Cesta dětí do školy a zpět Dotazníkové šetření 2012

Transkript

1 Cesta dětí do školy a zpět Dotazníkové šetření 2012 Závěrečná zpráva pro Statutární město Hradec Králové vytvořila Agentura STARS s.r.o.

2 Obsah Úvod... 4 Cíle a metodologie... 6 Cíle šetření... 6 Popis výzkumného souboru... 6 Výsledky šetření... 9 Způsob dopravy dětí do školy a zpět... 9 Způsob dopravy - celkové výsledky... 9 Způsob dopravy - srovnání s výsledky předchozích šetření Způsob dopravy podle jednotlivých ZŠ Způsob dopravy podle věku dětí Doprovod při cestě do školy Doprava dětí do školy s využitím MHD přestupy Doprava dětí do školy autem Bezpečnost cesty do školy Důvody, ohrožující bezpečnost dětí při cestě do školy a zpět ZŠ HK Malšova Lhota ZŠ HK Bezručova ZŠ HK Habrmanova ZŠ HK Jiráskovo náměstí ZŠ HK Pouchov ZŠ HK Slezské předměstí Sever ZŠ HK Mandysova ZŠ HK Milady Horákové ZŠ Nový Hradec Králové ZŠ HK Masarykova Plotiště n.l ZŠ HK Kukleny ZŠ HK, tř. SNP ZŠ HK Svobodné Dvory ZŠ HK, Štefánikova ZŠ HK, Štefcova ZŠ HK, Úprkova ZŠ HK Josefa Gočára Závěr... 56

3 Přílohy Příloha č. 1 Dotazník Cesty dětí do školy a zpět Příloha č. 2 - Metodický list indikátoru B Příloha č.3 Tabulkové přílohy (přiloženo na CD)... 65

4 Úvod Hodnocení udržitelného rozvoje měst a kvalita života jejich obyvatel je jedním z významných témat, kterým je věnována pozornost nejen u nás, ale v celé EU. Jedním z nástrojů, které slouží městům pro hodnocení situace a jsou jedním z podkladů pro plánování, jsou i Společné evropské indikátory (European Common Indicators). Přehled Společných evropských indikátorů (s uvedením hlavních cílů měření): 1. Spokojenost občanů s místním společenstvím Úroveň spokojenosti občanů (obecně a s ohledem na specifická hlediska obce). 2. Místní příspěvek ke globální změně klimatu Emise ekvivalentů CO2 (celkové množství a změna). 3. Místní mobilita a přeprava osob Počet každodenních cest a čas strávený cestováním na osobu podle důvodu cesty a způsobu dopravy a celková průměrná denní procestovaná vzdálenost na osobu podle důvodu cesty a způsobu dopravy. 4. Dostupnost místních veřejných prostranství a služeb Přístup občanů k blízkým veřejným prostranstvím a jiným základním službám. 5. Kvalita místního vnějšího ovzduší Počet případů překročení mezních hodnot vybraných látek znečišťujících ovzduší a existence a stupeň zavedení plánu řízení kvality ovzduší. 6. Cestování dětí do školy a zpět Způsob dopravy dětí z domova do školy a zpět. 7. Udržitelné řízení místního orgánu a místního podnikání Podíl veřejných a soukromých organizací (velké podniky a malé a střední podniky), které přijaly a používají metody sociálního řízení ( social management ) a řízení z hlediska ochrany životního prostředí ( environmental management ). 8. Zatížení životního prostředí hlukem Podíl populace zatěžované dlouhodobě vysokou hladinou hluku ve venkovním prostředí nebo hlukové hladiny ve vybraných oblastech obce a existence a stupeň uplatňování akčního protihlukového plánu. 9. Udržitelné využívání půdy Uměle vytvořené plochy, opuštěná a ladem ležící a kontaminovaná půda, plocha urbanizované půdy, obnova půdy a chráněné oblasti v obci. 10. Produkty podporující udržitelný rozvoj Podíl ekologicky šetrných výrobků, energeticky účinných výrobků, výrobků spravedlivého obchodu a produktů ekologického zemědělství na celkové spotřebě, Dostupnost těchto výrobků a nákupy zohledňující ochranu životního prostředí realizované místním orgánem. (European Commission, 2002) 4

5 Jedním z těchto indikátorů je i indikátor číslo 6 Cesty dětí do školy a zpět, kterým se zabývá i tato zpráva. Tento indikátor má za cíl určit počet dětí, které chodí do školy pěšky a/nebo jezdí na kole, a u ostatních zjistit, z jakých důvodů používají hromadnou dopravu nebo soukromá auta. (European Commission, 2002). Výsledky měření tohoto indikátoru poskytují městu informace zejména o tom, jak se děti do školy a ze školy dopravují a jak vnímají bezpečnost této cesty. Vedení města tak získává informace o využívání služeb hromadné dopravy, vlivu dopravy do školy na dopravní špičky, místech potencionálně nebezpečných, školách s problematickou dostupností a řadu dalších informací využitelných při zlepšování kvality života obyvatel města. Indikátor byl sledován městem Hradec Králové již v letech 2003, 2005, 2007 a 2009 (Cesta dětí do školy a zpět dotazníkové šetření 2009). Literatura Cesta dětí do školy a zpět, dotazníkové šetření 2009 (závěrečná zpráva). Praha: Matematické a Statistické Projekty a Software s.r.o., 2009 European Commission. Methodology sheets for the 10 Indicators and survey questionnaire. [online] 2002 [cit ] dostupný z: < 5

6 Cíle a metodologie Základní cíle a metodologie průzkumu vycházely z metodického listu, který byl vydán Evropskou komisí (Metodický list: Indikátor 6; viz příloha č. 2) a průzkum navazoval na předchozí šetření realizované v roce Pro sběr dat byl použit dotazník připravený Magistrátem města Hradec Králové (viz příloha č. 1). Administrace dotazníku proběhla v termínu ve všech základních školách na území Města Hradec Králové. Samotný sběr dat organizoval Magistrát města Hradec Králové, Odbor strategie a rozvojových projektů města, a to prostřednictvím pedagogů (respektive vedení) jednotlivých škol. Cíle šetření Cíle průzkumu vycházely ze dříve uvedeného metodické listu a byly shodné se šetřením provedeným v roce Cíle: Zjistit způsob dopravy dětí do školy a ze školy, včetně srovnání s výsledky předchozích šetření a výsledky jednotlivých škol (zvlášť pro období teplé a chladné). Zjistit, kolik dětí je doprovázeno při cestě do školy a zpět. Zjistit, kolik dětí používajících MHD při cestě přestupuje a kde jsou místa nejčastějších přestupů. Popsat, jaké jsou důvody pro použití auta při cestě do školy a zpět. Zjistit, zda děti vnímají cestu do školy jako bezpečnou nebo nebezpečnou. Identifikovat místa, která děti vnímají jako nebezpečná. Popis výzkumného souboru Sběr dat proběhl ve všech základních školách v Hradci Králové, jejichž zřizovatelem je město Hradec Králové. Jednalo se o základní školy: 1. Bezručova 2. Habrmanova 3. Jiráskovo náměstí 4. Pouchov 5. Sever 6. Mandysova (ZŠ a MŠ Pohádka) 7. Milady Horákové 8. Nový Hradec Králové 9. Masarykova (ZŠ a MŠ Plotiště) 10. Kukleny 11. SNP 12. Svobodné Dvory 13. Štefánikova 14. Štefcova 6

7 15. Josefa Gočára 16. Úprkova 17. Malšova Lhota Počet žáků těchto škol činil 6700 žáků. Do šetření bylo zapojeno celkem 5896, návratnost dotazníků byla tedy vysoká, činila 88 %. Přehled o počtu dotazníků z jednotlivých škol vidíme v tabulce č. 1. a v tabulce č. 2. pak přehled zapojení žáků jednotlivých tříd. Vzhledem k vysoké návratnosti a reprezentativnímu zastoupení jednotlivých škol a ročníků, mají výsledky šetření vysokou vypovídací hodnotu. Tabulka č. 1. Zapojení jednotlivých škol do sběru dat Základní škola počet vyplněných dotazníků % ze všech vyplněných 1. Bezručova ,16% 2. Habrmanova 305 5,17% 3. Jiráskovo náměstí 373 6,33% 4. Pouchov 246 4,17% 5. Sever 342 5,80% 6. Mandysova (ZŠ a MŠ Pohádka) 256 4,34% 7. Milady Horákové ,18% 8. Nový Hradec Králové 161 2,73% 9. Masarykova (ZŠ a MŠ Plotiště) 193 3,27% 10. Kukleny 361 6,12% 11. SNP 569 9,65% 12. Svobodné Dvory 181 3,07% 13. Štefánikova 523 8,87% 14. Štefcova 445 7,55% 15. Josefa Gočára 311 5,27% 16. Úprkova 362 6,14% 17. Malšova Lhota 67 1,14% Bez odpovědi 2 0,03% 7

8 Tabulka č. 2 Zapojení jednotlivých tříd základních škol do sběru dat Ročník (třída) počet vyplněných dotazníků % ze všech vyplněných ,94% ,28% ,46% ,60% ,09% ,53% ,63% ,97% ,16% Bez odpovědi 19 0,32% Celkem

9 Výsledky šetření Výsledky celého šetření jsou rozděleny podle jednotlivých sledovaných proměnných. U každé z nich jsou v první části uvedeny celkové výsledky aktuálního sběru dat za celý výzkumný soubor (tj. všechny základní školy zřizované Městem Hradec Králové), pak následuje jejich srovnání s daty ze šetření v předchozích letech a v poslední části jsou obsaženy výsledky prezentující data podle dalších kritérií, jako jsou jednotlivé školy, věk žáků apod. Způsob dopravy dětí do školy a zpět Způsob dopravy - celkové výsledky Tabulka č. 3. a graf č. 1. nám ukazují zastoupení jednotlivých druhů dopravy při cestě do školy a ze školy jednak v teplých měsících a za dobrého počasí a ve druhé části v zimních měsících a za špatného počasí. Byly sledovány čtyři možné způsoby dopravy (pěšky, na kole, MHD, autem). Daleko nejčastějším způsobem dopravy je cesta pěšky, která je využívána v teplých měsících ve 49 % a v chladnějších ve 42 %. Druhým nejčastějším způsobem v teple je MHD (26 %), která je těsně následována autem (23 %). V období chladnějším se pořadí obrací a na druhém místě je auto (31 %) a na třetím MHD (27 %). Zcela marginálním způsobem dopravy do ZŠ je v Hradci Králové kolo (3 % v teple, 1 % v chladnějším období). Tabulka č. 3 Zastoupení jednotlivých druhů dopravy v teplých a chladných měsících v teplých měsících v chladných měsících Odpověď Počet % Počet % Pěšky ,74% ,55% Na kole 206 3,49% 40 0,68% MHD ,59% ,90% Autem ,17% ,87% 9

10 60,0% 50,0% Zastoupení jednotlivých druhů dopravy 48,7% 41,6% 40,0% 30,0% 25,6% 26,9% 23,2% 30,9% 20,0% 10,0% 0,0% 3,5% 0,7% Pěšky Na kole MHD Autem Zastoupení jednotlivých druhů dopravy v teplých měsících Zastoupení jednotlivých druhů dopravy v chladných měsících Graf č. 1 Zastoupení jednotlivých druhů dopravy v teplých a chladných měsících Způsob dopravy - srovnání s výsledky předchozích šetření Z následujících grafů (č. 2., č. 3.) je patrný trend postupného mírného zvyšování využívání cest autem a to prakticky výhradně na úkor chůze. Chůze stále zůstává nejčastějším způsobem dopravy, ale její podíl každým rokem mírně klesá a to jak v teplých, tak v chladnějších měsících. Od počátku realizace výzkumů (2003) se snížil podíl pěšky docházejících dětí o 4 % na 48,7 % v teplých měsících 1, respektive o 12 % na 41,6 % v měsících chladnějších. Celý tento pokles je důsledkem zvýšeného využívání osobních automobilů, které používalo v roce ,7 % dětí (13,8 % v chladných měsících), ale v roce 2012 již 23,2 % (30,9% v chladných měsících). Podíl dopravy s využitím MHD (v roce ,6 %, 26,9 % v chladných měsících) je prakticky konstantní, od roku 2003 došlo k poklesu o cca 2 %. Daleko nejméně využívaným způsobem dopravy je cesta na kole (cca 3 4% v teplých měsících, v chladných měsících do 1%), jejíž zastoupení se v průběhu let v podstatě nijak nemění. Pochopitelný je rozdíl mezi teplejším obdobím, kdy je více cest pěšky a na kole a obdobím chladnějším, kdy roste používání zejména osobních automobilů a mírně také MHD. Výzkum ale potvrzuje stabilní pokles využívání chůze o zhruba 4 %, který je způsoben větším využíváním osobních automobilů. 1 V letních měsících byl zaznamenán mezi prvními dvěma sběry dat nárůst o 4% a pokles začal až v roce

11 Vývoj zastoupení jednotlivých druhů dopravy dětí v teplých měsících a za pěkného počasí v letech ,8 52, ,5 48,74 27,8 27,5 26,2 26,425,59 23,17 18,4 13,9 8,710,3 3,1 3,5 3,4 2,83,49 pěšky MHD autem na kole Graf č. 2 Vývoj zastoupení jednotlivých druhů dopravy dětí v teplých měsících a za pěkného počasí v letech Vývoj zastoupení jednotlivých druhů dopravy dětí v chladných měsících a za špatného počasí v letech ,2 46,2 42,941,55 29,1 3028,7 28,9 26,9 30, ,6 16,2 13,8 0,8 0,7 0,7 0,50,68 pěšky MHD autem na kole Graf č. 3 Vývoj zastoupení jednotlivých druhů dopravy dětí v chladných měsících a za špatného počasí v letech

12 Způsob dopravy podle jednotlivých ZŠ Způsob dopravy do školy můžeme sledovat i z pohledu jednotlivých škol, jejichž výsledky se liší v závislosti na lokalitě (hustota osídlení v okolí školy, dostupnost MHD, spádovost pro okrajové části HK apod.). Celkový přehled vidíme v tabulce č. 4 a č. 5 a v grafu č. 4 a č. 5 (opět zvlášť za teplé a chladné měsíce), který nám velmi přehledně ukazuje rozdíly mezi jednotlivými školami. Největší podíl pěší docházky mají školy v hustě obydlených částech Hradce Králové. Nadpoloviční většina dětí dochází v teplých měsících pěšky do školy v šesti školách. Nejvíce v ZŠ Mandysova (77,7 %/73,8 %) 2, dále se značným odstupem Nový Hradec Králové (62,7 %/48,5 %), Milady Horákové (61,3 %/52,3 %), Josefa Gočára (57,2 %/48,2 %), Štefcova (54,6 %/48,3 %) a Štefánikova (55,5 %/43,8 %). Nejméně chodí pěšky do školy žáci ze Svobodných Dvorů (19,3 %/14,4 %) a Malšovy Lhoty (32,8 %/17,9 %). Vysoký podíl dopravy autem můžeme zaznamenat u škol z okrajových částí Hradce Králové. Nejvíce autem dojíždějí žáci do Malšovy Lhoty (47,8 %/59,7 %), s mírným odstupem SNP (34,3 %/42,0 %) a dále do ZŠ Jiráskovo náměstí (30,6 %/38,6 %). Nejméně jezdí do školy autem děti ZŠ Mandysova (10,2 %/16,4 %). Doprava s využitím MHD kolísá od téměř poloviny ve Svobodných Dvorech (45,9 %/50,8 %) a s mírným odstupem v Kuklenách (42,9 %/43,5 %), po pouze 10% zastoupení u ZŠ Mandysova. Kolo jako prostředek dopravy do školy používá nejméně dětí a to samozřejmě téměř výhradně v teplých měsících (v chladných je to pouze 0,7 %). Relativně vysoký podíl je v ZŠ Masarykova (13,5 %), Svobodných Dvorech (7,2 %) a na Pouchově (7,7 %). Tabulka č. 4 Způsob dopravy dětí do školy a zpět dle základních škol v teplých měsících a za pěkného počasí v r Bezručova Habrmanova Jiráskovo náměstí Pouchov Sever Základní škola pěšky na kole MHD autem 48,08 4,34 21,87 25,71 Mandysova (ZŠ a MŠ Pohádka) Milady Horákové Nový Hradec Králové Masarykova (ZŠ a MŠ Plotiště) 44,92 0,98 29,84 24,26 42,09 4,02 23,32 30,56 45,53 7,72 20,33 26,42 51,46 2,92 28,07 17,54 77,73 2,73 9,38 10,16 61,33 1,00 21,50 16,17 62,73 4,35 18,63 14,29 35,75 13,47 30,05 20,73 2 Údaj vždy označuje výsledek pro teplé a studené měsíce (teplé/studené). 12

13 Kukleny SNP Svobodné Dvory Štefánikova Štefcova Josefa Gočára Úprkova Malšova Lhota celkem 38,78 1,66 42,94 16,62 35,50 2,64 27,59 34,27 19,34 7,18 45,86 27,62 55,45 1,34 27,72 15,49 54,61 4,72 12,81 27,87 57,23 3,54 18,33 20,90 43,37 3,31 24,59 28,73 32,84 2,99 16,42 47,76 48,74 3,49 24,59 23,17 Malšova Lhota Úprkova Josefa Gočára Štefcova Štefánikova Svobodné Dvory SNP Kukleny Masarykova (ZŠ a MŠ Plotiště) Nový Hradec Králové Milady Horákové Mandysova (ZŠ a MŠ Pohádka) Sever Pouchov Jiráskovo náměstí Habrmanova Bezručova pěšky na kole MHD autem 0% 20% 40% 60% 80% 100% Graf č. 4 Způsob dopravy dětí do školy a zpět dle základních škol v teplých měsících a za pěkného počasí v r

14 Tabulka č.5 Způsob dopravy dětí do školy a zpět dle základních škol v chladných měsících a za špatného počasí v r Bezručova Habrmanova Jiráskovo náměstí Pouchov Sever Základní škola pěšky na kole MHD autem 43,9 1,3 22,9 31,9 Mandysova (ZŠ a MŠ Pohádka) Milady Horákové Nový Hradec Králové Masarykova (ZŠ a MŠ Plotiště) Kukleny SNP Svobodné Dvory Štefánikova Štefcova Josefa Gočára Úprkova Malšova Lhota celkem 36,7 0,3 33,1 29,8 34,1 0,3 27,1 38,6 47,6 2,4 22,8 27,2 46,5 1,2 31,3 21,1 73,8 0,0 9,8 16,4 52,3 0,2 21,7 25,8 48,5 0,0 19,9 31,7 33,2 1,6 36,3 29,0 31,9 0,0 43,5 24,7 28,1 0,5 29,4 42,0 14,4 2,2 50,8 32,6 43,8 0,8 29,8 25,6 48,3 0,2 16,4 35,1 48,2 0,6 20,9 30,2 33,2 0,3 28,5 38,1 17,9 1,5 20,9 59,7 41,55 0,68 26,90 30,87 14

15 Malšova Lhota Úprkova Josefa Gočára Štefcova Štefánikova Svobodné Dvory SNP Kukleny Masarykova (ZŠ a MŠ Plotiště) Nový Hradec Králové Milady Horákové Mandysova (ZŠ a MŠ Pohádka) Sever Pouchov Jiráskovo náměstí Habrmanova Bezručova pěšky na kole MHD autem 0% 20% 40% 60% 80% 100% Graf č. 5 Způsob dopravy dětí do školy a zpět dle základních škol v chladných měsících a za špatného počasí v r Způsob dopravy podle věku dětí Věk dětí nemá vliv na všechny sledované způsoby dopravy. Nejčastěji využívaný způsob, cesta pěšky, není významně ovlivněn věkem dětí, jak je patrné z tabulky č. 6. a grafu č. 6. V teplých měsících chodí pěšky průměrně 48,4 % dětí a rozdíl mezi 1. a 9. třídou činí pouze 3,4 %, ve všech ročnících kolísá mezi 44 % - 53,2 %. Obdobně malé rozdíly jsou i v měsících chladných. Není zde ani patrný jasný trend, tj. postupné mírné zvyšování podílu chůze pěšky se stoupajícím ročníkem. Například v teplých měsících je maximum chůze pěšky ve 4. třídě (53,2 %) a pak v 1. třídě (50,4 %) a minimum ve třídě sedmé (43,5) a třetí (47,2 %) (viz. graf č. 6.). Naproti tomu druhý a třetí nejvyužívanější způsob dopravy (auto, MHD) je ovlivněn věkem dětí. Je poměrně jednoznačná nepřímá úměrnost mezi využitím auta a MHD. Nejvyšší využití auta v teplých měsících je u dětí v ročníku (32,3 % - 37,2 %) a postupně klesá na 11,1 %, respektive 12,8 % v osmé a deváté třídě 3. Obdobný trend vidíme i v měsících chladných (viz tabulka č. 7., graf č. 7.), pouze využití auta i MHD je zde vyšší a to na úkor cesta pěšky. V obou případech poklesne využití auta mezi 1. a 9. třídou zhruba na ⅓ a využití MHD vzroste cca na 2,5 násobek. Využití kola se nijak dramaticky nemění s věkem. Nejvyšší využití je v teplých měsících v 9. třídě (6,7 %), průměr je 4,5 % a kolísá od 2,2 % do 6,7 %. V zimních měsících je to průměrně pouze 0,7 % (rozmezí 0,2 % - 1,9 %). 3 Mírný nárůst v 9. třídě proti 8. třídě není významný, jedná se pravděpodobně pouze o náhodný výkyv, který je běžný i mezi ostatními ročníky. 15

16 Tabulka č. 6. Podíl jednotlivých druhů dopravy při cestě dětí do školy a zpět podle tříd - teplé měsíce a pěkné počasí třída (%) pěšky na kole MHD autem 50,43 5,11 12,22 32, ,62 3,31 10,91 37, ,16 3,08 15, ,22 2,19 20,47 24, ,78 3,67 28,29 19, ,85 2,79 28,97 18, ,54 2,07 38,92 15, ,3 3,09 36,48 11, ,04 6,67 33,52 12, ,74 3,49 24,59 23,17 celkem 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 pěšky na kole MHD autem 10,0 0, Graf č.6 Podíl jednotlivých druhů dopravy při cestě dětí do školy a zpět podle tříd - teplé měsíce a pěkné počasí 16

17 Tabulka č. 7 Podíl jednotlivých druhů dopravy při cestě dětí do školy a zpět podle tříd chladné měsíce a špatné počasí Třída (%) pěšky na kole MHD autem 41,90 1,42 13,64 43, ,14 0,28 12,43 45, ,06 0,65 16,37 43, ,71 0,73 21,05 34, ,35 0,61 29,51 27, ,41 0,15 34,12 26, ,12 0,16 40,03 21, ,74 0,46 40,96 14, ,26 1,85 34,52 15, ,55 0,68 26,90 30,87 celkem 50,0 45,0 40,0 35,0 30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0, pěšky na kole MHD autem neuvedeno Graf č. 7 Podíl jednotlivých druhů dopravy při cestě dětí do školy a zpět podle tříd chladné měsíce a špatné počasí 17

18 Doprovod při cestě do školy U první otázky dotazníku byla i otázka doplňující, která byla zaměřena na případný doprovod při cestě do školy a ze školy. Respondent měl na výběr zaškrtnutí jedné ze dvou možností (Jezdíš sám/sama - nebo s doprovodem rodiče, sourozence, starší osoby). Otázka byla obsažena 2x pro teplé a chladné měsíce zvlášť. U této otázky relativně velké procento respondentů neodpovědělo (31,8 %, respektive 37 %). Může to být dáno jednak tím, že část dětí je doprovázena pouze někdy a v tomto případě nevěděly, jak mají odpovědět. Další možností je doprovod pouze po část cesty, což respondent nemohl do dotazníku uvést. Vzhledem k tomu, že cílem bylo zjistit doprovod dětí, tak budou v grafech pro přehlednost uvedeny vždy pouze podstatné údaje zda chodí sám/sama nebo s doprovodem. Vždy je ale třeba brát v úvahu, že 31,8 % dětí, respektive 37 % v zimních měsících, na tuto otázku neodpovědělo. V tabulce č. 8 jsou obsažena celková data za všechny školy v teplých a chladných měsících zvlášť. V tomto případě však celková data nejsou příliš vypovídající, protože doprovod zásadně ovlivňuje několik proměnných. V první řadě je to věk žáků, dále pak způsob dopravy (při cestě autem je doprovod vždy) a v neposlední řadě i lokalitou školy (vzdálenost, hustota dopravy, křižovatky a potencionálně nebezpečná místa v okolí apod.). Z údajů v tabulce č. 9 a grafu č. 8 je evidentní logický trend snižování doprovodu dětí s jejich stoupajícím věkem. Sami chodí děti v 1. třídě pouze v 6,7 % případů v měsících teplých (4,7 % v chladných měsících), ale v 9. třídě chodí samo již 61,7 % žáků v teplých měsících a 57,6 % v měsících chladných. Tabulka č. 8 Doprovod do školy v teplých a chladných měsících v teplých měsících v chladných měsících Odpověď Počet % Počet % Sám/sama , ,95 S doprovodem rodiče/sourozence/starší osoby , ,00 Bez odpovědi , ,04 18

19 Tabulka č. 9 Doprovod dětí starší osobou na cestě do školy a zpět dle tříd teplé měsíce chladné měsíce třída sám doprovod sám doprovod 1 6,68 62,07 4,69 59, ,33 56,35 8,70 55, ,47 42,79 16,37 41, ,47 25,73 29,09 26, ,50 18,96 37,92 21, ,56 16,76 45,59 18, ,05 15,63 51,36 17, ,05 10,51 53,63 12, ,67 9,07 57,59 9,81 celkem 38,69 29,56 32,95 30,00 70,0 60,0 50,0 40,0 30,0 20,0 10,0 teplé měsíce sám teplé měsíce doprovod chladné měsíce sám chladné měsíce doprovod 0, Graf č.8 Doprovod dětí starší osobou na cestě do školy a zpět dle tříd V dalších tabulce a grafu (č. 10., č. 9.) vidíme podíl doprovodu dětí v jednotlivých sledovaných školách. Jak již bylo uvedeno dříve, tento podíl je ovlivněn velikostí a polohou spádové oblasti školy, prostředím v okolí školy apod. Obecně lze konstatovat, že nejvyšší počet cest bez doprovodu se objevuje u škol v místech s hustou zástavbou. 19

20 Tabulka č. 10 Doprovod dětí na cestě do školy a zpět dle základních škol teplé měsíce chladné měsíce ZŠ (%) sám doprovod sám doprovod Bezručova 36,56 28,21 30,88 25,88 Habrmanova 41,97 43,61 40,66 45,57 Jiráskovo náměstí 15,01 10,72 6,97 11,80 Pouchov 24,39 6,50 13,82 3,66 Sever 54,97 39,77 53,51 40,35 Mandysova (ZŠ a MŠ Pohádka) 42,97 37,11 40,62 40,62 Milady Horákové 50,17 37,00 45,50 39,00 Nový Hradec Králové 54,04 29,19 46,58 31,68 Masarykova (ZŠ a MŠ Plotiště) 18,13 12,44 10,88 6,22 Kukleny 55,68 32,96 51,52 36,01 SNP 28,47 37,26 23,55 37,79 Svobodné Dvory 48,07 35,91 46,41 39,23 Štefánikova 47,04 38,05 42,64 40,34 Štefcova 25,84 17,30 13,03 13,03 Josefa Gočára 48,23 30,23 44,05 33,12 Úprkova 32,60 18,51 24,31 19,06 Malšova Lhota 26,87 38,81 11,94 35,82 Celkem 38,69 29,56 32,95 30,00 20

21 Malšova Lhota Úprkova Josefa Gočára Štefcova Štefánikova Svobodné Dvory SNP Kukleny Masarykova (ZŠ a MŠ Plotiště) Nový Hradec Králové Milady Horákové Mandysova (ZŠ a MŠ Pohádka) Sever Pouchov Jiráskovo náměstí Habrmanova Bezručova studené měsíce teplé měsíce 0,00 10,00 20,00 30,00 40,00 50,00 Graf č. 9 Doprovod dětí na cestě do školy a zpět dle základních škol 21

22 Doprava dětí do školy s využitím MHD přestupy Další otázka dotazníku byla zaměřena na využití MHD, respektive na zjištění, kolik dětí a kde musí při využívání MHD přestupovat. Využití MHD se v posledních letech mírně snižuje, jak je vidět na grafu č MHD v teplých měsících MHD v chladných měsících Graf č. 10 Využívání MHD v letech při cestách do školy a zpět Městskou hromadnou dopravu využívá v Hradci Králové při cestách do školy a zpět průměrně 25,8 % dětí (24,6 % v teplých měsících, 26,9 % v chladných měsících). Nutnost přestupu uvedlo 7 % dětí 4. Velká většina dětí musí přestupovat pouze jednou (81,8 %), 16,1 % dětí uvedlo přestupy dva a tři přestupy se objevily u 1,5 % dětí 5. 4 Tato položka dotazníku není rozdělena na zimní a letní měsíce, ale přitom v létě a v zimě používá MHD rozdílný počet dětí. Procento přestupujících dětí je uvedeno z údaje za zimní měsíce, protože vycházíme z toho, že ty děti, které cestují v létě MHD, tak ji používají i v zimě a k tomu se přidají děti využívající MHD pouze v chladných měsících. 5 Zbytek do 100 % je 0,6 % dětí, které měly jinou odpověď. Pravděpodobně se jednalo o mylné odpovědi, protože děti uváděly 5 nebo i 7 přestupů, což se v podmínkách Hradce Králové nejeví jako možné. 22

23 Tabulka č. 11 Doprovod dětí na cestě do školy a zpět dle základních škol ZŠ (%) Použití MHD při cestě do školy teplé měsíce studené měsíce podíl cest MHD s přestupy Bezručova 21,87 22,87 11,69 Habrmanova 29,84 33,11 4,59 Jiráskovo náměstí 23,32 27,08 9,38 Pouchov 20,33 22,76 2,44 Sever 28,07 31,29 6,14 Mandysova (ZŠ a MŠ Pohádka) 9,38 9,77 3,91 Milady Horákové 21,50 21,67 9,00 Nový Hradec Králové 18,63 19,88 3,73 Masarykova (ZŠ a MŠ Plotiště) 30,05 36,27 2,07 Kukleny 42,94 43,49 4,71 SNP 27,59 29,35 11,07 Svobodné Dvory 45,86 50,83 6,08 Štefánikova 27,72 29,83 5,93 Štefcova 12,81 16,40 4,72 Josefa Gočára 18,33 20,90 2,57 Úprkova 24,59 28,45 9,12 Malšova Lhota 16,42 20,90 10,45 Celkem 24,59 26,90 6,97 23

24 ZŠ (%) 0,00 2,00 4,00 6,00 8,00 10,00 12,00 14,00 Malšova Lhota Úprkova Josefa Gočára Štefcova Štefánikova Svobodné Dvory SNP Kukleny Masarykova (ZŠ a MŠ Plotiště) Nový Hradec Králové Milady Horákové Mandysova (ZŠ a MŠ Pohádka) Sever Pouchov Jiráskovo náměstí Habrmanova Bezručova Graf č. 11 Podíl cest MHD s přestupy dle základních škol v roce

25 Nejčastějšími zastávkami, kde děti přestupují při cestě do školy a zpět, jsou: Hlavní nádraží (četnost výskytu odpovědi 47) Adalbertinum (četnost výskytu odpovědi 42) Terminál HD (četnost výskytu odpovědi 38) Nejčastěji musí přestupovat děti ze ZŠ Bezručova, kde přestupuje 11,69 % dětí, které cestují MHD, do ZŠ SNP přestupuje 11,07 % dětí a do ZŠ Malšova Lhota 10,5 % dětí. Nejčastější přestupovou zastávkou při cestě dětí do školy ZŠ Bezručova je zastávka: Terminál HD (četnost výskytu odpovědi 11) Tesco (četnost výskytu odpovědi 10) Hlavní nádraží (četnost výskytu odpovědi 6) ZŠ SNP je zastávka: Adalbertinum (četnost výskytu odpovědi 16) Alessandria (četnost výskytu odpovědi 7) Terminál HD (četnost výskytu odpovědi 5) ZŠ Malšova Lhota je zastávka: Adalbertinum (četnost výskytu odpovědi 3) Vzhledem k možnostem vyplňování dotazníků, dotazovaní z této školy vyplnili kolikrát přestupují, ale již nevyplňovali místo přestupu, z tohoto důvodu je uvedena pouze jedna přestupní zastávka. 25

26 Doprava dětí do školy autem Další položka dotazníku byla zaměřena na dopravu autem, respektive na důvody, které k využití automobilu vedou. Při interpretaci údajů je třeba brát na zřetel, že způsob dopravy vybírají rodiče, ale zde odpovídaly děti. Jejich vnímání důvodů může být v některých případech subjektivní a může se lišit od skutečných důvodů z pohledu rodičů dětí. Využívání auta pro cesty do školy a zpět se postupně zvyšuje, jak je vidět na grafu č. 12. V roce 2012 využívalo auto 23,2 % žáků v teplých měsících a 30,9 % žáků v měsících chladných. Využívání automobilu závisí do značné míry na věku žáků, protože u dětí na 1. stupni (nejvíce třída) mnoho rodičů své děti doprovází a velmi často používají auto a dále využívání auta souvisí s lokalitou školy (dostupnost MHD, velikost spádové oblasti) autem v teplých měsících autem v chladných měsících Graf č. 12 Využívání auta v letech při cestách do školy a zpět V dotazníku mohly děti vybírat z následujících důvodů dopravy do školy: není možný žádný jiný způsob dopravy do školy a/nebo ze školy škola je příliš daleko, doprava autem je nejrychlejší jezdím s rodiči, kteří jezdí autem do práce cesta autem je pohodlnější a příjemnější cesta autem je bezpečnější jiný důvod, uveď jaký. Přehled odpovědí dětí je uveden v tabulce č. 12. a grafu č. 13., kde jsou jednotlivé odpovědi seřazeny podle četnosti výskytu. Daleko nejčastějším důvodem je společná cesta s rodiči, kteří jedou do práce (74,8 %). Další důvody mají výskyt mnohem menší. Zde se ukázalo, že část dětí nesprávně pochopila otázku nebo nebyla správně instruována, protože poměrně častou odpovědí bylo chodím pěšky, jezdím vlakem, nemáme auto apod. Nejčastěji ale 26

27 žáci u této možnosti uváděly jako jiný důvod faktory související s počasím (jezdíme ve špatném počasí, když prší apod.) a také občasné dojíždění způsobené mimořádným důvodem (když máme sběr, když rodiče spěchají apod.). 4,4% 15,5% 10,8% Jezdím s rodiči, kteří jezdí autem do práce. Škola je příliš daleko, doprava autem je rychlejší. Cesta autem je pohodlnější a příjemnější. 16,4% 74,8% Cesta autem je bezpečnější. Jiné 25,2% Není možný žádný jiný způsob dopravy do školy a/nebo ze školy. Graf č. 13 Důvody, proč je pro cestu do školy užíváno auto 27

28 Tabulka č. 12 Důvody použití auta při cestě do a ze školy dle základních škol v roce 2012 ZŠ (%) Bezručova Habrmanova Jiráskovo náměstí Pouchov SEVER Mandysova (ZŠ a MŠ Pohádka) Milady Horákové Nový Hradec Králové Masarykova (ZŠ a MŠ Plotiště) Kukleny SNP Svobodné Dvory Štefánikova Štefcova Josefa Gočára Úprkova Malšova Lhota celkem Není možný žádný jiný způsob dopravy do školy a/nebo ze školy. Škola je příliš daleko, doprava autem je rychlejší. Jezdím s rodiči, kteří jezdí autem do práce. Cesta autem je pohodlnější a příjemnější. Cesta autem je bezpečnější. 2,50 12,85 20,70 5,84 4,67 1,34 5,25 8,20 28,85 4,26 3,61 9,51 4,02 9,92 27,61 5,09 3,49 1,07 1,63 2,85 23,17 1,63 2,85 0,41 1,75 7,31 15,79 4,09 4,97 1,17 4,69 4,30 16,02 3,12 3,12 3,12 4,00 8,33 22,33 5,50 4,83 10,67 3,11 5,59 24,22 6,21 3,11 8,07 2,59 2,59 22,28 2,59 1,55 0,00 3,05 4,43 24,38 6,65 4,16 8,86 3,34 12,65 28,65 5,98 7,03 2,11 4,97 4,42 29,28 6,08 6,63 12,15 4,21 4,97 26,39 4,02 6,69 7,27 2,47 6,29 25,17 4,49 3,60 0,00 3,86 12,54 23,79 9,65 7,72 8,04 3,04 8,29 21,82 6,63 6,35 1,10 7,46 10,45 19,40 2,99 5,97 2,99 3,44 8,02 23,81 5,21 4,92 4,51 Jiné 28

29 Malšova Lhota Úprkova Josefa Gočára Štefcova Štefánikova Svobodné Dvory SNP Kukleny Masarykova (ZŠ a MŠ Plotiště) Nový Hradec Králové Milady Horákové Mandysova (ZŠ a MŠ Pohádka) SEVER Pouchov Jiráskovo náměstí Habrmanova Bezručova Není možný žádný jiný způsob dopravy do školy a/nebo ze školy. Škola je příliš daleko, doprava autem je rychlejší. Jezdím s rodiči, kteří jezdí autem do práce. Cesta autem je pohodlnější a příjemnější. Cesta autem je bezpečnější. Jiné 0% 20% 40% 60% 80% 100% Graf č. 14 Důvody použití auta při cestě do a ze školy dle základních škol Tabulka č. 13 Důvody použití auta při cestě do a ze školy dle tříd v roce 2012 Třída (%) Není možný žádný jiný způsob dopravy do školy a/nebo ze školy. Škola je příliš daleko, doprava autem je rychlejší. Jezdím s rodiči, kteří jezdí autem do práce. Cesta autem je pohodlnější a příjemnější. Cesta autem je bezpečnější. Jiné 3,69 6,82 35,65 4,55 5,82 3,27 2,76 8,70 33,98 5,39 8,84 5,25 2,59 10,70 31,93 4,70 6,97 3,08 3,65 9,06 24,85 4,24 7,75 2,34 1,99 10,55 19,57 4,28 4,74 4,89 4,12 9,12 19,85 7,50 3,97 5,74 3,83 7,18 15,95 5,90 2,55 4,31 4,64 5,26 15,46 4,95 1,70 4,95 3,89 4,44 13,33 5,37 0,74 6,67 29

30 Není možný žádný jiný způsob dopravy do školy a/nebo ze školy. Škola je příliš daleko, doprava autem je rychlejší. Jezdím s rodiči, kteří jezdí autem do práce. Cesta autem je pohodlnější a příjemnější. Cesta autem je bezpečnější. Jiné Graf č. 15 Důvody použití auta při cestě do a ze školy dle tříd 30

31 Bezpečnost cesty do školy Poslední blok otázek v dotazníku zjišťoval vnímání bezpečnosti/nebezpečnosti cesty do školy z pohledu žáků a také měl za cíl mapovat nebezpečná místa na cestě do školy. Blok otázek měl následující znění: Považuješ svoji cestu do školy za bezpečnou? Ano Ne Pokud ne, který úsek cesty považuješ za nejvíce nebezpečný (např. chybí přechody, chodníky, cyklostezky, velká křižovatka, silný provoz)? Kde: Proč:. Považuješ ještě některá další místa po cestě do školy za nebezpečná? Kde: Proč:.. Kde: Proč:.. Celkově vnímá cestu do školy jako bezpečnou 79,1 % dětí, za nebezpečnou ji považuje 20,9 % žáků ze všech vyplněných odpovědí. V těchto údajích jsou zahrnuty i dotazníky, kde žáci na tuto otázku neodpověděli. Vzhledem k tomu, že ve zprávách z předešlých šetření nebyly tyto odpovědi započítány vůbec, budeme i v této zprávě postupovat obdobně. Upravené výsledky, které jsou srovnatelné s daty z minulých let, jsou v posledním sloupci tabulky (tabulka č. 15.). Tabulka č. 14 Považuješ svoji cestu do školy za bezpečnou? Ano ,86% Ne ,0% Neodpovědělo 244 4,14% 31

32 Považuji cestu do školy za nebezpečnou; 20,0% Neodpovědělo; 4,1% Považuji cestu do školy za bezpečnou; 75,9% Graf č. 16 Považuješ svoji cestu do školy za bezpečnou? Významným ukazatelem je vývoj vnímání bezpečnosti/nebezpečnosti cesty do školy ve srovnání s předchozími sběry dat. Zde se ukazuje, že od posledního sběru dat v roce 2009 se mírně zhoršilo vnímání cesty do školy z hlediska bezpečnosti (graf č. 17). Od roku 2003 do roku 2009 se postupně zvyšoval počet dětí, které cestu do školy považovaly za bezpečnou. Celkový nárůst byl téměř 9 % za 6 let a nárůst byl poměrně kontinuální. Poslední sběr dat naznačuje obrat v tomto trendu, ale je nutné vnímat tento ukazatel opatrně, protože rozhodně nemusí indikovat faktické zhoršení bezpečnosti na cestě. Jednak je nárůst počtu dětí od roku 2009, které se necítí bezpečně, relativně malý (3,3 %) a může se jednat o náhodný výkyv, ale zejména z výsledků nejsou jasné příčiny tohoto nárůstu. Může se jednat o důsledek změn ve způsobu dopravy (nárůst cest autem apod.), ale na druhou stranu u těchto změn nevidíme obrat v trendu proti minulým sběrům dat a tak zde pravděpodobně důvod nebude. Bylo by také možné porovnat změny intenzity dopravy od roku 2009 a je možné, že se zde objeví korelace mezi údaji z tohoto výzkumu a údaji o hustotě dopravy v Hradci Králové. Velmi důležitým ukazatelem, který nám může potvrdit/vyvrátit naznačený trend, je vývoj počtu dopravních nehod v Hradci Králové, počtu zraněných při nich, počtu nehod na přechodech apod. Nesmíme také zapomenout, že dotazník sleduje subjektivní vnímání bezpečnosti/nebezpečnosti cesty do školy a ne objektivně měřitelné údaje. Na vnímání dětí má vliv celá řada faktorů, jako jsou bezpečnostní kampaně upozorňující na nebezpečí hrozící na silnicích (např. relativně velmi působivá kampaň Ministerstva dopravy Nemyslíš, zaplatíš ), vliv sdělovacích prostředků, které se různým nehodám a neštěstím poměrně intenzivně věnují a tím mohou u dětí zvyšovat pocit ohrožení na silnici apod. V neposlední řadě může být zvýšení počtu dětí, které se necítí bezpečně, způsobeno výraznou změnou u jedné či několika škol, což by se projevilo i změnou v celkových výsledcích v rozsahu jednotek procent. 32

33 ,8 78,7 79,5 82,4 79, bezpečná cesta nebezpečná cesta ,2 19,5 18,6 17,6 20, Graf č. 17 Vnímání bezpečnosti/nebezpečnosti cesty do školy v letech z vyplněných odpovědí Ve vnímání pocitu bezpečnosti/nebezpečnosti při cestě do školy jsou mezi žáky jednotlivých škol relativně velké rozdíly. Celkové výsledky rozdělené podle jednotlivých škol můžeme vidět v tabulce č. 15. a grafu č. 18. a to včetně vývoje od roku Tabulka č. 15 Pocit bezpečí na cestě do školy a ze školy dle tříd vývoj v letech ZŠ (%) bezpečná cesta nebezpečná cesta Bezručova 83,7 82,6 85,2 85,4 84,3 16,0 16,6 11,7 14,6 10,5 Habrmannova 50,7 66,1 61,2 61,8 66,7 45,8 32,9 35,5 38,2 28,5 J.Gočára 68,8 71,0 84,6 77,6 83,3 30,2 27,1 15,0 22,4 13,8 Jiráskovo nám. 73,7 77,7 85,0 86,8 83,7 24,6 19,8 13,8 13,2 13,4 Kukleny 70,8 74,0 66,9 74,3 73,7 29,2 25,7 33,1 25,7 22,7 M.Horákové 80,0 81,9 84,7 87,0 79,0 18,8 16,2 15,0 13,0 16,8 Malšova Lhota 47,7 66,1 70,8 68,8 65,7 47,7 33,9 27,8 31,3 22,4 Mandysova 70,6 77,8 81,3 85,2 79,7 27,1 18,2 17,6 14,8 18,8 Masarykova Plotiště 73,2 74,0 78,0 85,9 79,3 22,5 23,3 20,6 14,1 18,1 Nový Hradec 79,3 86,6 81,3 89,9 87,6 17,9 13,4 18,1 10,1 9,3 Pouchov 75,0 81,2 80,7 78,3 76,8 19,6 14,3 16,5 21,7 21,1 Sever Slezské předměstí 73,3 76,1 81,6 87,8 50,0 23,6 22,7 17,2 12,2 44,1 SNP 76,9 86,6 79,5 85,3 77,1 20,7 12,0 17,6 14,7 19,2 Svobodné Dvory 34,0 55,2 69,3 69,2 65,2 65,4 40,3 25,3 30,8 27,1 Štefánikova 82,4 84,0 78,3 86,1 74,4 15,6 14,2 18,9 13,9 21,8 Štefcova 80,6 83,3 82,5 87,8 69,4 16,9 15,4 15,0 12,2 25,2 Úprkova 73,9 80,8 75,0 81,8 81,2 23,7 16,9 22,7 18,2 14,6 Celkem 73,8 78,7 79,5 82,4 75,9 24,2 19,5 18,6 17,6 20,0 33

34 Úprkova Štefcova Štefánikova Svobodné Dvory SNP Sever Slezské předměstí Pouchov Nový Hradec Masarykova Plotiště Mandysova Malšova Lhota M.Horákové Kukleny Jiráskovo nám. J.Gočára Habrmannova Bezručova 0,0 10,0 20,0 30,0 40,0 50,0 60,0 70,0 Graf č. 18 Pocit nebezpečí na cestě do a ze školy dle základních škol vývoj v letech

35 Při sledování jednotlivých základních škol jsou zřejmé rozdíly v pocitech vnímání nebezpečí na cestě do a ze školy, jako nejvíce nebezpečnou vnímají cestu do školy žáci: ZŠ Sever Slezské předměstí (44 % dotazovaných žáků označilo cestu jako nebezpečnou) zde došlo k velkému nárůstu pocitu nebezpečí o 32 % oproti roku 2009 ZŠ Habrmanova (29 % dotázaných žáků označilo cestu jako nebezpečnou) pocit nebezpečí se snížil o 10 % oproti roku 2009 ZŠ Svobodné Dvory (27 %)oproti roku 2009 Tyto školy se nachází v blízkosti rušných komunikací, případně je nutné při cestě do školy frekventovanou komunikaci překonávat. Pocit nebezpečí pociťují také z důvodu nedostatku přechodů pro chodce. Ve srovnání s rokem 2003 však dochází u některých z těchto škol k výraznému zlepšení. Pocit ohrožení se snížil zejména u žáků ZŠ Svobodné Dvory (pokles 38 %) i přes tento výsledek, je cesta do této školy řazena mezi nejnebezpečnější. Značné zlepšení pociťují i žáci ZŠ Malšova Lhota (pokles o 25 %). K výraznému zlepšení došlo také i u již zmiňované ZŠ Habrmanova (pokles o 17%) a dále u ZŠ Josefa Gočára (pokles o 16 %). Pokles pocitu nebezpečí na cestě ze školy a do školy je dále zaznamenán u ZŠ Bezručova, ZŠ Jiráskovo náměstí, ZŠ Kukleny, ZŠ Mandysova, ZŠ Masarykova Plotiště, ZŠ Nový Hradec, ZŠ SNP a ZŠ Úprkova. Pocit ohrožení se zvýšil u již zmiňované ZŠ Sever Slezské předměstí (nárůst o 21 %), ZŠ Štefcova (nárůst o 8 %), ZŠ Štefánikova (nárůst o 6 %) a ZŠ Pouchov (nárůst o 2%). 35

36 Důvody, ohrožující bezpečnost dětí při cestě do školy a zpět V závěru dotazníku žáci uváděli místa, která jsou podle jejich názoru nebezpečná. Každý žák uvedl nejnebezpečnější místo a poté mohl dopsat ještě další dvě nebezpečná místa. Tato část zprávy navazuje na zprávy předchozí a zachovává jejich strukturu. Jsou zde popsány údaje za jednotlivé školy z aktuálního šetření a dále zprávy z let 2003, 2005, 2007 a 2009 (vše citace z minulých zpráv). Je třeba si ale uvědomit, že se jedná o subjektivní názory žáků a skutečnost může být v některých případech odlišná a vyžaduje ověření (např. nebezpečnost zatáčky, absence chodníku, který mohl být opravován v době sběru dat apod.). Žáci také někdy vnímají jako nebezpečná místa křižovatky, které jsou přitom vybaveny semafory (např. křižovatka V Lipkách). 36

37 ZŠ HK Malšova Lhota Výsledky z roku 2012: Jako nebezpečnou považuje svoji cestu ze školy a do školy 22,4 % žáků. Žáci vnímají jako největší problém rušný provoz na hlavní komunikaci (ul. Lhotecká), kde často není ze strany řidičů dodržována maximální povolená rychlost. Škola se navíc nachází v nepřehledné zatáčce, což žáci značně kritizují s ohledem na svou bezpečnost. Pociťují rovněž absenci chodníků v ulicích Podhorská, Svinary, Úprkova a zejména pak přímo před školou. Proti minulému sběru dat však došlo u této školy ke značnému zlepšení. Výsledky z roku 2009: Jako nebezpečnou považuje svoji cestu ze školy a do školy 31 % žáků. Za největší problém považují žáci rušný provoz na silnicích a chybějící cyklostezky v trase Svinary Malšova Lhota. Další významnější problém je chybějící chodník na trase do školy. Také bezohledná jízda řidičů ohrožuje žáky školy. Výsledky z roku 2007: Jako nebezpečná lokalita je vnímán prostor před školou, je zde špatná viditelnost, chybí semafor, silný provoz, chybí dohled policie. Žáci postrádají chodník a cyklostezku v trase Svinary Malšova Lhota, v zimních měsících není tato část osvětlena. Komunikaci považují za nepřehlednou, upozorňují na úzký most u Stříbrného rybníka. Žáci též v nižší četnosti negativně vnímají další lokality ve městě (Adalbertinum, Magistrát, křižovatky na Brněnské, přechody v ul. Štefánikova aj.). Výsledky z roku 2005: Žáci ze ZŠ Malšova Lhota nejvíce ohrožuje rušný provoz na hlavní komunikaci, procházející touto městskou částí (Lhotecká ul.), řidiči zde navíc často nedodržují povolenou rychlost. Dojíždějícím ze Svinar chybí chodníky a cyklostezky mezi oběma sídly a také chodníky přímo ve Svinarech. V této souvislosti jeden respondent upozornil, že bezpečná cesta ze Svinar do Malšovy Lhoty by mohla vést podél toku Orlice, nicméně překážkou je Stříbrný potok ústící do Orlice, kde by se měla vybudovat lávka pro pěší. Výsledky z roku 2003: Pro děti ze ZŠ Malšova Lhota je nejčastějším vnímaným pocitem ohrožení absence chodníků. Chodníky chybí dětem převážně při cestě ke škole, v ulici Lhotecká a Hlavní, přechod ke škole považují za nebezpečný a nepřehledný. Cestou do školy děti negativně vnímají rušný provoz na komunikaci. 37

38 ZŠ HK Bezručova Výsledky z roku 2012 Jako nebezpečnou považuje svoji cestu ze školy a do školy 11% žáků. Žáci považují jako velký problém zejména rušný provoz v těchto ulicích - Bezručova, Veverkova a přímo před budovou školy. Problematickou vnímají velkou křižovatku nacházející se na cestě do školy V lipkách. Žáci dále velice často poukazovali na nedostatek přechodů pro chodce a to v následujících ulicích: Bezručova, Kuklenská, Dykova, Jungmannova. Výsledky z roku 2009: Jako nebezpečnou považuje svoji cestu ze školy a do školy 14% žáků. Hlavním problémem je rušný provoz v ulici Veverkova spolu s chybějícími přechody pro chodce v ulicích Bezručova a Jungmannova. Dalším problémem je velká křižovatka na cestě do školy V Lipkách. Pocit nebezpečí také vzbuzuje bezohledná jízda a dopravní přestupky řidičů. Výsledky z roku 2007: Rušný provoz je negativně vnímán v celé lokalitě v blízkosti školy a před školou. Auta jsou zaparkovaná před přechody, což snižuje přehlednost. Žáky ZŠ je negativně vnímán rušný provoz v ulici Veverkova, včetně zastávky a křižovatky Metuje. Chybí přechody, retardéry, auta nedodržují rychlost. Silný provoz je v ulici Bezručova, Jungmannova, Baarova. Dětem chybí přechody také v ulici Dykova. Žáci se cítí ohroženi rušným provozem na II. silničním obchvatu, v celém prostoru Labské kotliny, u hlavního nádraží, u fakultní nemocnice, Kuklenská ulice. Často upozorňují na absenci či nedostatečné zabezpečení přechodů, uvádějí Březhrad, bývalý masokombinát. Také se vyskytly pocity nebezpečí, způsobené pocitem osobního ohrožení (bezdomovci, opilci, romská etnika). Zároveň žáci upozorňují na nebezpečné lokality v centru města (Avion, Tesco, Karla IV., Hořická, ) Výsledky z roku 2005: Respondenti ZŠ Bezručova se nejvíce obávají rušného provozu ve Veverkově ul. a také na II. silničním okruhu. Tato část je problematická zejména od křižovatky s ul. V Lipkách, která je ostatně vnímána též nebezpečně, po křižovatku výpadovky na Pardubice. Přechody chybí dětem nejčastěji v Bezručově ul. v blízkosti školy, chodníky a cyklostezky pak v městské části Březhrad, resp. po cestě do Březhradu. Mezi důvody je také uváděn železniční přejezd v Březhradě, nicméně zatímco v době průzkumu zde ještě nebyly 38

39 instalovány závory, dnes je již situace jiná. Z ostatních důvodů stojí za upozornění přítomnost podnapilých osob u samoobsluhy v blízkosti školy. Výsledky z roku 2003: V ZŠ Bezručova je nejsilněji zastoupena kategorie jiné důvody, mezi nimiž vystupuje nechráněný železniční přejezd v Březhradě. Děti se necítí bezpečně při přecházení Jungmannovy ulice a u Obřího akvária. Negativně vnímají rušný provoz v ulici Bezručova a Veverkova. 39

40 ZŠ HK Habrmanova Výsledky z roku 2012: Jako nebezpečnou považuje svoji cestu ze školy a do školy 29 % žáků. Žáci považují za velice problematickou situaci na křižovatce u Koruny, častokrát byl zmíněn i krátký interval zelené, na této křižovatce, který je současně nastaven pro automobily i chodce. Žáci dále poukazují na absenci přechodů v ulicích Na Okrouhlíku a Vrchlického a chodníků mezi Hlavním vlakovým nádražím a Korunou a v Březhradské ulici směrem od ulice k potoku. Výsledky z roku 2009: Jako nebezpečnou považuje svoji cestu ze školy a do školy 38% žáků. Problematickým místem na cestě do školy je vnímána křižovatka Koruna, současně rušným provozem a krátkým intervalem na přechodu pro chodce a zároveň zeleným světlem pro auta. Velmi mnoho žáků též negativně vnímá silný rušný provoz Výsledky z roku 2007: Žáci ve velké četnosti stále silně upozorňují na křižovatku Koruna, rušný provoz a zejména krátký interval na přechodu pro chodce a zároveň zelené světlo pro auta. Velmi mnoho žáků též negativně vnímá silný provoz v Habrmannově ulici, na přechodu, chybí jim semafor na přechodu, auta nedávají přednost, upozorňují na zaparkovaná auta podél silnice. Jako nebezpečnou často označují Gočárovu třídu, Avion (rušný provoz, přechody bez semaforů, jízda aut na červenou, ). Další nebezpečná místa jsou označovaná na cestě dětí do školy (Puškinova ul., Pražská, Hořická, nám. Jiráskovo). Výsledky z roku 2005: Pro žáky ze základní školy Habrmanova je jednoznačně největším problémem lokalita u Koruny (křižovatka Gočárova-Habrmanova). Děti se obávají nejenom křižovatky jako takové a rušného provozu na přilehlých komunikacích, ale především si stěžují na špatně seřízený semafor. Při cestě od Hlavního nádraží Puškinovou ulicí směrem k základní škole je nastaven krátký interval zelené pro chodce, takže malé děti nestihnou ani dojít doprostřed silnice a již k nim vyjíždějí ze dvou protilehlých směrů automobily. 40

41 Respondentům této školy dále vadí rušný provoz přímo před budovou školy (Habrmanova ul.) a na různých místech Gočárovy třídy. Výsledky z roku 2003: Děti ze ZŠ Habrmanova nejsilněji pociťují nebezpečí vyvolané rušným provozem, a to v lokalitě Koruna, na Gočárově třídě u Čedoku a v ulici Habrmanova. V obdobném silném zastoupení je vnímána velká křižovatka Koruna. Prostor u Koruny je velmi negativně vnímán nejen z důvodu provozu, ale též nastaveného systému světelné signalizace - krátkého intervalu zelené pro chodce. 41

42 ZŠ HK Jiráskovo náměstí Výsledky roku 2012: Jako nebezpečnou považuje svoji cestu ze školy a do školy 13 % žáků. Žáci poukazují zejména na rušný provoz v blízkém okolí školy, dále pak v ulicích Habrmanova, Dykova, U Koruny a na Gočárově třídě. Poukazují na zřízení cyklostezek Březhrad Hradec Králové, z Kuklen do Svobodných Dvorů. Výsledky roku 2009: Jako nebezpečnou považuje svoji cestu ze školy a do školy 13 % žáků. Velkým problémem je rušný provoz a chybějící přechod na ulici Kuklenská. Taktéž přítomnost velké křižovatky u Koruny cestou do školy je pro žáky problematická. Výsledky z roku 2007:Žáci této školy se obávají rušného provozu v ulici Habrmanova, ul. Jiřího Purkyně, včetně ul. Dykova, Turínského), v těchto lokalitách chybí přechody. Také upozorňují na nebezpečnou křižovatku u Koruny. U základní školy vnímají silný provoz, chybí retardéry, parkují zde auta, která snižují viditelnost, chybí přechody např. u řeznictví U Plota, U Bavlny, U Rozkvětu, atd. V areálu u hřiště Rudé hvězdy mají děti strach z bezdomovců. Obecně jsou nebezpečně vnímány velmi rušné lokality v centru města (V Lipkách, Tesco, nádraží). Další v menší četnosti uváděné nebezpečné lokality jsou umístěné na cestě dětí z místa bydliště. Výsledky z roku 2005: Ani respondenti ZŠ na Jiráskově náměstí si výrazněji nestěžují na nebezpečné lokality při cestě do školy. Rušný provoz se vyskytuje v blízkosti školy na Jiráskově náměstí a v jeho nejbližším okolí. Vzhledem k tomu, že auta téměř nezastavují před tamním přechodem pro chodce, někteří žáci zde navrhují zřídit semafor. Výsledky z roku 2003: Děti ze ZŠ Jiráskovo náměstí jako převažující důvod nebezpečí označily rušný provoz, a to v ulicích Puškinova, u Koruny, ul. Habrmanova a ul. J. Purkyně. Druhým převažujícím důvodem byly jiné důvody. Žáci upozorňují na nechráněný železniční přejezd v Březhradě, nedostatečné zabezpečení přechodů a křižovatek světelnou signalizací. Dětem chybí přechody, zvláště na křivatce ulice Habrmannovy a ulice J. Purkyně a u školy na Jiráskově náměstí. 42

43 ZŠ HK Pouchov Výsledky z roku 2012: Jako nebezpečnou považuje svoji cestu ze školy a do školy 21% žáků. Žáci ohrožuje rušný provoz v ulici Pouchovská a u zastávky Věkoše. Poukazují na absenci přechodů v zastávce Rusecká, v ulici Na Dubech, Zadní, Věkoše a v Truhlářské ulici. Výsledky z roku 2009: Jako nebezpečnou považuje svoji cestu ze školy a do školy 13% žáků. Hlavním problémem je rušný provoz spolu s bezohlednou jízdou řidičů v ulici Pouchovská. Dále za nebezpečnou považují ulici Truhlářskou. Problémem jsou též chybějící cyklostezky (Pouchov) a přechody pro chodce. Výsledky z roku 2007:Žáci vnímají jako nebezpečnou ulici Truhlářskou a křižovatku s ul. Na Zahrádkách, chybí přechody, je zde špatná viditelnost. Častěji za nebezpečnou označují ulici Pouchovskou, K Sokolovně, K Zastávce z důvodu silného provozu, chybí přechody. Častým problémem je absence přechodů, případně jejich nedostatečné zabezpečení (např. zastávka Rusecká). Dětem chybí též cyklostezky (Pouchov, Věkoše) a upozorňují na nebezpečnou křižovatku (u letiště) a silný provoz. Výsledky z roku 2005: Respondenti ze ZŠ Pouchov nemají výrazně problémové lokality při cestě do školy. Pouze upozorňují na rušný provoz v Pouchovské ul. a na ni navazující Velké ul., po nichž směřuje velké množství nákladních aut do skladištní oblasti. Některým dětem schází přechod v ul. K Sokolovně (u hřiště). Žáci, kteří bydlí v Pileticích, navrhují zřízení cyklistické stezky směrem k jejich bydlišti. Výsledky z roku 2003: Žáci ZŠ Pouchov negativně vnímají rušný provoz, a to v lokalitách: ulice Spořilovská, K Zastávce, Pouchovská, J.Černého, Velká, Piletická. Respondenti upozorňují častěji na nedostatek přechodů, a to zvláště ve výše uvedených ulicích. 43