Výroba strojů a zařízení. Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Výstup projektu

Transkript

1 Výstup projektu Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Zpracoval: Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí O D V Ě T V O V Á S T U D I E Výroba strojů a zařízení Praha, 2015

2 Obsah 1. VYMEZENÍ ODVĚTVOVÉ SKUPINY EKONOMIKA A ZAMĚSTNANOST ODVĚTVÍ PRODUKCE A PŘIDANÁ HODNOTA PRODUKTIVITA PRÁCE PROPOJENOST S OSTATNÍMI ODVĚTVÍMI PŘESHRANIČNÍ TOKY PRODUKCE TECHNOLOGICKÁ ÚROVEŇ, VÝZKUM A VÝVOJ A INOVACE TYPOLOGIE EKONOMIKY ODVĚTVÍ KLÍČOVÉ FAKTORY VÝVOJE A PERSPEKTIVY ODVĚTVÍ VÝVOJ ZAMĚSTNANOSTI DO ROKU 2014 A PROJEKCE DO ROKU PODNIKATELSKÁ ZÁKLADNA ODVĚTVÍ A NEJVÝZNAMNĚJŠÍ ZAMĚSTNAVATELÉ REGIONÁLNÍ KONCENTRACE A EXKLUZIVITA ODVĚTVÍ PROFESNÍ STRUKTURA, KVALIFIKAČNÍ POŽADAVKY A KVALIFIKACE PRACOVNÍ SÍLY VÝVOJ A STRUKTURA POVOLÁNÍ PROFESNÍ KONCENTRACE A EXKLUZIVITA ODVĚTVÍ VÝVOJ STRUKTURY ZAMĚSTNANÝCH PODLE STUPNĚ A OBORU VZDĚLÁNÍ VZDĚLANOSTNÍ KONCENTRACE A EXKLUZIVITA ZAMĚSTNANÝCH ODVĚTVOVÁ MOBILITA: PŘÍCHODY DO ODVĚTVÍ A ODCHODY Z ODVĚTVÍ VÝVOJ DEMOGRAF. STRUKTURY ZAMĚSTNANÝCH PODLE VĚKU A POHLAVÍ A ZMĚNA VZDĚLÁNÍ PODLE VĚKU KVALIFIKAČNÍ PROFIL PRACOVNÍCH MÍST V ODVĚTVÍ SKUTEČNÁ A POŽADOVANÁ ÚROVEŇ VZDĚLÁNÍ POŽADAVKY KLADENÉ NA PRACOVNÍ MÍSTO VYUŽITÍ DOVEDNOSTÍ V PRÁCI ČTENÁŘSKÁ DOVEDNOST, NUMERICKÁ DOVEDNOST A SCHOPNOST ŘEŠIT PROBLÉMY ÚROVEŇ NÁROČNOSTI A VÝZNAM KOMPETENCÍ, ZNALOSTÍ A DOVEDNOSTÍ PRO VÝKON POVOLÁNÍ PRACOVNÍ HODNOTY A ORIENTACE POŽADAVKY NA KVALIFIKACI V NEJČASTĚJŠÍCH SKUPINÁCH POVOLÁNÍ V ODVĚTVÍ SHRNUTÍ

3 Podrobný popis použité metodologie, vysvětlení kvalitativních i kvantitativních indikátorů a jejich způsob interpretace a využití cílovými skupinami, stejně jako použité datové zdroje, jsou v samostatné publikaci Manuál pro využití informačního produktu Profily odvětví. 1. Vymezení odvětvové skupiny Odvětvová skupina je vymezena jako oddíl CZ-NACE 28 Výroba strojů a zařízení j. n. (úroveň 2 klasifikace ekonomických činností), která je součástí CZ-NACE sekce C - Zpracovatelský průmysl (úroveň 1 klasifikace ekonomických činností). Tento oddíl zahrnuje výrobu strojů a zařízení, které mechanicky nebo tepelně působí na materiály nebo na materiálech provádějí výrobní procesy (např. manipulaci, postřikování, vážení nebo balení), vč. výroby jejich mechanických komponentů, které produkují a využívají sílu. Patří sem také speciálně vyrobené díly na tyto stroje a zařízení. Do tohoto oddílu dále patří pevná, pohyblivá nebo ručně ovládaná zařízení bez ohledu na to, zda jsou určená pro průmysl, řemesla, stavebnictví, zemědělství nebo pro použití v domácnostech. Výroba speciálních zařízení pro cestující nebo nákladní dopravu patří také do tohoto oddílu. V tomto oddíle rozlišujeme mezi výrobou speciálních strojů určených pro určitá hospodářská odvětví, tzn. pro výlučné používání v některém odvětví dle CZ-NACE, nebo malou skupinou odvětví dle CZ-NACE, a strojů určených pro všeobecné využití, tzn. v široké škále hospodářských odvětví dle CZ-NACE. Tento oddíl dále zahrnuje ostatní speciální stroje, nezahrnuté v jiných oddílech klasifikace, nezávisle na tom, zda jsou nebo nejsou využívány v určitém procesu výroby, např. pojízdné pouťové atrakce, vybavení pro automatické bowlingové dráhy. Tento oddíl nezahrnuje výrobu kovodělných výrobků pro všeobecné použití (oddíl 25), výrobu kontrolních zařízení, počítačů, měřicích a zkušebních zařízení, elektrických rozvodných a spínacích zařízení (oddíly 26 a 27) a výrobu dopravních zařízení (oddíly 29 a 30). Podíl skupin odvětví na zaměstnanosti (2014) CZ-NACE Název Podíl 282 Výroba ostatních strojů a zařízení pro všeobecné účely 34,2% 281 Výroba strojů a zařízení pro všeobecné účely 27,6% 289 Výroba ostatních strojů pro speciální účely 20,0% 284 Výroba kovoobráběcích a ostatních obráběcích strojů 11,4% 283 Výroba zemědělských a lesnických strojů 6,7% Zdroj: ČSÚ Výběrové šetření pracovních sil Vymezení pěti hlavních skupin: CZ-NACE Skupina Výroba strojů a zařízení pro všeobecné účely (úroveň 3) Tato skupina zahrnuje výrobu strojů a zařízení pro všeobecné účely. CZ-NACE Skupina Výroba ostatních strojů a zařízení pro všeobecné účely (úroveň 3) Tato skupina zahrnuje výrobu ostatních strojů a zařízení pro všeobecné účely. CZ-NACE Skupina Výroba zemědělských a lesnických strojů (úroveň 3) Tato skupina zahrnuje výrobu zemědělských a lesnických strojů. 3

4 CZ-NACE Skupina Výroba kovoobráběcích a ostatních obráběcích strojů (úroveň 3) Tato skupina zahrnuje výrobu kovoobráběcích a ostatních obráběcích strojů, tzn. strojů na opracování kovů a jiných materiálů (dřeva, kostí, kamenů, tvrdé pryže, tvrdých plastů, studeného skla atd.), vč. strojů využívajících laserových paprsků, ultrazvukových vln, plazmatických oblouků, magnetických impulsů atd. CZ-NACE Skupina Výroba ostatních strojů pro speciální účely (úroveň 3) Tato skupina zahrnuje výrobou speciálních strojů určených pro určitá hospodářská odvětví, tzn. pro výlučné používání v některém odvětví dle CZ-NACE, nebo malou skupinou odvětví dle CZ-NACE. Většina z těchto strojů se používá ve výrobních procesech, např. při výrobě potravin nebo textilií. Zahrnuje se sem ale i výroba strojů pro speciální užití v nevýrobním odvětví, např. startovací letecké příslušenství nebo vybavení zábavného parku. 4

5 2. Ekonomika a zaměstnanost odvětví P r o d u k c e a p ř i d a n á h o d n o t a Odvětví vytvořilo v roce 2013 produkci v hodnotě 294 mld. Kč (stálé ceny roku 2005). Hodnota produkce v tomto odvětví mezi lety 2005 a 2008 výrazně vzrostla o téměř 70 % na hodnotu 302 mld. Kč. V roce 2011 produkce odvětví mírně klesla a na úrovni hodnoty 290 mld. Kč zůstala i v roce Vývoj produkce odvětví (mld. Kč ve stálých cenách roku 2005) Výroba strojů a zařízení (NACE 28) Celková produkce odvětví je chápána u tržních subjektů jako souhrn tržeb a u netržních subjektů jako souhrn nákladů. To znamená, že vždy zahrnuje také hodnotu vstupů (mezispotřebu), mezd a dalších nákladů, u tržních subjektů i marži. Přepočet do stálých cen se používá z důvodu odstranění cenových vlivů na daný ukazatel. Stálé ceny tak umožňují porovnávání ekonomických veličin v delším časovém období. V této kapitole se užívají data z Eurostatu z důvodu mezinárodní srovnatelnosti. Zdroj: Eurostat National Accounts Výše hrubé přidané hodnoty odvětví v ČR (aproximující lépe výkon odvětví) se mezi lety 2005 a 2008 zvětšila o 85 % na hodnotu přibližně 3,7 mld. EUR a na této hodnotě setrvala i v následujících letech. V porovnání s vybranými zeměmi EU je patrné, že absolutní hodnota závisí nejen na výkonnosti, ale i na velikosti ekonomiky, resp. daného odvětví. Podobné hodnoty jako ČR tak dosahuje například mnohem větší Polsko. Z přibližně srovnatelných zemí s ČR vykazuje vyšší hodnoty Rakousko, naopak výrazně nižší hodnoty vykazuje Slovinsko, Slovensko. 5

6 Vývoj hrubé přidané hodnoty odvětví ve vybraných zemích (mld. EUR ve stálých cenách roku 2005) Česká republika Německo Maďarsko Rakousko Polsko Slovinsko Slovensko Zdroj: Eurostat National Accounts Odvětví se podílelo v roce 2013 na celkovém výkonu ekonomiky ČR 2,5 %, měřeno podílem na hrubé přidané hodnotě. Váha odvětví v ekonomice od roku 2005 postupně roste. Celkově je váha odvětví v ekonomice vyšší než v průměru zemí EU 20 (v roce 2013 činila 1,4 %). Výrazně vyšší váhu v ekonomice má odvětví v Německu, Maďarsku a Rakousku, naopak nižší váhu má na Slovensku, Slovinsku a v Polsku. Vývoj podílu odvětví na celkové hrubé přidané hodnotě země 4,0% 3,5% 3,0% 2,5% ,0% 1,5% 1,0% 0,5% 0,0% Česká republika Německo Maďarsko Rakousko Polsko Slovinsko Slovensko EU20 Zdroj: Eurostat National Accounts 6

7 2. 2. P r o d u k t i v i t a p r á c e Lepší srovnání výkonnosti odvětví poskytuje produktivita práce na zaměstnanou osobu. Zde vidíme, že v ČR v roce 2013 dosahovala produktivita práce odvětví (běžné ceny) bez mála 32 tisíc EUR. Produktivita práce byla ve stejném roce srovnatelná se Slovinskem (34 tisíc EUR). Nižší než v ČR byla produktivita práce na Slovensku (19 tisíc EUR) a naopak výrazně vyšší byla na Maďarsku (52 tisíc EUR), Německu (80 tisíc EUR) a téměř trojnásobná v Rakousku (93 tisíc EUR). Produktivita práce odvětví (EUR/zaměstnaná osoba v běžných cenách, 2013) ČR Německo Madarsko Rakousko Slovinsko Slovensko Produktivita práce ukazuje výkon na zaměstnanou osobu. Matematicky je podílem hrubé přidané hodnoty a počtu zaměstnaných v odvětví. Běžné ceny představují ceny platné v daném (sledovaném) období, ve kterém docházelo k realizaci statisticky sledované produkce zboží, obchodu i služeb. Údaje v běžných cenách jsou využívány především pro hodnocení struktury sledovaného indikátoru v daném roce. Údaje pro Německo jsou za rok Novější nebyly pro srovnání k dispozici. Zdroj: Eurostat National Accounts Vývoj v čase ukazuje, že mezi lety 2009 a 2011 produktivita práce v tomto odvětví postupně rostla až k téměř 38 tisícům EUR (stálé ceny). Mezi lety 2011 a 2012 došlo k menšímu poklesu na hodnotu přibližně 34 tisíc EUR a na podobné úrovni se produktivita práce udržela i v následujícím roce. Vývoj produktivity práce odvětví v ČR (EUR/zaměstnaná osoba ve stálých cenách roku 2005) Zdroj: Eurostat National Accounts 7

8 2. 3. P r o p o j e n o s t s o s t a t n í m i o d v ě t v í m i Produkce odvětví je tvořena vstupy z odvětví (mezispotřebou v kupních cenách včetně čistých daní), tj. dodavatelsko-odběratelskými vztahy na straně vstupů do výrobního procesu, a vytvořenou hrubou přidanou hodnotou. Vstupy do výrobního procesu poskytuje nejen samotné odvětví, ale také jiná dodavatelská odvětví, zejména Výroba kovů a kovodělných výrobků, Výroba elektrických a optických přístrojů a Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel. Více než třetinu vstupů do odvětví pak tvoří ostatní odvětví. Všechny tyto vstupy tvoří 41 % produkce (2010). Tato odvětví tedy ovlivňují vývoj v našem analyzovaném odvětví na straně vstupů. Zdrojem odvětví je nejen (domácí) produkce, ale také dovoz, který tvoří 39 % celkových zdrojů. Podíl dovozu na produkci, který může být brán za jednu z měr otevřenosti odvětví, činí 65 %. To znamená, že se u nás více odvětvové produkce doveze, než vyrobí. Vstupy do odvětví a zdroje odvětví (2010) Vstupy do odvětví (z vlastního a jiných odvětví) Zdroje odvětví Výroba kovů a kovodělných výrobků 41,4% Celkem (v miliardách Kč) 413,9 Výroba elektrických a optických přístrojů Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 8,5% Vstupy z odvětví 40,8% 8,2% Přidaná hodnota odvětví 19,7% Vlastní odvětví 5,7% Dovoz do odvětví 39,4% Ostatní odvětví 36,2% Zdroj: ČSÚ Databáze ročních národních účtů, Tabulky dodávek a užití Produkce analyzovaného odvětví slouží z 19 % (2010) jako vstup pro další odběratelská odvětví. Kromě vlastního odvětví se jedná zejména o Výrobu dopravních prostředků, Stavebnictví, Výroba kovů a kovodělných výrobků a z přibližně poloviny ostatní odvětví. Pouhé 1 % produkce je spotřebováno domácnostmi nebo vládními a neziskovými institucemi. Téměř 55 % produkce je vyvezeno do zahraničí a zhruba 25 % slouží k akumulaci kapitálu. To znamená, že více produkce se vyveze, než upotřebí na domácím trhu. Užití odvětví a mezispotřeba (2010) Užití odvětví Mezispotřeba Mezispotřeba všech odvětví 18,5% Výroba dopravních prostředků 12,8% Spotřeba domácností 1,2% Vlastní odvětví 12,4% Spotřeba vládních a neziskových institucí Tvorba fixního kapitálu a změna stavu zásob 0,1% Stavebnictví 12,2% 25,4% Výroba kovů a kovodělných výrobků 9,1% Vývoz z odvětví 54,7% Ostatní odvětví 53,6% Zdroj: ČSÚ Databáze ročních národních účtů, Tabulky dodávek a užití 8

9 2. 4. P ř e s h r a n i č n í t o k y p r o d u k c e Poptávku po produkci tedy ovlivňují jak domácí spotřebitelé a odvětví, tak ti zahraniční. Tedy i zahraniční poptávka se promítne ve svém důsledku do zaměstnanosti v analyzovaném odvětví v ČR. Drtivá většina vyvážené produkce směřuje na trhy zemí EU 28 (75 %). Teprve daleko za tímto hlavním trhem je Ruská federace (téměř 5 %), USA a Kanada (4 %) a Ostatní Evropa (méně než 4 %). Na celkovém vývozu ČR se analyzované odvětví podílí jen 11,5 % (2014). Podíl regionů/zemí na vývozu produkce odvětví (2014) Region/země Podíl EU 28 74,9% Ruská federace 4,8% USA a Kanada 4,4% Ostatní Evropa 3,5% Ostatní Asie 3,4% Čína 2,5% NIZ JV Asie 1,6% Latinská Amerika 1,5% Japonsko 1,3% Afrika 1,0% Indie 0,8% Ostatní země 0,4% NIZ JV Asie Nově industrializované země jihovýchodní Asie, tj. Jižní Korea, Tchaj-wan, Hongkong a Singapur, Malajsie, Indonésie, Thajsko a Filipíny. Latinská Amerika všechny země Jižní a Střední Ameriky a Mexiko. Zdroj: ČSÚ Databáze zahraničního obchodu Pokud se podíváme podrobněji na exportní trhy, vidíme, že na prvním místě je Německo, které představuje 32,1 % vývozu. Za ním následuje Francie, Slovensko a Ruská federace. 10 nejvýznamnějších zemí z hlediska vývozu produkce odvětví (2014) Země Objem (mil. Kč) Podíl Německo ,1% Francie ,0% Slovensko ,1% Ruská federace ,8% Spojené království ,3% Itálie ,2% Spojené státy ,2% Polsko ,1% Rakousko ,3% Belgie ,2% Zdroj: ČSÚ Databáze zahraničního obchodu Obrázek o hlavních exportních trzích doplňuje indikátor mezinárodní konkurenceschopnosti v exportu. ČR vykazuje průměrnou mezinárodní konkurenceschopnost v exportu oproti srovnávaným evropským zemím dohromady. Hlavní destinace odvětvového exportu z ČR ovšem ČR v konkurenceschopnosti předstihuje Německo. 9

10 Dánsko Maďarsko Rakousko Itálie Švédsko Belgie Německo Finsko Slovinsko Nizozems Lotyšsko Malta Všechny ČR Litva Velká Španělsko Estonsko Rumunsko Francie Slovensko Bulharsko Irsko Polsko Portugals Norsko Řecko Lucembu Kypr Mezinárodní konkurenceschopnost v exportu ( , %) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Indikátor mezinárodní konkurenceschopnosti v exportu je složený z relativní komparativní výhody v exportu odvětví, odvětvové struktury exportu, exportu na jednoho pracovníka v odvětví, exportu k celkové produkci odvětví a exportu k přidané hodnotě odvětví. V každém ukazateli jsou země seřazeny podle jeho výše, v pořadí první země získává 100 % a ostatní pak podle hodnoty ukazatele vůči první zemi. Syntetický indikátor je pak váženým součtem procentuálního ohodnocení jednotlivých ukazatelů. Pokud by ve všech ukazatelích některá země zaujala první místo, získává i v syntetickém indikátoru 100 %, většinou však jde o hodnotu o něco nižší. Zdroj: Vlastní analýzy SVP na základě údajů databáze COMTRADE (UN International Trade Statistics Database) a Cambridge Econometrics Na straně dovozu si hlavní podíl zachovává teritorium zemí EU 28 (75 %, 2014). Produkty odvětví se ovšem do ČR dovážejí z Číny (7 %), Japonska (5 %) a ostatních zemí. Podíl regionů/zemí na dovozu produkce odvětví (2014) Region/země Podíl EU 28 75,3% Čína 6,7% Japonsko 5,0% USA a Kanada 4,3% NIZ JV Asie 3,9% Ostatní Evropa 1,9% Afrika 1,0% Ostatní Asie 0,9% Latinská Amerika 0,4% Indie 0,4% Ostatní země 0,2% Ruská federace 0,1% Zdroj: ČSÚ Databáze zahraničního obchodu NIZ JV Asie Nově industrializované země jihovýchodní Asie, tj. Jižní Korea, Tchaj-wan, Hongkong a Singapur, Malajsie, Indonésie, Thajsko a Filipíny. Latinská Amerika všechny země Jižní a Střední Ameriky a Mexiko. Při podrobnějším pohledu vidíme, že na prvních místech jsou evropské země v čele s Německem (41 %) a Itálií (8 %), za kterou následuje Čína (7 %), Japonsko (5 %), Spojené státy (4 %) a další evropské země. 10

11 Nizozemsko Dánsko Rakousko Švédsko Finsko Německo Itálie Všechny země Belgie Francie ČR Velká Británie Norsko Slovinsko Bulharsko Malta Maďarsko Španělsko Irsko Slovensko Polsko Litva Portugalsko Řecko Kypr Estonsko Rumunsko Lotyšsko 10 nejvýznamnějších zemí z hlediska dovozu produkce odvětví (2014) Země Objem (mil. Kč) Podíl Německo ,6% Itálie ,7% Čína ,7% Japonsko ,0% Spojené státy ,2% Spojené ,4% království Francie ,4% Rakousko ,4% Slovensko ,2% Polsko ,2% Zdroj: ČSÚ Databáze zahraničního obchodu T e c h n o l o g i c k á ú r o v e ň, v ý z k u m a v ý v o j a i n o v a c e Technologickou a inovační úroveň odvětví lze mezinárodně srovnat pomocí syntetického indikátoru mezinárodní konkurenceschopnosti ve výzkumu a vývoji. Odvětví Výroba strojů a zařízení vykazuje v ČR mírně podprůměrnou mezinárodní konkurenceschopnosti ve výzkumu a vývoji oproti srovnávaným evropským zemím dohromady. Před námi je i většina zemí, které mají významný podíl na obchodu s ČR v daném odvětví (Německo, Francie, Itálie). Z významných obchodních partnerů za námi zaostává Slovensko. Mezinárodní konkurenceschopnost odvětví ve výzkumu a vývoji ( , %) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Indikátor mezinárodní konkurenceschopnosti odvětví ve výzkumu a vývoji se skládá z několika dílčích indikátorů: relativní komparativní výhody ve výzkumu a vývoji odvětví, odvětvové struktury výdajů na výzkum a 11

12 Finsko Německo Irsko Belgie Švédsko Francie Rakousko Všechny země Nizozemsko Norsko Lotyšsko Slovinsko Španělsko Litva Dánsko Lucembursko Polsko Itálie ČR Bulharsko Rumunsko Slovensko Maďarsko Velká Británie Portugalsko Estonsko Řecko Malta Kypr vývoj, výdajů na výzkum a vývoj k celkové produkci odvětví, výdajů na výzkum a vývoj k přidané hodnotě odvětví, výdajů na výzkum a vývoj na jednoho pracovníka v odvětví, podílu výzkumných pracovníků na všech zaměstnancích v odvětví, výdajů na výzkum a vývoj na jednoho vysokoškoláka v odvětví a výdajů na výzkum a vývoj na jednoho výzkumníka v odvětví. V každém ukazateli jsou země seřazeny podle jeho výše, v pořadí první země získává 100 % a ostatní pak podle hodnoty ukazatele vůči první zemi. Syntetický indikátor je pak váženým součtem procentuálního ohodnocení jednotlivých ukazatelů. Pokud by ve všech ukazatelích některá země zaujala první místo, získává i v syntetickém indikátoru 100 %, většinou však jde o hodnotu o něco nižší. Zdroj: Vlastní analýzy SVP na základě údajů databáze COMTRADE (UN International Trade Statistics Database) a Cambridge Econometrics Další pohled na technologickou a inovační úroveň poskytuje indikátor mezinárodní konkurenceschopnosti v inovacích a vzdělávání. Analyzované odvětví v ČR má zde v porovnání s ostatními evropskými zeměmi spíše horší pozici. Nachází se na 18. místě ze srovnávaných zemí a vykazuje podprůměrnou mezinárodní konkurenceschopnost v inovacích a vzdělávání oproti této skupině zemí. Mezinárodní konkurenceschopnost odvětví v inovacích a vzdělávání ( , %) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Indikátor mezinárodní konkurenceschopnosti v inovacích a vzdělávání obsahuje podíl vysokoškoláků k zaměstnaným v odvětví, podíl inovativních ze všech organizací podle počtu zaměstnaných, průměrnou délku vzdělání zaměstnaných v odvětví, relativní komparativní výhodu v inovacích odvětví a odvětvovou strukturu inovativních organizací podle podílu zaměstnaných. V každém ukazateli jsou země seřazeny podle jeho výše, v pořadí první země získává 100 % a ostatní pak podle hodnoty ukazatele vůči první zemi. Syntetický indikátor je pak váženým součtem procentuálního ohodnocení jednotlivých ukazatelů. Pokud by ve všech ukazatelích některá země zaujala první místo, získává i v syntetickém indikátoru 100 %, většinou však jde o hodnotu o něco nižší. Zdroj: Vlastní analýzy SVP na základě údajů databáze COMTRADE (UN International Trade Statistics Database) a Cambridge Econometrics 12

13 2. 6. T y p o l o g i e e k o n o m i k y o d v ě t v í Výroba strojů a zařízení je v porovnání s ostatními odvětvími v ČR relativně malé odvětví (podle podílu na HPH) s relativně vysokou výkonností (podle produktivity práce). Produkcí odvětví je mezinárodně obchodovatelné komerční zboží. Otevřenost odvětví (podíl produkce na vývozu) je vysoká, i přesto je však mezinárodní konkurenceschopnost v porovnání s evropskými zeměmi podprůměrná. 13

14 Typologie ekonomiky odvětví Odvětví Převládající povaha produkce Velikost odvětví v rámci ČR Výkonnost odvětví v rámci ČR Otevřenost odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov Komerční zboží Malá Nízká Nízká Nadprůměrná Těžební průmysl Komerční zboží Malá Středně vysoká Nízká Podprůměrná Potravinářský a tabákový průmysl Komerční zboží Malá Středně vysoká Vysoká Podprůměrná Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Komerční zboží Malá Nízká Vysoká Průměrná Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl Komerční zboží Malá Středně vysoká Vysoká Podprůměrná Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl Komerční zboží Malá Vysoká Vysoká Podprůměrná Výroba pryžových, plastových a ostat. Nekov. minerálních výrobků Komerční zboží Malá Vysoká Vysoká Nadprůměrná Výroba kovů a kovodělných výrobků Komerční zboží Středně velká Středně vysoká Vysoká Nadprůměrná Výroba elektrických a optických přístrojů Komerční zboží Středně velká Vysoká Vysoká Podprůměrná Výroba strojů a zařízení Komerční zboží Malá Vysoká Vysoká Podprůměrná Výroba dopravních prostředků Komerční zboží Středně velká Vysoká Vysoká Průměrná Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. Komerční zboží Malá Středně vysoká Vysoká Nadprůměrná Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Komerční zboží Středně velká Vysoká Nízká Průměrná Mezinárodní konkurenceschopnost Stavebnictví Komerční služby Středně velká Nízká Není/velmi nízká Není relevantní Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel Komerční služby Velká Středně vysoká Není/velmi nízká Není relevantní Doprava, skladování a poštovní činnosti Komerční služby Středně velká Nízká Vysoká Průměrná Ubytování, stravování a pohostinství Komerční služby Malá Nízká Vysoká Podprůměrná Vydavatelské a mediální činnosti Komerční služby Malá Středně vysoká Vysoká Průměrná Telekomunikační a informační technologie a činnosti Komerční služby Středně velká Vysoká Nízká Podprůměrná Peněžnictví a pojišťovnictví Komerční služby Středně velká Vysoká Není/velmi nízká Není relevantní Profesní, vědecké a techn. činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí Komerční služby Velká Vysoká Nízká Podprůměrná Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administr. činnosti Komerční služby Malá Nízká Nízká Podprůměrná Veřejná správa a obrana Veřejné služby Středně velká Středně vysoká Není/ velmi nízká Není relevantní Vzdělávání Veřejné služby Středně velká Nízká Není/velmi nízká Není relevantní Zdravotní a sociální péče Veřejné služby Středně velká Nízká Není/velmi nízká Není relevantní Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti Komerční služby Malá Nízká Nízká Podprůměrná Velikost odvětví je uvedena na základě podílu odvětví na celkové hrubé přidané hodnotě, výkonnost na základě produktivity práce na zaměstnanou osobu, otevřenost na základě podílu vývozu na produkci a mezinárodní konkurenceschopnost na základě hodnoty indikátoru celkové konkurenceschopnosti odvětví. Podrobnější vysvětlení a kategorizace jsou uvedeny v metodické části. 14

15 2. 7. K l í č o v é f a k t o r y v ý v o j e a p e r s p e k t i v y o d v ě t v í Legislativní rámec Oblast obchodních společností a družstev je v České republice upravena Zákonem č. 90/2012 Sb. o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), který od částečně nahradil Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Podmínky pro provozování živností a předpoklady pro zápis obchodních společností do obchodního rejstříku stanovuje Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) přílohou je seznam řemeslných, vázaných, koncesovaných a volných živností, jejichž obsahové náplně stanovuje Nařízení vlády č. 278/2008 Sb. Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků patří mezi živnosti volné. Regulaci pracovního trhu upravuje Zákon č. 262/2006 Sb., Zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon se v páté časti věnuje také bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Na zákoník práce v tomto ohledu navazuje Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Další právní normou, kromě zákona o obchodních korporacích, která modifikuje právní vztahy mezi podnikatelskými subjekty na trhu výrobků a služeb, je Zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů, jenž upravuje ochranu hospodářské soutěže na trhu výrobků a služeb proti jejímu vyloučení, omezení, zneužití dominantního postavení nebo spojení soutěžitelů. Výstup z trhu (vedle zákona o obchodních korporacích) pokrývá Zákon č. 182/2006, Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů. Odvětví je rovněž ovlivněno Zákonem č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, který upravuje způsob stanovování technických požadavků na výrobky, které by mohly ve zvýšené míře ohrozit zdraví nebo bezpečnost osob, majetek nebo životní prostředí, případně jiný veřejný zájem, práva a povinnosti osob, které tyto výrobky uvádějí na trh, stejně jako práva a povinnosti osob pověřených tímto zákonem k činnostem souvisejícím s tvorbou a uplatňováním českých technických norem nebo státním zkušebnictvím. Tento zákon byl mj. novelizován Zákonem č. 481/2008 Sb., který reagoval na zrušení příspěvkové organizace Český normalizační institut ke dni a tím také na zrušení pověření této právnické osoby k zabezpečení tvorby a vydávání českých technických norem. Novela vytváří podmínky pro zlepšení dostupnosti českých technických norem, zejména zpřístupněním technických norem přes internet pro čtení nebo tisk, při zachování principu registrace uživatelů. Činnost v oblasti tvorby a vydávání technických norem, za kterou byla zodpovědná tato instituce, zajišťuje od Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. Dalším významným právním předpisem je Zákon č. 20/1993 Sb., o zabezpečení výkonu státní správy v oblasti technické normalizace, metrologie a státního zkušebnictví, ve znění pozdějších předpisů, na jehož základě byl zřízen Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (má formu organizační složky státu v resortu ministerstva průmyslu a obchodu). Instituce zabezpečuje jednotnost a správnost stanovených měřidel a měření a výkon státní správy v oblasti metrologie, rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím metrologických orgánů, podílí se na organizaci přípravy převzetí technických předpisů EU do české legislativy a smluvně zabezpečuje úkoly vyplývající z mezinárodních smluv, jimiž je ČR vázána, stejně jako z požadavků jednotlivých ministerstev a jiných správních úřadů v ČR. Tento zákon byl mj. novelizován Zákonem č. 119/2000 Sb., kde došlo k formální úpravě v souvislosti se změnou názvů bývalých federálních orgánů a institucí. Zmiňovanou právní normu dále doplňuje Zákon č. 505/1990 Sb. o metrologii, ve znění pozdějších předpisů, který upravuje práva a povinnosti právnických a fyzických osob a orgánů státní správy v rozsahu potřebném k zajištění jednotnosti a správnosti měřidel a měření. Tato právní norma byla novelizována také v rámci Zákona č. 119/2000 Sb. Taxativně se zde stanoví základní měřicí jednotky s tím, že v mezinárodním styku lze použít i měřicí jednotky odpovídající mezinárodním zvyklostem. Dále se zde upřesňují definice měřidel a etalonů, podmínky a postupy jejich schvalování, kalibrace, ověřování a používání. Upravuje se rovněž certifikace referenčních materiálů a jejich používání. 15

16 Problematiku ochrany průmyslových vzorů (vzhled výrobku nebo jeho části) řeší Zákon č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů, ve znění pozdějších předpisů. Průmyslové vzory splňující podmínky (novost a individuální povaha) zapisuje Úřad průmyslového vlastnictví do Rejstříku. Zákon mimo jiné upravuje rozsah, počátek a dobu trvání ochrany, právo k průmyslovému vzoru, práva vyplývající ze zápisu průmyslového vzoru, způsob zániku a výmazu vzoru, problematiku převodu, licence a spoluvlastnictví k zapsanému vzoru a úpravu řízení o přihlášce průmyslového vzoru. Ochraně užitných vzorů (nová průmyslově využitelná technická řešení tj. objevy, vědecké teorie, matematické metody, vnější úpravy výrobků, plány, pravidla a způsoby vykonávání duševní činnosti, programy počítačů, uvedení informace) se věnuje Zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, ve znění pozdějších přepisů. Rejstřík užitných vzorů vede Úřad průmyslového vlastnictví. Dle této právní normy nelze chránit způsoby výroby nebo pracovní činnosti. Zákon upravuje mimo jiné přihlášku a zápis užitného vzoru, dobu platnosti, výmaz a odnětí ochrany. Tato právní norma byla novelizována mj. Zákonem č. 221/2006 Sb., o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví a o změně zákonů na ochranu průmyslového vlastnictví (zákon o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví). V zájmu posílení ochrany práv z průmyslového vlastnictví se do českého právního řádu zavedl zcela nový předpis, který dává oprávněným osobám (těmito jsou nejen vlastník práva ale i osoby užívajícími práva na základě licenční smlouvy) oprávnění požadovat informace od třetích osob, jejichž aktivity souvisejí s porušováním práv z průmyslového vlastnictví, domáhat se u soudu zdržení se dalšího porušování práv jejich porušitelem a odstranění následků porušování (např. stažení výrobků z trhu, zničení výrobků, materiálů a zařízení) a náhrady škody. Dále byla novelizována Zákonem č. 116/2000 Sb., kterým se mění některé zákony na ochranu průmyslového vlastnictví. Tato novela řeší především vztahy evropské patentové přihlášky a přihlášky užitného vzoru (podané u Úřadu) a některé další záležitosti související s evropskou patentovou přihláškou. Ruší samostatnou úpravu nucené licence s tím, že se použije analogické ustanovení zákona o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, a upřesňuje režim výmazu užitného vzoru z rejstříku. Problematiku obecné bezpečnosti výrobků uváděných na trh a do oběhu řeší Zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobku a o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobku), ve znění pozdějších předpisů, který upravuje mimo jiné obecné požadavky na bezpečnost výrobku, náležitosti průvodní dokumentace a označování výrobku, povinnosti osob a orgánu veřejné správy při zajišťování bezpečnosti výrobku (dozor, pokuty, oznamovací a informační povinnosti) a ochranu trhu před dováženými nevyhovujícími výrobky se zřetelem na země mimo EU. Analyzované odvětví je ovlivňováno rovněž legislativou vztahující se k životnímu prostředí. Problematiku odpadů v ČR řeší Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, který mimo jiné stanoví podmínky pro nakládání s vybranými druhy nebezpečných druhů odpadů. Obsahuje např. ustanovení o přednostním využívání odpadů, balení a označování nebezpečných druhů odpadů a podmínky pro provozování zařízení k využívání, odstraňování, sběr nebo výkup odpadů. Mezi další zákony z oblasti životního prostředí, které ovlivňují analyzované odvětví, patří Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, jež vychází z principů trvale udržitelného rozvoje, a který je považován za základní právní předpis v oblasti životního prostředí v ČR nebo Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů (tzv. EIA). Regulace: V rámci analyzovaného odvětví je regulace směřována spíše k zajištění kvality produkce a výrobních mechanismů než k regulaci cen a odvětví jako celku. Strojírenství jako celek spadá do gesce Ministerstva průmyslu a obchodu ČR a jeho podřízených institucí (Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví a Český metrologický institut) a do kompetence Českého institutu pro akreditaci. Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví zajišťuje tvorbu českých technických norem, jejich jednotnost a vzájemný soulad a soulad s právními předpisy a dále má na starosti včasné zveřejňování oznámení o připravovaných návrzích českých technických norem, jejich vydání, změnách a zrušení ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. Další institucí je Český institut pro akreditaci, o.p.s., který jako národní akreditační orgán založený vládou ČR poskytuje své služby v souladu s platnými právními předpisy ve všech oblastech akreditace jak státním, tak privátním subjektům a akredituje zkušební a kalibrační laboratoře, certifikační orgány provádějící certifikaci výrobků, systémů jakosti, systémů environmentálního managementu, pracovníků apod. 16

17 Státní podpora podnikání Investiční pobídky: Společnosti z odvětví mohou v České republice využívat různé podpůrné programy. Největší objem veřejných zdrojů plynul v předchozích letech do sektoru formou investičních pobídek prostřednictvím agentury pro podporu podnikání a investic (CzechInvest). O investiční pobídky může žádat jak česká, tak i zahraniční právnická nebo podnikající fyzická osoba. Příjemcem pak může být pouze právnická osoba se sídlem na území České republiky. K podporovaným oblastem patří průmysl (zavedení nebo rozšíření výroby v oborech zpracovatelského průmyslu), technologická centra (vybudování nebo rozšíření VaV centra) a centra strategických služeb (zahájení nebo rozšíření činnosti centra sdílených služeb, centra pro tvorbu software nebo high-tech opravárenská centra). Zákon o investičních pobídkách č. 72/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, stanovuje pro každou aktivitu podmínky, které je potřeba splnit, aby mohl investor o investiční pobídku požádat. V případě každé aktivity platí, že podmínky musí být splněny do tří let od data udělení investičních pobídek (tj. od vydání rozhodnutí o příslibu). Pro všechny typy aktivit také platí, že příjemce nezahájí práce na projektu (tj. nepořídí žádný majetek včetně objednávek strojů a nezahájí stavební práce) před vydáním potvrzení o registraci záměru CzechInvestem, a že příjemce zachová podpořený majetek a pracovní místa po celou dobu čerpání veřejné podpory, nejméně však po dobu 5 let. Základní podmínkou pro získání investiční pobídky v rámci zpracovatelského průmyslu je minimální výše investice do dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, která v Regionech I (regiony s mírou nezaměstnanosti nejméně o 50 % vyšší než průměrná míra nezaměstnanosti v ČR nebo regiony se soustředěnou podporou státu) činí 50 mil. Kč, z toho minimálně 25 mil. Kč do nového strojního zařízení, a v Regionech II (ostatní regiony) 100 mil. Kč, z toho minimálně 50 mil. Kč do nového strojního zařízení, přičemž nejméně polovina z minimální výše investice musí být financována vlastním kapitálem investora. V roce 2012 došlo k zavedení institutu strategické investiční akce. To znamená, že kromě standardních investičních pobídek mohou takto označené projekty získat hmotnou podporu na kapitálovou investici až do výše 5 % nákladů. O podpoře jednotlivých projektů, které splní podmínky, rozhoduje Vláda České republiky. Za strategickou investiční akci v oblasti zpracovatelského průmyslu se považuje akce, kdy hodnota minimální výše investice do dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku dosáhne hodnoty 500 mil. Kč, z toho minimálně 250 mil. Kč do nového strojního zařízení a současně je vytvořeno minimálně 500 nových pracovních míst. Maximální výše podpory je 40 % (30 % v regionu Jihozápad) z celkových uznatelných nákladů. V případě zpracovatelského průmyslu se u investice v Regionech II a zároveň u low-tech sektorů snižuje podpora na 75 % maximální míry veřejné podpory v jednotlivých regionech. Území hlavního města Prahy je z možnosti získat investiční pobídku vyloučeno. V červnu 2013 Evropská komise schválila nová pravidla regionální podpory , v rámci kterých je snížena maximální možná míra veřejné podpory pro velké firmy ze současných 40 % na 25 % (velké podniky tvoří 95 % všech dosavadních žadatelů o investiční pobídky). Příčinou je vyšší HDP ČR na jednoho obyvatele oproti předchozímu programovacímu období. K formám investičních pobídek patří: Sleva na dani z příjmů právnických osob Slevu na dani z příjmů právnických osob je možné uplatnit po dobu 10 let, resp. po dobu deseti po sobě následujících zdaňovacích období, kdy prvním zdaňovacím obdobím, za které lze slevu na dani uplatnit, je zdaňovací období, ve kterém jsou splněny zákonné podmínky. Nejpozději však ve zdaňovacím období, ve kterém uplynuly 3 roky od vydání rozhodnutí o příslibu investičních pobídek. Sleva na dani je poskytována maximálně do výše stropu veřejné podpory po odečtení hmotné podpory na vytváření nových pracovních míst, případně rozdílu tržní a kupní ceny pozemku a hmotné podpory na pořízení majetku. Současná sazba daně z příjmů právnických osob je 19 %. Převod území za zvýhodněnou cenu Je možné realizovat zvýhodněný převod pozemku nebo pozemku vybaveného infrastrukturou vlastněného státem, nebo jeho organizačními složkami či obcemi, a to v závislosti na souhlasu vlastníků pozemku s takovýmto zvýhodněným převodem. Za investiční pobídku se v tomto případě považuje rozdíl mezi kupní cenou a tržní cenou pozemku. 17

18 Hmotná podpora na vytvořené pracovní místo a Hmotná podpora na školení a rekvalifikace zaměstnanců Hmotné podpory jsou dostupné pouze v okresech s mírou nezaměstnanosti nejméně o 50 % vyšší než průměrná míra nezaměstnanosti v ČR, tzv. regiony A. Hmotná podpora na jedno vytvořené pracovní místo činí Kč. Hmotná podpora na školení a rekvalifikace je poskytována ve výši 25 % z celkových výdajů na školení a rekvalifikace. Hmotná podpora na pořízení majetku (v případě strategické investiční akce) Hmotná podpora na pořízení majetku může být poskytnuta až do výše 5 % z uznatelných nákladů (max. 1,5 mld. Kč u výrobního projektu a max. 0,5 mld. Kč u projektu technologického centra). Pokud v rámci investiční akce dojde k zavedení či rozšíření výroby a současně k zavedení či rozšíření technologického centra, může hmotná podpora činit až 7 % z uznatelných nákladů. V období od dubna 1998 do prosince 2013 byly prostřednictvím agentury CzechInvest přislíbeny pobídky celkem 110 projektům ze strojírenského odvětví. Celkově šlo o objem investic ve výši 51,3 mld. Kč. Počet nově vytvořených pracovních míst pak měl činit celkově V rámci firem, které mají jako hlavní NACE zapsánu výrobu strojů a zařízení NACE 28, byly největší investiční pobídky v daném období přislíbeny společnosti Daikin Device Czech Republic s.r.o. (výroba kompresorů do klimatizačních jednotek), podniku Black & Decker (Czech) s.r.o. (výroba elektrického nářadí a příslušenství značky Black & Decker) nebo AGROSTROJ International, s.r.o. Další možností, kterou mohly společnosti v předchozích letech využít, byl Rámcový program pro podporu technologických center a center strategických služeb. Aktualizovaná verze programu, reflektující změny v evropské legislativě, byla vyhlášena Usnesením vlády ČR č. 217/2007 dne Na základě rozhodnutí ministerstva průmyslu a obchodu byl však s platností od 10. července 2008 uzavřen příjem žádostí do tohoto programu. Nově je podpora transformována do novely zákona o investičních pobídkách, jež nabyla účinnosti Novela mimo jiné zavádí přímé státní dotace na projekty strategických investorů. Cílem novely je přilákat do ČR podniky zaměřené na náročné technologie nebo služby, jako jsou například vývojové laboratoře velkých firem. Změna systému investičních pobídek souvisí s vládou schválenou strategií na zvýšení konkurenceschopnosti ČR. Všeobecnou podmínkou pro investiční akci v oblasti center strategických služeb je vytvoření a obsazení minimálně 40 nových pracovních míst v případě center pro tvorbu softwaru, nebo vytvoření a obsazení minimálně 100 nových pracovních míst v případě opravárenských center a center sdílených služeb. Fondy Evropské unie: Operační program Průmysl a podnikání (OPPP) , který fungoval pod záštitou Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, zajišťoval komplexní podporu především malého a středního podnikání za pomoci prostředků strukturálních fondů EU. Jednalo se o programy podporující budování a rozvoj průmyslového výzkumu a vývoje a jeho propojení s terciární sférou, sektorem podnikatelských nemovitostí, školicích středisek pro odborné vzdělávání, rozvoje výrobní základny malých a středních podnikatelů, využívání netradičních zdrojů energie apod. Konkrétně se jednalo o programy Prosperita, Reality, Školicí střediska, Klastry, Marketing, Start, Kredit, Rozvoj, Inovace, Úspory energie a Obnovitelné zdroje energie. Na program OPPP navazuje Operační program Podnikání a inovace (OPPI) Globálním cílem OPPI bylo zvýšení konkurenceschopnosti sektoru průmyslu a služeb a rozvoj podnikání, udržení přitažlivosti České republiky, regionů a měst pro investory, podpora inovací, stimulace poptávky po výsledcích výzkumu a vývoje, komercializace výsledků výzkumu a vývoje, podpora podnikatelského ducha a růstu hospodářství založeného na znalostech pomocí kapacit pro zavádění nových technologií a inovovaných výrobků, včetně nových informačních a komunikačních technologií. Na roky bylo pro Českou republiku počítáno s finanční podporou ve výši 3,04 mld. euro, což bylo přibližně 11,4 % veškerých prostředků určených z fondů EU pro Českou republiku. Z českých veřejných zdrojů mělo být hrazeno dalších 0,54 mld. euro. Evropské finance tak doplňovaly prostředky státního rozpočtu k naplnění národního spolufinancování (85 % EU, 15 % státní rozpočet). Rozvoj podpora investic do nového technologického vybavení, Marketing rozvoj aktivit českých exportérů na zahraničních trzích, ICT v podnicích rozšíření nebo zavedení informačních a komunikačních technologií, 18

19 Inovace zaměření na zvýšení inovačního potenciálu českých podniků, Potenciál podpora kapacit potřebných pro realizaci výzkumných, vývojových a inovačních aktivit, Eko-energie snižování energetické náročnosti výroby a využívání obnovitelných zdrojů energie, Prosperita podpora vzniku a rozvoje vědeckotechnických parků, podnikatelských inkubátorů a center pro transfer technologií, Nemovitosti podpora vzniku a rozvoje podnikatelských nemovitostí a související infrastruktury, Školicí střediska dotace na výstavbu, rekonstrukci, pořízení či vybavení školicích center nebo školicích místností, ICT a strategické služby rozvoj informační a znalostní společnosti prostřednictvím nových ICT produktů a služeb, Poradenství zvýhodněné poradenské služby, Spolupráce podpora vzniku a rozvoje kooperačních odvětvových seskupení klastrů a technologických platforem. Z Operačního programu Podnikání a inovace byly peníze vypláceny ve formě nevratných dotací, zvýhodněných úvěrů a záruk. Příležitost měly projekty realizované na území celé České republiky vyjma hlavního města Prahy. U každého vyhlášeného programu bylo ve Výzvě k předložení žádosti stanoveno, které typy subjektů splňují podmínky pro přidělení podpory. V rámci Evropské transparentní iniciativy z roku 2006, doplněné zprávou z roku 2007 a schválené Radou (ES), Evropská komise požaduje, aby členské státy poskytovaly informace o čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU prostřednictvím zveřejnění ex-post seznamu příjemců OPPI. K byla v rámci OPPI přiznána dotace projektům v celkové hodnotě cca 87,3 mld. Kč (v rámci NACE 28 se jednalo o projektů v hodnotě 10,7 mld. Kč). Vedle těchto podpor, které administruje Agentura pro podporu podnikání a investic (CzechInvest), vyhlašuje Ministerstvo průmyslu a obchodu následující programy, jež jsou zprostředkovávány Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou. Jedná se o: Start podpora podnikatelských záměrů fyzických i právnických osob vstupujících do podnikání poprvé nebo s delším časovým odstupem, Progres realizace rozvojových podnikatelských projektů malých podniků s kratší historií, Záruka zvýhodněné záruky k usnadnění realizace podnikatelských projektů malých a středních podniků zaměřených na investice. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR ve spolupráci s agenturou CzechInvest a Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR připravilo Operační program Výzkum a vývoj pro inovace pro období financovaný ze strukturálních fondů Evropské unie a státního rozpočtu. Tento program byl zaměřen zejména na investice, které zvýší a zmodernizují infrastrukturu českého výzkumu a vývoje. V neposlední řadě program vytvářel podmínky pro budoucí spolupráci veřejného sektoru se soukromým, k čemuž dochází rozvojem kapacit cíleně a technicky orientovaného výzkumu (nezbytného pro tuto spolupráci) a rozvojem kapacit vysokých škol ve vybraných technických a přírodovědných oborech. Dále zde byl operační program Lidské zdroje a zaměstnanost, který byl z hlediska podnikání zaměřený na investice do zvyšování kvalifikace zaměstnanců. Globálním cílem operačního programu bylo zvýšení zaměstnanosti. Tento program rovněž umožňoval podporu ve formě Globálního grantu EDUCA, jehož prostřednictvím bylo možné zvýšit kvalifikační úroveň, profesní dovednost a znalost zaměstnanců a zaměstnavatelů (cílem bylo přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti podnikatelských subjektů ve vybraných odvětvích mj. ve zpracovatelském průmyslu). K byla v rámci tohoto programu přiznána dotace 122 projektům z NACE 28 v celkové hodnotě cca 367,5 mil. Kč Dalším byl operační program Životní prostředí nabízející podnikatelským subjektům v dílčích oblastech finanční podpory na ekologické projekty související např. se snižováním znečišťování vod, omezováním emisí, zkvalitňováním nakládání s odpady, odstraňováním starých ekologických zátěží, omezováním průmyslového znečištění a environmentálních rizik apod. Operační program Životní prostředí nabízel v letech z Fondu soudržnosti a Evropského fondu pro regionální rozvoj téměř 5 mld. euro 19

20 (objemem financí 18,4 % všech prostředků určených z fondů EU pro ČR druhý největší český operační program). K byla v rámci tohoto programu přiznána dotace 12 projektům z NACE 28 v celkové hodnotě cca 42 mil. Kč. Po roce 2013 ještě dva roky dobíhá finanční cyklus a postupně se budou rozjíždět nové programy pro období Na konci listopadu 2013 byl vládou ČR schválen návrh struktury operačních programů pro období (Usnesení vlády č. 867 z ). Nově bude možné pracovat s osmi hlavními tematickými programy, které by měly zohledňovat územní rozměr intervencí a měly by zajišťovat role regionálním partnerům tj. i městům a obcím. Nová struktura bude klást vyšší nároky nejen na nastavení a řízení jednotlivých programů, ale především na jejich provázanost, která umožní pokrytí i dalších oblastí nepokrytých v podpoře. Schválená struktura tematických operačních programů: OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (Evropský fond pro regionální rozvoj) řídícím orgánem ministerstvo průmyslu a obchodu OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (Evropský fond pro regionální rozvoj + Evropský sociální fond) řídícím orgánem ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, OP Doprava (Evropský fond pro regionální rozvoj + Fond soudržnosti) řídícím orgánem ministerstvo dopravy, OP Životní prostředí (Evropský fond pro regionální rozvoj + Fond soudržnosti) řídícím orgánem ministerstvo životního prostředí, OP Zaměstnanost (Evropský sociální fond) řídícím orgánem ministerstvo práce a sociálních věcí, Integrovaný operační program (Evropský fond pro regionální rozvoj) řídícím orgánem ministerstvo pro místní rozvoj ČR, OP Praha pól růstu ČR (Evropský fond pro regionální rozvoj + Evropský sociální fond) řídícím orgánem Praha, OP Technická pomoc (Evropský fond pro regionální rozvoj či kombinace všech fondů) řídícím orgánem ministerstvo pro místní rozvoj ČR. V gesci ministerstva zemědělství zůstávají nadále fondy financované z prostředků společné zemědělské politiky: Program rozvoje venkova (Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova), OP Rybářství (Evropský námořní a rybářský fond) Trendy vývoje a perspektivy odvětví Vývoj na trhu: Strojírenství je charakteristické relativně vysokým stupněm citlivosti na ekonomický cyklus. Rozvoj české ekonomiky (resp. průmyslu) přímo ovlivňuje poptávku po strojírenských výrobcích. Stroje a zařízení, jako investičně náročné vybavení podniků, patří v období negativních očekávání mezi první produkty, jejichž nákup je odložen, omezen nebo zrušen. České strojírenské podniky se v současnosti snaží nasměrovat svůj export ve vyšší míře do nových teritorií, jako např. do Ruska. Příležitosti, které se nabízí v oblasti ruského strojírenství, jsou velmi zajímavé, protože modernizace tohoto sektoru je jednou z priorit Ruské federace, navíc české strojírenství má v Rusku stále dobrý zvuk. Výhodou tuzemských producentů je také schopnost pronikat na další perspektivní trhy, jako jsou republiky bývalého Sovětského svazu a také některé menší asijské státy. Na těchto trzích dynamicky roste poptávka, ale zároveň se jedná o velmi specifické regiony, kde je relativně složité obchodovat (konkurence z USA, západní Evropy, či Japonska není tak veliká). Perspektivními trhy ovšem nejsou jen Rusko a ostatní post-sovětské státy, ale také například Čína, Indie, země Latinské Ameriky či Blízký východ. Dominantním zákazníkem sektoru zůstává i nadále Německo. Určitou dlouhodobou slabinou českého strojírenství je však to, že je až příliš orientováno na dodávky komponentů nebo jednotlivých strojů pro generální dodavatele (zejména z Německa) a schopnost vyrábět celé investiční celky (např. výrobní linky v průmyslu či v energetice) je stále relativně malá. 20

21 Nové technologie podpora výrobků s vysokou přidanou hodnotou (podpora vědy a výzkumu): Tuzemské strojírenské podniky byly po roce 1989 vystaveny ztrátě tradičních trhů a rostoucí konkurenci ze strany zahraničních výrobců. Řadě z nich se podařilo tuto situaci překlenout prostřednictvím postupné modernizace výrobní základny a zaváděním nových technologických postupů výroby, což se následně příznivě odrazilo na optimalizaci nákladů (např. lepším vytěžováním volných kapacit, nižší spotřebou materiálu na jednotku výroby, zvyšováním produktivity práce apod.), zkrácení průběžné doby výroby, zrychlení a zpřesnění reakce výrobce na požadavky jednotlivých klientů, stejně jako na zvýšení kvality produkce. V rámci inovací strojů je třeba hledat kombinace výkonných a zároveň energeticky efektivních variant. Právě výkonnost patří k hlavním požadavkům zákazníků, ovšem s vyšším výkonem strojů stoupá jejich hlučnost a úroveň vibrací, kterou se snaží regulovat neustále se zpřísňující hygienické normy. Dochází k aplikacím inovativních materiálů, jako jsou kompozity, keramika, nové slitiny apod. Do strojírenství pronikají nové technologie, jako jsou nanotechnologie, mechatronika, probíhá intenzivní výzkum a uplatňování nových materiálů. V oblasti podpory výzkumu, vývoje a inovací byla například v roce 2012 poskytnuta státní podpora cca 102 projektům podoborů JQ (strojní zařízení a nástroje) a JR (ostatní strojírenství) v celkové výši tis. Kč. Obecným trendem, který je v poslední době typický nejen pro ČR, je přesun jednodušší výroby do regionů s méně kvalitní, a tedy i levnější pracovní silou. Pro udržení stávající úrovně strojní produkce v ČR je proto nutná neustálá inovace, která by se měla zaměřovat na následující priority: o nové výrobní technologie, o nové výrobní stroje a systémy, včetně automatického řízení výrobních strojů, výrobních systémů a technologických procesů a robotizace výrobních strojů a systémů, mezioperační dopravy a manipulace, o vysoce výkonné komponenty strojů, o moderní pohony, pokročilé metody řízení a integrace mechatronických prvků, o měřicí technika a snímače pro strojírenství, o adaptivní řízení vlastností strojů s využitím inteligentních systémů, o snižování energetické a materiálové náročnosti strojů, o testování a provozní diagnostika strojů a zařízení; predikce, monitorování a zajištění spolehlivosti a bezpečnosti technických systémů. Implementace ICT: Neoddělitelnou součástí rozvoje podnikání se stávají moderní ICT systémy, které umožňují optimalizovat vztahy a toky zboží nejen v rámci společností, ale i v dodavatelsko-odběratelském řetězci. Současná vybavenost ICT infrastrukturou v podnicích strojírenského průmyslu je na poměrně uspokojivé úrovni. Na straně tuzemských strojírenských výrobců, kteří jsou součástí nadnárodních koncernů, jsou patrné zjevné snahy o přechod k využití celokoncernových implementací podnikových aplikací provozovaných v nadregionálních či nadnárodních centrech sdílených služeb. Strojírenské firmy také hojně využívají možností čárových kódů, řízení výroby prostřednictvím informačních systémů, případně zvažují novinky, jako jsou např. RFID technologie (identifikace na rádiové frekvenci). Propojování firem do větších dodavatelských řetězců (integrace aktivit): Vzhledem k rostoucím požadavkům na nákladovou optimalizaci ve většině výrobních odvětví v poslední době roste význam komplexnějších zakázek realizovaných formou dodávek investičních celků transakce zahrnuje vše od zpracování investičního záměru, přes stavební řízení, realizaci projektu (vlastními kapacitami nebo subdodávkami od dalších subjektů), až po školení zaměstnanců objednatele včetně nabídky generálních oprav (některé podniky byly přímo založeny za účelem zajišťování komplexní dodávky investičních celků svým vlastníkům např. VÍTKOVICE HEAVY MACHINERY a.s.). ČR už má určitou tradici ve vývozu investičních celků řada projektů se realizovala např. v energetice, průmyslu stavebních hmot apod. (mezi perspektivní cílové regiony nyní patří zejména východní Evropa). Integrace aktivit může vést až k samotné konsolidaci firem a koncentraci trhu. K integraci aktivit některých společností může docházet také formou tzv. klastrů, které mohou napomoci propojení inovativních firem a producentů s vyšší přidanou hodnotou a jejich dodavatelů do větších řetězců. Klastr je obecně chápán jako regionálně umístěný soubor navzájem propojených podniků zabývajících se výrobou, obchodem a službami, specializovaných dodavatelů, poskytovatelů služeb, společností v příbuzných oborech a přidružených institucí, které si navzájem 21

22 konkurují, nicméně společně kooperují, a jejichž vazby mají potenciál k upevnění a zvýšení jejich konkurenceschopnosti. Tato iniciativa je rovněž podporována ze strany státu (prostřednictvím Operačního programu průmysl a podnikání program Klastry, později pomocí Operačního programu podnikání a inovace program Spolupráce Klastry). Jedním z prvních klastrů v ČR byl Národní strojírenský klastr (dříve Moravskoslezský strojírenský klastr) založený v březnu 2003 v Ostravě, který v současné době (k ) sdružuje 78 členských firem a institucí. K dalším klastrům z tohoto odvětví patří např. Klastr přesného strojírenství Vysočina nebo Klastr obecného strojírenství. Klesající počet absolventů technických oborů: Česká republika měla v minulých letech konkurenční výhodu tím, že v technických oborech disponovala tradičně kvalitní pracovní silou, což ulehčovalo vstup velkým zahraničním subjektům (Bosch, Siemens apod.) do odvětví. Tento potenciál se však postupně vyčerpal, atraktivními se staly spíše humanitní obory, bankovnictví, obchod a služby a klesá počet absolventů technických škol. Pokles počtu zaměstnanců lze částečně kompenzovat zvýšením produktivity tím, že firmy zefektivní automatizovanou výrobu, nasadí větší počet robotů apod., ale touto cestou lze problém řešit pouze krátkodobě. Aktuálně je problém především v tom, že do škol přichází slabší ročníky, silné starší ročníky naopak odcházejí do důchodu, technické vzdělání je navíc podhodnocované. Tato situace ohrožuje fungování a rozvoj stávajících investic ve strojírenství, protože v budoucnu bude v sektoru chybět odpovídající pracovní síla. Velké koncerny směřují své aktivity spíše do rozvíjejících se regionů v Asii, případně jižní Americe. Řešením problému je školení učňů na náklady firem tak, aby je mohly podniky ihned po absolvování zaměstnat, což se již v případě některých děje. Pro ostatní firmy však není jednoduché takový model nastartovat, protože představuje prvotní investice v řádu desítek milionů korun. V řešení situace by měl svou roli sehrát stát (např. daňové odpočty na nově pořízené stroje pro školní účely, paušály na žáky apod.). Technické obory volají také po úpravě systému vzdělávání ze strany MŠMT a zřizovatelů škol v krajích a pozitivní diskriminací technických oborů. Popularizace technických oborů a zlepšení jejich image je společným úkolem zřizovatelů škol, státu i firem. Energetické strojírenství: Jednou z důležitých součástí tuzemského všeobecného strojírenství je energetické strojírenství, které v současnosti prožívá rozvoj díky zvyšující se celosvětové poptávce po energii. Energetické strojírenství zahrnuje výrobu a dodávky zařízení mnoha výrobních skupin napříč všeobecným strojírenstvím (výrobou turbín počínaje, přes armatury, kompresory, čerpadla, až po zdvihací a manipulační zařízení konče). V posledním období se české energetické strojírenství, jako rozhodující činitel obnovy a rozvoje české energetiky, opět dostává do popředí, přičemž si i nadále udržuje své tradiční zákazníky v Rusku, postsovětských republikách, Číně, Indii, Pákistánu, Egyptě, Turecku, Vietnamu, na Kubě a v dalších státech. Zapojení tuzemských výrobců energetických zařízení do dodavatelských konsorcií často napomáhá jejich příslušnost k nadnárodním společnostem, jež svým propojením a vlivy otevírají cestu k zahraničním zakázkám. Zároveň řada ryze českých společností jsou úspěšnými exportéry energetických zařízení. Čeští výrobci v současné době očekávají podíl na dodávkách pro dostavbu jaderné elektrárny Temelín (některé společnosti v souvislosti s výstavbou nového zdroje v Temelíně plánují navýšení výrobní kapacity, investice do výzkumu a vývoje i navýšení počtu zaměstnanců) a modernizaci, popř. výstavbu dalšího bloku jaderné elektrárny Dukovany Silné a slabé stránky, příležitosti a rizika Pozn.: V březnu 2014 působilo v České republice subjektů, které měly jako svou hlavní podnikatelskou činnost zapsánu Výrobu strojů a zařízení jinde neuvedených (NACE 28). Mezi nimi tvoří největší část podnikatelé, nicméně významnou roli v odvětví hrají velké společnosti. V této souvislosti je do značné míry obtížné obecně stanovit parametry SWOT analýzy tak, aby charakterizovaly všechny podnikatelské subjekty. Níže uvedené skutečnosti je proto třeba brát v kontextu jednotlivých společností. Silné stránky (Strengths) historie tradiční průmyslové strojírenské výroby v ČR výhodná poloha ČR vzhledem ke strategickým trhům EU státní podpora investiční pobídky (příchod zahraničních investorů do ČR), možnost čerpání strukturálních fondů EU 22

23 dlouhodobě aktivní saldo obchodní bilance, které se od roku 2003 kontinuálně navyšuje (s výjimkou roku 2009) rozvinutá tradice akademického inženýrského vzdělání, relativně vysoká úroveň technologického know-how Slabé stránky (Weaknesses) vysoká citlivost odvětví na vývoj ekonomického cyklu závislost na dalších průmyslových sektorech ČR nedostatečná provázanost výrobních podniků s akademickou sférou v rámci výzkumu a vývoje nedostatečná podpora středního a vysokého školství technického a přírodovědeckého zaměření, pokles zájmu o studium těchto oborů vysoká investiční náročnost odvětví převažující orientace na dodávky komponentů nebo jednotlivých strojů pro generální dodavatele; schopnost vyrábět investiční celky relativně malá Příležitosti (Opportunities) další podpora vědy a výzkumu zvyšování konkurenceschopnosti pomocí výrobků s vysokou přidanou hodnotou propojování firem do větších dodavatelských řetězců, integrace aktivit vybraných subjektů prostřednictvím členství v klastrech zaměření na dodávky investičních celků export do nových a v minulosti tradičních zemí (Rusko, Čína, Indie, Latinská Amerika, Blízký východ) zavádění nových technologií do výroby zvyšování produktivity práce, nižší spotřeba materiálu apod. úprava systému vzdělávání ze strany MŠMT a zřizovatelů škol v krajích, popularizace technických oborů energetické strojírenství (dostavba JE Temelín, modernizace / výstavba nového bloku JE Dukovany) Hrozby (Threats) odchod zahraničních investorů z ČR do ekonomicky výhodnějších regionů u menších firem nízká kapitálová vybavenost a potíže s technologickým zabezpečením, resp. financováním odchod strategických pracovníků / odborníků do zahraničí za lepšími pracovními podmínkami ( odliv mozků ) vzhledem k nižšímu zájmu o studium technických oborů nedostatek kvalifikovaných pracovníků v budoucnu rostoucí cena energií a vstupních materiálů zrušení investičních pobídek příp. dalších podpor pro zpracovatelský průmysl nedostatečné investice do obnovy výrobní základny a výzkumu a vývoje V ý v o j z a m ě s t n a n o s t i d o r o k u a p r o j e k c e d o r o k u Počet zaměstnaných osob v odvětví Výroba strojů a zařízení vykazoval v předkrizovém období rostoucí trend, zaměstnanost v odvětví však reagovala na ekonomickou recesi po roce 2009, kdy během dvou let 23

24 Polsko Rumunsko Bulharsko Česká republika Estonsko Chorvatsko Spojené království Lotyšsko Slovensko EU28 Řecko Irsko Litva Slovinsko Finsko Portugalsko Maďarsko Německo Švédsko Dánsko Španělsko Malta Itálie Rakousko Nizozemí Belgie Francie Kypr Lucembursko Počet zaměstnaných (v tisících) klesl počet zaměstnaných osob o 17,5 %. V roce 2014 dosáhl počet zaměstnaných osob hodnoty 117 tisíc, což je stále značně méně než před vypuknutím ekonomické recese. Vývoj počtu zaměstnaných v odvětví Výroba strojů a zařízení v České republice Údaj pro rok 2001 je dopočten jako průměr let 2000 a 2002, data pro rok 2001 nejsou k dispozici Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ V souladu s ekonomickým cyklem se vyvíjel i podíl, který odvětví zaujímá na celkové zaměstnanosti v České republice, pozice, kterou odvětví zaujímá mezi ostatními ekonomickými odvětvími je však dlouhodobě stejná. V roce 2000 byl tento podíl 1,2 %, v roce 2014 však klesl na hodnotu 0,7 %. Dlouhodobě se jedná o osmnácté nejvýznamnější odvětví české ekonomiky z hlediska počtu zaměstnaných. Projekce zaměstnanosti CEDEFOP předpokládá v analyzovaném odvětví v roce 2020 zaměstnanost na úrovni 118 tisíc zaměstnaných. Projekce tedy předpokládá, že zaměstnanost v odvětví mírně poroste. Podíl odvětví Výroba strojů a zařízení na celkové zaměstnanosti v zemi 2,0% 1,8% 1,6% 1,4% 1,2% 1,0% 0,8% 0,6% 0,4% 0,2% 0,0% Zdroj: Eurostat National Accounts 24

25 Česká republika patří z hlediska podílu odvětví Výroba strojů a zařízení na celkové zaměstnanosti v zemi v porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie dlouhodobě mezi země s nejvyšším podílem, konkrétně v roce 2014 byla čtvrtou zemí s nejvyšším podílem za Polskem, Rumunskem a Bulharskem. V rámci Evropské unie činil v roce 2014 podíl analyzovaného odvětví 0,4 % celkové zaměstnanosti. V České republice byl tento podíl 0,7 %. Z hlediska zaměstnanosti má pro ekonomiku analyzované odvětví nejnižší význam na Kypru a v Lucembursku. V rámci Evropské unie se podíl analyzovaného odvětví na celkové zaměstnanosti mezi lety 2000 a 2014 nijak významně nezměnil. Průměrná míra nezaměstnanosti osob pracujících původně v odvětví Výroba strojů a zařízení byla mezi lety 2008 a 2014 na úrovni 4,4 %. Tato úroveň je nižší, než průměrná míra nezaměstnanosti, která v tomto období činila 6,4 %. Podíl dlouhodobě nezaměstnaných, tedy osob, které byly bez práce minimálně jeden rok, dosahoval v odvětví Výroba strojů a zařízení 34,8 %. Jedná se o podíl, který je v rámci odvětví české ekonomiky mírně podprůměrný a nezaměstnaní, kteří dříve pracovali v odvětví Výroba strojů a zařízení, mají s nalezením nového zaměstnání méně problémů, než uchazeči o zaměstnání se zkušenostmi z jiných odvětví ekonomiky. Průměrná míra nezaměstnanosti bývalých pracovníků z odvětví v letech Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Ubytování, stravování a pohostinství Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a Potravinářský a tabákový průmysl Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových ČR Výroba elektrických a optických přístrojů Výroba dopravních prostředků Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel Stavebnictví Těžební průmysl Výroba kovů a kovodělných výrobků Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský Zemědělství, lesnictví a rybolov Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti Výroba strojů a zařízení Doprava, skladování a poštovní činnosti Veřejná správa a obrana Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl Peněžnictví a pojišťovnictví Telekomunikační a informační technologie a činnosti Zdravotní a sociální péče Vydavatelské a mediální činnosti Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti Vzdělávání Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ 0% 2% 4% 6% 8% 10% 12% 25

26 2. 9. P o d n i k a t e l s k á z á k l a d n a o d v ě t v í a n e j v ý z n a m n ě j š í z a m ě s t n a v a t e l é K bylo podle databáze MagnusWeb v České republice evidováno celkem aktivních podnikatelských subjektů, které měly jako svou hlavní podnikatelskou činnost zapsán dle Klasifikace ekonomických činností odvětví NACE 28. Vzhledem k dosažení vyšší vypovídací hodnoty nejsou zahrnuty do dalších výpočtů následující subjekty: fyzické osoby (podnikatelé) a právnické osoby nacházející se aktuálně v likvidaci. Nejvíce podnikatelských subjektů sídlilo na začátku ledna 2015 v Praze (reálně však řada společností má pouze formálně zaregistrováno své sídlo v Praze, nicméně jejich činnost probíhá na jiném území ČR), kde bylo evidováno 15 % ze všech podniků. Největší z nich jsou ČZ a.s., Seco GROUP a.s., Wikov MGI a.s., Schindler CZ, a.s., Howden ČKD Compressors s.r.o., Schäfer - Menk s.r.o., FERMAT CZ s.r.o., LETOVICKÉ STROJÍRNY, s.r.o., EMERSON CLIMATE TECHNOLOGIES, s.r.o., LLOYD COILS EUROPE s.r.o. Druhý největší podíl (12,4 %) má své sídlo v Jihomoravském kraji. Z tohoto regionu lze jmenovat např. ZETOR TRACTORS a.s., OTIS a.s., MINERVA BOSKOVICE, a.s., Fritzmeier s.r.o., Jihomoravská armaturka spol. s r.o. Třetím v pořadí jsou v tomto odvětví subjekty, zaregistrované ve Středočeském kraji. Jejich podíl na celkové podnikatelské základně odvětví je 11,2 %. V tomto kraji sídlí např. Carrier Refrigeration Operation Czech Republic s.r.o., Erwin Junker Grinding Technology a.s., VALEO VÝMĚNÍKY TEPLA k.s., STROJÍRNY POLDI, a.s. Významnější počet firem podniká rovněž v Moravskoslezském kraji s podílem 7,8 %, kde sídlí např. Strojírny a stavby Třinec, a.s., VÍTKOVICE HEAVY MACHINERY a.s., Strojírny Třinec, a.s., OSTROJ a.s. Naopak nejnižší počet společností z tohoto odvětví má sídlo v Plzeňském kraji, na Vysočině a v Karlovarském kraji Vlastnická struktura firem v odvětví V březnu 2014 bylo ve skupině společností, u nichž bylo možné určit (na základě údajů z databáze MagnusWeb, která čerpá výhradně z veřejných zdrojů) jejich vlastnickou strukturu, zjištěno, že prostřednictvím českých subjektů je ovládána většina firem působících ve Výrobě strojů a zařízení NACE 28 (2 400 subjektů; 83,2 %). Ve případech se jednalo o fyzické osoby a ve 278 případech o osoby právnické. Podniky ovládané fyzickými osobami jednoznačně převládají a celkem tvoří 88,4 % společností ve vlastnictví českých subjektů. K významným podnikům kontrolovaným českými fyzickými osobami se řadí např. producent zemědělských strojů AGROSTROJ Pelhřimov, a.s., firma AIR POWER s.r.o. zabývající se výrobou a montáží kompresorů nebo výrobce svislých soustruhů TOSHULIN, a.s. Mezi významné podniky ovládané českými právnickými osobami se řadí ZKL Brno, a.s. (100% vlastník ZKL, a.s.), Jihostroj a.s. (v majetku JAWAUNION s.r.o.), VÍTKOVICE HEAVY MACHINERY a.s. (100% vlastníkem VÍTKOVICE, a.s.) nebo UNEX a.s. (jediným akcionářem firma ARCADA Capital, a.s.). Podíl českých vlastníků na celkovém registrovaném kapitálu vlastníků s rozhodujícím vlivem činí 35,9 % (tj. 18,4 mld. Kč). Zahraniční vlastníci ovládají pouze 16,8 % tuzemských firem z oblasti strojírenství, ale jejich podíl na registrovaném kapitálu vlastníků s rozhodujícím vlivem představuje 64,1 %. Mezi zahraničními subjekty, které kontrolují rozhodující majetkové podíly v tuzemských společnostech, převládají vlastníci z Německa (jež ovládají 173 firem), např. OTIS International Holdings GmbH (jediný akcionář firmy OTIS a.s.), podnik TTS Tooltechnic Systems Beteiligungen GmbH, který kontroluje 99,9 % registrovaného kapitálu firmy Festool s.r.o., nebo Groz-Beckert Kommanditgesellschaft, jež ovládá 100 % základního kapitálu společnosti Groz-Beckert Czech s.r.o. Subjekty z Německa kontrolují 6 % společností z odvětví NACE 28 v České republice, na registrovaném kapitálu se podílejí z 9,9 %. Největší podíl registrovaného kapitálu ze zahraničních vlastníků připadá na subjekty sídlící v Belgii (10,1 %) např. DAIKIN EUROPE N.V., jež ovládá 100 % registrovaného kapitálu ve společnostech Daikin Device Czech Republic s.r.o. a Daikin Industries Czech Republic s.r.o. Následují subjekty registrované v Nizozemí (10% podíl na registrovaném kapitálu) např. Denso International Europe B.V., jež ovládá 9 % ve firmě DENSO MANUFACTURING CZECH s.r.o., nebo JTEKT Europe Bearings B. V., jež kontroluje 99,9 % v podniku Koyo Bearings Česká republika s.r.o. Pozn.: Výpočet zohledňuje pouze primární vazbu mezi analyzovaným subjektem a jeho rozhodujícím vlastníkem, nikoli vlastnické vztahy v dalších úrovních. Vlastníkem s rozhodujícím vlivem se rozumí subjekt, na který připadá největší majetkový podíl. 26

27 Nejvýznamnější zaměstnavatelé Název Logo Sídlo AGROSTROJ Pelhřimov, a.s. U Nádraží 1967, Pelhřimov Provozovny v krajích - Profil společnosti největší výrobce zemědělských strojů. Neustále se rozrůstá, staví výrobní haly s montážními linkami a lakovny výhodou Agrostroje jsou jeho kvalifikovaní pracovníci. 96% zaměstnanců má střední, vyšší nebo vysokoškolské vzdělání. Toto je výsledkem systémové proaktivní personální politiky zaměřující se na aktivní spolupráci s odbornými školami a učilišti v místě nebo blízkém okolí. Je plánováno vybudování školicího střediska, které by dalo nejnovější teoretické a pracovní zkušenosti studentům a novým zaměstnancům před tím, než začnou v Agrostroji pracovat. Hlavní výroby/služby Výrobní program tvoří vlastní finální stroje, nástrojařská výroba a kooperace pro významné nadnárodní společnosti v oboru zemědělské techniky, výrobce nákladních automobilů, stavebních strojů a vysokozdvižných vozíků. Zaměstnanost a výkony Počet pracovníků Výkony (mil. Kč) * *2013 Název Logo Sídlo KIEKERT-CS, s.r.o. Jaselská 593, Přelouč Provozovny v krajích - Profil společnosti KIEKERT-CS, s.r.o. bylo založeno v roce 1993, tradice podniku sahá ale až do roku Firma byla založena jako největší místo výroby v Kiekert Group. V roce 2001 byla společnost rozšířena o vývojové centrum. Hlavní výroby/služby Výroba a montáž zámků a systémů centrálního zamykání do automobilů všech značek. Zaměstnanost a výkony Počet pracovníků Výkony (mil. Kč) Název Logo Sídlo UNEX a.s. Uničov, Brníčko 1032, Provozovny v krajích Zahraniční pobočky Výrobní závody Olomouc a Uničov Výrobní závod Snina, Slovensko 27

28 Profil společnosti Hlavní výroby/služby Zaměstnanost a výkony Navazuje na nejlepší tradice českého strojírenského průmyslu. Zkušenosti slévačů, svářečů a zaměstnanců v dalších profesích umožňují pružně reagovat na požadavky zákazníků a dodávat výrobky ve sjednaném čase i kvalitě. Disponuje unikátními výrobními kapacitami: Více než m 2 výrobních a skladovacích ploch ve třech specializovaných, vzájemně spolupracujících závodech. Více než 80 % produkce exportuje do celého světa. odlitky, výkovky, výpalky, střední i těžké svařované ocelové konstrukcekompletní výrobní proces od zajištění materiálu přes svařování, tepelné zpracování, opracování, kontrolu až po povrchové úpravy a dopravu Počet pracovníků Výkony (mil. Kč) * *2013 Název Logo Sídlo MOTORPAL, a.s. Provozovny v krajích Profil společnosti Hlavní výroby/služby Zaměstnanost a výkony Humpolecká 313/5, Jihlava, Staré Hory 4 výrobní závody v Jihlavě, Jemnici, Batelově a ve Velkém Meziříčí Jihlavská společnost Motorpal se řadí mezi významné světové výrobce vstřikovacích systémů pro dieselové motory. Kromě jejich výroby se specializuje na přesné strojírenství. Jedná se o ryze českou firmu, která má tradici již od roku MOTORPAL je kvalifikovaným OEM partnerem celé řady současných výrobců motorů, poskytuje zákazníkům klientský přístup a komplexní služby přes vývoj, vzorkování a naladění vstřikovací soupravy na daný motor až po sériové dodávky. Firma je jedním z nejvýznamnějších zaměstnavatelů v kraji Vysočina. vstřikovací čerpadla, vstřikovače, vstřikovací trysky pro vznětové motory a dále přesně obráběné dílce pro automobilový průmysl Počet pracovníků Výkony (mil. Kč) Rozložení podnikatelské základny dle BISNODE Stability Rating Cílem tohoto ratingového modelu je predikovat riziko úpadku firmy v následujících dvanácti měsících. Metodika modelu je založena na exaktní statistické analýze a principech data miningu. Do analýzy vstupuje množství ukazatelů z oblasti individuálních charakteristik firmy (demografická data, informace o platebních zkušenostech, finanční údaje, vazby mezi subjekty i negativní informace) a makroekonomická data. Výkonnost modelu, jež se blíží k 70 %, je dána především kvalitou a rozsahem dat a v neposlední řadě makro komponentou do něj vstupující, která se pružně mění v čase podle aktuálního vývoje ekonomiky. Výstupem hodnotícího modelu je známka na desetistupňové škále, kde tři nejlepší možná hodnocení jsou AAA, AA, resp. A. 28

29 BISNODE Stability Rating Název skupiny Vynikající Dobré Rizikové Ratingové hodnocení AAA AA A BBB BB B CCC CC C Slovní popis Excelentní Vynikající Výborný Velmi dobrý Dobrý Dostatečný Rizikový Vysoce rizikový Extrémně rizikový Slovní popis skupiny Stabilní společnosti, vysoká pravděpodobnost spolehlivého plnění závazků z obchodního styku, vysoká pravděpodobnost návratnosti investic, nízké úvěrové riziko, minimální riziko úpadku. Kvalitní společnosti, možnost mírného prodlení při plnění závazků z obchodního styku, nutnost individuálního posouzení návratnosti investic, přijatelné úvěrové riziko, nízké riziko úpadku. Rizikové společnosti, pravděpodobnost prodlení plateb při plnění závazků z obchodního styku, možnost budoucího zhoršení finanční situace, vyšší úvěrové riziko, společnosti ohrožené úpadkem. Úpadky D Úpadek Neschopnost dlužníka dostát svým závazkům. Zdroj: BISNODE V odvětví Výroba strojů a zařízení tvoří největší část (více než 47 %) společnosti, které podle BISNODE Stability Ratingu patří do skupiny vynikajících (s ratingem v intervalu AAA-A). Podle celkového rozložení subjektů do jednotlivých skupin, je v porovnání s ostatními odvětvími české ekonomiky v tomto odvětví riziko nesplácení úvěrů podprůměrné. Podíl společností, spadajících do skupiny "vynikající" je v tomto odvětví 47,4 %, což je o 8,1 procentních bodů více, než je jejich podíl mezi všemi společnostmi v ČR. Působí zde také 38,4 % "dobrých" společností. To je oproti celkové tuzemské základně o 4,1 procentních bodů méně, než tvoří v celé podnikatelské základně v ČR. Podíl "rizikových subjektů s ratingem C činil v rámci odvětví 5,6 procentních bodů méně, než v rámci ČR celkově. Podíl firem, které byly hodnoceny jako neschopné dostát svým závazkům (rating D), je v rámci odvětví 2,5 %, přičemž v rámci celkové tuzemské podnikatelské základny se jednalo o 0,9 %. Rozložení podnikatelské základny podle BISNODE indexu 25% 20% Výroba strojů a zařízení ČR 15% 10% 5% 0% Zdroj: BISNODE AAA AA A BBB BB B CCC CC C D 29

30 Celá ČR Celé odvětví Vysočina Praha Královéhradecký kraj Zlínský kraj Ústecký kraj Jihočeský kraj Pardubický kraj Jihomoravský kraj Liberecký kraj Středočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Další ukazatele stability odvětví Dalším ukazatelem, který lze použít pro hodnocení stability odvětví, je indikátor rizikovosti odvětví. Ten se určí jako podíl subjektů v odvětví, na které byl v daném kalendářním roce prohlášen konkurz vzhledem k celkovému počtu subjektů v odvětví. Pro odvětví Výroba strojů a zařízení byl tento indikátor v roce 2014 na úrovni 2,95. To je v porovnání s ostatními odvětvími velmi vysoká hodnota, která průměr ČR přesahuje o 2,00 promilního bodu. Indikátor rizikovosti tohoto odvětví se oproti roku 2009 snížil o 2,05 promilního bodu, zatímco za stejné období se v ČR jako celku zvýšil o 0,39 promilního bodu. Zatímco v roce 2009 byla nejvyšší rizikovost tohoto odvětví v Jihočeském kraji, v roce 2014 byl nejrizikovější stav v tomto odvětví na Vysočině. Následují Praha, Královéhradecký kraj a Zlínský kraj. Naopak nejnižší je indikátor rizikovosti v tomto odvětví v Olomouckém kraji a v Plzeňském kraji. Index rizikovosti odvětví v ČR a podle krajů (v promile) 14,0 12,0 10, ,0 6,0 4,0 2,0 0,0 Zdroj: BISNODE Rovněž podíl vzniklých a zaniklých subjektů je dalším indikátorem, který analyzuje, jak je dané odvětví zajímavé či naopak rizikové pro nové subjekty. V roce 2014 byl v tomto odvětví v ČR podíl zaniklých subjektů na celkovém počtu subjektů 2,2 %. To je stejně, jako je průměr ČR. Při analýze podílu salda mezi vniklými a zaniklými subjekty vůči celkovému počtu subjektů se ukazuje, že v roce 2014 byl v odvětví Výroba strojů a zařízení pro nové subjekty nejatraktivnější Liberecký kraj před Vysočinou, Jihočeským krajem a Karlovarským krajem. Naopak nejnižší indikátor vykazuje v tomto odvětví Ústecký kraj, Plzeňský kraj a především Pardubický kraj. Celkově je odvětví z tohoto pohledu v porovnání s ostatními podprůměrně atraktivní R e g i o n á l n í k o n c e n t r a c e a e x k l u z i v i t a o d v ě t v í Nejvyšší podíl zaměstnaných z odvětví Výroba strojů a zařízení pracuje v Jihomoravském kraji, jedná se o více než 17 % celkově zaměstnaných v tomto odvětví. Dále více než 10 % zaměstnaných tohoto odvětví pracuje na Vysočině, téměř 10 % v Plzeňském kraji, více než 9 % ve Středočeském kraji a necelých 9 % v Moravskoslezském kraji. V ostatních krajích se hodnota pohybuje obvykle mezi 4 a 8 %. V porovnání s ostatními odvětvími je geografická koncentrace tohoto odvětví v krajích ČR podprůměrná. 30

31 Rozložení zaměstnaných z odvětví Výroba strojů a zařízení do krajů Karlovarský; 2,1% Liberecký; 3,4% Praha; 4,4% Ústecky; 4,8% Jihomoravský; 17,1% Pardubický; 4,8% Jihočeský; 5,7% Vysočina; 10,1% Zlinský; 6,0% Kralovehradecký; 6,5% Plzeňský; 9,6% Olomoucký; 7,5% Stredočeský; 9,2% Moravskoslezský; 8,8% Graf ukazuje rozdělení všech zaměstnaných z odvětví Výroba strojů a zařízení do jednotlivých krajů. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ To je patrné i v relaci struktury rozložení jednotlivých odvětví v krajích. Zatímco na jedné straně jsou odvětví jako Textilní, oděvní a kožedělný průmysl, Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl a Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků, jejichž rozložení v krajích je víceméně rovnoměrné, a koncentrace je tedy velmi nízká, na straně druhé jsou pak odvětví, jejichž rozložení není krajově rovnoměrné a jeho významná část je koncentrována do jednoho nebo dvou krajů. Patří sem Vydavatelské a mediální činnosti (koncentrované ze dvou třetin do Prahy), či Těžební průmysl (koncentrovaný ze 44 % do Moravskoslezského kraje a 16 % do Ústeckého kraje) a Telekomunikační a informační technologie a činnosti (koncentrované do Prahy a Jihomoravského kraje). Následující mapa porovnává rozložení zaměstnaných osob z odvětví a celkové rozložení všech zaměstnaných v celé ekonomice do jednotlivých krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti odvětví vyšší, než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Například ve Středočeském kraji, jak je uvedeno výše, je z tohot odvětví zaměstnáno 9,2 % všech osob. Celkově, v celé ekonomice, má Středočeský kraj podíl na zaměstnanosti v ČR ale 10,9 %. Počet zaměstnaných z odvětví v kraji vzhledem k velikosti kraje je tedy nízký (a tedy červená barva v mapě). 31

32 Počet zaměstnaných z odvětví v kraji vzhledem k celkovému počtu zaměstnaných v kraji Mapa znázorňuje srovnání struktury zaměstnaných v odvětví Výroba strojů a zařízení do jednotlivých krajů s rozdělením všech zaměstnaných do krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti odvětví vyšší, než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, vlastní výpočty SVP Stejně jako geografická koncentrace, i geografická exkluzivita tohoto odvětví je v rámci České republiky podprůměrná. Rozdíly mezi kraji v tom, kolik se osoby z tohoto odvětví podílí na celkové krajské zaměstnanosti, jsou vysoké. Nejvyšší podíl na krajské zaměstnanosti mají osoby z tohoto odvětví na Vysočině, kde se lidé z odvětví Výroba strojů a zařízení podílí na celkové krajské zaměstnanosti z 5,1 %, dále v Plzeňském kraji (v něm je podíl osob z tohoto odvětví na celkově zaměstnaných v kraji 4,1 %) a v Jihomoravském kraji (3,6 %). Naopak nejnižší podíl na celkovém počtu zaměstnaných mají osoby z tohoto odvětví v Ústeckém kraji (1,6 %) a v Praze (0,6 %). Přesné podíly zaměstnaných v tomto odvětví z celkového počtu zaměstnaných v krajích, ukazuje tabulka. Podíl odvětví na celkovém počtu zaměstnaných v kraji Kraj Podíl zaměstnaných Kraj Podíl zaměstnaných Vysočina 5,1% Jihočeský 2,3% Plzeňský 4,1% Liberecký 2,1% Jihomoravský 3,6% Středočeský 2,0% Olomoucký 3,1% Moravskoslezský 1,9% Královéhradecký 3,0% Karlovarský 1,8% Zlínský 2,6% Ústecký 1,6% Průměr ČR 2,3% Praha 0,6% Pardubický 2,3% Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ 32

33 Následující mapa ukazuje podíl odvětví na celkové zaměstnanosti kraje v grafické podobě. Čím světlejší barva, tím menší podíl v něm odvětví na celkové zaměstnanosti v kraji má (v porovnání s ostatními odvětvími). Podíl zaměstnaných v odvětví Výroba strojů a zařízení na počtu zaměstnaných v kraji Mapa znázorňuje podíl odvětví Výroba strojů a zařízení na celkové zaměstnanosti v kraji. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, vlastní výpočty SVP Míra exkluzivity odvětví v rámci struktury odvětví v krajích je v případě odvětvové skupiny Výroba strojů a zařízení podprůměrná, což ukazuje srovnání indexu pro všechny skupiny odvětví. 33

34 Index geografické exkluzivity odvětví EXKLUZIVITA ODVĚTVÍ Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových Stavebnictví Zdravotní a sociální péče Vzdělávání Veřejná správa a obrana Doprava, skladování a poštovní činnosti Výroba dopravních prostředků Výroba kovů a kovodělných výrobků Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti Zemědělství, lesnictví a rybolov Ubytování, stravování a pohostinství Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti Výroba elektrických a optických přístrojů Výroba pryžových, plastových a ostatních Opravy a instalace strojů a zařízení a Výroba strojů a zařízení Potravinářský a tabákový průmysl Peněžnictví a pojišťovnictví Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl Telekomunikační a informační technologie a Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Těžební průmysl Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl Vydavatelské a mediální činnosti velmi vysoká vysoká nadprůměrná průměrná podprůměrná nízká velmi nízká Graf znázorňuje index geografické exkluzivity odvětví Výroba strojů a zařízení ve srovnání s ostatními skupinami odvětví. Index geografické exkluzivity daného odvětví vyjadřuje, nakolik je odvětví v odvětvové struktuře většiny krajů významné z hlediska podílu zaměstnaných osob. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty SVP 0,00 0,05 0,10 0,15 0,20 0,25 Velká většina osob zaměstnaných v tomto odvětví pracuje ve stejném kraji, kde bydlí. Hodnota tohoto indikátoru se mezi odvětvími pohybuje mezi 87 % a 98 %. V průměru 94 % všech osob zaměstnaných v ČR pracuje ve stejném kraji, jako i bydlí. Na jedné straně nejvíce bydlících ve stejném kraji jako pracuje, je v odvětvích Textilní, oděvní a kožedělný průmysl a Těžební průmysl (98 %), na druhé straně nejméně je to u odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti a Vydavatelské a mediální činnosti (87 %). V odvětví Výroba strojů a zařízení pracuje v jiném kraji než bydlí 5,9 % osob, což je stejně, jako je průměr v celé ČR. 34

35 3. Profesní struktura, kvalifikační požadavky a kvalifikace pracovní síly V ý v o j a s t r u k t u r a p o v o l á n í Nejčetnější skupinou povolání v odvětví jsou Kováři, nástrojáři a příbuzní pracovníci (ISCO 722), kteří v roce 2014 tvořili 20 % všech zaměstnaných v analyzovaném odvětví. V roce 2014 bylo v odvětví Výroba strojů a zařízení zaměstnáno 23 tisíc pracovníků patřících do této skupiny povolání. Dalšími významnými skupinami povolání v analyzovaném odvětví jsou Montážní dělníci výrobků a zařízení (ISCO 82; 10% ze všech zaměstnaných, což v roce 2014 činilo 11,5 tisíc pracovníků), Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech (ISCO 311; 9,6%; 11,2 tisíc pracovníků v roce 2014) a Slévači, svářeči, mechanici a opraváři strojů a zařízení (ISCO ; 9 %; 10,4 tisíc pracovníků). Porovnáme-li strukturu povolání pracovníků v odvětví Výroba strojů a zařízení v České republice a v celé Evropské unii, vidíme, že struktura povolání v Evropské unii je různorodější a větším podílem je zde zastoupeno více skupin povolání. Zatímco nejpočetnější skupinou povolání v analyzovaném odvětví jsou v České republice Kováři, nástrojáři a příbuzní pracovníci (20 % zaměstnaných v tomto odvětví), v EU nejpočetnější skupinu povolání v analyzovaném odvětví tvoří Slévači, svářeči, mechanici a opraváři. Struktura povolání v odvětví v České republice a Evropské unii 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 6,0% 5,8% 8,9% 13,8% 9,6% 9,6% 9,9% 5,6% 12,8% 20,0% Odborní pracovníci v obchodní sféře a veřejné správě Slévači, svářeči, mechanici a opraváři strojů a zařízení (kromě elektrických) Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech Montážní dělníci výrobků a zařízení 30% 20% 45,0% 58,0% Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci 10% 0% ČR 2014 EU ostatní Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ Následující tabulka poskytuje podrobnější pohled na strukturu povolání. Nejčetněji zastoupenou skupinou povolání v odvětví Výroba strojů a zařízení jsou Seřizovači a obsluha obráběcích strojů (kromě dřevoobráběcích) (ISCO 7223). V roce 2014 jich bylo v odvětví Výroba strojů a zařízení zaměstnáno 12,7 tisíc. Ve stejném roce pracovalo v odvětví 9,1 tisíc pracovníků skupiny Nástrojaři a příbuzní pracovníci (ISCO 7222), 8,2 tisíc skupiny Strojírenští technici (ISCO 3115), 5 tisíc skupiny Mistři a příbuzní pracovníci ve výrobě (kromě hutní výroby a slévárenství) (ISCO 3122) a 4,9 tisíc Mechaniků a opravářů zemědělských, průmyslových a jiných strojů a zařízení (ISCO 7233). 35

36 Nejvíce zastoupená povolání a jejich vývoj ISCO kód Počet 2014 (tisíc) Podíl na odvětví Nástrojaři a příbuzní pracovníci ,1 9,9% Seřizovači a obsluha obráběcích strojů (kromě dřevoobráběcích) ,7 9,9% Strojírenští technici ,2 7,2% Mechanici a opraváři zemědělských, průmyslových a jiných strojů a zařízení ,9 4,4% Mistři a příbuzní pracovníci ve výrobě (kromě hutní výroby a slévárenství) ,0 4,3% Vývoj od 2011 Šipka nahoru značí, že počet zaměstnaných od roku 2011 vzrostl o více než 10 %, pomlčka znamená žádný nebo nejasný trend, šipka dolů značí, že počet zaměstnaných od roku 2011 poklesl o více než 10 %. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ P r o f e s n í k o n c e n t r a c e a e x k l u z i v i t a o d v ě t v í Výroba strojů a zařízení je odvětví s nízkou profesní koncentrací. Jedná se o třetí nejméně koncentrované odvětví z celkových 26. Indikátor profesní koncentrace v odvětví Výroba strojů a zařízení dosáhl hodnoty 0,084, mediánová hodnota indikátoru pro všechna odvětví je 0,122. V Evropské unii je Výroba strojů a zařízení odvětvím s nízkou profesní koncentrací (23. odvětví z 26). Profesní koncentrace v odvětvích v České republice (2014) Odvětví Pořadí Úroveň koncentrace Vzdělávání 1 velmi vysoká Ubytování, stravování a pohostinství 2 velmi vysoká Peněžnictví a pojišťovnictví 3 vysoká Telekomunikační a informační technologie a činnosti 4 vysoká Doprava, skladování a poštovní činnosti 5 vysoká Textilní, oděvní a kožedělný průmysl 6 vysoká Zemědělství, lesnictví a rybolov 7 vysoká Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 8 vysoká Stavebnictví 9 nadprůměrná Vydavatelské a mediální činnosti 10 nadprůměrná Těžební průmysl 11 nadprůměrná Zdravotní a sociální péče 12 průměrná Výroba kovů a kovodělných výrobků 13 průměrná Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti 14 průměrná Potravinářský a tabákový průmysl 15 průměrná Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a admin. čin. 16 podprůměrná Výroba dopravních prostředků 17 podprůměrná Profesní, vědecké a techn. činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí 18 podprůměrná Veřejná správa a obrana 19 podprůměrná Výroba pryžových, plastových a ost. nekov. minerálních výrobků 20 podprůměrná Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl 21 nízká Výroba elektrických a optických přístrojů 22 nízká 36

37 Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl 23 nízká Výroba strojů a zařízení 24 nízká Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracov. prům. j.n. 25 velmi nízká Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 26 velmi nízká Indikátor profesní koncentrace vyjadřuje, zda je v odvětví velkým podílem zastoupeno jen několik málo skupin povolání (vysoká koncentrace) nebo naopak zda odvětví poskytuje zaměstnání většímu množství méně početných skupin povolání (nízká koncentrace). Ukazatel tedy vypovídá o různorodosti odvětví z hlediska struktury povolání zaměstnaných osob. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ Výroba strojů a zařízení je odvětví s nízkou profesní exkluzivitou což znamená, že není výlučným zaměstnavatelem žádné početnější skupiny povolání. V rámci všech 26 odvětví ekonomiky se odvětví Výroba strojů a zařízení z hlediska profesní exkluzivity umístilo na 21. místě. Indikátor profesní exkluzivity v analyzovaném odvětví dosáhl hodnoty 0,049, mediánová hodnota indikátoru pro všechna odvětví je 0,206. V rámci Evropské unie se Výroba strojů a zařízení z hlediska profesní exkluzivity umístil rovněž na 19. místě. Úroveň profesní exkluzivity v odvětvích v České republice (2014) Odvětví Pořadí Úroveň profesní exkluzivity Zdravotní a sociální péče 1 velmi vysoká Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 2 velmi vysoká Veřejná správa a obrana 3 velmi vysoká Stavebnictví 4 velmi vysoká Vzdělávání 5 vysoká Zemědělství, lesnictví a rybolov 6 vysoká Doprava, skladování a poštovní činnosti 7 vysoká Telekomunikační a informační technologie a činnosti 8 vysoká Profesní, vědecké a techn. činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí 9 nadprůměrná Ubytování, stravování a pohostinství 10 nadprůměrná Výroba kovů a kovodělných výrobků 11 průměrná Výroba dopravních prostředků 12 průměrná Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti 13 průměrná Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a admin. činnosti 14 podprůměrná Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl 15 podprůměrná Peněžnictví a pojišťovnictví 16 podprůměrná Výroba pryžových, plastových a ostatních nekov. minerál. výrobků 17 podprůměrná Výroba elektrických a optických přístrojů 18 podprůměrná Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský prům.j.n. 19 nízká Potravinářský a tabákový průmysl 20 nízká Výroba strojů a zařízení 21 nízká Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 22 velmi nízká Vydavatelské a mediální činnosti 23 velmi nízká Textilní, oděvní a kožedělný průmysl 24 velmi nízká Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl 25 velmi nízká Těžební průmysl 26 velmi nízká 37

38 Profesní exkluzivita, vyjadřuje, zda je určité odvětví výhradním nebo dominantním zaměstnavatelem určité skupiny povolání (vysoká exkluzivita), nebo zda je odvětví jen jedním z většího množství zaměstnavatelů této skupiny povolání (nízká exkluzivita). Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ V ý v o j s t r u k t u r y z a m ě s t n a n ý c h p o d l e s t u p n ě a o b o r u v z d ě l á n í V odvětví Výroba strojů a zařízení nejčastěji pracují středoškolsky vzdělaní lidé bez maturitní zkoušky, v roce 2014 dosáhlo této úrovně vzdělání 41,5 % všech pracovníků v odvětví. Jen o půl procenta méně je však v analyzovaném odvětví pracovníků se středoškolským vzděláním s maturitou. Téměř 14 % pracovníků v analyzovaném odvětví dosahuje vysokoškolského vzdělání. Jen necelá 4 % pracovníků dosáhla maximálně základního vzdělání. Kvalifikační náročnost analyzovaného odvětví je nižší, než ve zbytku ekonomiky, o čemž vypovídá zejména nižší podíl vysokoškolsky vzdělaných pracovníků. Vzdělanostní úroveň pracovníků v analyzovaném odvětví však v posledních letech roste a to především díky snižujícímu se podílu středoškolsky vzdělaných bez maturity a zvyšujícímu se podílu středoškolsky vzdělaných pracovníků s maturitou Vzdělanostní struktura pracovníků v odvětví Výroba strojů a zařízení a v celé ekonomice 100% 90% 80% 70% 60% 50% 10,7% 13,8% 31,7% 41,1% 18,0% 38,0% 23,0% 37,5% vyšší odborné a vysokoškolské středoškolské s maturitou 40% 30% 20% 10% 0% 52,5% 41,5% 39,0% 35,3% 5,1% 3,6% 5,0% 4,1% Výroba strojů a zařízení Výroba strojů a zařízení ČR celkem ČR celkem středoškolské bez maturity základní Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ Vzdělanostní úroveň pracovníků v odvětví Výroba strojů a zařízení se pohybuje na hranici průměrné úrovně v celé ekonomice ve většině zemí Evropské unie. Lze to ilustrovat pomocí porovnání průměrné délky vzdělávání v odvětví a v celé ekonomice. V České republice dosáhla v roce 2013 průměrná délka vzdělávání pracovníků v analyzovaném odvětví hodnoty 98 % průměrné délky vzdělávání všech zaměstnaných v ekonomice. Následující graf ukazuje srovnání hodnot délky vzdělávání pracovníků v celé ekonomice a v odvětví Výroba strojů a zařízení ve všech zemích Evropské unie. Vidíme, že v porovnání s ostatními zeměmi je vzdělanostní úroveň českých pracovníků v analyzovaném odvětví jen o málo nižší, než je průměrná úroveň v celé ekonomice. 38

39 Malta Rumunsko Španělsko Finsko Chorvatsko Irsko Nizozemí Francie Německo Lotyšsko Polsko EU28 Rakousko Litva Bulharsko Dánsko Slovinsko Česká republika Maďarsko Belgie Slovesko Švédsko Itálie Portugalsko Spojené království Řecko Estonsko Kypr Lucembursko Srovnání délky vzdělání pracovníků v odvětví Výroba strojů a zařízení a průměrné délky vzdělávání pracovníků v celé ekonomice v zemích Evropské unie v roce % 100% 80% 60% 40% 20% 0% Indikátor délky vzdělání v odvětví vyjadřuje počet let strávený ve formálním vzdělávání. Je vypočítán jako vážený průměr obvyklé délky formálního vzdělání pracovníků. Zdroj: European Labour Force Survey Nejčastějším oborem vzdělání pracovníků v odvětví Výroba strojů a zařízení je obor Strojírenství, kovovýroba a metalurgie, který absolvovala téměř polovina (45 %) všech pracovníků v odvětví a převážná většina kvalifikovanějších pracovníků v odvětví. Dalšími významněji zastoupenými obory vzdělání jsou Elektrotechnika a energetika (9 %), obecně vzdělávací obory (7 %), Motorová vozidla, lodě a letadla (5 %) a Stavebnictví a inženýrské stavitelství (4 %). Struktura oborů vzdělání pracovníků v odvětví Výroba strojů a zařízení v roce 2014 podle nejvyššího dosaženého vzdělání 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 14% 42% 8% 36% 6% 7% 7% 10% 48% 22% 46% 54% Elektrotechnika a energetika Výroba textilu, oděvů a obuvi, zpracování kůže Stavebnictví a inženýrské stavitelství Motorová vozidla, lodě a letadla Elektrotechnika a energetika Strojírenství, kovovýroba a metalurgie Obecné vzdělání ostatní 0% SŠ s MZ SŠ bez MZ VOŠ a VŠ Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ 39

40 3. 4. V z d ě l a n o s t n í k o n c e n t r a c e a e x k l u z i v i t a z a m ě s t n a n ý c h Odvětví Výroba strojů a zařízení se z hlediska ukazatele vzdělanostní koncentrace umístila jako 5. v pořadí z celkem 26 odvětví. Vzdělanostní koncentraci v analyzovaném odvětví lze tedy hodnotit jako vysokou a vzdělání pracovníků v odvětví je tedy poměrně stejnorodé. Vzdělanostní koncentrace v odvětvích v České republice (2014) Odvětví Pořadí Vzdělanostní koncentrace odvětví Stavebnictví 1 velmi vysoká Textilní, oděvní a kožedělný průmysl 2 velmi vysoká Výroba kovů a kovodělných výrobků 3 velmi vysoká Ubytování, stravování a pohostinství 4 velmi vysoká Výroba strojů a zařízení 5 vysoká Zdravotní a sociální péče 6 vysoká Těžební průmysl 7 vysoká Zemědělství, lesnictví a rybolov 8 vysoká Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. 9 nadprůměrná Doprava, skladování a poštovní činnosti 10 nadprůměrná Vzdělávání 11 nadprůměrná Potravinářský a tabákový průmysl 12 nadprůměrná Výroba dopravních prostředků 13 průměrná Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 14 průměrná Výroba pryžových, plastových a ostatních nekov. minerálních výrobků 15 průměrná Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl 16 průměrná Peněžnictví a pojišťovnictví 17 podprůměrná Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 18 podprůměrná Výroba elektrických a optických přístrojů 19 podprůměrná Telekomunikační a informační technologie a činnosti 20 nízká Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administr. činnosti 21 nízká Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl 22 nízká Vydavatelské a mediální činnosti 23 velmi nízká Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti 24 velmi nízká Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí 25 velmi nízká Veřejná správa a obrana 26 velmi nízká Ukazatel vzdělanostní koncentrace vypovídá o různorodosti či stejnorodosti úrovně a oboru vzdělávání v jednotlivých odvětvích ekonomiky. Ukazatel vzdělanostní koncentrace dosahuje vysokých hodnot v případě, že velká část zaměstnanců v odvětví absolvovala stejný obor vzdělání a dosáhla stejné vzdělanostní úrovně. Nízká vzdělanostní koncentrace je naopak v odvětvích, kde jsou zaměstnání pracovníci, kteří absolvovali různorodé obory a dosáhli různého stupně vzdělání. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ 40

41 Výroba strojů a zařízení je odvětví s nejnižší exkluzivitou vzdělávání ze všech 26 odvětví ekonomiky. Nachází zde uplatnění méně než osmina (11,8 %) zaměstnaných, kteří mají magisterské vzdělání v oboru strojírenství, kovovýroba a metalurgie. Vzdělanostní exkluzivita v odvětvích v České republice (2014) Odvětví Pořadí Úroveň vzdělanostní exkluzivity Zdravotní a sociální péče 1 velmi vysoká Vzdělávání 2 velmi vysoká Veřejná správa a obrana 3 vysoká Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 4 vysoká Profesní, vědecké a techn. činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí 5 vysoká Telekomunikační a informační technologie a činnosti 6 vysoká Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti 7 nadprůměrná Peněžnictví a pojišťovnictví 8 nadprůměrná Doprava, skladování a poštovní činnosti 9 nadprůměrná Stavebnictví 10 nadprůměrná Zemědělství, lesnictví a rybolov 11 průměrná Výroba elektrických a optických přístrojů 12 průměrná Vydavatelské a mediální činnosti 13 podprůměrná Těžební průmysl 14 podprůměrná Ubytování, stravování a pohostinství 15 podprůměrná Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl 16 podprůměrná Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl 17 podprůměrná Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. 18 nízká Potravinářský a tabákový průmysl 19 nízká Výroba dopravních prostředků 20 nízká Výroba kovů a kovodělných výrobků 21 nízká Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administr. činnosti 22 velmi nízká Textilní, oděvní a kožedělný průmysl 23 velmi nízká Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 24 velmi nízká Výroba pryžových, plast. a ostatních nekov. minerálních výrobků 25 velmi nízká Výroba strojů a zařízení 26 velmi nízká Indikátor vzdělanostní exkluzivity ukazuje, nakolik je určité odvětví výhradním zaměstnavatelem absolventů určitého oboru a stupně vzdělání. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ O d v ě t v o v á m o b i l i t a : p ř í c h o d y d o o d v ě t v í a o d c h o d y z o d v ě t v í Změny v počtech zaměstnaných ve skupině odvětví vypovídají o tom, nakolik je odvětví z hlediska zaměstnanosti stabilní, či nakolik v něm nastávají fluktuace. Odchody z odvětví do jiných odvětví ukazují, k jakým změnám obvykle dochází a jaké možnosti nalézt práci v odvětví jiném mají ti, kteří v daném odvětví práci ztratí nebo opustí. Poměr osob, které naleznou zaměstnání v jiných odvětvích nebo i v původním odvětví, k nezaměstnaným, pak ukazuje na flexibilitu, tj. schopnost najít jiné zaměstnání. 41

42 V odvětvové skupině Výroba strojů a zařízení je indikátor flexibility vyšší než 1, což znamená, že větší počet zaměstnaných našel práci v jiném, příp. tomto odvětví, než kolik přešlo do stavu nezaměstnanosti. Indikátor flexibility zaměstnaných podle odvětví indikátor flexibility Telekomunikační a informační technologie a činnosti Zdravotní a sociální péče Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti Peněžnictví a pojišťovnictví Vydavatelské a mediální činnosti Doprava, skladování a poštovní činnosti Výroba strojů a zařízení Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Výroba elektrických a optických přístrojů Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti Výroba dopravních prostředků Vzdělávání Výroba kovů a kovodělných výrobků Ubytování, stravování a pohostinství Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Potravinářský a tabákový průmysl Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl Stavebnictví Veřejná správa a obrana Zemědělství, lesnictví a rybolov Těžební průmysl 0,0 0,5 1,0 1,5 2,0 2,5 Graf srovnává indikátor flexibility zaměstnaných podle odvětví. Indikátor flexibility je vypočítán jako poměr součtu těch, kteří změnili práci (ať již odchodem do jiného odvětví nebo nalezli práci ve stejném odvětví) oproti těm, kteří přešli do stavu nezaměstnaných. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty SVP Odvětví se mezi sebou také liší tím, jaký podíl z těch, kteří našli jiné uplatnění a nepřešli do stavu nezaměstnaných, zůstalo ve svém původním odvětví a kolik našlo uplatnění v jiném odvětví. V případě odvětvové skupiny Výroba strojů a zařízení méně než 15 % z těch, kteří nalezli jiné uplatnění (tj. buď v původním anebo jiném odvětví), je nalezli opět v odvětví Výroba strojů a zařízení. Tím se toto odvětví řadí mezi odvětvové skupiny, u nichž je podíl těch, kteří při změně naleznou zaměstnání opět ve stejné odvětvové skupině, podprůměrný. 42

43 Podíl osob, které po změně zaměstnání zůstaly ve stejném odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti 50,0% Zdravotní a sociální péče 43,2% Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 39,3% Vzdělávání 38,9% Stavebnictví 35,8% Ubytování, stravování a pohostinství 34,9% Těžební průmysl 33,3% Výroba dopravních prostředků 27,8% Doprava, skladování a poštovní činnosti 25,6% Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí 25,2% Veřejná správa a obrana 24,6% Textilní, oděvní a kožedělný průmysl 23,4% Peněžnictví a pojišťovnictví 22,0% Potravinářský a tabákový průmysl 21,1% Zemědělství, lesnictví a rybolov 20,3% Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl 19,2% Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků 18,7% Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti 17,7% Výroba kovů a kovodělných výrobků 17,2% Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl 16,4% Výroba strojů a zařízení 14,8% Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 13,6% Výroba elektrických a optických přístrojů 13,0% Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administrativní činnosti 11,9% Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. 9,3% Vydavatelské a mediální činnosti 7,1% Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty VÚP, SVP Na druhé straně jsou zajímavé také příchody do odvětvové skupiny: ty jsou opět složeny z osob, které přicházejí buď z jiné odvětvové skupiny, nebo ze vzdělávání, dále z jiného typu neaktivity než vzdělávání (mateřská nebo rodičovská dovolená, v domácnosti) anebo z nezaměstnanosti. V průměru za všechna odvětví jsou nejčastější příchody ze stavu nezaměstnanosti, dále příchody z jiné skupiny odvětví, následují příchody ze vzdělávání a nejmenší je podíl těch, kteří provedli změnu v rámci dané odvětvové skupiny. Poměry se však u jednotlivých odvětvových skupin liší a poměry mohou být i zcela opačné. U odvětvové skupiny Výroba strojů a zařízení je podíl příchodů z nezaměstnanosti druhý nejvyšší (přes 36 %), což je mezi odvětvími mírně podprůměrný podíl. Vyšší je však podíl těch, kteří přicházejí z jiné odvětvové skupiny (40 %) což je mezi odvětvími hodnota výrazně nadprůměrná jedná se o druhou nejvyšší hodnotu. Z jiné neaktivity než vzdělávání přišlo 8 % osob a ze vzdělávání 10 % osob. Pouhých 5 % je těch, kteří změnili zaměstnání v rámci této odvětvové skupiny. 43

44 Struktura příchodů do skupin odvětví Stavebnictví Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, 3% Veřejná správa a obrana Zemědělství, lesnictví a rybolov Potravinářský a tabákový průmysl Doprava, skladování a poštovní činnosti Výroba pryžových, plastových a Ubytování, stravování a pohostinství Výroba elektrických a optických přístrojů Těžební průmysl Dřevozpracující, papírenský a Velkoobchod, maloobchod a opravy Celkem Chemický, farmaceutický a rafinérský Výroba kovů a kovodělných výrobků Výroba dopravních prostředků Peněžnictví a pojišťovnictví Výroba strojů a zařízení Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Umělecké, sportovní, zábavní a další 5% Telekomunikační a informační Vzdělávání Vydavatelské a mediální činnosti Profesní, vědecké a technické činnosti Zdravotní a sociální péče Opravy a instalace strojů a zařízení a Graf ukazuje strukturu těch, kteří přišli do jednotlivých odvětvových skupin buď nově, nebo v rámci dané odvětvové skupiny změnili zaměstnání. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty VÚP, SVP 4% 6% 4% 5% 5% 5% 5% 4% 3% 6% 6% 6% 5% 10% 11% 9% 12% 8% 8% 8% 9% 8% 8% 11% 17% 20% 17% 18% 22% 14% 22% 14% 27% 19% 17% 26% 16% 22% 31% 23% 28% 30% 16% 22% 35% 33% 31% 28% 6% 40% 6% 7% 11% 43% 25% 10% 46% Na závěr této části shrnujeme v následujícím schématu celkový přehled o příchodech a odchodech do a z odvětvové skupiny Výroba strojů a zařízení. Jak bylo uvedeno výše, nejčastější jsou příchody z jiného odvětví, dále z nezaměstnanosti a podobný podíl je z jiné neaktivity než vzdělávání a ze vzdělávání. Nejčastěji přicházejí osoby z odvětvové skupiny Výroba dopravních prostředků, Výroba kovů a kovodělných výrobků a Výroba elektrických a optických přístrojů. Ti, kteří změnili zaměstnání a zůstali v odvětví, představují v nových příchodech pouze něco přes 5 %. V odchodech z odvětvové skupiny Výroba strojů a zařízení dominují skupiny těch, kteří odešli z této odvětvové skupiny do jiné odvětvové skupiny (33 %), těch, kteří odešli do nezaměstnanosti (32 %) a těch, kteří přešli do jiné neaktivity než vzdělávání (26 %). Poměry se do jisté míry liší oproti průměru za všechny odvětvové skupiny: odchody do jiné odvětvové skupiny patří podílem mezi nejvyšší (průměr všech odvětvových skupin je 23 %, což znamená, že u této odvětvové skupiny je o 10 procentních bodů vyšší), odchody do nezaměstnanosti jsou jen mírně nadprůměrné (průměr za všechna odvětví činí 30,5 %) a odchody do jiné neaktivity než vzdělávání patří mezi podprůměrné (průměr za všechna odvětví: 33 %), 11% 16% 6% 9% 12% 10% 11% 18% 8% 14% 7% 17% 12% 25% 25% 6% 21% 9% 8% 13% 16% 10% 16% 14% 15% 17% 15% 15% 19% 18% 10% 24% 10% 15% 0% 20% 40% 60% 80% 100% 8% 13% 11% 12% 18% 36% 24% 31% 11% 8% 10% 22% 13% 20% 63% 14% 52% 46% 46% 45% 45% 45% 44% 44% 43% 42% 41% 41% 40% 39% 39% 37% 36% 36% 33% 31% 29% 28% 28% 27% 27% změnili zaměstnání, ale zůstali v odvětvové skupině změnili zaměstnání a přišli z jiné skupiny odvětví přišli ze vzdělávání (ze školy) přišli z jiné neaktivity než ze vzdělávání přišli z nezaměstnanosti 24% 44

45 přitom podíl odchodů do důchodů patří k průměrným. Nejčastěji pracující z této odvětvové skupiny odcházejí do odvětvové skupiny Výroba kovů a kovodělných výrobků, Výroba elektrických a optických přístrojů a Výroba dopravních prostředků, což jsou na prvních třech místech stejné skupiny jako u příchodů Odvětví Výroba strojů a zařízení: Příchody a odchody přišli do odvětví odešli z odvětví (příp. změnili zaměstnání v rámci odvětví) (příp. změnili zaměstnání v rámci odvětví) 7,3% 6,6% z toho: z toho: změnili zaměstnání, ale zůstali v tomto odvětví změnili zaměstnání, ale zůstali v tomto odvětví 5,2% 5,7% přišli do tohoto odvětví z jiného odvětví odešli z tohoto odvětví do jiného odvětví 39,9% 33,1% 11 Výroba dopravních prostředků 08 Výroba kovů a kovodělných výrobků 09 Výroba elektrických a optických přístrojů 12 Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. 15 Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 6,4% 08 Výroba kovů a kovodělných výrobků 6,4% 5,2% 09 Výroba elektrických a optických přístrojů 5,7% 4,0% 11 Výroba dopravních prostředků 5,1% 3,5% 14 Stavebnictví 2,5% 3,5% 15 Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 2,5% přišli ze vzdělávání (ze školy) odešli do vzdělávání (do školy) 10,4% 3,2% přišli z jiné neaktivity než ze vzdělávání 8,1% přišli z nezaměstnanosti 36,4% odešli do jiné neaktivity než do vzdělávání 26,1% z toho odešli do důchodu 22,9% odešli mezi nezaměstnané 31,8% Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty SVP V ý v o j d e m o g r a f i c k é s t r u k t u r y z a m ě s t n a n ý c h p o d l e v ě k u a p o h l a v í a z m ě n a v z d ě l á n í p o d l e v ě k u Věková a genderová struktura odvětví Průměrný věk zaměstnaných se v České republice postupně zvyšuje, v současné době je necelých 43 let a podle odvětvových skupin se průměrný věk pohybuje mezi zhruba 38 lety u skupin Telekomunikační a informační technologie a činnosti a Výroba dopravních prostředků až po více než 45 let u skupin odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov, Těžební průmysl, Vzdělávání a Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody. Jen od roku 2000 se celkový průměrný věk zaměstnaných zvýšil o více než tři roky, přitom změna nebyla 45

46 stejná ve všech skupinách odvětví. Změna průměrného věku zaměstnaných v odvětvových skupinách se pohybuje nejčastěji mezi jedním a čtyřmi roky. Odvětvová skupina Výroba strojů a zařízení je s průměrným věkem 42,9 let jedenáctou nejstarší ze všech 26 analyzovaných odvětví české ekonomiky. V porovnání se všemi zaměstnanými v ČR to je o 0,4 roku více. Oproti roku 2000 se průměrný věk zaměstnaných v tomto odvětví zvýšil o 1,6 roku, což je pomalejší nárůst, než byl mezi všemi zaměstnanými v ČR (ten činil 3,1 let). Průměrný věk a jeho změna v odvětvích Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ Důvod stárnutí je zřejmý ze srovnání velikosti vybraných věkových skupin. Zatímco v roce 2000 bylo ve skupině odvětví Výroba strojů a zařízení mezi zaměstnanými jen 2,3 % osob starších 60 let, nyní je to již 7,0 %. Naopak se mírně snížil podíl osob ve věku let. Zatímco v roce 2000 tvořily 28,1 %, v roce 2014 byl v tomto odvětví jejich podíl 26,2 %. Ještě výrazněji poklesl v odvětví podíl osob mladších 30 let. V roce 2000 tvořily ještě 22,0 % zaměstnaných v tomto odvětví, v roce 2014 to však již bylo pouze 16,1 %. Přitom z osob zaměstnaných v tomto odvětví je 8 % čerstvých absolventů, tedy těch, kteří opustili vzdělávací systém v posledních pěti letech. To je o dva procentní body méně, než je jejich podíl mezi všemi zaměstnanými v ČR. V porovnání s ostatními odvětvími je tak atraktivita tohoto odvětví pro čerstvé absolventy mírně podprůměrná. 46

47 V odvětví Výroba strojů a zařízení převládají mezi zaměstnanými v ČR velmi výrazně muži. Ti tvoří více než 78 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. To je o 22 procentních bodů více, než je podíl mužů mezi všemi zaměstnanými v ČR Změna úrovně a oboru vzdělání podle věku Pro sledování změn v rámci odvětví je také důležité, jaké jsou rozdíly ve vzdělání mezi skupinou nejmladších a nejstarších srovnáme vzdělání absolventů škol (tj. těch, kteří absolvovali v minulých pěti letech) a osob starších 55 let. V souladu se změnou mezi všemi zaměstnanými v české ekonomice ubývá i v tomto odvětví těch, kteří dosáhli pouze základního (příp. nižšího) vzdělání. Výrazný je také úbytek osob se středoškolským vzděláním bez maturity a naopak nárůst osob s maturitou. Mezi osobami s terciárním vzděláním je logicky nejznatelnější nárůst osob s bakalářským vzděláním. Vzdělání absolventů a osob starších 55 let Absolventi z posledních 5 let Osoby 55+ Rozdíl (absolventi osoby 55+) (v proc. bodech) ZŠ a nižší 2,8% 7,2% -4,4 SŠ bez MZ 23,0% 49,9% -27,0 SŠ s MZ 48,6% 29,2% 19,4 VOŠ a konzervatoř 1,1% 0,0% 1,1 Bakalářské 7,5% 0,4% 7,0 Magisterské 17,0% 13,2% 3,7 Doktorandské 0,0% 0,0% 0,0 Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ Ze srovnání oborů absolvovaného vzdělání se ukazují poměrně znatelné rozdíly mezi tím, jaké obory absolvovali starší pracovníci a jaké nedávní absolventi. Z oborů vzdělání nejvíce zastoupených u pracovníků skupiny odvětví Výroba strojů a zařízení je nejmenší rozdíl mezi staršími pracovníky a novými absolventy především u oboru Stavebnictví a inženýrské stavitelství, který absolvovalo 5,8 % nedávných absolventů a 3,9 % osob ze skupiny starších 55 let. Obdobný rozdíl byl u oboru Elektrotechnika a energetika (8,4 % u nedávných absolventů a 5,3 % u skupiny starších). Charakteristické je v tomto odvětví zásadní snížení podílu oboru vzdělání Strojírenství, kovovýroba a metalurgie z 55,8 % u skupiny starších na 36,1 % u nedávných absolventů. Naopak u absolventů několikanásobně narostl podíl oborové skupiny Management a správa: z 0,2 % u starších 55 let na 13,1 % u nedávných absolventů, což představuje u absolventů 2. nejvyšší oborové zastoupení. Nejvyšší zastoupení má mezi absolventy obor Strojírenství, kovovýroba a metalurgie, stejně jako mezi pracovníky staršími 55 let. 47

48 Obory vzdělání absolventů a osob starších 55 let Tabulka obsahuje 94 % všech zaměstnaných Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ 48