DEPOZITNÍ BANKOVNÍ PRODUKTY

Transkript

1 Zdroj: DVOŘÁK, Petr. Bankovnictví. 1. vyd. Praha: VŠE, s. ISBN DEPOZITNÍ BANKOVNÍ PRODUKTY Z hlediska banky představují depozitní produkty formy získávání cizího kapitálu, banka při nich vystupuje v pozici dlužníka, odrážejí se na pasivní straně bankovní bilance. Získávání úvěrových finančních zdrojů banky provádějí prostřednictvím celé řady různých produktů. Za základní formy lze považovat přijímání vkladů v podobě vkladů na viděnou, termínovaných a úsporných vkladů, emise bankovních dluhopisů, které zahrnují celou bohatou škálu různých typů dluhových papírů lišících se z hlediska splatnosti, způsobu úročení, obchodovatelnosti atd., speciální depozitní produkty, které jsou upraveny speciálním režimem, jedná se o stavební spoření a emisi hypotečních zástavních listů. 1. VKLADY NA VIDĚNOU Charakteristika vkladů na viděnou Vklady na viděnou (vklady na požádání, běžné vklady, vista vklady) jsou kdykoli bez výpovědní lhůty splatné vklady klientů u bank. Vklady na viděnou jsou především různé formy běžných, resp. kontokorentních účtů, pro které je charakteristické to, že slouží především k provádění bezhotovostního platebního styku. Právní úprava a její podstatné rysy Základní právní úprava běžných účtů je v obchodním zákoníku díl XXIII Smlouva o běžném účtu, Základní principy právní úpravy: k uzavření se vyžaduje písemná forma, může se jednat o tzv. formulářovou smlouvu; banka je povinna přijímat vklady a provádět platby v měně na kterou účet zní; pokud není uveden den, ke kterému má být platba provedena, je banka povinna učinit tak v den, který následuje po dni doručení příkazu; za provedení plateb je banka oprávněna požadovat úhradu a použít k jejich započtení prostředků na účtu /kog. ust./; banka je povinna sama opravit chybné účtování, nárok na náhradu škody tím není dotčen; majitel účtu je oprávněn požadovat prokázání provedení plateb; majitel účtu může smlouvu kdykoli písemně vypovědět, banka s účinností ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena majiteli účtu.

2 Výše a způsob úročení Vzhledem k možnosti kdykoliv disponovat s vkladem bývá úroková sazba zpravidla relativně velmi nízká, v některých zemích bylo donedávna úročení běžných účtů zákonem zakázáno. Vlivem nízkého úročení je zůstatek na těchto účtech udržován pouze ve výši potřebné pro platební styk. Banky často samy nabízejí klientům, jejichž běžný účet dlouhodoběji vykazuje vyšší zůstatek, výhodnější formy uložení, případně je zvýhodňují dodatečnými prémiemi ve formě určité úrokové přirážky. Banka je povinna připsat prostředky ve prospěch běžného účtu ke dni, kdy získala právo s nimi nakládat, od tohoto dne náleží majiteli i úrok. Za den, ke kterému banka vyplatila peníze z účtu či provedla platbu, úrok majiteli účtu nenáleží. Úroky jsou splatné (pokud není ve smlouvě stanoveno jinak) koncem kalendářního čtvrtletí a jsou připisovány ve prospěch běžného Účtu. Způsob využití z hlediska klienta Hlavním motivem vytváření vkladů na viděnou je provádění platebního styku. Vzhledem k relativně nízkému úročení je stav vkladů na viděnou udržován ve výši potřebné k zajištění platebního styku. Z hlediska bank představují vklady na viděnou důležitý zdroj refinancování, který se vyznačuje následujícími rysy: výše úrokových nákladů je relativně nízká, na druhé straně s prováděním platebního styku jsou spojeny pro banku nemalé náklady, vklady na viděnou bance zdražují i povinné minimální rezervy, které z těchto vkladů musí udržovat. Sazba PMR z vkladů na viděnou bývá vyšší než u vkladů termínovaných, od srpna 1995 u nás platí jednotná sazba 8,5 %. úroková citlivost vkladů na viděnou je relativně nízká, výhodnost vkladů na viděnou pro banku vyplývá z existence tzv. sedliny. Podstata sedliny vyplývá z toho, že přestože se celkový stav vkladů na viděnou denně mění, zůstává jistá (např. podle údajů v SRN u některých bank až 70 % z průměrného vztahu vkladů na viděnou) část těchto vkladů bance prakticky trvale k dispozici (viz obrázek). To je způsobeno tím, že klienti za normálních okolností zcela nevyčerpávají zůstatky na svých účtech; * platby z účtů odcházející z banky a naopak příjmy přicházející na účty do banky se částečně vyrovnávají; při převodech mezi účty klientů v rámci jedné banky se celkový stav vkladů na viděnou nemění. výše a stabilita sedliny roste s velikostí banky a rozvinutostí pobočkové sítě. 2

3 Princip sedliny na souhrnu běžných účtů Celkový stav běžných depozit Vývoj celkového stavu běžných depozit banky často profitují i na tom, že při provádění platebního styku ponechávají určitou dobu (jeden či více dnů) mezi odepsáním prostředků z jednoho účtu a jejich připsáním na jiný účet, z čehož jim plyne úroková výhoda (tzv.float). 2. TERMÍNOVANÉ VKLADY Charakteristika termínovaných vkladů Termínované vklady jsou vklady na pevnou (výše vkladu se během jeho trvání nemění) a zpravidla větší kulatou částku, kterou klient ukládá u banky za účelem vyššího úrokového výnosu s tím, že se po sjednanou dobu dobrovolně vzdává možnosti disponovat s vkladem. Z hlediska způsobu časového omezení dispozice s vkladem se rozeznávají dva druhy termínovaných vkladů: vklady na pevnou lhůtu jsou termínované vklady deponované v bance na předem pevně sjednanou lhůtu, zpravidla se jedná o lhůty od jednoho týdne do několika měsíců, termín splatnosti může být sjednán i na přesně vymezený den; vklady s výpovědní lhůtou představují termínované vklady, u nichž je dispozice omezena předem sjednanou výpovědní lhůtou. Právní úprava a její podstatné rysy Základní úprava termínovaných (ale i úsporných) vkladů je obsažena v obchodním zákoníku díl XXIV Smlouva o vkladovém účtu, Za nejvýznamnější principy právní úpravy lze považovat (veškerá ustanovení mají dispozitivní povahu): k uzavření smlouvy o vkladovém účtu se vyžaduje písemná forma; 3

4 nakládá-li majitel s prostředky na účtu před dobou určenou ve smlouvě (resp. před uplynutím výpovědní lhůty), nárok na úroky zaniká, popř. se sníží ve smlouvě stanoveným způsobem; nevyplývá-li ze smlouvy jinak, je účinnost výpovědi tři měsíce od doručení výpovědi majitelem účtu bance. Vypovědět lze i část vkladu, snížení či zánik nároku na úroky se potom týká pouze této části vkladu. Obchodní zákoník neupravuje možnost výpovědi bankou, ta může postupovat potom podle občanského zákoníku ( 582) a může smlouvu vypovědět ve lhůtě tří měsíců ke konci kalendářního čtvrtletí; smluvně lze stanovit, že majitel není oprávněn disponovat s vkladem před uplynutím sjednané lhůty. (Pozn.: banky zpravidla umožňují disponovat s vkladem před uplynutím lhůty splatnosti (resp. výpovědní lhůty), ale účtují si za to srážku z původně dohodnutých úroků. Výše srážky je závislá na míře nedodržení sjednané lhůty uložení (resp. výpovědní lhůty), a počítá se jako určité procento z částky, kterou klient předčasně odčerpal). Výše a způsob úročení Pro úrokové sazby z termínovaných vkladů jsou charakteristické zpravidla následující vlastnosti: jsou tím vyšší, čím větší je výše vkladu, a čím delší je doba splatnosti (resp. výpovědní lhůta), rychleji a těsněji se přizpůsobují vývoji tržní úrokové míry, nežli je tomu u úsporných vkladů, úroková sazba je u vkladů na pevnou (a zejm. krátkodobou) lhůtu většinou stanovena fixně pro celou dobu splatnosti, u vkladů s výpovědní lhůtou se většinou mění během trvání vkladu. úroky jsou splatné po uplynutí lhůty nebo výpovědi. Je-li doba trvání vkladu delší než jeden rok, jsou úroky splatné nejpozději koncem každého kalendářního roku. Způsob úročení vkladů může stanoven některou z následujících možností, popř. jejich kombinací: úročení fixní - úroková sazba je fixní, pevná po celou dobu trvání vkladu úročení pohyblivé - úroková sazba vkladu je vázána na určitou sazbu (základní sazba banky, diskontní sazba centrální banky, tržní referenční sazba) a mění se podle změn sazby, na kterou je vázána. Pohyblivé úročení může být koncipováno i volněji, kdy je sjednaná určitá úroveň úrokové sazby a k jejím změnám dochází v závislosti na změnách hladiny úrokových sazeb; úročení progresivní - úroková sazba z vkladu se postupně zvyšuje podle předem pevně sjednaného schématu; Pro banku znamenají termínované vklady důležitý zdroj. Ve srovnání s vklady na viděnou jsou termínované vklady spojené s nižšími personálními a věcnými náklady (vyplývá to z vyšších částek a ze skutečnosti, že během doby trvání vkladu se s ním "nehýbe"). Povinné 4

5 minimální rezervy z termínových vkladů bývají nižší než z vkladů na viděnou, u nás jsou v současné době shodné jako u vkladů na viděnou. I když jsou termínované vklady spíše krátkodobé povahy a může se v čase jejich celková výše měnit, opět zůstává bance (podobně jako u vkladů na viděnou) jejich určitá část trvale k dispozici. 3. ÚSPORNÉ VKLADY Charakteristika úsporných vkladů Úsporné vklady jsou vklady na úsporných vkladových účtech, proti kterým je vystaven bankou doklad nejčastěji ve formě vkladní knížky. Dispozice s vkladem je možná pouze proti předložení tohoto dokladu. Úsporné vklady slouží k dlouhodobějšímu uložení prostředků klienta a nelze je tedy využívat k platebnímu styku. Na vkladní knížky lze zpravidla v rámci platebního styku poukazovat platby, ale nikoli z nich převodem platit. Na rozdíl od termínovaných vkladů se v průběhu uložení mění zůstatek v důsledku vkladů a výběrů. Dispozice s vkladem může být omezena sjednanou výpovědní lhůtou, existují i vkladní knížky bez výpovědní lhůty. Pokud není výpovědní lhůta sjednána, činí ze zákona 3 měsíce. Banky zpravidla umožňují svým klientům vybrat vklady i před uplynutím výpovědní lhůty, což se opět projeví ve srážce na úrocích analogicky jako u termínových vkladů. Některé druhy knížek mohou mít ve svých podmínkách zakotvenou možnost vybrání určité výše vkladu za určité období, aniž by se to projevilo ve snížení úrokové sazby. Banky v poslední době začaly nabízet celou řadu různých druhů vkladních knížek s více, či méně patrnými rozdíly. Patří sem např. různé formy prémiového spoření, majetkové spoření, spoření s pojištěním, existují i speciální formy spoření pro různé skupiny obyvatelstva (děti, studenty apod.). Právní úprava úsporných vkladů Právní úprava úsporných vkladů ve formě vkladních knížek je obsažena v občanském zákoníku. Za základní prvky této právní úpravy lze považovat: z vkladní knížky musí být patrná výše vkladu, jeho změny a konečný stav, není-li prokázána jiná výše vkladu, je rozhodný zápis ve vkladní knížce, bez předložení vkladní knížky nelze s vkladem nakládat, může být vystavena na doručitele (potom je oprávněn nakládat s vkladem, kdo předloží knížku) nebo na jméno (potom je s vkladem oprávněn nakládat ten, na jehož jméno, příjmení, adresu a datum narození.je knížka vystavena), při ztrátě či zničení lze s vkladem nakládat až prohlásí banka knížku za umořenou, jestliže vkladatel po dvacet let s vkladem nenakládal ani nepředložil vkladní knížku na doplnění záznamů, vkladový vztah se zruší, vkladatel má však nárok na výplatu zrušeného vkladu. 5

6 Pokud bychom do úsporných vkladů zahrnuli i určité vklady ve formě vkladových účtů, vztahuje se na ně právní úprava obsažená v obchodním zákoníku shodná jako u termínových vkladů. Výše a způsob úročení Způsob úročení úsporných vkladů je analogický jako u termínovaných vkladů. O výši a chování úrokových sazeb z úsporných vkladů zpravidla platí: výše úrokových sazeb z úsporných vkladů leží zpravidla pod úrovní srovnatelných termínových depozit. Vyplývá to do určité míry z toho, že s úspornými vklady je spojena větší pracnost, a tudíž pro banku i vyšší náklady; citlivost úrokových sazeb z úsporných vkladů na změny v tržní úrokové míře je nižší než u termínových depozit. Způsob využití z hlediska klienta Úsporné vklady na vkladních knížkách zůstávají stále velmi oblíbenou formou spoření mezi obyvatelstvem. Důvody lze vidět zejm. v tom, že vkladní knížky nabízejí následující výhody: jsou relativně likvidní (vklady lze zpravidla v případě potřeby vybrat i při nedodržení výpovědní lhůty); lze na nich dle aktuální potřeby měnit zůstatek (průběžně ukládat nebo vybírat); dávají velké možnosti přizpůsobení podle konkrétních požadavků vkladatele; nejsou s nimi spojeny žádné dodatečné náklady (poplatky, provize apod.); v neposlední řadě hraje velkou úlohu tradice. Prakticky pro všechny universálně činné banky představují úsporné vklady na vkladních knížkách velmi důležitý zdroj refinancování. Tradičně však největší podíl úsporných vkladů na vkladních knížkách připadá na spořitelny. Analogicky předchozím instrumentům zůstává (i přes jistý pohyb na vkladních knížkách) určitá část vkladů bance trvale k dispozici. Za normálních okolností je to, vzhledem k vyšší stabilitě úsporných vkladů, vyšší část, než u předchozích variant vkladů. Jsou obecně stabilnějším zdrojem méně citlivým na vývoj úrokové míry než termínované vklady. 4. VKLADOVÉ LISTY A BANKOVNÍ DLUHOPISY Charakteristika vkladních listů a bankovních dluhopisů Banky mohou získávat zdroje i emisí různých forem vlastních dluhopisů. Může se jednat o nejrůznější druhy a formy dluhopisů, které se navzájem mohou odlišovat z následujících podstatných hledisek: doba splatnosti se pohybuje od 1 měsíce do několika let; převoditelnost - dluhopisy se mohou vyskytovat na jméno, na řad a na majitele; 6

7 sekundární obchodovatelnost existují dluhopisy sekundárně neobchodovatelné, sekundární obchodovatelnost může zajišťovat emitující instituce nebo mohou být obchodovatelné na veřejném trhu; forma dluhopisu - dluhopisy mohou být jak v listinné, tak i zaknihované formě. Právní úprava Základní právní úprava je obsažena v zákoně 591/1992 Sb. o cenných papírech a v zákoně 530/1990 o dluhopisech. Úprava vkladních listů je upravena i v občanském zákoníku a vztahují se na ně přiměřeně ustanovení o vkladních knížkách. Výše a způsob úročení Způsob úročení bankovních dluhopisů může být stanoven v zásadě ve třech formách: dluhopisy mají emisní a splatný kurz odpovídající nominální hodnotě, v pravidelných obdobích jsou vypláceny úroky; dluhopisy jsou vydávány s emisním kurzem v nominální hodnotě, v době splatnosti je jednorázově splacena jistina plus úrok za celou dobu splatnosti vypočtený na základě stanovené formule; diskontované dluhopisy mají emisní kurz diskontován ke dni emise (snížený o úrok za celou dobu splatnosti), v době splatnosti je vyplacena nominální hodnota. Úroková sazba může být stanovena fixně na celou dobu splatnosti nebo proměnlivým způsobem s předem pevně definovanou vazbou na stanovenou referenční sazbu. Úrokové výnosy z dluhopisů podléhají srážkové dani z příjmů ve výši 25%. Výhody a nevýhody z hlediska klienta Ve srovnání s termínovanými vklady vykazují bankovní dluhopisy jako forma investování následující rozdíly: obvykle mírně vyšší nominální úroková sazba; na druhé straně vyšší míra zdanění úrokových výnosů; v případě sekundárně obchodovatelných dluhopisů vyšší likvidita; pro koupi dluhopisů není obvykle nutné mít u banky otevřený účet. Pro emitující banku jsou důležité následující vlastnosti zdrojů získaných formou emise dluhopisů: banka je získává na předem pevně stanovenou dobu, k předčasnému splacení se zavazuje spíše ve výjimečných případech; nebývají zařazovány mezi primární zdroje a jako takové nepodléhají povinným minimální rezervám; bývají pro banku spojeny s nižšími provozními náklady. 7