Seminární práce z fylogeneze a systému vyšších rostlin. Botanická charakteristika lokality v nivě řeky Ploučnice v okolí města Mimoně

Transkript

1 Seminární práce z fylogeneze a systému vyšších rostlin Botanická charakteristika lokality v nivě řeky Ploučnice v okolí města Mimoně Petra Byronová, učitelství pro SŠ, Bi Che, 1.r. 2002/2003

2 Úvod Zvolené území se nachází v nivě řeky Ploučnice v okolí města Mimoně a tvoří tak součást oblasti nazvané Ralský bioregion. Bioregion leží ve střední části severních Čech, zabírá severní polovinu geomorfologického celku Ralská pahorkatina a západní okraj Jičínské pahorkatiny. Jeho rozloha je 1081 km 2 (Knauerová 2003). Studovaná oblast je vzdálena cca 5 km od nejvyššího bodu Ralského bioregionu, Ralska (696 m.n.m.) a 0,5 km od města Mimoně. Jedná se o území zhruba obdélníkového tvaru široké cca 150m a dlouhé 300m. Součástí sledované oblasti je řeka Ploučnice její uměle vybudované koryto (cca 2m široké) a koryto původní ( šířka cca 0,5m), přilehlá louka, dále mokřadní louka místy bažinatého charakteru, pás lesa ( šířka cca 20m), okraj areálu škvárového fotbalového hřiště, okraj zahrádkářské kolonie, skládka zahrádkářů a cesty či pěšiny spojující jednotlivá stanoviště (viz. příloha č.1, 2). Území jsem si ke studiu zvolila z několika důvodů. Je snadno dostupné z místa mého trvalého bydliště, na svou rozlohu se jedná o prostředí poměrně rozmanité. Studovaná lokalita se též nachází poměrně blízko území PP Vranovské skály, kde je vyskytují 2 kriticky ohrožené druhy ( Trichomanes speciosum vláskatec tajemný; Carex pediformis subsp. macroura ostřice tlapkatá velkonohá), silně ohrožená medvědice lékařská Arctostaphylos uva ursi, silně ohrožený česnek stažený Allium strictum a ohrožený smldník olešníkový Peucedanum oreoselinum (Kolektiv 2003). Z důvodu poměrně malé vzdálenosti mezi lokalitami a podobnosti části území (vykácení části lesa a tudíž jeho prosvětlení a obnažení dvou menších skalních převisů) jsem v mnou zvoleném území pátrala po výskytu některého z výše uvedených druhů. Charakteristika studovaného území Geologický podklad území tvoří pískovce a na nich uložené štěrkovité, písčité a jílovité naplaveniny. Půda je zde poměrně chudá, písčitá. Podnebí studované oblasti je mírně teplé a dostatečně zásobené srážkami (roční průměry v Mimoni: 7,4 C; 628 mm) (Višňák 1999). Nadmořská výška oblasti se značně neliší od nadmořské výšky města Mimoně, která je 305 m n. m. (nádraží ČD Mimoň). Severní část území tvoří areál starého škvárového fotbalového hřiště (studovaná část cca 70 x 30m), který se mimo upravované hrací plochy skládá ještě z téměř stejně velké plochy neupravované, pokryté částečně škvárou a pískem, z menší části se plocha svým charakterem podobá sousední louce. Tato plocha není využívána k žádným účelům. Hřiště se dnes díky novému sportovnímu areálu s travnatým povrchem téměř nevyužívá. Od okolí není výrazně odděleno. Na severozápadě území se nachází skládka pro odpad ze zahrádek (studovaná plocha cca 30 x 5m), kterou zahrádkáři ne vždy využívají a odpad vozí i do přilehlého lesa. Z důvodu zavezení místa zbytky ze zbourané fotbalové tribuny však na tomto stanovišti nebylo rozsáhlejší studium rostlinných druhů možné. Západní část oblasti tvoří pás lesa cca 20m široký, lesní cesta a okraj zahrádkářské kolonie. Les není příliš hustý, po zásahu člověka (místní vykácení) zde nacházíme místa světlá a suchá, celkově se však les jeví spíše stinný. Směrem na východ nacházíme louku, kterou na dvě části dělí slepé rameno řeky Ploučnice ( původní, šířka cca 0,5m). Toto rameno je dnes už vyschlé. Na východ od řeky nacházíme pěšinu, příbřežní oblast (cca 5 10m šířka) a uměle vybudované koryto řeky Ploučnice. Jih území představuje pěšina a jižněji od ní se rozkládající mokřadní louka (studovaná plocha asi 70 x 10 m). 2

3 Metodika. Určování rostlinných druhů. Výzkum rozšíření rostlinných druhů ve studované lokalitě jsem prováděla zpočátku každý týden, později jednou za čtrnáct dní od konce března do začátku srpna. Studované území jsem si rozdělila na několik lokalit (viz. příloha č.2), pro každou z nich jsem zpracovala samostatný seznam zjištěných druhů. 1 - příbřežní oblast 2 - řeka Ploučnice ( oblast s pomalejším tokem vody) 3 - louka 4 - původní koryto Ploučnice 5- areál fotbalového hřiště (neupravovaná část) 6 - les 7 - skládka zahrádkářů 8 - zahrádkářská kolonie 9 - mokřadní louka 10 - pěšina u vody 11 - cesta mezi zahrádkami a lesem Jako číslo 8, tj. zahrádkářskou kolonii, míním pouze ohraničující zídku s plotem a pomyslný záhonek směrem k lesu, který většina zahrádkářů k příslušným účelům pěstování nevyužívá z důvodů krádeží úrody. Cesta mezi zahrádkami a lesem vznikla zkrácením zahrádek a vyježděním trávníku. Proto jsem při studiu toto místo (cesta a cca 2m téměř neupravované travnaté plochy na každou stranu ) považovala za jeden celek a označila ho pro zjednodušení číslem 11. Podél řeky nacházíme pouze vyšlapanou pěšinu a pruh k ní přiléhající (označeno č. 10), je cca 30 cm na každou stranu pěšiny. Zřídka jsem rostliny určovala hned na místě dle fotografických atlasů, většinou jsem si poznamenala stanoviště, dobu růstu rostliny (zda jsou vyvinuty listy, květy, plody ) a odebrala vzorek materiálu. Ten jsem se pak snažila určit doma za pomocí klíče. K určování jsem využívala příruční lupu a zapůjčenou stereolupu ze Základní školy pod Ralskem, klíče a fotografické atlasy. Při nejasnostech v určování jsem se snažila určit daný materiál několikrát i v pozdější době, kdy již byly vyvinut květy, plody. K určování jsem využívala i znalosti o stanovištích rostlin, době kvetení, rozmnožování. V několika případech jsem byla nucena se obrátit na pí. Smrčkovou z Odboru životního prostředí v Mimoni a pí. Knauerovou z Vlastivědného muzea v České Lípě. S určováním mi občas pomáhal i můj dědeček (78let, hajný v důchodu ), kterého má práce velice zaujala a zpestřila mu tak všední důchodové dny. Všem bych tímto chtěla velmi poděkovat. Již v úvodu jsem se zmínila o nedaleké PP Vranovské skály a mé snaze objevit ve studované oblasti některý z ohrožených rostlinných druhů. Této aktivitě jsem věnovala poměrně dost času. Zaměřila jsem se na menší skalní převisy v lese, které jsou díky vykácení lesa (asi před 3 roky) velmi světlé, a prostředí tak může připomínat prostředí Vranovských skal. Zcela náhodou jsem začátkem července objevila pod jedním ze skalních převisů nenápadný trs trávovité byliny, která se podle dostupných znaků ke studiu přímo v terénu zdála být Carex pediformis. Svůj nález jsem okamžitě sdělila 3

4 pracovníkům Odboru životního prostředí v Mimoni a netrpělivě čekala na příchod odborníka. Bohužel po čtrnácti dnech čekání jsem už svůj objev nenašla. Zahrádkáři byli rychlejší než odborník a zavezli lokalitu odpadem ze zahrádek. Možná kdyby se odborník dostavil dříve, objevila by se další lokalita kriticky ohrožené ostřice tlapkaté a má práce by tak měla větší přínos. Ostatní rostliny rostoucí v blízkosti skalních převisů se bohužel ani trochu nepodobaly hledaným druhům. Seznam zjištěných rostlinných druhů Latinské jméno české jméno číslo lokality Actaea spicata samorostlík klasnatý 6; Aegopodium podagraria - bršlice kozí noha 1; 6; 7 Aethusa cynapium - tetlucha kozí pysk 7; Achillea millefolium agg.- řebříček obecný 5; 8; 11 Achillea ptarmica řebříček bertrám 1; 3 Alchemilla vulgaris kontryhel obecný 1; 10 Alliaria petiolata česnáček lékařský 1;10 Alnus glutinosa - olše lepkavá 1; 4; 6; 7 Alopecurus aegualis psárka plavá 1; 3; 10 Alopecurus pratensis - psárka luční 3; Anemone nemorosa sasanka hajní 6; 9 Angelica sylvestris - děhel lesní 1; 4; 6 Anthoxanthum odoratum tomka vonná 3; 6; 8; 11 Anthriscus sylvestris - kerblík lesní 1; 6; 10 Arctium minus - lopuch menší 10; 11 Arctium tomentosum lopuch plstnatý 1;10 Armoracia rusticana - křen selský 1; 7; 10; 11 Artemisia absinthium pelyněk pravý 5; Artemisia vulgaris- pelyněk černobýl 11; Asplenium trichomanes - sleziník červený 8; Barbarea vulgaris barborka obecná 1; 4; 7; 10 Betula pendula - bříza bradavičnatá 1; 4; 6; 7 Bromus hordeaceus - sveřep měkký 3; Calamagrostis canescens - třtina šedavá 4; 9 Calamagrostis epigejos třtina křovištní 1; Campanula patula zvonek rozkladitý 3; 10 Cardamine amara - řeřišnice hořká 1; Carex acuta ostřice štíhlá 1; 3; 9 Carex brizoides - ostřice třeslicovitá 3; 6 Carex hirta - ostřice srstnatá 1; 4 Carex nigra ostřice obecná 3; 9 Carpinus betulus - habr obecný 1; 4; 6; 7 Cichorium intybus čekanka obecná 5; 8 Cirsium oleraceum - pcháč zelinný 10; Convallaria majalis - konvalinka vonná 6; Convolvulus arvensis svlačec rolní 1; Corydalis cava - dymnivka dutá 6; Crataegus sp. hloh 6; 4

5 Crepis paludosa - škarda bahenní 1; 3; 9 Deschampsia cespitosa - metlice trsnatá 3; Dianthus deltoides hvozdík kropenatý 6; Dryopteris filix-mas kapraď samec 1; Epilobium angustifolium vrbovka úzkolistá 6; Equisetum arvense přeslička rolní 1; 4; 6; 7 Equisetum palustre přeslička bahenní 1; 4; 9 Equisetum sylvaticum - přeslička lesní 6; 7 Eriophorum angustifolium - suchopýr úzkolistý 3; Euphorbia esula - pryšec obecný 3;7;10;11 Festuca ovina - kostřava ovčí 6; 10 Ficaria verna - orsej jarní 6; 9 Filipendula ulmaria tužebník jilmový 1; 10 Fraxinus excelsior - jasan ztepilý 1; Gagea lutea - křivatec žlutý 9; Galanthus nivalis sněženka podsněžník 7; 8 Galeopsis pubescens konopice pýřitá 1; 10 Galinsoga parviflora - pěťour maloúborný 7; 8; 11 Galium aparine - svízel přítula 7; 8; 11 Galium mollugo - svízel povázka 8; 11 Geranium palustre - kakost bahenní 1; 3; 4; 9; 11 Geum rivale - kuklík potoční 1;9 Geum urbanum - kuklík městský 1; 3; 4 Glechoma hederacea popenec břečťanolistý 8; 10; 11 Hedera helix - břečťan popínavý 1; 6; 8 Hepatica nobilis - jaterník podléška 6; Heracleum sphondylium bolševník obecný 1; 6; 7 Hieracium murorum - jestřábník zední 6; Chaerophyllum hirsutum - krabilice chlupatá 1; 3; 4; 9 Chelidonium majus - vlaštovičník větší 1; 7; 9; 11 Chrysosplenium alternifolium - mokrýš střídavolistý 1; 4; 9 Impatiens noli-tangere - netykavka nedůtklivá 1; 4; 6; 7; 10 Iris sp. kosatec 9; Juncus effusus - sítina rozkladitá 3; 4 Lactuca serriola - locika kompasová 5; Lamium album - hluchavka bílá 8; 11 Lamium galebdolon hluchavka žlutá 6; 11 Lamium maculatum hluchavka skvrnitá 1; 7; 10 Leontodon autumnalis - máchelka podzimní 5; 11 Leucojum vernum - bledule jarní 7;11 Lolium perenne - jílek vytrvalý 3; Luzula pilosa bika chlupatá 6; Maianthemum bifolium - pstroček dvoulistý 6; Melampyrum pratense černýš luční 6; Myosoton aquaticum křehkýš vodní 1; 9 Petasites hybridus devětsil lékařský 1; Phleum pratense - bojínek luční 3; Phragmites australis rákos obecný 2; 4; 9 Phyteuma spicatum zvonečník klasnatý 6; Pimpinella saxifraga bedrník obecný 11; Plantago lanceolata jitrocel kopinatý 8; Plantago major - jitrocel větší 10; 11 Poa annua lipnice roční 10; 11 Poa trivialis lipnice obecná 3; 5

6 Polygonum aviculare rdesno ptačí 11; Populus alba - topol bílý 1; 4; 6 Populus tremula - topol osika 1; 4; 6; 7 Potentilla anserina mochna husí 11; Potentilla argentea mochna stříbrná 6; 11 Quercus petraea - dub zimní 6; Quercus robur - dub letní 6; 7 Ranunculus auricomus pryskyřník zlatožlutý 1; 9 Ranunculus lanuginosus - pryskyřník kosmatý 6; Rubus idaeus ostružiník maliník 7; Rudbeckia laciniata - třapatka dřípatá 1; 3; 10 Rumex acetosa - šťovík obecný 3; Rumex obtusifolius - šťovík tupolistý 1; Salix caprea - vrba jíva 1;4 Salix fragilis - vrba křehká 4; Sambucus nigra - bez černý 7; Sanguisorba officinalis - krvavec toten 1; 3; 9 Saxifraga granulata - lomikámen zrnatý 11; Sorbus aucuparia - jeřáb ptačí 10; Stellaria holostea - ptačinec velkokvětý 6; Stellaria media ptačinec žabinec 1; 4; 9; 11 Succica pratensis - čertkus luční 3; Symphytum officinale kostival lékařský 1; 3; 4 Tanacetum vulgare - vratič obecný 5; Taxaracum officinale agg. - pampeliška obecná 5; 8 Trifolium hybridum - jetel zvrhlý 1; 10 Trifolium pratense - jetel luční 11; Trifolium repens - jetel plazivý 1;10;11 Tripleurospermum inodorum - heřmánkovec nevonný 5; 8 Tussilago farfara podběl obecný 5; Typha latifolia orobinec širokolistý 2; 9 Urtica urens - kopřiva žahavka 7; Verbascum thapsus - divizna malokvětá 5; Veronica hederifolia agg.- rozrazil břečťanolistý 1; 10; 11 Veronica persica rozrazil perský 8; 11 Vicia sepium vikev plotní 1; 11 Viola odorata - violka vonná 11; Viola reichenbachiana - violka lesní 6; Komentář k vybraným druhům Galanthus nivalis Sněženka není původním druhem v území, ale velmi často se pěstuje na zahrádkách a ojediněle také zplaňuje. Za ploty zahrad se dostane buď tak, že ji někdo do přírody úmyslně přesadí, nebo neúmyslně vyhodí s dalším organickým odpadem. Na lokalitě č. 7 se evidentně jednalo o případ druhý. Stanoviště není pro sněženku příznivé, proto je málo pravděpodobné, že zde bude přežívat delší dobu. Geranium palustre 6

7 Tento druh kakostu patří na sledovaných lokalitách k hojným a nápadným druhům (byl nalezen na 5 z 11 lokalit). Dává přednost nelesním mokřinám, především mokrým koseným i nekoseným loukám, ale roste i na poměrně suchých místech při okrajích cest. Leucojum vernum Na rozdíl od sněženky je bledule v okolí Mimoně považována za původní druh. Kromě toho je často pěstovaná a nezřídka zplaňuje. Na lokalitu č. 11 se rostliny dostaly pravděpodobně ze zahrádek, protože lokalita neodpovídá místům, na kterých obvykle tento druh roste a ani jinde v okolí nebyla nalezeny. Rudbeckia laciniata V současné době roste velmi hojně především v některých úsecích břehových porostů Ploučnice. Její zplaňování v okolí Mimoně však už bylo pozorováno více než před sto lety (Hantschel 1890), tehdy však byla mnohem vzácnější. Závěr Ve studovaném území jsem určila 131 taxonů cévnatých rostlin, z toho 129 rostlinných druhů, pouze u kosatce z důvodu sterilního stavu po celé období studia a u hlohu jsem určila pouze rod. Žádný planě rostoucí rostlinný druh nepatří mezi ohrožené druhy; sněženky a bledule jistě jen zplaněly ze zahrádek. Jednotlivé druhy se výjimečně vyskytovaly na jednotlivých stanovištích v malém počtu, většinou se jednalo o poměrně rozsáhlé populace. Některé druhy, které jsem nalezla na skládce či v lese, se běžně v přírodě nevyskytují. Byly sem patrně zavlečeny zahrádkáři; ty jsem do přehledu většinou neuváděla. Lokalitu přesto považuji za velmi zajímavou z důvodu podezření na výskyt Carex pediformis subsp. macroura a pokusím se po tomto silně ohroženém druhu dále pátrat, nejen na této lokalitě. Seznam použité literatury Červenka M. et Cigánová K. (1972): Klíč k určování dřevin. SPN, Praha. Deyl M. et Hísek K. (2002): Naše květiny. Academia, Praha. Hantschel F. (1890): Botanischer Wegweiser im Gebiete des Nordböhmischen Excursions-Clubs. Leipa. Kolektiv (2003): Dokumentace E. I. A. pro Výrobu sanačních materiálů, Diamo s. p., o. z. TÚU, Město Stráž pod Ralskem. Ms. (Depon. in archiv Diamo.) Kubát K. et al. [red.](2002): Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha. Randuška D. (1972): Lesné rastliny vo fotografii. Príroda, Bratislava. Šindelářová J. et Regal V. (1970): Atlas nejdůležitějších trav. - Státní zemědělské nakladatelství, Praha. Višňák R. (1999): Botanické poměry severovýchodní části Ralské pahorkatiny. 1. Potenciální přirozená vegetace a floristické poměry. Zpr. Čes. Bot. Společ., Praha, 34: Přílohy Příloha č. 1 : Přehledná mapa. Studované území je barevně odlišeno. Měřítko 1: (Anonymus 2003) Příloha č. 2: Mapa znázorňující polohu jednotlivých podrobně sledovaných lokalit Příloha č. 3: Fotografická dokumentace: foto č.1 pěšina s příbřežní oblastí (č.1 a 10 v příloze č.2). Fotografováno foto č.2 vykácená část lesa, louka a původní koryto Ploučnice; v pozadí koryto nové a vrchol Ralska. Patrný velmi hojný výskyt Rudbeckia laciniata. Fotografováno

8 8