Potravinářský a tabákový průmysl

Transkript

1 Výstup projektu Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Zpracoval: Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí O D V Ě T V O V Á S T U D I E Potravinářský a tabákový průmysl Praha, 2015

2 Obsah 1. Vymezení odvětvové skupiny Ekonomika a zaměstnanost odvětví PRODUKCE A PŘIDANÁ HODNOTA PRODUKTIVITA PRÁCE PROPOJENOST S OSTATNÍMI ODVĚTVÍMI PŘESHRANIČNÍ TOKY PRODUKCE TECHNOLOGICKÁ ÚROVEŇ, VÝZKUM A VÝVOJ A INOVACE TYPOLOGIE EKONOMIKY ODVĚTVÍ KLÍČOVÉ FAKTORY VÝVOJE A PERSPEKTIVY ODVĚTVÍ VÝVOJ ZAMĚSTNANOSTI DO ROKU 2014 A PROJEKCE DO ROKU PODNIKATELSKÁ ZÁKLADNA ODVĚTVÍ A NEJVÝZNAMNĚJŠÍ ZAMĚSTNAVATELÉ REGIONÁLNÍ KONCENTRACE A EXKLUZIVITA ODVĚTVÍ Profesní struktura, kvalifikační požadavky a kvalifikace pracovní síly VÝVOJ A STRUKTURA POVOLÁNÍ PROFESNÍ KONCENTRACE A EXKLUZIVITA ODVĚTVÍ VÝVOJ STRUKTURY ZAMĚSTNANÝCH PODLE STUPNĚ A OBORU VZDĚLÁNÍ VZDĚLANOSTNÍ KONCENTRACE A EXKLUZIVITA ZAMĚSTNANÝCH ODVĚTVOVÁ MOBILITA: PŘÍCHODY DO ODVĚTVÍ A ODCHODY Z ODVĚTVÍ VÝVOJ DEMOGRAF. STRUKTURY ZAMĚSTNANÝCH PODLE VĚKU A POHLAVÍ A ZMĚNA VZDĚLÁNÍ PODLE VĚKU Kvalifikační profil pracovních míst v odvětví SKUTEČNÁ A POŽADOVANÁ ÚROVEŇ VZDĚLÁNÍ POŽADAVKY KLADENÉ NA PRACOVNÍ MÍSTO VYUŽITÍ DOVEDNOSTÍ V PRÁCI ČTENÁŘSKÁ DOVEDNOST, NUMERICKÁ DOVEDNOST A SCHOPNOST ŘEŠIT PROBLÉMY ÚROVEŇ NÁROČNOSTI A VÝZNAM KOMPETENCÍ, ZNALOSTÍ A DOVEDNOSTÍ PRO VÝKON POVOLÁNÍ PRACOVNÍ HODNOTY A ORIENTACE POŽADAVKY NA KVALIFIKACI V NEJČASTĚJŠÍCH SKUPINÁCH POVOLÁNÍ V ODVĚTVÍ Shrnutí

3 Podrobný popis použité metodologie, vysvětlení kvalitativních i kvantitativních indikátorů a jejich způsob interpretace a využití cílovými skupinami, stejně jako použité datové zdroje, jsou v samostatné publikaci Manuál pro využití informačního produktu Profily odvětví. 1. Vymezení odvětvové skupiny Odvětvová skupina je vymezena jako oddíly sekce C Zpracovatelského průmyslu: oddíl 10 Výroba potravinářských výrobků; oddíl 11 Výroba nápojů; oddíl 12 Výroba tabákových výrobků. Oddíl 10 zahrnuje zpracování produktů zemědělství, lesnictví a rybářství na potraviny pro lidi a krmiva pro zvířata a výrobu různých meziproduktů, které nejsou přímo potravinami. Při výrobě potravin a krmiv často vznikají také vedlejší produkty větší či menší užitkové hodnoty (např. kůže na jatkách nebo pokrutiny při výrobě oleje). Oddíl 11 zahrnuje výrobu nealkoholických nápojů (limonád, toniků, minerálních vod apod.), výrobu alkoholických nápojů vyráběných hlavně kvašením (piva, vína atd.) a výrobu lihovin. Oddíl 12 zahrnuje zpracování zemědělského produktu - tabák, na produkt vhodný ke konečné spotřebě. Podíl oddílů odvětví na zaměstnanosti (2014) CZ-NACE Název Podíl 10 Výroba potravinářských výrobků 85,5% 11 Výroba nápojů 11,9% 12 Výroba tabákových výrobků 2,5% Zdroj: ČSÚ Výběrové šetření pracovních sil Podíl oddílů odvětví na hrubé přidané hodnotě (2014) CZ-NACE Název Podíl 10 Výroba potravinářských výrobků 64,4% 11 Výroba nápojů 29,9% 12 Výroba tabákových výrobků 5,8% Zdroj: ČSÚ Databáze ročních národních účtů Vymezení hlavních oddílů: CZ-NACE Oddíl 10 Výroba potravinářských výrobků (úroveň 2) Tento oddíl zahrnuje zpracování produktů zemědělství, lesnictví a rybářství na potraviny pro lidi a krmiva pro zvířata a výrobu různých meziproduktů, které nejsou přímo potravinami. Při výrobě potravin a krmiv často vznikají také vedlejší produkty větší či menší užitkové hodnoty (např. kůže na jatkách nebo pokrutiny při výrobě oleje). Oddíl je členěn podle činností týkajících se rozdílných druhů produktů: masa, ryb, ovoce a zeleniny, olejů a tuků, mléčných výrobků, mlýnských a škrobárenských výrobků, pekařských a jiných moučných výrobků, ostatních potravin a krmiv. Výroba může být prováděna jak na vlastní účet, tak pro třetí stranu (např. porážka zvířat na zakázku). 3

4 Tento oddíl nezahrnuje úpravu pokrmů pro okamžitou spotřebu, jako např. v restauracích. Některé činnosti jsou zařazeny do zpracovatelského průmyslu (např. ty, které jsou prováděné v pekárnách, cukrárnách a řeznictvích prodávajících svoji vlastní produkci), i když by tyto činnosti mohly být považovány za maloobchodní činnost ve vlastních prodejnách výrobce. Pokud však dochází pouze k minimálnímu zpracování, které nepředstavuje skutečnou přeměnu, je jednotka zařazena do obchodu (sekce G). Úprava potravin pro okamžitou spotřebu na místě je zařazena do oddílu 56 (Stravování a pohostinství). Zpracování jatečního odpadu a vedlejších produktů k výrobě krmiva pro zvířata je zařazeno v 10.9, zpracování odpadu z potravin a nápojů na druhotné suroviny je naopak zařazeno do 38.3 a likvidace odpadu z potravin a nápojů do CZ-NACE Oddíl 11 Výroba nápojů (úroveň 2) Tento oddíl zahrnuje výrobu nealkoholických nápojů (limonád, toniků, minerálních vod apod.), výrobu alkoholických nápojů vyráběných hlavně kvašením (piva, vína atd.) a výrobu lihovin. Nezahrnuje naopak výrobu ovocných a zeleninových šťáv (10.32); výrobu mléčných nápojů (10.51) a výrobu produktů z kávy, čaje a maté (10.83). CZ-NACE Oddíl 12 Výroba tabákových výrobků (úroveň 2) Tento oddíl zahrnuje zpracování zemědělského produktu - tabák, na produkt vhodný ke konečné spotřebě. 4

5 2. Ekonomika a zaměstnanost odvětví P r o d u k c e a p ř i d a n á h o d n o t a Odvětví vytvořilo v roce 2013 produkci v hodnotě 289 mld. Kč (stálé ceny roku 2005). Hodnota produkce v tomto odvětví od roku 2005 do roku 2013 klesala. V porovnání s rokem 2005 tedy v roce 2013 došlo v tomto odvětví k mírnému 11% poklesu. Vývoj produkce odvětví (mld. Kč ve stálých cenách roku 2005) Potravinářský a tabákový průmysl Celková produkce odvětví je chápána u tržních subjektů jako souhrn tržeb a u netržních subjektů jako souhrn nákladů. To znamená, že vždy zahrnuje také hodnotu vstupů (mezispotřebu), mezd a dalších nákladů, u tržních subjektů i marži. Přepočet do stálých cen se používá z důvodu odstranění cenových vlivů na daný ukazatel. Stálé ceny tak umožňují porovnávání ekonomických veličin v delším časovém období. V této kapitole se užívají data z Eurostatu z důvodu mezinárodní srovnatelnosti. Zdroj: Eurostat National Accounts Výše hrubé přidané hodnoty odvětví v ČR (aproximující lépe výkon odvětví) se od roku 2005 do roku 2011 postupně mírně zvětšovala, následně od roku 2011 do roku 2013 mírně klesla. V porovnání s vybranými zeměmi EU je patrné, že absolutní hodnota závisí nejen na výkonnosti, ale i na velikosti ekonomiky, resp. daného odvětví. Je to patrné například z hodnoty pro Německo ve srovnání nejen z ČR ale také s mnohem větším Polskem. Z přibližně srovnatelných zemí s ČR tak vykazuje vyšší hodnoty Rakousko, naopak nižší hodnoty vykazuje Slovinsko, Slovensko a Maďarsko. 5

6 Vývoj hrubé přidané hodnoty odvětví ve vybraných zemích (mld. EUR ve stálých cenách roku 2005) ČR Německo Maďarsko Rakousko Polsko Slovinsko Slovensko Zdroj: Eurostat National Accounts Odvětví se podílelo v roce 2013 na celkovém výkonu ekonomiky ČR 2,3 %, měřeno podílem na hrubé přidané hodnotě. Váha odvětví v ekonomice od roku 2005 do roku 2008 klesla z 2,8 % na 2,2 %. Následující roky se drží hodnoty okolo 2,3 %. Celkově je váha odvětví v ekonomice srovnatelná s průměrem zemí EU 20 (2,3 % v roce 2013). Výrazně vyšší váhu v ekonomice má odvětví v Polsku. Naopak nižší váhu má odvětví v Německu a na Slovensku. Ostatní země se pohybují kolem průměru zemí EU 20. Ve všech srovnávaných zemí byl podíl odvětví na celkové hrubé přidané hodnotě země nejvyšší v roce 2005 a postupně klesal. Vývoj podílu odvětví na celkové hrubé přidané hodnotě země 4,0% 3,5% 3,0% 2,5% 2,0% 1,5% 1,0% 0,5% ,0% ČR Německo Maďarsko Rakousko Polsko Slovinsko Slovensko EU20 EU20 - bez Chorvatska, Spojeného království, Portugalska, Německa, Polska, Španělska, Lotyšska a Švédska Zdroj: Eurostat National Accounts 6

7 2. 2. P r o d u k t i v i t a p r á c e Lepší srovnání výkonnosti odvětví poskytuje produktivita práce na zaměstnanou osobu. Zde vidíme, že v ČR v roce 2013 dosahovala produktivita práce odvětví (běžné ceny) 27 tisíc EUR, což je srovnatelné s produktivitou práce odvětví ve Slovinsku. Výrazně vyšší než v ČR byla produktivita práce v Rakousku a to téměř trojnásobně. Naopak v Maďarsku byla produktivita práce o necelou polovinu nižší než v ČR. Produktivita práce odvětví (EUR/zaměstnaná osoba v běžných cenách, 2013) ČR Německo Madarsko Rakousko Slovinsko Slovensko Produktivita práce ukazuje výkon na zaměstnanou osobu. Matematicky je podílem hrubé přidané hodnoty a počtu zaměstnaných v odvětví. Běžné ceny představují ceny platné v daném (sledovaném) období, ve kterém docházelo k realizaci statisticky sledované produkce zboží, obchodu i služeb. Údaje v běžných cenách jsou využívány především pro hodnocení struktury sledovaného indikátoru v daném roce. Údaje pro Německo jsou za rok Novější nebyly pro srovnání k dispozici. Zdroj: Eurostat National Accounts Vývoj ukazuje, že po mírném poklesu mezi lety 2008 a 2010 produktivita práce v tomto odvětví vzrostla na své maximum v roce 2011 (23 tisíc EUR). Následující roky se pohybovala opět kolem hodnoty 22 tisíc EUR. Vývoj produktivity práce odvětví v ČR (EUR/zaměstnaná osoba ve stálých cenách roku Zdroj: Eurostat National Accounts

8 2. 3. P r o p o j e n o s t s o s t a t n í m i o d v ě t v í m i Produkce odvětví je tvořena vstupy z odvětví (mezispotřebou v kupních cenách včetně čistých daní), tj. dodavatelsko-odběratelskými vztahy na straně vstupů do výrobního procesu, a vytvořenou hrubou přidanou hodnotou. Vstupy do výrobního procesu poskytuje nejen samotné odvětví, ale také jiná dodavatelská odvětví, zejména Zemědělství, lesnictví a rybolov, Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel a Profesní, vědecké a technické činnosti v oblasti nemovitostí. V určité míře vstupy poskytují také další odvětví (celkem 22 %). Všechny tyto vstupy tvoří 54 % produkce (2010). Tato odvětví tedy ovlivňují vývoj v našem analyzovaném odvětví na straně vstupů. Zdrojem odvětví je nejen (domácí) produkce, ale také dovoz, který tvoří 27 % celkových zdrojů. Podíl dovozu na produkci, který může být brán za jednu z měr otevřenosti odvětví, činí 37 %. To znamená, že se u nás více odvětvové produkce vyrobí, než doveze. Vstupy do odvětví a zdroje odvětví (2010) Vstupy do odvětví Zdroje odvětví (z vlastního a jiných odvětví) Zemědělství, lesnictví a rybolov 30,1% Celkem (v miliardách Kč) 436,9 Vlastní odvětví 28,2% Vstupy z odvětví 53,7% Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 16,0% Přidaná hodnota odvětví 19,1% Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí 4,0% Dovoz do odvětví 27,2% Ostatní odvětví 21,8% Zdroj: ČSÚ Databáze ročních národních účtů, Tabulky dodávek a užití Produkce analyzovaného odvětví slouží z 34 % (2010) jako vstup pro další odběratelská odvětví. Kromě vlastního odvětví se jedná o Zemědělství, lesnictví a rybolov, Ubytování, stravování a pohostinství a Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel a z přibližně šestiny ostatní odvětví. Téměř polovina produkce je spotřebována domácnostmi nebo vládními a neziskovými institucemi. Pětina produkce je vyvezena do zahraničí. Více produkce se tedy upotřebí na domácím trhu, než se vyveze. Užití odvětví a mezispotřeba (2010) Užití odvětví Mezispotřeba Mezispotřeba všech odvětví 33,5% Vlastní odvětví 44,9% Spotřeba domácností 45,9% Zemědělství, lesnictví a rybolov 19,4% Spotřeba vládních a neziskových institucí 0,2% Ubytování, stravování a pohostinství 16,3% Tvorba fixního kapitálu a změna stavu zásob 0,0% Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 4,0% Vývoz z odvětví 20,4% Ostatní odvětví 15,4% Zdroj: ČSÚ Databáze ročních národních účtů, Tabulky dodávek a užití 8

9 2. 4. P ř e s h r a n i č n í t o k y p r o d u k c e Poptávku po produkci tedy ovlivňují jak domácí spotřebitelé a odvětví, tak ti zahraniční. Tedy i zahraniční poptávka se promítne ve svém důsledku do zaměstnanosti v analyzovaném odvětví v ČR. Drtivá většina vyvážené produkce směřuje na trhy zemí EU 28 (91 %). Teprve daleko za tímto hlavním trhem je ostatní Asie (2,2 %) a ostatní Evropa (2,1 %). Na celkovém vývozu ČR se ale analyzované odvětví podílí jen 3,8 % (2014). Podíl regionů/zemí na vývozu produkce odvětví (2014) Region/země Podíl na vývozu EU 28 90,6% Ostatní Asie 2,2% Ostatní Evropa 2,1% Ruská federace 1,5% NIZ JV Asie 0,9% USA a Kanada 0,7% Japonsko 0,6% Čína 0,5% Afrika 0,4% Ostatní země 0,4% Latinská Amerika 0,1% Indie 0,0% NIZ JV Asie Nově industrializované země jihovýchodní Asie, tj. Jižní Korea, Tchaj-wan, Hongkong a Singapur, Malajsie, Indonésie, Thajsko a Filipíny. Latinská Amerika všechny země Jižní a Střední Ameriky a Mexiko. Zdroj: ČSÚ Databáze zahraničního obchodu Pokud se podíváme podrobněji na exportní trhy, vidíme, že na prvních místech jsou samé země EU. Samotné Slovensko představuje čtvrtinu vývozu a první tři země (Slovensko, Německo, Polsko) více než 50 % celkového vývozu odvětví. 10 nejvýznamnějších zemí z hlediska vývozu produkce odvětví (2014) Země Objem (mil. Kč) Podíl Slovensko ,6% Německo ,1% Polsko ,8% Itálie ,6% Maďarsko ,0% Rakousko ,8% Francie ,4% Spojené království ,4% Belgie ,9% Nizozemsko ,8% Zdroj: ČSÚ Databáze zahraničního obchodu Obrázek o hlavních exportních trzích doplňuje indikátor mezinárodní konkurenceschopnosti v exportu. ČR vykazuje podprůměrnou mezinárodní konkurenceschopnost v exportu oproti všem evropským zemím dohromady, je dokonce zemí se čtvrtou nejnižší mezinárodní konkurenceschopností v exportu odvětví. 9

10 Dánsko Nizozemsko Litva Španělsko Belgie Estonsko Lucembursko Francie Irsko Řecko Všechny Rakousko Portugalsko Bulharsko Švédsko Velká Británie Maďarsko Polsko Itálie Německo Slovinsko Malta Slovensko Norsko ČR Finsko Lotyšsko Kypr Avšak hlavní destinace exportu analyzovaného odvětví ČR (Slovensko, Německo, Polsko) mají konkurenceschopnost odvětví v exportu ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi také podprůměrnou. Mezinárodní konkurenceschopnost v exportu 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Indikátor mezinárodní konkurenceschopnosti v exportu je složený z relativní komparativní výhody v exportu odvětví, odvětvové struktury exportu, exportu na jednoho pracovníka v odvětví, exportu k celkové produkci odvětví a exportu k přidané hodnotě odvětví. V každém ukazateli jsou země seřazeny podle jeho výše, v pořadí první země získává 100 % a ostatní pak podle hodnoty ukazatele vůči první zemi. Syntetický indikátor je pak váženým součtem procentuálního ohodnocení jednotlivých ukazatelů. Pokud by ve všech ukazatelích některá země zaujala první místo, získává i v syntetickém indikátoru 100 %, většinou však jde o hodnotu o něco nižší. Zdroj: Vlastní analýzy SVP na základě údajů databáze COMTRADE (UN International Trade Statistics Database) a Cambridge Econometrics Na straně dovozu je situace obdobná, drtivou většinu importu si zachovává teritorium zemí EU 28 (89 %). Produkty odvětví se ovšem do ČR dovážejí i z Latinské Ameriky (3 %) a ostatních zemí Asie (2 %). Podíl regionů/zemí na dovozu produkce odvětví (2014) Region/země Podíl na dovozu EU 28 88,8% Latinská Amerika 2,8% Ostatní Asie 2,0% Ostatní Evropa 1,8% USA a Kanada 1,5% Čína 1,4% NIZ JV Asie 0,7% Ostatní země 0,3% Afrika 0,3% Ruská federace 0,3% Indie 0,1% Japonsko 0,0% NIZ JV Asie Nově industrializované země jihovýchodní Asie, tj. Jižní Korea, Tchaj-wan, Hongkong a Singapur, Malajsie, Indonésie, Thajsko a Filipíny. Latinská Amerika všechny země Jižní a Střední Ameriky a Mexiko. Zdroj: ČSÚ Databáze zahraničního obchodu 10

11 Nizozemsko Norsko Portugalsko Belgie Finsko Španělsko Velká Británie Dánsko Malta Řecko Kypr Francie Polsko Maďarsko Itálie Všechny země Litva Švédsko Německo Estonsko Rakousko ČR Lotyšsko Slovinsko Slovensko Bulharsko Irsko Rumunsko Při podrobnějším pohledu vidíme, že na prvních místech jsou samé země EU s Německem v čele (26 %), následuje Polsko (20 %). S větším odstupem následují Slovensko, Nizozemí a Itálie. 10 nejvýznamnějších zemí z hlediska dovozu produkce odvětví (2014) Země Objem (mil. Kč) Podíl Německo ,0% Polsko ,5% Slovensko ,5% Nizozemsko ,4% Itálie ,1% Rakousko ,4% Maďarsko ,1% Francie ,4% Španělsko ,4% Belgie ,3% Zdroj: ČSÚ Databáze zahraničního obchodu T e c h n o l o g i c k á ú r o v e ň, v ý z k u m a v ý v o j a i n o v a c e Technologickou a inovační úroveň odvětví lze mezinárodně srovnat pomocí indikátoru mezinárodní konkurenceschopnosti ve výzkumu a vývoji. Analyzované odvětví v ČR vykazuje podprůměrnou mezinárodní konkurenceschopnost ve výzkumu a vývoji oproti srovnávaným evropským zemím dohromady. Z významných obchodních partnerů za námi zaostává už pouze Slovensko. Mezinárodní konkurenceschopnost odvětví ve výzkumu a vývoji ( , %) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 11

12 Litva Estonsko Finsko Belgie Kypr Polsko Bulharsko Nizozemsko Francie Německo ČR Švédsko Slovinsko Všechny země Irsko Rumunsko Dánsko Španělsko Lotyšsko Velká Británie Rakousko Norsko Slovensko Maďarsko Itálie Portugalsko Řecko Lucembursko Malta Indikátor mezinárodní konkurenceschopnosti odvětví ve výzkumu a vývoji se skládá z několika dílčích indikátorů: relativní komparativní výhody ve výzkumu a vývoji odvětví, odvětvové struktury výdajů na výzkum a vývoj, výdajů na výzkum a vývoj k celkové produkci odvětví, výdajů na výzkum a vývoj k přidané hodnotě odvětví, výdajů na výzkum a vývoj na jednoho pracovníka v odvětví, podílu výzkumných pracovníků na všech zaměstnancích v odvětví, výdajů na výzkum a vývoj na jednoho vysokoškoláka v odvětví a výdajů na výzkum a vývoj na jednoho výzkumníka v odvětví. V ukazateli jsou země seřazeny podle jeho výše, v pořadí první země získává 100 % a ostatní pak podle hodnoty ukazatele vůči první zemi. Syntetický indikátor je pak váženým součtem procentuálního ohodnocení jednotlivých ukazatelů. Pokud by ve všech ukazatelích některá země zaujala první místo, získává i v syntetickém indikátoru 100 %, většinou však jde o hodnotu o něco nižší. Zdroj: Vlastní analýzy SVP na základě údajů databáze Eurostat, OECD STAN database a Cambridge Econometrics Technologickou a inovační úroveň odvětví lze mezinárodně srovnat také pomocí indikátoru mezinárodní konkurenceschopnosti v inovacích a vzdělávání. Analyzované odvětví v ČR má zde v porovnání s ostatními evropskými zeměmi mírně nadprůměrnou pozici. Nachází se na 11. místě ze srovnávaných zemí a vykazuje mírně nadprůměrnou mezinárodní konkurenceschopnost v inovacích a vzdělávání oproti této skupině zemí. Z významných obchodních partnerů Českou republiku předstihuje Německo a Polsko. Mezinárodní konkurenceschopnost odvětví v inovacích a vzdělávání ( , %) 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Indikátor mezinárodní konkurenceschopnosti v inovacích a vzdělávání obsahuje podíl vysokoškoláků k zaměstnaným v odvětví, podíl inovativních ze všech organizací podle počtu zaměstnaných, průměrnou délku vzdělání zaměstnaných v odvětví, relativní komparativní výhodu v inovacích odvětví a odvětvovou strukturu inovativních organizací podle podílu zaměstnaných. V každém ukazateli jsou země seřazeny podle jeho výše, v pořadí první země získává 100 % a ostatní pak podle hodnoty ukazatele vůči první zemi. Syntetický indikátor je pak váženým součtem procentuálního ohodnocení jednotlivých ukazatelů. Pokud by ve všech ukazatelích některá země zaujala první místo, získává i v syntetickém indikátoru 100 %, většinou však jde o hodnotu o něco nižší. Zdroj: Vlastní analýzy SVP na základě údajů databáze COMTRADE (UN International Trade Statistics Database) a Cambridge Econometrics 12

13 2. 6. T y p o l o g i e e k o n o m i k y o d v ě t v í Potravinářský a tabákový průmysl je v porovnání s ostatními odvětvími v ČR relativně malé odvětví (podle podílu na HPH) s relativně středně vysokou výkonností (podle produktivity práce). Produkcí odvětví je komerční zboží. Jedná se o mezinárodně relativně velmi otevřené odvětví (podíl produkce na vývozu), jehož nemalá část produkce končí na zahraničních trzích. Potravinářský a tabákový průmysl je ovšem odvětvím s podprůměrnou mezinárodní konkurenceschopností. 13

14 Typologie ekonomiky odvětví Odvětví Převládající povaha produkce Velikost odvětví v rámci ČR Výkonnost odvětví v rámci ČR Otevřenost odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov Komerční zboží Malá Nízká Nízká Nadprůměrná Těžební průmysl Komerční zboží Malá Středně vysoká Nízká Podprůměrná Potravinářský a tabákový průmysl Komerční zboží Malá Středně vysoká Vysoká Podprůměrná Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Komerční zboží Malá Nízká Vysoká Průměrná Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl Komerční zboží Malá Středně vysoká Vysoká Podprůměrná Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl Komerční zboží Malá Vysoká Vysoká Podprůměrná Výroba pryžových, plastových a ostat. Nekov. minerálních výrobků Komerční zboží Malá Vysoká Vysoká Nadprůměrná Výroba kovů a kovodělných výrobků Komerční zboží Středně velká Středně vysoká Vysoká Nadprůměrná Výroba elektrických a optických přístrojů Komerční zboží Středně velká Vysoká Vysoká Podprůměrná Výroba strojů a zařízení Komerční zboží Malá Vysoká Vysoká Podprůměrná Výroba dopravních prostředků Komerční zboží Středně velká Vysoká Vysoká Průměrná Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. Komerční zboží Malá Středně vysoká Vysoká Nadprůměrná Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Komerční zboží Středně velká Vysoká Nízká Průměrná Mezinárodní konkurenceschopnost Stavebnictví Komerční služby Středně velká Nízká Není/velmi nízká Není relevantní Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel Komerční služby Velká Středně vysoká Není/velmi nízká Není relevantní Doprava, skladování a poštovní činnosti Komerční služby Středně velká Nízká Vysoká Průměrná Ubytování, stravování a pohostinství Komerční služby Malá Nízká Vysoká Podprůměrná Vydavatelské a mediální činnosti Komerční služby Malá Středně vysoká Vysoká Průměrná Telekomunikační a informační technologie a činnosti Komerční služby Středně velká Vysoká Nízká Podprůměrná Peněžnictví a pojišťovnictví Komerční služby Středně velká Vysoká Není/velmi nízká Podprůměrná Profesní, vědecké a techn. činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí Komerční služby Velká Vysoká Nízká Podprůměrná Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administr. činnosti Komerční služby Malá Nízká Nízká Podprůměrná Veřejná správa a obrana Veřejné služby Středně velká Středně vysoká Není/ velmi nízká Není relevantní Vzdělávání Veřejné služby Středně velká Nízká Není/velmi nízká Není relevantní Zdravotní a sociální péče Veřejné služby Středně velká Nízká Není/velmi nízká Není relevantní Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti Komerční služby Malá Nízká Nízká Podprůměrná Velikost odvětví je uvedena na základě podílu odvětví na celkové hrubé přidané hodnotě, výkonnost na základě produktivity práce na zaměstnanou osobu, otevřenost na základě podílu vývozu na produkci a mezinárodní konkurenceschopnost na základě hodnoty indikátoru celkové konkurenceschopnosti odvětví. Podrobnější vysvětlení a kategorizace jsou uvedeny v metodické části. 14

15 2. 7. K l í č o v é f a k t o r y v ý v o j e a p e r s p e k t i v y o d v ě t v í Legislativní rámec Obecné zásady podnikání jsou v České republice upraveny Zákonem č. 513/1991 Sb., obchodním zákoníkem, ve znění pozdějších předpisů a Zákonem č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, který stanovuje podmínky pro provozování živností a předpoklady pro zápis obchodních společností do obchodního rejstříku (přílohou je seznam řemeslných, vázaných, koncesovaných a volných živností, jejichž obsahové náplně stanovuje Nařízení vlády č. 278/2008 Sb.). Výroba a úprava kvasného lihu, konzumního lihu, lihovin a ostatních alkoholických nápojů (s výjimkou piva, ovocných vín, ostatních vín a medoviny a ovocných destilátů získaných pěstitelským pálením) patří mezi živnosti koncesované. K řemeslným živnostem se řadí řeznictví a uzenářství, mlékárenství, mlynářství, pekařství, cukrářství, pivovarnictví a sladovnictví. Do kategorie vázaných živností spadá zpracování tabáku a výroba tabákových výrobků a mezi živnosti volné pak patří výroba potravinářských a škrobárenských výrobků, pěstitelské pálení, výroba krmiv, krmných směsí, doplňkových látek a premixů. Regulaci pracovního trhu upravuje Zákon č. 262/2006 Sb., Zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon také upravuje v páté časti bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Na zákoník práce v tomto ohledu navazuje Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Další právní normou, kromě obchodního zákoníku, která ovlivňuje právní vztahy mezi podnikatelskými subjekty na trhu výrobků a služeb, je Zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů, jenž upravuje ochranu hospodářské soutěže na trhu výrobků a služeb proti jejímu vyloučení, omezení, zneužití dominantního postavení nebo spojení soutěžitelů. Výstup z trhu (vedle obchodního zákoníku) pokrývá Zákon č. 182/2006, Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů. Podnikání v oblasti výroby potravin je upraveno velkým množstvím legislativních norem a hygienických předpisů. Základní legislativní normou v oblasti potravinářství je Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, jehož účelem je stanovit, v souladu s právem Evropských společenství a na základě bezprostředně závazných předpisů Evropských společenství, povinnosti provozovatelů potravinářských podniků a osob, které vyrábějí nebo uvádějí do oběhu tabákové výrobky, a upravit státní dozor nad dodržováním povinností vyplývajících z tohoto zákona a z bezprostředně závazných předpisů Evropských společenství. Cílem tohoto zákona je též stanovit povinnost podnikatele ohlásit zásoby potravin nebo zemědělských výrobků stanovené v bezprostředně závazných předpisech Evropských společenství a upravit státní dozor nad dodržováním této povinnosti. Tato právní norma byla novelizována Zákonem č. 306/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 119/2000 Sb. Důvodem úpravy byla reakce na předpisy Evropských společenství vydané nebo novelizované po roce 1997, z nichž jedním z nejzávažnějších je zejména označování potravin, dále úprava režimu výroby, dovozu a uvádění do oběhu potravin nového typu, z toho především potravin vyrobených z geneticky modifikovaných organismů. Další novelizací prošel zákon mj. v roce 2004 (Zákon č. 316/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), jež byla vyvolána vydáním Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 178/2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky zákona o potravinách. Díky této novele byl zákon plně harmonizován s předpisy EU. Tento zákon je dále doplněn dlouhou řadou prováděcích předpisů, mezi nimi např.: Vyhláška č. 117/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 113/2005 Sb., o způsobu označování potravin a tabákových výrobků, ve znění pozdějších předpisů, Vyhláška č. 115/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 335/1997 Sb., kterou se provádí 18 písm. a), d), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro nealkoholické nápoje a koncentráty k přípravě nealkoholických 15

16 nápojů, ovocná vína, ostatní vína a medovinu, pivo, konzumní líh, lihoviny a ostatní alkoholické nápoje, kvasný ocet a droždí, ve znění pozdějších předpisů, Vyhláška č. 291/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 157/2003 Sb., kterou se stanoví požadavky pro čerstvé ovoce a čerstvou zeleninu, zpracované ovoce a zpracovanou zeleninu, suché skořápkové plody, houby, brambory a výrobky z nich, jakož i další způsoby jejich označování, ve znění vyhlášky č. 650/2004 Sb., Vyhláška č. 45/2010 Sb., kterou se zrušuje vyhláška Ministerstva zemědělství č. 147/1998 Sb., o způsobu stanovení kritických bodů v technologii výroby, ve znění pozdějších předpisů, Vyhláška č. 169/2009 Sb., kterou se mění vyhláška č. 326/2001 Sb., kterou se provádí 18 písm. a), d), g), h), i) a j) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, pro maso, masné výrobky, ryby, ostatní vodní živočichy a výrobky z nich, vejce a výrobky z nich, ve znění vyhlášky č. 264/2003 Sb., Vyhláška č. 227/2008 Sb., kterou se stanoví výše paušální částky nákladů dodatečné kontroly, nákladů vynaložených na ověření souladu se specifikacemi a nákladů vzniklých příslušným orgánům v souvislosti se vstupem nebo dovozem potravin a surovin ze třetích zemí (vyhláška o paušálních nákladech), ve znění pozdějších předpisů, Vyhláška č. 264/2003 Sb., kterou se mění vyhláška č. 326/2001 Sb., kterou se provádí 18 písm. a), d), g), h), i) a j) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, pro maso, masné výrobky, ryby, ostatní vodní živočichy a výrobky z nich, vejce a výrobky z nich, Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 326/2001 Sb., kterou se provádí 18 písm. a), d), g), h), i) a j) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, pro maso, masné výrobky, ryby, ostatní živočichy a výrobky z nich, vejce a výrobky z nich, Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 419/2000 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva zemědělství č.331/1997 Sb., kterou se provádí 18 písm. a), d), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro koření, jedlou sůl, dehydratované výrobky a ochucovadla a hořčici, ve znění pozdějších předpisů, Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 335/1997 Sb., kterou se provádí 18 písm. a), d), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro nealkoholické nápoje a koncentráty k přípravě nealkoholických nápojů, ovocná vína, ostatní vína a medovinu, pivo, konzumní líh, lihoviny a ostatní alkoholické nápoje, kvasný ocet a droždí, ve znění pozdějších předpisů, Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 333/1997 Sb., kterou se provádí 18 písm. a), d), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů pro mlýnské obilné výrobky, těstoviny, pekařské výrobky a cukrářské výrobky a těsta, ve znění pozdějších předpisů, Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 331/1997 Sb., kterou se provádí 18 písm. a), d), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro koření, jedlou sůl, dehydratované výrobky a ochucovadla a hořčici, ve znění pozdějších předpisů, Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 330/1997 Sb., kterou se provádí 18 písm. a), d), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro čaj, kávu a kávoviny, ve znění pozdějších předpisů, Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 329/1997 Sb., kterou se provádí 18 písm. a), d), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro škrob a výrobky ze škrobu, luštěniny a olejnatá semena, ve znění pozdějších předpisů, Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 296/1997 Sb., kterou se stanoví pravidla pro výběr epidemiologicky rizikových skupin potravin, ve znění pozdějších předpisů. 16

17 Další významnou právní normou je Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, který mj. upravuje nejenom všechny živočišné produkty, ale pod tento pojem zahrnuje i výrobky z těchto produktů, které slouží k výživě lidí. Zákon stanovuje, že k dovozu veterinárního zboží (zvířata, živočišné produkty, krmiva a předměty, pokud mohou být nositeli původu nákaz) nebo tranzitu zvířat se vyžaduje stanovení veterinárních podmínek Státní veterinární správou a veterinární osvědčení. Toto však neplatí, jde-li o veterinární zboží nemající obchodní charakter, je dováženo nebo prováženo jako cestovní zavazadlo a s jehož dovozem nebo tranzitem není spojeno nebezpečí nákazy. K vývozu veterinárního zboží se vyžaduje veterinární osvědčení místa původu zboží vystavené okresní veterinární správou. V zákoně jsou dále stanoveny veterinární podmínky dovozu veterinárního zboží a tranzitu zvířat, povinnosti osob zúčastněných na dovozu, vývozu nebo tranzitu (druhy dopravních prostředků, napájení a krmení zvířat, plán přepravy) a činnost spojená s pohraniční veterinární kontrolou. Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zapracovává příslušné předpisy Evropského společenství, z nichž oblasti potravinářství se týkají především Směrnice Rady 98/83/ES ze dne 3. listopadu 1998 o jakosti vody určené pro lidskou spotřebu, Směrnice Rady 93/43/EHS ze dne 14. června 1993 o hygieně potravin, Směrnice Rady 89/109/EHS o sbližování právních předpisů členských států týkajících se materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami, Směrnice Komise 2004/19/ES ze dne 1. března 2004, kterou se doplňuje směrnice 2002/72/ES týkající se plastů a výrobků z plastů přicházejících do styku s potravinami. Pro výrobce krmiv je důležitou právní normou Zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů, a také Vyhláška č. 415/2009 Sb., o stanovení požadavků na odběr vzorků a způsobu zveřejnění metod laboratorního zkoušení produktů ke krmení, ve znění pozdějších předpisů. Zákonem č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se zřizuje Státní zemědělská a potravinářská inspekce, která je správním úřadem podřízeným ministerstvu zemědělství. Zákon také stanovuje působnost úřadu pro výkon státního dozoru. Dodržování zákonem stanovených povinností v České republice v oblasti potravinářství kontrolují Státní zemědělská a potravinářská inspekce a Orgány ochrany veřejného zdraví (Krajské hygienické stanice). Úřední kontrolu potravin řeší na evropské úrovni Nařízení Evropské komise 882/2004 ES, o úředních kontrolách potravin a krmiv. Důležitými právními normami pro zpracovatele lihu jsou Zákon č. 61/1997 Sb., o lihu a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů. Součástí je např. Vyhláška č. 149/2006 Sb., kterou se provádí Zákon č. 676/2004 Sb., o povinném značení lihu a o změně zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 545/2005 Sb., ve znění Vyhlášky č. 328/2009 Sb. Dále pak Vyhláška č. 141/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobu, skladování a zpracování lihu, ve znění pozdějších předpisů a také Vyhláška č. 150/2008 Sb., o kontrole výroby a oběhu lihu a o provedení dalších ustanovení zákona o lihu s tím souvisejících. Sektor vinařství pak upravuje Zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o vinohradnictví a vinařství), ve znění pozdějších předpisů. Další právní normou ovlivňující produkci sektoru je Zákon č. 452/2001 Sb. o ochraně označení původu a zeměpisných označení, ve znění pozdějších předpisů. Další podstatnou oblastí vyžadující legislativní úpravu je bezpečnost potravin. Během předvstupních jednání musely všechny kandidátské země žádající o vstup do EU harmonizovat svou legislativu a přijímat nová opatření zejména v oblasti bezpečnosti a kontroly potravin. Žadatelé museli současně na národní úrovni vypracovat strategii bezpečnosti potravin. Od roku 2001 jsou základními řídícími dokumenty České republiky v oblasti bezpečnosti potravin strategie bezpečnosti potravin. V současné době platí Strategie bezpečnosti potravin a výživy na období let Tento dokument navazuje na předcházející koncepční materiály z let 2001, 2004 a 2007, přičemž problematika bezpečnosti potravin, která je dlouhodobě jednou z priorit vlád ČR, je nově rozšířena o otázky výživy, jež jsou zásadní z pohledu dlouhodobého zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva. Vláda ČR vzala tento dokument na vědomí ve svém Usnesení č. 61/2010. Od roku 2006 vstoupilo v platnost Nařízení Evropské komise o hygieně potravin 852/2004/EC, podrobnosti pro potraviny živočišného původu obsahuje Nařízení 853/2004/EC. Oba tyto předpisy tvoří základ tzv. hygienického balíčku a jsou právně závazné a vymahatelné ve všech členských zemích. 17

18 Významnou právní normou je také Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a související vyhlášky Vyhláška č. 409/2005 Sb., o hygienických požadavcích na výrobky přicházející do styku s vodou a na úpravu vody, Vyhláška č. 38/2001 Sb., o hygienických požadavcích na výrobky určené pro styk s potravinami a pokrmy, ve znění pozdějších předpisů a Vyhláška č. 137/2004 Sb., o hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných, ve znění Vyhlášky č. 602/2006 Sb. Z dalších obecných právních norem se potravinářského odvětví týkají především Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, či Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů Státní podpora podnikání Investiční pobídky: Společnosti z odvětví mohou v České republice využívat různé podpůrné programy. Největší objem veřejných zdrojů plynul v předchozích letech do sektoru formou investičních pobídek prostřednictvím agentury pro podporu podnikání a investic (CzechInvest). O investiční pobídky může žádat jak česká, tak i zahraniční právnická nebo podnikající fyzická osoba. Příjemcem pak může být pouze právnická osoba se sídlem na území České republiky. K podporovaným oblastem patří průmysl (zavedení nebo rozšíření výroby v oborech zpracovatelského průmyslu), technologická centra (vybudování nebo rozšíření VaV centra) a centra strategických služeb (zahájení nebo rozšíření činnosti centra sdílených služeb, centra pro tvorbu software nebo high-tech opravárenská centra). Zákon o investičních pobídkách č. 72/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, stanovuje pro každou aktivitu podmínky, které je potřeba splnit, aby mohl investor o investiční pobídku požádat. V případě každé aktivity platí, že podmínky musí být splněny do tří let od data udělení investičních pobídek (tj. od vydání rozhodnutí o příslibu). Pro všechny typy aktivit také platí, že příjemce nezahájí práce na projektu (tj. nepořídí žádný majetek včetně objednávek strojů a nezahájí stavební práce) před vydáním potvrzení o registraci záměru CzechInvestem, a že příjemce zachová podpořený majetek a pracovní místa po celou dobu čerpání veřejné podpory, nejméně však po dobu 5 let. Základní podmínkou pro získání investiční pobídky v rámci zpracovatelského průmyslu je minimální výše investice do dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, která v Regionech I (regiony s mírou nezaměstnanosti nejméně o 50 % vyšší než průměrná míra nezaměstnanosti v ČR nebo regiony se soustředěnou podporou státu) činí 50 mil. Kč, z toho minimálně 25 mil. Kč do nového strojního zařízení, a v Regionech II (ostatní regiony) 100 mil. Kč, z toho minimálně 50 mil. Kč do nového strojního zařízení, přičemž nejméně polovina z minimální výše investice musí být financována vlastním kapitálem investora. V roce 2012 došlo k zavedení institutu strategické investiční akce. To znamená, že kromě standardních investičních pobídek mohou takto označené projekty získat hmotnou podporu na kapitálovou investici až do výše 5 % nákladů. O podpoře jednotlivých projektů, které splní podmínky, rozhoduje Vláda České republiky. Za strategickou investiční akci v oblasti zpracovatelského průmyslu se považuje akce, kdy hodnota minimální výše investice do dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku dosáhne hodnoty 500 mil. Kč, z toho minimálně 250 mil. Kč do nového strojního zařízení a současně je vytvořeno minimálně 500 nových pracovních míst. Maximální výše podpory je 40 % (30 % v regionu Jihozápad) z celkových uznatelných nákladů. V případě zpracovatelského průmyslu se u investice v Regionech II a zároveň u low-tech sektorů snižuje podpora na 75 % maximální míry veřejné podpory v jednotlivých regionech. Území hlavního města Prahy je z možnosti získat investiční pobídku vyloučeno. V červnu 2013 Evropská komise schválila nová pravidla regionální podpory , v rámci kterých je snížena maximální možná míra veřejné podpory pro velké firmy ze současných 40 % na 25 % (velké podniky tvoří 95 % všech dosavadních žadatelů o investiční pobídky). Příčinou je vyšší HDP ČR na jednoho obyvatele oproti předchozímu programovacímu období. K formám investičních pobídek patří: Sleva na dani z příjmů právnických osob Slevu na dani z příjmů právnických osob je možné uplatnit po dobu 10 let, resp. po dobu deseti po sobě následujících zdaňovacích období, kdy prvním zdaňovacím obdobím, za které lze slevu na dani uplatnit, je zdaňovací období, ve kterém jsou splněny zákonné podmínky. Nejpozději však ve zdaňovacím období, ve kterém uplynuly 3 roky od vydání rozhodnutí o příslibu investičních pobídek. Sleva na dani je poskytována 18

19 maximálně do výše stropu veřejné podpory po odečtení hmotné podpory na vytváření nových pracovních míst, případně rozdílu tržní a kupní ceny pozemku a hmotné podpory na pořízení majetku. Současná sazba daně z příjmů právnických osob je 19 %. Převod území za zvýhodněnou cenu Je možné realizovat zvýhodněný převod pozemku nebo pozemku vybaveného infrastrukturou vlastněného státem, nebo jeho organizačními složkami či obcemi, a to v závislosti na souhlasu vlastníků pozemku s takovýmto zvýhodněným převodem. Za investiční pobídku se v tomto případě považuje rozdíl mezi kupní cenou a tržní cenou pozemku. Hmotná podpora na vytvořené pracovní místo a Hmotná podpora na školení a rekvalifikace zaměstnanců Hmotné podpory jsou dostupné pouze v okresech s mírou nezaměstnanosti nejméně o 50 % vyšší než průměrná míra nezaměstnanosti v ČR, tzv. regiony A. Hmotná podpora na jedno vytvořené pracovní místo činí Kč. Hmotná podpora na školení a rekvalifikace je poskytována ve výši 25 % z celkových výdajů na školení a rekvalifikace. Hmotná podpora na pořízení majetku (v případě strategické investiční akce) Hmotná podpora na pořízení majetku může být poskytnuta až do výše 5 % z uznatelných nákladů (max. 1,5 mld. Kč u výrobního projektu a max. 0,5 mld. Kč u projektu technologického centra). Pokud v rámci investiční akce dojde k zavedení či rozšíření výroby a současně k zavedení či rozšíření technologického centra, může hmotná podpora činit až 7 % z uznatelných nákladů. V období od dubna 1998 do června 2013 byly prostřednictvím agentury CzechInvest přislíbeny pobídky celkem 37 projektům z oblasti potravinářského průmyslu. Celkově šlo o objem investic ve výši 19,5 mld. Kč (strop veřejné podpory celkově 6,8 mld. Kč). Počet nově vytvořených pracovních míst pak měl činit celkově Největší investiční pobídky byly v daném období přislíbeny společnostem Tivall CZ, s.r.o. (výroba bezmasých výrobků na bázi sóji a zeleniny), Hill s Pet Nutrition Manufacturing, s.r.o. (produkce krmiv pro zvířata) a Plzeňský Prazdroj, a.s. Z poslední doby (z roku 2012) lze jmenovat např. přislíbené pobídky společnostem Partner in Pet Food CZ, s.r.o. (výroba a prodej krmiv) nebo PREOL FOOD, a.s. (produkce rostlinných jedlých olejů). Další možností, kterou mohly společnosti v předchozích letech využít, byl Rámcový program pro podporu technologických center a center strategických služeb. Aktualizovaná verze programu, reflektující změny v evropské legislativě, byla vyhlášena Usnesením vlády ČR č. 217/2007 dne Na základě rozhodnutí ministerstva průmyslu a obchodu byl však s platností od 10. července 2008 uzavřen příjem žádostí do tohoto programu. Nově je podpora transformována do novely zákona o investičních pobídkách, jež nabyla účinnosti Novela mimo jiné zavádí přímé státní dotace na projekty strategických investorů. Cílem novely je přilákat do ČR podniky zaměřené na náročné technologie nebo služby, jako jsou například vývojové laboratoře velkých firem. Změna systému investičních pobídek souvisí s vládou schválenou strategií na zvýšení konkurenceschopnosti ČR. Všeobecnou podmínkou pro investiční akci v oblasti center strategických služeb je vytvoření a obsazení minimálně 40 nových pracovních míst v případě center pro tvorbu softwaru, nebo vytvoření a obsazení minimálně 100 nových pracovních míst v případě opravárenských center a center sdílených služeb. CzechInvest v současné době navrhuje úpravy zákona například v tom smyslu, aby technologická centra a centra strategických služeb byla místo slevy na dani z příjmů podpořena formou slevy z odvodu z úhrnu mezd. Fondy Evropské unie: Operační program Průmysl a podnikání (OPPP) , který fungoval pod záštitou Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, zajišťoval komplexní podporu především malého a středního podnikání za pomoci prostředků strukturálních fondů EU. Jednalo se o programy podporující budování a rozvoj průmyslového výzkumu a vývoje a jeho propojení s terciární sférou, sektorem podnikatelských nemovitostí, školicích středisek pro odborné vzdělávání, rozvoje výrobní základny malých a středních podnikatelů, využívání netradičních zdrojů energie apod. Konkrétně se jednalo o programy Prosperita, Reality, Školicí střediska, Klastry, Marketing, Start, Kredit, Rozvoj, Inovace, Úspory energie a Obnovitelné zdroje energie. Na program OPPP navazuje Operační program Podnikání a inovace (OPPI) Globálním cílem OPPI bylo zvýšení konkurenceschopnosti sektoru průmyslu a služeb a rozvoj podnikání, udržení přitažlivosti České republiky, regionů a měst pro investory, podpora inovací, stimulace poptávky po výsledcích výzkumu a vývoje, komercializace výsledků výzkumu a vývoje, podpora podnikatelského ducha 19

20 a růstu hospodářství založeného na znalostech pomocí kapacit pro zavádění nových technologií a inovovaných výrobků, včetně nových informačních a komunikačních technologií. Na roky bylo pro Českou republiku počítáno s finanční podporou ve výši 3,04 mld. euro, což bylo přibližně 11,4 % veškerých prostředků určených z fondů EU pro Českou republiku. Z českých veřejných zdrojů mělo být hrazeno dalších 0,54 mld. euro. Evropské finance tak doplňovaly prostředky státního rozpočtu k naplnění národního spolufinancování (85 % EU, 15 % státní rozpočet). Rozvoj podpora investic do nového technologického vybavení, Marketing rozvoj aktivit českých exportérů na zahraničních trzích, ICT v podnicích rozšíření nebo zavedení informačních a komunikačních technologií, Inovace zaměření na zvýšení inovačního potenciálu českých podniků, Potenciál podpora kapacit potřebných pro realizaci výzkumných, vývojových a inovačních aktivit, Eko-energie snižování energetické náročnosti výroby a využívání obnovitelných zdrojů energie, Prosperita podpora vzniku a rozvoje vědeckotechnických parků, podnikatelských inkubátorů a center pro transfer technologií, Nemovitosti podpora vzniku a rozvoje podnikatelských nemovitostí a související infrastruktury, Školicí střediska dotace na výstavbu, rekonstrukci, pořízení či vybavení školicích center nebo školicích místností, ICT a strategické služby rozvoj informační a znalostní společnosti prostřednictvím nových ICT produktů a služeb, Poradenství zvýhodněné poradenské služby, Spolupráce podpora vzniku a rozvoje kooperačních odvětvových seskupení klastrů a technologických platforem. Z Operačního programu Podnikání a inovace byly peníze vypláceny ve formě nevratných dotací, zvýhodněných úvěrů a záruk. Příležitost měly projekty realizované na území celé České republiky vyjma hlavního města Prahy. U každého vyhlášeného programu bylo ve Výzvě k předložení žádosti stanoveno, které typy subjektů splňují podmínky pro přidělení podpory. V rámci Evropské transparentní iniciativy z roku 2006, doplněné zprávou z roku 2007 a schválené Radou (ES), Evropská komise požaduje, aby členské státy poskytovaly informace o čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU prostřednictvím zveřejnění ex-post seznamu příjemců OPPI. K byla v rámci OPPI přiznána dotace projektům v celkové hodnotě cca 77,9 mld. Kč (v rámci NACE 10 se jednalo o 212 projektů v hodnotě 1,3 mld. Kč; v případě NACE 11 šlo o 80 projektů v celkové hodnotě 0,7 mld. Kč). Vedle těchto podpor, které administruje Agentura pro podporu podnikání a investic (CzechInvest), vyhlašuje Ministerstvo průmyslu a obchodu následující programy, jež jsou zprostředkovávány Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou. Jedná se o: Start podpora podnikatelských záměrů fyzických i právnických osob vstupujících do podnikání poprvé nebo s delším časovým odstupem, Progres realizace rozvojových podnikatelských projektů malých podniků s kratší historií, Záruka zvýhodněné záruky k usnadnění realizace podnikatelských projektů malých a středních podniků zaměřených na investice. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR ve spolupráci s agenturou CzechInvest a Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR připravilo Operační program Výzkum a vývoj pro inovace pro období financovaný ze strukturálních fondů Evropské unie a státního rozpočtu. Tento program byl zaměřen zejména na investice, které zvýší a zmodernizují infrastrukturu českého výzkumu a vývoje. V neposlední řadě program vytvářel podmínky pro budoucí spolupráci veřejného sektoru se soukromým, k čemuž dochází rozvojem kapacit cíleně a technicky orientovaného výzkumu (nezbytného pro tuto spolupráci) a rozvojem kapacit vysokých škol ve vybraných technických a přírodovědných oborech. Dále zde byl operační program Lidské zdroje a zaměstnanost, který byl z hlediska podnikání zaměřený na investice do zvyšování kvalifikace zaměstnanců. Globálním cílem operačního programu bylo zvýšení zaměstnanosti. Tento program rovněž umožňoval podporu ve formě Globálního grantu EDUCA, jehož 20

21 prostřednictvím bylo možné zvýšit kvalifikační úroveň, profesní dovednost a znalost zaměstnanců a zaměstnavatelů (cílem bylo přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti podnikatelských subjektů ve vybraných odvětvích mj. ve zpracovatelském průmyslu). Dalším byl operační program Životní prostředí nabízející podnikatelským subjektům v dílčích oblastech finanční podpory na ekologické projekty související např. se snižováním znečišťování vod, omezováním emisí, zkvalitňováním nakládání s odpady, odstraňováním starých ekologických zátěží, omezováním průmyslového znečištění a environmentálních rizik apod. Operační program Životní prostředí nabízel v letech z Fondu soudržnosti a Evropského fondu pro regionální rozvoj téměř 5 mld. euro (objemem financí 18,4 % všech prostředků určených z fondů EU pro ČR druhý největší český operační program). Po roce 2013 ještě dva roky dobíhá finanční cyklus a postupně se budou rozjíždět nové programy pro období Na konci listopadu 2013 byl vládou ČR schválen návrh struktury operačních programů pro období (Usnesení vlády č. 867 z ). Nově bude možné pracovat s osmi hlavními tematickými programy, které by měly zohledňovat územní rozměr intervencí a měly by zajišťovat role regionálním partnerům tj. i městům a obcím. Nová struktura bude klást vyšší nároky nejen na nastavení a řízení jednotlivých programů, ale především na jejich provázanost, která umožní pokrytí i dalších oblastí nepokrytých v podpoře. Schválená struktura tematických operačních programů: OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (Evropský fond pro regionální rozvoj) řídícím orgánem ministerstvo průmyslu a obchodu OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (Evropský fond pro regionální rozvoj + Evropský sociální fond) řídícím orgánem ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, OP Doprava (Evropský fond pro regionální rozvoj + Fond soudržnosti) řídícím orgánem ministerstvo dopravy, OP Životní prostředí (Evropský fond pro regionální rozvoj + Fond soudržnosti) řídícím orgánem ministerstvo životního prostředí, OP Zaměstnanost (Evropský sociální fond) řídícím orgánem ministerstvo práce a sociálních věcí, Integrovaný operační program (Evropský fond pro regionální rozvoj) řídícím orgánem ministerstvo pro místní rozvoj ČR, OP Praha pól růstu ČR (Evropský fond pro regionální rozvoj + Evropský sociální fond) řídícím orgánem Praha, OP Technická pomoc (Evropský fond pro regionální rozvoj či kombinace všech fondů) řídícím orgánem ministerstvo pro místní rozvoj ČR. V gesci ministerstva zemědělství zůstávají nadále fondy financované z prostředků společné zemědělské politiky: Program rozvoje venkova (Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova), OP Rybářství (Evropský námořní a rybářský fond). K další formám podpor určených přímo pro potravinářský sektor patří: Subvence při vývozu účelem opatření je podpořit vývoz přebytků mimo trh EU a tím zajistit stabilitu cen na vnitřním trhu EU. Vývozní subvence jsou poskytovány na zpracované i nezpracované výrobky (vepřové, hovězí, telecí maso, vejce a drůbeží maso, mléko a mléčné výrobky, rýži, víno, oleje a tuky, pro ovoce a zeleninu a výrobky, které jsou z nich vyrobeny, cukr a obiloviny). Marketingová podpora od roku 2003 uděluje ministr zemědělství kvalitním potravinářským a zemědělským výrobkům národní značku kvality KLASA. Národní značka kvality KLASA slouží spotřebitelům a odběratelům k lepší orientaci při identifikaci typických regionálních produktů, prezentaci jejich kvality v porovnání s konkurenčními potravinami. Značka je propůjčována na tři roky a její vlastnictví může být po této lhůtě prodlouženo, ale také může být při zhoršení kvality či 21

22 porušení podmínek pro její udělení odebráno. Požadovanou kvalitu a složení výrobků mj. posuzuje a po jejím udělení kontroluje Státní zemědělská potravinářská inspekce. Ocenění národní značkou KLASA získalo (do června 2013) produktů od 217 výrobců. Další podpory, jako jsou např. podpora spotřeby školního mléka, poskytování podpory na nákup másla neziskovými institucemi a organizacemi, podpora výroby kaseinu a kaseinátů z odstředěného mléka apod Trendy vývoje a perspektivy odvětví Potravinářský průmysl patří k tradičním a základním odvětvím zpracovatelského průmyslu. Sektor bezprostředně navazuje na zemědělství, přičemž agrární produkce (v případě ČR většinou domácího původu) je rozhodujícím vstupem do odvětví. Vývoj v potravinářství byl v minulých letech podstatně ovlivněn změnou politického systému (přechodem od plánovaného k tržnímu hospodářství na počátku 90. let 20. století), měnícím se životním stylem obyvatelstva a především vstupem ČR do Evropské unie. Tyto faktory, spolu s globálními vlivy, zásadně ovlivnily současnou podobu a vývoj potravinářského průmyslu v České republice. Dopady celosvětové hospodářské krize na sektor: Hospodářská recese se dotkla většiny ekonomických odvětví potravinářství nevyjímaje, kde se radikálněji projevila už ve druhém pololetí roku Krize ve svém důsledku znamenala změny v poptávce a větší orientaci spotřebitelů na levnější potraviny. Na rozdíl od některých zpracovatelských odvětví orientovaných na zahraniční trhy, u výroby potravinářských výrobků a výroby nápojů, které dodávají produkci převážně na domácí trh, oživení v roce 2010 nenastalo. Tento nepříznivý trend souvisel s cenovým vývojem, kde ceny průmyslových výrobců potravinářských výrobků, nápojů a tabáku (na rozdíl od výrobců agrárních komodit) meziročně v roce 2010 klesly (vyjma mléčných výrobků). Dopady hospodářské krize tak byly patrné v delším časovém období ve srovnání s ostatními obory zpracovatelského průmyslu ČR. Mírný nárůst potravinářské produkce (měřeno tržbami za podnikatelské subjekty s 50 a více zaměstnanci) nastal až v roce 2011 a pokračoval také v dalších letech. Zahraniční obchod: Většina odvětví zpracovatelského průmyslu ČR je proexportně orientována, to však neplatí pro sektor potravinářského průmyslu, který dlouhodobě vykazuje pasivní saldo obchodní bilance. Negativně lze hodnotit rovněž nízkou efektivitu potravinářského průmyslu a s ní spojenou nutnost dovážet zboží s vyšší přidanou hodnotou. Jak na straně vývozu, tak i dovozu, mají poměrně stabilní podíl zpracované potravinářské výrobky, s nimiž obchodují velké nadnárodní společnosti. Kladné obchodní saldo vykazují především tabákové a mléčné výrobky a také kategorie nápojů, a to zejména díky konkurenceschopnosti piva a sladu. Český zemědělský a potravinářský vývoz by se měl podle aktuální proexportní iniciativy ministerstva zemědělství do budoucna zaměřit především na následujících 14 zemí mimo EU Rusko, Ukrajina, Bělorusko, Arménie, Gruzie, Kazachstán, Bosna a Hercegovina, Srbsko, Vietnam a Čína. Prioritu má deset zemí Společenství nezávislých států, Balkánu a jihovýchodní Asie. Mezi zájmová území mají patřit také USA, Kanada, Japonsko a Korea. V současné době směřuje více než 90 % vývozu zemědělského a potravinářského zboží do zemí Evropské unie a vyvážejí se hlavně nezpracované suroviny (dováží se však hotové výrobky s vyšší přidanou hodnotou). Agrární vývoz ČR v roce 2012 meziročně vzrostl zhruba o 27 mld. Kč na 147 mld. Největším příjemcem českých potravin a zemědělských produktů je Slovensko, druhé bylo Německo, třetí Polsko. Schodek agrárního zahraničního obchodu se meziročně snížil zhruba o třetinu na přibližně 25 mld. Kč. Vývoz zemědělských komodit, potravin, nápojů a tabákových výrobků rostl výrazněji než dovoz. Globalizace odvětví: V rámci potravinářství směřovaly zahraniční investice nejdříve do tzv. green field projektů (založení nové společnosti zastřešující aktivity své matky v zahraničí), nicméně nejvíce zahraničních subjektů vstoupilo do tuzemského potravinářského odvětví formou privatizace státních podniků (např. Unilever, Nestlé, Danone, SABMiller). Dle oborového srovnání byl největší zájem o výrobu cukrovinek, mlékárenství a nápoje (zejména pivovarnictví). V současné době je většina významných českých výrobců potravin součástí některého z nadnárodních potravinářských koncernů, což výrazně ovlivňuje rozložení sil v jednotlivých tržních segmentech. Konsolidace a koncentrace odvětví: Nutnost zefektivňování ekonomických aktivit v silně konkurenčním prostředí, upevňování postavení na trhu, vyvážení vyjednávacích pozic v potravinovém řetězci, hledání synergických efektů nebo snaha o výraznější zvýšení tržního podílu motivovala v posledních letech mnohé 22

23 výrobce potravin k fúzím a akvizicím. V některých tržních segmentech to vedlo až k vytvoření oligopolu (zejména v rámci mlékárenství, pivovarnictví apod.). Postupem času se pro odvětví potravinářského průmyslu stala charakteristická horizontální i vertikální konsolidace. Z horizontální lze jmenovat např. konsolidaci pekárenské výroby, kdy skupina UNITED BAKERIES (prostřednictvím akvizic výrobců pečiva ODKOLEK a.s. nynější OK REST a.s. a DELTA PEKÁRNY a.s.) pohltila řadu menších podniků. V rámci vertikální konsolidace patří k nejaktivnějším skupina AGROFERT HOLDING, a.s., jež buduje své postavení skupováním firem z různých oborů činnosti, jejichž aktivity na sebe navazují a vzájemně se doplňují od producentů zemědělských komodit, přes výrobu potravin, po distribuci. Tato skupina usilovala také o sloučení své pekárny Penam, a.s. s výše uvedenou tuzemskou pekárenskou dvojkou UNITED BAKERIES a.s., tato fúze však nakonec nebyla realizována. Z posledních prohlášení 100% vlastníka AGROFERT HOLDING, a.s. Andreje Babiše je patrné, že již nechce kupovat další potravinářské firmy, investovat bude do modernizace stávajících závodů a rozšíření produktové nabídky. Zároveň hodnotí dřívější nákupy potravinářských firem kriticky s tím, že v praxi ve většině případů nedošlo k plánovaným synergickým efektům plynoucím z nákupu konkurenčních firem. Přesto zůstává tento holding díky své velikosti v relativně výhodné vyjednávací pozici vůči nadnárodním obchodním řetězcům. Vhodné akvizice vyhledává podnik také v zahraničí v dubnu 2013 získala firma souhlas Evropské komise k převzetí významné německé pekárenské skupiny Lieken s ročním obratem okolo 20 mld. Kč. Zaměstnanost: Absolutní počet pracovníků v odvětví potravinářského průmyslu by měl nadále klesat, přičemž šance na uplatnění bude rychleji klesat u méně kvalifikovaných pracovníků. Rovněž se zvýší požadavky na odbornost a vzroste poptávka po specialistech. Týká se to zejména obsluhy a údržby modernějších výrobních zařízení, většího pronikání ICT do výrobních procesů, nutnosti orientovat se v měnící se legislativě, schopnosti čerpat efektivně prostředky z dotačních programů na modernizaci a zvýšení efektivnosti firem a v neposlední řadě nutnosti vyhovět novým, zvyšujícím se požadavkům na kvalitu a procesní řízení. Jedním z cílů tuzemského potravinářství by mělo být zastavení trendu ubývání a stárnutí pracovníků a také zachování některých důležitých středních škol (např. Střední škola potravinářství a služeb v Pardubicích, která má ambice stát se prestižní potravinářskou akademií, jedinou svého druhu v ČR). Problémy s kvalitou potravin: Běžným problémem, na který narážejí kontroloři v řadě zemí EU, je nahrazování potravin různými lacinějšími náhražkami a jejich klamavé označování na etiketách zboží. Velké problémy s kvalitou jsou patrné v rámci řetězců, které tlačí na cenu, výrobci se podbízejí cenami a kvalita jde kvůli náhražkám dolů. V souvislosti s nedostatečnou kvalitou potravin jsou zmiňovány především polské výrobky, ke kterým se pojí různé aféry, jako např. prodej technické soli označené jako jedlé výrobcům uzenin, zpracovatelům ryb či pekárnám, prodej kvašených okurek a kysaného zelí s obsahem zakázané kyseliny mravenčí, prodej prášku ze sušených zkažených vajec a další případy. U výrobků z Polska představuje záchyt problémových potravin řádově 25 %, u českých výrobků do 14 % a u výrobků označených značkou kvality "Klasa" do 1 %. Navzdory aférám dovoz polských potravin do ČR za posledních 12 let vzrostl podle Svazu obchodu a cestovního ruchu více než čtyřnásobně. Obliba polských výrobků u českých zákazníků stoupá především kvůli jejich nízké ceně. Regulace a legislativa: Potravinářský průmysl v posledních letech významně ovlivňuje legislativa (z velké části směřovaná z Evropské unie), která klade vysoké nároky na hygienické předpisy, technologické procesy a ochranu životního prostředí. Zejména menším subjektům významně komplikuje ekonomickou situaci, prodražuje výrobu a snižuje jejich konkurenceschopnost ve srovnání s velkými hráči. Od prosince roku 2014 chce EU zavést povinný standard balení všech potravin, které se objeví v regálech obchodů. Nové nařízení Evropského parlamentu a Rady o poskytování informací o potravinách nařizuje výrobcům zvětšit písmo na obalech na minimálně 1,2 mm v případě, že jejich největší plocha přesahuje 80 cm2. Pro výrobky s menší plochou je pak velikost písma stanovena na téměř 1 mm. Od konce roku 2016 pak přibydou stanovené nutriční hodnoty. Pro výrobce tato nařízení představují změnu většiny obalů a přidání dalších informací o složení potravin, což přinese zvýšení výrobních nákladů (tiskové přípravy, grafiky, samotný tisk, likvidace části starých zásob obalů) a někteří výrobci se obávají i toho, že se jejich výrobky stanou pod obrovskými etiketami neprodejné. Designéři a kvalitáři potravinářských podniků nyní musí zapracovat na tom, aby obaly zůstaly atraktivní a současně vyhověly novým požadavkům. Dalším problémem je omezená velikost obalů, jejichž zvětšení brání již platná legislativa spojená s likvidací odpadů. 23

24 Distribuce potravin: Začátkem 90. let vzrostl výrazně zájem mezinárodních obchodních společností o český trh. Do roku 1998 rychle rostl počet obchodních řetězců na našem trhu, potom následovalo období relativní stability. Od roku 2006 nastal opačný trend a ČR postupně některé mezinárodní obchodní řetězce opustily, maloobchod se stále více koncentroval a rozdělil mezi několik nejsilnějších subjektů. Celkovou míru koncentrace trhu lze v současnosti označit za stagnující. Pokračující dominantní pozice moderních obchodních formátů má za důsledek mj. tlak na dodavatele potravin. Tlak obchodních řetězců na co nejnižší ceny nutí výrobce k zásadním škrtům v nákladech. Na vznik oligopolu velkých prodejních řetězců upozornil Evropský hospodářský výbor s tím, že zde selhává tržní regulace, přičemž tento problém se týká také České republiky. Podle hospodářského výboru EU si obchodníci konkurují pouze ve vztahu k zákazníkům, ale nikoliv k dodavatelům potravin, přičemž Evropská komise chce zpřísnit pravidla pro obchodní řetězce. S tím nesouhlasí Svaz obchodu a cestovního ruchu, který na tuzemském Potravinářský průmysl trhu fungování kartelu obchodníků tlačícího na dodavatele potravin vylučuje. Regulaci obchodu na unijní úrovni se brání také ministerstvo zemědělství. Regionální potraviny: V roce 2010 byl zahájen Ministerstvem zemědělství ČR ve spolupráci s Agrární a Potravinářskou komorou projekt Regionální potravina. Součástí tohoto projektu je i nově vytvořená značka Regionální potravina, kterou mohou úspěšní lokální malí a střední výrobci a zemědělci umísťovat na své výrobky. Cílem je zlepšení povědomí spotřebitelů o regionálních potravinách, poukázání na jejich tradici a kvalitu. Podobné projekty, jako je Regionální potravina, běží v řadě evropských zemí. Biopotraviny: Biopotraviny, tj. potraviny vyrobené ze surovin pocházejících z ekologického zemědělství, jsou významným celosvětovým trendem, a přestože jejich nabídka i spotřeba v České republice roste, zůstává nadále ve srovnání se západní Evropou nízká. Počet výrobců biopotravin dle Přehledu ekologických subjektů činil k subjektů (pouze subjekty s aktivní registrací). Podle Ročenky ekologického zemědělství 2011 z ledna 2013 dosáhl celkový obrat s biopotravinami českých subjektů včetně vývozu v roce 2010 přibližně 2,1 mld. Kč. Z toho spotřeba biopotravin v ČR činila zhruba 1,6 mld. Kč, (což je srovnatelné s revidovanými údaji pro rok 2009) a vývoz biopotravin vzrostl na zhruba 505 mil. Kč. Průměrná roční spotřeba na obyvatele zůstává pod hranicí 200 Kč a podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin a nápojů stagnuje okolo 0,7 %. Sortiment českých biopotravin je poměrně široký a zahrnuje především následující výrobky: mléko a mléčné výrobky (jogurty, sýry, tvaroh), pečivo, čaje, koření, mouku, těstoviny, dětskou výživu, vejce, vepřové a hovězí maso, ovoce, zeleninu, sušené ovoce, víno atd. U některých komodit je ale nabídka nedostatečná a nepokrývá poptávku spotřebitelů (např. vejce, ovoce, zelenina). Některé biopotraviny nejsou českými výrobci produkovány vůbec a dovážejí se ze zahraničí (např. oleje). Convenience food (pohodlné potraviny): Se změnou životního stylu roste zájem spotřebitelů o polotovary v různých stádiích připravenosti polotovary určené k tepelnému zpracování (např. mražené kynuté knedlíky), polotovary, které stačí přelít horkou vodou (např. thajské rýžové nudle) nebo potraviny, které stačí pouze ohřát (předvařené těstoviny). Ústav zemědělských a potravinářských informací definuje pohodlnou stravu jako kompletní pokrm, který je komerčně zpracován tak, že vyžaduje od svého spotřebitele pouze minimum úprav. Functional food (funkční strava): Jedná se o potraviny, které kromě výživové funkce působí prokazatelně pozitivně na zdraví konzumenta. Uvádí se, že zdraví člověka je určeno asi ze 60 % životními podmínkami, kdy výživa determinuje tyto podmínky ze %. V současné době narůstá počet spotřebitelů, kteří jsou ochotni za své zdraví a tudíž za zdravé potraviny připlatit. Jedná se např. o jogurty s probiotickými kulturami, rostlinné tuky s polynenasycenými mastnými kyselinami nebo potraviny se zvýšeným obsahem vlákniny či minerálů. Některé potraviny částečně zastupují nejrůznější léky (např. snižují cholesterol, nebo ozdravují střevní mikroflóru). V budoucnu by se potravinářský průmysl mohl zaměřit na vývoj produktů chránících imunitu a plnících očkovací funkci. Dopady metanolové aféry na trh s lihovinami: Tuzemští výrobci lihovin pořád cítí dopad metanolové aféry a následného omezení prodeje z podzimu roku V prvním čtvrtletí roku 2013 poklesl podle Unie výrobců a dovozců lihovin ČR odbyt lihovin meziročně o cca 8 %. Trh je v krizi jako celek a ztrátami trpí jak malí, tak velcí výrobci i distributoři. V roce 2012 trh s lihovinami poklesl meziročně o cca 10 %. Krize se projevila především ve spotřebě vodky, hořkých a bylinných lihovin a tuzemáku, problémy mají především menší producenti lihovin. Podle výrobců pomohou vrátit důvěru spotřebitelů jedině tvrdá opatření proti nelegálním lihovinám. 24

25 Inteligentní a aktivní obaly: Perspektivu skýtá nová generace obalových materiálů. Jedná se o inteligentní a aktivní obaly, které jsou schopny aktivně ovlivňovat vlastnosti uchovávaných objektů (nejčastěji potravin) a komunikovat se spotřebitelem. Oproti konvenčním plastům, vyráběným nejčastěji z ropy, se nabízí alternativa v podobě bioplastů. Tyto materiály jsou v současné době atraktivní především díky své přirozené biologické odbouratelnosti. Další možností jsou pak speciální materiály, často postaveny právě na bázi bioplastů, inteligentní a aktivní obalové materiály, které mají nejčastěji povahu takzvaných nanokompozitů. Jedná se o speciální struktury ve formě nanokrystalů, které udělují materiálům speciální vlastnosti a jsou zabudovány do matrice polymeru. Jako polymery mohou sloužit buď konvenční plasty (polyethylen, polystyren atd.) a nebo bioplasty. Právě kombinaci nanokrystalů s bioplasty pravděpodobně patří budoucnost. Ačkoliv jsou aktivní a inteligentní obaly často podobné ve své struktuře, existuje mezi nimi podstatný rozdíl každý nabízí spotřebiteli něco jiného. Aktivní obaly mění podmínky, za kterých je balená potravina uchovávána. Mohou tím prodlužovat její údržnost, bezpečnost, ale Potravinářský průmysl také senzorické (tj. chuť, vůni, vzhled, texturu) nebo nutriční vlastnosti. Inteligentní obaly vlastnosti potravin přímo neovlivňují, ale monitorují jejich stav a díky tomu mohou spotřebiteli podat informaci o jejich kvalitě. Jako optimální se jeví syntéza obou principů tzn. existence aktivnícha zároveň inteligentních obalů. Aktivní obaly lze rozdělit do několika skupin podle způsobu, kterým ovlivňují vlastnosti uchovávané potraviny jedná se o absorbéry kyslíku, vlhkosti, ethylénu a zápachu. Druhým typem aktivních obalových materiálů jsou obaly, které obsahují nebo produkují látky migrující do prostoru mezi potravinou a obalem, případně přímo do potraviny. Tyto látky pak mohou mít různý efekt (např. prodloužení životnosti, inhibice růstu bakterií, antimikrobní, antioxidační a odbarvující účinek). Inteligentní obaly dokáží monitorovat různé fyzikální veličiny, kterým je potravina v čase vystavena. V úvahu připadají indikátory teploty, mikrobiální kontaminace, integrity obalu, fyzikálního šoku nebo autenticity produktu. Indikátory mohou být zabudovány do materiálu nebo umístěny na jeho povrchu Silné a slabé stránky, příležitosti a rizika Pozn.: V polovině srpna 2013 působilo v České republice subjektů, které měly jako svou hlavní podnikatelskou činnost zapsanou Výrobu potravinářských výrobků (NACE 10), Výrobu nápojů (NACE 11), nebo Výrobu tabákových výrobků (NACE 12). Mezi nimi tvoří největší část podnikatelé, nicméně významnou roli zde hrají obchodní společnosti. V této souvislosti je do značné míry obtížné obecně stanovit parametry SWOT analýzy tak, aby charakterizovaly všechny podnikatelské subjekty. Níže uvedené skutečnosti je proto třeba brát v kontextu jednotlivých společností. Silné stránky (Strengths) tradice potravinářské výroby opírající se tuzemskou surovinovou základnu dobrá pozice ČR v regionu pro dosažitelnost západoevropských i východoevropských trhů zavedené, tradiční obchodní značky v rámci potravinářských produktů zavedená podpora regionálních značek (značka KLASA) nabídka širokého produktového portfolia, produkce výrobků denní spotřeby (nezastupitelná součást spotřebního koše) stabilizovaná podnikatelská základna řada významných českých výrobců potravin součástí některého z nadnárodních potravinářských koncernů, dokončená rivatizace (výjimkou Budějovický Budvar, n. p.) Slabé stránky (Weaknesses) nízká efektivita tuzemského potravinářského průmyslu a s ní spojená nutnost dovážet výrobky s vyšší přidanou hodnotou distribuce potravin slabá vyjednávací pozice zejména menších výrobců vůči maloobchodním řetězcům ostré konkurenční prostředí (zejména po vstupu do EU) dovozní závislost ČR na importu některých surovin (káva, jižní ovoce) bariéry vstupu do odvětví, vysoké náklady na marketing (problém zejména pro menší subjekty) 25

26 dlouhodobě pasivní bilance zahraničního obchodu v rámci výroby potravin Příležitosti (Opportunities) orientace výrobců na zboží odpovídající trendům zdravé výživy, resp. výrobků s vyšší přidanou hodnotou intenzivnější pronikání na nové trhy (nové země EU, třetí země) produkce regionálních potravin (příležitost zejména pro malé a střední výrobce) zvýšená poptávka po biopotravinách, convenience food (pohodlné potraviny) a functional foood (funkční strava) dodávky privátních značek pro maloobchodní řetězce důraz na potravinovou bezpečnost, informování spotřebitelů, přesun zákaznických preferencí od ceny ke kvalitě snaha o další získávání chráněného označení původu a zeměpisných označení použití inteligentních a aktivních obalů ve výrobě Hrozby (Threats) růst konkurenčních tlaků ze strany zahraničních dovozců, dovoz levnějších potravin ze zahraničí růst cen vstupů (energie, pohonné hmoty, agrární produkce) další zostření norem a regulace v rámci EU (výroba, distribuce, ochrana životního prostředí) zintenzivnění tlaku obchodních řetězců na nižší ceny potravinářské produkce, pokles kvality produkce nedostatek kvalifikované pracovní síly, nedostatečná propojenost učňovského školství s podniky problémy tuzemského agrárního sektoru (úbytek orné půdy, chmelnic a sadů apod.), jehož produkce je v ČR rozhodujícím vstupem do odvětví černý trh s nelegálními lihovinami V ý v o j z a m ě s t n a n o s t i d o r o k u a p r o j e k c e d o r o k u V roce 2014 bylo v Potravinářském a tabákovém průmyslu zaměstnáno 115 tisíc pracovníků. Zaměstnanost v Potravinářském a tabákovém průmyslu vykazuje od roku 2002 klesající trend, v průběhu 12 let došlo k 18% poklesu počtu pracovníků. Vývoj počtu zaměstnaných v odvětví Potravinářském a tabákovém průmyslu v České republice 26

27 Chorvatsko Bulharsko Maďarsko Litva Polsko Řecko Lotyšsko Kypr Irsko Estonsko Španělsko Belgie Francie Německo EU28 Dánsko Česká republika Portugalsko Rumunsko Slovensko Slovinsko Malta Itálie Rakousko Nizozemí Finsko Spojené Královsktví Švédsko Lucembursko Počet zaměstnaných (v tisících) Údaj pro rok 2001 je dopočten jako průměr let 2000 a 2002, data pro rok 2001 nejsou k dispozici Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ V posledních letech rovněž mírně klesal podíl, jaký Potravinářský a tabákový průmysl zaujímal na celkové zaměstnanosti v zemi. Zatímco v roce 2000 činil tento podíl 3,2 %, v roce 2014 se jednalo o 2,2 %. Na základě tohoto podílu se Potravinářský a tabákový průmysl v roce 2014 umístil na 19. místě z celkem 26 odvětví z hlediska počtu zaměstnaných osob. Projekce zaměstnanosti CEDEFOP předpokládá, že se v Potravinářském a tabákovém bude zaměstnanost v roce 2020 nacházet na úrovni 107 tisíc zaměstnaných. Projekce tedy předpokládá, že zaměstnanost v odvětví bude do budoucna mírně klesat. Podíl odvětví Potravinářský a tabákový průmysl na celkové zaměstnanosti v zemi 5,0% 4,5% 4,0% ,5% 3,0% 2,5% 2,0% 1,5% 1,0% 0,5% 0,0% Zdroj: Eurostat National Accounts 27

28 V rámci Evropské unie činil v roce 2014 podíl Potravinářského a tabákového průmyslu 2,3 % celkové zaměstnanosti. V porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie byl v roce 2014 v České republice podíl Potravinářského a tabákového průmyslu na celkové zaměstnanosti průměrný. Z hlediska zaměstnanosti má pro ekonomiku Potravinářský a tabákový průmysl největší význam v Chorvatsku (v roce 2014 zaujímal 3,8 % celkové zaměstnanosti), nejnižší význam má naopak v Lucembursku (0,8 % v tomtéž roce). Ve většině zemí EU význam Potravinářského a tabákového průmyslu z hlediska zaměstnanosti mezi lety 2000 a 2014 drobně klesal. Mezi lety 2008 a 2014 byla průměrná míra nezaměstnanosti osob pracujících původně v odvětví Potravinářský a tabákový průmysl na úrovni 8,4 %. Tato úroveň je vyšší, než průměrná míra nezaměstnanosti ve všech odvětvích, která v tomto období činila 6,4 %. Podíl dlouhodobě nezaměstnaných, tedy osob, které byly bez práce minimálně jeden rok, dosahoval v Potravinářském a tabákovém průmyslu 46,8 %. Jedná se o podíl, který je v rámci odvětví české ekonomiky nadprůměrný a nezaměstnaní, kteří dříve pracovali v Potravinářském a tabákovém průmyslu, mají větší problém s nalezením nového zaměstnání, než nezaměstnaní se zkušenostmi z většiny jiných odvětví ekonomiky. Průměrná míra nezaměstnanosti bývalých pracovníků z odvětví v letech Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Ubytování, stravování a pohostinství Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a Potravinářský a tabákový průmysl Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových ČR Výroba elektrických a optických přístrojů Výroba dopravních prostředků Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel Stavebnictví Těžební průmysl Výroba kovů a kovodělných výrobků Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský Zemědělství, lesnictví a rybolov Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti Výroba strojů a zařízení Doprava, skladování a poštovní činnosti Veřejná správa a obrana Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl Peněžnictví a pojišťovnictví Telekomunikační a informační technologie a činnosti Zdravotní a sociální péče Vydavatelské a mediální činnosti Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti Vzdělávání Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ 0% 2% 4% 6% 8% 10% 12% 28

29 2. 9. P o d n i k a t e l s k á z á k l a d n a o d v ě t v í a n e j v ý z n a m n ě j š í z a m ě s t n a v a t e l é K bylo podle databáze MagnusWeb v České republice evidováno celkem aktivních podnikatelských subjektů, které měly jako svou hlavní podnikatelskou činnost zapsán dle Klasifikace ekonomických činností odvětví NACE Nejvíce z nich, téměř 82 %, patří do odvětví Výroba potravinářských výrobků (NACE 10), dalších více než 18 %, patří do odvětví Výroba nápojů (NACE 11) a ostatní do odvětví Výroba tabákových výrobků (NACE 12). Vzhledem k dosažení vyšší vypovídací hodnoty nejsou zahrnuty do dalších výpočtů následující subjekty: fyzické osoby (podnikatelé) a právnické osoby nacházející se aktuálně v likvidaci. Nejvíce podnikatelských subjektů sídlilo na začátku ledna 2015 v Jihomoravském kraji, kde bylo evidováno 15,4 % ze všech podniků. Největší z nich jsou PENAM, a.s., TPK, spol. s r.o., The Candy Plus Sweet Factory, s.r.o., DELIMAX, a.s., KARLOVA PEKÁRNA, s.r.o., Moravskoslezské cukrovary, a.s., PIKA, a.s., Steinhauser, s.r.o., FRUTA Podivín, a.s., AGRIS spol. s r.o. Druhý největší podíl (14,6 %) má své sídlo v Praze. Z tohoto regionu lze jmenovat např. Nestlé Česko s.r.o., UNITED BAKERIES a.s., Mondelez CR Biscuit Production s.r.o., Coca-Cola HBC Česká republika, s.r.o., Pivovary Staropramen s.r.o. Třetím v pořadí jsou v tomto odvětví subjekty, zaregistrované v Moravskoslezském kraji. Jejich podíl na celkové podnikatelské základně odvětví je 12,5 %. V tomto kraji sídlí např. Těšínské jatky, s. r. o., Kofola a.s., SEMAG spol. s r.o., BIVOJ a.s. Významnější počet firem podniká rovněž ve Středočeském kraji s podílem 10,4 %, kde sídlí např. Philip Morris ČR a.s., Heineken Česká republika, a.s., VITANA, a.s., Tereos TTD, a.s. Naopak nejnižší počet společností z tohoto odvětví má sídlo na Vysočině, v Libereckém kraji a v Karlovarském kraji Vlastnická struktura firem v odvětví V polovině srpna 2013 bylo ve skupině společností, u nichž bylo možné určit (na základě údajů z databáze MagnusWeb, která čerpá výhradně z veřejných zdrojů) jejich vlastnickou strukturu, zjištěno, že prostřednictvím českých subjektů je ovládána většina firem působících v odvětví potravinářského průmyslu (3 092 subjektů; 87,3 %). Ve případech se jednalo o fyzické osoby a ve 430 případech o osoby právnické. Podniky ovládané fyzickými osobami tak jednoznačně převládají a celkem tvoří 86,1 % společností ve vlastnictví českých subjektů. K významným podnikům ovládaným českými fyzickými osobami se řadí např. MP Krásno, a.s., GRANETTE & STAROREŽNÁ Distilleries a.s. nebo LE & CO - Ing. Jiří Lenc, s.r.o. K významným podnikům ovládaným českými právnickými osobami se řadí BONECO a.s. ve vlastnictví AGROTRADE, a.s., Emco spol. s r.o. (100 % ovládá Emco Holding s.r.o.) nebo RABBIT Trhový Štěpánov a.s., kde je 97,5 % v majetku společnosti RABBIT CZ a.s. a zbývajících 2,5 % ovládá ZD Trhový Štěpánov a.s. Podstatnou část tuzemského sektoru ovládá skupina AGROFERT HOLDING, a.s., jež vedle chemického průmyslu a zemědělství podniká také v potravinářském průmyslu. Podniky ze skupiny AGROFERT se zaměřují především na výrobu a zpracování drůbežího a červeného masa, produkci uzenin a masných výrobků, mlynárenskou, pekárenskou a mlékárenskou výrobu. K nejvýznamnějším společnostem holdingu AGROFERT v potravinářském průmyslu patří firmy Kostelecké uzeniny a.s., PENAM, a.s., OLMA, a.s., Vodňanská drůbež, s.r.o., Primagra, a.s., Procházka, a.s., Cerea, a.s., Mlékárna Hlinsko, s.r.o., Krahulík- MASOZÁVOD Krahulčí, a.s., KMOTR - Masna Kroměříž a.s., AFEED CZ, a.s., ZZN Pelhřimov a.s. nebo PROFROST a.s. Na vlastnické struktuře tuzemských společností se podílí rovněž stát, jež prostřednictvím Ministerstva zemědělství ČR ovládá firmu Budějovický Budvar, národní podnik. Podíl českých vlastníků na celkovém registrovaném kapitálu vlastníků s rozhodujícím vlivem činí 47,4 % (tj. 21,2 mld. Kč). Mezi zahraničními subjekty, které kontrolují rozhodující majetkové podíly v tuzemských společnostech, převládají vlastníci z Ruska (jež ovládají 84 firem) a Ukrajiny (59 společností). Jedná se však o podíly v málo významných subjektech a na tyto státy nepřipadá významný díl registrovaného kapitálu konkrétně se jedná o 0,02 % v případě Ruska (11 mil. Kč) a 0,01 % v případě Ukrajiny (6,1 mil. Kč). Německé subjekty kontrolují 1,2 % tuzemských firem a na registrovaném kapitálu se podílejí z 2,1 % (0,9 mld. Kč). Jedná se např. o Dr.Oetker Nahrungsmittel Beteiligungs GmbH, který kontroluje téměř 100 % registrovaného 29

30 kapitálu ve firmě Dr. Oetker, spol. s r.o., Henkell International GmbH, jež ovládá bezmála 100 % základního kapitálu společnosti BOHEMIA SEKT, a.s. nebo podnik Müller Sachsen GmbH, který vlastní 100 % akcií ve firmě Mlékárna Pragolaktos, a.s. Ze zahraničních vlastníků připadá největší díl registrovaného kapitálu na subjekty sídlící v Nizozemsku (19,4 %) např. PHILIP MORRIS HOLLAND B.V. (77,59 % vlastník Philip Morris ČR a.s.), CC BEVERAGES HOLDINGS II B.V. (kontroluje 100% podíl v podniku Coca-Cola HBC Česká republika, s.r.o.) nebo Pilsner Urquell Investments B.V., jež vlastní společnost Plzeňský Prazdroj, a.s. Následuje Lucembursko s 8,9% podílem na registrovaném kapitálu např. Decapterus S.á.r.l. (bezmála 100% vlastník Hamé s.r.o.) nebo PAS Luxemburg, S.á.r.l., jež ovládá PEPSICO CZ s.r.o. Významněji se na registrovaném kapitálu potravinářských firem podílejí subjekty z Francie (5,8 %) a Švýcarska (5,6 %). V případě Francie jde např. o COMPAGNIE INTERNATIONALE DE MALTERIES ovládající SLADOVNY SOUFFLET ČR, a.s. nebo Produits Laitiers Frais Est Europe vlastnící Danone a.s. Ze subjektů registrovaných ve Švýcarsku se jedná např. o Nestlé S.A. (jediný vlastník společnosti Nestlé Česko s.r.o.) nebo Hügli Holding Aktiengesellschaft, jež ovládá 100 % registrovaného kapitálu ve firmě Hügli Food s.r.o Nejvýznamnější zaměstnavatelé Název Logo Sídlo PENAM, a.s. Provozovny v krajích Profil společnosti Hlavní výroby/služby Zaměstnanost a výkony Cejl 814/85, Brno, Zábrdovice síť pekařství po celé ČR: pekárny: Břeclav, České Budějovice, Hepek, Klimentov, Olomouc, Ostrava - Martinov, Prostějov, Rosice, Šumperk, Třebíč, Zelená louka, Zlín mlýny: Brněnec, Kroměříž, Vojkovice, Znojmo PENAM, a.s. patří k předním pekárenským a mlynárenským výrobcům ve střední Evropě. V jeho sortimentu najdete pekárenské a mlýnské produkty s tradicí již od roku zásobování většiny nadnárodních řetězců Výroba pekařských výrobků, dodává bagety, chlebíčky, mléčné výrobky, rohlíky, chleby, bulky, dalamánky a cereálky. Vyrábí perníky, bábovky, záviny, buchtičky, překládané koláče, špičky a vánočky, výroba bezlepkového pečiva a mlýnských výrobků Počet pracovníků Výkony (mil. Kč) * *2013 Název Logo Sídlo Plzeňský Prazdroj, a. s. Provozovny v krajích Profil společnosti pivovar Radegast - Nošovice, pivovar Velké Popovice U Prazdroje 64/7, Plzeň, Východní Předměstí Plzeňský Prazdroj založili a postavili společnými silami právováreční měšťané města Plzně v roce V tehdejším Měšťanském pivovaru Plzni byla uvařena první várka spodně kvašeného ležáku, který následně dobyl celý svět pod jménem Pilsner Urquell, a který dal název celému jednomu 30

31 Hlavní výroby/služby Zaměstnanost a výkony druhu piv Pils. Plzeňský Prazdroj je významným výrobcem a exportérem českého piva, které vaří ve čtyřech pivovarech, v Plzeňském Prazdroji a Gambrinusu v Plzni, v Radegastu v Nošovicích a pivovaru Velké Popovice ve středních Čechách. Plzeňský Prazdroj vyváží pivo do více než padesáti zemí po celém světě. Sládkové Plzeňského Prazdroje vaří tradiční česká piva Pilsner Urquell, Gambrinus, Radegast, Velkopopovický Kozel a do portfolia patří také Primus a Klasik. Mezi nejoblíbenější nealko piva patří pivo Birell, pivní nabídku dále obohacují pivní speciály Master, svrchně kvašené pšeničné pivo Fénix a perlivý nápoj Frisco. Do portfolia patří také osvěžující míchané nápoje z piva a ovocné šťávy Gambrinus Řízný citron nebo Gambrinus Limetka&Bezinka. Vyrábí piva Pilsner Urquell, Gambrinus, Radegast a Velkopopovický Kozel. Nabízí piva Primus, Fénix, Master a Velkopopovický kozel. Dále vyrábí nealkoholické pivo Birell a perlivý alkoholický drink Frisco Počet pracovníků Výkony (mil. Kč) Název Logo Sídlo Nestlé Česko s.r.o. Mezi vodami 2035/31, Praha, Modřany Provozovny v krajích - Profil společnosti Hlavní výroby/služby Zaměstnanost a výkony Uskutečňovat koncept Good Food, Good Life ("dobré potraviny pro dobrý život") tím, že našim spotřebitelům a zákazníkům poskytujeme potraviny a nápoje nejvyšší kvality. Vyvíjíme řešení, vycházející z výživy, zdraví a zdravého životního stylu a vždy se snažíme přidávat hodnotu tím, že: Neustále inovujeme a renovujeme naše výrobky a zajištujeme jejich nejvyšší kvalitu. Trvale používáme nejlepší postupy a procesy při úsilí o dokonalost v podnikání. Výroba čokolád a cukrovinek značek Orion, Zora a Sfinx, kulinářských výrobků Maggi, kávy Nescafé a krmiv Purina. Nabízí produkty pro gastronomické provozy. Dále vyrábí nápoje a kojeneckou výživu Počet pracovníků * Výkony (mil. Kč) *2012 Název Logo Sídlo Kostelecké uzeniny a.s. Provozovny v krajích Profil společnosti Kostelec 60, závody: Kostelec, Planá nad Lužnicí, provoz podnikové prodejny Most- Velebudice Společnost Kostelecké uzeniny byla založena v roce Neuvěřitelných 95 let je na čelních pozicích českého trhu s masem a uzeninami. Kvalitní produkty z továrny v Kostelci na Českomoravské vysočině jsou neodlučně spojeny se značkou, která pochází z dob vrcholné secese. Gentleman z loga 31

32 Hlavní výroby/služby Zaměstnanost a výkony pojídající labužnicky párek provází tedy již celé generace českých rodin. Kostelecké uzeniny jsou od svých prvopočátků výrobcem věhlasných párků, klobás, šunek, specialit a trvanlivých salámů. Vlajkovou lodí společnosti je řada Premium, pod kterou se na trh dodávají zejména fermentované salámy s přírodní ušlechtilou plísní - Kostelecký uherák, Křemešník, Čeřínek a Hermín. V portfoliu nechybí čerstvé hovězí a vepřové maso zejména českého původu z vlastních porážek v Kostelci a Plané nad Lužnicí. Současnost Kosteleckých uzenin je o moderních technologiích, bezpečnosti a kontrole suroviny i finálního výrobku a o tradičním přístupu k řeznickému řemeslu. výroba a prodej masa, masných výrobků, konzerv a sortimentu uzenářských produktů včetně specialit a trvanlivých salámů s ušlechtilou plísní na povrchu. Nabízí čerstvé i trvanlivé, tepelně opracované výrobky Počet pracovníků Výkony (mil. Kč) * * Rozložení podnikatelské základny dle BISNODE Stability Rating Cílem tohoto ratingového modelu je predikovat riziko úpadku firmy v následujících dvanácti měsících. Metodika modelu je založena na exaktní statistické analýze a principech data miningu. Do analýzy vstupuje množství ukazatelů z oblasti individuálních charakteristik firmy (demografická data, informace o platebních zkušenostech, finanční údaje, vazby mezi subjekty i negativní informace) a makroekonomická data. Výkonnost modelu, jež se blíží k 70 %, je dána především kvalitou a rozsahem dat a v neposlední řadě makro komponentou do něj vstupující, která se pružně mění v čase podle aktuálního vývoje ekonomiky. Výstupem hodnotícího modelu je známka na desetistupňové škále, kde tři nejlepší možná hodnocení jsou AAA, AA, resp. A. BISNODE Stability Rating Název skupiny Vynikající Dobré Rizikové Ratingové hodnocení AAA AA A BBB BB B CCC CC C Slovní popis Excelentní Vynikající Výborný Velmi dobrý Dobrý Dostatečný Rizikový Vysoce rizikový Extrémně rizikový Slovní popis skupiny Stabilní společnosti, vysoká pravděpodobnost spolehlivého plnění závazků z obchodního styku, vysoká pravděpodobnost návratnosti investic, nízké úvěrové riziko, minimální riziko úpadku. Kvalitní společnosti, možnost mírného prodlení při plnění závazků z obchodního styku, nutnost individuálního posouzení návratnosti investic, přijatelné úvěrové riziko, nízké riziko úpadku. Rizikové společnosti, pravděpodobnost prodlení plateb při plnění závazků z obchodního styku, možnost budoucího zhoršení finanční situace, vyšší úvěrové riziko, společnosti ohrožené úpadkem. Úpadky D Úpadek Neschopnost dlužníka dostát svým závazkům. Zdroj: BISNODE V odvětví Potravinářský a tabákový průmysl tvoří největší část (téměř 44 %) společnosti, které podle BISNODE Stability Ratingu patří do skupiny vynikajících (s ratingem v intervalu AAA-A). Podle celkového rozložení subjektů do jednotlivých skupin, je v porovnání s ostatními odvětvími české ekonomiky v tomto odvětví riziko nesplácení úvěrů průměrné. Podíl společností, spadajících do skupiny "vynikající" je v tomto 32

33 odvětví 43,6 %, což je o 4,3 procentních bodů více, než je jejich podíl mezi všemi společnostmi v ČR. Působí zde také 39,1 % "dobrých" společností. To je oproti celkové tuzemské základně o 3,4 procentních bodů méně, než tvoří v celé podnikatelské základně v ČR. Podíl "rizikových subjektů s ratingem C činil v rámci odvětví 1,7 procentních bodů méně, než v rámci ČR celkově. Podíl firem, které byly hodnoceny jako neschopné dostát svým závazkům (rating D), je v rámci odvětví 1,8 %, přičemž v rámci celkové tuzemské podnikatelské základny se jednalo o 0,9 %. Rozložení podnikatelské základny podle BISNODE indexu 20% 18% 16% 14% 12% 10% 8% 6% 4% 2% Potravinářský a tabákový průmysl ČR 0% Zdroj: BISNODE AAA AA A BBB BB B CCC CC C D Další ukazatele stability odvětví Dalším ukazatelem, který lze použít pro hodnocení stability odvětví, je indikátor rizikovosti odvětví. Ten se určí jako podíl subjektů v odvětví, na které byl v daném kalendářním roce prohlášen konkurz vzhledem k celkovému počtu subjektů v odvětví. Pro odvětví Potravinářský a tabákový průmysl byl tento indikátor v roce 2014 na úrovni 2,11. To je v porovnání s ostatními odvětvími velmi vysoká hodnota, která průměr ČR přesahuje o 1,16 promilního bodu. Indikátor rizikovosti tohoto odvětví se oproti roku 2009 zvýšil o 0,19 promilního bodu, zatímco za stejné období se v ČR jako celku zvýšil o 0,39 promilního bodu. Zatímco v roce 2009 byla nejvyšší rizikovost tohoto odvětví v Královéhradeckém kraji, v roce 2014 byl nejrizikovější stav v tomto odvětví v Olomouckém kraji. Následují Pardubický kraj, Moravskoslezský kraj a Jihočeský kraj. Naopak nejnižší je indikátor rizikovosti v tomto odvětví v Karlovarském kraji a na Vysočině. Index rizikovosti odvětví v ČR a podle krajů (v promile) 33

34 Celá ČR Celé odvětví Olomoucký kraj Pardubický kraj Moravskoslezský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Zlínský kraj Středočeský kraj Praha Jihomoravský kraj Liberecký kraj Ústecký kraj Královéhradecký kraj Karlovarský kraj Vysočina 7,0 6,0 5, ,0 3,0 2,0 1,0 0,0 Zdroj: BISNODE Rovněž podíl vzniklých a zaniklých subjektů je dalším indikátorem, který analyzuje, jak je dané odvětví zajímavé či naopak rizikové pro nové subjekty. V roce 2014 byl v tomto odvětví v ČR podíl zaniklých subjektů na celkovém počtu subjektů 2,9 %. To je o 0,6 procentních bodů nad průměrem ČR. Při analýze podílu salda mezi vniklými a zaniklými subjekty vůči celkovému počtu subjektů se ukazuje, že v roce 2014 byl v odvětví Potravinářský a tabákový průmysl pro nové subjekty nejatraktivnější Královéhradecký kraj před Pardubickým krajem, Moravskoslezským krajem a Jihomoravským krajem. Naopak nejnižší indikátor vykazuje v tomto odvětví Středočeský kraj, Liberecký kraj a především Karlovarský kraj. Celkově je odvětví z tohoto pohledu v porovnání s ostatními velmi atraktivní R e g i o n á l n í k o n c e n t r a c e a e x k l u z i v i t a o d v ě t v í Nejvyšší podíl zaměstnaných z odvětví Potravinářský a tabákový průmysl pracuje ve Středočeském kraji, jedná se o téměř 14 % celkově zaměstnaných v tomto odvětví. Dále více než 13 % zaměstnaných tohoto odvětví pracuje v Jihomoravském kraji, téměř 9 % v Moravskoslezském kraji, více než 8 % v Olomouckém také ve Zlínském kraji. V ostatních krajích se hodnota pohybuje obvykle mezi 4 a 8 %. V porovnání s ostatními odvětvími je geografická koncentrace tohoto odvětví v krajích ČR nízká. Rozložení zaměstnaných z odvětví Potravinářský a tabákový průmysl do krajů 34

35 Kralovehradecký; 4,3% Karlovarský; 1,7% Liberecký; 3,0% Pardubický; 4,0% Stredočeský; 13,8% Vysočina; 5,4% Ústecky; 6,9% Jihomoravský; 13,1% Plzeňský; 7,1% Moravskoslezský; 8,9% Jihočeský; 7,6% Olomoucký; 8,2% Praha; 7,8% Zlinský; 8,1% Graf ukazuje rozdělení všech zaměstnaných z odvětví Potravinářský a tabákový průmysl do jednotlivých krajů. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ To je patrné i v relaci struktury rozložení jednotlivých odvětví v krajích. Zatímco na jedné straně jsou odvětví jako Textilní, oděvní a kožedělný průmysl, Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl a Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků, jejichž rozložení v krajích je víceméně rovnoměrné, a koncentrace je tedy velmi nízká, na straně druhé jsou pak odvětví, jejichž rozložení není krajově rovnoměrné a jeho významná část je koncentrována do jednoho nebo dvou krajů. Patří sem Vydavatelské a mediální činnosti (koncentrované ze dvou třetin do Prahy), či Těžební průmysl (koncentrovaný ze 44 % do Moravskoslezského kraje a 16 % do Ústeckého kraje) a Telekomunikační a informační technologie a činnosti (koncentrované do Prahy a Jihomoravského kraje). Následující mapa porovnává rozložení zaměstnaných osob z odvětví a celkové rozložení všech zaměstnaných v celé ekonomice do jednotlivých krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti odvětví vyšší, než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Například ve Středočeském kraji, jak je uvedeno výše, je z tohot odvětví zaměstnáno 13,8 % všech osob. Celkově, v celé ekonomice, má Středočeský kraj podíl na zaměstnanosti v ČR jen 10,9 %. Počet zaměstnaných z odvětví v kraji vzhledem k velikosti kraje je tedy velmi vysoký (a tedy zelená barva v mapě). Počet zaměstnaných z odvětví v kraji vzhledem k celkovému počtu zaměstnaných v kraji 35

36 Mapa znázorňuje srovnání struktury zaměstnaných v odvětví Potravinářský a tabákový průmysl do jednotlivých krajů s rozdělením všech zaměstnaných do krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti odvětví vyšší, než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, vlastní výpočty SVP Zatímco geografická koncentrace je nízká, geografická exkluzivita tohoto odvětví je v rámci České republiky podprůměrná. Rozdíly mezi kraji v tom, kolik se osoby z tohoto odvětví podílí na celkové krajské zaměstnanosti, jsou nízké. Nejvyšší podíl na krajské zaměstnanosti mají osoby z tohoto odvětví ve Zlínském kraji, kde se lidé z odvětví Potravinářský a tabákový průmysl podílí na celkové krajské zaměstnanosti z 3,5 %, dále v Olomouckém kraji (v něm je podíl osob z tohoto odvětví na celkově zaměstnaných v kraji 3,4 %) a v Jihočeském kraji (3,1 %). Naopak nejnižší podíl na celkovém počtu zaměstnaných mají osoby z tohoto odvětví v Karlovarském kraji (1,5 %) a v Praze (1,2 %). Přesné podíly zaměstnaných v tomto odvětví z celkového počtu zaměstnaných v krajích, ukazuje tabulka. Podíl odvětví na celkovém počtu zaměstnaných v kraji Kraj Podíl zaměstnaných Kraj Podíl zaměstnaných Zlínský 3,5% Ústecký 2,3% Olomoucký 3,4% Královéhradecký 2,0% Jihočeský 3,1% Pardubický 2,0% Plzeňský 3,1% Moravskoslezský 1,9% Středočeský 3,0% Liberecký 1,9% Jihomoravský 2,8% Karlovarský 1,5% Vysočina 2,7% Praha 1,2% Průměr ČR 2,4% Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ 36

37 Následující mapa ukazuje podíl odvětví na celkové zaměstnanosti kraje v grafické podobě. Čím světlejší barva, tím menší podíl v něm odvětví na celkové zaměstnanosti v kraji má (v porovnání s ostatními odvětvími). Podíl zaměstnaných v odvětví Potravinářský a tabákový průmysl na počtu zaměstnaných v kraji Mapa znázorňuje podíl odvětví Potravinářský a tabákový průmysl na celkové zaměstnanosti v kraji. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, vlastní výpočty SVP Míra exkluzivity odvětví v rámci struktury odvětví v krajích je v případě odvětvové skupiny Potravinářský a tabákový průmysl podprůměrná, což ukazuje srovnání indexu geografické exkluzivity pro všechny skupiny odvětví. Index geografické exkluzivity odvětví 37

38 EXKLUZIVITA ODVĚTVÍ Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových Stavebnictví Zdravotní a sociální péče Vzdělávání Veřejná správa a obrana Doprava, skladování a poštovní činnosti Výroba dopravních prostředků Výroba kovů a kovodělných výrobků Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti Zemědělství, lesnictví a rybolov Ubytování, stravování a pohostinství Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti Výroba elektrických a optických přístrojů Výroba pryžových, plastových a ostatních Opravy a instalace strojů a zařízení a Výroba strojů a zařízení Potravinářský a tabákový průmysl Peněžnictví a pojišťovnictví Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl Telekomunikační a informační technologie a Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Těžební průmysl Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl Vydavatelské a mediální činnosti velmi vysoká vysoká nadprůměrná průměrná podprůměrná nízká velmi nízká Graf znázorňuje index geografické exkluzivity odvětví Potravinářský a tabákový průmysl ve srovnání s ostatními skupinami odvětví. Index geografické exkluzivity daného odvětví vyjadřuje, nakolik je odvětví v odvětvové struktuře většiny krajů významné z hlediska podílu zaměstnaných osob. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty SVP 0,00 0,05 0,10 0,15 0,20 0,25 Velká většina osob zaměstnaných v tomto odvětví pracuje ve stejném kraji, kde bydlí. Hodnota tohoto indikátoru se mezi odvětvími pohybuje mezi 87 % a 98 %. V průměru 94 % všech osob zaměstnaných v ČR pracuje ve stejném kraji, jako i bydlí. Na jedné straně nejvíce bydlících ve stejném kraji jako pracuje, je v odvětvích Textilní, oděvní a kožedělný průmysl a Těžební průmysl (98 %), na druhé straně nejméně je to u odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti a Vydavatelské a mediální činnosti (87 %). V odvětví Potravinářský a tabákový průmysl pracuje v jiném kraji než bydlí 5,4 % osob, což je o 0,6 procentních bodů méně, než je průměr v celé ČR. 38

39 3. Profesní struktura, kvalifikační požadavky a kvalifikace pracovní síly Výv o j a s t r u k t u r a p o v o l á n í Nejčetnější skupinou povolání v odvětví jsou Zpracovatelé potravin, dřeva a textilu (ISCO 75), kteří v roce 2014 tvořili téměř čtvrtinu všech zaměstnaných v tomto odvětví. V roce 2014 bylo v Potravinářském a tabákovém průmyslu zaměstnáno 27 tisíc pracovníků patřících do této profesní skupiny. Dalšími významnými skupinami povolání v Potravinářském a tabákovém průmyslu jsou pracovníci Obsluhy stacionárních strojů a zařízení (ISCO 81; 18% ze všech zaměstnaných, což v roce 2014 činilo 20 tisíc pracovníků), Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci (ISCO 9; 9%; 10 tisíc pracovníků v roce 2014) a Řidiči motocyklů, automobilů, autobusů a tramvají (ISCO ; 7 %; 8 tisíc pracovníků). Porovnáme-li strukturu povolání pracovníků v Potravinářském a tabákovém průmyslu v České republice a v celé Evropské Unii, vidíme, že je zde profesní struktura velmi podobná. Jednou z odlišností struktury povolání v České republice je velmi nízké zastoupení Provozovatelů prodejen, prodavačů a příbuzných pracovníků, kteří na celoevropské úrovni tvoří 11 % všech zaměstnanců v odvětví. V České republice je tento podíl jen 3%. Profesní struktura v odvětví v České republice a Evropské unii 100% 90% 80% 70% 60% 6% 4% 4% 6% 4% 7% 10% 9% 18% 17% Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě Úředníci pro zpracování číselných údajů a v logistice Řidiči motocyklů, automobilů, autobusů a tramvají 50% 40% 30% 20% 10% 24% 32% 22% 38% Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci Obsluha stacionárních strojů a zařízení Zpracovatelé potravin, dřeva a textilu Ostatní 0% ČR 2014 EU Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ Následující tabulka poskytuje podrobnější pohled na profesní strukturu. Nejčetněji zastoupenou skupinou povolání v Potravinářském a tabákovém průmyslu jsou Pekaři, cukráři (kromě šéfcukrářů) a výrobci cukrovinek (ISCO 7512). V roce 2014 jich bylo v odvětví zaměstnáno 18,4 tisíce. Ve stejném roce pracovalo 39

40 v odvětví 17 tisíc pracovníků skupiny Obsluha strojů na výrobu potravin a příbuzných výrobků (ISCO 8160), 7 tisíc Ostatních pomocných pracovníků ve výrobě (ISCO 9329) a 6,6 tisíc pracovníků skupiny Zpracovatelé masa, ryb a příbuzní pracovníci (ISCO 7511). Nejvíce zastoupené profese a jejich vývoj CZ-ISCO Počet 2014 (tisíc) Podíl na zaměstnanosti v odvětví Vývoj od 2011 Obsluha strojů na výrobu potravin a příbuzných výrobků ,0 15% Pekaři, cukráři (kromě šéfcukrářů) a výrobci cukrovinek ,4 15% Zpracovatelé masa, ryb a příbuzní pracovníci ,6 6% Ostatní pomocní pracovníci ve výrobě ,1 6% Řidiči nákladních automobilů, tahačů a speciálních vozidel % Šipka nahoru značí, že počet zaměstnaných od roku 2011 vzrostl o více než 10 %, pomlčka znamená žádný nebo nejasný trend, šipka dolů značí, že počet zaměstnaných od roku 2011 poklesl o více než 10 %. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ P r o f e s n í k o n c e n t r a c e a e x k l u z i v i t a o d v ě t v í Potravinářský a tabákový průmysl je odvětví s průměrnou profesní koncentrací. V české ekonomice se z hlediska výše profesní koncentrace jedná o 15. nejvíce koncentrované odvětví z celkových 26. Indikátor profesní koncentrace v Potravinářském a tabákovém průmyslu dosáhl hodnoty 0,112, mediánová hodnota indikátoru pro všechna odvětví je 0,122. Průměrných hodnoty dosahuje profesní koncentrace v Potravinářském a tabákovém průmyslu i na úrovni celé Evropské unie. Profesní koncentrace v odvětvích v České republice (2014) Odvětví Pořadí Úroveň koncentrace Vzdělávání 1 velmi vysoká Ubytování, stravování a pohostinství 2 velmi vysoká Peněžnictví a pojišťovnictví 3 vysoká Telekomunikační a informační technologie a činnosti 4 vysoká Doprava, skladování a poštovní činnosti 5 vysoká Textilní, oděvní a kožedělný průmysl 6 vysoká Zemědělství, lesnictví a rybolov 7 vysoká Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 8 vysoká Stavebnictví 9 nadprůměrná Vydavatelské a mediální činnosti 10 nadprůměrná Těžební průmysl 11 nadprůměrná Zdravotní a sociální péče 12 průměrná Výroba kovů a kovodělných výrobků 13 průměrná Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti 14 průměrná Potravinářský a tabákový průmysl 15 průměrná Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a admin. čin. 16 podprůměrná 40

41 Výroba dopravních prostředků 17 podprůměrná Profesní, vědecké a techn. činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí 18 podprůměrná Veřejná správa a obrana 19 podprůměrná Výroba pryžových, plastových a ost. nekov. minerálních výrobků 20 podprůměrná Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl 21 nízká Výroba elektrických a optických přístrojů 22 nízká Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl 23 nízká Výroba strojů a zařízení 24 nízká Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracov. prům. j.n. 25 velmi nízká Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 26 velmi nízká Indikátor profesní koncentrace vyjadřuje, zda je v odvětví velkým podílem zastoupeno jen několik málo skupin povolání (vysoká koncentrace) nebo naopak zda odvětví poskytuje zaměstnání většímu množství méně početných skupin povolání (nízká koncentrace). Ukazatel tedy vypovídá o různorodosti odvětví z hlediska struktury povolání zaměstnaných osob. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ Potravinářský a tabákový průmysl je odvětví s nízkou profesní exkluzivitou. V rámci všech 26 odvětví ekonomiky se odvětví z hlediska profesní exkluzivity umístilo dvacáté v pořadí. Indikátor profesní exkluzivity v analyzovaném odvětví dosáhl hodnoty 0,067, mediánová hodnota indikátoru pro všechna odvětví je 0,206. Jedná se tedy o odvětví, které není výhradním zaměstnavatelem určité profesní skupiny. Podprůměrná je profesní exkluzivita v Potravinářském a tabákovém průmyslu i na úrovni celé Evropské unie. Úroveň profesní exkluzivity v odvětvích v České republice (2014) Odvětví Pořadí Úroveň profesní exkluzivity Zdravotní a sociální péče 1 velmi vysoká Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 2 velmi vysoká Veřejná správa a obrana 3 velmi vysoká Stavebnictví 4 velmi vysoká Vzdělávání 5 vysoká Zemědělství, lesnictví a rybolov 6 vysoká Doprava, skladování a poštovní činnosti 7 vysoká Telekomunikační a informační technologie a činnosti 8 vysoká Profesní, vědecké a techn. činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí 9 nadprůměrná Ubytování, stravování a pohostinství 10 nadprůměrná Výroba kovů a kovodělných výrobků 11 průměrná Výroba dopravních prostředků 12 průměrná Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti 13 průměrná Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a admin. činnosti 14 podprůměrná Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl 15 podprůměrná Peněžnictví a pojišťovnictví 16 podprůměrná Výroba pryžových, plastových a ostatních nekov. minerál. výrobků 17 podprůměrná Výroba elektrických a optických přístrojů 18 podprůměrná Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský prům.j.n. 19 nízká Potravinářský a tabákový průmysl 20 nízká 41

42 Výroba strojů a zařízení 21 nízká Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 22 velmi nízká Vydavatelské a mediální činnosti 23 velmi nízká Textilní, oděvní a kožedělný průmysl 24 velmi nízká Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl 25 velmi nízká Těžební průmysl 26 velmi nízká Profesní exkluzivita, vyjadřuje, zda je určité odvětví výhradním nebo dominantním zaměstnavatelem určité skupiny povolání (vysoká exkluzivita), nebo zda je odvětví jen jedním z většího množství zaměstnavatelů této skupiny povolání (nízká exkluzivita). Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ V ý v o j s t r u k t u r y z a m ě s t n a n ý c h p o d l e s t u p n ě a o b o r u v z d ě l á n í V Potravinářském a tabákovém průmyslu nejčastěji pracují středoškolsky vzdělaní lidé bez maturitní zkoušky, v roce 2014 dosáhlo této úrovně vzdělání 56 % všech pracovníků v odvětví. Více než čtvrtina pracovníků v odvětví dosahuje středoškolského vzdělání s maturitou. 9 % pracovníků má vysokoškolské vzdělání a 8% dosáhlo maximálně základního vzdělání. Kvalifikační náročnost Potravinářského a tabákového průmyslu je značně nižší, než ve zbytku ekonomiky. Vzdělanostní úroveň pracovníků v odvětví v posledních letech roste jen velmi pozvolna, čímž odvětví zvyšuje svůj odstup od zbytku ekonomiky, kde vzdělanostní úroveň a zejména podíl vysokoškolsky vzdělaných pracovníků poměrně výrazně roste. Vzdělanostní struktura pracovníků v odvětví Potravinářský a tabákový průmysl a v celé ekonomice 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 6,1% 9,1% 28,6% 26,5% 57,9% 56,1% 18,0% 38,1% 38,6% 23,0% 37,5% 35,3% 7,5% 8,2% 4,9% 4,1% Potravinářský a tabákový průmysl Potravinářský a tabákový průmysl ČR celkem ČR celkem vyšší odborné a vysokoškolské středoškolské s maturitou středoškolské bez maturity základní Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ Vzdělanostní úroveň pracovníků v Potravinářském a tabákovém průmyslu se pod průměrnou úrovní v celé ekonomice pohybuje ve všech zemích Evropské unie s výjimkou Rumunska. Lze to ilustrovat pomocí porovnání průměrné délky vzdělávání v odvětví a v celé ekonomice. V České republice dosáhla v roce 2013 průměrná délka vzdělávání pracovníků v potravinářském a tabákovém průmyslu hodnoty 94 % průměrné délky vzdělávání všech zaměstnaných v ekonomice. Následující graf ukazuje srovnání hodnot délky vzdělávání pracovníků v celé ekonomice a Potravinářském a tabákovém průmyslu ve všech zemích Evropské unie. Vidíme, že v porovnání s ostatními zeměmi je vzdělanostní úroveň českých pracovníků v Potravinářském a tabákovém průmyslu jen o málo nižší, než je průměrná úroveň v celé ekonomice. 42

43 Rumunsko Rakousko Polsko Slovensko Česká republika Slovinsko Bulharsko Litva Finsko Německo EU28 Maďarsko Francie Lotyšsko Spojené Království Irsko Nizozemí Itálie Chorvatsko Estonsko Španělsko Belgie Dánsko Řecko Švédsko Portugalsko Kypr Malta Lucembursko Srovnání délky vzdělání pracovníků v odvětví Potravinářský a tabákový průmysl a průměrné délky vzdělávání pracovníků v celé ekonomice v zemích Evropské unie v roce % 100% 80% 60% 40% 20% 0% Indikátor délky vzdělání v odvětví vyjadřuje počet let strávený ve formálním vzdělávání. Je vypočítán jako vážený průměr obvyklé délky formálního vzdělání pracovníků. Zdroj: European Labour Force Survey Nejčastějším oborem vzdělání pracovníků v Potravinářském a tabákovém průmyslu je obor Potravinářství, který absolvovalo přibližně 16% všech pracovníků v odvětví. Dalšími významnějšími obory vzdělání pracovníků v zemědělství jsou Obecné vzdělání (11% pracovníků), Strojírenství (9%) a Výroba textilu, oděvů a obuvi (8%). Struktura oborů vzdělání pracovníků v odvětví Potravinářský a tabákový průmysl v roce 2014 podle nejvyššího dosaženého vzdělání 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 23,2% 12,3% 10,8% 10,7% 11,0% 10,1% 78,9% Potravinářství Výroba textilu, oděvů a obuvi, zpracování kůže Motorová vozidla, lodě a letadla Strojírenství, kovovýroba a metalurgie 30% 20% 10,3% Velkoobchod a maloobchod 10% 23,3% Ostatní 0% SŠ bez maturity SŠ s maturitou Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ 43

44 3. 4. V z d ě l a n o s t n í k o n c e n t r a c e a e x k l u z i v i t a z a m ě s t n a n ý c h Potravinářský a tabákový průmysl se z hlediska hodnoty ukazatele vzdělanostní koncentrace umístil na 12. v pořadí z celkem 26 odvětví. Vzdělanostní koncentraci v odvětví průmyslu lze tedy hodnotit jako nadprůměrnou a vzdělání pracovníků v odvětví je tedy spíše stejnorodé. Vzdělanostní koncentrace v odvětvích v České republice (2014) Odvětví Pořadí Vzdělanostní koncentrace odvětví Stavebnictví 1 velmi vysoká Textilní, oděvní a kožedělný průmysl 2 velmi vysoká Výroba kovů a kovodělných výrobků 3 velmi vysoká Ubytování, stravování a pohostinství 4 velmi vysoká Výroba strojů a zařízení 5 vysoká Zdravotní a sociální péče 6 vysoká Těžební průmysl 7 vysoká Zemědělství, lesnictví a rybolov 8 vysoká Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. 9 nadprůměrná Doprava, skladování a poštovní činnosti 10 nadprůměrná Vzdělávání 11 nadprůměrná Potravinářský a tabákový průmysl 12 nadprůměrná Výroba dopravních prostředků 13 průměrná Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 14 průměrná Výroba pryžových, plastových a ostatních nekov. minerálních výrobků 15 průměrná Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl 16 průměrná Peněžnictví a pojišťovnictví 17 podprůměrná Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 18 podprůměrná Výroba elektrických a optických přístrojů 19 podprůměrná Telekomunikační a informační technologie a činnosti 20 nízká Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administr. činnosti 21 nízká Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl 22 nízká Vydavatelské a mediální činnosti 23 velmi nízká Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti 24 velmi nízká Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí 25 velmi nízká Veřejná správa a obrana 26 velmi nízká Ukazatel vzdělanostní koncentrace vypovídá o různorodosti či stejnorodosti úrovně a oboru vzdělávání v jednotlivých odvětvích ekonomiky. Ukazatel vzdělanostní koncentrace dosahuje vysokých hodnot v případě, že velká část zaměstnanců v odvětví absolvovala stejný obor vzdělání a dosáhla stejné vzdělanostní úrovně. Nízká vzdělanostní koncentrace je naopak v odvětvích, kde jsou zaměstnání pracovníci, kteří absolvovali různorodé obory a dosáhli různého stupně vzdělání. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ 44

45 Potravinářský a tabákový průmysl je odvětví s nízkou exkluzivitou vzdělávání. Nachází zde uplatnění čtvrtina zaměstnaných, kteří vystudovali obor Potravinářství na střední škole bez maturity a jen necelá čtvrtina (24 %)z těch, kteří stejný obor absolvovali na maturitním oboru střední školy. Vzdělanostní exkluzivita v odvětvích v České republice (2014) Odvětví Pořadí Úroveň vzdělanostní exkluzivity Zdravotní a sociální péče 1 velmi vysoká Vzdělávání 2 velmi vysoká Veřejná správa a obrana 3 vysoká Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 4 vysoká Profesní, vědecké a techn. činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí 5 vysoká Telekomunikační a informační technologie a činnosti 6 vysoká Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti 7 nadprůměrná Peněžnictví a pojišťovnictví 8 nadprůměrná Doprava, skladování a poštovní činnosti 9 nadprůměrná Stavebnictví 10 nadprůměrná Zemědělství, lesnictví a rybolov 11 průměrná Výroba elektrických a optických přístrojů 12 průměrná Vydavatelské a mediální činnosti 13 podprůměrná Těžební průmysl 14 podprůměrná Ubytování, stravování a pohostinství 15 podprůměrná Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl 16 podprůměrná Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl 17 podprůměrná Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. 18 nízká Potravinářský a tabákový průmysl 19 nízká Výroba dopravních prostředků 20 nízká Výroba kovů a kovodělných výrobků 21 nízká Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administr. činnosti 22 velmi nízká Textilní, oděvní a kožedělný průmysl 23 velmi nízká Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 24 velmi nízká Výroba pryžových, plast. a ostatních nekov. minerálních výrobků 25 velmi nízká Výroba strojů a zařízení 26 velmi nízká Indikátor vzdělanostní exkluzivity ukazuje, nakolik je určité odvětví výhradním zaměstnavatelem absolventů určitého oboru a stupně vzdělání. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ O d v ě t v o v á m o b i l i t a : p ř í c h o d y d o o d v ě t v í a o d c h o d y z o d v ě t v í Změny v počtech zaměstnaných ve skupině odvětví vypovídají o tom, nakolik je odvětví z hlediska zaměstnanosti stabilní, či nakolik v něm nastávají fluktuace. Odchody z odvětví do jiných odvětví ukazují, k jakým změnám obvykle dochází a jaké možnosti nalézt práci v odvětví jiném mají ti, kteří v daném odvětví práci ztratí nebo opustí. Poměr osob, které naleznou zaměstnání v jiných odvětvích nebo i v původním odvětví, k nezaměstnaným, pak ukazuje na flexibilitu, tj. schopnost najít jiné zaměstnání. 45

46 V odvětvové skupině Potravinářský a tabákový průmysl je indikátor flexibility nižší než 1, což znamená, že nižší počet zaměstnaných našel práci v jiném, příp. tomto odvětví, než kolik jich přešlo do stavu nezaměstnanosti. Z tohoto hlediska patří zaměstnaní v tomto odvětví k podprůměrně flexibilním. Indikátor flexibility zaměstnaných podle odvětví indikátor flexibility Telekomunikační a informační technologie a činnosti Zdravotní a sociální péče Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti Peněžnictví a pojišťovnictví Vydavatelské a mediální činnosti Doprava, skladování a poštovní činnosti Výroba strojů a zařízení Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Výroba elektrických a optických přístrojů Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti Výroba dopravních prostředků Vzdělávání Výroba kovů a kovodělných výrobků Ubytování, stravování a pohostinství Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Potravinářský a tabákový průmysl Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl Stavebnictví Veřejná správa a obrana Zemědělství, lesnictví a rybolov Těžební průmysl 0,0 0,5 1,0 1,5 2,0 2,5 Graf srovnává indikátor flexibility zaměstnaných podle odvětví. Indikátor flexibility je vypočítán jako poměr součtu těch, kteří změnili práci (ať již odchodem do jiného odvětví nebo nalezli práci ve stejném odvětví) oproti těm, kteří přešli do stavu nezaměstnaných. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty SVP Odvětví se mezi sebou také liší tím, jaký podíl z těch, kteří našli jiné uplatnění a nepřešli do stavu nezaměstnaných, zůstalo ve svém původním odvětví a kolik našlo uplatnění v jiném odvětví. V případě odvětvové skupiny Potravinářský a tabákový průmysl asi pětina z těch, kteří nalezli jiné uplatnění (tj. buď v původním anebo jiném odvětví), je nalezli opět v odvětví Potravinářský a tabákový průmysl. Tím se toto odvětví řadí mezi odvětvové skupiny, u nichž je podíl těch, kteří při změně naleznou zaměstnání opět ve stejné odvětvové skupině, průměrný. 46

47 Podíl osob, které po změně zaměstnání zůstaly ve stejném odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti 50,0% Zdravotní a sociální péče 43,2% Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 39,3% Vzdělávání 38,9% Stavebnictví 35,8% Ubytování, stravování a pohostinství 34,9% Těžební průmysl 33,3% Výroba dopravních prostředků 27,8% Doprava, skladování a poštovní činnosti 25,6% Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí 25,2% Veřejná správa a obrana 24,6% Textilní, oděvní a kožedělný průmysl 23,4% Peněžnictví a pojišťovnictví 22,0% Potravinářský a tabákový průmysl 21,1% Zemědělství, lesnictví a rybolov 20,3% Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl 19,2% Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků 18,7% Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti 17,7% Výroba kovů a kovodělných výrobků 17,2% Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl 16,4% Výroba strojů a zařízení 14,8% Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 13,6% Výroba elektrických a optických přístrojů 13,0% Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administrativní činnosti 11,9% Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. 9,3% Vydavatelské a mediální činnosti 7,1% Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty VÚP, SVP Na druhé straně jsou zajímavé také příchody do odvětvové skupiny: ty jsou opět složeny z osob, které přicházejí buď z jiné odvětvové skupiny, nebo ze vzdělávání, dále z jiného typu neaktivity než vzdělávání (mateřská nebo rodičovská dovolená, v domácnosti) anebo z nezaměstnanosti. V průměru za všechna odvětví jsou nejčastější příchody ze stavu nezaměstnanosti, dále příchody z jiné skupiny odvětví, následují příchody ze vzdělávání a nejmenší je podíl těch, kteří provedli změnu v rámci dané odvětvové skupiny. Poměry se však u jednotlivých odvětvových skupin liší a poměry mohou být i zcela opačné. U odvětvové skupiny Potravinářský a tabákový průmysl je rovněž největší podíl příchodů z nezaměstnanosti (přes 45 %), což je mezi odvětvími nadprůměrný podíl. Ostatní podíly se příliš neliší od průměru všech odvětví. Druhý nejvyšší je podíl těch, kteří přicházejí z jiné odvětvové skupiny (22 %), což je mezi odvětvími hodnota průměrná. Z jiné neaktivity než vzdělávání přišlo 16 % osob a ze vzdělávání 11 % osob. Pouhých 6 % je těch, kteří změnili zaměstnání v rámci této odvětvové skupiny. 47

48 Struktura příchodů do skupin odvětví Stavebnictví Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, 3% Veřejná správa a obrana Zemědělství, lesnictví a rybolov Potravinářský a tabákový průmysl Doprava, skladování a poštovní činnosti Výroba pryžových, plastových a Ubytování, stravování a pohostinství Výroba elektrických a optických přístrojů Těžební průmysl Dřevozpracující, papírenský a Velkoobchod, maloobchod a opravy Celkem Chemický, farmaceutický a rafinérský Výroba kovů a kovodělných výrobků Výroba dopravních prostředků Peněžnictví a pojišťovnictví Výroba strojů a zařízení Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Umělecké, sportovní, zábavní a další 5% Telekomunikační a informační Vzdělávání Vydavatelské a mediální činnosti Profesní, vědecké a technické činnosti Zdravotní a sociální péče Opravy a instalace strojů a zařízení a Graf ukazuje strukturu těch, kteří přišli do jednotlivých odvětvových skupin buď nově, nebo v rámci dané odvětvové skupiny změnili zaměstnání. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty VÚP, SVP 4% 6% 4% 5% 5% 5% 5% 4% 3% 6% 6% 6% 5% 10% 11% 9% 12% 8% 8% 8% 9% 8% 8% 11% 17% 20% 17% 18% 22% 14% 22% 14% 27% 19% 17% 26% 16% 22% 31% 23% 28% 30% 16% 22% 35% 33% 31% 28% 6% 40% 6% 7% 11% 43% 25% 10% 46% Na závěr této části shrnujeme v následujícím schématu celkový přehled o příchodech a odchodech do a z odvětvové skupiny Potravinářský a tabákový průmysl. Jak bylo uvedeno výše, nejčastější jsou příchody z nezaměstnanosti, z jiného odvětví, dále z jiné neaktivity než vzdělávání a ze vzdělávání. Nejčastěji přicházejí osoby z odvětvové skupiny Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel, Výroba dopravních prostředků a Doprava, skladování a poštovní činnosti. Ti, kteří změnili zaměstnání a zůstali v odvětví, představují v nových příchodech něco přes 5 a půl %. V odchodech z odvětvové skupiny Potravinářský a tabákový průmysl je největší skupina těch, kteří z této odvětvové skupiny odešli do nezaměstnanosti (35 %), dále jsou ti, kteří přešli do jiné neaktivity než vzdělávání (31 %), a ti, kteří odešli do jiné odvětvové skupiny (22 %). Poměry se příliš neliší oproti průměru za všechny odvětvové skupiny: odchody do jiné odvětvové skupiny jsou na průměru všech odvětví (průměr všech odvětvových skupin je 23 %), odchody do nezaměstnanosti jsou nadprůměrné (průměr za všechna odvětví činí 30,5 %) a odchody do jiné neaktivity než vzdělávání patří mezi mírně podprůměrné (průměr za všechna odvětví: 33 %), přitom podíl odchodů do důchodů patří k mírně podprůměrným. 11% 16% 6% 9% 12% 10% 11% 18% 8% 14% 7% 17% 12% 25% 25% 6% 21% 9% 8% 13% 16% 10% 16% 14% 15% 17% 15% 15% 19% 18% 10% 24% 10% 15% 0% 20% 40% 60% 80% 100% 8% 13% 11% 12% 18% 36% 24% 31% 11% 8% 10% 22% 13% 20% 63% 14% 52% 46% 46% 45% 45% 45% 44% 44% 43% 42% 41% 41% 40% 39% 39% 37% 36% 36% 33% 31% 29% 28% 28% 27% 27% změnili zaměstnání, ale zůstali v odvětvové skupině změnili zaměstnání a přišli z jiné skupiny odvětví přišli ze vzdělávání (ze školy) přišli z jiné neaktivity než ze vzdělávání přišli z nezaměstnanosti 24% 48

49 Nejčastěji pracující z této odvětvové skupiny odcházejí do odvětvové skupiny Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel, Ubytování, stravování a pohostinství a Zemědělství, lesnictví a rybolov. Odvětví Potravinářský a tabákový průmysl: Příchody a odchody přišli do odvětví odešli z odvětví (příp. změnili zaměstnání v rámci odvětví) (příp. změnili zaměstnání v rámci odvětví) 10,9% 10,5% z toho: z toho: změnili zaměstnání, ale zůstali v tomto odvětví změnili zaměstnání, ale zůstali v tomto odvětví 5,6% 5,9% přišli do tohoto odvětví z jiného odvětví odešli z tohoto odvětví do jiného odvětví 22,2% 22,1% 15 Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 11 Výroba dopravních prostředků 16 Doprava, skladování a poštovní činnosti 05 Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl 17 Ubytování, stravování a pohostinství 15 Velkoobchod, maloobchod a opravy 3,5% 3,7% motorových vozidel 17 Ubytování, stravování 2,1% 2,6% a pohostinství 2,1% 01 Zemědělství, lesnictví a rybolov 1,8% 1,8% 11 Výroba dopravních prostředků 1,8% 16 Doprava, skladování a poštovní 1,8% 1,8% činnosti přišli ze vzdělávání (ze školy) odešli do vzdělávání (do školy) 10,9% 6,3% přišli z jiné neaktivity než ze vzdělávání 15,8% přišli z nezaměstnanosti 45,4% odešli do jiné neaktivity než do vzdělávání 30,9% z toho odešli do důchodu 18,4% odešli mezi nezaměstnané 34,9% Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty SVP V ý v o j d e m o g r a f i c k é s t r u k t u r y z a m ě s t n a n ý c h p o d l e v ě k u a p o h l a v í a z m ě n a v z d ě l á n í p o d l e v ě k u Věková a genderová struktura odvětví Průměrný věk zaměstnaných se v České republice postupně zvyšuje, v současné době je necelých 43 let a podle odvětvových skupin se průměrný věk pohybuje mezi zhruba 38 lety u skupin Telekomunikační a informační technologie a činnosti a Výroba dopravních prostředků až po více než 45 let u skupin odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov, Těžební průmysl, Vzdělávání a Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody. Jen od roku 2000 se celkový průměrný věk zaměstnaných zvýšil o více než tři roky, přitom změna nebyla 49

50 stejná ve všech skupinách odvětví. Změna průměrného věku zaměstnaných v odvětvových skupinách se pohybuje nejčastěji mezi jedním a čtyřmi roky. Odvětvová skupina Potravinářský a tabákový průmysl je s průměrným věkem 42,0 let devátá nejmladší ze všech 26 analyzovaných odvětví české ekonomiky. V porovnání se všemi zaměstnanými v ČR to je o 0,5 roku méně. Oproti roku 2000 se průměrný věk zaměstnaných v tomto odvětví zvýšil o 3,9 let, což je rychlejší nárůst, než byl mezi všemi zaměstnanými v ČR (ten činil 3,1 let). Průměrný věk a jeho změna v odvětvích Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ Důvod stárnutí je zřejmý ze srovnání velikosti vybraných věkových skupin. Zatímco v roce 2000 bylo ve skupině odvětví Potravinářský a tabákový průmysl mezi zaměstnanými jen 2,6 % osob starších 60 let, nyní je to již 5,1 %. Ještě více se zvýšil podíl osob ve věku let. Zatímco v roce 2000 tvořily 16,9 %, v roce 2014 již byl v tomto odvětví jejich podíl 22,6 %. Naopak se snížil podíl osob mladších 30 let. V roce 2000 tvořily ještě 29,9 % zaměstnaných v tomto odvětí, v roce 2014 to však již bylo pouze 15,3 %. Přitom z osob zaměstnaných v tomto odvětví je 6 % čerstvých absolventů, tedy těch, kteří opustili vzdělávací systém v posledních pěti letech. To je o čtyři procentní body méně, než je jejich podíl mezi všemi zaměstnanými v ČR. V porovnání s ostatními odvětvími je tak atraktivita tohoto odvětví pro čerstvé absolventy podprůměrná. 50

51 V odvětví Potravinářský a tabákový průmysl jsou podíly žen a mužů přibližně vyrovnané. Podíl žen v této skupině povolání je více než 48 %. To je o 8 procentních bodů více, než je podíl žen mezi všemi zaměstnanými v ČR Změna úrovně a oboru vzdělání podle věku Pro sledování změn v rámci odvětví je také důležité, jaké jsou rozdíly ve vzdělání mezi skupinou nejmladších a nejstarších srovnáme vzdělání absolventů škol (tj. těch, kteří absolvovali v minulých pěti letech) a osob starších 55 let. V souladu se změnou mezi všemi zaměstnanými v české ekonomice ubývá i v tomto odvětví těch, kteří dosáhli pouze základního (příp. nižšího) vzdělání. Výrazný je také úbytek osob se středoškolským vzděláním bez maturity a naopak nárůst osob s maturitou. Mezi osobami s terciárním vzděláním je logicky nejznatelnější nárůst osob s bakalářským vzděláním. Vzdělání absolventů a osob starších 55 let Absolventi z posledních 5 let Osoby 55+ Rozdíl (absolventi osoby 55+) (v proc. bodech) ZŠ a nižší 0,0% 11,5% -11,5 SŠ bez MZ 40,7% 53,3% -12,6 SŠ s MZ 30,4% 29,1% 1,3 VOŠ a konzervatoř 0,5% 0,0% 0,5 Bakalářské 13,5% 0,0% 13,5 Magisterské 14,8% 5,9% 9,0 Doktorandské 0,0% 0,2% -0,2 Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ Ze srovnání oborů absolvovaného vzdělání se ukazují poměrně znatelné rozdíly mezi tím, jaké obory absolvovali starší pracovníci a jaké nedávní absolventi. Z oborů vzdělání nejvíce zastoupených u pracovníků skupiny odvětví Potravinářský a tabákový průmysl je nejmenší rozdíl mezi staršími pracovníky a novými absolventy především u oboru Rostlinná a živočišná výroba a rybářství, který absolvovalo 7,5 % nedávných absolventů a 6,4 % osob ze skupiny starších 55 let. Obdobný rozdíl byl u oboru Ekonomie (6,8 % u nedávných absolventů a 8,5 % u skupiny starších). Charakteristické je v tomto odvětví zásadní snížení podílu oboru vzdělání Strojírenství, kovovýroba a metalurgie ze 14,0 % u skupiny starších na 6,0 % u nedávných absolventů. Naopak u absolventů výrazně narostl podíl oborové skupiny Potravinářství: z 10,6 % u starších 55 let na 19,7 % u nedávných absolventů, což představuje u absolventů nejvyšší oborové zastoupení. Druhé nejvyšší zastoupení má mezi absolventy obor Hotelnictví, restaurace, stravování. Mezi pracovníky staršími 55 let je však nejčastěji zastoupen obor Strojírenství, kovovýroba a metalurgie, který je mezi nedávnými absolventy až 5. největší. 51

52 Obory vzdělání absolventů a osob starších 55 let Tabulka obsahuje 92 % všech zaměstnaných Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ 52