PRÁCE S PŘÍBĚHEM. Mgr. Karla Hrbáčková, Ph.D Fakulta humanitních studií

Transkript

1 PRÁCE S PŘÍBĚHEM Mgr. Karla Hrbáčková, Ph.D.

2 ÚVOD Čtení je náročné. Na rozdíl třeba od mluvení, které je nám dáno vrozeně, nemáme v mozku strukturu geneticky připravenou čtení zajistit. Žádné centrum čtení v mozku neexistuje. Čtení vyžaduje od čtenáře aktivitu, a navíc aktivitu nesnadnou myšlení (NÚV, 2011).

3 ÚVOD Čtenářská gramotnost je celoživotně se rozvíjející vybavenost člověka vědomostmi, dovednostmi, schopnostmi, postoji a hodnotami potřebnými pro užívání všech druhů textů v různých individuálních i sociálních kontextech. Porozumění psanému textu, používání psaného textu a přemýšlení o něm za účelem dosažení cílů jedince, rozvoje jeho vědomostí a potenciálu a za účelem aktivní účasti ve společnosti. Čtení se stává prostředkem k učení.

4 ČTENÁŘSKÁ GRAMOTNOST Ve čtenářské gramotnosti se prolíná několik rovin, z nichž žádná není opominutelná: Vztah ke čtení Doslovné porozumění Vysuzování a hodnocení Metakognice Sdílení Aplikace

5 POZITIVNÍ EMOCE Čtení vyvolává emoce. Tím se buduje vztah ke čtení. Je potřeba zajistit, aby četba působila na dítě pozitivně, a to jak předčítaná, tak čtená samostatně. Vášeň, nebo alespoň sympatie ke čtení může vzbudit jen ten, kdo je sám pro čtení zapálený. A děti to poznají.

6 SAMOSTATNÉ ČTENÍ Od roku 2005 spolupracujeme na realizaci projektu Samostatné čtení (čtenářské dílny zaměřené na rozvoj čtenářské gramotnosti žáků na 1. stupni ZŠ). 1. Výuka čtenářských strategií 2. Čtenářské dílny 3. Tvořivé psaní

7 PRINCIPY 1. Vytvořit podnětné prostředí, vytvořit učební komunitu (zahrnuje osobnostně-sociální rozvoj dětí): dávat dětem možnost výběru, dávat dětem možnost sdílet své pocity s ostatními (komunitní kruh), podporovat děti v tom, aby si vzájemně pomáhali, aby dokázali o pomoc požádat, efektivně pracovat s chybou (brát ji jako výzvu), podporovat tvořivost dětí a respektovat více možných řešení či pohledů na věc. 2. Respektovat individualitu dítěte (přizpůsobit náročnost textu), mít důvěru v jeho schopnosti, rozvíjet jeho samostatnost (podle Vygotského zóny nejbližšího vývoje). 3. Zapojovat děti do smysluplných aktivit, podporovat rozvoj čtenářství, zdůraznit jeho smysl v životě dětí. 4. Propojit učení se životem dítěte (diskutovat o tom, v čem může být text užitečný, že je prostředkem poznávání, pracovat také s informativními texty) a tím rozvíjet motivaci dítěte ke čtení. 5. Aktivně využívat princip zkušenostního učení (aktivní konstruování poznatků). 6. Kombinovat individuální výuku se skupinovou výukou, využívat prvky sdíleného učení a vrstevnického učení. 7. Učit děti používat kognitivní strategie (čtenářské strategie, které rozvíjí čtení s porozuměním) a povzbuzovat děti v tom, aby je dokázali aplikovat při čtení jejich vlastních knih. 8. Rozvíjet myšlení o myšlení (tzv. metakurikulum, ve kterém se děti učí, jak se učit, jak přemýšlet nad přečteným textem). 9. Zapojovat děti do procesu plánování a hodnocení (sebehodnocení), naučit je posuzovat vlastní práci. 10. Přizpůsobit četbu (čtené texty) potřebám skupiny.

8 SAMOSTATNÉ ČTENÍ K rozvoji čtenářské gramotnosti dochází různými způsoby např. formou samostatného (tiché nebo hlasité) čtení nebo předčítáním. S každým textem (ať už pracujeme různou formou) lze určitým způsobem pracovat (sdílet emoce, rozvíjet čtenářské strategie, přemýšlet o textu, hodnotit záměr textu, kriticky posuzovat, interpretovat apod.).

9 ČTENÁŘSKÉ STRATEGIE 1. Porozumění podstatným myšlenkám a detailům literárního textu (LP) Vyhledávání detailů, konkrétních informací a hlavních myšlenek. Shrnutí (rozlišení důležitých událostí od nepodstatných detailů) podložené textem. Vyvození závěrů (podložení tušení o myšlenkách, které nejsou přímo vysloveny v textu) nebo předvídání (použití klíčů k vytvoření předpokladu, co se v textu stane dál). Kritická interpretace slovní zásoby podle významu v kontextu. Řazení kroků, událostí a/nebo částí tak, jak jdou v textu za sebou. 2. Analýza, interpretace a kritické zhodnocení textu (LA) Porozumění literárním prvkům, rysům textu (žánru, zápletce, postavám, prostředí, stylistickému záměru nebo názvu, rejstříku, kapitolám) a grafickým prvkům/ilustracím. Nalezení rozdílu a shody (vysvětlení, jak spolu souvisí dvě věci, události, myšlenky, informace, v čem jsou podobné či odlišné). Hledání spojitostí (příčiny a následku) mezi částmi textu. Analýza autorova záměru (rozlišení mezi názorem a faktem) a zhodnocení, jak text působí na různé druhy čtenářů. Rozšíření informací nad úroveň textu (použití informací, reakce na četbu, prokázání vhledu získaného z četby).

10 OBLÍBENÉ KNIHY 1. Ciccone, M. (2003). Anglické růže. Praha: Albatros. 2. Dahl, R. (2003). Jakub a obří broskev. Praha: Academia. 3. Denková, M. (2003). Sedmives aneb Růžová holčička. Praha: Euromédia. 4. Freyová, L. (1998). Sbírka motýlů. Český Těšín: Olza. 5. Hawthorn, P. (2004). Sladké sny. Praha: Fragment. 6. Hawthorn, P. (2004). Dobrou noc. Praha: Fragment. 7. Jonsson, R. (2005). První kniha Vikinga Vika. Praha: Albatros. 8. Lindgrenová, A. (2002). Karkulín ze střechy. Praha: Albatros. 9. MacDonaldová, B. (2001). Paní Láryfáry. Praha: Lika Klub. 10. NEJKRÁSNĚJŠÍ BAJKY O ZVÍŘATECH (2001). Ostrava: Librex. 11. Pekárková, M., Brodský, V. (1999). Na mou duši do psích uší. Praha: Eminent. 12. POHÁDKY ZE SLUNÍČKA (2001). Praha: Mladá fronta. 13. Stark, U. (2013). O princezně a štěstí. Älmhult: Ikea of Sweden AB, Krullig. 14. Treversová, P. L. (2000). Mary Poppinsová. Praha: Albatros.

11 PRÁCE S TEXTEM

12 ŘAZENÍ KROKŮ

13 HLAVNÍ MYŠLENKA

14 TVOŘIVÝ DENÍK

15 TVOŘIVÝ DENÍK

16 ČTENÁŘSKÉ DÍLNY

17 DŮM V DUBOVÉ ULICI Úryvek textu určený k předčítání nebo samostatnému čtení, ve kterém se uplatňuje strategie předvídání.

18 DŮM V DUBOVÉ ULICI Úryvek textu určený k předčítání nebo samostatnému čtení, ve kterém se uplatňuje strategie předvídání.

19 NÁVODNÉ OTÁZKY Přečti si první část příběhu, zkus si živě představovat, co je v něm slyšet, vidět, jak se cítíš? Přemýšlej nahlas, o čem je tento úryvek, co ti říká? Přemýšlej nahlas, rozumím tomu, co čtu? Zastav se a ověř si, jestli všemu rozumíš. Zastav se a přemýšlej, co jsi viděl, co jsi slyšel, jak ses cítil? Zkus odhadnout, co se asi stane dál? Diskutuj se spolužáky ve skupině, jak jsi rozuměl tomuto úryvku, Zamysli se nad tím, co se ti honilo hlavou, když ;

20 PŘÍKLADY PRO DĚTI Ohromilo mě. Všiml(a) jsem si. Zajímalo by mě. Nerozumím Potěšilo mě, zarazilo mě, udivilo mě. Toto mi připomnělo Nikdy jsem si nemyslel(a)

21 UKÁZKA VIDEO (nahrávka) jak může text působit na čtenáře (dítě) vybírat text s ohledem na skupinu dětí, vážit vždy, jaké emoce může text vyvolat a jak se dá s textem dále pracovat (nenechat na samotných dětech).

22 UKÁZKA První část textu Zastav se, ověř si, jestli všemu rozumíš, pokus se shrnout to, co jsi přečetl(a). Co jsi slyšel, viděl, jak ses cítil(a)? Zkus odhadnout, co se stane v příběhu dál. Děti vyjadřují emoce (negativní), měly by se pokusit zdůvodnit, proč to tak cítí a každou předpověď opřít o informaci z textu (ptát se proč?).

23 UKÁZKA Druhá část textu Zastav se, ověř si, jestli všemu rozumíš, pokus se shrnout to, co jsi přečetl(a). Splnily se tvé odhady, jak má příběh pokračovat? Co myslíš, že se stane dál? Děti vyjadřují emoce (různé), měly by se pokusit zdůvodnit, proč to tak cítí a každou předpověď opřít o informaci z textu (ptát se proč?). Děti by se měly také zaměřit na to, co je v příběhu zvláštního (jak je možné, že chodí přes Lidojedův pozemek, ačkoliv se tvrdí, že pokud někdo vstoupí na jeho pozemek, už se nikdy nevrátí).

24 UKÁZKA Třetí část textu Co jsi slyšel, viděl, jak ses cítil(a)? Splnily se tvé odhady, jak má příběh pokračovat? Jak bude příběh pokračovat? Děti by měly pojmenovat své emoce a zdůvodnit, proč to tak cítí a každou předpověď opřít o informaci z textu (ptát se proč?). Děti by se měly také zaměřit na to, co je v příběhu zvláštního (jak je možné, že je Norbert ve třídě).

25 UKÁZKA Čtvrtá a pátá část textu Proč paní učitelka nic neřekla? Překvapil tě konec příběhu a proč? Jak se cítíš teď? Děti by měly zdůvodnit, čím je závěr překvapil. Co se pokusil autor sdělit čtenářům? Děti by měly postupně přijít na to, že ne vždycky může být to, co se říká pravda. Stalo se někdy něco podobného tobě nebo tvému kamarádovi?

26 UKÁZKA VIDEO (nahrávka) závěr.

27 ODBORNÉ ZDROJE Barton, J., Sawyer, D. M. (2003). Our students are ready for this: Comprehension instruction in the elementary school. The Reading Teacher, 57(4), Čtenářská gramotnost ve výuce: Metodická příručka (2011). Praha: Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV), divize VÚP. Fisher, R. (2004). Učíme děti myslet a učit se. Praha: Portál. Hausenblas, O. (2004). Velké myšlenky ve výuce literatury na ZŠ a SŠ. Kritické listy č. 24. Dostupné z www: Košťálová, H. (2002). Čteme si a přemýšlíme o tom nahlas. Kritické listy č. 6. Dostupné z Košťálová, H., Hausenblas, O. (2004). Plánování pozpátku. Kritické listy č. 16. Dostupné z

28 KONTAKT Mgr. Karla Hrbáčková, Ph.D. Ústav pedagogických věd Fakulta humanitních studií Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Mostní Zlín Prezentace vznikla pro potřeby ÚPV FHS UTB jako podklad k bloku Literatura pro děti a mládež v rámci semináře Dobrovolníci v projektu Čteme dětem pravidelně na Dětském oddělení v Krajské nemocnici T. Bati, a.s. ve Zlíně. Prezentaci, její text jako celek nebo vyjmuté části, lze dále zveřejnit pouze na základě písemného souhlasu autorky.

29 Děkuji za pozornost