Analýza platební bilance České republiky

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a ekonomie Analýza platební bilance České republiky Diplomová práce Autor: Bc. Jaroslav Pevný Finance Vedoucí práce: doc. Ing. Jana Marková, CSc. Praha Červen, 2015

2 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Praze, dne Jaroslav Pevný

3 Anotace Předmětem diplomové práce je analýza kumulativních sald platební bilance České republiky a vybraných indikátorů vnější ekonomické rovnováhy v období let První část práce je věnována teoretickému pohledu na statistiku platební bilance a vyjmenování rozdílů v metodice mezi 5. vydáním manuálu MMF pro sestavování platební bilance a 6. vydáním manuálu MMF pro sestavování platební bilance. Druhá část práce pojednává o významných kumulativních saldech platební bilance. Třetí část se věnuje analýze kumulativních sald platební bilance České republiky ve sledovaném období dle metodiky BPM 6. V závěrečné části se pak analyzují vybrané indikátory vnější ekonomické rovnováhy České republiky. Klíčová slova platební bilance, indikátory vnější rovnováhy, běžný účet, výkonová bilance, obchodní bilance, zahraniční zadluženost Annotation This thesis focuses on the Czech republic balance of payments analysis and its external economic balance indicators study in the period of First part of the thesis approaches theoretical concept of balance of payments statistics as well as its compilation changes coming out of IMF s 6 th balance of payments manual. Second part focuses on the main cumulative balances of balance of payments. Third part concerns the history and evolution of cumulative balances of the Czech republic balance of payments in the period of according to the BPM 6 methodology. Last part s goal is to analyze and evaluate chosen external economic balance indicators of the Czech republic within the same time period. Keywords balance of payments, external economic balance indicators, current account, net export, balance of trade, external debt

4 Obsah: Úvod Platební bilance Vývoj manuálů platební bilance Běžný účet Kapitálový účet Finanční účet Čisté chyby a opomenutí Vliv salda platební bilance na vnější rovnováhu Saldo obchodní bilance Saldo výkonové bilance Saldo běžného účtu a investiční pozice země Saldo základní bilance Saldo celkové platební bilance Zahraniční zadluženost Vývoj platební bilance ČR od roku Běžný účet platební bilance Saldo výkonové bilance, bilance obchodní a bilance služeb Saldo prvotních důchodů Saldo druhotných důchodů Kapitálový účet platební bilance Finanční účet platební bilance Přímé zahraniční investice Portfoliové investice Finanční deriváty a zaměstnanecké opce Ostatní investice... 47

5 3.3.5 Rezervní aktiva Vývoj salda základní bilance Vývoj investiční pozice země Vývoj vybraných indikátorů vnější rovnováhy a jejich analýza Deficit běžného účtu k HDP Zahraniční zadluženost Adekvátnost výše devizových rezerv Krytí importu devizovými rezervami Zadluženost k devizovým rezervám Dluhová služba K exportu zboží a služeb Dluhová služba k HDP Závěr Seznam zdrojů a použité literatury... 75

6 Úvod Mezi jeden z klíčových makroekonomických ukazatelů země bezpochyby řadíme statistiku platební bilance včetně její struktury. Analýzou jednotlivých účtů platební bilance a jejích nejen dílčích, ale především kumulativních sald můžeme získat tolik potřebnou představu o ekonomické stabilitě země. Tato stabilita je důležitá z hlediska dosažení dlouhodobé ekonomické prosperity. Finanční stabilitu země ve vztahu k zahraničí řadíme mezi základní cíle hospodářské politiky, mezi které dále patří ekonomický růst, cenová stabilita a vysoká, respektive plná zaměstnanost a dohromady tvoří takzvaný magický čtyřúhelník. Vyrovnanost platební bilance potom vyjadřuje vnější ekonomickou rovnováhu a zbylé tři cíle rovnováhu vnitřní. Svým charakterem se Česká republika řadí k ekonomikám malým a otevřeným. Pro tento typ ekonomik jsou vyrovnané vztahy se zahraničním velice důležité, protože ekonomiky tohoto charakteru mají tendenci být citlivé na vnější vlivy. Cílem této práce je popsat vývoj platební bilance České republiky v období let 2004 až Bude tak učiněno formou analýzy jednotlivých účtů platební bilance, dílčích sald, kumulativních sald a také analýzou vybraných ukazatelů vnější ekonomické rovnováhy. Jednotlivé složky a indikátory budou zkoumány z hlediska jejich vlivu na vnější ekonomickou rovnováhu a jejich dlouhodobé udržitelnosti. Vlastní práce je rozdělena na teoretickou část a část analytickou. V první části je vysvětlena teorie statistiky platební bilance a jejích jednotlivých účtů. Zároveň je stručně popsán vývoj metodiky sestavování platební bilance a také jsou rozebrány hlavní odlišnosti čerstvě zavedené nové metodiky od metodiky předchozí. Dalším teoretickým tématem je vymezení nejdůležitějších typů sald platební bilance, se kterými se později pracuje v analytické části. Analytická část se opírá o statistiky platební bilance zpracovávané Českou národní bankou a to v interpretaci v rámci nové metodiky. Je popsán vývoj jednotlivých účtů a jejich příslušných sald. Dále se práce zaměřuje na složky jednotlivých účtů, věnuje se jejich vývoji a vlivu na výsledné saldo. Poslední analytická kapitola je věnována vybraným indikátorům vnější ekonomické rovnováhy. Je popsán jejich vývoj ve sledovaném období a výsledky jsou 6

7 konfrontovány se všeobecně platnými a přijímanými kritickými hodnotami jednotlivých ukazatelů. Při zpracovávání diplomové práce byly použity následující všeobecně-vědecké metody. Literární rešerše a deskripce, tyto byly použity převážně v teoretických částech práce. Dále pak analýza dat a komparace, které byly využity převážně v analytické části práce. V neposlední řadě byly v závěru práce použity ještě dedukce a syntéza. Dále bylo použito i vybraných metod statisticko-analytických (práce s časovými řadami dat) a grafických (zobrazení dat vhodnou formou pomocí grafů). Obě tyto metody našly své uplatnění pro analytickou část práce. 7

8 1 Platební bilance Je statistický výkaz, který pro dané území systematickým způsobem zachycuje ekonomické transakce mezi rezidenty a nerezidenty za určité časové období. Základní struktura platební bilance zahrnuje běžný, kapitálový a finanční účet, jehož součástí jsou i devizové rezervy 1. Platební bilance tak tvoří klíčovou statistiku, dle které se hodnotí vnější ekonomická rovnováha země. Umožnuje předvídat, zejména krátkodobě, kapacitu trhu příslušné země. Je důležitým indikátorem vývoje devizového kursu, respektive tlaků, které mohou vést k apreciaci, či depreciaci domácí měny. Dlouhodobý deficit může signalizovat také zavedení devizové kontroly platů spojených s převodem zisků a dividend, licenčních poplatků, popřípadě další omezení pro zahraniční investory 2. Struktura platební bilance vychází z metodiky MMF. V současné době je v platnosti 6. edice manuálu platební bilance (Balance of Payments and International Investment Position Manual) z roku Tento manuál nahradil dříve používanou 5. edici, která byla v platnosti od roku Vykazování dle 6. manuálu v České republice probíhá od Vývoj manuálů platební bilance Manuály slouží jako rámce pro sestavování statistiky transakcí (platební bilance) a stavů (investiční pozice vůči zahraničí) mezi subjekty domácími a zahraničími. Zároveň vysvětluje konvence a klasifikace pro statistická data jednotlivých účtů a pozic, dále vysvětluje a definuje pojmy související s platební bilancí. Manuály taktéž obsahují základní, krátký úvod k využívání údajů plynoucí z investiční pozice země a platební bilance. Šestý manuál zároveň zavádí novou formu prezentace dat. Manuál platební bilance se jednou za čas reviduje. Dochází k tomu především z důvodu ekonomického a finančního vývoje ve světové ekonomice a s tím související nutností zachycení těchto změn ve statistických výkazech a zachycení zpětné vazby subjektů využívajících statistiky platebních bilancí. 1 Česká národní banka. Metodický list platební bilance [online]. [cit ]. Dostupné z: 2 DURČÁKOVÁ J., MANDEL M., Mezinárodní finance. 4. aktualizované a doplněné vydání, Management Press, Praha 2010, ISBN

9 První edice manuálu byla publikovaná MMF v roce Vzešla z nutnosti standardizace metodologických postupů pro pravidelné reportování vůči MMF. Došlo k vytvoření prvotní směrnice pro vykazování platební bilance. Druhý manuál vešel v platnost v roce Významně rozšiřoval koncept systému statistiky platební bilance. Třetí pak v roce Ten opět rozšiřoval principy reportování pro MMF a také přijal některé další základy a principy pro sestavování platební bilance a jejího využití pro makroekonomické analýzy. V roce 1977 došlo k vydání v pořadí čtvrtého manuálu. Ten reflektoval v té době tolik potřebné změny v souvislosti s rozvojem mezinárodních finančních systémů. Obsahoval detailnější popis pojmu rezident, oceňování a ostatních účetních principů. V září roku 1993 vešel v platnost pátý manuál. Manuál byl konzistentní se systémem národních účtů 3. Hlavním důvodem pro vydání páté verze byla vzrůstající potřeba umět správně propojit a porovnat různá makroekonomická data. Manuál zpřesňoval pojmy a definice ve vykazování a taktéž zavedl několik změn ve struktuře jednotlivých účtů. Došlo například k oddělení kapitálových transferů a nevýrobních aktiv z běžného účtu a jejich zařazením do nově vzniklého kapitálového účtu. Dále došlo k přejmenování tehdejšího kapitálového účtu na účet finanční. Manuál byl také rozšířen o mezinárodní investiční pozici země. V roce 2008 došlo k vydání zatím poslední platné verze. Šestá verze nemění zásadním způsobem hlavní principy sestavování známé z předchozí úpravy, ale blíže vymezuje a specifikuje některé pojmy a vazby na ostatní makroekonomické statistiky. Šestý manuál je konzistentní se systémy národních účtů, Evropským systémem národních a regionálních účtů 4, a se čtvrtým vydáním Příručky definic přímých zahraničních investic Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj 5. Zavádění nových standardů je v ČR koordinováno ČSÚ a ČNB, v zemích Evropské unie pak EUROSTATem a ECB. Hlavními důvody pro zavedení nového standardu jsou změny ekonomických procesů souvisejících s globalizací, adresace některých problémů souvisejících ve vykazování a finanční inovace. 3 SNA (USNA) je statistický rámec, který poskytuje komplexní, konzistentní a flexibilní soubor makroekonomických účtů pro politiku rozhodování, analýzu a výzkumné účely. 4 Evropská verze SNA, ESA Manuál OECD stanovuje světové standardy pro statistiku přímých zahraničních investic 9

10 V rámci globalizace se jedná především o zpřesnění konceptu rezidentství a přeshraničního pohybu pracovní síly a souvisejícího přeshraničního toku financí. Dále pak zpřesnění rezidenství a aktivit v rámci SPE 6, zpřesnění globálního procesování produkce (outsourcing výrobních procesů) a merchantingu (přeprodávání zboží mezi nerezidenty přes rezidenty). Poprvé se manuál také věnuje měnovým uniím. V bilancích podniků a finančních institucí se klade větší důraz na tvorbu dat, která umožní lépe pochopit a vysvětlit ekonomický vývoj, zranitelnost institucí a udržitelnost vývoje. V rámci reflekce finančních inovací se 6. manuál zaměřuje na nové finanční instrumenty, jako jsou například finanční deriváty, sekuritizace a indexované cenné papíry. Dále rozvíjí majetkovou provázanost různých typů společností, SPE a komplexních multiekonomických korporátních struktur. Reviduje statistiky některých typů pojištění (životní a neživotní) a finančních služeb, reorganizací dluhů a odpisů. Manuál dále upravuje znaménkovou konvenci. Hlavním důvodem změny u toků na finančním účtu je konsistence s investiční pozicí vůči zahraničí a národními účty 7. Nově podle BPM6 tak zvýšení pohledávek i zvýšení závazků označujeme znaménkem +. Naopak snížení pohledávek i snížení závazků označujeme znaménkem -. Na běžném a kapitálovém účtu jsou příjmy i výdaje nově uváděny s kladným znaménkem. Bilanční položky se vypočítávají jako příjmy minus výdaje nebo čisté pořízení aktiv minus čistý přírůstek závazků. U přímých zahraničních investic je nejzávažnější prezentační změna spojená s uváděním přímých zahraničních investic na brutto bázi (aktiva a pasiva) místo dřívějšího principu podle směru investic, čímž by se započetly zpětné investice. Přehled změn mezi BPM 5 a BPM 6 Hlavní strukturu platební bilance nový manuál nemění, více následující tabulka. 6 Special Purpose Entity účelové zakládané společnosti. Hlavní rozdíl oproti modelu matka/dcera je v tom, že negativní výsledky SPE nemají vliv na hospodaření zakládající společnosti a naopak. 7 OLŠOVSKÝ Rudolf, Zavedení nového manuálu platební bilance ČR, Mezinárodní standard statistiky platební bilance Mezinárodního měnového fondu (BPM6) [online] [cit ]. Dostupné z: df, str. 8 10

11 Běžný účet BPM 5 BPM 6 Obchodní bilance Všeobecné zboží Zboží pořízené v přístavech Zušlechtění Opravy Neměnové zlato Služby Merchanting (netto služba) Tabulka 1. Struktura PB dle BPM5 a BPM6 Podle BPM 5 Podle BPM 6 Obchodní bilance (zboží) Bilance služeb Bilance výnosů Běžné převody Kapitálový účet Finanční účet Běžný účet Obchodní bilance (zboží) Bilance služeb Prvotní důchody Druhotné důchody Kapitálový účet Finanční účet Devizové rezervy (včetně devizových rezerv) Zdroj: OLŠOVSKÝ Rudolf, Zavedení nového manuálu platební bilance ČR [online] [cit ]. Dostupné z: str. 9 Změny již ale nastávají v členění bilance zboží a služeb. Tabulka 2. Struktura bilance zboží a služeb dle BPM5 a BPM6 Obchodní bilance Všeobecné zboží Merchanting (netto vývoz zboží) pořízení (s mínusem) prodej Neměnové zlato Služby Zušlechtění Opravy Zdroj: OLŠOVSKÝ Rudolf, Zavedení nového manuálu platební bilance ČR [online] [cit ]. Dostupné z: str. 10 Nově se do položky služeb začleňuje zušlechtění zboží a opravy. V rámci BPM 5 byla změna vlastnictví započítána u zboží, které bylo zpracováváno jiným subjektem než vlastníkem, na hrubé bázi do zboží ke zpracování na účtu zboží. V BPM 6 je toto zrušeno a místo toho se poplatek obdržený za poskytnuté zpracovatelské služby zařadí do výrobních služeb u cizích fyzických vstupů na účtu služeb. Dopady do položek zboží se projeví pouze v případě, kdy dojde ke změně ekonomického vlastnictví zboží. V rámci merchantingu dochází v BPM 6 k reklasifikaci ze služeb do zboží. Nákup zboží je klasifikován jako záporný vývoz zboží ekonomiky obchodníka a prodej je klasifikován jako kladný vývoz zboží. Rozdíl mezi hodnotou prodeje a hodnotou nákupu zboží je vykázán ve vývozu zboží jako čistý vývoz zboží v rámci merchantingu 8. 8 Česká národní banka. Často kladené otázky ohledně zavedení BPM6 [online]. [cit ] Dostupné z: kap. 3 11

12 Dále dochází ke změnám u finančních služeb a to u finančních služeb zprostředkovatelských nepřímo měřených (FISIM). Změna se primárně týká oddělení prvku důchodu a poplatku za danou službu u odměňování obchodníků. Poplatek se v BPM 6 alokuje na účet služeb. Úroková složka odměny se stále vykazuje na účtu prvotních důchodů. Změny se týkají také pojišťovacích služeb a penzijního financování, například s neživotním pojištěním se na rozdíl od BPM 5 zachází obdobně jako se zajištěním. Dopad nového manuálu je i u finančních marží dealerů. V šestém manuálu se s nimi jasně zachází, jako s poplatky za služby zatímco v pátém manuálu bylo zacházení s nimi spíše vágní, případně byly sestavovateli platebních bilancí ignorovány 9. Také v položkách služeb nově najdeme poplatky za používání duševního vlastnictví, služby v oblastech výzkumu a vývoje, například patenty, copyrighty. K některým změnám dochází i rámci účtu prvotních důchodů (výnosů). Nově sem patří některé položky běžných převodů, konkrétně jde o daně z výroby a dovozu, subvence a nájemné. Z metodického hlediska jsou prvotní důchody ovlivněny zejména novým zacházením s přímými zahraničními investicemi na brutto bázi a vykazováním reinvestovaného zisku z akcií investičních fondů. Hlavní změna u kapitálového účtu souvisí s již zmíněnou změnou ohledně patentů a autorských práv, nově zařazeno na účtu služeb ve výzkumu a vývoji a v poplatcích za používání duševního vlastnictví. Velkých změn doznává i vykazování přímých zahraničních investic. 9 Česká národní banka. Často kladené otázky ohledně zavedení BPM6 [online]. [cit ] Dostupné z: kap. 3 12

13 Tabulka 3. Vykazování PZI dle BPM5 a BPM6 Podle BPM 5 Podle BPM 6 Princip směru Princip aktiv a pasiv V zahraničí Základní kapitál Základní kapitál a reinvestovaný zisk (net) V podnicích přímé investice Ostatní kapitál (net) V přímém investorovi (zpětná investice) V tuzemsku Investice mezi sesterskými podniky Základní kapitál a reinvestované zisky (net) Reinvestovaný zisk Ostatní kapitál (net) Ostatní kapitál V podnicích přímé investice V přímém investorovi (zpětná investice) Investice mezi sesterskými podniky Netto vykazování aktiv a pasiv Brutto vykazování aktiv a pasiv Zdroj: OLŠOVSKÝ Rudolf, Zavedení nového manuálu platební bilance ČR [online] [cit ]. Dostupné z: str. 12 Nejvýznamnější změnou je přechod na standardní prezentaci transakcí PZI na brutto bázi. Tato změna zvyšuje jak čisté pořízení finančních aktiv, tak čistý přírůstek závazků. Dále jsou doplněny také investice mezi sesterskými podniky 10. Pojistně technické rezervy se zahrnují do PZI, zatímco všechny dluhové transakce mezi přidruženými finančními podniky jsou z transakcí PZI vyloučeny 11. U portfoliových investic dochází k ovlivňování investiční pozice země vůči zahraničí reinvestovaným ziskem prostřednictvím transakcí, nikoliv prostřednictvím přecenění jako tomu bylo v BPM 5. V kategorii finančních derivátů došlo hlavně ke změně v názvosloví, aby byl jasnější obsah. V rámci ostatních investic dochází hlavně ke změnám v souvislosti již s dříve zmíněnou změnou ohledně FISIM. Hlavní změny na investiční pozici vůči zahraničí plynou z vykazování PZI na brutto bázi tak, že aktiva a pasiva finančních investic jsou prezentována odděleně, tj. nedochází jako v BPM 5 k jejich úpravě vzájemným započtením podle směru investice. Výkaz devizových rezerv je nepřímo ovlivněn přechodem na hrubou bázi vyplývající ze zahrnutí položky Cenné papíry v rámci repo operací za hotovostní zajištění podle 10 Sesterské podniky jsou podniky, které oba ovládá či ovlivňuje tentýž přímý nebo nepřímý investor, ale které se vzájemně neovládají ani neovlivňují (tj. nejsou ve vzájemném vztahu přímé investice) 11 Česká národní banka. Často kladené otázky ohledně zavedení BPM6 [online]. [cit ] Dostupné z: kap. 3 13

14 požadavku ECB/2011/23 do výkazu. Ve výkazu tedy nebude docházet k započtení s příslušnými pasivy Běžný účet Zachycuje toky zboží a služeb, prvotní důchody a druhotné důchody. Nejvýznamnější složkou běžného účtu platební bilance je obchodní bilance, která popisuje export a import zboží. Pro lepší interpretaci se dovoz a vývoz zboží dále dělí na komoditní a teritoriální hledisko. Dle klasifikace OSN SITC 13 na následující komoditní skupiny: potraviny, nápoje a tabák, suroviny, paliva, tuky a oleje, chemikálie, tržní výrobky, stroje a dopravní prostředky, průmyslové výrobky a nezařazené zboží. Teritoriální členění je dle MMF na země s tranzitivní nebo státem řízenou ekonomikou, země vyspělých tržních ekonomik a rozvojové země. Bilance služeb zachycuje pohyby služeb. Dělí se na služby mezinárodní dopravy, cestovního ruchu, telekomunikační, dále pak na služby stavebního charakteru, pojišťovnictví, finanční služby, IT služby, poplatky za využívání duševního vlastnictví, osobní, kulturní a rekreační služby, vládní služby (jako například diplomatické a vojenské zastoupení) a ostatní obchodní služby (jako například výrobní služby u cizích fyzických vstupů). Důležitost zastoupení jednotlivých typů služeb se může a typicky se také zemi od země liší. Například u zemí typu Řecka nebo Španělska můžeme pozorovat velký vliv služeb cestovního ruchu na celkovou bilanci služeb potažmo i na celkovou bilanci běžného účtu, toto naopak neplatí u zemí, jako je například Německo. Bilance zboží a služeb dohromady tvoří tzv. výkonovou bilanci země. Další složkou běžného účtu platební bilance jsou prvotní důchody, dříve označované jako bilance výnosů. Jsou to výnosy a náklady z poskytnutých finančních zdrojů a z práce a z nevyrobených nefinančních aktiv (jako je například pronájem nerostných surovin). Detailněji můžeme prvotní důchody dělit na náhrady zaměstnancům, dividendy, reinvestované zisky, úroky, příjmy z kapitálového majetku připadající pojištěncům v pojišťovnictví, standardizované záruky, penzijní fondy, nájmy a daně a subvence na výrobky a výrobu. 12 Česká národní banka. Často kladené otázky ohledně zavedení BPM6 [online]. [cit ] Dostupné z: kap Standard International Trade Classification klasifikace zboží v mezinárodním obchodu umožňující porovnávání mezi různými zeměmi a časovými obdobími 14

15 Čtvrtou částí bilance běžného účtu jsou druhotné důchody, dříve běžné převody. Ty zachycují jednostranné převody prostředků mezi zeměmi, kde tyto převody nezakládají povinnosti zpětného ekvivalentního pohybu. Členění těchto mezinárodních transferů je na soukromé a vládní. Mezi soukromé patří dary, dědictví, výživné, příspěvky zahraničním organizacím ze soukromých zdrojů. Mezi vládní patří nejrůznější hospodářské pomoci, dary, příspěvky mezinárodním organizacím poskytnutých ze státního rozpočtu. Z výše uvedeného vyplývá, že saldo běžného účtu lze vyjádřit jako součet jeho jednotlivých položek v následujícím tvaru. CAB saldo běžného účtu X-M výkonová bilance NY bilance prvotních důchodů NCT bilance druhotných důchodů 1.3 Kapitálový účet Tvoří převody nevyrobených nefinančních aktiv a přerozdělení kapitálového charakteru 14. Jinými slovy tento účet zachycuje mezinárodní převody související s promíjením mezivládních dluhů, investiční granty (fondy EU), odvody prostředků a dotace vázané na rozpočet EU. Mezi převody nefinančních, hmotných aktiv můžeme zařadit například pozemky pro zastupitelské úřady cizích vlád. 1.4 Finanční účet Pokrývá transakce finančních aktiv a pasiv mezi rezidenty a nerezidenty. Tyto transakce se dělí na přímé investice, portfoliové investice, finanční deriváty, ostatní investice a rezervní aktiva. Přímé investice dělíme na účasti jiné než reinvestice zisků, reinvestovaný zisk a dluhové nástroje. Obecně do této skupiny spadají investice vedoucí k získání nejméně 10% podílu investora na základním kapitálu (respektive hlasovacích právech) a to buď jednorázově nejméně 10%, nebo i postupným navyšováním (při dosažení hranice 10% se z portfoliové investice stává přímá). 14 International Monetary Fund. Balance of Payments and International Investment Position Manual, Sixth Edition (BPM6) [online] [cit ]. Dostupné z: kap

16 Jedná se tedy o vklady do základního kapitálu a tím pádem o informace o majetkových účastech zahraničních investorů v tuzemských podnicích. Dále mezi přímé investice patří reinvestovaný zisk. Reinvestovaný zisk je podíl přímého investora (v poměru k přímé majetkové účasti) na hospodářském výsledku nerozděleném formou dividend 15. Ve své podstatě se jedná o použití zisku z PZI k navýšení dosavadní investiční expozice investora. Rysem přímých investic je jejich dlouhodobější charakter. Vykazují vyšší stálost než jiné formy investice a to z důvodu, že se jedná o investice do movitého a nemovitého majetku. Portfoliové investice nejsou spojeny s kontrolou, respektive rozhodovacími pravomocemi a tudíž jsou to investice nepřímé. Dělíme je na účasti a podíly v investičních fondech, akciové cenné papíry a dluhové cenné papíry. Přesto, že i portfoliové investice mohou mít dlouhodobý charakter, tak můžeme konstatovat, že oproti přímým investicím vykazují kratší investiční horizont. Další částí finančního účtu jsou finanční deriváty. Jsou to převážně forwardy, futures, swapy a opce. Finanční deriváty jsou založeny na podkladovém aktivu, kde od hodnoty tohoto aktiva se odvíjí i hodnota derivátu a toto aktivum může mít různý charakter, například akcie, měna či dluhopis. Další podstatnou vlastností finančních derivátů je, že mezi uzavřením obchodu a plněním je časová prodleva. Hlavní použití je k zajištění rizik a ke spekulativním obchodům. Další skupinou finančního účtu jsou ostatní investice. Jedná se o přijaté a poskytnuté úvěry podniků, obchodních bank, vlády, centrální banky a pohyby krátkodobého kapitálu (tvorba krátkodobých termínovaných depozit, poskytování krátkodobých úvěrů, nákupy a prodeje pokladničních poukázek, komerčních papírů atd.) 16 V rámci finančního účtu platební bilance ostatní investice dělíme na ostatní účasti, oběživo a vklady, půjčky, pojistné, penzijní a standardizované záruční programy, obchodní úvěry a zálohy, jiné pohledávky a závazky a zvláštní práva čerpání. Poslední skupinou finančního účtu jsou rezervní aktiva. V předchozích manuálech platební bilance byla tato skupina pojmenována jako devizové rezervy a vedená samostatně. Do této části spadá pouze mezinárodní likvidita držená oficiálními měnovými institucemi (např. ČNB, či Ministerstvo financí). Tato likvidita se dále dělí na reálná devizová aktiva a 15 Česká národní banka. Slovník pojmů [online]. [cit ]. Dostupné z: 16 DURČÁKOVÁ J., MANDEL M., Mezinárodní finance. 4. aktualizované a doplněné vydání, Management Press, Praha 2010, ISBN , str

17 potenciální devizové facility 17. Reálná aktiva si můžeme představit jako zásoby měnového zlata nebo likvidní aktiva v zahraničních volně směnitelných měnách nebo třeba státní cenné papíry cizích vlád. Potenciální devizové facility představují možnost čerpat devizy ve formě úvěrů od zahraničních centrálních bank 18 a ve formě SDR 19 od mezinárodních měnových institucí jako je MMF. V souvislosti s rezervními aktivy je nutno podotknout, že se v rámci platební bilance nejedná o stavy, ale o změny stavů rezervních aktiv. Ke změnám v devizových rezervách dochází zejména tehdy, když centrální banka provádí kurzovou politiku. Setkáváme se převážně s intervencí vůči měnovému kurzu, když centrální banka cítí, že příliš silný kurz domácí měny ohrožuje exportéry a naopak příliš slabý kurz domácí měny zhoršuje směnné relace. Také se můžeme setkat se znehodnocováním domácí měny v důsledku boje s očekávanou deflací. Dalším důvodem změny devizových rezerv může být splácení mezinárodních půjček centrální banky či naopak poskytování devizových úvěrů. 1.5 Čisté chyby a opomenutí Odráží rozdílnou, nejednotnou metodiku používanou v různých zemích při statistickém zjišťování položek platební bilance. Májí spíše statisticko-metodický charakter jde o položky jinde neevidované. Je dopočítáváno až jako poslední, protože platební bilance jako celek musí být dle principu podvojnosti vyrovnaná. V případě, že saldo chyb a opomenutí není veliké, můžeme hledat důvod v opomenutí nahlášení nějaké transakce centrální bance nebo třeba v odhadování některých položek centrální bankou při sestavování platební bilance. 17 Představují přísliby či nároky na čerpání úvěrů v zahraničních měnách na základě zvláštních dohod 18 V rámci swapových linek 19 Jsou mezinárodní rezervní aktiva vytvořená MMF v roce Jedná se o doplněk k oficiálním rezervám členských zemí MMF. Hodnota SDR je odvozena od koše 4 měn a SDR mohou být směněny za volně obchodovatelné měny 17

18 2 Vliv salda platební bilance na vnější rovnováhu Pro analýzu rovnováhy platební bilance je účelné sestavit salda platební bilance. Rozlišují se dva základní typy sald. A to kumulativní a dílčí saldo. Kumulativní salda platební bilance se stanovují tak, že vedením pomyslné čáry horizontálním směrem rozdělíme platební bilanci do dvou relativně samostatných okruhů. První okruh tvoří, tzn. položky nad čarou, druhý položky pod čarou. Takto lze platební bilanci rozdělit teoreticky na n-1 kumulativních sald, kde n je celkové množství položek ve výkazu. Dílčí saldo lze získat jako rozdíl jednotlivých položek platební bilance. Jedná se o saldo obchodní bilance, saldo běžného účtu, finančního účtu, saldo přímých investic a jiné. Jedním z hlavních problémů tržní ekonomiky je vyrovnanost vnějších vztahů, vyjádřených výkazem platební bilance. Dlouhodobý deficit platební bilance vede k tlakům na depreciaci, respektive devalvaci měny. Důležitost celkového salda platební bilance se řadí na úroveň dalším makroekonomickým fundamentům, jakou jsou vyrovnaná pozice vůči zahraničí, nezaměstnanosti a míře inflace. Důvody vedoucí ke vzniku nerovnováhy se označují jako šoky. Řadí se mezi ně například poptávkové šoky v podobě monetární, či fiskální expanze, šoky představované růstem cen surovin, šoky způsobené odlivem kapitálu (portfoliové šoky). Mohou mít různý charakter vnější, vnitřní, permanentní, jednorázové. Nastalá nerovnováha se napravuje například změnami devizových rezerv či změnami úrokových sazeb. Vnější ekonomickou rovnováhu tedy můžeme definovat jako trvale udržitelnou strukturu finančních a reálných toků mezi domácí ekonomikou a zahraničím, která do budoucna nezakládá potřebu změny měnového kurzu, důchodu, cen, peněžní zásoby nebo úrokových sazeb Saldo obchodní bilance Jedná se o dílčí saldo. Charakterizuje zahraniční obchod země. Ukazuje tedy rozdíl mezi velikostí dovozu a velikostí vývozu zboží. Kladný výsledek salda obchodní bilance ukazuje situaci, kdy domácí ekonomika vyveze více zboží, než kolik zboží doveze. Podrobnější analýzou tohoto salda můžeme získat představu o otevřenosti dané ekonomiky nebo 20 MANDEL M., TOMŠÍK V., Monetární ekonomie v malé otevřené ekonomice. 2. rozšířené vydání. Management Press, Praha 2008, ISBN , str

19 konkurenceschopnosti tuzemských exportérů. Vypovídací schopnost tohoto salda je v širším kontextu ovšem omezená, pokud netvoří majoritní prvek běžného účtu. 2.2 Saldo výkonové bilance Saldo výkonové bilance je jedním z kumulativních sald platební bilance. Též se toto saldo označuje jako čistý export, čili se jedná o bilanci celkového zahraničního obchodu se zbožím a službami. V malých otevřených ekonomikách má velký vliv na HDP. Rovnici salda výkonové bilance můžeme vyjádřit jako: EX export IM import D čisté důchody T transfery DK dlouhodobý kapitál KK krátkodobý kapitál DR devizové rezervy Saldo výkonové bilance je kumulativní saldo, kde pomyslnou čáru vedeme pod položkou služby. Skutečnost, že toto saldo může významně ovlivnit HDP, můžeme pozorovat ve výdajovém přístupu k HDP. Při tomto způsobu se HDP vyjadřuje jako součet spotřeby, investic, vládních výdajů a právě čistého exportu 21. Aktivní saldo výkonové bilance je tedy zdrojem růstu HDP. Pro výkonovou bilanci je velmi důležitý vývoj zahraničních směnných relací. Zahraniční směnné relace můžeme vyjádřit jako poměr indexu zahraničních exportních cen k zahraničním importním cenám. Tento index se zlepšuje, pokud exportní ceny rostou rychleji než ceny importní. Jedná se o ukazatel efektivnosti zahraničního obchodu, pomocí kterého se dá vyjádřit změna kupní síly exportu v závislosti na změnách cen v zahraničním obchodě. Zhoršování indexu směnných relací má za následek potřebu pokrýt stejný reálný objem dovozu větším množstvím reálného vývozu, jinak by došlo k poklesu salda výkonové bilance. V konečném důsledku (za jinak neměnných okolností) by mohlo dojít k poklesu disponibilního důchodu a k poklesu spotřeby. Saldo čistého exportu je jedním ze základních prvků v teoretickém přístupu dosahování vnější ekonomické rovnováhy DURČÁKOVÁ J., MANDEL M., Mezinárodní finance. 4. aktualizované a doplněné vydání, Management Press, Praha 2010, ISBN , str MANDEL M., TOMŠÍK V., Monetární ekonomie v malé otevřené ekonomice. 2. rozšířené vydání. Management Press, Praha 2008, ISBN , str

20 2.3 Saldo běžného účtu a investiční pozice země Saldo běžného účtu předpokládá vedení pomyslné čáry pod položkou druhotných důchodů. Je úzce propojeno s klíčovou stavovou bilancí investiční pozice země, která zachycuje celkovou finanční pozici země vůči zahraničí. Dá se považovat za univerzální, respektive nejreálnější odraz vnější ekonomické rovnováhy. Vyjádřit saldo běžného účtu rovnicí můžeme ve tvaru: EX export IM import D čisté důchody T transfery DK dlouhodobý kapitál KK krátkodobý kapitál DR devizové rezervy Na straně aktiv v této bilanci vystupují pohledávky za zahraničními subjekty a držba zahraničního majetku domácími subjekty. Na straně pasiv pak závazky vůči zahraničí a držba majetku v tuzemsku zahraničními subjekty. Investiční pozice země zahrnuje aktiva a pasiva dané země vůči zahraničí k určitému datu. Odečteme-li od aktiv pasiva, dostaneme saldo investiční pozice. Kladné saldo běžného účtu může vést ke snižování velikosti zahraničních závazků, růstu pohledávek za zahraničními subjekty, ke zvyšování držby zahraničního majetku domácími subjekty nebo ke zvyšování úrovně devizových rezerv, respektive rezervních aktiv. Při deficitním saldu může docházet k opaku výše uvedeného. Při vyrovnanosti běžného účtu se saldo investiční pozice země nemění a jedná se potom o ekonomickou rovnováhu platební bilance. Kladné saldo běžného účtu je dlouhodobě neudržitelné. V případě, že kladné saldo není vyrovnáváno nějakou položkou z finančního účtu, dochází k tlaku na apreciaci měny. V režimu pevného měnového kurzu je centrální banka nucena intervenovat prodejem domácí měny za zahraniční a dojde ke zvýšení devizových rezerv a zvětšení objemu domácí měny v ekonomice. V případě režimu plovoucího kurzu dojde ke zhodnocení domácí měny. Tím dojde k poklesu exportu a ke zvýšení importu v důsledku zdražení tuzemských výrobků a zlevnění zahraničních výrobků. Obdobně na tom jsou dlouhodobé deficity běžného účtu. 20

21 Musejí být kompenzovány položkou na finančním účtu. Schodek se dá považovat za rozumný, pakliže je možné ho financovat dlouhodobým nedluhovým kapitálem nebo je využit na rozšíření domácích výrobních kapacit. Dlouhodobý deficit jinak vytváří tlak na depreciaci domácí měny. Doporučovaný poměr deficitu běžného účtu k HDP by neměl přesahovat 5%. Tento ukazatel je sledovaný zahraničními investory a ratingovými agenturami. 2.4 Saldo základní bilance Rovněž bývá označováno jako saldo nedluhového financování. Slouží k posouzení schopnosti ekonomiky financovat deficitní saldo běžného účtu. Pomocí rovnice ho můžeme zapsat jako: EX export IM import D čisté důchody T transfery DK dlouhodobý kapitál KK krátkodobý kapitál DR devizové rezervy O nedluhové financování se jedná v případě, kdy deficit výkonové (běžné) bilance financujeme dovozem přímých investic nebo dovozem nedluhových (majetkových) položek u portfoliových investic (např. prodejem akcií do zahraničí v menším objemu než 10% základního kapitálu). 23 Jak již bylo dříve zmíněno, tento způsob financování lze považovat za dlouhodobě udržitelný, protože nenastává potřeba změny devizového kurzu, cenové hladiny, reálného důchodu a úrokových sazeb 24. Je nutné ovšem počítat s možnými krátkodobými i dlouhodobými efekty vyplývajícími z tohoto způsobu financování (více tabulka 4) 23 DURČÁKOVÁ J., MANDEL M., Mezinárodní finance. 4. aktualizované a doplněné vydání, Management Press, Praha 2010, ISBN , str DURČÁKOVÁ J., MANDEL M., Mezinárodní finance. 4. aktualizované a doplněné vydání, Management Press, Praha 2010, ISBN , str

22 Tabulka 4: Efekty financování deficitu běžného účtu pomocí PZI aktivní položky tvorba základního kapitálu zahraničním investorem ostatní náklady spojené se založením podniku hrazené zahraničním investorem vývoz hotových výrobků aktivní položky snížení dovozu hotových výrobků čerpání zahraničních úvěrů rozšíření základního kapitálu zahraničním investorem Krátkodobý pohled Dlouhodobý pohled deficitní položky deficitní položky nákup výrobních vstupů v zahraničí zpětný transfer zisku, dividend a úroků splácení jistin zahraničních úvěrů zpětný prodej základního kapitálu devizovým tuzemcům Zdroj DURČÁKOVÁ J., MANDEL M., Mezinárodní finance. 4. aktualizované a doplněné vydání, Management Press, Praha 2010, ISBN , str Saldo celkové platební bilance Také označované jako overall saldo nebo saldo maximální likvidity. Vyrovnávací položkou této bilance je pouze změna oficiálních devizových rezerv země. Rovnici toho salda lze vyjádřit ve tvaru: EX export IM import D čisté důchody T transfery DK dlouhodobý kapitál KK krátkodobý kapitál DR devizové rezervy Ke změně oficiálních devizových rezerv dochází zejména tehdy, když centrální banka intervenuje na devizovém trhu. Intervencemi dochází k ovlivňování nabídky a poptávky na devizovém trhu a zpravidla stabilizaci kurzu měny. Dalším důvodem změny devizových rezerv může být například splácení půjček centrální banky na mezinárodních finančních trzích. V případě, že se výše devizových rezerv nemění, čili je saldo celkové bilance nulové, tak tato skutečnost ještě nutně nemusí znamenat dlouhodobou dokonce ani střednědobou vnější rovnováhu. Zvláště příliv krátkodobého kapitálu může signalizovat budoucí odliv kapitálu ze země, například pokud zahraniční investoři spekulují proti domácí měně, dá se očekávat 22

23 v relativně krátkém časovém horizontu zpětný pohyb kapitálu z domácí ekonomiky do zahraničí. Dále může být změna devizových rezerv nulová z důvodu, kdy centrální banka realizuje dlouhodobé devizové výpůjčky a současně tyto devizy prodává v rámci devizových intervencí. Celkové saldo platební bilance vystupuje v mnoha makroekonomických modelech a to ve své nulové podobě. Například často používaný IS-LM-BP (Mundell), kde BP funkce je odvozována za podmínky BP = 0. I Johnsonově modelu monetárního přístupu k PB se změna čistých zahraničních aktiv centrální banky rovná nule. Naopak v Polakově monetárním přístupu se vyskytuje dynamický požadavek aktivního salda celkové platební bilance, neboť růst devizových rezerv musí být v určitém poměru k růstu importu zboží a služeb. 2.6 Zahraniční zadluženost Zahraniční zadluženost tvoří veškeré závazky země k určitému datu, čili nejsou zde zahrnuty PZI a majetkové cenné papíry ze skupiny portfoliových investic. Porovnává se vůči HDP a mezní hodnota je 40%. Zahraniční zadlužeností je svázána s dříve zmíněnou investiční pozicí země. S růstem zahraniční zadluženosti, investiční pozice klesá. Kromě vlastního dluhu je vhodné sledovat i strukturu dluhu, tj. zastoupení jednotlivých instrumentů i subjektů. Zahraniční zadluženost nám říká, jaký je dluh budoucích generací. Příčiny zahraniční zadluženosti můžeme najít v trvalých deficitech běžného účtu platební bilance. Vysoká míra zadluženosti může být spojena se ztrátou důvěryhodnosti a odchodem zahraničních investorů ze země. Z časového hlediska rozdělujeme zadluženost na krátkodobou a dlouhodobou, kdy za krátkodobou se považuje splatnost do 1 roku. Jako více rizikovou můžeme označit krátkodobou, protože představuje méně stabilní zdroj financování. 23

24 3 Vývoj platební bilance ČR od roku 2004 První analytická kapitola je zaměřena na vývoj platební bilance v letech 2004 až 2014 a vybraných kumulativních sald implikujících vnější ekonomickou rovnováhu. Jako hlavní datový zdroj budou použita data z databáze časových řad ARAD pod správou České národní banky. V případě vyplynutí potřeby detailnějšího vymezení dat budou použita data z databází Českého statistického úřadu, případně Ministerstva financí. Kromě dat v hrubé podobě poskytuje Česká národní banka, Český statistický stický úřad i Ministerstvo isterstvo financí k většině klíčových témat více, či méně obsáhlé komentáře. Jako příklad můžeme uvést ročenky ČNB o platební bilanci nebo komentáře ČSÚ k vývoji zahraničního obchodu. Údaje, data a závěry z těchto publikací budou využity k ucelenějšímu popisu vývoje problematiky. Nejdříve se letmo seznámíme s vývojem jednotlivých účtů, abychom získali představu o jejich vlivu na celkové saldo platební bilance (graf č. 1). Poté dojde k analýze struktury jednotlivých účtů. Graf 1. Vývoj účtů platební bilance ČR, mld. CZK Zdroj ČNB ARAD. Platební bilance [online] [cit ]. Dostupné z: vlastní úprava 3.1 Běžný účet platební bilance Kumulativní saldo běžného účtu se s výjimkou roku 2014 nachází v deficitu. Hlavním důvodem jsou prvotní důchody, jejichž saldo ve většině sledovaného období převyšuje 24

25 kladnou bilanci zboží a služeb. Maxima dosáhl deficit v roce 2007 o celkové výši více než 160 mld. Kč. Přelomem je rok 2011, kdy se deficit běžnéh žného účtu začíná postupně snižovat. Zlepšující se trend vyústil v loňském roce v přebytek 26 mld. Kč. V roce 2011 se začíná projevovat stále rostoucí objem vývozu a tím se celková výkonová bilance pozitivně projevuje na saldu běžného účtu. Zároveň dochází k mírnému meziročnímu zlepšení schodku bilance prvotních důchodů. V roce 2012 dochází k téměř totožné situaci. Saldo opět táhne nahoru zlepšující se obchodní, respektive výkonová bilance, kde dochází k meziročnímu zlepšení o 44,6 mld. Kč. V následujícím roce se situace opakuje. Vysoký přebytek výkonové bilance v celkové výši 237 mld. Kč spolu s 17 mld. zlepšením bilance druhotných důchodů znamená meziroční snížení deficitu běžného účtu o 42 mld. Kč. Nastolený trend z let 2011, 2012 a 2013 pokračuje i v roce Výkonová bilance v meziročním srovnání roste o 60,4 mld. Kč a běžný učet se tak poprvé ve sledovaném období ocitá v přebytku 26 mld. Kč. Vývo oj salda běžného účtu zachycuje graf číslo 2. Graf 2. Saldo běžného účtu ve sledovaném období, mld. CZK Zdroj ČNB ARAD.. Platební bilance [online] [cit ]. Dostupné z: vlastní úprava Bilanci běžného účtu negativně ovlivňují přímé zahraniční investice v rámci bilance prvotních investic (dříve bilance výnosů), kde vystupují jako výnosy ze základního kapitálu v podobě dividend, dále reinvestovaný zisk a úrokové výnosy z úvěrů poskytovaných mateřskou společností v hostitelské zemi. Na druhou stranu mohou ovlivňovat saldo běžného 25

26 účtu přes obchodní bilanci. Jejich vliv může být v tomto smyslu pozitivní. Přispívají totiž ke zvyšování exportu a tím pádem i aktivního salda obchodní bilance. Způsob, kterým PZI ovlivní vní obchodní bilanci, záleží na typu investice. Pokud jde o investici na zelené louce, pak to bude mít zhoršující vliv na saldo obchodní bilance. Proti tomu ovšem bude na finančním účtu kreditní položka přílivu přímých zahraničních investic. Tento vliv lze tedy považovat za sporný, neboť sice zvyšuje pasivní saldo obchodní bilance, ale nepředstavuje skutečnou poptávku po devizách 25. Opačný vliv bude mít investice, která nahradí dovoz domácí výrobou anebo způsobí zvýšení exportu, například ad jedná-li se o investici do exportně zaměřeného odvětví. Vraťme se ale zpět k reinvestovanému zisku. Ten je částí výnosů zahraniční investice, která nebyla repatriována do zahraničí. Vstupuje do bilance běžného účtu na debetní straně a proto, o, že nedochází k odlivu do zahraničí, nýbrž k navýšení stávající investice, může výrazně zkreslovat celkové saldo běžného účtu. V případě České republiky tomu tak je a to dokonce poměrně významně. Tuto situaci ilustruje graf číslo 3. Graf 3. Saldo běžného účtu a dopad reinvestovaných zisků, mld. CZK Zdroj ČNB ARAD. Statistika platební bilance (BPM 6) [online]. [cit ]. 10]. Dostupné z: vlastní úprava Kromě roku 2008, kdy kreditní položka reinvestovaných zisků byla vyšší než debetní položka reinvestovaných zisků, se odečtením této položky saldo běžného účtu výrazně zlepší. 25 MA ARKOVÁ J., Komparace vlivu přímých zahraničních investic na saldo běžného účtu platební bilance ČR a Slovenska po vstupuu do EU.. Praha

27 Dokonce v letech 2005, 2006 a 2013 by se toto hypotetické saldo běžného účtu překlopilo do kladných čísel. Při bližším pohledu na strukturu salda běžného účtu (graf č. 4) je patrné, že po celou dobu pozitivně působí bilance služeb. Od roku 2009 přispívá kladně i bilance zboží, kdy zvláště v posledních letech dochází ke zvyšování vlivu na celkové saldo. Prvotní důchody působí negativně s víceméně stabilním vývojem. Graf 4. Struktura salda běžného účtu, mld. CZK Zdroj ČNB ARAD. Položky běžného účtu a kapitálový účet [online] [cit ]. 22]. Dostupné z: TAVY?p_strid=ADACAB&p_sestuid=&p_lang=CS, vlastní úprava Saldo výkonové bilance, bilance obchodní a bilance služeb Nejvýznamnější kladně působící složkou běžného účtu je saldo výkonové bilance. Jeho vývoj ve sledovaném období je zobrazen na grafu číslo 5. 27

28 Graf 5. Saldo výkonové bilance, mld. CZK Zdroj ČNB ARAD. Položky běžného účtu a kapitálový účet [online] [cit ]. 22]. Dostupné z: vlastní úprava. Saldo obchodní bilance (zboží) má ve sledovaném období rostoucí tendenci. V prvním roce ještě můžeme pozorovat pasivní saldo zahraničního obchodu, ale od poloviny období již aktivní saldo s jasným růstovým trendem. V roce 2004 si ještě můžeme všimnout vlivu sílícího kurzu koruny, zejména vůči americkému dolaru. Největší dynamiku na debetní straně totiž vykazuje růst importu zboží pro osobní potřebu. Pozitivním faktem ovšem je, že dynamika růstu českého vývozu je vyšší než růst světového dovozu, což ukazuje na konkurenceschopnost eschopnost českých exportérůů 26. V roce 2005 se obchodní bilance poprvé v historii ocitá v plusu. Bylo to zejména díky růstu strojírenského průmyslu. Pozitivním vlivem se projevil vstup České republiky do Evropské unie v roce 2004 (tento fakt byl patrný již v roce 2004 při porovnání s předchozími obdobími). Zrušení cel, dovozních kvót a administrativních bariér znamená zvýšení poptávky po českém zboží v EU. Při současném předchozím přílivu přímých zahraničních investic dochází k již zmíněnému růstu exportu z průmyslových odvětví Česká národní banka. Platební bilance 2004 [online]. [2005]- [cit ]. Dostupné z: PDF, Podrobná část 27 Česká národní banka. Platební bilance 2005 [online]. [2006]- [cit ]. Dostupné z: ttp:// pdf, Podrobná část 28

29 V roce 2006 přispívá ke zlepšení hospodářský růst v zemích EU. Tento fakt je patrný z teritoriální struktury zahraničního obchodu, kdy do zemí EU směřovalo 85% vývozu. Naopak saldo se prohlubuje vůči asijským zemím, kdy se nejvíce dováží textil, kancelářské stroje, elektrické a telekomunikační zařízení. Na druhou stranu nejvyššího podílu na vývozu dosahují tradičně stroje a přepravní zařízení 28. V následujícím roce 2007 se situace opakuje. Pozitivně působí pokračující příliv přímých zahraničních investic převážně do zpracovatelského průmyslu. A zároveň i hospodářský růst v zemích EU 29. V roce 2008 se projevuje růst poptávky po dováženém zboží ze zemí mimo Evropskou unii a zároveň prudkým poklesem poptávky v zemích nejvýznamnějších obchodních partnerů. Největší nárůst pasivního salda zaznamenává obchod s Čínou. Struktura obchodovaného zboží zůstává víceméně beze změny. Největší přebytky dosahuje obchod se stroji a dopravními prostředky, kdy celkový podíl na vyváženém zboží činí 53,5% 30. Rok 2009 končí přebytkem téměř 65 mld. Kč. A to i přesto, že přetrvává slabá poptávka ze zemí nejvýznamnějších obchodních partnerů. Tento fakt je vyvažován nízkou domácí spotřebitelskou a investiční poptávkou. Vzhledem k zaměření českého exportu mělo výrazný vliv zavedení, tzn. šrotovného v některých evropských zemích. Do zemí EU i nadále proudí 86% veškerého vyprodukovaného zboží a ze zemí EU 82% dováženého zboží. Rozhodující přebytek byl zaznamenán opět ve skupině strojů a dopravních prostředků. Výrazně se snížil deficit ve skupině minerálních paliv 31. V roce 2010 dochází k oživení světové ekonomiky a Evropské unii. To má přímý vliv na růst průmyslové produkce v České republice (zejména v odvětvích zpracovatelského průmyslu) v důsledku silnější poptávky. Hlavní zastoupení zde mají silniční vozidla. Dynamika růstu byla podpořena cenovými vlivy. Růst dovozu spotřebního zboží je spíše podprůměrný, kdy hlavním faktorem je slabší spotřebitelská poptávka. Ve zbožové struktuře 28 Česká národní banka. Platební bilance 2006 [online]. [2007]- [cit ]. Dostupné z: _CZ.pdf, Podrobná část 29 Česká národní banka. Platební bilance 2007 [online]. [2008]- [cit ]. Dostupné z: pdf, Podrobná část 30 Česká národní banka. Platební bilance 2008 [online]. [2009]- [cit ]. Dostupné z: 8/pb_2008.pdf, Podrobná část 31 Česká národní banka. Platební bilance 2009 [online]. [2010]- [cit ]. Dostupné z: 9/pb_2009.pdf, Podrobná část 29

30 již tradičně na straně aktivní hrají primární role aktivní saldo obchodu se stroji a dopravními prostředky a pasivní saldo ve skupině minerálních paliv. Největším meziročním zvětšením deficitního salda zahraničního obchodu je Čína a naopak největší pozitivní meziroční změnu zaznamenává obchod s Německem 32. Rok 2011 končí obchodní bilance kladným saldem v meziročním srovnání o 35 mld. Kč vyšším. Rysem je pokles tempa růstu vývozu, které ovšem stále převyšuje tempo růstu dovozu. K žádným změnám nedochází ani v komoditní ani v teritoriální struktuře vývozu a dovozu 33. V roce 2012 pokračuje pokles tempa růstu vývozu. Důvodem pro zmírňování je slábnoucí zahraniční poptávka. V nominálním vyjádření je meziroční tempo růstu 7%. Vzhledem ke stabilně vysoké dovozní náročnosti českého exportu se tento jev projevuje i v dovozu zboží. Současně klesá i celková domácí poptávka. Meziroční růst dovozu má hodnotu 3%. Celkové pozitivní saldo obchodní bilance zvyšuje v meziročním srovnání o 48 mld. Kč. Přispívají k tomu tradiční odvětví strojírenského průmyslu. Nejvýznamnější debetní položkou obchodní bilance jsou nadále minerální paliva 34. V první polovině roku 2013 dochází ke stagnaci zahraniční poptávky a zhruba od poloviny roku je charakteristická naopak zvyšující se zahraniční poptávka. Dovoz zboží se meziročně zvyšuje pouze o 1% a to převážně vlivem poklesu v prvním pololetí. Přičemž 32 Česká národní banka. Platební bilance 2010 [online]. [2011]- [cit ]. Dostupné z: 0/pb_2010.pdf, Podrobná část 33 Česká národní banka. Zpráva o inflaci I 2011 [online]. [2011]- [cit ]. Dostupné z: 11.pdf, Česká národní banka. Zpráva o inflaci II 2011 [online]. [2011]- [cit ]. Dostupné z: pdf, Česká národní banka. Zpráva o inflaci III 2011 [online]. [2011]- [cit ]. Dostupné z: _2011.pdf, Česká národní banka. Zpráva o inflaci IV 2011 [online]. [2012]- [cit ]. Dostupné z: _2011.pdf 34 Česká národní banka. Zpráva o inflaci I 2012 [online]. [2012]- [cit ]. Dostupné z: 12.pdf, Česká národní banka. Zpráva o inflaci II 2012 [online]. [2012]- [cit ]. Dostupné z: pdf, Česká národní banka. Zpráva o inflaci III 2012 [online]. [2012]- [cit ]. Dostupné z: _2012.pdf, Česká národní banka. Zpráva o inflaci IV 2012 [online]. [2013]- [cit ]. Dostupné z: _2012.pdf 30

31 přírůstek exportu za rok 2013 činí 2%. Absolutní přírůstek obchodní bilance činí 43 mld. Kč. Dovoz i vývoz byl meziročně vyšší jak do států Evropské unie tak mimo ni. Z pohledu komoditního složení obchodní bilance se v roce 2013 nic nemění a skladba zahraničního obchodu zůstává stejná 35. Ve všech čtvrtletích roku 2014 dochází k růstu a celkové saldo se zvyšuje o 72 mld. Kč na celkových téměř 239 mld. Kč. To je zatím nejlepší výsledek salda obchodní bilance v historii 36. Do výkonové bilance patří ještě bilance služeb. Její strukturu charakterizuje tabulka č Česká národní banka. Zpráva o inflaci I 2013 [online]. [2013]- [cit ]. Dostupné z: 13.pdf, Česká národní banka. Zpráva o inflaci II 2013 [online]. [2013]- [cit ]. Dostupné z: pdf, Česká národní banka. Zpráva o inflaci III 2013 [online]. [2013]- [cit ]. Dostupné z: _2013.pdf, Česká národní banka. Zpráva o inflaci IV 2013 [online]. [2014]- [cit ]. Dostupné z: _2013.pdf 36 Česká národní banka. Zpráva o inflaci I 2014 [online]. [2014]- [cit ]. Dostupné z: 14.pdf, Česká národní banka. Zpráva o inflaci II 2014 [online]. [2014]- [cit ]. Dostupné z: pdf, Česká národní banka. Zpráva o inflaci III 2014 [online]. [2014]- [cit ]. Dostupné z: _2014.pdf, Česká národní banka. Zpráva o inflaci IV 2014 [online]. [2015]- [cit ]. Dostupné z: _2014.pdf 31

32 Období Služby celkem Tabulka 5. Struktura bilance služeb (mld. CZK) Výrobní služby u cizích fyzických vstupů Doprava Cestovní ruch Ostatní služby ,69 71,17 20,43 48,83-50, ,84 29,03 17,20 57,75-37, ,77 26,66 17,46 70,74-38, ,12 24,27 20,43 67,61-24, ,27 18,89 24,43 56,62-10, ,92 18,10 26,26 56,50-18, ,48 16,02 19,27 55,76-12, ,28 10,89 22,20 58,94-10, ,63 14,58 19,86 58,38-15, ,36 24,60 9,52 47,07-10, ,88 29,51 11,05 35,06-19,74 Zdroj ČNB ARAD. Položky služeb [online] [cit ]. Dostupné z: vlastní úprava Bilance služeb vykazuje aktivní saldo již od devadesátých let. Nejinak tomu je i ve sledovaném období. Po celou dobu tak významně přispívá k celkovému pozitivnímu výsledku výkonové bilance. Z analyzovaných dat lze vyvodit stagnující trend bilance služeb. V průměru má největší vliv na celkovou bilanci služeb cestovní ruch. Následují služby v dopravě a nová kategorie výrobní služby u cizích fyzických vstupů 37. Zbylé položky bilance služeb jsou zachyceny v tabulce v kolonce Ostatní služby a jejich součet má negativní dopad na výsledné saldo. Služby v rámci cestovního ruchu mají stabilní vývoj. Jisté výkyvy můžeme pozorovat v letech 2006 a 2007 a také na konci sledovaného období. Jako průvodce těchto výkyvů lze například označit sílící kurz koruny a s tím spojený větší zájem tuzemců o dovolené v zahraničí, různé události lokálního charakteru jako povodně nebo mezinárodní sportovní, či kulturní akce nebo naopak ekonomické sankce spojené s krizí na Ukrajině, kdy převážně v oblastech orientovaných na ruské turisty, lze pozorovat citelné snížení poptávky, nebo i mezinárodní politickou situaci, jako jsou různé teroristické útoky a s tím spojený strach z 37 Jedná se o zpracování zboží zahraničního vlastníka subjektem domácím, kdy nedochází ke změně vlastnictví zboží. 32

33 cestování. Za pozornost stojí, převážně v posledních letech, vyšší tempo růstu výdajů cestovního ruchu než příjmů 38. Oblast dopravy vykazuje pravidelné přebytky. Dopravu členíme na přepravu osob, přepravu zboží a typ transportu po moři, ve vzduchu, po kolejích, přepravní služby potrubního charakteru, či přenosy elektrické energie. Mezi nejvýznamnější faktory ovlivňující bilanci dopravy lze považovat vývoj nákladů souvisejících s přepravou zboží a osob. Například v roce 2010 došlo k poklesu čistého vývozu převážně z důvodu nárůstu výdajů spojených s potrubní přepravou a přenosem elektrické energie 39. V roce 2013 jsou hlavní faktory vyšší výdaje spojené se soukromými cestami rezidentů do zahraničí a vyšší výdaje na leteckou a silniční dopravu 40. Opačný efekt na bilanci služeb mají služby v kategorii ostatní. Pro účely práce do této skupiny patří stavební práce, pojišťovací služby a penzijní financování, finanční služby, poplatky za využívání duševního vlastnictví, telekomunikační a IT služby, ostatní podnikatelské služby, osobní, kulturní a rekreační služby a výrobky a služby vládních institucí. Nejvýznamněji na negativní saldo služeb této skupiny působí finanční služby a ostatní podnikatelské služby 41. Zajímavé jsou z tohoto pohledu převážně poslední jmenované. Mezi ně se totiž řadí mimo jiné i různé konzultantské a jiné služby tzn. nehmotného charakteru. Běžnou praxí pro vyvedení zisku před zdaněním do jiné země, typicky s nižší daňovou sazbou, je vykázání některých těchto služeb mateřskou společností. Takovéto mechanismy mohou dílčím způsobem zkreslovat bilanci služeb Saldo prvotních důchodů Představuje největší pasivní položku běžného účtu. Je dlouhodobě v deficitu po celé sledované období. Z dat České národní banky vyplývá, že dochází k postupnému vylepšování dílčího salda některých položek. Nicméně tento pozitivní vývoj nestačí na tempo růstu odlivu zisků vyprodukovaných tuzemskými firmami do zahraničí. Je to dáno převážně dopady 38 ČNB ARAD. Položky služeb [online] [cit ]. Dostupné z: 39 Česká národní banka. Platební bilance 2010 [online]. [2011]- [cit ]. Dostupné z: 40 Česká národní banka. Zpráva o inflaci I 2013 [online]. [2013]- [cit ]. Dostupné z: Česká národní banka. Zpráva o inflaci II 2013 [online]. [2013]- [cit ]. Dostupné z: Česká národní banka. Zpráva o inflaci III 2013 [online]. [2013]- [cit ]. Dostupné z: Česká národní banka. Zpráva o inflaci IV 2013 [online]. [2014]- [cit ]. Dostupné z: 41 ČNB ARAD. Položky služeb [online] [cit ]. Dostupné z: 33

34 životního cyklu přímých zahraničních investic, respektive důchodů z nich. Pro životní cyklus PZI je charakteristické, že v prvních obdobích po investici jsou zisky minimální nebo dokonce once je investice ztrátová. Následuje fáze reinvestic prvotních zisků a růst výkonnosti a stabilizaci podniku. Poté přichází období vyplácení dividend. Trend vývoje lze popsat jako mírně dlouhodobě zvyšující celkové saldo. Tyto skutečnosti zachycuje graf číslo 6. Pro lepší názornost se zaměříme na vývoj jednotlivých oblastí bilance prvotních důchodů. Graf 6. Struktura bilance prvotních důchodů, mld. CZK Zdroj ČNB ARAD. Položky prvotních důchodů [online] [cit ]. 22]. Dostupné z: vlastní úprava Vývoj aktiv a pasiv jednotlivých účtů (mimo PZI) bilance prvotních důchodů popisuje tabulka č

35 Tabulka 6. Vývoj složek bilance prvotních důchodů, mld. CZK Období Náhrady zaměstnancům Důchody z portfoliových investic Ostatní důchody z investic Důchody z rezervních aktiv Ostatní prvotní důchody Aktiva Pasiva Aktiva Pasiva Aktiva Pasiva Aktiva Pasiva Aktiva Pasiva ,66 36,57 14,46 11,52 42,21 39,14 0,00 0,00 0,00 0, ,77 18,86 17,89 11,62 53,70 44,47 0,00 0,00 0,00 0, ,02 21,73 23,29 19,02 65,46 46,90 0,00 0,00 0,00 0, ,81 28,45 27,93 18,75 72,61 51,00 0,00 0,00 0,00 0, ,24 44,08 12,63 21,56 39,32 22,35 26,12 0,00 14,66 5, ,57 38,93 12,77 21,05 25,88 14,10 18,82 0,00 23,85 4, ,39 28,53 9,28 26,98 21,56 9,03 11,36 0,00 26,69 4, ,64 26,90 14,35 31,54 23,06 10,99 11,09 0,00 27,11 5, ,58 26,10 12,38 34,23 25,58 25,01 9,21 0,00 29,40 5, ,03 21,12 12,23 36,22 21,55 16,17 6,65 0,00 30,67 4, ,28 17,04 10,05 35,32 26,52 18,15 9,67 0,00 30,35 5,45 Zdroj ČNB ARAD. Položky prvotních důchodů [online] [cit ]. Dostupné z: vlastní úprava Portfoliové investice na začátku období přinášejí více zisků než nákladů. Poté ale dochází k obratu. Tuzemské výnosy z dividend a úroků ze zahraničních dluhopisů se z průměrných 20,89 mld. Kč v letech snižují na průměrných 11,95 mld. Kč v letech Opačný trend vykazují výnosy z dividend a úroků vyplacených do zahraničí. Z průměrných 15,23 mld. Kč v období na průměrných 29,56 mld. Kč v letech To má za následek celkové saldo z výnosů z portfoliových investic v hodnotě - 100,53 mld. Kč ve sledovaném období. Položka ostatních důchodů z investic se za celé sledované období nachází v kladných číslech. Celkové saldo činí 120,15 mld. Kč. Maxima dosahuje v roce 2007 a to 21,6 mld. Kč. Minima v roce ,56 mld. Kč. Důchody z rezervních aktiv a ostatní prvotní důchody sleduje statistika ARAD České národní banky až od roku Za dostupné období vždy obě dílčí bilance kladně působí na celkovou bilanci prvotních důchodů. Celkový výsledek dosahuje přebytku 240,94 mld. Kč. Pro důchody z rezervních aktiv z toho připadá 92,92 mld. Kč. Pro ostatní prvotní důchody 148,02 mld. Kč. Průměrný roční přebytek tak činí 34,42 mld. Kč, respektive 13,27 mld. Kč a 21,15 mld. Kč. Saldo zaměstnaneckých náhrad související s prací tuzemců v zahraničí a zahraničních osob v tuzemsku má stoupající trend ve smyslu zlepšování kladného výsledku dílčího salda. Pro rok 2004 je charakteristický výrazný deficit ve výši téměř 16 mld. Kč. V letech 2005 až 35

36 2007 můžeme pozorovat lehké přebytky, respektive deficit. V roce 2008 deficit dosahuje svého maxima ve sledovaném období 25,8 mld. Kč. V následujících letech ale dochází k obratu a postupnému zlepšování bilance. Trend vyúsťuje v meziroční růst o cca 10 mld. Kč v posledních třech letech. Tento trend koresponduje s vývojem počtu cizinců žijících u nás. Do roku 2008 můžeme pozorovat zvyšující se počet cizinců žijících v ČR v rámci dlouhodobého pobytu nad 90 dnů. Naopak od roku 2008 je trend klesající 42. Tento jev má vliv i na dílčí saldo zaměstnaneckých náhrad. Nejvýznamnějším dílčím saldem jsou ovšem důchody z přímých zahraničních investic. Jejich vývoj podrobně popisuje tabulka č. 7. V rámci této skupiny rozlišujeme 2 hlavní kategorie. Důchody z podílových fondů a úroky. První kategorii ještě dělíme na dividendy a čerpání z důchodu kvazikorporací (repatriované zisky) a reinvestované zisky. Vývoj můžeme sledovat v tabulce č. 9. Tabulka 7. Vývoj důchodů z PZI, mld. CZK Období Dividendy a čerpání z důchodu kvazikorporací Reinvestované zisky Úroky Aktiva Pasiva Aktiva Pasiva Aktiva Pasiva ,18 73,51 8,65 75,76 0,05 7, ,61 72,93-3,71 78,15 0,24 8, ,76 110,84 11,54 87,19 0,14 8, ,10 159,69 20,53 140,54 0,06 9, ,37 183,02 58,01 41,22 7,84 17, ,60 177,91 8,95 67,70 4,33 16, ,56 201,55 11,22 75,92 3,07 19, ,94 218,53 12,84 38,01 4,78 17, ,07 204,12 34,88 78,02 4,69 17, ,59 200,04 16,33 86,53 4,76 19, ,30 219,32 23,71 94,18 4,79 19,17 Zdroj ČNB ARAD. Položky prvotních důchodů [online] [cit ]. Dostupné z: vlastní úprava Dílčí saldo úroků je v celém sledovaném období deficitní položkou s průměrnou roční velikostí -11,44 mld. Kč. Rozdíl salda úroků z roku 2004 a z roku 2014 je sice téměř dvojnásobný v neprospěch roku 2014, nicméně v absolutních číslech se jedná o zhoršení pouze o 7 mld. Kč. Při přihlédnutí k faktu, že od roku 2010 se saldo úroků spíše zlepšuje, můžeme konstatovat, že vliv úrokové složky na celkové saldo prvotních důchodů je marginální. 42 Český statistický úřad. Cizinci: Počet cizinců [online]. [cit ]. Dostupné z: 36

37 Vliv reinvestovaných zisků již ovšem marginální není. Průměrný roční deficit je 60,02 mld. Kč, kdy nejvyššího deficitu dosáhlo toto dílčí saldo v roce 2007 a to -120 mld. Kč. Naopak v roce 2008, čili pouhý rok poté, saldo bylo již kladné a to celkem 16,79 mld. Kč. Tato hodnota je zároveň nejlepší a jediná pozitivní za celé sledované období. Problémem reinvestovaného zisku tedy může být jeho značně rozkolísaný charakter, kdy meziroční změny se pohybují v řádech desítek mld. Kč. Druhým, výraznějším problémem je, že v případě reinvestovaného zisku nedochází k faktickému odlivu kapitálu ze země. Reinvestovaný zisk je tedy potřeba brát v potaz při posuzovaní celkového salda. Tuto situaci ilustruje, již dříve zmíněný, graf č. 3. Poslední v kategorii důchody z přímých zahraničních investic jsou dividendy a čerpání z důchodu kvazikorporací. Tato položka má velký vliv na celkové saldo důchodů z PZI. Vysokým poměrem převažuje výplata dividend do zahraničí vůči výplatě dividend ze zahraničí do České republiky. V poměrovém vyjádření a při vynechání nejvyšší a nejnižší hodnoty, tvoří za celé sledované období objem přílivu dividend ze zahraničí pouze 4,02% objemu výplaty dividend do zahraničí. Problémem je i značný nárůst výplaty dividend ve sledovaném období, související se zmíněným životním cyklem PZI. Jestliže v roce 2004 dosahovalo saldo -72,33 mld. Kč, tak v roce 2014 je to již -214,02 mld. Kč. Z tohoto vývoje lze konstatovat, že podniky mající zahraniční vlastníky, úspěšně generují zisk a dochází k rostoucí repatriaci zisku z původních přímých investic. Celkové saldo bilance prvotních důchodů v absolutních hodnotách popisuje tabulka č. 8. Zároveň z tabulky můžeme vyčíst, jakým způsobem bilanci ovlivňují důchody z PZI a jakým způsobem se jednotlivé složky bilance důchody z PZI na této bilanci podílí. 37

38 Tabulka 8. Podíl salda Důchody z PZI na celkovém saldu prvotních důchodů OBDOBÍ CELKOVÉ SALDO v mld. CZK -156, , , , , ,659 Podíl salda Důchody z PZI 93,68% 115,13% 115,87% 110,66% 112,73% 111,71% Podíl reinvestovaného zisku 45,74% 55,41% 39,67% 42,58% -10,09% 24,27% Podíl dividend 49,30% 38,81% 56,15% 54,14% 104,30% 70,78% Podíl úroků 4,97% 5,78% 4,18% 3,28% 5,79% 4,95% OBDOBÍ CELKOVÉ SALDO v mld. CZK -249,93-223, , , ,963 Podíl salda Důchody z PZI 109,18% 111,38% 105,81% 110,91% 115,41% Podíl reinvestovaného zisku 23,71% 10,12% 17,16% 25,42% 23,58% Podíl dividend 70,36% 84,65% 77,61% 69,32% 71,61% Podíl úroků 5,93% 5,23% 5,23% 5,27% 4,81% Zdroj ČNB ARAD. Položky prvotních důchodů [online] [cit ]. Dostupné z: vlastní úprava Podíl úroků je po celou dobu konstantní. Na druhou stranu se výrazně mění zastoupení reinvestovaného zisku a vyplacených dividend. Jestliže v roce 2004 jsme ještě mohli hovořit o stejné váze na celkové saldo důchodů z PZI, tak tento poměr se dramaticky mění a standardně se drží na úrovni 70% v pozdějších letech. V roce 2008 dokonce podíl schodku dividend dosáhl relativní úrovně 104%. V tomto roce totiž reinvestované zisky dosáhly kladného salda a snižovaly celkový schodek. Po roce 2008, v důsledku zlepšování světové situace po finanční krizi, opětovně dochází ke stabilizaci repatriace dividend do zahraničí Saldo druhotných důchodů Je podúčtem běžného účtu platební bilance s nejmenším vlivem na jeho saldo. Mezi položky druhotných důchodů řadíme například granty, dary nebo převody mezinárodním organizacím. Nejvýznamněji saldo formují příjmy z rozpočtu EU, respektive transfery do rozpočtu EU, ostatní vládní transfery a soukromé transfery. Vývoj salda druhotných důchodů zobrazuje graf č

39 Graf 7. Vývoj salda druhotných důchodů, mld. CZK Zdroj ČNB ARAD.. Platební bilance [online] [cit ]. Dostupné z: vlastní úprava V počátečních letech dosahuje saldo kladných čísel. Celková aktiva dosahují 53, respektive ektive 70 mld. Kč. Pasiva pak 47, respektive 59 mld. Kč. Od roku 2006 je saldo v deficitu, ve kterém zůstává po celou dobu ve sledovaném období. Nejvyššího schodku dosahuje v roce ,21 mld. Kč. V absolutním pohledu nejvýznamnějších deficitních sald běžného účtu nepůsobí záporné saldo druhotných převodů nikterak výrazně. 3.2 Kapitálový účet platební bilance Ve sledovaném období kladně působí na celkovou platební bilanci. V roce 2004 se ještě nachází v deficitu v důsledku odpuštění části pohledávek vládního sektoru v souvislosti s mezivládními dohodami o vypořádání části aktiv z období centrálně plánované ekonomiky 43. Ve všech ostatních letech můžeme již pozorovat přebytek. Největší vliv mají příjmy z fondů evropské unie. Graficky je zobrazen vývoj salda kapitálového účtu na grafu č Česká národní banka. Platební bilance 2004 [online]. [2005]- [cit ]. Dostupné z: PDF, Podrobná část 39

40 Graf 8. Saldo kapitálového účtu, mld. CZK Zdroj ČNB ARAD. Platební bilance [online] [cit ]. Dostupné z: cz/cnb/stat.ara vlastní úprava Prozatímního maxima dosáhl přebytek kapitálového účtu v roce 2013 v celkové výši 82,43 mld. Kč. Hlavním důvodem kromě tradičního čerpání z rozpočtu EU byl i jednorázový příjem způsobený mezinárodními arbitrážemi energetických firem 44. V roce 2011 nastává lokální lní minimum, kdy hlavním důvodem je pokles příjmů z fondů EU. Tento pokles sledujeme již ve výsledku roku Příjmy z Evropské unie představují v průměru 70% všech příjmů na aktivní straně kapitálového účtu 45 Příjmy z rozpočtů Evropské unie můžeme rozdělit do 3 hlavních kategorií. Jsou to strukturální fondy a kohezní fond, zemědělství a rozvoj venkova a vnitřní politiky. Vývoj čisté pozice ČR vůči rozpočtu EU má ve sledovaném období rostoucí tendenci (graf č. 9) Česká národní banka. Zpráva o inflaci I 2013 [online]. [2013]- [cit ]. Dostupné z: 13.pdf, Česká národní banka. Zpráva o inflaci II 2013 [online]. [2013]- [cit ]. 25]. Dostupné z: pdf, Česká národní banka. Zpráva o inflaci III 2013 [online]. [2013]- [cit ]. Dostupné z: _2013.pdf, Česká národní banka. Zpráva o inflaci IV 2013 [online]. [2014]- [cit ]. Dostupné z: _2013.pdf 45 ČNB Zprávy o inflaci z let 2011 až 2014 a ČNB výroční zprávy o platební bilanci z let 2004 až

41 Graf 9. Vývoj čisté pozice vůči rozpočtu EU, mld. CZK Zdroj: Ministerstvo financí České republiky. Čistá pozice ČR ve vztahu k rozpočtu EU: [online]. [2015]- [cit ]. Dostupné z: , vlastní úprava V případě, že se podaří udržet nastolený trend ve schopnosti České republiky čerpat prostředky z fondů a rozpočtu Evropské unie, tak kapitálový účet bude i nadále přispívat kladným způsobem do platební bilance ČR. 3.3 Finanční účet platební bilance Do finančního účtu spadají přímé zahraniční investice, portfoliové investice, finanční deriváty a zaměstnanecké opce, ostatní investice a rezervní aktiva. Vývoj salda finančního účtu včetně hlavních složek saldo tvořících zachycuje graf č. 10. Graf 10. Struktura finančního účtu, mld. CZK Zdroj ČNB ARAD. Položky finančního účtu [online] [cit ]. 22]. Dostupné z: vlastní úprava 41

42 Vliv salda na celkovou platební bilanci je do roku 2011 negativní, ve zbytku sledovaného období pak dochází k obratu Přímé zahraniční investice Kromě roku 2013, kdy saldo PZI dosáhlo kladné hodnoty 7,43 mld. Kč, dosahují salda PZI negativního výsledku a výrazně tak ovlivňují výsledné saldo finančního účtu. Vývoj salda PZI a jeho jednotlivých položek ilustruje graf číslo 11. Graf 11. Vývoj PZI, mld. CZK Zdroj ČNB ARAD.. Položky přímých investic [online] [cit ]. 22]. Dostupné z: vlastní úprava Vývoj aktiv a pasiv jednotlivých položek PZI je uveden v tabulce č. 11. Za položku s největším negativním vlivem můžeme označit reinvestice zisků. Dílčí saldo reinvestovaných zisků, po odečtení roku 2008, kdy dosahuje kladných hodnot, se podílí v průměru z 61,,27% ze všech záporných dílčích sald PZI v daných obdobích. Maximálního podílu dosahují reinvestice zisků v roce 2013, kdy jsou vůbec jedinou zápornou položkou. V absolutním vyjádření nejhorší schodek nastává v roce 2007 ve výši -120 mld. Kč, kdy se na tomtoo výsledku podílí rekordní množství reinvestovaného zisku zahraničními subjekty v tuzemsku ve výši 140 mld. Kč. Maximum pro české firmy reinvestující zisk v zahraničí nastává v roce 2008 ve výši 58 mld. Kč. Zároveň je tento rok jediný, kdy reinvestice zisků vykazují kladné saldo v celkové výši 16,79 mld. Kč. 42

43 Další významnou položkou PZI jsou účasti jiné než reinvestice zisků. Absolutně největšího vlivu na celkový deficit salda PZI představují v letech 2005 a V roce 2005 zaznamenáváme nejvyšší absolutní příliv investic ve sledovaném období v hodnotě 184,32 mld. Kč. Podíl dílčího salda účastí jiných než reinvestice zisků na celkovém saldě v tomto roce představuje 63,07%. V roce 2012 je to pak 50,38%. V roce 2005 jsou vysoké investice podpořeny státním programem na podporu investic (CzechInvest) a příjmy z privatizace (Český Telecom, Unipetrol, Vítkovice Steel) 46. Po skončení privatizační vlny a státního programu na podporu investic již investice do základního kapitálu v absolutních číslech klesají. Vývoj v posledních dvou letech je charakteristický přebytkem, kdy v investice tuzemských firem do základního kapitálu v zahraničí převyšují zahraniční investice v tuzemsku. Třetí složku PZI tvoří dluhové nástroje. Dílčí saldo dosahuje absolutně nejvyšších a nejnižších hodnot v letech 2013 a V roce 2013 zaznamenávají rekordní pozitivní dílčí bilanci ve výši 63,58 mld. Kč. Naopak v roce 2014 dosahují své maximální negativní bilance -94,93 mld. Kč. Při pohledu vyjádření podílu vlivu na negativní saldo pak v roce 2008, kdy dílčí saldo dluhových nástrojů dosahuje 95,19% ze všech záporných dílčích sald PZI. Období Tabulka 9. Vývoj složek PZI, mld. CZK Reinvestice zisků Účasti jiné než reinvestice zisků Dluhové nástroje Aktiva Pasiva Aktiva Pasiva Aktiva Pasiva ,65 75,76 11,61 45,72 5,81 6, ,71 78,15 7,97 184,32-4,71 16, ,54 87,19 22,35 42,41-0,72-6, ,53 140,54 5,88 51,00 6,47 20, ,01 41,22 17,10 19,65 36,79 87, ,95 67,70 7,08 19,10 45,17 12, ,22 75,92 4,59 45,14 83,89 73, ,84 38,01-14,36-19,18 31,06 57, ,88 78,02 3,41 64,50 25,17 42, ,33 86,53 48,19 34,13 86,90 23, ,71 94,18 7,40-24,37-63,34 31,59 Zdroj ČNB ARAD. Položky přímých investic [online] [cit ]. Dostupné z: vlastní úprava 46 Česká národní banka. Platební bilance 2005 [online]. [2006]- [cit ]. Dostupné z: pdf, Podrobná část 43

44 Další sledovanou charakteristikou PZI je jejich teritoriální struktura. V rámci přílivu PZI do České republiky jsou země s největším zastoupením Německo, Rakousko a Nizozemí. Více graf č. 12. Graf 12. Kumulativní příliv PZI, zastoupení jednotlivých zemí za sledované období Zdroj Česká národní banka. Přímé zahraniční investice [online]. [2015]- [cit ]. Dostupné z: Trendem ve vývoji PZI ve sledovaném období je pokračující repatriace zisku z PZI z předchozích období. Zároveň zvyšování původní investice formou reinvestice zisků zakládá půdu k další budoucí repatriaci. Rostoucí podíl dividend z PZI můžeme sledovat ve výsledku běžného účtu Portfoliové investice Na portfoliové investice působí řada domácích i globálních ekonomických i geopolitických faktorů, jako jsou například pohyb měnového kurzu, politická a makroekonomická stabilita země, úrokový diferenciál, či situace na domácím kapitálovém trhu. Z tohoto důvodu se nedá vysledovat ve sledovaném období trend. Vývoj salda portf rtfoliových investic ve sledovaném období popisuje graf č. 13. Vývoj aktiv a pasiv jednotlivých účtů portfoliových investic ukazuje tabulka č

45 Graf 13. Vývoj salda PFI, mld. CZK Zdroj ČNB ARAD. Položky portfoliových investic [online] [cit ]. 22]. Dostupné z: vlastní úprava Období Tabulka 10. Vývoj složek PFI, mld. CZK Účasti a podíly v Dluhové CP - mimo CB Dluhové CP - vláda investičních fondech Aktiva Pasiva Aktiva Pasiva Aktiva Pasiva Dluhové CP - ostatní Aktiva Pasiva ,46 19,56 21,33 6,73-0,35 73,39 12,81 23, ,34-36,41 20,42-2,24 3,02 49,02 23,32-9, ,56 5,76 17,71 6,98 0,00 0,00 7,11 28, ,64-5,86 13,91 6,47 0,00 0,00 19,10 40, ,10-21,30-10,94 5,28-0,02-7,92 4,31 19, ,43-4,84-41,80 15,43-0,61 37,61-2,73 45, ,17-4,41-20,27 5,96-0,72 78,47 6,03 58, ,37 0,30-2,69-0,01 1,05 2,46 18,36 17, ,23-2,94 7,56-2,45-0,47 55,77 15,04 30, ,28 2,06-19,54 13,11-0,32 50,19 11,50 29, ,33 5,21 11,81 22,38-0,66-44,89 33,08 3,59 Zdroj ČNB ARAD. Položky portfoliových investic [online] [cit ]. 22]. Dostupné z: vlastní úprava V roce 2004 pozorujeme vysoký zájem investorů o české dluhové cenné papíry v celkové výši přes 103 mld. Kč. Oproti tomu hodnota dluhových cenných papírů nakoupená rezidenty v zahraničí činí téměř 34 mld. Kč. Při započtení účastí a podílů v investičních fondech (UPIF) vychází celkové saldo -53 mld. Kč. V roce 2005 z důvodů pozitivního vývoje na světových trzích dochází k růstu zájmu českých investorů o zahraniční instrumenty. V následujícím roce dochází k poklesu zájmu tuzemců o dluhové cenné papíry, což se projevuje celkovým negativním saldem obligací. Růst zájmu zahraničních investorů převyšuje ten tuzemský u 45

46 UPIF a dochází tak ke snížení kladného salda UPIF. Obdobný trend pokračuje i v roce S plným projevem světové finanční krize přichází neochota investorů k obchodování a to se projevuje v roce 2008 snížením obchodovaných objemů. V roce 2009 i 2010 pokračuje neochota českých investorů k nákupům na zahraničních trzích. Celkový objem odprodejů instrumentů tuzemskými držiteli činil ve zmiňovaných letech 79,5 mld. Kč. Zároveň roste zájem o dluhové cenné papíry ze strany zahraničních investorů. Uvedené skutečnosti se projevují ve velkém deficitu bilance portfoliových investic. V roce 2011 nedošlo k téměř žádným emisím vládních dluhopisů, což se projevilo poklesem přílivu investic do dluhových cenných papírů. Jak dluhové CP, tak UPIF v tomto roce zaznamenaly mírný deficit. V roce 2012 můžeme sledovat zvýšené emise českých vládních a českých podnikových dluhopisů, dochází tak ke značnému deficitu dílčího salda dluhových cenných papírů. Dále lehký pokles držby cenných papírů zahraničními investory a současný mírný nárůst držeb zahraničních cenných papírů tuzemskými investory má za následek kladné saldo UIPF. V roce 2013 pozorujeme stejnou situaci co se vládních a podnikových dluhopisů týče. Nárůst držby zahraničních cenných papírů tuzemskými rezidenty je kompenzován prodejem zahraničních dluhopisů. V posledním roce sledovaného období dochází k výraznému nárůstu držby zahraničních cenných papírů tuzemci o 20 mld. Kč. Při současném prodeji tuzemských cenných papírů v držení zahraničních investorů v hodnotě 44 mld. Kč to výrazně pomáhá utvořit celkový velký přebytek salda portfoliových investic v hodnotě 90 mld. Kč. Ze sledovaného období vyplývá, že vývoj portfoliových investic velmi záleží jednak na množství nových dluhopisových emisí a to převážně vládních a podnikových. Zároveň záleží na důvěře tuzemských investorů v zahraniční trhy, kdy v letech po finanční krizi můžeme pozorovat násobně menší objemy nákupů zahraničních cenných papírů a v některých letech dokonce převáží odprodeje držených portfolií nad nákupem nových Finanční deriváty a zaměstnanecké opce Značný vliv na vývoj salda finančních derivátů a zaměstnaneckých opcí mají změny některých fundamentů, kvůli kterým jsou tyto obchody uzavírány. Jedná se například o pohyby cen podkladových aktiv, změny úrokových měr, či pohyby měnových kurzů. Ačkoliv co se obchodovatelných objemů týče, jedná se o položky poměrně významné, tak celkové saldo účtu finančních derivátů a zaměstnaneckých opcí má na finančním účtu platební bilance zanedbatelný vliv. Vývoj salda popisuje graf č. 14, aktiva/pasiva na ose vlevo, saldo na ose vpravo, dále pro lepší grafickou názornost byla pasiva vynásobena hodnotou

47 Graf 14. Vývoj salda finančních derivátů, mld. CZK Zdroj ČNB ARAD. Položky finančního účtu [online] [cit ]. 22]. Dostupné z: vlastní úprava Kromě roku 2004 dochází ve sledovaném období k poklesu jak aktiv, tak pasiv. Výsledné saldo je téměř po celou dobu mírně kladné, přičemž v posledních 3 letech nabývá mírně negativních hodnot. Česká národní banka ve svých zprávách nepřikládá tomuto saldo příliš velký význam, nicméně kdybychom porovnávali objem transakcí za sledované období např. vůči kapitálovému účtu, tak bychom zjistili, že na účtu finančních derivátů proběhlo o 56% více transakcí (objemově) Ostatní investice Mezi hlavní položky ostatních investic dle velikosti objemů transakcí patří oběživo a vklady, půjčky a obchodní úvěry a zálohy. Dále můžeme ostatní investice dělit sektorově a časově. Ve sledovaném období není možno pozorovat žádný trend. Vývoj salda ostatních investic a vybraných dílčích sald popisuje graf č. 15. Jednotlivá aktiva a pasiva pak tabulka č

48 Graf 15. Vývoj salda ostatních investic, mld. CZK Zdroj ČNB ARAD. Položky ostatních investic dle instrumentů [online] [cit ]. 22]. Dostupné z: vlastní úprava V roce 2004 došlo k čistému přílivu zahraničních prostředků ve výši téměř 26 mld. Kč. Největším příjemcem byl podnikový sektor. Jednalo se převážně o dlouhodobé úvěry (ČEZ) a krátkodobé kodobé dovozní závazky. Naopak do zahraničí směřovaly finanční toky především obchodních bank. V roce 2005 bylo saldo naopak aktivní ve výši téměř 39 mld. Kč. Hlavním důvodem je odliv zdrojů do zahraničí komerčních bank a to ve formě dlouhodobých úvěrů a krátkodobých kodobých vkladů. V roce 2006 dochází opět k vyššímu přílivu prostředků. Celkové saldo nabývá hodnoty -35 mld. Kč. Největší měrou se na tom opět podílí bankovní sektor a také vládní čerpání zdrojů ze zahraničí. V následujícím roce dochází téměř k vyrovnání účtu ostatních tních investic, může za to v největší míře bankovní sektor ve formě krátkodobých úložek a dlouhodobých úvěrů nerezidentům. V roce 2008 dochází k masivnímu přílivu kapitálu, saldo končí v minusu téměř 59 mld. Kč. Pomyslného viníka hledejme opět v bankovním sektoru, konkrétně v krátkodobých korunových i devizových vkladech zahraničních bank a klientů. Mezi lety 2008 a 2009 dochází k meziroční změně salda o 120 mld. Kč s jasně převyšujícím pohybem kapitálu do zahraničí. Hlavním důvodem splacení krátkodobých a dlouhodobých závazků vůči zahraniční. V roce 2010 vykazuje saldo přebytek ve výši téměř 77 mld. Kč. Největší odliv zdrojů do zahraničí vykazuje podnikový sektor a dlouhodobé vklady a dlouhodobé úvěry v zahraničí v bankovním sektoru. V roce 2011 zaznamenáváme pokles krátkodobých vkladů v zahraničí a splátkami krátkodobých půjček rezidentům. Celkové saldo končí v mírném deficitu 8,6 mld. Kč. V následujícím roce sledujeme výrazný 48

49 nárůst krátkodobých vkladů obchodních bank v zahraničí a zvýšení krátkodobých úvěrů v zahraničí podpořený ještě snížením zahraničních úložek v tuzemsku. Podnikový sektor zaznamenává růst poskytnutých vývozních úvěrů a splacení dříve čerpaných úvěrů. Saldo ostatních investic dosahuje hodnoty téměř 116 mld. Kč. V roce 2013 se situace obrací a to především přílivem kapitálu v bankovním sektoru, spojen s růstem krátkodobých vkladů. Ke zmírnění deficitu salda ostatních investic přispěl čistý odliv zdrojů v sektoru podniků. Saldo končí s deficitem ve výši téměř 30 mld. Kč. Na výsledném saldu v roce 2014 se nejvíce podílí splácení půjček vůči zahraničí, poskytování dlouhodobých půjček nerezidentům obchodními bankami. To koriguje oběživo a vklady, kde registrujeme dlouhodobé pohledávky centrální banky a především krátkodobý příliv vkladů u obchodních bank. Saldo ostatních investic zakončuje rok 2014 s přebytkem 24 mld. Kč. Období Tabulka 11. Vývoj složek Ostatních investic, mld. CZK Oběživo a vklady Půjčky Obchodní úvěry a zálohy Jiné pohledávky/závazky Ostatní Aktiva Pasiva Aktiva Pasiva Aktiva Pasiva Aktiva Pasiva Aktiva Pasiva ,43-23,30-26,98 55,16 17,02 22,30-19,95 2,06 0,00 0, ,94 14,66 31,82 33,60 14,17 24,90-8,51 2,65 0,00 0, ,98-6,68 12,72 73,43 10,53-0,49-4,17 0,58 0,00 0, ,69 87,55 48,44 36,09 18,78 20,19 1,78 1,05 0,00 0, ,74 70,59 44,59 44,35 15,59 21,53 1,05 3,01 1,17 0, ,92-73,45-14,19 10,98 3,90-11,85 1,08 1,34 2,31 2, ,55 32,80 28,39-2,54 27,01-12,58 0,10 5,25 5,82 1, ,08-4,59 4,76 2,92 54,82 56,77-2,13 4,27-2,08 0, ,66-41,03 29,77 0,63 1,43-10,67-0,44 10,19 1,11 0, ,36 144,23 69,35-16,81 8,38-6,53 1,25-7,01-2,46 0, ,90 102,95 44,39-56,73 6,08-8,77 10,28 13,91 2,57-1,40 Zdroj ČNB ARAD. Položky ostatních investic dle instrumentů [online] [cit ]. Dostupné z: vlastní úprava Při posuzovaní, které odvětví má největší vliv na utváření salda ostatních investic použijeme data ČNB za roky Dřívější data bohužel v metodice BMP6 nejsou k dispozici. 49

50 Graf 16. Podíl sektorů ostatních investic v celkovém objemu transakcí v letech Zdroj ČNB ARAD. Položky ostatních investic dle sektorů [online] [cit ]. Dostupné z: vlastní úprava Z grafu vyplývá, že majoritní úlohu hrají obchodní banky následované ostatními sektory, primárně sektorem podnikovým. Vláda a centrální banka hrají spíše okrajovou roli, nicméně je nutno podotknout, že i tyto sektory mohou mít vliv na aktuální roční saldo. Z dlouhodobého pohledu ovšem jejich role není v porovnání s dvěma nevýznamnějšími sektory velká. Při pohledu na časovou strukturu dílčích sald jednotlivých ostatních investic se zaměříme na 3 oblasti a to půjčky, oběživo a vklady a jiné pohledávky/závazky. Za sledované období si vyjádříme průměrný dopad dílčích sledovaných sald na saldo celé skupiny. V oblasti půjček hrají největší roli půjčky dlouhodobého charakteru. Při pohledu na jednotlivé sektory můžeme říci, že krátkodobé půjčky se vůbec nevyskytují u vládního sektoru ani u centrální banky. U ostatních sektorů a u sektoru obchodních bank tomu tak není. U těchto sektorů odpovídá objem transakcí spojených s krátkodobými půjčkami zhruba 35% z objemu všech transakcí 47. V oblasti oběživa a vkladů je situace přesně opačná. Prim hrají instrumenty krátkodobého charakteru s výjimkou centrální banky. Vládní sektor zde nemá vůbec žádné zastoupení. U obchodních bank převažují krátkodobé operace nad dlouhodobými v poměru 4,8 : 1. V rámci 47 ČNB ARAD. Vybrané položky Ostatních investic dle sektorů a splatnosti [online] [cit ]. Dostupné z: 50