ale je jím označován výrobce, který je cenovým tvůrcem, což znamená, že jeho rozhodnutí o velikosti výstupu ovlivní velikost tržní ceny po jeho produkci. Cenovým 8

9 tvůrcem je v určitém rozsahu každá firma v nedokonalé konkurenci, proto je monopol navíc určen tím, že jedna firma obsluhuje celou tržní poptávku. Tedy definujme monopol jako cenového tvůrce, jehož individuální a tržní poptávková křivka jsou totožné a zároveň neexistuje k jeho produktu blízký substitut. Pojem cenového tvůrce může svádět k chápání tohoto pojmu jako možnost libovolně určit cenu. Tento pojem však vyjadřuje závislost vyráběného objemu a ceny. V nedokonalé konkurenci je individuální poptávková křivka skloněná a změna vyráběného množství zapříčiní i změnu ceny. Na druhé straně v ekonomii hlavního proudu se všechny tržní subjekty chovají racionálně, což konkrétně u firmy znamená maximalizaci zisku. Aby výrobce maximalizoval svůj zisk, má při daných nákladech a preferencích spotřebitelů jedinou volbu výše ceny, a to při objemu, který generuje maximální zisk v tomto smyslu by tedy byl i tento výrobce příjemcem ceny. 7 Monopol může realizovat ekonomický zisk. Toho však v krátkém období dosahuje i dokonale konkurenční firma. Rozdíl je v dlouhém období, protože monopol může dosahovat zisku trvale, což způsobuje existence bariér ve volném pohybu firem v tomto odvětví. Pokud by bariéry neexistovaly, ustaví se příchodem a odchodem firem rovnováha jako v dokonalé konkurenci. Za hlavními překážky se považují: Vlastnictví významného výrobního zdroje jedinou firmou. Právní ochrana patentů, licence apod. Klesající úspory z rozsahu. Udělení výhradní licence vládou. Speciálním případem v ekonomické teorii je existence bariér ve formě klesajících úspor z rozsahu. Se zvyšováním produkce trvale klesají náklady na jednotku produkce a křivka průměrných nákladů se protne s křivkou tržní poptávky dříve než dosáhne svého minima. Při této situaci je tržní poptávka zajištěna nejefektivněji jednou firmou. Tato situace se nazývá přirozený monopol, protože by zřejmě samovolně z konkurenčního boje vzešla v tomto odvětví jedna firma. Sám konkurenční trh, povede k ustavení rovnováhy v situaci monopolu. 7 Předpokládáme existenci křivky mezních nákladů, která má pouze jeden vrchol. Při křivce s více extrémy však bude předchozí tvrzení platit také. 9

10 Dalším problémem je cenová diskriminace. Monopol může uplatňovat různé ceny pro různé zákazníky. Zatímco v dokonalé konkurenci všichni zákazníci nakupují všechny jednotky produktu za cenu ve výši mezního užitku 8 poslední poptávané jednotky, při cenové diskriminaci je možno prodávat každou jednotku za cenu odpovídající jejímu meznímu užitku nebo může prodávat různá množství za odlišné ceny či může spotřebitelům s různými poptávkovými křivkami prodávat za různé ceny eventuelně může uplatňovat jinou strategii tvorby cen. Tím firma zvyšuje přebytek výrobce (tedy svůj) na úkor přebytku spotřebitele. 1.3 Ekonomie blahobytu. Vyplývající hospodářsko-politická doporučení Většina hospodářsko politických doporučení vychází z normativní ekonomie. Normativní ekonomie zkoumá co má nebo co by mělo být. Ekonomická analýza sama na tuto otázku nemůže dát odpověď. Proto pokud chce ekonom v rámci své disciplíny takovéto hodnocení provést, musí se uchýlit k hodnotovým, normativním soudům. Normativní částí neoklasické mikroekonomie je ekonomie blahobytu. Příkladem normativního postoje je právě další výklad antimonopolního zákonodárství. Špatnost monopolu a nutnost jeho regulace je spatřována ve srovnání s dokonalou konkurencí, což je právě normativní postup. Veškerá hospodářsko-politická doporučení jsou normativního charakteru. Z klesající poptávkové křivky vyplývá i negativně skloněná křivka mezních příjmů. Podmínky maximalizace zisku je tedy dosaženo při úrovni produkce nižší než by odpovídalo rovnosti mezních nákladů a mezní užitečnosti. V podmínkách monopolu není dosahováno alokační efektivnosti, což pro ekonomy znamená, že nejsou plně využívány omezené zdroje. Dále nemusí být splněna podmínka výrobní efektivnosti. Tvar křivek nákladů a poptávky bude mít zřejmě tvar, který nepovede k maximalizaci zisku při produkci na úrovni minimálních průměrných nákladů. To v interpretaci hlavního proudu ekonomie znamená neefektivní využití zdrojů. Zároveň tato situace umožňuje realizovat ekonomický 8 Při měřitelnosti užitku. 10

11 zisk, což zřejmě také není zcela košer pro řadu ekonomů hlavního proudu. Srovnávání a výčet škodlivostí monopolu se uvádí prakticky v každé standardní ekonomické učebnici: Ekonomové identifikovali čtyři hlavní problémy pocházející od monopolu a nedokonalé konkurence: snížený výstup a nepřiměřený zisk, ochablé řízení, nedostatek pobídek k technologickému růstu a tendence směrem k nehospodárným výdajům na dobývání renty. 9 v porovnání s konkurenčním trhem nabízí monopol menší množství a za vyšší cenu Platí-li spotřebitelé vyšší cenu, má autobusová společnost vyšší zisky a její vlastníci vyšší mají důchody Monopol tedy vyvolá neefektivnost poskytuje menší než optimální množství. 10 Monopol nepoškozuje spotřebitele pouze vysokou cenou, ale také tím, že bez tlaku konkurence nedbá na kvalitu ani zlepšování svých výrobků a služeb. 11 Několik tržních selhání kazí idylický obraz dokonalé konkurence : nedokonalá konkurence, externality a nedokonalé informace Pokud firma má tržní sílu na odpovídajícím trhu, pak tato firma může zvýšit ceny svého produktu nad své marginální náklady. Spotřebitelé kupují méně tohoto zboží než by tomu bylo při konkurenci a uspokojení spotřebitele je sníženo. 12 Reálný svět sestává především z monopolní, oligopolní a monopolistické struktury. Všechny tyto tržní struktury jsou při srovnání s dokonalou konkurencí méně efektivní. Celý reálný svět se tak nechová efektivně. Monopol je nejméně efektivní situace a je třeba ji zabránit, aby nedocházelo k nevyužívání či mrhání s omezenými ekonomickými zdroji a zároveň je třeba chránit spotřebitele před poškozováním ze strany monopolu (je třeba zamezit jeho alokační a výrobní neefektivnosti, dosahování nepřiměřeného zisku na úkor spotřebitele, snížení přebytku spotřebitele). Proto se do fungování trhů vkládá stát. V každé rozvinuté zemi existuje antimonopolní zákonodárství a často i úřad, který se stará o hospodářskou soutěž především ve výše uvedeném smyslu. Tento úřad nemusí suplovat soudní moc, ale posuzuje pouze chování firem z hlediska fungování dokonalé konkurence s cílem maximálně se přiblížit dokonalé konkurenci. Doporučení pro zásahy státu do soutěže se objevují přímo v ekonomických učebnicích: Mankiw považuje vládní vylepšování trhů za jeden z deseti principů ekonomie: Sedmý princip: vlády mohou někdy zlepšit výsledky fungování trhu Další z možných příčin 9 Stiglitz, 1993, str Holman, 1999, str Tamtéž, str Samuelson, 1995, str

12 selhání trhu je tržní síla Naučíte se, že se v tomto případě může zvýšit ekonomická efektivnost regulací cen, které si monopolista účtuje. 13 V podstatě lze nalézt tři skupiny podnětů, které v tržní ekonomice vedou stát k regulaci hospodářství. Prvním důvodem je snaha státu napomáhat trhu v efektivní alokaci výrobních faktorů i finální produkce Efektivita ekonomiky řízené trhem se snižuje, jestliže je dokonalá konkurence zaměněna konkurencí nedokonalou. 14 Antimonopolní zákonodárství v Česku zamezuje zejména dohodám, sdružením, jednáním, která vedou nebo mohou vést k narušení fungování hospodářské soutěže, tj. vedou ke vzniku nebo posílení tržních uspořádání oddalujících se od modelu dokonalé konkurence kartelové dohody, omezení výroby, omezování přístupu na trh nečlenům dohody, apod. Dále podle zákona dochází k posuzování fúzí, kontrole monopolního a dominantního postavení na trhu. Řada smluvních vztahů podléhá schválení a posouzení Úřadu pro hospodářskou soutěž, který může zároveň povolit výjimku ze zakázaných činností při hospodářské soutěži. 15 Často uváděným negativním monopolním chováním je tzv. predátorské chování (dumping), což znamená snížení cen s cílem vyřadit z trhu konkurenty a získat tak monopolní postavení. Toto snížení cen se děje až pod náklady firmy, a proto delší držení cen na této úrovni nevydrží kapitálově slabší firmy. Po zlikvidování těchto konkurentů zůstane firma na trhu sama a bude moci ceny opět zvýšit, a přitom má současně dominantní postavení. Dumping (predatory pricing) je tradičně považován za jeden z nejnebezpečnějších způsobů poškozování hospodářské soutěže. 16 Další formy jednání jsou také omezeny antimonopolním zákonodárstvím predátorské chování při kterém firma prodává své statky za méně než jsou výrobní náklady velká společnost může použít své finanční zdroje ke snížení cen a vytlačení menších konkurentů z trhu a poté zvedne své ceny. 17 Velmi populárním argumentem, ovšem více politickým než ekonomickým, je ztráta pracovních míst v důsledku vzniku monopolu. Je uznán argument, že monopol vznikl v důsledku podnikatelských schopností díky tomu, že byl efektivnější oproti ostatním konkurentům, ale přichází ke slovu otázka: co s nezaměstnaností, která vznikne v důsledku 13 Mankiw, 1999, str Soukupová, 1996, str Zákon č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže. 16 Němcová, 1997, str Samuelson, 1995, str

13 krachu ostatních podniků? Je tedy lepší hlídat trh tak, aby na něm působily menší firmy, ale aby byla zajištěna zaměstnanost. Nezaměstnanost přináší ze společenského hlediska větší ztráty než několik méně efektivních firem 18. Jiný případ ovšem nastává u přirozeného monopolu. Jelikož sám trh by vedl k existenci jediné firmy, aplikace antimonopolního zákonodárství by byla chybná, protože by přinesla neefektivní duplikaci. V odvětví, které bylo určeno přirozeným monopolem se uplatňuje především administrativní bariéra vstupu (někdy i výstupu), která spočívá v udělování licencí pro podnikání v daném odvětví. 19 Tím by mělo být zabráněno neefektivním duplikacím, tj. mrhání zdroji při zbytečné konkurenci. Přirozený monopol však přesto trpí stejnými neduhy z hlediska efektivnosti jako monopol klasický a je třeba ho také přibližovat k modelu dokonalé konkurence. Zde se zdůvodňuje nutnost zásahů státu do tvorby cen: V případě přirozených monopolů je regulace ceny odůvodněná, protože není naděje, že by na trh vstoupili konkurenti Existence dvou takových rozvodných firem a dvou přenosových sítí by totiž znamenala, že každou přenosovou sítí bude procházet přibližně jen polovina elektřiny. Zbudování a udržování vlastní sítě by proto bylo pro každou z obou firem příliš drahé. 20 Uplatňuje se ekonomická regulace, zejména jde o cenovou regulaci výstupu monopolu směrem k nižší ceně, nejlépe k ceně na úrovni MC=MU. To zajistí neznevýhodňování spotřebitele a zároveň vyšší výrobní a alokační efektivnost 21. Mezní a průměrné náklady dosahují u firmy v pozici přirozeného monopolu minima až za křivkou tržní poptávky, proto není možné firmu nutit, aby vyráběla na úrovni mezních nákladů, realizovala by totiž ztrátu. 22 Proto regulátor nastaví cenu někde mezi MR=MC a AC=MU. Zmíníme se o principu dvou nejběžnějších způsobů cenové regulace: určení přiměřené míry výnosu a metoda cenových čepiček. 23 Regulace v prvním případě vychází z rovnice: 18 V Česku v poslední době problém Mostecké uhelné. Vlastník chce neefektivní provoz uzavřít a zaměstnanci stávkují za zachování společnosti a pracovních míst. Jelikož neefektivní firma by neprodala svoji produkci je vláda ochotna tuto společnost dotovat. 19 Toto licencování lze také nahradit státním vlastnictvím nebo částečně efektivnější metodou udělení dočasné licence po veřejné soutěže (viz např. Frank, 1995). 20 Holman, 1999, str Smyslem této regulace je snížení monopolně vysokých cen a zvětšení objemu produkce, které firmy v monopolním postavení nabízejí. (Soukupová,1996, str. 513) 22 Při státním vlastnictví by bylo možno nastavit cenu na úroveň MC=MU a ztrátu platit z daní (Frank, 1995). 23 Také viz Dušek, 1998a; Walters,

14 TR = TC = OC + r 0 K kde OC jsou explicitní (průměrné variabilní, účetní) náklady, K je investovaný kapitál a náklady příležitosti jsou rovny r 0. Úloha regulátora spočívá v určení variabilních nákladů, přičtení přiměřeného zisku r 0 a nastavení ceny rovné tomuto součtu. 24 Druhý způsob, který se snaží redukovat motivační selhání, 25 spočívá ve stanovení maximálního růstu cen na určité střednědlouhé období (4-5 let). Maximální průměrný roční růst cen je roven rozdílu RPI-X, kde RPI je růst spotřebitelských cen a X je technologický koeficient, který odráží růst produktivity. Pokud se firmě během stanoveného období podaří snížit náklady, dostane se jí vyššího zisku a opačně musí pokrýt případnou ztrátu. Stanovení úrovně cen je tedy nutné pouze na počátkku a dále se již pouze dolaďuje míra technologického pokroku (X). 2 Kritika přístupu hlavního proudu 2.1 Dokonalá konkurence Základní problém spočívá v samotné podstatě modelu dokonalé konkurence. Tento model (ale i všechny ostatní neoklasické modely popisující ekonomický systém) operuje pouze na bázi komparativní statiky. Tyto modely nemají v sobě obsažen žádný historický čas, zachycují stav pouze v daném okamžiku. Jediným dynamickým prvkem je komparace dvou různých stavů např. dokonalá konkurence v krátkém a v dlouhém období. Zároveň při dokonalých informacích musí být ekonomika ve stavu rovnováhy trvale. Tyto modely popisují pouze již dosažené stavy rovnováhy, vůbec neukazují, jak se této rovnováhy dosáhne. Ačkoliv je nazýván dokonalou konkurencí, není v tomto modelu pro konkurenci ve smyslu soutěže místo. Existence homogenního produktu a spotřebitelů nedává možnost jiné konkurence než cenové, a jelikož všichni výrobci mají dokonalé informace a především dokonalé znalosti, neexistuje zde žádná nejistota. 26 Výrobci tedy mohou 24 V ČR se jako název této metody ustálil termín regulace dle oprávněných nákladů a přiměřeného zisku. (Dušek, 1998) 25 Motivační selhání viz kapitola Podrobněji viz problém znalostí a informací v rakouském pohledu. 14

15 dopředu spočítat, jakého lze dosáhnout zisku, jaké jsou jejich alternativní příležitosti a nebudou vstupovat do odvětví, které je saturováno. Díky těmto znalostem bude každá chvilková nerovnováha (např. změna spotřebitelských preferencí, objevení nového výrobního zdroje, apod.) okamžitě využita a celá ekonomika se bude trvale nacházet ve stavu dlouhodobé rovnováhy. Protože existují dokonalé informace, je nerovnováha okamžitě známa všem působícím subjektům a ti pouze upraví svou výši výstupu. Jakákoliv inovační činnost nemá smysl, jelikož její náklady nebudou uhrazeny. Díky dokonalým informacím bude nová technologie okamžitě známa všem ostatním účastníkům trhu a nebude existovat možnost vyššího zisku, který by byl odměnou za hledání inovací. Všechny firmy jsou identické a žádná nemůže být lepší než ostatní konkurenti. Dokonalá konkurence představuje spíše mrtvý a zastavený ekonomický koloběh, než neustále se měnící reálný svět. V modelu dokonalé konkurence představuje jediné rozhodování podnikatele pouhé nalezení optimálního výstupu firmy, které mu zajistí maximalizaci zisku. Jelikož zde neexistuje nejistota a veškeré informace jsou dostupné, je možné již před založením firmy vědět jaký výstup a za jakou cenu bude vyráběn 27. Tím, že jsou modelu dokonalé konkurence známy všechny alternativy, v sobě skrývá nebezpečí existence dat, jež jsou dána jediné mysli. Tato jedinečná vševědoucí jednotka by pak určila optimální rozdělení zdrojů, což by přinášelo úplnou alokační efektivnost. Tato vševědoucí jednotka pak sama může vypočítat rozdělení zdrojů a určit výstupy jednotlivých firem. Tento model popisuje spíše centrálně plánovanou ekonomiku než tržní systém. 28 I z tohoto důvodu se centralizované trhy (výše uvedená plodinová burza) mnohem více blíží dokonalé konkurenci. Vývoj společnosti s sebou přináší neustále nové a nové otázky, každý nový objev otevírá nové problémy, ať už dosud neznámé nebo dostane váhu faktor, který byl do této chvíle opomíjen. Je zřejmě možné říci, že v lidské společnosti nikdy nenastane stav, kdy by byly známy veškeré informace ve své úplnosti, což znamená, že předpoklad dokonalých informací nebude nikdy v lidské společnosti splněn a model dokonalé konkurence nebude nikdy v realitě existovat. Je-li tento obraz reality nikdy nesplnitelný, nemá tedy smysl, aby 27 Podrobněji viz např. Kirzner, Salin, 1996, str

16 doporučení ekonomie vycházela z modelu dokonalé konkurence a snažila se všechny trhy přibližovat tomuto nedostižnému ideálu. 29 Jedním z dalších předpokladů dokonalé konkurence je homogenní produkt a tedy i spotřebitel. Tento předpoklad je zřejmě také nesplnitelný. 30 Žádné dvě osoby si asi nejsou tak podobné, aby měly stejné zvyky, chutě a preference. Navíc při nemožnosti mít dokonalé informace ani jejich informace nebudou nikdy stejné, a i když budou, je zde problém znalostí. Žádné dvě osoby nemají stejné znalosti a tedy stejné informace zpracují odlišným způsobem, což znamená, že ani jejich rozhodnutí nebudou totožná. Z tohoto důvodu nebudou ani potřeby spotřebitelů nikdy homogenní a spotřebitelé získají různorodostí statků lepší uspokojení svých potřeb. Pokud by předchozí tvrzení o nehomogennosti preferencí neplatilo, je absurdní předpokládat, že firmy nabízejí heterogenní statky aniž by je někdo poptával. Lze tedy říci, že heterogenní výstup na trzích existuje právě proto, že si jej spotřebitelé přejí. Je-li heterogennost jedna z příčin monopolního postavení, pak monopolní postavení mají společnosti právě proto, protože si to spotřebitelé přejí a přináší jím to vyšší uspokojení potřeb a není pravdou, že to snižuje efektivnost. Měřítkem efektivnosti daného způsobu využití zdrojů je hodnocení spotřebitelů, nikoliv ekonomů. 31 Existence alokační a výrobní efektivnosti je podmíněna nekonečně elastickou poptávkovou křivkou po produkci firmy. Dokonalá konkurence této podmínky dosahuje stanovením předpokladu velkého množství firem na daném trhu. V realitě je zřejmě možné, aby nějaké odvětví bylo do určité míry nenasytitelné díky spotřebitelským preferencím, což by zajišťovalo elastickou poptávkovou křivku. Toto tvrzení by umožňovalo přiblížení se alokační efektivnosti dokonalé konkurence i v nedokonalé konkurenci. Modely hlavního proudu vycházejí z předpokladu jediného cíle podniku - maximalizace zisku. Reálný podnik může mít stanovenu řadu jiných primárních cílů, např. 29 Nejsou-li faktické požadavky dokonalé konkurence splněny, není možné mít firmy k tomu, aby jednali tak, jako kdyby existovala. (Hayek, 1994, str. 326) 30 Protože homogenní produkt se v realitě neobjevuje, je uváděn přibližně homogenní výrobek. Jaký výrobek je homogenní a jaký ne, o tom ovšem nemůžeme rozhodnout dopředu ani za skupinu spotřebitelů, protože jediný, kdo ví a kdo rozhoduje jaký statek je homogenní, je samotný spotřebitel jednotlivec. 31 Armentano, překlad připravovaný k vydání Liberálním institutem. 16

17 maximalizace obratu, maximalizace tržního podílu, tržní hodnoty atd. 32 V řadě podniků dochází k oddělení řízení a vlastnictví a vznikají tak uvnitř podniku různé zájmové skupiny s odlišnými cíli (preferencemi). Podnikatelé (a s nimi i ostatní zaměstnanci a osoby z okolí podniku) se nerozhodují jako čistí ekonomové, nedisponují dokonalými informacemi ani dokonalými znalostmi, nerozhodují se na základě ekonomických nákladů. Podnik není černá skřínka, ale je složen z jednotlivců, kteří mohou mít protichůdné zájmy (vlastníci, manažeři, zaměstnanci) 33 a odchylují se tak od rozhodování, které by bylo v souladu s předpokladem maximalizace zisku při rovnosti mezních veličin. V realitě existuje i necenová konkurence, a proto se domníváme, že lze při tvorbě ceny použít celou řadu přístupů, které nemusí vést k platnosti zlatého pravidla maximalizace zisku. Přesto se ale v konkurenčním prostředí snaží podnik vždy o zvýšení efektivnosti (tj. o minimalizaci nákladů a o zvýšení prodeje v rámci dané poptávky), jinak bude předstihnut konkurenty. 2.2 Monopol Jak jsme uvedli výše, ekonomie hlavního proudu monopol definuje nejčastěji jako cenového tvůrce, který je sám schopen obsluhovat celou tržní poptávku po daném produktu, ke kterému neexistuje blízký substitut. Určit takto, který producent je monopolem, je velmi obtížné ne-li dokonce nemožné. Všechny produkty vyráběné odlišným výrobcem se od sebe liší. Každý je vyráběn v odlišném podniku, s odlišnými výrobními faktory (žádné dva stroje ani dva lidé nejsou identičtí, k tomu přistupuje fakt, že každá firma je řízena jinak), každý může mít odlišnou poptávku a zároveň každý producent je v určitém rozsahu cenovým tvůrcem. V tomto pojetí je každý výrobce monopolem. Vymezení blízkého substitutu je stejně obtížné, jelikož všechny statky jsou omezené a jsou tedy konkurenty. Navíc neexistence substitutu v současnosti neznamená nemožnost jeho najití v budoucnosti. 34 V neposlední řadě o tom co je a co není substitut rozhoduje vždy sám spotřebitel. 32 Například Baťa měl za cíl obout celý svět. 33 Podrobněji viz Wöhe, 1995; Synek, Vyrábí-li jediná firma ve východních Čechách elektrickou energii, je monopolem? Elektrická energie není jediným zdrojem energie, můžeme ji nahradit plynem, sluncem, atd. Elektřinu nemusíme odebírat z východních Čech, je možno ji odebírat z jiné části země nebo ze zahraničí. Máme tedy problém vymezit trh monopolu jak z hlediska věcného, tak z hlediska geografického. 17

18 Tyto problémy jsou samozřejmě známy a je nutno je řešit, zejména v antimonopolním zákoně. Zákon o ochraně hospodářské soutěže stanovuje dominantní a monopolní postavení na relevantním trhu. Přičemž relevantní trh znamená shodné, porovnatelné nebo vzájemně zastupitelné zboží, dominantní postavení je 30% podíl na tomto trhu a monopolní postavení znamená, že subjekt není vystaven soutěži s jinými subjekty. Na konkrétních případech Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže se ukazuje nemožnost objektivního vymezení relevantního trhu a následného určení podílu. Jednotlivé vymezení trhu se liší v případech, které mají stejný předmět hlavní obchodní činnosti. Příkladem může být vymezení trhu pro čerpací stanice a dodavatele propan-butanu pro čerpací stanice. V druhém případě je trh vymezen jako trh s plynem propan-butan určeným pro čerpací stanice pohonných hmot 35, zatímco v prvním případě je trh vymezen jako trh pohonných hmot, mazadel, příbuzných ropných produktů a jiných výrobků pro maloobchodní prodej u čerpací stanice pohonných hmot. 36. Propan-butan a benzín je téměř dokonalým substitutem, jelikož upravený automobil může používat obou paliv současně. Přestože oba subjekty tedy podnikají na jednom trhu, má každý vymezen trh tak, aby toto vymezení co nejlépe odpovídalo řešenému případu. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže deklaruje, že při vymezení trhu je rozhodující spotřebitelské hledisko. 37 Přesto je schopen vymezit trh jako trh tzv. bílé techniky, tj. domácích elektrospotřebičů, kam lze zahrnout především pračky, myčky, ledničky a mrazničky. 38 Lze si jen obtížně představit spotřebitele, který substituuje drahou ledničku levnou automatickou pračkou. 39 Běžně je monopol v učebnicích ekonomické teorie zobrazován způsobem, který spíše zobrazuje přirozený monopol nebo oligopolní konkurenci s prostorem pro maximálně dvě, tři firmy. Toto zobrazení velmi názorně ilustruje všechny negativní vlastnosti monopolu - alokační a výrobní neefektivnost, dosahování ekonomického zisku a ztráty mrtvé váhy. Pokud ale vznikne monopol v konkurenčním prostředí (tj. tam, kde je díky 35 Rozhodnutí ve správním řízení č. S 38/ Rozhodnutí ve správním řízení č. S 117/ Příručka pro podnikatelské subjekty, Rozhodnutí ve správním řízení č. S 6/ Podrobnější rozbor případů řešených Úřadem pro hospodářskou soutěž viz M. Kulig: Analýza některých případů řešených Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže v ČR, seminární práce, VŠE, LS 1999/

19 poptávce prostor pro řadu firem) díky existenci neadministrativních bariér, pak se tento monopol nejspíše neudrží. Vzdálenost nákladových křivek a tržní poptávky je tak veliká, že nikdo nebude ochoten akceptovat mnohonásobné zvýšení ceny a pokud ano, bude tato akceptace velmi krátkodobá. Vysoká cena totiž povede k intenzivnímu hledání substitutu a pokud neexistuje, ke hledání nové technologie nebo nových výrobních zdrojů. Existence monopolního vlastníka důležitého výrobního faktoru povede jednak k jeho šetrnějšímu užití a jednak umožní využívat známé, ale doposud neefektivní zdroje, čímž přispěje ke zvýšení nabídky tohoto zdroje. Světový monopol ropy by vedl ke zvýšenému využívání vodní energie, uhlí apod. Z hlediska světového hospodářství a sub specie aeternitatis by to znamenalo, že budeme úsporněji zacházet s drahocennými látkami, které jen těžíme, ale nedokážeme nahradit, a že tak zanecháme příštím generacím více než by tomu bylo při bezmonopolním hospodaření. 40 Existence monopolu je vázána na existenci bariér na straně vstupu, popř. výstupu. Tyto bariéry ovšem existují v daném časovém okamžiku a tedy i monopol může existovat v daném časovém okamžiku. Časová udržitelnost monopolu je omezená 41 a jeho existence kromě bariér závisí také na poptávce. Je-li tak nízká, že trh zajistí jedna firma, jsou zde splněny podmínky pro existenci přirozeného monopolu. Je-li monopolní cena pro spotřebitele příliš vysoká, nebudou zboží kupovat. Pokud se změní preference spotřebitelů, které způsobí zvýšení poptávky, pominou i předpoklady pro existenci jedné firmy. Existuje-li v odvětví monopolní cena, bude existovat silný tlak na vstup do tohoto odvětví. Při neexistenci substitutů bude silná snaha tyto substituty objevit, snaha najít nové technologie nepoužívající vstup v monopolním vlastnictví, snaha najít nové zdroje příslušné suroviny, apod. (viz výše). Nalezení substitutů, nových technologií apod. povede ke změnám nabídky a poptávky tak, že dojde k vymizení podmínek pro existenci monopolu. Pokud spotřebitelé nechtějí akceptovat monopol, prostě mohou změnit svoje preference a tím i poptávku po produkci monopolní firmy. Pokud budou dobrovolně nakupovat od monopolní firmy, pak její existenci akceptují. Monopol může díky svým vysokým ziskům provádět poměrně nákladný výzkum. Pokud je tento výzkum úspěšný a vede k objevení efektivnější technologie, umožní mu to 40 Mises, 1998, str Časové omezení se ovšem nevztahuje na administrativní bariéry vytvořené ze strany státu viz další výklad. 19

20 snížení nákladů a tedy možnost vyššího prodeje za nižší cenu při stejné míře zisku. Trh, který by se snažil přiblížit prostředí dokonalé konkurence, nemá pro takovýto pokrok žádný prostor. Dominance nadnárodních monopolů je umožněna právě proto, že poskytují levnější zboží a spotřebitelům přináší vyšší užitek. Pokud je existence nadnárodních monopolů škodlivá, má kterýkoliv spotřebitel možnost jeho výrobky nekupovat a nakupovat u drobného domácího výrobce a způsobit krach této společnosti. Proč kupují spotřebitelé Coca-Colu nebo Pepsi-Colu, když mohou nakupovat nespočetné množství jejich obdob? Vysvětlení je prosté: pro většinu zákazníků jsou tyto výrobky (nadnárodních monopolů/oligopolů) levnější, chutnější, bezpečnější a kvalitnější. Zákon o ochraně hospodářské soutěže připouští možnost výjimek. Ochrana hospodářské soutěže je tedy značně závislá na rozhodnutí státních úředníků, na tlaku a vyjednávacích schopnostech podnikatelských subjektů, jakou hospodářskou soutěž si zařídí. Antimonopolní zákonodárství může být účinným nástrojem konkurenčního boje pokud je můj konkurent schopnější, stačí prokázat, že dosáhl dominantního postavení a zneužívá ho a zajistit mu minimálně pokutu a nepříjemný obraz u veřejnosti. 42,43 Predátorské chování je oblíbeným strašákem 44, ale neexistují přesvědčivé důkazy pro potvrzení této praktiky 45. Při argumentaci se často vynechává, že ten, kdo nese mnohem vyšší náklady, je právě onen predátor, který musí prodávat se ztrátou. Zatímco se tento predátor finančně vysílí při prodeji pod náklady, ostatní firmy mohou vyrábět na sklad a počkat, až se ceny zvýší. Může se poté stát, že zatímco ostatní budou prodávat se ziskem, predátor nemusí za jimi nastavenou cenu ani pokrýt své ztráty. Pokud by to opravdu vydržel a ceny po zničení konkurentů zvýšil, bude na volném trhu čelit silným motivům ke vstupu do tohoto silně ziskového odvětví. 42 Endogenizací politického procesu (tedy např. antimonopolní zákony jako způsob konkurenčního boje) do ekonomického chování člověka se zabývá teorie veřejné volby. Příkladem je tzv. dobývání renty. Jelikož licence a uzavření určitého odvětví přinese subjektům nacházejícím se v tomto odvětví zvýšené zisky a nižší konkurenci, jsou ekonomické subjekty ochotny nést náklady na získání této výsady (např. náklady na lobování, úplatky, apod.). Tyto náklady jsou však neproduktivní. (Viz např. Holman, 1999a.) 43 Praktické příklady lze najít zkoumáním jednotlivých soudních pří. Ukazuje se, že ačkoliv např. ceny klesaly a zároveň existovaly desítky konkurentů, přesto byly firmy uznány vinnými z monopolních praktik. (Armentano, 1983 a překlad). Aktuálním příkladem je nynější proces proti společnosti Microsoft. 44 Mnohem oblíbenějším v mezinárodním obchodě než v antimonopolní politice. 45 Viz např. Armentano, překlad. 20

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman Základy ekonomie II Zdroj Robert Holman Omezování konkurence Omezování konkurence je způsobeno překážkami vstupu na trh. Intenzita konkurence nezávisí na počtu existujících konkurentů, ale také na počtu

Více

4. Křivka nabídky monopolní firmy je totožná s částí křivky mezních nákladů.

4. Křivka nabídky monopolní firmy je totožná s částí křivky mezních nákladů. Firma v nedokonalé konkurenci 1. Zdroji nedokonalé konkurence jsou: - jednak nákladové podmínky podnikání, - jednak. 2. Zapište vzorec Lernerova indexu. K čemu slouží? 3. Zakreslete celkový příjem monopolní

Více

Vedoucí autorského kolektivu: Ing. Jana Soukupová, CSc. Tato publikace vychází s laskavým přispěním společnosti RWE Transgas, a. s.

Vedoucí autorského kolektivu: Ing. Jana Soukupová, CSc. Tato publikace vychází s laskavým přispěním společnosti RWE Transgas, a. s. Autoři kapitol: Doc. Ing. Bronislava Hořejší, CSc. (kapitoly 1, 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 13, 14, 15, 16) Doc. PhDr. Libuše Macáková, CSc. (kapitoly 4, 17.6, 18, 19) Prof. Ing. Jindřich Soukup, CSc. (kapitoly

Více

Rozlišení zisku. Mikroekonomie. Účetní zisk = Ekonomický zisk. Normální zisk. Zisk firmy. Co je důležité pro členění zisku

Rozlišení zisku. Mikroekonomie. Účetní zisk = Ekonomický zisk. Normální zisk. Zisk firmy. Co je důležité pro členění zisku Zisk firmy Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Zisk (π) je rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady. Π = TR - TC Je také vynásobený objem produkce rozdílem průměrného

Více

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy 8 NEZAMĚSTNANOST 8.1 Klíčové pojmy Ekonomicky aktivní obyvatelstvo je definováno jako suma zaměstnaných a nezaměstnaných a míra nezaměstnanosti je definovaná jako procento ekonomicky aktivního obyvatelstva,

Více

Podstata trhu a Nabídka a poptávka

Podstata trhu a Nabídka a poptávka VY_32_INOVACE_MAR_84 Podstata trhu a Nabídka a poptávka Ing. Dagmar Novotná Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období

Více

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 1. Firmy působí: a) na trhu výrobních faktorů b) na trhu statků a služeb c) na žádném z těchto trhů d) na obou těchto trzích Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 2. Firma na trhu statků a služeb

Více

Mikroekonomie I: Trh a tržní rovnováha

Mikroekonomie I: Trh a tržní rovnováha PhDr. Praha, VŠFS, 1.11.2010 Trh Trh je svobodná neomezovaná směna statků. Na trhu se střetává nabídka s poptávkou. Trh se neustále vyvíjí. Trh není dokonalý, existují statky, které nelze směňovat na trhu

Více

Národní hospodářství poptávka a nabídka

Národní hospodářství poptávka a nabídka Národní hospodářství poptávka a nabídka Chování spotřebitele a poptávka Užitek a spotřebitelův přebytek Jedním ze základních problémů, které spotřebitel řeší, je, kolik určitého statku má kupovat a jak

Více

TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ. stát

TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ. stát TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Trh = místo, kde se střetává nabídka s poptávkou Tržní mechanismus = zajišťuje spojení výrobce a spotřebitele, má dvě strany: 1. nabídka, 2. poptávka. Znaky tržního mechanismu: - výrobky

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Ing.Vlasáková 1 Zboží je statek nebo služba určená ke

Více

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování..

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování.. Obsah Úvodem.................................................. 15 KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie.................... 17 1 Předmět a základní pojmy národohospodářské

Více

PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb

PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb 5.1. Rovnováha spotřebitele 5.2. Indiferenční analýza od kardinalismu k ordinalismu 5.3. Poptávka, poptávané množství a jejich změny 5.4. Pružnost tržní poptávky Poptávka

Více

PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1

PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1 PODROBNÝ OBSAH A HARMONOGRAM PŘEDNÁŠEK PRO LETNÍ SEMESTR 2012/13 PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1 PŘEDNÁŠEJÍCÍ: DOC. ING. ZDENĚK CHYTIL, CSC. 1. PŘEDNÁŠKA - 21. 2. a 22. 2. 2013 Úvod charakteristika kurzu, požadavky,

Více

1. Podstata všeobecné rovnováhy 2. Rovnováha ve výrobě 3. Rovnováha ve spotřebě 4. Všeobecná rovnováha a její nastolování 5.

1. Podstata všeobecné rovnováhy 2. Rovnováha ve výrobě 3. Rovnováha ve spotřebě 4. Všeobecná rovnováha a její nastolování 5. Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, www.median-os.cz, 2010 Téma 10 Všeobecná rovnováha Obsah 1. Podstata všeobecné rovnováhy 2. Rovnováha ve výrobě 3. Rovnováha ve spotřebě

Více

Mikroekonomie I: Cenová elasticita a dokonalá konkurence

Mikroekonomie I: Cenová elasticita a dokonalá konkurence PhDr. Praha, VŠFS, 8.11.2010 Cenová elasticita V jakém rozsahu se změní poptávané či nabízené množství při změně ceny? Cenová elasticita (pružnost) je procentuální změna poptávaného či nabízeného množství

Více

Úvod do ekonomie, základní ekonomické pojmy

Úvod do ekonomie, základní ekonomické pojmy Úvod do ekonomie, základní ekonomické pojmy Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební Vysoké učení Ekonomie je zkoumání jak člověk a společnost rozhodují o využití

Více

Cena z makroekonomického pohledu

Cena z makroekonomického pohledu Cena Definice ceny Cena je vyjádření hodnoty zboží nebo služby v peněžních či jiných jednotkách Mění se v čase podle momentální nabídky a poptávky a v závislosti na jejich očekávaném vývoji Cena má mnoho

Více

Základy ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com

Základy ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Základy ekonomie Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba

Více

3 Elasticita nabídky. 3.1 Základní pojmy. 3.2 Grafy. 3.3 Příklady

3 Elasticita nabídky. 3.1 Základní pojmy. 3.2 Grafy. 3.3 Příklady 3 Elasticita nabídky 3.1 Základní pojmy Vysvětlete následující pojmy: 1. cenová elasticita nabídky, 2. cenově elastická nabídka, 3. cenově neelastická nabídka, 4. jednotkově elastická nabídka, 5. dokonale

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MIKROEKONOMIE TRH PŮDY, TRH PRÁCE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MIKROEKONOMIE MIKROEKONOMICKÁ POLITIKA STÁTU, TRŽNÍ SLEHÁNÍ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl

Více

Studijní opora. Téma: Rozhodování firmy v podmínkách dokonalé konkurence.

Studijní opora. Téma: Rozhodování firmy v podmínkách dokonalé konkurence. Studijní opora Název předmětu: Ekonomie I Zpracoval: Ing. Lenka Brizgalová, Ph.D. Téma: Rozhodování firmy v podmínkách dokonalé konkurence. Vzdělávací cíl: Téma Rozhodování firmy v podmínkách dokonalé

Více

NEDOKONALÁ KONKURENCE

NEDOKONALÁ KONKURENCE NEDOKONALÁ KONKURENCE CHARAKTERISTIKA NK Jak byste charakterizovali NK? (z hlediska ceny) Jaké jsou další charakteristiky ceny? (uvádějte příklady) Produkt Náklady na změnu dodavatele Informace Počet producentů

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

Kapitola 13 ZAHRANIČNÍ OBCHOD A OBCHODNÍ POLITIKA

Kapitola 13 ZAHRANIČNÍ OBCHOD A OBCHODNÍ POLITIKA Kapitola 13 ZAHRANIČNÍ OBCHOD A OBCHODNÍ POLITIKA Teorie mezinárodního obchodu: podstata mezinárodního obchodu jednotlivé země mají rozdílné náklady na výrobu zboží možnost specializace na určité zboží,

Více

Nedokonalá konkurence

Nedokonalá konkurence Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠTK, h.d. Katedra ekonomiky, JČU Téma Nedokonalá konkurence Schéma konkurence Nedokonalá konkurence Monopolistická Oligopol Monopol Rekapitulace Dokonalá konkurence Optimum

Více

Hospodářská politika jako teoretická a praktická disciplína

Hospodářská politika jako teoretická a praktická disciplína Hospodářská politika - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, 2010 www.median-os.cz, www.ak-ol.cz Téma 2 Hospodářská politika jako teoretická a praktická disciplína HP ano - ne Vznik dvou táborů se datuje

Více

Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka

Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena a směnná hodnota 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba práce Dělba práce Jednotliví lidé se

Více

Svět trhu. Vzdělávací program SPOTŘEBITELSKÁ GRAMOTNOST Téma č.1

Svět trhu. Vzdělávací program SPOTŘEBITELSKÁ GRAMOTNOST Téma č.1 Svět trhu Vzdělávací program SPOTŘEBITELSKÁ GRAMOTNOST Téma č.1 Trh Definice trhu Uspořádání, při kterém na sebe vzájemně působí prodávající a kupující, což vede ke stanovení cen a množství komodity (oblast

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: 62 Vytváření podmínek pro rozvoj znalostí,

Více

Ekonomika III. ročník. 009_ Interakce nabídky a poptávky + Konkurence a hospodářská soutěž + Selhání trhu

Ekonomika III. ročník. 009_ Interakce nabídky a poptávky + Konkurence a hospodářská soutěž + Selhání trhu Ekonomika III. ročník 009_ Interakce nabídky a poptávky + Konkurence a hospodářská soutěž + Selhání trhu Interakce nabídky a poptávky Nabídka ani poptávka sama o sobě nemá pro ekonomické uvažování význam.

Více

Metodický list pro čtvrté soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu B_MiE_B, Mikroekonomie B Název tematického celku: Mikroekonomie B čtvrtý blok

Metodický list pro čtvrté soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu B_MiE_B, Mikroekonomie B Název tematického celku: Mikroekonomie B čtvrtý blok Cíl tématického celku: pochopit problematiku nedokonalé konkurence včetně jednotlivých forem nedokonalé konkurence (monopolistická konkurence, oligopol, monopol), pochopit formování křivky poptávky výrobních

Více

PROČ ODSTRANIT PROTIMONOPOLNÍ ZÁKONODÁRSTVÍ

PROČ ODSTRANIT PROTIMONOPOLNÍ ZÁKONODÁRSTVÍ 116 Doslov Stát, monopoly a hrozba EU Josef Šíma Je jen málo oblastí, které by se vyznačovaly takovou mírou jednostranného uvažování, takovou mírou všeobecného odsouzení, takovým rozsahem historické desinterpretace

Více

Mikroekonomie I: Trh výrobních faktorů

Mikroekonomie I: Trh výrobních faktorů PhDr. Praha, VŠFS, 29.11.2010 Výrobní faktory Poptávka po výrobních faktorech Výrobní faktory = vzácné vstupy, které používáme k produkci statků-výstupu Tradiční výrobní faktory Prvotní výrobní faktory:

Více

Motivace. Dnes se zaměříme na monopoly.

Motivace. Dnes se zaměříme na monopoly. Monopol Motivace V reálném světě není dokonalá konkurence příliš častá. Obvyklejší jsou různé formy nedokonalé konkurence: monopoly oligopoly monopolistická konkurence Dnes se zaměříme na monopoly. Co

Více

29. mezní a průměrná produktivita práce MC a AC při 15 hodinách práce? AC = w = 4,5 Kč při 15 hodinách práce MC = w + L pro L = 15

29. mezní a průměrná produktivita práce MC a AC při 15 hodinách práce? AC = w = 4,5 Kč při 15 hodinách práce MC = w + L pro L = 15 29. mezní a průměrná produktivita práce MC a AC při 15 hodinách práce? AC = w = 4,5 Kč při 15 hodinách práce MC = w + L pro L = 15 1 30. Optimum při nájmu výrobního faktoru Nabídka vstupu Z je dána rovnicí

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: září 2013 Klíčová slova: monopol,

Více

Princip spravedlnosti

Princip spravedlnosti Daňové principy Daňové principy vyjadřují názory, jaké by daně měly být. Leží tedy v oblasti normativní ekonomie. (Pozn.: pozitivní ekonomie říká, co se stane, když např. co se se stane, když začneme regulovat

Více

Ekonomie 2 Bakaláři Druhá přednáška Dílčí a agregátní trh práce, nezaměstnanost, vztah mezi inflací a nezaměstaností

Ekonomie 2 Bakaláři Druhá přednáška Dílčí a agregátní trh práce, nezaměstnanost, vztah mezi inflací a nezaměstaností Ekonomie 2 Bakaláři Druhá přednáška Dílčí a agregátní trh práce, nezaměstnanost, vztah mezi inflací a nezaměstaností Dílčí a agregátní trh práce Dílčí: trh určité profese, zaměstnanci se rozhodují, zda

Více

Mikroekonomie. Minulá přednáška - podstatné. Náklady firmy v krátkém a dlouhém období. Důležité vzorce. Náklady v krátkém období - graficky

Mikroekonomie. Minulá přednáška - podstatné. Náklady firmy v krátkém a dlouhém období. Důležité vzorce. Náklady v krátkém období - graficky Minulá přednáška - podstatné Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Typologie nákladů firmy Náklady v krátkém období Náklady v dlouhém období Důležité vzorce TC = FC + VC AC =

Více

Plán přednášek makroekonomie

Plán přednášek makroekonomie Plán přednášek makroekonomie Úvod do makroekonomie, makroekonomické agregáty Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ekonomické modely rovnováhy Hospodářský růst a cyklus, výpočet HDP Hlavní ekonomické

Více

EKONOMIKA DOPRAVNÍHO PODNIKU Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

EKONOMIKA DOPRAVNÍHO PODNIKU Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora studentů se specifickými

Více

ZÁKLADY EKONOMIE. vyučující: jandova@econ.muni.cz kancelář 504 (katedra ekonomie) 3 bloky výuky, ukončení: písemná zkouška literatura:

ZÁKLADY EKONOMIE. vyučující: jandova@econ.muni.cz kancelář 504 (katedra ekonomie) 3 bloky výuky, ukončení: písemná zkouška literatura: ZÁKLADY EKONOMIE vyučující: jandova@econ.muni.cz kancelář 504 (katedra ekonomie) 3 bloky výuky, ukončení: písemná zkouška literatura: ppt v ISu (Studijní materiály BPE_ZEKO) HOLMAN, R.: Základy ekonomie

Více

Téma VI.2.1 Řemeslná živnost v praxi

Téma VI.2.1 Řemeslná živnost v praxi Téma VI.2.1 Řemeslná živnost v praxi 10. Metody stanovení ceny Metody určují konkrétní způsob výpočtu ceny a závisí na záměrech firmy nebo podnikatele Mezi základní metody patří: 1. Metoda nákladově orientovaná

Více

S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T

S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T 7 LS, akad.rok 2014/2015 Strategtický management - VŽ 1 Analýza obecného (generálního) okolí podniku LS, akad.rok 2014/2015 Strategický management - VŽ 2 Analýza

Více

Mikroekonomie I. 5. přednáška Náklady firmy. Minulá přednáška - podstatné. Rovnováha spotřebitele - graf. Náklady firmy osnova přednášky

Mikroekonomie I. 5. přednáška Náklady firmy. Minulá přednáška - podstatné. Rovnováha spotřebitele - graf. Náklady firmy osnova přednášky Minulá přednáška - podstatné Mikroekonomie I. 5. přednáška Náklady firmy Celkový užitek Mezní užitek Je užitek měřitelný Indiferenční křivky spotřebitele Linie rozpočtu spotřebitele Optimum spotřebitele

Více

ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA I.

ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA I. ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKA I. Příroda, životní prostředí a jeho ochrana jako ekonomický problém Ing. Alena Bumbová, Ph.D. Univerzita obrany Fakulta ekonomiky a managementu Katedra ochrany obyvatelstva Kounicova

Více

Metodický list pro čtvrté soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu B_MiE_I, Mikroekonomie I Název tematického celku: Mikroekonomie I čtvrtý blok

Metodický list pro čtvrté soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu B_MiE_I, Mikroekonomie I Název tematického celku: Mikroekonomie I čtvrtý blok Cíl tématického celku: pochopit problematiku nedokonalé konkurence včetně jednotlivých forem nedokonalé konkurence (monopolistická konkurence, oligopol, monopol), pochopit formování křivky poptávky výrobních

Více

Poptávka. Zákon klesající poptávky

Poptávka. Zákon klesající poptávky Poptávka Poptávka je množství zboží, které je spotřebitel ochoten koupit na trhu za určitou cenu a za jinak stejných podmínek. Poptávku můžeme psát jako poptávkovou funkci ve tvaru: Q = f (P) Kde Q (quantity)

Více

S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T

S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T S T R A T E G I C K Ý M A N A G E M E N T 3 LS, akad.rok 2014/2015 Strategický management - VŽ 1 Proces strategického managementu LS, akad.rok 2014/2015 Strategický management - VŽ 2 Strategický management

Více

VEŘEJNÁ EKONOMIKA Poslání, struktura a příčiny existence veřejného sektoru I

VEŘEJNÁ EKONOMIKA Poslání, struktura a příčiny existence veřejného sektoru I VEŘEJNÁ EKONOMIKA Poslání, struktura a příčiny existence veřejného Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu

Více

Struktura odvětví Odvětvová struktura. Ing. Ladislav Tyll, MBA, Ph.D. Vysoká škola ekonomická v Praze

Struktura odvětví Odvětvová struktura. Ing. Ladislav Tyll, MBA, Ph.D. Vysoká škola ekonomická v Praze Odvětvová struktura Ing. Ladislav Tyll, MBA, Ph.D. Vysoká škola ekonomická v Praze Obsah přednášky Odvětvová struktura Struktura odvětví Strukturální politika Struktura = prvky a vztahy mezi nimi Národohospodářská

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MIKROEKONOMIE TRH VÝROBNÍCH FAKTORŮ, UTVÁŘENÍ CENY VÝROBNÍCH FAKTORŮ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál

Více

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b.

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b. Ekonomia: 1. Roste-li mzdová sazba,: nabízené množství práce se nemění nabízené množství práce může růst i klesat nabízené množství práce roste nabízené množství práce klesá Zvýšení peněžní zásoby vede

Více

Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT. Rovnováha firmy. Ing. Dagmar Palatová. dagmar@mail.muni.cz

Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT. Rovnováha firmy. Ing. Dagmar Palatová. dagmar@mail.muni.cz Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Rovnováha firmy Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Dokonalá konkurence jednotlivá firma nemůže ovlivnit celkovou tržní nabídku nemůže ovlivnit

Více

Soukromá střední průmyslová škola elektrotechnická spol. s r.o. TRH 1999 E.4A

Soukromá střední průmyslová škola elektrotechnická spol. s r.o. TRH 1999 E.4A Soukromá střední průmyslová škola elektrotechnická spol. s r.o. TRH Žatec 1999 E.4A Bílek Viktor Trh Počátky rozvoje trhu spadají až k samým počátkům vývoje lidského společenství. Již s první dělbou práce

Více

Úvod. Petr Musil pmusil@econ.muni.cz

Úvod. Petr Musil pmusil@econ.muni.cz Úvod Petr Musil pmusil@econ.muni.cz Harmonogram: 1. Úvod do ekonomie 2. Trh, nabídka, poptávka 3. Úvod do chování spotřebitele 4. Rovnováha spotřebitele na trhu statků a služeb, poptávka, poptávané množství

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

15 Poptávka na nedokonale konkurenčním trhu práce

15 Poptávka na nedokonale konkurenčním trhu práce 15 Poptávka na nedokonale konkurenčním trhu práce Existuje-li na trhu výstupu omezený počet firem nabízejících svou produkci, hovoříme o nedokonalé konkurenci, jejíž jednotlivé formy (monopol, oligopol

Více

Modely oligopolu. I. Dokonalý trh II. Nedokonalý trh 1. Modely oligopolu. Dokonalý trh. Nedokonalý trh

Modely oligopolu. I. Dokonalý trh II. Nedokonalý trh 1. Modely oligopolu. Dokonalý trh. Nedokonalý trh Modely oligopolu Obsah kapitoly Studijní cíle I. Dokonalý trh II. Nedokonalý trh 1. Modely oligopolu Student získá komplexní přehled teorií oligopolu, které lze úspěšně aplikovat v realitě. Doba potřebná

Více

SEMINÁŘ VII. Zákon jedné ceny, parita kupní síly a teorie kurzu. 1. Zákon jedné ceny a parita kupní síly

SEMINÁŘ VII. Zákon jedné ceny, parita kupní síly a teorie kurzu. 1. Zákon jedné ceny a parita kupní síly SEMINÁŘ VII. Zákon jedné ceny, parita kupní síly a teorie kurzu 1. Zákon jedné ceny a parita kupní síly 1) Vysvětlete logiku zákona jedné ceny a parity kupní síly. Jak by měla vypadat prezentovaná tabulka

Více

EKONOMIKA BEZPEČNOSTNÍ FIRMY BLOK 2 EKONOMICKÉ A PRÁVNÍ SOUVISLOSTI ŘÍZENÍ BEZPEČNOSTNÍ FIRMY ING. JAKUB PICKA

EKONOMIKA BEZPEČNOSTNÍ FIRMY BLOK 2 EKONOMICKÉ A PRÁVNÍ SOUVISLOSTI ŘÍZENÍ BEZPEČNOSTNÍ FIRMY ING. JAKUB PICKA EKONOMIKA BEZPEČNOSTNÍ FIRMY BLOK 2 EKONOMICKÉ A PRÁVNÍ SOUVISLOSTI ŘÍZENÍ BEZPEČNOSTNÍ FIRMY ING. JAKUB PICKA Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní systém

Více

Trh výrobních faktorů

Trh výrobních faktorů Trh výrobních faktorů Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Trh primárních výrobních faktorů Základní pojmy: Celkový fyzický produkt (Total Physical Product,TPP); Mezní fyzický produkt (MPP); Příjem z mezního

Více

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství nejen 1. díl Obecná ekonomie Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Nakladatelství a vydavatelství R Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz TEMATICKÉ ROZDĚLENÍ DÍLŮ KNIHY EKONOMIE NEJEN K MATURITĚ

Více

Trh je místo, kde se setkává nabídka s poptávkou a kde se tímto střetem (interakcí) vytváří rovnovážná cena a rovnovážné množství.

Trh je místo, kde se setkává nabídka s poptávkou a kde se tímto střetem (interakcí) vytváří rovnovážná cena a rovnovážné množství. 2) TRH - Trh a jeho funkce, typy trhů, subjekty trhu. Základní elementy trhu: nabídka, poptávka, faktory ovlivňující nabídku a poptávku, rovnováha trhu, tržní a rovnovážná cena. Konkurence, typy konkurence.

Více

Kapitálový trh (finanční trh)

Kapitálový trh (finanční trh) Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, www.median-os.cz, 2010 Téma 9 Kapitálový trh (finanční trh) Obsah 1. Podstata kapitálového trhu 2. Volba mezi současnou a budoucí

Více

1 Úvod do ekonomie. 1.1 Charakterizujte pojmy

1 Úvod do ekonomie. 1.1 Charakterizujte pojmy 1 Úvod do ekonomie. 1.1 Charakterizujte pojmy potřeba ekonomické potřeby statek zdroje výrobní faktory práce produktivita práce intenzita práce dělba práce kooperace prací půda jako výrobní faktor kapitál

Více

Příjmy firmy můžeme rozdělit na celkové, průměrné a mezní.

Příjmy firmy můžeme rozdělit na celkové, průměrné a mezní. 7 Příjmy firmy Příjmy firmy představují sumu peněžních prostředků, které firmě plynou z realizace její produkce, proto někteří autoři používají analogický pojem tržby. Jestliže vycházíme z cíle formy v

Více

Mikroekonomie I. Přednáška 3. Trh výrobních faktorů ekonomický koloběh. Podstatné z minulé přednášky. Křivka nabídky (S) Zákon rostoucí nabídky

Mikroekonomie I. Přednáška 3. Trh výrobních faktorů ekonomický koloběh. Podstatné z minulé přednášky. Křivka nabídky (S) Zákon rostoucí nabídky Přednáška 3. Mikroekonomie I 3. přednáška Poptávka substituční a důchodový efekt, konkurence, elasticita poptávky Poptávka substituční a důchodový efekt, konkurence, elasticita poptávky Podstatné z minulé

Více

Konkurence a konkurenční politika

Konkurence a konkurenční politika KAPITOLA IX Konkurence a konkurenční politika Cílem konkurentů je zvítězit, nikoli zachovat tržní konkurenci. G S Struktura trhu Tržní síla Dokonalá a nedokonalá konkurence Monopolistická konkurence Oligopol

Více

B104MFS Marketing finančních služeb

B104MFS Marketing finančních služeb B104MFS Marketing finančních služeb - vyučující předmětu - osnova předmětu/is BIVŠ - ukončení předmětu Václav Kupec Předmět - představení předmětu Holistická koncepce marketingu je dynamická koncepce opírající

Více

2. Chování spotřebitele: užitečnost a poptávka

2. Chování spotřebitele: užitečnost a poptávka 2. Chování spotřebitele: užitečnost a poptávka 2.1 Celkový užitek a mezní užitek Jedním ze základních problémů, které spotřebitel řeší, je, kolik určitého statku má kupovat a jak má svůj důchod mezi různé

Více

SOUTĚŽNÍ POLITIKA A FUZE V EVROPSKÉM KONTEXTU. Josef Bejček

SOUTĚŽNÍ POLITIKA A FUZE V EVROPSKÉM KONTEXTU. Josef Bejček v v r SOUTĚŽNÍ POLITIKA A FUZE V EVROPSKÉM KONTEXTU Josef Bejček Masarykova univerzita Brno, 2010 Josef Bejček OBSAH SEZNAM ZKRATEK 11 ÚVODEM 12 1. SOUTĚŽNÍ POLITIKA A CÍLOVÉ KONFLIKTY V SOUTĚŽNÍM PRÁVU

Více

13 Specifika formování poptávky firem po práci a kapitálu

13 Specifika formování poptávky firem po práci a kapitálu 13 Specifika formování poptávky firem po práci a kapitálu Na rozdíl od trhu finálních statků, kde stranu poptávky tvořili jednotlivci (domácnosti) a stranu nabídky firmy, na trhu vstupů vytvářejí jednotlivci

Více

Studijní opora. Téma: Rozhodování firmy v podmínkách nedokonalé konkurence

Studijní opora. Téma: Rozhodování firmy v podmínkách nedokonalé konkurence Studijní opora Název předmětu: Ekonomie I Zpracoval: Ing. Lenka Brizgalová, Ph.D. Téma: Rozhodování firmy v podmínkách nedokonalé konkurence Vzdělávací cíl: Téma Rozhodování firmy v podmínkách nedokonalé

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

Mikroekonomie I. Úvod do Mikroekonomie. Vyučující. 1. Přednáška Úvod do Mikroekonomie. Přednáška 1. Doporoučená literatura. Co je ekonomie?

Mikroekonomie I. Úvod do Mikroekonomie. Vyučující. 1. Přednáška Úvod do Mikroekonomie. Přednáška 1. Doporoučená literatura. Co je ekonomie? Vyučující Mikroekonomie I. 1. Přednáška Úvod do Mikroekonomie Ing. Jaroslav Šetek, Ph.D. Katedra ekonomiky Kancelář č. 16 Konzultační hodiny. Pondělí 13.00-14.30 Doporoučená literatura Přednáška 1. HLADKÝ,

Více

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení Téma cvičení Makroekonomie I Nominální a reálná úroková míra Otevřená ekonomika Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Nominální a reálná úroková míra Zahrnutí míry inflace v rámci peněžního trhu

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. 1. Lekce Základní ekonomické pojmy Struktura lekce: 1.1 Předmět

Více

TRH A CÍLENÝ MARKETING

TRH A CÍLENÝ MARKETING TRH A CÍLENÝ MARKETING základní subjekty trhu: 1. domácnosti prodávají své výrobní faktory (práce, půda, kapitál), za získané důchody (mzda, renta, úrok) nakupují výrobky a služby 2. podniky prodávají

Více

Vertikáln. lní integrace versus. cui bono? Martin Kvizda. Masarykova univerzita v Brně

Vertikáln. lní integrace versus. cui bono? Martin Kvizda. Masarykova univerzita v Brně Vertikáln lní integrace versus separace v železniční dopravě cui bono? Martin Kvizda Masarykova univerzita v Brně říjen 2007 Struktura příspp spěvku Úvodní teze Cíl Ekonomická specifika železnice Technická

Více

7) ANALÝZA KONKURENCE - ANALÝZA VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ PODNIKU - ANALÝZA VNĚJŠÍHO PROSTŘEDÍ PODNIKU

7) ANALÝZA KONKURENCE - ANALÝZA VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ PODNIKU - ANALÝZA VNĚJŠÍHO PROSTŘEDÍ PODNIKU 7) ANALÝZA KONKURENCE - ANALÝZA VNITŘNÍHO PROSTŘEDÍ PODNIKU - ANALÝZA VNĚJŠÍHO PROSTŘEDÍ PODNIKU VNITŘNÍ PROSTŘEDÍ UVĚDOMĚNÍ SI TRŽNÍ POZICE - VIDĚT SE OČIMA SVÉ KONKURENCE A UVĚDOMIT SI SVÉ POSTAVENÍ

Více

Ekonomika III. ročník. 008_Zákony trhu_nabídka + Poptávka

Ekonomika III. ročník. 008_Zákony trhu_nabídka + Poptávka Ekonomika III. ročník 008_Zákony trhu_nabídka + Poptávka Hospodářský proces Chování tržních subjektů (firmy, výrobci, nakupující zákazníci, vláda, instituce) je ovlivněno zákony trhu. Chování spotřebitele,

Více

TEMATICKÉ OKRUHY PRO OPAKOVÁNÍ K MATURITNÍ ZKOUŠCE

TEMATICKÉ OKRUHY PRO OPAKOVÁNÍ K MATURITNÍ ZKOUŠCE strana: 1/8 TEMATICKÉ OKRUHY PRO OPAKOVÁNÍ K MATURITNÍ ZKOUŠCE Název předmětu u maturitní zkoušky: Studijní obor: Ekonomika Podnikání Školní rok: 2012 2013 1.1. Předmět: Ekonomika 1) Předmět ekonomie a

Více

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010

Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek. Měkké faktory v regionálním rozvoji, Ostrava, 25.6.2010 Aplikace městského marketingu v praxi: očekávání a realita Jiří Ježek Výzkumné problémy I. opatření a aktivity, které bychom přiřadili k městskému marketingu jsou realizovány, aniž by si jejich aktéři

Více

1. Vnitřní faktory. několik cílů najednou. V cenové oblasti lze. Diferenciace výrobků čím více se vlastní výrobek od srovnatelných výrobků konkurence

1. Vnitřní faktory. několik cílů najednou. V cenové oblasti lze. Diferenciace výrobků čím více se vlastní výrobek od srovnatelných výrobků konkurence Price Faktory ovlivňující výši ceny 1. Vnitřní faktory Cíle firmy - firmy se orientují většinou na několik cílů najednou. V cenové oblasti lze uvažovat o cílech spojených s orientací na: dosažení určité

Více

10/3.5 MARKETINGOVÉ STRATEGICKÉ KONCEPCE

10/3.5 MARKETINGOVÉ STRATEGICKÉ KONCEPCE MANAGEMENT PROCESŮ část 10, díl 3, kapitola 5, str. 1 10/3.5 MARKETINGOVÉ STRATEGICKÉ KONCEPCE Strategické marketingové plánování musí rozhodnout o volbě a pokrytí trhu, stanovení chování vůči tržním subjektům

Více

5. kapitola: Agregátní poptávka, agregátní nabídka. Studijní cíle: V této kapitole se seznámíte:

5. kapitola: Agregátní poptávka, agregátní nabídka. Studijní cíle: V této kapitole se seznámíte: 5. kapitola: Agregátní poptávka, agregátní nabídka Studijní cíle: V této kapitole se seznámíte: s vymezením agregátní poptávky (AD) s příčinami změn AD (tzv. poptávkové šoky) s pojetím agregátní nabídky

Více

Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky. Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky.

Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky. Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky. Vnější a vnitřní rovnováha ekonomiky Swanův diagram. Efektivní tržní klasifikace a mix hospodářské politiky. Vnitřní versus vnější rovnováha ekonomiky Vnitřní rovnováha znamená dosažení takové úrovně reálného

Více

2. Trh a tržní hospodářství

2. Trh a tržní hospodářství 2. Trh a tržní hospodářství Základní pojmy: Trh je v ekonomice prostor, kde dochází ke směně statků a peněz Zboží je hmotný statek (přírodní nebo vyrobený), který je určen k prodeji. To znamená, že zboží

Více

JAN BRUNER ZÁKLADNÍ TRŽNÍ VZTAHY. www.bruner.cz

JAN BRUNER ZÁKLADNÍ TRŽNÍ VZTAHY. www.bruner.cz JAN BRUNER ZÁKLADNÍ TRŽNÍ VZTAHY www.bruner.cz I. KONSTRUKCE ZÁKLADNÍHO GRAFU POPTÁVKY D POPTÁVKA ANGLICKY DEMAND GRAF POPTÁVKY VYJADŘUJE VZTAH MEZI CENOU, ZA KTEROU JE MOŽNÉ DOTYČNÉ ZBOŽÍ ČI SLUŽBU NA

Více

Krátkodobá rovnováha na trhu peněz

Krátkodobá rovnováha na trhu peněz Makroekonomická analýza přednáška 9 1 Krátkodobá rovnováha na trhu peněz Funkce poptávky po penězích Poptávka po penězích je úměrná cenové hladině (poptávka po penězích je poptávka po reálných penězích).

Více

Funkce poptávky (lineární) Funkce nabídky. Křížová elasticita poptávky. Rovnovážné množství. Rovnovážná cena. Přebytek spotřebitele.

Funkce poptávky (lineární) Funkce nabídky. Křížová elasticita poptávky. Rovnovážné množství. Rovnovážná cena. Přebytek spotřebitele. Vzorce optávka a nabídka a b Funkce poptávky (lineární) m + n Funkce nabídky D * Cenová elasticita poptávky bodová + D + D * Důchodová elasticita poptávky * Cenová elasticita poptávky intervalová A B CD

Více

Spotřebitelé, výrobci a efektivnost trhů

Spotřebitelé, výrobci a efektivnost trhů Spotřebitelé, výrobci a efektivnost trhů Motivace V tržní ekonomice je alokace zdrojů a distribuce výstupu decentralizovaná je určena interakcemi mnoha kupujícími a mnoha prodejci, z nichž každý se stará

Více

SPOLUVYTVÁŘENÍ HODNOTY SE ZÁKAZNÍKEM

SPOLUVYTVÁŘENÍ HODNOTY SE ZÁKAZNÍKEM SPOLUVYTVÁŘENÍ HODNOTY SE ZÁKAZNÍKEM V současné době dochází k utváření nového prostoru vytváření hodnoty, které se zaměřují na vytváření jedinečných osobních zkušeností spoluvytváření prostřednictvím

Více

WORKSHOP NO.3 Podnikatelský plán. Specifikace podnikatelského plánu. Obsah podnikatelského plánu - obecně. Můj podnikatelský plán pro investora.

WORKSHOP NO.3 Podnikatelský plán. Specifikace podnikatelského plánu. Obsah podnikatelského plánu - obecně. Můj podnikatelský plán pro investora. WORKSHOP NO.3 Podnikatelský plán Specifikace podnikatelského plánu. Obsah podnikatelského plánu - obecně. Můj podnikatelský plán pro investora. Co je podnikatelský plán? Specifikace podnikatelského plánu

Více

Marketingový výzkum Tomek - Vávrová Y16MVY

Marketingový výzkum Tomek - Vávrová Y16MVY Marketingový výzkum Poznávací stránka marketingu Tomek - Vávrová YMVY Otázky k řešení KDE JSME NYNÍ? KDE BYCHOM CHTĚLI BÝT? JAK SE TAM DOSTANEME? JAK ZJISTÍME, ŽE SE TAM DOSTANEME? JAK ZJISTÍME, ŽE JSME

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 15.11.2007 SEK(2007) 1497 PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o kodexu chování pro používání počítačových rezervačních

Více

Příjmové veličiny na trhu VF

Příjmové veličiny na trhu VF Trh práce Vysvětlivky: SR = short run = krátké období, množství kapitálových statků je fixní R = long run = dlouhé období, množství kapitálových statků je variabilni Příjmové veličiny na trhu VF Příjem

Více