VPLYV KULTÚRY NA STRATÉGIE ZVLÁDANIA V KONTEXTE PREMENNÝCH RODINY V RANEJ ADOLESCENCII 1 ĽUBA MEDVEĎOVÁ TATIANA TORDAJI-ZIMA

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "VPLYV KULTÚRY NA STRATÉGIE ZVLÁDANIA V KONTEXTE PREMENNÝCH RODINY V RANEJ ADOLESCENCII 1 ĽUBA MEDVEĎOVÁ TATIANA TORDAJI-ZIMA"

Transkript

1 291 Psychológia a patopsychológia dieťaťa, 40, 2005, č. 4, s VPLYV KULTÚRY NA STRATÉGIE ZVLÁDANIA V KONTEXTE PREMENNÝCH RODINY V RANEJ ADOLESCENCII 1 ĽUBA MEDVEĎOVÁ TATIANA TORDAJI-ZIMA Výskumný ústav detskej psychológie a patopsychológie, Bratislava THE INFLUENCE OF CULTURE ON COPING STRATEGIES IN THE CONTEXT OF FAMILY VARIABLES IN EARLY ADOLESCENCE Abstract: The contribution contains comparisons of Slovak and Yugoslav pubescents (of the Slovak nationality) in variables of coping in their connections with family. The results point to the fact that Yugoslav pubescents are, in comparison with the Slovak ones, generally more active and more productive in coping with regular stressors and they more frequently use such strategies of coping that are considered to be effective particularly, solution-seeking strategies and support-seeking strategies. The Yugoslav families offer to their children, in comparison with the Slovak children, a better model for coping by more frequent use of external (off-family focused) coping strategies. Mothers and fathers demonstrate more love to their children and are perceived by them as being more benevolent, friendlier, more rewarding and supporting in problem situations, even though they apply a little more sanctions especially to boys. Key words: coping strategies, culture, family, Yugoslavs, Slovaks Hoci problematika zvládania je u nás v poslednom čase pomerne často zastúpená v odbornej literatúre, niet zatiaľ štúdií, ktoré by porovnávali zvládanie stresu v medzikultúrnom kontexte v období detstva a adolescencie. Ojedinelý je výskum Z. Ruiselovej (1999), ktorá porovnávala slovenských a švédskych 15 ročných adolescentov z hľadiska výskytu adjustačných problémov v tomto veku. Výskumné zistenia v iných krajinách ukazujú, že u detí a adolescentov v súvislosti s etnicitou existujú odlišné vzorce správania a mechanizmy zvládania. H. R. 1 Príspevok je súčasťou riešenia projektu VEGA 1/0233/03 Prišlo Ľ.M., VÚDPaP, Trnavská cesta 112, Bratislava

2 292 KULTÚRA Markusová a S. Kitayama (1991) a D. W. Chan (1994) uvádzajú, že kultúrne sily významne pôsobia na procesy hodnotenia stresových situácií, prežívanie emócií i voľbu zvládania a porovnávať tieto premenné i dôsledky zvládacieho úsilia medzi kultúrami (národmi) je potrebné. Širokou oblasťou na skúmanie je nielen porovnávanie odlišných kultúr, ale aj preberanie nových kultúr imigrantmi. Napríklad P. E. Jose, J. Liu a C. Ward na Novom Zélande zistili (podľa Jose, Huntsingerová, 2005), že ázijskí študenti v porovnaní s európskymi používajú viac duchovných a únikových zvládacích stratégií, ale užívajú menej návykových látok. P. E. Jose a C. S. Huntsingerová (2005) pri porovnávaní Američanov čínskeho a európskeho pôvodu v druhej generácii (s priemerným vekom 17 rokov) zistili, že čínski Američania prežívajú vyššiu úroveň bežného stresu (napr. v škole) a viac depresívnych stavov, hoci vykazujú lepšie výsledky v škole. Súčasne u nich na problém zamerané a únikové správanie zmierňovalo vplyv stresu na adjustáciu, ale u európskych Američanov nie. Štúdie ukazujú, že ázijskí imigranti majú výraznejšiu tendenciu zvládať problémy z im vlastného kultúrneho hľadiska. Po páde železnej opony boli tendencie porovnávať copingové správanie medzi štátmi bývalého západného a východného bloku. L. A. Chandler a A. M. Maurerová (1996) porovnávali reakcie amerických a poľských detí na stres. Zistili vyššiu úroveň stresu u poľských detí, ale reakcie na stres v neprospech Poliakov boli len v skupine 7-12 ročných, kým v skupine 5-6 ročných a ročných probandov boli podobné ako u Američanov. P. E. Jose et al. (1998) porovnávali copingové správanie ruských a amerických adolescentov. Zistili, že ruskí adolescenti uvádzajú v porovnaní s americkými adolescentmi viac bežného denného stresu a depresivity a pri zvládaní používajú menej externalizácie a viac stratégií zameraných na riešenie problému a sociálnej opory. Vo svojich výskumoch (pozri aj Medveďová, 1996, 2001) vychádzame z transakčnej teórie R. S. Lazarusa a S. Folkmanovej (1984, s. 283), ktorí definujú coping ako... proces zvládania požiadaviek (externých alebo interných), ktoré sú hodnotené ako zaťažujúce alebo presahujúce zdroje osoby. V tomto koncepčnom rámci sa v podstate skúmajú dve základné tendencie copingu. Prvá sa vzťahuje na snahu zmeniť alebo ovládnuť niektoré stránky ďalšej osoby, prostredia alebo vzťahu medzi nimi a druhá na úsilie zvládnuť alebo regulovať osobné (vnútorné) negatívne emócie spojené so stresovou epizódou. Najčastejšie sa vymedzujú 4 všeobecné kategórie zvládacieho správania: správanie, ktoré pôsobí priamo na stresor alebo ho modifikuje (inak aj zameranie na hľadanie riešenia); správanie, ktoré vyhľadáva asistenciu iných (sociálna opora alebo stratégie sociálnej opory); správanie, ktoré uniká z dosahu distresujúceho činiteľa alebo odvádza pozornosť iným smerom (vyhýbanie alebo únikové stratégie), správanie, ktoré pôsobí sebaukľudňujúco (rozptýlenie alebo externalizácia).

3 A STRATÉGIE ZVLÁDANIA 293 Osobitný význam v období detstva a adolescencie má rodina, ktorá je považovaná za primárny zdroj zvládania a má zásadný význam nielen ako opora pri zvládaní stresu deťmi, ale aj ako činiteľ, ktorý najviac ovplyvňuje rozvoj a formovanie konkrétnych stratégií zvládania. Podľa S. Shulmana (l993) rodičia, ktorí skúmajú a hľadajú aktívne riešenia, slúžia deťom ako efektívny model na zvládanie, kým rodičia, ktorí sú pasívni alebo rigidní, nemôžu slúžiť ani ako pozitívny model, ani ako opora pre efektívne zvládanie. Keď sú rodičia ochotní prijať pomoc od iných a sú schopní hodnotiť a riešiť konfrontačné situácie za účasti ostatných členov rodiny, ich deti neskôr vykazujú vyššiu úroveň samostatného a efektívneho zvládania. Skúmanie copingových aktivít detí v sociálno-rodinnom kontexte je dôležité z viacerých dôvodov: a) umožňuje identifikovať rodinné činitele, ktoré ovplyvňujú osvojovanie si rôznych copingových stratégií, b) poskytuje možnosť hľadať etiologické činitele (vysvetliť prečo deti reagujú v záťažových situáciách takým či onakým spôsobom), c) pochopenie týchto vplyvov umožňuje cielenú intervenciu a rozvíjanie tých zvládacích postupov, ktoré sú efektívne. Osobitne dôležitým vývinovým obdobím v živote jedinca je puberta, kedy sa začína odpútavať od rodiny a jeho vzťahy k rodičom podliehajú rôznym zmenám (Collins, l990). V období týchto zmien (narastá rodová diferenciácia, zvyšuje sa vplyv rovesníkov) sa pre pubescentov rodina najčastejšie stáva zdrojom stresu, avšak rodičia sú stále obsiahnutí v sociálnom svete svojich detí a neprestávajú byť pre ne dôležití. V zásade sa autori zhodujú v tom, že je optimálne, keď rodina pubescentov podporuje, akceptuje ich tendenciu nadväzovať vzťahy mimo rodiny a prejavuje im blízkosť a úctu. Konfrontácia s požiadavkami príznačnými pre toto obdobie predstavuje nové formovanie vzťahov s rovesníkmi a dospelými nielen mimo rodiny, ale aj v nej. Mala by byť však stále zdrojom zvládania, z ktorého pubescent čerpá silu a spôsobilosť pružne a pohotovo sa prispôsobovať meniacim sa a ohrozujúcim okolnostiam, na ktoré je práve v tomto období zvýšene vnímavý (Compas, Worsham a Ey, 1992; Medveďová, 1995; Kliewer, Fearnow a Miller, 1996). Viaceré štúdie dokazujú súvislosti medzi charakteristikami rodiny (vrátane štýlu výchovy a spôsobov copingu používaných v rodine) s copingom detí (napr. Gil et al., 1991; Kliewer a Lewis, 1995), čo sa potvrdilo aj nám. V našich predchádzajúcich výskumoch sme sa zamerali na vplyv rodinnej klímy, výchovných prístupov rodičov a ich pôsobenia ako vzoru, a to tak pri formovaní stratégií zvládania, ako aj pri vývine vlastností osobnosti dôležitých pre efektívne zvládanie. Zistili sme, že kvalita výchovného pôsobenia a rodinná klíma ovplyvňuje viac vlastnosti osobnosti ako osobné zdroje zvládania a pôsobenie rodiča ako vzoru je dôležité pri formovaní konkrétnych stratégií zvládania (Medveďová, 1995, 1999, 2002). Hoci akceptujeme, že zvládanie utvárajú aj iné vplyvy než rodinné, v tejto štúdii sme sa zamerali na rodičovské a rodinné súvislosti, ktoré súvisia s formovaním co-

4 294 KULTÚRA pingového správania. Sme presvedčení, že obidvaja rodičia hrajú dôležitú rolu pri formovaní zvládania u detí; preto sme v našej štúdii skúmali tak matkin ako aj otcov prínos ku copingovému správaniu. Tu je podľa nás dôležitá kvalita vzťahu rodiča k dieťaťu a zvládanie uplatňované v rodine. Keďže v našej ani v juhoslovanskej odbornej literatúre zatiaľ nie sú poznatky o úrovni a špecifikách zvládania záťaže v nami skúmanom kultúrnom kontexte, nemali sme z čoho vychádzať a neformulovali sme hypotézy. V tejto výskumnej štúdii nás zaujímal: vplyv kultúry na osobné stratégie zvládania, vplyv kultúry na rodinné zvládanie a percepciu výchovného prístupu rodičov. VÝSKUMNÁ VZORKA A POUŽITÉ METÓDY Výskum sme realizovali v roku Vzorku tvorilo 106 žiakov 5. až 8. ročníka Základnej školy Jána Čajaka so slovenským vyučovacím jazykom v Báčskom Petrovci v bývalej Juhoslávii (pochádzajúcich zo slovenskej minority) a 115 žiakov ročníkov ZŠ z Pezinka ako obdobného mestečka na Slovensku. V súbore detí žijúcich v Juhoslávii bolo 55 chlapcov a 51 dievčat a v súbore Slovákov 59 chlapcov a 57 dievčat. Na meranie jednotlivých stratégií zvládania sme použili dotazník CCSC (Children s Coping Strategies Checklist Ayers et al., 1996), ktorý identifikuje stratégie hľadania riešenia (kognitívne rozhodovanie, priame riešenie problému, hľadanie pochopenia a pozitívne prehodnotenie), stratégie vyhľadávania opory (hľadanie opory pri riešení problému a hľadanie emočnej opory), stratégie rozptýlenia (fyzické uvoľňovanie pocitov a rozptyľujúce aktivity) a stratégie vyhýbania (únikové aktivity a kognitívne vyhýbanie). Kvalitu vzťahov rodič dieťa sme zisťovali dotazníkom U. Bronfenbrennera (Parent Behavior Questionnaire). Dotazník tvorí 15 subškál, ktoré M. Siegelman (1965) po faktorovej analýze zatriedil do troch kategórií: Láska (opora, inštrumentálna pomoc, afektívne odmeňovanie, priateľstvo a zhovievavosť), trestanie (sociálna izolácia, prejavované odmietanie, telesné tresty, odobratie výhod a afektívne trestanie) a požiadavky (príkazy, ochraňovanie, uplatňovanie moci, vysoké nároky na výkon a zásadová disciplína). Dotazník Family Copes (Olson et al., 1983) zachytáva pôsobenie rodiny ako vzoru pri formovaní stratégií zvládania a identifikuje 2 kategórie zvládania v rodine internú, ktorú predstavuje pasívna stratégia zvládania (vyhýbanie sa problému, pasívny postoj a vyčkávanie) a riešenie problému (rodina sa snaží aktívne riešiť problém), a externú, v rámci ktorej rodina hľadá sociálnu oporu v blízkom i širšom okolí, odbornú/inštitucionálnu pomoc a duchovnú oporu.

5 A STRATÉGIE ZVLÁDANIA 295 VÝSLEDKY Pre zjednodušenie budeme výber juhoslovanských Slovákov v texte a tabuľkách označovať Juhoslovania a výber detí žijúcich na Slovensku Slováci. Ide o označenie len kvôli rozlíšeniu, pretože rodiny skúmaných detí žijúce v Juhoslávii sa hlásia k slovenskej národnosti. Na zistenie vplyvu kultúry na stratégie zvládania sme použili analýzu variancie. V tabuľke 1 vidíme, že Juhoslovania v porovnaní so Slovákmi dosahujú vyššiu úroveň vo všetkých stratégiách zvládania s najvyššími rozdielmi v stratégiách hľadania riešenia a vyhľadávania opory. Štatisticky vysoko významný vplyv kultúry v prospech Juhoslovanov sme zaznamenali na kognitívne rozhodovanie, riešenie problému, hľadanie pochopenia, ako aj na obidve stratégie vyhľadávania opory (pri riešení problému a emočnej). Oveľa menší vplyv vykazuje kultúra na stratégie rozptýlenia a vyhýbania, kde sme zaznamenali štatisticky významný vplyv (v prospech Juhoslovanov) len na stratégiu kognitívneho vyhýbania. Žiadny významný vplyv sa nepreukázal na pozitívne prehodnotenie, fyzickú relaxáciu, rozptyľujúce a únikové aktivity. Zaujímalo nás, ako sa na týchto odlišnostiach podieľa pohlavie. Na tabuľke 1 vidíme, že (až na dve premenné) rozdiely v rámci podsúborov chlapcov i dievčat kopírujú trend, aký je v celom výbere, čiže častejšie používanie všetkých stratégií zvládania Juhoslovanmi, tak chlapcami ako aj dievčatmi, v porovnaní s ich slovenskými rovesníkmi. Štatistickú významnosť vplyvu kultúry evidujeme takisto na premenné kognitívne rozhodovanie, riešenie problému a vyhľadávanie opôr, no rozdiel oproti trendu v celom výbere je v tom, že významný vplyv kultúry na hľadanie pochopenia evidujeme len u dievčat a na kognitívne vyhýbanie len u chlapcov. Významný vplyv interakcie kultúry a pohlavia sa nám preukázal len na premennú hľadanie pochopenia (F = 3,89 * ). Ďalej nás zaujímal vplyv kultúry na zvládacie správanie v rodine, ktoré pôsobí ako model pri osvojovaní si zvládania deťmi. Kvôli nízkym priemerným hodnotám a vysokej štandardnej odchýlke premenných občianska a duchovná opora sme na štatistické porovnanie použili neparametrický Mann-Whitneyov test. Výsledky hovoria o tom, že juhoslovanskí probandi evidujú vo svojich rodinách viac externých stratégií zvládania, a to predovšetkým (štatisticky významne) hľadanie a používanie sociálnej (príbuzných, priateľov a susedov) a čiastočne (nevýznamne) aj občianskej a duchovnej opory. Frekvencia používania interných (pasívne stratégie a stratégie riešenia problému) stratégií zvládania nie je významne odlišná, ale tiež je v priemere vyššia v porovnaní so Slovákmi (tabuľka 2). Pokiaľ ide o percepciu rodinných stratégií zvládania v rámci skupín rozdelených podľa pohlavia zisťujeme (tiež tabuľka 2), že juhoslovanskí chlapci vo svojich rodinách viac percipujú občiansku oporu a juhoslovanské dievčatá viac duchovnú oporu

6 296 KULTÚRA T a b u ľ k a 1 Aritmetické priemery, štandardné odchýlky a vplyv kultúry na osobné stratégie zvládania Osobné stratégie zvládania Kognitívne rozhodovanie Riešenie problému Hľadanie pochopenia Pozitívne prehodnoteni Podpora problému Emočná podpora Fyzická relaxácia Rozptyľujúce aktivity Únikové aktivity Kognitívne vyhýbanie Juhoslov n=106 Celý súbor Chlapci Dievčatá Slováci n=116 ANOVA F Juhoslov n=55 Slováci n=59 ANOVA F Juhoslov n=51 Slováci n=57 Stratégie hľadania riešenia AM 12,34 10,39 12,00 10,18 12,71 10,72 14,71 30,90 *** *** SD 2,25 2,41 2,53 2,51 2,37 2,66 AM 12,65 11,37 12,53 11,20 12,78 11,54 16,71 *** 8,66 ** SD 2,47 2,59 2,25 2,53 2,26 2,28 AM 14,24 12,69 13,07 12,25 15,49 13,14 17,32 *** 2,48 SD 2,76 2,77 2,71 2,83 2,23 2,66 AM 10,58 10,07 10,29 10,00 10,90 10,14 3,35 0,48 SD 2,33 2,24 2,28 2,51 2,36 2,29 Stratégie hľadania opory AM 9,33 7,98 9,14 7,93 9,53 8,02 15,46 *** 6,11 * SD 2,64 2,44 2,59 2,64 2,71 2,24 AM 9,23 7,98 9,18 7,71 9,27 8,26 14,04 *** 9,43 ** SD 2,59 2,35 2,70 2,41 2,51 2,27 Stratégie rozptýlenia AM 8,64 8,47 9,27 8,59 7,96 8,33 0,18 1,51 SD 3,04 3,15 2,85 3,04 3,12 3,29 AM 13,36 13,04 13,40 12,83 13,31 13,26 0,59 1,07 SD 2,84 3,25 2,68 3,15 3,04 3,36 Stratégie vyhýbania AM 11,18 11,03 10,85 10,83 11,53 11,39 0,06 0,00 SD 2,25 2,26 2,23 2,23 2,25 2,23 AM 11,43 10,66 11,62 10,63 11,24 10,70 6,13 * 4,29 * SD 2,31 2,32 2,60 2,51 1,96 2,13 Vysvetlivky: * p 0,05 ** p 0,01 *** p 0,001 Platí aj pre tabuľky 2-7. ANOVA F 16,66 *** 8,06 ** 24,48 *** 2,89 10,07 ** 4,84 * 0,36 0,07 0,11 1,83

7 A STRATÉGIE ZVLÁDANIA 297 T a b u ľ k a 2 Aritmetické priemery, štandardné odchýlky a vplyv kultúry na rodinné stratégie zvládania Stratégie rodinného zvládania Pasívne stratégie Riešenie problémov Sociálna opora Občianska opora Duchovná opora Opora spolu Juhoslov n=101 Celý súbor Chlapci Dievčatá Slováci n=106 Mann- Whitney z Juhoslov n=51 Slováci n=59 Mann- Whitney z Juhoslov n=50 Slováci n=57 Mann- Whitney z AM 8,65 8,22 8,53 8,25 8,78 8,18 1,08 1,02 0,34 SD 3,10 2,83 3,10 3,10 3,13 2,54 AM 10,51 9,87 10,53 9,92 10,50 10,02 1,74 1,41 SD 3,05 3,16 3,05 3,24 3,07 3,09 0,09 AM 11,09 9,61 10,80 9,49 11,38 9,74 2,38 * 1,59 SD 5,41 4,21 4,87 3,98 5,94 4,47 1,81 AM 2,55 1,96 2,82 1,98 2,28 2,22 1,71 1,87 SD 2,26 1,80 2,28 1,78 1,93 1,83 0,60 AM 3,94 3,08 3,45 2,98 4,44 3,55 1,85 0,99 SD 3,29 2,79 2,98 2,98 3,18 2,60 1,71 AM 17,68 14,65 17,08 14,46 18,30 14,84 2,43 * 1,56 SD 9,21 6,65 8,56 6,50 9,87 6,84 1,96 * v porovnaní so svojimi slovenskými rovesníkmi. Niet významných odlišností vo frekvencii používania interných stratégií a stratégií hľadania opory u príbuzných, susedov a priateľov. Interakcia kultúry a pohlavia na rodinné stratégie zvládania žiadny významný efekt nevykazuje. Vplyv kultúry na percepciu rodičovského správania je dokumentovaný v tabuľkách 3 a 4. Pokiaľ ide o percepciu správania matky (tabuľka 3) vidíme, že juhoslovanskí probandi pociťujú oveľa viac lásky zo strany matky, a to štatisticky významne v štyroch premenných (opora, afektívna odmena, priateľstvo a zhovievavosť) s výnimkou inštrumentálnej pomoci. Tak voči chlapcom ako aj voči dievčatám je juhoslovanská matka v porovnaní so slovenskou oveľa zhovievavejšia a voči dievčatám aj priateľskejšia, viac odmeňujúca a podporujúca. Evidujeme aj vyššiu frekvenciu trestania zo strany juhoslovanskej matky avšak (štatisticky významne) uplatňovanú len voči chlapcom. Ostatné premenné menovite sociálna izolácia, odmietanie, odobratie výhod a afektívne trestanie nevykazujú významné odlišnosti ani v rámci celého výberu ani v rámci podsúborov rozdelených podľa pohlavia. V kategórii požiadavky vykazuje kultúra jediný štatisticky významný efekt, a to na premennú uplatňovanie moci matky voči chlapcom. Porovnaním aritmetických priemerov uvedenej premennej v obidvoch podsúboroch však vidíme, že tu nejde o zvýšené mocenské tendencie

8 298 KULTÚRA T a b u ľ k a 3 Aritmetické priemery, štandardné odchýlky a vplyv kultúry na percepciu správania matky Percepcia Celý súbor Chlapci Dievčatá správania Juhoslov Slováci ANOVA Juhoslov Slováci ANOVA Juhoslov Slováci ANOVA matky n=105 n=115 F n=55 n=59 F n=50 n=57 F Láska Opora AM 10,20 9,36 9,92 9,21 10,50 9,51 10,37 ** 2,59 SD 1,72 2,12 1,82 2,25 1,57 1,99 8,02 ** Afektívne AM 10,60 9,90 10,27 9,69 10,96 10,11 10,10 odmeny 3,00 SD 1,57 1,70 1,81 1,74 1,18 1,65 9,23 ** Pomoc AM 8,70 8,17 8,69 7,83 8,70 8,53 2,62 2,56 SD 2,45 2,33 2,51 2,44 2,40 2,18 0,15 Priateľstvo AM 9,07 8,28 8,67 8,19 9,62 8,39 9,36 ** 1,10 SD 1,85 2,00 1,81 2,12 1,75 1,91 12,06 *** Zhovie- AM 8,96 7,47 37,83 8,56 7,03 vavosť 21,33 9,40 7,91 *** SD 1,81 1,79 1,81 1,52 1,71 1,94 17,46 *** Trestanie Sociálna izolácia AM 4,85 4,67 4,81 4,52 4,88 4,82 0,52 1,06 SD 1,81 1,84 1,81 1,66 1,85 2,02 Odmietanie AM 4,93 4,77 5,02 4,78 4,84 4,77 0,46 0,92 SD 1,92 1,56 2,00 1,59 1,86 1,54 Telesné tresty Odobratie výhod Afektívne tresty Príkazy Ochraňovanie Uplatňovanie moci Náročnosť na výkon AM 4,44 4,02 4,92 4,10 3,90 3,95 3,43 6,75 ** SD 1,88 1,40 2,24 1,36 1,18 1,46 AM 5,66 5,59 5,67 5,93 5,64 5,25 0,06 0,18 SD 2,07 1,97 2,06 1,95 2,09 1,94 AM 6,50 6,41 6,65 6,29 6,34 6,53 0,15 1,21 SD 1,87 1,72 2,20 1,65 1,72 1,79 Požiadavky AM 8,84 8,56 8,35 8,66 1,05 9,38 8,47 1,35 SD 1,89 1,59 1,90 1,62 1,75 1,57 AM 7,30 6,90 7,09 6,48 7,54 7,33 2,22 3,49 SD 2,02 1,96 1,90 1,97 2,15 1,87 AM 7,39 8,22 6,80 8,21 8,04 8,25 7,23 ** 11,32 *** SD 2,40 2,20 2,22 2,08 2,45 2,34 AM 6,76 6,46 7,12 6,71 6,36 6,21 1,16 1,19 SD 2,23 1,91 2,38 2,05 2,00 1,73 Disciplína AM 8,97 8,63 8,84 8,66 9,12 8,60 1,80 0,07 SD 1,84 1,97 1,84 1,99 1,84 7,97 0,02 0,04 0,03 1,03 0,30 7,78 ** 0,28 0,20 0,17 2,00

9 A STRATÉGIE ZVLÁDANIA 299 slovenskej matky voči chlapcom, ale naopak, o menej výrazné uplatňovanie moci matky v juhoslovanskom výbere voči chlapcom. Interakcia kultúra pohlavie vykazuje významný vplyv pokiaľ ide o prístup matky na premenné telesné tresty (F = 3,98 * ), príkazy (F = 6,91 ** ) a uplatňovanie moci (F = 3,38 * ). Vplyv kultúry na percepciu správania otca (tabuľka 4) je v kategórii láska málo odlišný od vplyvu na percepciu správania matky. Opäť sú to juhoslovanskí probandi, ktorí pociťujú v porovnaní so Slovákmi oveľa viac lásky zo strany otca, a to štatisticky významne v tých istých premenných (opora, afektívna odmena, priateľstvo a zhovievavosť) ako u matky, opäť s výnimkou inštrumentálnej pomoci. Vplyv kultúry na premenné v rámci podsúborov je tiež obdobný s jediným rozdielom nižšou úrovňou (štatisticky významne) afektívneho odmeňovania slovenských chlapcov otcom. Čiže juhoslovanský otec je v porovnaní so slovenským voči svojim deťom oveľa zhovievavejší a odmeňujúcejší a voči dcéram aj priateľskejší a podporujúcejší. Odlišne sú percipované aj prejavy správania rodičov v kategórii trestanie. Najväčší vplyv kultúry evidujeme na premennú odobratie výhod, ktorá je vnímaná intenzívnejšie v juhoslovanskom výbere a takisto chlapci tohto výberu pociťujú viac sociálnej izolácie a odmietania od otca ako Slováci. Významné odlišnosti nezisťujeme v percepcii telesných a afektívnych trestov ich frekvencia je obdobná v celom výbere. V kategórii požiadavky vykazuje kultúra efekt len na premennú príkazy v podsúbore dievčat častejšie ich uplatňuje juhoslovanský otec. V ostatných premenných tejto kategórie (ochraňovanie, uplatňovanie moci, vysoké nároky na výkon a vyžadovanie disciplíny) nie sú medzi sledovanými výbermi štatisticky významné rozdiely. Interakcia kultúra pohlavie v súvislosti s percepciou otca vykazuje významný vplyv na premenné opora (F = 3,96 * ) a priateľstvo (F = 4,59 * ). Na potvrdenie významu rodiny pre rozvoj osobného zvládania sme uskutočnili korelačnú analýzu skúmaných premenných. V tabuľke 5 uvádzame vzťahy (len štatisticky významné) osobných stratégií zvládania so stratégiami zvládania uplatňovanými v rodine. I keď pri porovnaní obidvoch výberov evidujeme určitú variabilitu (vzhľadom na výšku korelačných hodnôt), najviac štatisticky vysoko významných vzťahov osobných stratégií zvládania evidujeme s pasívnymi stratégiami a sociálnou oporou v rodine v obidvoch výberoch. Odlišnosti sa dotýkajú vzťahov s duchovnou oporou (viac a tesnejšie vzťahy u Juhoslovanov) a únikových stratégií zvládania (žiadne významné vzťahy u Juhoslovanov v porovnaní so Slovákmi). Vzťahy osobných stratégií zvládania s percepciou správania rodičov v obidvoch výberoch uvádzame v tabuľkách 6 a 7. Porovnaním vzťahov stratégií zvládania s percepciou matiek (tabuľka 6) vidíme, že kým stratégie hľadania riešenia u Juhoslovanov najviac súvisia s láskou matky (11 štatisticky významných korelácií), u Slovákov najviac s jej požiadavkami (6 korelácií). Naopak, láska matky u Slovákov viac súvisí so stratégiami hľadania opory (8 korelácií), ktoré u Juhoslovanov vykazujú najviac súvislostí s požiadavkami. Ďalšie vzťahy vykazujú značnú variabilitu a za zmienku

10 300 KULTÚRA T a b u ľ k a 4 Aritmetické priemery, štandardné odchýlky a vplyv kultúry na percepciu správania otca Percepcia správania otca Juhoslov n=105 Celý súbor Chlapci Dievčatá Slováci n=115 ANOVA F Juhoslov n=55 Láska Slováci n=59 ANOVA F Juhoslov n=50 Slováci n=57 ANOVA F Opora AM 9,26 8,51 9,21 9,05 9,31 7,94 6,07 * 0,16 SD 2,14 2,34 2,01 2,27 2,29 2,31 9,22 ** Afektívne AM 10,34 9,40 9,98 9,25 10,73 9,55 12,89 odmeny 3,78 * SD 1,77 2,05 1,94 1,98 1,50 2,13 10,60 ** Pomoc AM 8,71 8,05 8,58 8,11 8,84 7,98 3,78 * 0,91 SD 2,43 2,54 2,53 2,66 2,34 2,44 3,39 Priateľstvo AM 8,77 7,84 8,45 8,11 9,12 7,57 10,81 ** 0,72 SD 1,99 2,15 2,02 2,24 1,91 2,03 16,02 *** Zhovie- AM 8,89 7,50 8,56 7,14 25,98 vavosť 16,22 9,24 7,87 *** SD 11,13 *** Trestanie Sociálna AM 4,99 4,56 5,10 4,36 4,88 4,75 2,75 4,32 izolácia SD 2,09 1,73 2,07 1,57 2,13 1,88 0,11 Odmietanie AM 5,01 4,75 5,35 4,60 4,65 4,91 0,97 3,91 * SD 2,14 1,68 2,33 1,53 1,87 1,82 0,51 Telesné AM 4,35 4,08 4,82 4,24 3,84 3,92 1,04 2,05 tresty SD 2,05 1,75 2,49 1,69 1,25 1,82 0,70 Odobratie AM 5,58 5,00 5,78 5,29 5,37 4,70 4,26 výhod 1,32 SD 2,23 1,90 2,44 2,01 1,98 1,75 3,40 Afektívne AM 6,06 5,97 6,12 6,22 6,00 5,72 0,11 0,84 tresty SD 1,95 1,85 2,11 1,81 1,78 1,87 0,62 Požiadavky Príkazy AM 8,26 7,68 8,05 7,69 8,49 7,68 4,36 * 0,85 SD 1,91 1,91 2,22 1,90 2,04 1,94 4,31 * Ochraňovanie Uplatňovanie moci Náročnosť na výkon Disciplína AM 6,48 6,21 6,33 5,93 6,65 6,51 0,75 0,94 SD 2,36 2,15 2,22 2,11 2,52 2,18 AM 7,22 7,28 6,69 7,00 7,80 7,58 0,03 0,48 SD 2,47 2,47 2,28 2,39 2,58 2,55 AM 6,56 6,41 7,02 6,33 6,08 6,51 0,23 2,27 SD 2,47 2,12 2,56 2,20 2,31 2,04 AM 8,79 8,87 8,38 8,95 9,24 8,79 0,67 1,92 SD 2,22 2,17 2,29 1,97 2,08 2,38 0,09 0,19 1,02 1,02

11 A STRATÉGIE ZVLÁDANIA 301 T a b u ľ k a 5 Štatisticky významné vzťahy osobných stratégií zvládania s používaním stratégií zvládania v rodine Stratégie rodinného zvládania Stratégie hľadania riešenia Osobné stratégie zvládania Stratégie hľadania opory Stratégie rozptýlenia Stratégie vyhýbania Juhoslovania (n = 101) Pasívne stratégie,22 *,32 ***,32 ***,47 ***,34 ***,30 **,40 ***,54 ***,40 *** Riešenie problémov,26 **,34 ***,24 *,22 *,26 **,27 ** Sociálna opora,22 *,25 **,40 ***,36 ***,44 ***,47 ***,43 ***,46 ***,30 ** Občianska opora,21 *,42 ***,49 ***,39 ***,39 ***,21 * Duchovná opora,41 ***,36 ***,36 ***,22 *,26 ** Slováci (n = 116) Pasívne stratégie,28 **,30 ***,33 ***,37 **,23 *,26 **,31 ***,30 ***,26 **,30 *** Riešenie problémov,21 *,30 **,27 *,31 ***,21 * Sociálna opora,23 *,30 ***,22 *,39 ***,40 ***,42 ***,51 ***,21 **,25 **,20 * Občianska opora,21 *,33 ***,26 **,21 *,34 ***,29 ** Duchovná opora,20 *,27 **,23 **,21 * Vysvetlivky: 1 Kognitívne rozhodovanie 2 Riešenie problému 3 Hľadanie pochopenia 4 Pozitívne prehodnotenie 5 Opora pri riešení problému 6 Emočná opora 7 Fyzická relaxácia 8 Rozptyľujúce aktivity 9 Únikové aktivity 10 Kognitívne vyhýbanie Platí aj pre tabuľky 6 a 7. stojí ešte zistenie, že v slovenskom výbere (v porovnaní s Juhoslovanmi) evidujeme výraznejšie súvislosti osobných stratégií s ochraňovaním, čiastočne aj afektívnym trestaním a vyžadovaním disciplíny matkou. Z výsledkov uvedených v tabuľke 7 je zrejmé, že viac významných súvislostí osobných stratégií zisťujeme so správaním otca než so správaním matky. Za najzávažnejšie považujeme pozitívne významné vzťahy stratégií hľadania riešenia s láskou otca (13 významných vzťahov, kým s láskou matky

12 302 KULTÚRA T a b u ľ k a 6 Štatisticky významné vzťahy osobných stratégií zvládania s percepciou správania matky Láska Trestanie Požiadavky Láska Trestanie Požiadavky Percepcia správania matky Opora,22 * Osobné stratégie zvládania Stratégie Stratégie Stratégie Stratégie hľadania riešenia hľadania opory rozptýlenia vyhýbania Juhoslovania (n = 105) Afektívne odmeny,21 *,33 ***,40 ***,19 *,25 **,28 ** Pomoc,20 *,30 **,24 **,24 **,20 *,30 ** Priateľstvo,21 *,33 ***,26 **,26 **,28 ** Zhovievavosť,25 **,21 * Sociálna izolácia Prejavy odmietania -,22 * Telesné tresty -,24 **,23 * -,24 ** Odobratie výhod Afektívne tresty Príkazy,19 *,22 *,20 * Ochraňovanie,19 *,26 **,34 *** Uplatňovanie moci,20 * Nároky na výkon,34 ***,30 ** Disciplína Slováci (n = 115) Opora,19 *,39 ***,37 *** Afektívne odmeny,36 ***,32 ***,19 *,25 ** Pomoc,18 *,21 *,33 ***,39 ***,20 * Priateľstvo,35 ***,36 ***,25 ** Zhovievavosť Sociálna izolácia,21 * Prejavy odmietania Telesné tresty,25 ** Odobratie výhod,23 ** Afektívne tresty,29 **,30 ***,24 **,27 ** Príkazy Ochraňovanie,22 *,25 *,35 ***,26 **,25 **,22 **,37 ***,23 ** Uplatňovanie moci Nároky na výkon,28 ** Disciplína,22 *,26 **,30 ***,25 **

13 A STRATÉGIE ZVLÁDANIA 303 T a b u ľ k a 7 Štatisticky významné vzťahy osobných stratégií zvládania s percepciou správania otca Láska Trestanie Požiadavky Láska Trestanie Požiadavky Percepcia správania otca Osobné stratégie zvládania Stratégie Stratégie Stratégie hľadania riešenia hľadania rozptýlenia opory Stratégie vyhýbania Juhoslovania (n = 105) Opora,25 **,19 * Afektívne odmeny,29 **,30 **,42 ***,20 *,29 **,30 **,29 ** Pomoc,23 *,25 **,23 *,25 **,25 ** Priateľstvo,24 *,31 ***,37 ***,21 *,26 ** Zhovievavosť,35 ***,26 **,26 **,21 *,20 *,22 * Sociálna izolácia Prejavy odmietania -,21 * Telesné tresty -,23 * -,20 * -,21 * Odobratie výhod Afektívne tresty,28 **,22 * Príkazy,25 **,27 ** Ochraňovanie,23 *,32 ***,28 **,19 * Uplatňovanie moci,20 *,31 *** Nároky na výkon,30 **,26 **,27 ** Disciplína,19 *,19 *,21 * Slováci (n = 115) Opora,20 *,27 **,23 *,29 **,28 ** Afektívne odmeny,27 **,24 **,30 ** Pomoc,21 *,22 *,30 ** Priateľstvo,28 **,32 ***,30 ***,20 *,28 **,32 ***,19 * Zhovievavosť,23 *,27 **,19 * Sociálna izolácia,20 *,19 * Prejavy odmietania Telesné tresty -,28 ** -,36 *** -,22 * -,19 * Odobratie výhod,24 ** Afektívne tresty,22 *,37 ***,21 *,42 ***,34 ***,22 * Príkazy -,21 * Ochraňovanie,26 **,34 ***,21 *,21 *,31 ***,27 **,27 **,32 *** Uplatňovanie moci,26 **,24 **,19 * Nároky na výkon,21 * Disciplína,24 **,19*,33 ***,23 *,30 ***,24 **,21 *

14 304 KULTÚRA len 3) v slovenskom výbere. Zrejmá je väčšia variabilita vzťahov v rámci obidvoch výberov, u Juhoslovanov však zisťujeme výraznejšie súvislosti stratégií hľadania opory s láskou a požiadavkami, kým u Slovákov častejšie pozitívne významné vzťahy stratégií zvládania s afektívnym trestaním, ochraňovaním a disciplínou. Negatívne (významné) sú u Slovákov vzťahy telesných trestov s hľadaním riešenia a u Juhoslovanov aj so stratégiami vyhýbania. DISKUSIA Porovnávať naše zistenia s výsledkami uvádzanými v odbornej literatúre je dosť problematické, pretože takmer všetky medzikultúrne štúdie o copingu sa venovali skúmaniu výberov imigrantov, resp. porovnaniu výberov v medzinárodnom kontexte. Napr. P. E. Jose a C. S. Huntsingerová (2005) porovnávali čínskych a európskych Američanov druhej generácie, L. A. Chandler a A. M. Maurerová (1996) reakcie na stres u poľských a amerických detí a P. E. Jose et al. (1998) porovnávali copingové správanie medzi ruskými a americkými adolescentmi. V podstate sme nenašli analogickú štúdiu, ktorá by skúmala copingové správanie detí a adolescentov. Výsledky však hovoria, že deti našich krajanov, ktorí odišli približne pred 200 rokmi na tzv. Dolnú zem, sú na tom v porovnaní s tuzemskými deťmi lepšie, pokiaľ ide o zvládanie problémov a bežného stresu. V podstate možno hovoriť o celkovo vyššej aktivite Juhoslovanov pri zvládaní bežných stresorov a častejšej frekvencii používania najmä takých stratégií zvládania, ktoré sú považované za efektívne. Konkrétnejšie možno povedať, že vplyv kultúry sa v našich výberoch prejavuje tak, že juhoslovanskí pubescenti používajú na rozdiel od slovenských častejšie stratégie zvládania zamerané na riešenie a vyhľadávanie opory. Vyššiu úroveň dosahujú aj v tých stratégiách, ktoré sú považované za neefektívne, a to dievčatá v hľadaní pochopenia a juhoslovanskí chlapci v kognitívnom vyhýbaní. Ako sme už uviedli na inom mieste, aj stratégie vyhýbania sa stresoru a stratégie rozptýlenia môžu byť efektívne, najmä vtedy, keď stresor nie je možné ovplyvniť a ony môžu chrániť pred prílišnou záťažou, čo je u detí bežnejšie ako u dospelých. Ani jednu stratégiu zvládania nepoužívajú Slováci častejšie ako Juhoslovania. O tom, prečo je to tak, ostáva len uvažovať súvisí to so zachovaním slovenskej identity, kohéznosťou komunity a životom predsa len v cudzom svete, aj keď je nesporné, že tam sú doma? Je to tradičnejšie vymedzenie roly otca a matky, pretrvávanie starších tradícií, stabilnejšie vzorce správania rodiny, lepšie geografické podmienky, dlhodobejšie demokratické podmienky viac slobody pohybu a informačných vplyvov západu, ale aj blízkosť vojny, i keď nie bezprostredná? To všetko sú premenné, ktoré mohli ovplyvniť naše výsledky. Alebo sú to predsa len osobné (emočná stabilita, sebaúcta, zodpovednosť) a sociálne zdroje zvládania, ktoré nesúvisia s kultúrou?

15 A STRATÉGIE ZVLÁDANIA 305 V tejto súvislosti považujeme za zaujímavú štúdiu U. Schönpflugovej (2002), ktorá skúmala význam etnickej identity pre zvládanie u tureckých adolescentných imigrantov v Nemecku. Predpokladala, že adolescenti so silnou etnickou identitou budú vykazovať menej copingových zdrojov v porovnaní so strednou (vyrovnanou) a nízkou úrovňou identity. Vychádzala z modelu stresu, ktorý predpokladal, že prispôsobeniu (akulturácii) sa vyhýbajú takí adolescenti, ktorým chýbajú zdroje vydržať tento stresový proces. Výsledky to potvrdili len čiastočne. Adolescenti s vysokou etnickou identitou preferovali síce v porovnaní s ďalšími dvomi skupinami zvládanie zamerané na seba (regulovanie emočných stavov), avšak adolescenti so strednou vyrovnanou identitou preferovali zvládanie zamerané na riešenie problému len s prihliadnutím na osobné zdroje, a to vyššiu úroveň sociability a celkovej sebaúcty. V každom prípade možno povedať, že prinajmenšom sociálne zdroje v našich výberoch (keďže osobné sme neskúmali) hovoria v prospech Juhoslovanov. Tieto rodiny v porovnaní so slovenskými viac vyhľadávajú externé stratégie zvládania (sociálnu, občiansku a duchovnú oporu), matky i otcovia prejavujú oveľa viac lásky voči svojim deťom (sú priateľskejší, viac odmeňujú, podporujú a sú zhovievavejší), i keď uplatňujú aj o niečo viac sankcií (odobratie výhod), najmä voči chlapcom (telesné trestanie matkou, sociálna izolácia a odmietanie otcom). Efekt kultúry v kategórii príkazy je významný len sporadicky (najnižšie uplatňovanie moci matkou voči chlapcom a viac príkazov otca voči dcéram oba v juhoslovanskom výbere). Pokiaľ ide o súvislosti osobných stratégií zvládania so zvládaním rodičov, ktoré slúži ako model v obidvoch výberoch, zisťujeme najviac vzťahov osobných stratégií s pasívnymi stratégiami rodičov a sociálnou oporou v rodine. Odlišnosti sa dotýkajú významných vzťahov s duchovnou oporou, ale nevýznamných vzťahov so stratégiami úniku u Juhoslovanov na rozdiel od Slovákov. Súvislosti osobných stratégií zvládania našich probandov s percepciou správania rodičov vykazujú viac významných vzťahov s prejavmi otca v obidvoch výberoch, čo pripisujeme veku potrebe začleniť sa do spoločnosti (kedy má väčší význam otec) a pohlavnej diferenciácii (najmä u dievčat). Ostatné vzťahy vyznievajú nepriaznivejšie pre slovenských rodičov menej súvislostí s láskou matky a hľadaním riešenia (viac s hľadaním opory) a celkovo viac súvislostí osobných stratégií s požiadavkami obidvoch rodičov a trestaním otcom v porovnaní s Juhoslovanmi. V odbornej literatúre sme venovali pozornosť aj štúdiám, ktoré skúmali súvislosti rodina verzus coping detí. Určitý význam pri formovaní copingu (v súvislosti s rodičmi) má aj vek dieťaťa. D. H. Hardy et al. (1993) pri porovnávaní premenných rodiny so štýlom zvládania 9-10 ročných detí zistili okrem iného, že deti ochranárskych matiek používali väčší počet vyhýbacích stratégií a deti z rodín so silnou úrovňou otcovskej starostlivosti používali menej sociálne neprijateľných copingových stratégií. Korešponduje to s naším zistením o väčšom význame starostlivosti otca pre zvládanie. Podľa niektorých autorov (Kliewer et al., 1996) spôsob akým rodičia môžu ovplyvňovať copingové voľby svojich detí sa prejavuje tak, že im navrhujú špecifické copingové

16 306 KULTÚRA alternatívy. To znamená, že ich učia určitým spôsobom zaobchádzať s problémovými a stresovými situáciami. Rodičia môžu ukázať vhodné afektívne (emocionálne) reakcie na situácie, alebo môžu ponúkať určité nápady, ako s problematickými situáciami zaobchádzať. W. Kliewerová et al. (tamže) u 10,5-ročných detí zistili, že copingové úsilie detí súviselo s kvalitou vzťahov rodič dieťa, s vlastným copingom rodičov a s odporúčaním rodiča aké zvládanie používať, kde sa ukázali rozdiely vzhľadom na pohlavie rodiča. V tomto veku bol ešte silnejší vplyv matky a viac súvislostí zistili autori medzi vzťahom rodina dieťa a aktívnymi stratégiami a stratégiami opory, menej s vyhýbaním. Analýza podporila skôr priamy model copingu (nápodoba) než sprostredkovaný. My sme tiež zistili viac súvislostí s aktívnymi stratégiami a stratégiami hľadania opory než s vyhýbaním a rozptyľujúcimi aktivitami. Je dosť štúdií, ktoré zdôrazňujú, že vlastný coping rodiča viac ovplyvňuje coping dieťaťa, než výchovný prístup rodiča a rodinná atmosféra (niektoré štúdie napríklad tvrdia, že nízka kohéznosť v rodine súvisí s maladaptívnymi zvládacími stratégiami), iné štúdie zasa ukazujú (Kliewer, Lewis, 1995), že detský vyhýbací coping súvisí s neangažovanosťou a nízkou úrovňou reštrukturalizácie copingu rodiča. Väčšia súvislosť copingu rodičov a copingu detí sa potvrdila aj nám, aj keď sa domnievame, že v puberte už nastupujú aj averzívne vzťahy rodič dieťa a vplyvy priamej nápodoby a učenia stratégií zvládania rodičom sú účinnejšie v nižšom veku než majú naše výbery, avšak skôr nadobudnuté spôsoby zvládania pretrvávajú. ZÁVER Vychádzajúc z analýzy a interpretácie našich výsledkov môžeme konštatovať, že všetky naše zistenia sú priaznivejšie pre juhoslovanských pubescentov. V podstate možno hovoriť o celkovo vyššej frekvencii používania stratégií zvládania pri zvládaní bežných stresorov a častejšom používaní najmä takých stratégií zvládania, ktoré sú považované za efektívne. Konkrétnejšie juhoslovanskí pubescenti sú celkovo aktívnejší a produktívnejší a na rozdiel od slovenských častejšie používajú stratégie zvládania zamerané na hľadanie riešenia a vyhľadávanie opory. Juhoslovanské rodiny poskytujú svojim deťom v porovnaní so slovenskými lepší model pre zvládanie častejším používaním externých (mimo rodinu zameraných) stratégií zvládania. Matky i otcovia prejavujú viac lásky svojim deťom a sú nimi vnímaní ako oveľa zhovievavejší, priateľskejší, viac odmeňujúci a podporujúci v problémových situáciách i keď uplatňujú o niečo viac sankcií, najmä voči chlapcom. Nechceme robiť širšie závery a uvedomujeme si, že naše zistenia platia predovšetkým pre naše výbery. Potvrdilo sa nám však, že aj v období ranej adolescencie rodina (a láska v nej) naďalej ostáva primárnym zdrojom efektívneho zvládania ťažkostí.

17 A STRATÉGIE ZVLÁDANIA 307 LITERATÚRA AYERS, T. S. SANDLER, I. N. WEST, S. G. ROOSA, M. W A dispositional and situational assessment of children s coping: Testing alternative models of coping. Journal of Personality, vol. 64, no. 4, p COLLINS, W. A Parent child relationships in the transition to adolescence: Continuity and change in interaction, affect and cognition. In: MONTEMAYOR, R. ADAMS, G. GULLOTTA, J. (Eds): Advances in adolescent development, vol. 2. Beverly Hills, CA : Sage. COMPAS, B. E. WORSHAM, N. L. EY, S Conceptual and developmental issues in children s coping with stress. In: La GRECA, A. M. SIEGEL, L. J WALLANDER, L. J. WALKER, C. E. (Eds.): Stres and coping in child health. New York : Guilford, p GIL, K. M. WILLIAMS, D. A. THOMPSON, R. J. KINNEY, T. R Sickle cell disease in children and adolescents: The relation of child and parent pain coping strategies to adjustment. Journal of Pediatric Psychology, vol. 16, p HARDY, D. F. POWER, T. G. JAEDICKE, S Examining the relation of parenting to children s coping with everyday stress. Child Development, vol. 64, p CHAN, D. W The Chinese ways of coping questionnaire: Assessing coping in secondary school teacher and students in Hong Kong. Psychological Assessment, vol. 6, p CHANDLER, L. A. MAURER, A. M Behavioural responses of children to stress: A Polish-American cross-cultural study. International Journal of Behavioral Development, vol. 19, no. 3, p JOSE, P. E. HUNTSINGER, C. S Moderation and mediation effects of coping by Chinese American and European American adolescents. The Journal of Genetic Psychology, vol. 166, no. 1, p JOSE, P. E. D ANNA, C. A. CAFASSO, L. L. BRYAN, F. B. CHIKER, V. GEIN, N. ZHEZMER, N Stress and coping among Russian and American early adolescents. Developmental Psychology, vol. 34, no. 4, p KLIEWER, W. LEWIS, H Family influences on coping processes in children and adolescents with sickle cell disease. Journal of Pediatric Psychology, vol. 20, p KLIEWER, W. FEARNOW, M. D. MILLER, P. A Coping socialization in middle childhood: Tests of maternal and paternal influences. Child Development, vol. 67, p LAZARUS,R. S. FOLKMAN, S Stress appraisal and coping. New York : Springer. MARKUS, H. R. KITAYAMA, S Culture and the self: Implications for cognition, emotion, and motivation. Psychological Review, vol. 98, p MEDVEĎOVÁ, Ľ Rodina ako sociálna opora zvládania (coping) stresu u pubescentov. Psychológia a patopsychológia dieťaťa, roč. 30, č. 2, s MEDVEĎOVÁ, Ľ Štruktúry sebaocenenia a lokalizácia kontroly ako moderátory zvládania stresu u pubescentov. Psychológia a patopsychológia dieťaťa, roč. 31, č. 2, s MEDVEĎOVÁ, Ľ Stratégie zvládania verzus výchovné prístupy rodičov a stratégie zvládania v rodine. In: BAČOVÁ, V. (red.): Súčasnosť a perspektívy psychológie na Slovensku. Košice : FFPU Košice, CD. MEDVEĎOVÁ, Ľ Vplyv stresora a subjektívnej percepcie jeho zvládnuteľnosti na preferenciu a úroveň stratégií zvládania v ranej adolescencii. Psychológia a patopsychológia dieťaťa, roč. 43, č. 4, s MEDVEĎOVÁ, Ľ Súvislosti stratégií zvládania stresu u pubescentov so stratégiami zvládania v rodine. In: GAJDOŠOVÁ, J. (zost.): Áno psychologickému poradenstvu! Radšej osobnosť rozvíjať ako liečiť. ISBN Bratislava : Veda pre KPPPCVPP, s OLSON, D. H. et al Families. What makes them work. Beverly Hills : Save Publications.

18 308 RUISELOVÁ, Z Cross-cultural aspects of adjustment of adolescents. Studia Psychologica, vol. 41, no. 4, p SIEGELMAN, M Evaluation of Bronfenbrenner s Questionnaire for Children concerning Parental Behavior. Child Development, vol. 36, no. 1, p SHULMAN, S Close relationships and coping behavior in adolescence. Journal of Adolescence, vol. 16, no. 2, p SCHÖNPFLUG, U Acculturation, ethnic identity, and coping. In: LONNER, W. J. DIN- NEL, D. L HAYES, S. A. SATTLER, D. N. (Eds.): Online readings in Psychology and culture (Unit 8, Chapter 2) (http://www.ac.wwu.edu/~culture/index-cc.htm). Súhrn: V príspevku sú porovnávané výbery slovenských a juhoslovanských pubescentov (slovenskej národnosti) v premenných zvládania v ich súvislostí s rodinou. Výsledky ukazujú, že Juhoslovania sú v porovnaní so Slovákmi celkovo aktívnejší a produktívnejší pri zvládaní bežných stresorov a častejšie využívajú tie stratégie zvládania, ktoré sú považované za efektívne konkrétne stratégie zamerané na hľadanie riešenia a vyhľadávanie opory. Juhoslovanské rodiny poskytujú svojim deťom v porovnaní so slovenskými lepší model pre zvládanie častejším používaním externých (mimo rodinu zameraných) stratégií zvládania. Matky i otcovia prejavujú svojim deťom viac lásky a sú nimi vnímaní ako oveľa zhovievavejší, priateľskejší, viac odmeňujúci a podporujúci v problémových situáciách, i keď uplatňujú o niečo viac sankcií, najmä voči chlapcom. Kľúčové slová: stratégie zvládania, kultúra, rodina, Juhoslovania, Slováci PhDr. Ľuba MEDVEĎOVÁ výskumná pracovníčka vo VÚDPaP-e. Odborne sa zameriava na sledovanie dimenzií a pozitívnych determinantov vývinu dieťaťa v bežnej škole s ťažiskom na problematiku psychickej odolnosti a kvalitu života. Konkrétne sa venuje adaptívnosti a efektívnosti zvládania stresu, stratégiám zvládania a sociálnym, rodinným a osobným zdrojom zvládania.

19 309 Psychológia a patopsychológia dieťaťa, 40, 2005, č. 4, s ZDROJE STRESU A JEHO ZVLÁDÁNÍ V RODINÁCH DĚTÍ S DYSLEXIÍ 1 IVA STRNADOVÁ Katedra speciální pedagogiky, Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy, Praha, ČR SOURCES OF STRESS AND COPING WITH IT IN FAMILIES WITH DYSLECTIC CHILDREN Abstract: The goal of this article is to inform readers about the research results of stress factors in families with dyslectic children. The group of the research investigation consisted of 63 families, i.e. parents of pupils attending 3 rd, 5 th, and 8 th grades of special elementary schools for children with specific learning disabilities and behavior problems, or attending a specialized class. For analysis of interview with parents, the combination of two methods of qualitative approach was used, i.e. methods of life story and methods of the grounded theory. The research results confirmed the presupposition that dyslexia is a source of stress for families of children with this disability, and that identification of particular categories of sources of stress can help to improve the level of support delivered to families of these children. Key words: stress, resilience factors, dyslexia, family, specific learning disabilities O problematice dyslexie bylo napsáno mnoho publikací, článků a studií. Málo prostoru je však věnováno problematice rodin dětí s tímto postižením. Porovnáme- -li to s dalšími tématy spojenými s problematikou dyslexie, kterými jsou například vzdělávací, neurologické a kognitivní faktory vztahující se k dyslexii, je zřejmé, že se problematice rodin věnuje v odborné literatuře méně místa. Tuto skutečnost ilustruje i následující rozbor vybraných mezinárodních časopisů a sborníků z oblasti 1 Článek je součástí výzkumného projektu Psychiatrického centra Praha Analýza stresových a resilientních činitelů v rodinách dětí se specifickými poruchami učení. Projekt č. 406/04/0689 je podpořen Grantovou agenturou ČR. Prišlo I.S., PedF UK KSP, M. D. Rettigové 4, Praha 1, ČR

20 310 STRES V RODINÁCH specifických poruch učení (SPU). Zcela záměrně jsem k rozboru zvolila významné mezinárodní časopisy, které jsou čtenářům méně dostupné než časopisy a sborníky publikované v České a Slovenské republice: Annals of Dyslexia, An Interdisciplinary Journal of The Orton Dyslexia Society, USA 19 ročníků od roku 1983, přibližně 285 článků, z toho 5 článků týkajících se rodiny, tj. 1,8 procenta. Australian Journal of Learning Disabilities, Australian Resource Educator s Association, Australia 21 čísel od roku 1996, přibližně 126 článků, z toho 4 články týkajících se rodiny, tj. 3,2 procenta. Bulletin of the Orton Society, USA 11 čísel od roku 1967, přibližně 132 článků, z toho 5 článků týkajících se rodiny, tj. 3,8 procenta. Dyslexia, An International Journal of Research and Practice, UK 30 čísel od roku 1995, přibližně 120 článků, z toho 3 články týkajících se rodiny, tj. 2,5 procenta. Journal of Learning Disabilities, USA 33 čísel od roku 1999, přibližně 264 článků, z toho 3 články týkajících se rodiny, tj. 1,1procenta. Perspectives, The International Dyslexia Association, USA 25 čísel od roku 1996, přibližně 150 článků, z toho 4 články týkajících se rodiny, tj. 2,7 procenta. Thalamus, A Journal of the International Academy for Research in Learning Disabilities, USA 13 čísel od roku 1985, přibližně 65 článků, z toho 3 články týkajících se rodiny, tj. 4,6 procenta. Spočítala jsem počet článků v jednotlivých číslech dostupných časopisů a v jednotlivých ročnících sborníků (Bulletin a Annals) a zjistila, že příspěvky týkající se rodiny (N = 27) představují pouhá 2,4 procenta z celkového počtu příspěvků (N = 1142). Otázka zní, zdali tento nezájem odborných kruhů (především pedagogických) o situaci dítěte s SPU v rodině zrcadlí skutečnost, že obtíže dítěte s SPU se rodiny dotýkají vskutku jen zcela okrajově. V rozporu s tímto předpokladem je totiž běžná klinická zkušenost psychologů, pracovníků pedagogicko psychologických poraden a speciálních pedagogů, kteří se stýkají s rodiči vyšetřovaných dětí a zaznamenávají jejich nejrůznější obavy, stížnosti, výchovné a komunikační problémy právě ve spojitosti s SPU dítěte. RODINY DÍTĚTE S DYSLEXIÍ Narození dítěte s postižením představuje jednu ze zásadních změn ve fungování rodiny. Schopnost rodiny adaptovat se na tuto konkrétní zátěžovou situaci je předmětem mnoha studií. Tím, že je rodina čím dál tím více závislá na školním hodnocení

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze

Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní dráze 21. 11. 2013, Bratislava Inovatívne technológie včasnej prevencie v poradenských systémoch a preventívnych programoch Rozhodování žáků absolventských ročníků základních škol o další vzdělávací a profesní

Více

Interpersonální komunikace - N832018. Anotace, sylabus, výstupy studia, literatura

Interpersonální komunikace - N832018. Anotace, sylabus, výstupy studia, literatura EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" Interpersonální komunikace - N832018 Anotace, sylabus, výstupy studia, literatura Vyučující: PhDr. Jindra Stříbrská, Ph.D Obsah: Anotace:

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

Mgr. Lucie Křeménková, Ph.D.

Mgr. Lucie Křeménková, Ph.D. Mgr. Lucie Křeménková, Ph.D. FUNKCE: členka akademického senátu PdF, UP; prezenční rozvrh; koordinátorka webových stránek TELEFON: 585635201 E-MAIL: lucie.kremenkova@gmail.com ČÍSLO PRACOVNY: 4.27 VĚDECKO-VÝZKUMNÉ

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

SEXUÁLNÍ VÝCHOVA VE ŠKOLÁCH A PROBLEMATIKA UČITELSKÉ ROLE. Mgr. Zuzana Svobodová

SEXUÁLNÍ VÝCHOVA VE ŠKOLÁCH A PROBLEMATIKA UČITELSKÉ ROLE. Mgr. Zuzana Svobodová SEXUÁLNÍ VÝCHOVA VE ŠKOLÁCH A PROBLEMATIKA UČITELSKÉ ROLE Mgr. Zuzana Svobodová FAKTA K SEXUÁLNÍ VÝCHOVĚ Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání a to především oblasti Člověk a jeho svět Člověk

Více

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27 Obsah Předmluva ke druhému vydání........................ 15 Č Á ST I Základní okruhy obecné psychopatologie............... 17 1 Úvod..................................... 19 2 Vymezení normy..............................

Více

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou

Více

Vliv náhradních forem péče na vývoj a život dítěte. PhDr. et PhDr. Radka Ptáčka, Ph.D. Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN

Vliv náhradních forem péče na vývoj a život dítěte. PhDr. et PhDr. Radka Ptáčka, Ph.D. Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN Vliv náhradních forem péče na vývoj a život dítěte PhDr. et PhDr. Radka Ptáčka, Ph.D. Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN HISTORIE V ČR V ČR především spojeno s výzkumy světového významu Prof. Matějčeka,

Více

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Příloha č. 1 TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Dle bodů 1-3 je možné samostatně zvolit téma. Tento výběr podléhá schválení pracovní skupinou Domácí práce. 1. Samostatně vybrané téma na základě studia

Více

Mgr. Nikola Brandová. Doléčovací centrum Prevent (Adiktologická poradna Prevent)

Mgr. Nikola Brandová. Doléčovací centrum Prevent (Adiktologická poradna Prevent) Zvládání chutí u abstinujících závislých Mgr. Nikola Brandová Doléčovací centrum Prevent (Adiktologická poradna Prevent) 2013 Teoretická východiska Uvědomění má podíl na zvyšování sebekontroly, poněvadž

Více

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Monika Chobotová Jarmila Šebestová Karviná 2011 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176)

Více

Cíle výzkumu. Výzkumné otázky:

Cíle výzkumu. Výzkumné otázky: Klíčové faktory ovlivňující inkluzi dětí a mládeže se specifickými vzdělávacími potřebami do zájmového a neformálního vzdělávání" Realizátor: NIDM a GAC, spol. s.r.o. duben říjen 2009 Cíle výzkumu Výzkumné

Více

SUPERVIZE JAKO NÁSTROJ DUŠEVNÍ HYGIENY U STUDENTŮ SOCIÁLNÍ PRÁCE NA ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ FAKULTĚ JIHOČESKÉ UNIVERZITY V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH

SUPERVIZE JAKO NÁSTROJ DUŠEVNÍ HYGIENY U STUDENTŮ SOCIÁLNÍ PRÁCE NA ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ FAKULTĚ JIHOČESKÉ UNIVERZITY V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH SUPERVIZE JAKO NÁSTROJ DUŠEVNÍ HYGIENY U STUDENTŮ SOCIÁLNÍ PRÁCE NA ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ FAKULTĚ JIHOČESKÉ UNIVERZITY V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH DVOŘÁČKOVÁ DAGMAR Zdravotně sociální fakulta, Jihočeská univerzita

Více

Kariérové poradenství

Kariérové poradenství Kariérové poradenství (KP, poradenství pro volbu povolání) = institucionalizovaný systém poradenských služeb Cíl KP = pomoc jednotlivcům při rozhodování o profesní a vzdělávací orientaci v kterékoliv fázi

Více

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI OBSAH Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI 1. Psychologie, její role a význam v procesu vzdělávání 16 1.1 Současné pojetí psychologie ve vzdělávání 16

Více

ROZVOJ KOMPETENCÍ UČITELŮ SE ZAMĚŘENÍM NA ROVNÝ PŘÍSTUP JEDINCŮ V PRIMÁRNÍM A PREPRIMÁRNÍM VZDĚLÁVÁNÍ

ROZVOJ KOMPETENCÍ UČITELŮ SE ZAMĚŘENÍM NA ROVNÝ PŘÍSTUP JEDINCŮ V PRIMÁRNÍM A PREPRIMÁRNÍM VZDĚLÁVÁNÍ SBORNÍK ABSTRAKTŮ Z KONFERENCE ROZVOJ KOMPETENCÍ UČITELŮ SE ZAMĚŘENÍM NA ROVNÝ PŘÍSTUP JEDINCŮ V PRIMÁRNÍM A PREPRIMÁRNÍM VZDĚLÁVÁNÍ ŠMELOVÁ, E. A KOL. OLOMOUC 2014 Rozvoj kompetencí učitelů se zaměřením

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Mendelova 2. stupeň ZŠ Základní Předmět Zdravověda Téma

Více

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011)

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011) ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011) 1. Vymezení poradenských služeb ve škole 2. Standardní činnosti poradenských pracovníků školy 3. Standardní činnosti pedagogů,

Více

POSUDOK OPONENTA HABILITAČNEJ PRÁCE. PaedDr. Eva Stranovská, PhD. Doc. PhDr. Věra JANÍKOVÁ, Ph.D. Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity

POSUDOK OPONENTA HABILITAČNEJ PRÁCE. PaedDr. Eva Stranovská, PhD. Doc. PhDr. Věra JANÍKOVÁ, Ph.D. Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity POSUDOK OPONENTA HABILITAČNEJ PRÁCE Téma habilitační práce Autorka: Psycholingvistika: Determinanty osvojovania si a učenia sa cudzieho jazyka a kultúry PaedDr. Eva Stranovská, PhD Oponent Pracoviště Doc.

Více

LGBT mládež a diskriminace Olga Pechová

LGBT mládež a diskriminace Olga Pechová LGBT mládež a diskriminace Olga Pechová V posledních letech se začíná mluvit o právech homosexuálních lidí.v souladu s právem EU již jsou právní normy na ochranu této minority před diskriminací začleňovány

Více

Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž

Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Negativní dopad domácího násilí na osobnost a psychické zdraví Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž definice Domácí násilí: násilí, které se odehrává v soukromí, je opakované, má stoupající

Více

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA otázky k SZZ 1) Speciální pedagogika jako vědní obor, vymezení předmětu, vztah speciální pedagogiky k dalším vědním oborům. Vztah k pedagogice, psychologii, medicínským oborům, k sociologii.

Více

Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů

Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů Náhradní rodinná péče v České republice a zkušenosti přímých aktérů Život v náhradní rodinné péči z pohledu přijatých dětí a náhradních rodin www.nahradnirodina.cz www.nadacesirius.cz www.nadacesirius.cz

Více

Reg.č.: CZ.1.07/1.2.19/02.0015 1. 1. 2013 31. 12. 2014

Reg.č.: CZ.1.07/1.2.19/02.0015 1. 1. 2013 31. 12. 2014 Reg.č.: CZ.1.07/1.2.19/02.0015 1. 1. 2013 31. 12. 2014 Měsíc planety NEPTUN Nakladatelství Praha Elektrotechnická firma vyrábějící rozvaděče Zvýšená kvarta diabolus in musica ĎÁBEL V HUDBĚ Řecký bůh, syn

Více

Možnosti terapie psychických onemocnění

Možnosti terapie psychických onemocnění Možnosti terapie psychických onemocnění Pohled do světa psychických poruch a onemocnění a jejich léčby bez použití léků. Mgr.PaedDr.Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Osobnost Biologická

Více

Fyzické tresty Výzkum PR

Fyzické tresty Výzkum PR Fyzické tresty Výzkum PR Statistická chyba Respondenti 18+ velikost vzorku (N) dolní hranice procento populace 5% 15% 20% 25% 30% 35% 40% 45% 50% horní dolní horní dolní horní dolní horní dolní horní dolní

Více

Životní perspektivy a směřování

Životní perspektivy a směřování EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" VŠCHT Praha: Inovace studijního programu Specializace v pedagogice (CZ.2.17/3.1.00/36318) Životní perspektivy a směřování Profesní

Více

Scheinovy kariérové kotvy a jejich zastoupení u českých politiků a manažerů Úvodní studie

Scheinovy kariérové kotvy a jejich zastoupení u českých politiků a manažerů Úvodní studie Scheinovy kariérové kotvy a jejich zastoupení u českých politiků a manažerů Úvodní studie Soňa Lemrová Katedra psychologie, Filozofická fakulta UP Olomouc lemrovas@ff.upol.cz Abstrakt Volbu zaměstnání

Více

C)T)A) Centrum Terapie Autismu

C)T)A) Centrum Terapie Autismu VČASNÁ INTENZIVNÍ TERAPIE ŘEŠENÍ PROBLEMATIKY AUTISMU Mgr. Romana Straussová Speciální pedagog, ABA terapeut, videotrenér, supervizor, garant atestační přípravy klinických logopedů ředitel Centra Terapie

Více

Popis klíčových aktivit projektu ŠKOLA PRO VŠECHNY

Popis klíčových aktivit projektu ŠKOLA PRO VŠECHNY Základní škola, Trutnov, Komenského 399 Projekt Škola pro všechny, registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.2.21/01.0027 Popis klíčových aktivit projektu ŠKOLA PRO VŠECHNY PRAVIDELNÝ PROGRAM DOUČOVÁNÍ Doučování

Více

Základy pedagogiky a psychologie pro vychovatele zkušební okruhy

Základy pedagogiky a psychologie pro vychovatele zkušební okruhy Univerzita Karlova v Praze, Pedagogická fakulta katedra pedagogiky Požadavky ke státní závěrečné zkoušce pro kombinované bakalářské studium VYCHOVATELSTVÍ (7505R008) Státní závěrečná zkouška v oboru vychovatelství

Více

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Pod pojmem užívání drog rozumíme širokou škálu drogového vývoje od fáze experimentování,

Více

Diagnostický ústav, jeho funkce a struktura

Diagnostický ústav, jeho funkce a struktura I Použi tá literatúra: Bojarová, M.: Poradenský klub forma psychologického servisu ObPPP Bratislava V. Referát na konferenci pri príležitosti výročia založenia KPPP v Košiciach. Košice 1989 Bojarová, M.:

Více

Projekt inovácie obsahu a štruktúry výučby úpolov, bojových umení - športov a sebaobrany pre štúdium odboru telesná výchova

Projekt inovácie obsahu a štruktúry výučby úpolov, bojových umení - športov a sebaobrany pre štúdium odboru telesná výchova Projekt inovácie obsahu a štruktúry výučby úpolov, bojových umení - športov a sebaobrany pre štúdium odboru telesná výchova Project of contents and structure inovation in process of education in martial

Více

Znovu do školy: jak si vedou děti sólo rodičů?

Znovu do školy: jak si vedou děti sólo rodičů? Znovu do školy: jak si vedou děti sólo rodičů? Tisková konference 4. září 2015 APERIO Společnost pro zdravé rodičovství Jak si vedou děti sólo rodičů? Výzkum opakovaně zjišťuje rozdíly mezi dětmi z úplných

Více

Modul C Vzdělávání pracovníků v mateřinkách Středočeského kraje CZ.1.07/1.3.48/02.0045 PhDr. Ivana Šmejdová

Modul C Vzdělávání pracovníků v mateřinkách Středočeského kraje CZ.1.07/1.3.48/02.0045 PhDr. Ivana Šmejdová Modul C Vzdělávání pracovníků v mateřinkách Středočeského kraje CZ.1.07/1.3.48/02.0045 PhDr. Ivana Šmejdová Obsah kurzu: 1. Pedagogická diagnostika 2. Pedagogická diagnostika v pedagogické praxi 3. Diagnostika

Více

Školní poradenské pracoviště ZŠ J.A. Komenského, Blatná Školní rok 2009-2010

Školní poradenské pracoviště ZŠ J.A. Komenského, Blatná Školní rok 2009-2010 Školní poradenské pracoviště ZŠ J.A. Komenského, Blatná Školní rok 2009-2010 EVROPSKÁ UNIE I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Naše škola je zapojena do systémového projektu ministerstva

Více

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu

Vyučovací předmět:: Etická výchova. A. Charakteristika vyučovacího předmětu. a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Vyučovací předmět:: Etická výchova A. Charakteristika vyučovacího předmětu a) Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Etická výchova je volitelným předmětem, který je realizován v rozsahu dvou

Více

TISKOVÁ KONFERENCE PROJEKTU SYSTÉMOVÁ PODPORA INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ V ČR. Langhans, Praha, 26. 8. 2015

TISKOVÁ KONFERENCE PROJEKTU SYSTÉMOVÁ PODPORA INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ V ČR. Langhans, Praha, 26. 8. 2015 TISKOVÁ KONFERENCE PROJEKTU SYSTÉMOVÁ PODPORA INKLUZIVNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ V ČR Langhans, Praha, 26. 8. 2015 1 Co je předmětem TK: Co si myslí o a co potřebují pedagogové pro vzdělávání žáků se SVP? Kde jsou

Více

OBSAH SEXUÁLNĚ REPRODUKČNÍ ZDRAVÍ - OBECNÁ TÉMATA

OBSAH SEXUÁLNĚ REPRODUKČNÍ ZDRAVÍ - OBECNÁ TÉMATA ÚVOD 12 ODDÍL I SEXUÁLNÍ ZRÁNÍ A FORMOVÁNÍ SEXUÁLNÍ IDENTITY 1 Prenatální vývoj 16 1.1 Prenatální vývoj a diferenciace pohlaví 16 1.2 Prenatální vývoj 31 1.3 Časné těhotenské ztráty 35 2 Porod 42 2.1 Prenatální

Více

Internalizované poruchy chování

Internalizované poruchy chování Internalizované poruchy chování VOJTOVÁ, V. Inkluzivní vzdělávání žáků v riziku a s poruchami chování jako perspektiva kvality života v dospělosti. Brno: MSD, 2010 ISBN 978-80-210-5159-1 Internalizované

Více

PUBLIKAČNÍ ČINNOST. PhDr. Jan Šmahaj Ph.D. (1.9. 2014)

PUBLIKAČNÍ ČINNOST. PhDr. Jan Šmahaj Ph.D. (1.9. 2014) PUBLIKAČNÍ ČINNOST PhDr. Jan Šmahaj Ph.D. (1.9. 2014) KNIHY, SKRIPTA, KAPITOLA V KNIZE PROCHÁZKA, R., ŠMAHAJ, J., KOLAŘÍK, M., LEČBYCH, M. Teorie a praxe poradenské psychologie. Praha: Grada, 2014. 256

Více

PhD Existence Výzkum +/vs./- praxe 1. den

PhD Existence Výzkum +/vs./- praxe 1. den PONDĚLÍ 8. 2. 2016 PhD Existence Výzkum +/vs./- praxe 1. den 08:00 Začátek registrace účastníků konference (registrace možná oba dny, po celou dobu konání konference) AUDITORIUM MAXIMUM (109 1.patro; 150

Více

Analýza postojů a vzdělávacích potřeb romských dětí a mládeže. Výsledky kvantitativní a kvalitativní sondy v devíti základních školách

Analýza postojů a vzdělávacích potřeb romských dětí a mládeže. Výsledky kvantitativní a kvalitativní sondy v devíti základních školách Analýza postojů a vzdělávacích potřeb romských dětí a mládeže Výsledky kvantitativní a kvalitativní sondy v devíti základních školách Základní informace o projektu Zadavatel Nadace rozvoje občanské společnosti

Více

NĚKTERÉ POSTOJE TĚŽCE ZRAKOVĚ POSTIŽENÝCH STUDENTŮ A JEJICH VLIV NA POZICI VE SKUPINĚ VRSTEVNÍKŮ

NĚKTERÉ POSTOJE TĚŽCE ZRAKOVĚ POSTIŽENÝCH STUDENTŮ A JEJICH VLIV NA POZICI VE SKUPINĚ VRSTEVNÍKŮ S t a t i NĚKTERÉ POSTOJE TĚŽCE ZRAKOVĚ POSTIŽENÝCH STUDENTŮ A JEJICH VLIV NA POZICI VE SKUPINĚ VRSTEVNÍKŮ Klára Konvičková Ve svém příspěvku vycházím ze zkušeností a postřehů z práce se zrakově postiženými.

Více

Využití shlukové analýzy při vytváření typologie studentů

Využití shlukové analýzy při vytváření typologie studentů Miroslav CHRÁSKA, Milan KLEMENT Univerzita Palackého v Olomouci, Česká republika Využití shlukové analýzy při vytváření typologie studentů 1. Cíl výzkumu Cílem výzkumu bylo rozdělit české a polské vysokoškolské

Více

Modely inkluzivní praxe v základní škole

Modely inkluzivní praxe v základní škole Modely inkluzivní praxe v základní škole Metodický materiál projektu Modely inkluzivní praxe v základní škole CZ.1.07/1.2.00/14.0125 Základní škola Staňkova 14, Brno 12.11.2012 Integrace Rozdílnost ve

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 8 1 3 3 7 PhDr. Daniela Sedláčková

Více

Studium dopravní psychologie dle požadavků zákona 133/2011 Sb.

Studium dopravní psychologie dle požadavků zákona 133/2011 Sb. Studium dopravní psychologie dle požadavků zákona 133/2011 Sb. PhDr. Matúš Šucha, Ph.D. Katedra psychologie FF UP v Olomouci Požadavy pro udělení akreditace k provádění dopravně psychologického vyšetření

Více

Stigma duševní choroby OLGA PECHOVÁ KATEDRA PSYCHOLOGIE FF UP

Stigma duševní choroby OLGA PECHOVÁ KATEDRA PSYCHOLOGIE FF UP Stigma duševní choroby OLGA PECHOVÁ KATEDRA PSYCHOLOGIE FF UP Goffman Stigma: Poznámky o způsobech zvládání narušené identity (1963/2003). Kvalitativní přístup, výpovědi stigmatizovaných osob. Zabýval

Více

náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Objektivní stránka (problém) a subjektivní stránka (problémová situace)

náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Objektivní stránka (problém) a subjektivní stránka (problémová situace) 9. přednáška Náročné, stresové a konfliktní životní události Náročné (zátěžové) situace náročnost vyjadřuje subjektivní stránku vztahu člověka k situaci Co se vám jeví jako náročná situace? Situace je

Více

Program proti šikanování (součást Minimálního preventivního programu)

Program proti šikanování (součást Minimálního preventivního programu) Škola : ZŠ Sirotkova 36, Brno 616 00 Metodik prevence : Mgr. Zuzana Košťálová (I. stupeň) Program proti šikanování (součást Minimálního preventivního programu) Cíl: 1. vytvoření krizového plánu pro řešení

Více

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI. I. Společná ustanovení Základní charakteristika poradenských služeb ve škole

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI. I. Společná ustanovení Základní charakteristika poradenských služeb ve škole KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ DĚTÍ SE SPECIÁLNÍMI VZDĚLÁVACÍMI POTŘEBAMI Název školy: ZŠ Liberec, Sokolovská Adresa: Sokolovská 328, Liberec 13, 460 14 IČO: 68 97 46 39 I. Společná ustanovení Základní charakteristika

Více

POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING.

POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING. POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING. ALENA STŘELCOVÁ Autismus činí člověka osamělým. S pocitem vlastní jinakosti se

Více

VÝVOJ ŠIKANOVÁNÍ A SPOKOJENOSTI ŽÁKŮ SE

VÝVOJ ŠIKANOVÁNÍ A SPOKOJENOSTI ŽÁKŮ SE VÝVOJ ŠIKANOVÁNÍ A SPOKOJENOSTI ŽÁKŮ SE VZTAHY V TŘÍDNÍM KOLEKTIVU V PRŮBĚHU ZÁKLADNÍ ŠKOLNÍ DOCHÁZKY TŘÍDY S AKTUÁLNĚ PROBÍHAJÍCÍ ŠIKANOU PhDr. Pavel Letý Pedagogicko-psychologická poradna Nový Jičín

Více

Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských věd

Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských věd Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

Univerzita Pardubice. Fakulta filozofická

Univerzita Pardubice. Fakulta filozofická Univerzita Pardubice Fakulta filozofická Problematika vzdělávání Romů v České republice Kateřina Černá Bakalářská práce 2010 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že tuto práci jsem vypracovala samostatně. Veškeré

Více

ŽIVOTOPIS. Zuzana Tichá

ŽIVOTOPIS. Zuzana Tichá ŽIVOTOPIS Osobní údaje Křestní jméno / Příjmení Tituly E-mail Státní příslušnost Zuzana Tichá PhDr., Ph.D. zuzana.ticha@upol.cz ČR Pracovní zkušenosti Období (od-do) Hlavní pracovní náplň a odpovědnost

Více

Vzdělávací karetní. Vzdělávací pomůcka. Určeno dětem od 3 do 5 let. volí libovolné otázky případně pořadí dětí, které budou na tahu.

Vzdělávací karetní. Vzdělávací pomůcka. Určeno dětem od 3 do 5 let. volí libovolné otázky případně pořadí dětí, které budou na tahu. Vzdělávací karetní BARVY hra Úkolem této hry je naučit děti rozeznávat základní barvy. Princip je založen na komunikaci rodiče nebo pedagoga s dítětem. Hry se může zúčastnit 1 až 6 dětí pod vedením dospělé

Více

OTÁZKY STÁTNÍ MAGISTERSKÉ ZKOUŠKY ZSV - GEO SPOLEČENSKO-VĚDNÍ OKRUH

OTÁZKY STÁTNÍ MAGISTERSKÉ ZKOUŠKY ZSV - GEO SPOLEČENSKO-VĚDNÍ OKRUH OTÁZKY STÁTNÍ MAGISTERSKÉ ZKOUŠKY ZSV - GEO SPOLEČENSKO-VĚDNÍ OKRUH 1) Teorie multikulturalismu 2) Teorie nacionalismu 3) Multikulturalismus praktické příklady ve státech a společnostech 4) Státy a typologie

Více

Východiska pro intervenci ve školách

Východiska pro intervenci ve školách Obsah ČÁST I Východiska pro intervenci ve školách Intervence základní pojmy a problémy............................ 1005 Obecný model učení............................................. 1070 2.1 Obecné principy

Více

Příklad dobré praxe IV z realizace kariérového poradenství

Příklad dobré praxe IV z realizace kariérového poradenství Projekt Další vzdělávání pedagogických pracovníků středních škol v oblasti kariérového poradenství CZ 1.07/1.3.00/08.0181 Příklad dobré praxe IV z realizace kariérového poradenství Mgr. Miloš Blecha 2010

Více

specifickými poruchami učení. Shrnuje principy vyučování a učení, analyzuje alternativní metody. Vymezuje zásady výuky cizího jazyka u žáků se

specifickými poruchami učení. Shrnuje principy vyučování a učení, analyzuje alternativní metody. Vymezuje zásady výuky cizího jazyka u žáků se 82 ZÁVĚR Impulsem pro napsání mé diplomové práce na téma edukace a reedukace jazyka anglického na základní škole, bylo to, že se v mé praxi stále více setkávám s žáky, u kterých byla diagnostikována specifická

Více

Charakteristika předmětu

Charakteristika předmětu Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Člověk a svět práce Člověk a svět práce - Svět práce Charakteristika předmětu Vzdělávací obsah: Základem vzdělávacího obsahu předmětu Svět práce je vzdělávací obsah

Více

Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012

Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012 Rovnost v poradenství? PhDr. Petra Novotná Listopad 2012 Rovnost x odlišnost v poradenství Poradenská služba vytváří koncept rovných příležitostí, vychází ze snahy vyrovnávat podmínky pro vzdělání, s respektem

Více

Plán práce výchovného poradce na školní rok 2015/2016

Plán práce výchovného poradce na školní rok 2015/2016 Plán práce výchovného poradce na školní rok 2015/2016 1. Spolupráce VP s vedením školy - shromažďování údajů o uchazečích s SPU - informační materiály a přihlášky na VŠ - dny otevřených dveří spolupráce

Více

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků 1. st. Charakteristika vzdělávacího oboru V rámci prvního stupně se žáci seznamují s etickou výchovou v rámci integrovaného vzdělávání, tzn. prolínání do různých vzdělávacích oblastí. Týká se to převážně

Více

Systémové modely Betty Neuman Systémový model. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Systémové modely Betty Neuman Systémový model. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Systémové modely Betty Neuman Systémový model Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Biografie *1924 Lowell, Ohio Základní ošetřovatelské vzdělání, pracovala jako sestra Bakalářské (1957) a magisterské

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

na trhu práce (přednáška pro gymnázia) KIT PEF CZU - Vladimír Očenášek

na trhu práce (přednáška pro gymnázia) KIT PEF CZU - Vladimír Očenášek na trhu práce (přednáška pro gymnázia) 1 položme si pár otázek... předvídáme měnící se kvalifikační potřeby? (co bude za 5, 10, 15 let...) jsou propojeny znalosti, dovednosti a kompetence (žáků, studentů,

Více

Transgenerační přenos stylu výchovy. Pavla Bakalíková

Transgenerační přenos stylu výchovy. Pavla Bakalíková Transgenerační přenos stylu výchovy Pavla Bakalíková Bakalářská práce 2010 ABSTRAKT Teoretická část této práce pojednává především o výchovných stylech a metodách. Jednotlivé základní metody výchovy

Více

Mgr. Lucie Kopáčová sociální pedagog

Mgr. Lucie Kopáčová sociální pedagog Rodinné Integrační Centrum o.s. Centrum pro autismus z PASti Prodloužená 278, Pardubice 530 09 www.ric.cz, info@ric.cz Mgr. Lucie Kopáčová sociální pedagog DOTAZNÍK PRO ŘEDITELE ZŠ A MŠ PARDUBICE zkoumané

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

ALERGICI A ASTMATICI VE ŠKOLE 21. STOLETÍ

ALERGICI A ASTMATICI VE ŠKOLE 21. STOLETÍ Škola a zdraví 21, 2009, Obecné otázky výchovy ke zdraví ALERGICI A ASTMATICI VE ŠKOLE 21. STOLETÍ Marie HAVELKOVÁ, Petr KACHLÍK, Kamila SYNKOVÁ, Martina POKORNÁ Abstrakt: Práce prezentuje výsledky získané

Více

Martin Kudláček, PhD. & tým CENTRA APA FTK UP, Olomouc www.apa.upol.cz

Martin Kudláček, PhD. & tým CENTRA APA FTK UP, Olomouc www.apa.upol.cz INTEGRACE DĚTÍ S TĚLESNÝM POSTIŽENÍM DO HODIN BĚŽNÉ TV Martin Kudláček, PhD. & tým CENTRA APA FTK UP, Olomouc www.apa.upol.cz Integrace (začlenění ţáků) Pojem začlenění ţáků znamená zařazení různých typů

Více

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti SYNDROM VYHOŘENÍ PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Definice pojmu Syndrom vyhoření burn out syndrom Existuje řada termínů,

Více

Psychologické aspekty DVI Koncepce DVI týmu pro ČR vznikla z projektu MV ČR č. 263-5 (2006-8)

Psychologické aspekty DVI Koncepce DVI týmu pro ČR vznikla z projektu MV ČR č. 263-5 (2006-8) Psychologické aspekty DVI Koncepce DVI týmu pro ČR vznikla z projektu MV ČR č. 263-5 (2006-8) PhDr. Štěpán Vymětal oddělení bezpečnostních hrozeb a KŘ, odbor bezpečnostní politiky MV WADEM Konference:

Více

ROZVOJ PŘÍRODOVĚDNÉ GRAMOTNOSTI ŽÁKŮ POMOCÍ INTERAKTIVNÍ TABULE

ROZVOJ PŘÍRODOVĚDNÉ GRAMOTNOSTI ŽÁKŮ POMOCÍ INTERAKTIVNÍ TABULE ROZVOJ PŘÍRODOVĚDNÉ GRAMOTNOSTI ŽÁKŮ POMOCÍ INTERAKTIVNÍ TABULE Eva HEJNOVÁ, Růţena KOLÁŘOVÁ Abstrakt V příspěvku je prezentováno další z řady CD (Vlastnosti látek a těles) určených pro učitele základních

Více

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole SMĚRNICE č.503 /2013 Poradenské služby ve škole Obsah: ČL.1 - ČL.2 - ČL.3 - ČL.4 - ČL.5 - ČL.6 - ČL.7 - ČL.8 - ČL.9 - ČL.10 - ČL.11 - Úvod Obsah poradenských služeb Pracovníci poskytující poradenské služby

Více

Počítačové kognitivní technologie ve výuce geometrie

Počítačové kognitivní technologie ve výuce geometrie Počítačové kognitivní technologie ve výuce geometrie Jiří Vaníček Univerzita Karlova v Praze - Pedagogická fakulta 2009 Počítačové kognitivní technologie ve výuce geometrie Abstrakt Kniha se zabývá využíváním

Více

Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu. Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015

Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu. Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015 Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015 mentální postižení vrozené nebo do 2 let získané postižení psychických schopností člověka nemožnost dosáhnout

Více

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM 2013 Dotazníkové šetření u pacientů s roztroušenou sklerózou 1. Cíle a způsob provedení dotazníkového šetření Dotazníkové šetření mezi pacienty

Více

Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM

Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM Prenatální psychologie a vnímání plodu v této rovině Na významu nabývá nejen zájem o fyzický vývoj plodu, ale dokládají

Více

Problémové situace ve školství

Problémové situace ve školství EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" Problémové situace ve školství Řízení lidských zdrojů ve vzdělávacích institucích Řízení lidských zdrojů ve školství Ve škole můžeme

Více

Poradenské služby poskytované ve škole

Poradenské služby poskytované ve škole Gymnázium T. G. Masaryka, Litvínov, Studentská 640, příspěvková organizace Studentská 640 436 67 Litvínov Poradenské služby poskytované ve škole Poradenské služby jsou ve škole zajišťovány výchovným poradcem

Více

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května 2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PEDAGOGIKY A PSYCHOLOGIE Studijní obor: Forma zkoušky: 75 41- M/01 Sociální činnost, sociálně výchovná činnost

Více

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie Výběr z nových knih 11/2007 psychologie 1. Mé dítě si věří. / Anne Bacus-Lindroth. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 159 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-296-6 dítě; výchova dítěte; strach; úzkost; sebedůvěra;

Více

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková

Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková Číslo projektu Název školy Autor Tematická oblast Téma CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková Základy společenských věd Psychologické Ročník 1. Datum tvorby 17.9.2012

Více

1. Emo ní inteligence: p ehled základních p ístup a aplikací. 2. Poradenská psychologie pro d ti a mládež.

1. Emo ní inteligence: p ehled základních p ístup a aplikací. 2. Poradenská psychologie pro d ti a mládež. 1. Emoční inteligence: přehled základních přístupů a aplikací. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 367 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-229-4 emoce; inteligence; sociální komunikace; dovednost; interpersonální vztahy;

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

Pilotní projekt pro dospělé s ADHD

Pilotní projekt pro dospělé s ADHD Pilotní projekt pro dospělé s ADHD Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN v Praze & Centrum sociálních služeb Praha, odd. Pražské centrum primární prevence Jana Hanusová Markéta Čermáková Tereza Štěpánková

Více

KYBERŠIKANA Kyberšikana: ubližování bez hranic Psychologie dnes Do škol vtrhla kyberšikana Školství

KYBERŠIKANA Kyberšikana: ubližování bez hranic Psychologie dnes Do škol vtrhla kyberšikana Školství KYBERŠIKANA Výběrová rešerše z Pedagogické bibliografické databáze Plné texty článků lze objednat v elektronické podobě prostřednictvím elektronické pedagogické knihovny (e-pk) http://www.epk.cz/ nebo

Více

Příručka k volbě povolání

Příručka k volbě povolání Příručka k volbě povolání aneb Co by měl znát výchovný poradce na základní škole Petr Hlaďo / Vysočina Education 2014 Petr Hlaďo Příručka k volbě povolání aneb Co by měl znát výchovný poradce na základní

Více

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH 4.9.40. Psychologie Dvouletý volitelný předmět PSYCHOLOGIE (pro 3. ročník, septima) navazuje na základní okruhy probírané v hodinách ZSV. Zaměřuje se na rozšíření poznatků jak teoretických psychologických

Více

Systém škol a školských poradenských zařízení

Systém škol a školských poradenských zařízení Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA HUMANITNÍCH STUDIÍ Institut mezioborových studií Brno

UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA HUMANITNÍCH STUDIÍ Institut mezioborových studií Brno UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA HUMANITNÍCH STUDIÍ Institut mezioborových studií Brno MOTIVACE K UČENÍ U ŽÁKŮ RŮZNÝCH VĚKOVÝCH SKUPIN BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Vedoucí bakalářské práce: PhDr. Ivana Poledňová

Více

Primární prevence: Workshop s Popelkou. Veselý, J., Polanecká, M., Fialová, H., Hlaváč, J., Lukešová, H., Bukáčková, L., Podškubková, A.

Primární prevence: Workshop s Popelkou. Veselý, J., Polanecká, M., Fialová, H., Hlaváč, J., Lukešová, H., Bukáčková, L., Podškubková, A. Primární prevence: Workshop s Popelkou Veselý, J., Polanecká, M., Fialová, H., Hlaváč, J., Lukešová, H., Bukáčková, L., Podškubková, A. AT Konference 2013 Workshop s Popelkou Co je primární prevence??

Více

SDĚLENÍ. Ministerstva zahraničních věcí

SDĚLENÍ. Ministerstva zahraničních věcí Číslo předpisu: Název: Předpis publikovaný ve Sbírce mezinárodních smluv ČR 120/2001 Sb.m.s. Sdělení Ministerstva zahraničních věcí o sjednání Ujednání mezi Ministerstvem zahraničních věcí České republiky

Více

Eliminace negativních dopadů profesní adjustace. Neocenitelné zaměstnavatelské benefity

Eliminace negativních dopadů profesní adjustace. Neocenitelné zaměstnavatelské benefity Eliminace negativních dopadů profesní adjustace Neocenitelné zaměstnavatelské benefity Labour vincit omnia Práce pomáhá překonávat všechno. Práce = nezbytná potřeba. Etické krédo: Lidé se zdravotním postižením

Více