NOVÉ VÝZVY V OBLASTI ZVYŠOVÁNÍ KVALITY ČESKÉHO ZDRAVOTNICTVÍ AUTOMATIZOVANÁ PŘÍPRAVA JEDNODÁVKOVÝCH BALENÍ LÉKŮ

Transkript

1 NOVÉ VÝZVY V OBLASTI ZVYŠOVÁNÍ KVALITY ČESKÉHO ZDRAVOTNICTVÍ AUTOMATIZOVANÁ PŘÍPRAVA JEDNODÁVKOVÝCH BALENÍ LÉKŮ PŘÍNOSY PRO STÁTNÍ NEMOCNICE

2 Parametry kvality zdravotní péče DOSTUPNOST A VČASNOST EKONOMICKÁ NÁROČNOST EFEKTIVNOST BEZPEČNOST KVALITA ZDRAVOTNÍ PÉČE PŘIMĚŘENOST ODBORNÁ, TECHNICKÁ A TECHNOLOGICKÁ NÁVAZNOST DALŠÍ PÉČE KONVENIENCE A AKCEPTOVATELNOST ETIKA / EKOLOGIE

3 Náklady na léky tvoří třetí nejvyšší nákladovou položkou nemocnic, u státních nemocnic dokonce druhou nejvyšší Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR: Ekonomické výsledky nemocnic 2011 V případě 19 státních nemocnic tvoří náklady na léky druhou nejvyšší nákladovou položku: 16,8 % celkových nákladů, tj mil. Kč. 1 1) Zdroj: ÚZIS: Ekonomické výsledky nemocnic 2011, str. 22 a str. 42.

4 Zavedením automatizovaného Unit Dose systému velké státní a krajské nemocnice mohou ušetřit na lécích přes 900 mil. Kč ročně Náklady státem zřizovaných nemocnic na léky: cca 15 mld. Kč / rok Procento jednodávkovatelných léků: 65 % 1) Náklady na jednodávkovatelné léky: 9-10 mld. Kč Potenciál roční úspory díky automatizovanému Unit Dose systému: cca 10 % 2) Celková roční úspora na lécích: 900 mil. Kč Velmi konzervativní odhad V Itálii probíhá průzkum potvrzení 20% úspory nákladů na léky po zavedení systému Vysvětlivky: 1) Zdroj: Podle zahraničních zkušeností a zatím jediné realizované analýzy typologie léků v Nemocnici Milosrdných sester sv. Karla Boromejského v Praze. 3) Zdroj: Konzervativní odhad podle post-implementačních analýz ze zahraničí.

5 Proces podávání léků v nemocnicích není bezpečný V průměrné nemocnici s 600 lůžky se ročně stane více než medikačních chyb. 1) 8 12 % pacientů přijatých do nemocnic v EU je způsobena újma během poskytování zdravotní péče. 2) Podle Evropské asociace nemocničních farmaceutů (EAHP) lze pouhým označováním léků čárovým kódem, a to na úrovni jednodávkových balení snížit chybovost v podávání léků o 41,4 %. 3) EAHP již několik let usiluje o implementaci čárových kódů na jednodávková balení léků Medikační chyby stojí v USA v průměru na pacienta dodatečných USD (bez započtení právních výloh). 4) Vysvětlivky: 1) Vypočítáno podle závěrů studie Altersberger, I.: Aufbau und Einführung eines Sicherheitsmanagements zur Vermeidung von Medikationsirrtümern (2004) a dalších zdrojů, na které se autor odkazuje. 2) Zdroj: MZČR - Akční plán kvality a bezpečnosti zdravotní péče na období (Na prvním místě je uvedena chybovost při podávání léků - nesprávná dávka nebo lék.) 3) Zdroj: Oficiální vyjádření EAHP: Amann S., Bonnabry P., Verbeke S., Frontini R.: Request for a production of Single dose-packed drugs z listopadu ) Zdroj: Institute of Medicine (USA) - Preventing Medication Errors (2006). Zdroj:

6 Ani 99,99% bezpečnost při medikaci není dostačující! 99,9% BEZPEČNOST PŘEPOČTENA NA PŘÍKLADY Z BĚŽNÉHO ŽIVOTA: 99,99% bezpečnost leteckého provozu = nehod každý rok (celosvětově 10 miliónu letů/rok 1 ; znamenalo by ročně 7 nehod letadel odbavených z Prahy 2 ). 99,99% bezpečnost poštovních služeb (= dopis bude doručen) = špatně doručených/nedoručených dopisů ročně (17 mld. dopisů/rok 3 ). 99,99% bezpečnost v porodnicích = 11 záměn novorozenců v ČR ročně ( porodů/ ). 99,99% bezpečnost řady procesů běžného denního života není akceptovatelná Vysvětlivky: 1) Zdroj: Eurocontrol ) Vypočteno podle počtu letů uváděných Letištěm Praha za rok ) Zdroj: Deutsche Post ) Zdroj: ČSÚ 2012

7 Analýza decentralizované manuální přípravy léků v Německu identifikovala chybovost mezi 1,5-5 % 1) Proces tradiční přípravy léků je v ČR stejný jako v SRN: Způsob přípravy léků (sestrami na odděleních) nebyl na rozdíl od jiných procesů ve zdravotnictví inovován po několik dekád. Nevyužívá se ověřování medikace klinickým farmaceutem. Verifikace pacienta na lůžku není dostatečná. Skladová evidence léků funguje pouze na úrovni centrální lékárny. Možnost ověřit správnost podání medikace je velmi limitovaná až nulová. Typy chyb: Nesprávný pacient Nesprávný lék Nesprávné množství/forma Nesprávný čas Nesprávný způsob Chybějící/nepodaný lék 1) Zdroj: Goldschmidt A., Hilbert J.: Krankenhausmanagement mit Zukunft: Orientierungswissen und Anregungen von Experten; Georg Thieme Verlag, 2011, str. 269.

8 Přes 740 mil. Kč ročně ušetří státní nemocnice zamezením negativních dopadů špatné medikace ADE (Adverse Drug Events) = negativní dopady špatné medikace (prodloužená hospitalizace, potřeba další medikace apod.) Informace o státem zřizovaných nemocnicích Počet ošetřovacích dnů 1) Průměrný počet podaných dávek léků na pacienta na den 2) 7 Průměrný počet podaných dávek léků za rok Chybovost v podání léku (v %) 3) 3,25% Průměrný počet medikačních chyb za rok Procento výskytu ADE v důsledku chybně podaného léku 4) 7% Průměrný počet chyb, které způsobí ADE Průměrná doba prodloužení hospitalizace pacienta v důsledku ADE 5) 2 Celkový počet dní prodloužené hospitalizace v důsledku ADE Roční náklady státních nemocnic na lůžkovou péči 6) Kč Průměrné náklady na ošetřovací den Kč Celkové roční nadbytečné náklady na prodlouženou hospitalizaci v důsledku ADE Kč Zdroje: 1) ÚZIS: Nemocnice v České republice v roce 2011, str. 5. 2) Podle analýzy globálních dat nemocnic v Evropě, Severní Americe a Asii provedené společností Swisslog je pacientovi průměrně podáno 7-10 dávek léků denně. 3) Průměr výsledků studií ze SRN uváděných v Goldschmidt A., Hilbert J.: Krankenhausmanagement mit Zukunft: Orientierungswissen und Anregungen von Experten; Georg Thieme Verlag, 2011, str ) Barker K., Flynn E., Pepper G., Bates D., Mikeal R.: Medication Errors Observed in 36 Health Care Facilities; Arch Intern Med 2002, Sept 9; ) 2 dny jsou průměr údajů těchto zdrojů: Bates D.: The Costs of Adverse Drug Events in Hospitalized Patients. Adverse Drug Events Study Group, JAMA, 1997 ( & Classen D.: Adverse Drug Events in Hospitalized Patients. Excess Length of Stay, Extra Costs, and Attributed Mortality, ) ÚZIS: Ek. výsledky nemocnic 2011, str náklady na lůžkovou péči ve státních nemocnicích za rok 2011: mil. Kč.

9 Celkové úspory pro státní a krajské nemocnice ročně přesahují 1,7 miliardy Kč Úspory vznikají snížením nákladů na léky a zamezením prodlužování hospitalizací díky odvrácení ADE Další úspory systému: + Nemocniční personál získává více času na kvalifikovanou práci s pacientem Příprava dávek léků pro 100 lůžek = 1 sestra na plný úvazek + Sníží se náklady na případné právní spory (procedurální náklady i náklady na odškodnění). + Maximální optimalizací lékové zásoby se sníží množství zdravotnického odpadu (prošlých, poškozených léků). Návratnost vstupní investice je přibližně 4,5 roku 1 Počáteční investice je samofinancovatelná již díky finančním úsporám plynoucím z lepšího managementu léků: + snížení celkového stavu zásob léků, + optimální využití léků (zamezení zbytečných expirací, možnost vrátit nepoužité léky atd.), + zamezení zcizování léků a jejich poškození/zničení. Úspor je docíleno, aniž by byl omezen rozsah a dostupnost péče. 1) Konzervativní odhad podle zahraničních zkušeností (studie návratnosti a post-implementační analýzy v nemocnicích, kde bylo řešení implementováno).

10 Připusťme opravdu, že v oblasti kvality zdravotní péče je co zlepšovat Jak? Formou automatizované přípravy a podávání jednodávkového balení léků. V čem? Ve spotřebě léků. V bezpečnosti a přesnosti dodržování medikace. V délce a v nákladovosti pobytu pacienta v nemocnici. Ve změně a zvýšení efektivnosti pracovní náplně sester. Vyšší konvenienci péče pro pacienty. Za kolik? S jistou návratností investice v horizontu jednotek roků. Kdy? Proč ne hned? Nejlépe ihned...! Nicméně vše se má dělat s rozmyslem a s dostatečnými předpoklady úspěšnosti... PILOTNÍ PROJEKT jako forma ověření průchodnosti řešení Co to přinese? Zvýšení bezpečnosti vs. snížení spotřeby léků. Zvýšení efektivnosti léčby vs. snížení nákladovosti. Snížení neproduktivní práce sester a zvýšení podílu času, po který se mohou věnovat pacientům. Komu? Pacientům, poskytovatelům, zdravotním pojišťovnám, českému zdravotnictví.

11 PRAKTICKÝ PŘÍKLAD BEZPEČNÁ A EFEKTIVNÍ MEDIKACE PŘÍPRAVA A PODÁVÁNÍ JEDNODÁVKOVÉHO BALENÍ LÉKŮ

12 Bezpečnost procesu podávání léků se zvyšuje se zavedením nových technologií a procesů Podle EAHP jsou medikační chyby v procesu preskripce a podávání léků rozloženy následovně 1 : Preskripce 39 % Přeprava a logistika 23 % Podání 38 % Stupeň bezpečnosti: Verifikace čárovým kódem u lůžka + centralizovaná automatizovaná příprava jednodávkových balení Registrační výdajové skříně na oddělení nejvyšší střední Centralizovaná manuální příprava léků Decentralizovaná manuální příprava léků nejnižší 1) Zdroj: Evropská asociace nemocničních farmaceutů, zdroj:

13 Klíčovým aspektem bezpečnosti je verifikace pacienta a podávaného léku v Unit Dose (v jednodávkovém balení) Identifikace léku Verifikace kódu pacienta = Splnění šesti zásad JCI 1 Správný pacient Správný lék Správná forma Správný čas Správný způsob Správná dokumentace Kód pacienta Podle EAHP lze zavedením verifikace čárovým kódem na úrovni Unit Dose zamezit: 67 % medikačních chyb v logistickém procesu, 51 % medikačních chyb při samotném podání léku. 2 1) Joint Commission International 2) Zdroj: Evropská asociace nemocničních farmaceutů, zdroj:

14 Unit Dose = sáček obsahující pouze jednu dávku léku Automatizovaný centralizovaný systém přípravy specifických dávek léků pro konkrétní pacienty s využitím Unit Dose v kombinaci s verifikací čárového kódu pacienta i léku je aktuálně nejlepší nemocniční praxí ( state-of-art procesem) Na sáčku jsou typicky tyto informace: 1. Unikátní čárový či QR kód 2. Název léku a jeho síla 3. Účinná látka 4. Číslo LOT 5. Datum expirace 4 5 Čárový kód umožňuje sledovat veškerý pohyb a stav léků v průběhu celého medikačního procesu. Od jeho naskladnění a přípravy, přes distribuci na oddělení, až po podání pacientovi (či vrácení do lékárny).

15 Přechodem na Unit Dose a centrální automatizovanou přípravu léků se podstatně zvýší bezpečnost i efektivita Maximální zvýšení bezpečnosti pacienta díky eliminaci medikačních chyb Minimalizace celkové zásoby léků v celé nemocnici Stav skladu zásob na odděleních je možné snížit o % Záznam a možnost vyhodnocení všech logistických transakcí Minimalizace likvidace a ztrát léků (expirace, zcizování, nemožnost vrátit nepoužitý lék) 10-20% finanční úspora, optimální využití léků Optimální využití lidských zdrojů sestry i lékárníci získají víc času na kvalifikovanou práci s pacientem Bude dosaženo: Minimalizací skladovaného množství mimo centrální lékárnu Maximální možnou centralizací Celkovou kontrolou stavu skladu na Unit Dose úrovni (včetně LOT/šarže a data expirace) Skenováním čárového kódu při každé transakci

16 Uzavřením cyklu od předepsání po podání lze dosáhnout maximální bezpečnosti pacienta při maximální efektivitě

17 Systém plně splňuje legislativní normy a nejvyšší kvalitativní standardy + Plně v souladu s českou legislativou. + Plně v souladu s akreditací Joint Commission International, která vychází z principů Mezinárodní společnosti pro kvalitu ve zdravotnictví (ISQua) a Světové zdravotnické organizace (WHO). + V souladu s několikaletým úsilím EAHP používat jednodávkových balení léků označených čárovým kódem, právě z důvodu nutného zvýšení bezpečnosti medikačního procesu.

18 Příklad návratnosti investice do automatizovaného Unit Dose systému při zahrnutí pouhé úspory na lécích 1 Kč Nemocnici s lůžky 2 Výše ročních nákladů na léky 3 podané hospitalizovaným pacientům: 400 mil. Kč 600 mil. Kč Kč Cash flow Celkové náklady za 10 let Náklady investice Cash flow Celkové náklady za 10 let Náklady investice Počet let Počet let Vysvětlivky: 1) Ostatní úspory jako je např. snížení dopadů negativní medikace a snížení nákladů případných právních sporů nejsou zahrnuty. 2) Průměrná obsazenost státních nemocnic je 74,9 % (podle ÚZIS: Nemocnice v České republice v roce 2011, str.5.). 3) Model předpokládá přebalení do Unit Dose u 60 % objemu léků z hlediska jejich finančních nákladů.

19 Systém a jeho výhody mohou využít i menší nemocnice využívající jednu společnou lékárnu Systém je vyvinutý pro nemocnice s 300 a více lůžky akutní péče Menší nemocnice ale mohou efektivně využít model jedné společné lékárny: Centrální lékárna: - příprava Unit Dose - logistické centrum Nemocnice A Jednotlivé nemocnice: - příprava individualizované lékové terapie - podání léku pacientovi Nemocnice B Možný je i model přípravy individualizované terapie pro všechny nemocnice už v centrální lékárně. Nemocnice C

20 Po technologické stránce jsou nemocnice připraveny Předpokladem zavedení automatizovaného Unit Dose systému je možnost elektronické preskripce léků (v jakékoli formě čím omezenější je v procesu lidský faktor, tím je systém bezpečnější). Pro dosažení nejvyšší možné míry bezpečnosti pacienta je nutná elektronická verifikace pacienta na lůžku. Ačkoli elektronická preskripce a elektronická verifikace ještě není v ČR příliš rozšířena, v nemocnicích běžně fungují: nemocniční informační systémy, lékárnické informační systémy, jednoznačná identifikace pacientů. Technologický základ pro implementaci nejbezpečnějšího systému pro přípravy a podání léků je tedy splněn.

21 Přes 500 instalací systémů s vysokým stupněm automatizace celosvětově V Evropě funguje cca 100 instalací vysoce automatizovaných systémů, z toho polovina těch nejvyspělejších. Během příštích 2 let se předpokládá instalace dalších asi 50 nejvyspělejších systémů 1. Přehled technologií podle stupně automatizace a způsobu přípravy: Centralizovaná příprava léků Referenční evropské instalace top systémů: Maďarsko - nemocnice v Miskolci Rakousko KAV ve Vídni Itálie nemocnice ve Forli Norsko nemocnice v Trondheimu Nizozemí nemocnice v Heerlen Francie nemocnice v Meaux Španělsko nemocnice v Tarragoně Dánsko nemocnice v Aarhusu Částečně automatizovaná příprava léků Automatizovaná příprava léků Manuální příprava léků Současný medikační proces v českých nemocnicích Částečně automatizovaná příprava léků 1) Výběrové řízení právě probíhá mimo jiné i ve třech nemocnicích v Polsku. Decentralizovaná příprava léků

22 Realizovatelnost v podmínkách ČR je vhodné ověřit pilotním projektem s následujícími kroky: Studie proveditelnosti a definice rozsahu Studie návratnosti Procesní optimalizace Příprava dokumentace a výběr zhotovitele Implementace řešení

23 Děkujeme za pozornost! Kontaktní údaje: Ing. Zeno Veselík, MBA Managing Partner ABC Works CZ, s. r. o. Helénská 1799/ Praha 2 Tel: (+420) zeno.veselik@abcworks.cz Kontaktní údaje: Ing. Libor Mihalka Managing Partner HC LOGIC, s. r. o. Sokola Tůmy Ostrava Tel: (+420) info@hc-logic.cz