Výroba kovů a kovodělných výrobků

Transkript

1 Výstup projektu Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Zpracoval: Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí O D V Ě T V O V Á S T U D I E Výroba kovů a kovodělných výrobků Praha, 2015

2 Obsah 1. VYMEZENÍ ODVĚTVOVÉ SKUPINY EKONOMIKA A ZAMĚSTNANOST ODVĚTVÍ PRODUKCE A PŘIDANÁ HODNOTA PRODUKTIVITA PRÁCE PROPOJENOST S OSTATNÍMI ODVĚTVÍMI PŘESHRANIČNÍ TOKY PRODUKCE TECHNOLOGICKÁ ÚROVEŇ, VÝZKUM A VÝVOJ A INOVACE TYPOLOGIE EKONOMIKY ODVĚTVÍ KLÍČOVÉ FAKTORY VÝVOJE A PERSPEKTIVY ODVĚTVÍ VÝVOJ ZAMĚSTNANOSTI DO ROKU 2014 A PROJEKCE DO ROKU PODNIKATELSKÁ ZÁKLADNA ODVĚTVÍ A NEJVÝZNAMNĚJŠÍ ZAMĚSTNAVATELÉ REGIONÁLNÍ KONCENTRACE A EXKLUZIVITA ODVĚTVÍ PROFESNÍ STRUKTURA, KVALIFIKAČNÍ POŽADAVKY A KVALIFIKACE PRACOVNÍ SÍLY VÝVOJ A STRUKTURA POVOLÁNÍ PROFESNÍ KONCENTRACE A EXKLUZIVITA ODVĚTVÍ VÝVOJ STRUKTURY ZAMĚSTNANÝCH PODLE STUPNĚ A OBORU VZDĚLÁNÍ VZDĚLANOSTNÍ KONCENTRACE A EXKLUZIVITA ZAMĚSTNANÝCH ODVĚTVOVÁ MOBILITA: PŘÍCHODY DO ODVĚTVÍ A ODCHODY Z ODVĚTVÍ VÝVOJ DEMOGRAF. STRUKTURY ZAMĚSTNANÝCH PODLE VĚKU A POHLAVÍ A ZMĚNA VZDĚLÁNÍ PODLE VĚKU KVALIFIKAČNÍ PROFIL PRACOVNÍCH MÍST V ODVĚTVÍ SKUTEČNÁ A POŽADOVANÁ ÚROVEŇ VZDĚLÁNÍ POŽADAVKY KLADENÉ NA PRACOVNÍ MÍSTO VYUŽITÍ DOVEDNOSTÍ V PRÁCI ČTENÁŘSKÁ DOVEDNOST, NUMERICKÁ DOVEDNOST A SCHOPNOST ŘEŠIT PROBLÉMY ÚROVEŇ NÁROČNOSTI A VÝZNAM KOMPETENCÍ, ZNALOSTÍ A DOVEDNOSTÍ PRO VÝKON POVOLÁNÍ PRACOVNÍ HODNOTY A ORIENTACE POŽADAVKY NA KVALIFIKACI V NEJČASTĚJŠÍCH SKUPINÁCH POVOLÁNÍ V ODVĚTVÍ SHRNUTÍ

3 Podrobný popis použité metodologie, vysvětlení kvalitativních i kvantitativních indikátorů a jejich způsob interpretace a využití cílovými skupinami, stejně jako použité datové zdroje, jsou v samostatné publikaci Manuál pro využití informačního produktu Profily odvětví. 1. Vymezení odvětvové skupiny Odvětvová skupina je vymezena v rámci CZ-NACE sekce C Zpracovatelský průmysl (úroveň 1 klasifikace ekonomických činností) jako oddíl 24 Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství a oddíl 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení. Podíl oddílů odvětví na zaměstnanosti (2014) CZ-NACE Název Podíl 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení 77,2% 24 Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství 22,8% Zdroj: ČSÚ Výběrové šetření pracovních sil Podíl oddílů odvětví na hrubé přidané hodnotě (2014) CZ-NACE Název 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení 75,8% 24 Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství 24,2% Zdroj: ČSÚ Databáze ročních národních účtů Vymezení hlavních oddílů: CZ-NACE Oddíl 24 Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství (úroveň 2) Tento oddíl zahrnuje činnosti jako tavení a čištění (rafinace) železných a neželezných kovů při jejich výrobě z rud, surových kovů nebo kovového odpadu při elektrometalurgických nebo jiných metalurgických procesech. Tento oddíl zahrnuje také výrobu slitin kovů a superslitin přidáváním jiných chemických prvků do čistých kovů. Ingoty, předvalky a jiné výstupy tavby a čištění se dále zpracovávají válcováním, tažením a protlačováním za účelem výroby pásů, plechů, tyčí, drátů, trubek nebo dutých profilů. Lze též vyrábět kovové odlitky a jiné výrobky ze základních kovů. CZ-NACE Oddíl 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení (úroveň 2) Tento oddíl zahrnuje výrobu čistě kovových výrobků (jako jsou nádrže, zásobníky, konstrukce), které mají zpravidla statickou funkci. Následující oddíly oproti tomu zahrnují výrobu nebo montáž (popř. sestavování) takových výrobků (tyto výrobky mohou obsahovat kromě kovu i jiné materiály), pro jejichž činnost jsou zapotřebí pohyblivé části a součásti, pokud se nejedná o prvky čistě elektrické, elektronické nebo optické (nebo pracují na elektrickém, elektronickém nebo optickém principu). Oddíl 25 dále zahrnuje výrobu zbraní a střeliva. Podíl 3

4 Tento oddíl nezahrnuje: odborné opravy a údržbu kovodělných výrobků vyráběných v tomto oddílu a odbornou instalaci zařízení, jejichž výroba patří do tohoto oddílu (např. kotlů ústředního topení), v budovách. 4

5 2. Ekonomika a zaměstnanost odvětví P r o d u k c e a p ř i d a n á h o d n o t a Odvětví vytvořilo v roce 2013 produkci v hodnotě 450 mld. Kč (stálé ceny roku 2005). Hodnota produkce v tomto odvětví od roku 2005 do roku 2008 vzrostla ze 462 mld. Kč na 501 mld. Kč, následující roky však klesala. V porovnání s rokem 2008 tedy v roce 2013 došlo v tomto odvětví k mírnému 10% poklesu. Vývoj produkce odvětví (mld. Kč ve stálých cenách roku 2005) Výroba kovů a kovodělných výrobků (NACE 24-25) Celková produkce odvětví je chápána u tržních subjektů jako souhrn tržeb a u netržních subjektů jako souhrn nákladů. To znamená, že vždy zahrnuje také hodnotu vstupů (mezispotřebu), mezd a dalších nákladů, u tržních subjektů i marži. Přepočet do stálých cen se používá z důvodu odstranění cenových vlivů na daný ukazatel. Stálé ceny tak umožňují porovnávání ekonomických veličin v delším časovém období. V této kapitole se užívají data z Eurostatu z důvodu mezinárodní srovnatelnosti. Zdroj: Eurostat National Accounts Výše hrubé přidané hodnoty odvětví v ČR (aproximující lépe výkon odvětví) se od roku 2005 postupně mírně zvyšovala. V porovnání s vybranými zeměmi EU je patrné, že absolutní hodnota závisí nejen na výkonnosti, ale i na velikosti ekonomiky, resp. daného odvětví. Z přibližně srovnatelných zemí s ČR tak vykazuje vyšší hodnoty Rakousko, naopak nižší hodnoty vykazuje Slovinsko a Slovensko. Řádově vyšší hodnoty hrubé přidané hodnoty vykazuje odvětví v Německu. 5

6 Vývoj hrubé přidané hodnoty odvětví ve vybraných zemích (mld. EUR ve stálých cenách roku 2005) Česká republika Německo Maďarsko Rakousko Polsko Slovinsko Slovensko Zdroj: Eurostat National Accounts Odvětví se podílelo v roce 2013 na celkovém výkonu ekonomiky ČR 3,5 %, měřeno podílem na hrubé přidané hodnotě. Váha odvětví v ekonomice od roku 2005 (4,4 %) postupně klesá. Celkově je váha odvětví v ekonomice ČR vyšší než v průměru zemí EU 25 (v roce 2013 činila 2 %). Výrazně vyšší váhu v ekonomice má odvětví ve Slovensku a Slovinsku. Naopak v Rakousku, Polsku, Maďarsku i Německu má analyzované odvětví nižší podíl na hrubé přidané hodnotě země než v ČR. Vývoj podílu odvětví na celkové hrubé přidané hodnotě země 6,0% 5,0% 4,0% ,0% 2,0% 1,0% 0,0% Česká republika Německo Maďarsko Rakousko Polsko Slovinsko Slovensko EU20 EU20 bez Chorvatska, Spojeného království, Portugalska, Německa, Polska, Španělska, Lotyšska a Švédska. Zdroj: Eurostat National Accounts 6

7 2. 2. P r o d u k t i v i t a p r á c e Lepší srovnání výkonnosti odvětví poskytuje produktivita práce na zaměstnanou osobu. Zde vidíme, že v ČR v roce 2013 dosahovala produktivita práce odvětví (běžné ceny) 21 tisíc EUR. Produktivita práce v ČR byla o něco vyšší než v Maďarsku (17 tisíc EUR). Naopak vyšší produktivita práce byla ve Slovensku, Slovinsku, v Rakousku (více jak trojnásobně) a Německu (více jak dvojnásobně). Produktivita práce odvětví (EUR/zaměstnaná osoba v běžných cenách, 2013) ČR Německo Madarsko Rakousko Slovinsko Slovensko Produktivita práce ukazuje výkon na zaměstnanou osobu. Matematicky je podílem hrubé přidané hodnoty a počtu zaměstnaných v odvětví. Běžné ceny představují ceny platné v daném (sledovaném) období, ve kterém docházelo k realizaci statisticky sledované produkce zboží, obchodu i služeb. Údaje v běžných cenách jsou využívány především pro hodnocení struktury sledovaného indikátoru v daném roce. Údaje pro Německo jsou za rok Novější nebyly pro srovnání k dispozici. Zdroj: Eurostat National Accounts Vývoj v čase ukazuje, že produktivita práce v tomto odvětví od roku 2008 stabilně rostla a v roce 2013 dosáhla hodnoty téměř 20 tisíc EUR (stálé ceny). Mezi lety 2008 a 2013 tak produktivita práce vzrostla o 21 %. Vývoj produktivity práce odvětví v ČR (EUR/zaměstnaná osoba ve stálých cenách roku 2005) Zdroj: Eurostat National Accounts 7

8 2. 3. P r o p o j e n o s t s o s t a t n í m i o d v ě t v í m i Produkce odvětví je tvořena vstupy z odvětví (mezispotřebou v kupních cenách včetně čistých daní), tj. dodavatelsko-odběratelskými vztahy na straně vstupů do výrobního procesu, a vytvořenou (hrubou) přidanou hodnotou. Vstupy do výrobního procesu poskytuje nejen samotné odvětví (52 %), ale také jiná dodavatelská odvětví, zejména Těžební průmysl; Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel a Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody. V určité míře vstupy poskytují také další odvětví (26 %). Všechny tyto vstupy tvoří 47 % produkce (2010). Tato odvětví tedy ovlivňují vývoj v našem analyzovaném odvětví na straně vstupů. Zdrojem odvětví je nejen (domácí) produkce, ale také dovoz, který tvoří 38 % celkových zdrojů. Podíl dovozu na produkci, který může být brán za jednu z měr otevřenosti odvětví, činí 60 %. Vstupy do odvětví a zdroje odvětví (2010) Vstupy do odvětví Zdroje (z vlastního a jiných odvětví) Vlastní odvětví 51,6% Celkem (v miliardách Kč) 714,4 Těžební průmysl 7,5% Vstupy z odvětví 46,6% Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 7,3% Přidaná hodnota odvětví 15,7% Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 7,3% Dovoz do odvětví 37,7% Ostatní odvětví 26,3% Zdroj: ČSÚ Databáze ročních národních účtů, Tabulky dodávek a užití Produkce analyzovaného odvětví slouží z 60 % (2010) jako vstup pro další odběratelská odvětví. Kromě vlastního odvětví se jedná zejména o Výrobu strojů a zařízení; Výrobu dopravních prostředků; Výrobu elektrických a optických a z přibližně pětiny ostatní odvětví. Necelá 2 % produkce je spotřebována domácnostmi nebo vládními a neziskovými institucemi. Třetina produkce je vyvezena do zahraničí a 4 % slouží k akumulaci kapitálu. To znamená, že více produkce se upotřebí na domácím trhu (v odběratelských odvětvích), než vyveze. Užití odvětví a mezispotřeba (2010) Užití odvětví Mezispotřeba Mezispotřeba všech odvětví 60,2% Vlastní odvětví 39,4% Spotřeba domácností 1,7% Výroba strojů a zařízení 16,2% Spotřeba vládních a neziskových institucí 0,1% Výroba dopravních prostředků 12,6% Tvorba fixního kapitálu a změna stavu Výroba elektrických a optických 4,3% zásob přístrojů 10,0% Vývoz z odvětví 33,7% Ostatní odvětví 21,7% Zdroj: ČSÚ Databáze ročních národních účtů, Tabulky dodávek a užití P ř e s h r a n i č n í t o k y p r o d u k c e Poptávku po produkci tedy ovlivňují jak domácí spotřebitelé a odvětví, tak ti zahraniční. Tedy i zahraniční poptávka se promítne ve svém důsledku do zaměstnanosti v analyzovaném odvětví v ČR. 8

9 Drtivá většina vyvážené produkce směřuje na trhy zemí EU 28 (84 %). Teprve daleko za tímto hlavním trhem je USA a Kanada (4 %) a ostatní Evropa (4 %). Na celkovém vývozu ČR se ale analyzované odvětví podílí 10 % (2014). Podíl regionů/zemí na vývozu produkce odvětví (2014) Region/země Podíl na vývozu EU 28 83,6% USA a Kanada 4,4% Ostatní Evropa 3,9% Ostatní Asie 2,4% Ruská federace 2,0% Afrika 1,1% Latinská Amerika 1,0% Čína 0,6% NIZ JV Asie 0,5% Ostatní země 0,2% Japonsko 0,2% Indie 0,1% NIZ JV Asie Nově industrializované země jihovýchodní Asie, tj. Jižní Korea, Tchaj-wan, Hongkong a Singapur, Malajsie, Indonésie, Thajsko a Filipíny. Latinská Amerika všechny země Jižní a Střední Ameriky a Mexiko. Zdroj: ČSÚ Databáze zahraničního obchodu Pokud se podíváme podrobněji na exportní trhy, vidíme, že na prvních místech jsou, s výjimkou USA, samé země EU. Samotné Německo představuje celou třetinu vývozu a první tři země (Německo, Polsko a Slovensko) více jak 1/2 celkového vývozu odvětví. 10 nejvýznamnějších zemí z hlediska vývozu produkce odvětví (2014) Země Objem (mil. Kč) Podíl Německo ,3% Polsko ,1% Slovensko ,0% Rakousko ,7% Spojené státy ,0% Itálie ,5% Spojené království ,2% Francie ,2% Maďarsko ,7% Nizozemsko ,6% Zdroj: ČSÚ Databáze zahraničního obchodu Obrázek o hlavních exportních trzích doplňuje indikátor mezinárodní konkurenceschopnosti v exportu. ČR vykazuje nadprůměrnou mezinárodní konkurenceschopnost v exportu oproti všem srovnávaným evropským zemím dohromady, umístila se 11. v pořadí. Hlavní destinace exportu produkce analyzovaného odvětví ČR mají konkurenceschopnost odvětví v exportu nižší, s výjimkou Slovenska, které se mezi srovnávanými zeměmi umístilo jako druhé v pořadí. 9

10 Rakousko Slovensko Slovinsko Finsko Lotyšsko Belgie Řecko Švédsko Bulharsko Nizozemsko ČR Rumunsko Litva Polsko Velká Británie Itálie Estonsko Německo Dánsko Portugalsko Všechny země Norsko Maďarsko Francie Malta Irsko Lucembursko Španělsko Mezinárodní konkurenceschopnost v exportu ( ; %) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Indikátor mezinárodní konkurenceschopnosti v exportu je složený z relativní komparativní výhody v exportu odvětví, odvětvové struktury exportu, exportu na jednoho pracovníka v odvětví, exportu k celkové produkci odvětví a exportu k přidané hodnotě odvětví. V každém ukazateli jsou země seřazeny podle jeho výše, v pořadí první země získává 100 % a ostatní pak podle hodnoty ukazatele vůči první zemi. Syntetický indikátor je pak váženým součtem procentuálního ohodnocení jednotlivých ukazatelů. Pokud by ve všech ukazatelích některá země zaujala první místo, získává i v syntetickém indikátoru 100 %, většinou však jde o hodnotu o něco nižší. Zdroj: Vlastní analýzy SVP na základě údajů databáze COMTRADE (UN International Trade Statistics Database) a Cambridge Econometrics Na straně dovozu je situace obdobná, hlavní podíl si opět zachovává teritorium zemí EU 28 (82 %). Produkty odvětví se ovšem do ČR dovážejí i z Číny (4 %), ostatních zemí Evropy (4 %) a NIZ JV Asie (3 %). Podíl regionů/zemí na dovozu produkce odvětví (2014) Region/země Podíl na dovozu EU 28 82,0% Čína 4,2% Ostatní Evropa 3,9% NIZ JV Asie 2,8% Ruská federace 2,0% Ostatní Asie 1,4% Japonsko 1,2% USA a Kanada 1,2% Afrika 0,5% Indie 0,5% Latinská Amerika 0,2% Ostatní země 0,1% Pozn. NIZ JV Asie Nově industrializované země jihovýchodní Asie, tj. Jižní Korea, Tchaj-wan, Hongkong a Singapur, Malajsie, Indonésie, Thajsko a Filipíny. Latinská Amerika všechny země Jižní a Střední Ameriky a Mexiko. Zdroj: ČSÚ Databáze zahraničního obchodu 10

11 Při podrobnějším pohledu vidíme, že na prvních místech jsou, s výjimkou Číny a Ruska, samé země EU s Německem již tradičně v čele (31%), následuje Polsko (13 %). 10 nejvýznamnějších zemí z hlediska dovozu produkce odvětví (2014) Země Objem (mil. Kč) Podíl Německo ,9% Polsko ,0% Slovensko ,5% Itálie ,0% Rakousko ,5% Čína ,2% Francie ,4% Maďarsko ,1% Ruská federace ,0% Švédsko ,8% Zdroj: ČSÚ Databáze zahraničního obchodu T e c h n o l o g i c k á ú r o v e ň, v ý z k u m a v ý v o j a i n o v a c e Technologickou a inovační úroveň odvětví lze mezinárodně srovnat pomocí indikátoru mezinárodní konkurenceschopnosti ve výzkumu a vývoji. Analyzované odvětví v ČR vykazuje podprůměrnou mezinárodní konkurenceschopnost ve výzkumu a vývoji oproti srovnávaným evropským zemím dohromady. Před námi jsou všichni významní obchodní partneři - Německo, Polsko, Slovensko i Itálie. 11

12 Norsko Rakousko Velká Británie Švédsko Slovinsko Belgie Francie Řecko Všechny země Itálie Portugalsko Polsko Finsko Německo Slovensko Bulharsko ČR Nizozemsko Litva Irsko Španělsko Maďarsko Malta Rumunsko Kypr Estonsko Dánsko Mezinárodní konkurenceschopnost odvětví ve výzkumu a vývoji ( , %) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Indikátor mezinárodní konkurenceschopnosti odvětví ve výzkumu a vývoji se skládá z několika dílčích indikátorů: relativní komparativní výhody ve výzkumu a vývoji odvětví, odvětvové struktury výdajů na výzkum a vývoj, výdajů na výzkum a vývoj k celkové produkci odvětví, výdajů na výzkum a vývoj k přidané hodnotě odvětví, výdajů na výzkum a vývoj na jednoho pracovníka v odvětví, podílu výzkumných pracovníků na všech zaměstnancích v odvětví, výdajů na výzkum a vývoj na jednoho vysokoškoláka v odvětví a výdajů na výzkum a vývoj na jednoho výzkumníka v odvětví. V ukazateli jsou země seřazeny podle jeho výše, v pořadí první země získává 100 % a ostatní pak podle hodnoty ukazatele vůči první zemi. Syntetický indikátor je pak váženým součtem procentuálního ohodnocení jednotlivých ukazatelů. Pokud by ve všech ukazatelích některá země zaujala první místo, získává i v syntetickém indikátoru 100 %, většinou však jde o hodnotu o něco nižší. Zdroj: Vlastní analýzy SVP na základě údajů databáze Eurostat, OECD STAN database a Cambridge Econometrics Technologickou a inovační úroveň odvětví lze mezinárodně srovnat také pomocí indikátoru mezinárodní konkurenceschopnosti v inovacích a vzdělávání. Analyzované odvětví v ČR má zde v porovnání s ostatními evropskými zeměmi mírně nadprůměrnou pozici. Nachází se na 11. místě ze srovnávaných zemí a vykazuje mírně nadprůměrnou mezinárodní konkurenceschopnost v inovacích a vzdělávání oproti této skupině zemí. Z významných obchodních partnerů Českou republiku předstihuje především Německo a Polsko. 12

13 Finsko Slovinsko Německo Lucembursko Belgie Rakousko Švédsko Bulharsko Francie Polsko ČR Lotyšsko Irsko Rumunsko Litva Všechny země Španělsko Nizozemsko Slovensko Estonsko Velká Británie Itálie Maďarsko Portugalsko Norsko Kypr Dánsko Řecko Malta Mezinárodní konkurenceschopnost odvětví v inovacích a vzdělávání ( , %) 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% Indikátor mezinárodní konkurenceschopnosti v inovacích a vzdělávání obsahuje podíl vysokoškoláků k zaměstnaným v odvětví, podíl inovativních ze všech organizací podle počtu zaměstnaných, průměrnou délku vzdělání zaměstnaných v odvětví, relativní komparativní výhodu v inovacích odvětví a odvětvovou strukturu inovativních organizací podle podílu zaměstnaných. V každém ukazateli jsou země seřazeny podle jeho výše, v pořadí první země získává 100 % a ostatní pak podle hodnoty ukazatele vůči první zemi. Syntetický indikátor je pak váženým součtem procentuálního ohodnocení jednotlivých ukazatelů. Pokud by ve všech ukazatelích některá země zaujala první místo, získává i v syntetickém indikátoru 100 %, většinou však jde o hodnotu o něco nižší. Zdroj: Vlastní analýzy SVP na základě údajů databáze COMTRADE (UN International Trade Statistics Database) a Cambridge Econometrics T y p o l o g i e e k o n o m i k y o d v ě t v í Výroba kovů a kovodělných výrobků je v porovnání s ostatními odvětvími v ČR relativně středně velké odvětví (podle podílu na HPH) s relativně středně vysokou výkonností (podle produktivity práce). Produkcí odvětví je komerční zboží. Výroba kovů a kovodělných výrobků je mezinárodně vysoce otevřené odvětví (podíl produkce na vývozu), jehož poměrně velká část produkce končí na zahraničních trzích. Ve srovnání s ostatními odvětvími ekonomiky je Výroba kovů a kovodělných výrobků odvětví s nadprůměrnou mezinárodní konkurenceschopností. 13

14 Typologie ekonomiky odvětví Odvětví Převládající povaha produkce Velikost odvětví v rámci ČR Výkonnost odvětví v rámci ČR Otevřenost odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov Komerční zboží Malá Nízká Nízká Nadprůměrná Těžební průmysl Komerční zboží Malá Středně vysoká Nízká Podprůměrná Potravinářský a tabákový průmysl Komerční zboží Malá Středně vysoká Vysoká Podprůměrná Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Komerční zboží Malá Nízká Vysoká Průměrná Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl Komerční zboží Malá Středně vysoká Vysoká Podprůměrná Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl Komerční zboží Malá Vysoká Vysoká Podprůměrná Výroba pryžových, plastových a ostat. Nekov. minerálních výrobků Komerční zboží Malá Vysoká Vysoká Nadprůměrná Výroba kovů a kovodělných výrobků Komerční zboží Středně velká Středně vysoká Vysoká Nadprůměrná Výroba elektrických a optických přístrojů Komerční zboží Středně velká Vysoká Vysoká Podprůměrná Výroba strojů a zařízení Komerční zboží Malá Vysoká Vysoká Podprůměrná Výroba dopravních prostředků Komerční zboží Středně velká Vysoká Vysoká Průměrná Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. Komerční zboží Malá Středně vysoká Vysoká Nadprůměrná Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Komerční zboží Středně velká Vysoká Nízká Průměrná Mezinárodní konkurenceschopnost Stavebnictví Komerční služby Středně velká Nízká Není/velmi nízká Není relevantní Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel Komerční služby Velká Středně vysoká Není/velmi nízká Není relevantní Doprava, skladování a poštovní činnosti Komerční služby Středně velká Nízká Vysoká Průměrná Ubytování, stravování a pohostinství Komerční služby Malá Nízká Vysoká Podprůměrná Vydavatelské a mediální činnosti Komerční služby Malá Středně vysoká Vysoká Průměrná Telekomunikační a informační technologie a činnosti Komerční služby Středně velká Vysoká Nízká Podprůměrná Peněžnictví a pojišťovnictví Komerční služby Středně velká Vysoká Není/velmi nízká Podprůměrná Profesní, vědecké a techn. činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí Komerční služby Velká Vysoká Nízká Podprůměrná Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administr. činnosti Komerční služby Malá Nízká Nízká Podprůměrná Veřejná správa a obrana Veřejné služby Středně velká Středně vysoká Není/ velmi nízká Není relevantní Vzdělávání Veřejné služby Středně velká Nízká Není/velmi nízká Není relevantní Zdravotní a sociální péče Veřejné služby Středně velká Nízká Není/velmi nízká Není relevantní Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti Komerční služby Malá Nízká Nízká Podprůměrná Velikost odvětví je uvedena na základě podílu odvětví na celkové hrubé přidané hodnotě, výkonnost na základě produktivity práce na zaměstnanou osobu, otevřenost na základě podílu vývozu na produkci a mezinárodní konkurenceschopnost na základě hodnoty indikátoru celkové konkurenceschopnosti odvětví. Podrobnější vysvětlení a kategorizace jsou uvedeny v metodické části. 14

15 2. 7. K l í č o v é f a k t o r y v ý v o j e a p e r s p e k t i v y o d v ě t v í Legislativní rámec Oblast obchodních společností a družstev je v České republice upravena Zákonem č. 90/2012 Sb. o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), který od částečně nahradil Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Podmínky pro provozování živností a předpoklady pro zápis obchodních společností do obchodního rejstříku stanovuje Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) přílohou je seznam řemeslných, vázaných, koncesovaných a volných živností, jejichž obsahové náplně stanovuje Nařízení vlády č. 278/2008 Sb. Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků patří mezi živnosti volné. Regulaci pracovního trhu upravuje Zákon č. 262/2006 Sb., Zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon se v páté časti věnuje také bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Na zákoník práce v tomto ohledu navazuje Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Další právní normou, kromě zákona o obchodních korporacích, která modifikuje právní vztahy mezi podnikatelskými subjekty na trhu výrobků a služeb, je Zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů, jenž upravuje ochranu hospodářské soutěže na trhu výrobků a služeb proti jejímu vyloučení, omezení, zneužití dominantního postavení nebo spojení soutěžitelů. Výstup z trhu (vedle zákona o obchodních korporacích) pokrývá Zákon č. 182/2006, Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů. Odvětví je rovněž ovlivněno Zákonem č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, který upravuje způsob stanovování technických požadavků na výrobky, které by mohly ve zvýšené míře ohrozit zdraví nebo bezpečnost osob, majetek nebo životní prostředí, případně jiný veřejný zájem, práva a povinnosti osob, které tyto výrobky uvádějí na trh, stejně jako práva a povinnosti osob pověřených tímto zákonem k činnostem souvisejícím s tvorbou a uplatňováním českých technických norem nebo státním zkušebnictvím. Tento zákon byl mj. novelizován Zákonem č. 481/2008 Sb., který reagoval na zrušení příspěvkové organizace Český normalizační institut ke dni a tím také na zrušení pověření této právnické osoby k zabezpečení tvorby a vydávání českých technických norem. Novela vytvořila podmínky pro zlepšení dostupnosti těchto norem, zejména zpřístupněním technických norem přes internet pro čtení nebo tisk, při zachování principu registrace uživatelů. Právní norma byla novelizována také Zákonem č. 229/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, podle kterého se zvýšila horní hranice pokuty za porušování některých povinností stanovených zákonem o technických požadavcích na výrobky z 20 na 50 mil. Kč. Činnost v oblasti tvorby a vydávání technických norem, za kterou byl zodpovědný Český normalizační institut, zajišťuje od Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ), který byl zřízen na základě Zákona č. 20/1993 Sb., o zabezpečení výkonu státní správy v oblasti technické normalizace, metrologie a státního zkušebnictví, ve znění pozdějších předpisů. Tento úřad, který má formu organizační složky státu v resortu ministerstva průmyslu a obchodu, zabezpečuje jednotnost a správnost stanovených měřidel a měření a výkon státní správy v oblasti metrologie, rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím metrologických orgánů, podílí se na organizaci přípravy převzetí technických předpisů EU do české legislativy a smluvně zabezpečuje úkoly vyplývající z mezinárodních smluv, jimiž je ČR vázána, stejně jako z požadavků jednotlivých ministerstev a jiných správních úřadů v ČR. Zmiňovanou právní normu dále doplňuje Zákon 18 č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů, který upravuje práva a povinnosti právnických a fyzických osob a orgánů státní správy v rozsahu potřebném k zajištění jednotnosti a správnosti měřidel a měření. Problematiku obecné bezpečnosti výrobků uváděných na trh a do oběhu řeší Zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobku a o změně některých zákonů (zákon o obecné bezpečnosti výrobku), ve znění pozdějších předpisů, který upravuje mimo jiné obecné požadavky na bezpečnost výrobku, náležitosti průvodní dokumentace a označování výrobku, povinnosti osob a orgánů veřejné správy při zajišťování bezpečnosti výrobku (dozor, pokuty, oznamovací a informační povinnosti) a ochranu trhu před dováženými nevyhovujícími výrobky se zřetelem na země mimo EU. Další právní normou je Zákon č. 59/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku, ve znění pozdějších předpisů. Výrobce (dovozce) odpovídá poškozenému za vzniklou škodu, když dojde v důsledku vady výrobku 15

16 (jakákoliv movitá věc vyrobená, vytěžená a určená k uvedení na trh) ke škodě na zdraví, k usmrcení nebo ke škodě na jiné věci. Zákon upravuje mimo jiné vadu výrobku, zproštění odpovědnosti, promlčení, společnou odpovědnost výrobců, zánik práva na náhradu škody, použití občanského zákoníku a případy vyloučení použití zákona. Sektor výroby kovových konstrukcí a kovodělných výrobků není tak legislativně svázán jako jiná odvětví zpracovatelského průmyslu (např. chemický nebo potravinářský průmysl). Legislativní rámec a regulace se projevuje především v sektoru NACE 24 Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství, na který analyzovaný obor NACE 25 bezprostředně navazuje. Obě výše uvedená odvětví patří mezi výrazné znečišťovatele životního prostředí a producenty odpadů. V roce 2012 bylo v sektoru NACE 25 vyprodukováno 410,9 tis. tun odpadu, což představovalo téměř 10% podíl všech odpadů v rámci zpracovatelského průmyslu (hutnictví a slévárenství, tj. NACE 24, bylo v daném roce nejvýznamnějším producentem odpadu v rámci zpracovatelského průmyslu ČR, když jeho podíl činil 24,2 %). Odvětví výroby kovových konstrukcí a kovodělných výrobků v roce 2012 vyprodukovalo 58,4 tis. tun nebezpečného odpadu, což v rámci zpracovatelského průmyslu představuje 11,8% část. Problematiku odpadů v ČR řeší Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, který mimo jiné stanovuje podmínky pro nakládání s vybranými druhy nebezpečných druhů odpadů. Obsahuje např. ustanovení o přednostním využívání odpadů, balení a označování nebezpečných druhů odpadů a podmínky pro provozování zařízení k využívání, odstraňování, sběr nebo výkup odpadů. V této souvislosti lze zmínit Zákon č. 477/2001 Sb. o obalech a o změně některých zákonů (zákon o obalech), ve znění pozdějších předpisů. Podle této normy měla ČR dosáhnout do % míry využití obalových odpadů (z toho 55 % prostřednictvím recyklace). Do uvedeného data mělo procházet recyklačním procesem 70 % papíru a lepenky, 70 % skla, 27 % plastů, 50 % kovů a 15 % dřeva. Mezi další zákony z oblasti životního prostředí, jež mohou ovlivňovat analyzované odvětví, patří: Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, jež vychází z principů trvale udržitelného rozvoje, a který je považován za základní právní předpis v oblasti životního prostředí v ČR, Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, (tzv. EIA), Zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších přepisů, Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, který zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje přípustné úrovně znečištění a znečišťování ovzduší, způsob posuzování přípustné úrovně znečištění a znečišťování ovzduší a jejich vyhodnocení, nástroje ke snižování znečištění a znečišťování ovzduší, práva a povinnosti osob a působnost orgánů veřejné správy při ochraně ovzduší, práva a povinnosti dodavatelů pohonných hmot a působnost orgánů veřejné správy při sledování a snižování emisí skleníkových plynů z pohonných hmot v dopravě, Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečišťování, o integrovaném registru znečišťování, ve znění pozdějších předpisů, jehož účelem je dosažení vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku. Regulace je vykonávána vydáváním integrovaných povolení, bez nichž od není možné provozovat žádné zařízení spadající pod přílohu č. 1 zákona o IPPC, 19 Zákon č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, který je založen na konceptu veřejně obchodovatelných povolenek přidělovaných státem jednotlivým emitentům skleníkových plynů Státní podpora podnikání Investiční pobídky: Společnosti z odvětví mohou v České republice využívat různé podpůrné programy. Největší objem veřejných zdrojů plynul v předchozích letech do sektoru formou investičních pobídek prostřednictvím agentury pro podporu podnikání a investic (CzechInvest). O investiční pobídky může žádat jak česká, tak i zahraniční právnická nebo podnikající fyzická osoba. Příjemcem pak může být pouze právnická osoba se sídlem na území České republiky. K podporovaným oblastem patří průmysl (zavedení nebo rozšíření výroby v oborech zpracovatelského průmyslu), technologická centra (vybudování nebo 16

17 rozšíření VaV centra) a centra strategických služeb (zahájení nebo rozšíření činnosti centra sdílených služeb, centra pro tvorbu software nebo high-tech opravárenská centra). Zákon o investičních pobídkách č. 72/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, stanovuje pro každou aktivitu podmínky, které je potřeba splnit, aby mohl investor o investiční pobídku požádat. V případě každé aktivity platí, že podmínky musí být splněny do tří let od data udělení investičních pobídek (tj. od vydání rozhodnutí o příslibu). Pro všechny typy aktivit také platí, že příjemce nezahájí práce na projektu (tj. nepořídí žádný majetek včetně objednávek strojů a nezahájí stavební práce) před vydáním potvrzení o registraci záměru CzechInvestem, a že příjemce zachová podpořený majetek a pracovní místa po celou dobu čerpání veřejné podpory, nejméně však po dobu 5 let. Základní podmínkou pro získání investiční pobídky v rámci zpracovatelského průmyslu je minimální výše investice do dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, která v Regionech I (regiony s mírou nezaměstnanosti nejméně o 50 % vyšší než průměrná míra nezaměstnanosti v ČR nebo regiony se soustředěnou podporou státu) činí 50 mil. Kč, z toho minimálně 25 mil. Kč do nového strojního zařízení, a v Regionech II (ostatní regiony) 100 mil. Kč, z toho minimálně 50 mil. Kč do nového strojního zařízení, přičemž nejméně polovina z minimální výše investice musí být financována vlastním kapitálem investora. V roce 2012 došlo k zavedení institutu strategické investiční akce. To znamená, že kromě standardních investičních pobídek mohou takto označené projekty získat hmotnou podporu na kapitálovou investici až do výše 5 % nákladů. O podpoře jednotlivých projektů, které splní podmínky, rozhoduje Vláda České republiky. Za strategickou investiční akci v oblasti zpracovatelského průmyslu se považuje akce, kdy hodnota minimální výše investice do dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku dosáhne hodnoty 500 mil. Kč, z toho minimálně 250 mil. Kč do nového strojního zařízení a současně je vytvořeno minimálně 500 nových pracovních míst. Maximální výše podpory je 40 % (30 % v regionu Jihozápad) z celkových uznatelných nákladů. V případě zpracovatelského průmyslu se u investice v Regionech II a zároveň u low-tech sektorů snižuje podpora na 75 % maximální míry veřejné podpory v jednotlivých regionech. Území hlavního města Prahy je z možnosti získat investiční pobídku vyloučeno. V červnu 2013 Evropská komise schválila nová pravidla regionální podpory , v rámci kterých je snížena maximální možná míra veřejné podpory pro velké firmy ze současných 40 % na 25 % (velké podniky tvoří 95 % všech dosavadních žadatelů o investiční pobídky). Příčinou je vyšší HDP ČR na jednoho obyvatele oproti předchozímu programovacímu období. K formám investičních pobídek patří: Sleva na dani z příjmů právnických osob Slevu na dani z příjmů právnických osob je možné uplatnit po dobu 10 let, resp. po dobu deseti po sobě následujících zdaňovacích období, kdy prvním zdaňovacím obdobím, za které lze slevu na dani uplatnit, je zdaňovací období, ve kterém jsou splněny zákonné podmínky. Nejpozději však ve zdaňovacím období, ve kterém uplynuly 3 roky od vydání rozhodnutí o příslibu investičních pobídek. Sleva na dani je poskytována maximálně do výše stropu veřejné podpory po odečtení hmotné podpory na vytváření nových pracovních míst, případně rozdílu tržní a kupní ceny pozemku a hmotné podpory na pořízení majetku. Současná sazba daně z příjmů právnických osob je 19 %. Převod území za zvýhodněnou cenu Je možné realizovat zvýhodněný převod pozemku nebo pozemku vybaveného infrastrukturou vlastněného státem, nebo jeho organizačními složkami či obcemi, a to v závislosti na souhlasu vlastníků pozemku s takovýmto zvýhodněným převodem. Za investiční pobídku se v tomto případě považuje rozdíl mezi kupní cenou a tržní cenou pozemku. Hmotná podpora na vytvořené pracovní místo a Hmotná podpora na školení a rekvalifikace zaměstnanců Hmotné podpory jsou dostupné pouze v okresech s mírou nezaměstnanosti nejméně o 50 % vyšší než průměrná míra nezaměstnanosti v ČR, tzv. regiony A. Hmotná podpora na jedno vytvořené pracovní místo činí Kč. Hmotná podpora na školení a rekvalifikace je poskytována ve výši 25 % z celkových výdajů na školení a rekvalifikace. Hmotná podpora na pořízení majetku (v případě strategické investiční akce) Hmotná podpora na pořízení majetku může být poskytnuta až do výše 5 % z uznatelných nákladů (max. 1,5 mld. Kč u výrobního projektu a max. 0,5 mld. Kč u projektu technologického centra). Pokud 17

18 v rámci investiční akce dojde k zavedení či rozšíření výroby a současně k zavedení či rozšíření technologického centra, může hmotná podpora činit až 7 % z uznatelných nákladů. V období od dubna 1998 do října 2013 byly prostřednictvím agentury CzechInvest přislíbeny pobídky celkem 31 projektům z oblasti kovozpracujícího průmyslu. Celkově šlo o objem investic ve výši 11,3 mld. Kč (strop veřejné podpory celkově 4,4 mld. Kč). Počet nově vytvořených pracovních míst pak měl činit celkově Největší investiční pobídky byly v rámci subjektů s hlavním NACE 25 v daném období přislíbeny společnostem apt Cheb s.r.o. (od roku 2013 apt Products s.r.o.; výrobce hliníkových profilů), VÍTKOVICE CYLINDERS a.s. (výrobce bezešvých ocelových láhví, tlakových nádrží, vysokotlakých akumulátorů, mlecích koulí apod.), Erdrich Umformtechnik s.r.o. (dodavatel lisovaných, ohýbaných a hlubokotažených dílů a montážních sestav pro výrobce systémů pro automobilový průmysl) a Bekaert Petrovice, s.r.o. (výroba průmyslových ocelových drátů). Další možností, kterou mohly společnosti v předchozích letech využít, byl Rámcový program pro podporu technologických center a center strategických služeb. Aktualizovaná verze programu, reflektující změny v evropské legislativě, byla vyhlášena Usnesením vlády ČR č. 217/2007 dne Na základě rozhodnutí ministerstva průmyslu a obchodu byl však s platností od 10. července 2008 uzavřen příjem žádostí do tohoto programu. Nově je podpora transformována do novely zákona o investičních pobídkách, jež nabyla účinnosti Novela mimo jiné zavádí přímé státní dotace na projekty strategických investorů. Cílem novely je přilákat do ČR podniky zaměřené na náročné technologie nebo služby, jako jsou například vývojové laboratoře velkých firem. Změna systému investičních pobídek souvisí s vládou schválenou strategií na zvýšení konkurenceschopnosti ČR. Všeobecnou podmínkou pro investiční akci v oblasti center strategických služeb je vytvoření a obsazení minimálně 40 nových pracovních míst v případě center pro tvorbu softwaru, nebo vytvoření a obsazení minimálně 100 nových pracovních míst v případě opravárenských center a center sdílených služeb. CzechInvest v současné době navrhuje úpravy zákona například v tom smyslu, aby technologická centra a centra strategických služeb byla místo slevy na dani z příjmů podpořena formou slevy z odvodu z úhrnu mezd. Fondy Evropské unie: Operační program Průmysl a podnikání (OPPP) , který fungoval pod záštitou Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, zajišťoval komplexní podporu především malého a středního podnikání za pomoci prostředků strukturálních fondů EU. Jednalo se o programy podporující budování a rozvoj průmyslového výzkumu a vývoje a jeho propojení s terciární sférou, sektorem podnikatelských nemovitostí, školicích středisek pro odborné vzdělávání, rozvoje výrobní základny malých a středních podnikatelů, využívání netradičních zdrojů energie apod. Konkrétně se jednalo o programy Prosperita, Reality, Školicí střediska, Klastry, Marketing, Start, Kredit, Rozvoj, Inovace, Úspory energie a Obnovitelné zdroje energie. Na program OPPP navazuje Operační program Podnikání a inovace (OPPI) Globálním cílem OPPI bylo zvýšení konkurenceschopnosti sektoru průmyslu a služeb a rozvoj podnikání, udržení přitažlivosti České republiky, regionů a měst pro investory, podpora inovací, stimulace poptávky po výsledcích výzkumu a vývoje, komercializace výsledků výzkumu a vývoje, podpora podnikatelského ducha a růstu hospodářství založeného na znalostech pomocí kapacit pro zavádění nových technologií a inovovaných výrobků, včetně nových informačních a komunikačních technologií. Na roky bylo pro Českou republiku počítáno s finanční podporou ve výši 3,04 mld. euro, což bylo přibližně 11,4 % veškerých prostředků určených z fondů EU pro Českou republiku. Z českých veřejných zdrojů mělo být hrazeno dalších 0,54 mld. euro. Evropské finance tak doplňovaly prostředky státního rozpočtu k naplnění národního spolufinancování (85 % EU, 15 % státní rozpočet). Rozvoj podpora investic do nového technologického vybavení, Marketing rozvoj aktivit českých exportérů na zahraničních trzích, ICT v podnicích rozšíření nebo zavedení informačních a komunikačních technologií, Inovace zaměření na zvýšení inovačního potenciálu českých podniků, Potenciál podpora kapacit potřebných pro realizaci výzkumných, vývojových a inovačních aktivit, Eko-energie snižování energetické náročnosti výroby a využívání obnovitelných zdrojů energie, 18

19 Prosperita podpora vzniku a rozvoje vědeckotechnických parků, podnikatelských inkubátorů a center pro transfer technologií, Nemovitosti podpora vzniku a rozvoje podnikatelských nemovitostí a související infrastruktury, Školicí střediska dotace na výstavbu, rekonstrukci, pořízení či vybavení školicích center nebo školicích místností, ICT a strategické služby rozvoj informační a znalostní společnosti prostřednictvím nových ICT produktů a služeb, Poradenství zvýhodněné poradenské služby, Spolupráce podpora vzniku a rozvoje kooperačních odvětvových seskupení klastrů a technologických platforem. Z Operačního programu Podnikání a inovace byly peníze vypláceny ve formě nevratných dotací, zvýhodněných úvěrů a záruk. Příležitost měly projekty realizované na území celé České republiky vyjma hlavního města Prahy. U každého vyhlášeného programu bylo ve Výzvě k předložení žádosti stanoveno, které typy subjektů splňují podmínky pro přidělení podpory. V rámci Evropské transparentní iniciativy z roku 2006, doplněné zprávou z roku 2007 a schválené Radou (ES), Evropská komise požaduje, aby členské státy poskytovaly informace o čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU prostřednictvím zveřejnění ex-post seznamu příjemců OPPI. Ke byla v rámci OPPI přiznána dotace projektům v celkové hodnotě cca 82,9 mld. Kč (v rámci NACE 25 se jednalo o projektů v hodnotě 11,7 mld. Kč). Vedle těchto podpor, které administruje Agentura pro podporu podnikání a investic (CzechInvest), vyhlašuje Ministerstvo průmyslu a obchodu následující programy, jež jsou zprostředkovávány Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou. Jedná se o: Start podpora podnikatelských záměrů fyzických i právnických osob vstupujících do podnikání poprvé nebo s delším časovým odstupem, Progres realizace rozvojových podnikatelských projektů malých podniků s kratší historií, Záruka zvýhodněné záruky k usnadnění realizace podnikatelských projektů malých a středních podniků zaměřených na investice. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR ve spolupráci s agenturou CzechInvest a Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR připravilo Operační program Výzkum a vývoj pro inovace pro období financovaný ze strukturálních fondů Evropské unie a státního rozpočtu. Tento program byl zaměřen zejména na investice, které zvýší a zmodernizují infrastrukturu českého výzkumu a vývoje. V neposlední řadě program vytvářel podmínky pro budoucí spolupráci veřejného sektoru se soukromým, k čemuž dochází rozvojem kapacit cíleně a technicky orientovaného výzkumu (nezbytného pro tuto spolupráci) a rozvojem kapacit vysokých škol ve vybraných technických a přírodovědných oborech. Dále zde byl operační program Lidské zdroje a zaměstnanost, který byl z hlediska podnikání zaměřený na investice do zvyšování kvalifikace zaměstnanců. Globálním cílem operačního programu bylo zvýšení zaměstnanosti. Tento program rovněž umožňoval podporu ve formě Globálního grantu EDUCA, jehož prostřednictvím bylo možné zvýšit kvalifikační úroveň, profesní dovednost a znalost zaměstnanců a zaměstnavatelů (cílem bylo přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti podnikatelských subjektů ve vybraných odvětvích mj. ve zpracovatelském průmyslu). K byla v rámci tohoto programu přiznána dotace 132 projektům z NACE 25 v celkové hodnotě cca 358,3 mil. Kč. Dalším byl operační program Životní prostředí nabízející podnikatelským subjektům v dílčích oblastech finanční podpory na ekologické projekty související např. se snižováním znečišťování vod, omezováním emisí, zkvalitňováním nakládání s odpady, odstraňováním starých ekologických zátěží, omezováním průmyslového znečištění a environmentálních rizik apod. Operační program Životní prostředí nabízel v letech z Fondu soudržnosti a Evropského fondu pro regionální rozvoj téměř 5 mld. euro (objemem financí 18,4 % všech prostředků určených z fondů EU pro ČR druhý největší český operační program). K byla v rámci tohoto programu přiznána dotace 28 projektům z NACE 25 v celkové hodnotě cca 126,7 mil. Kč. 19

20 Po roce 2013 ještě dva roky dobíhá finanční cyklus a postupně se budou rozjíždět nové programy pro období Na konci listopadu 2013 byl vládou ČR schválen návrh struktury operačních programů pro období (Usnesení vlády č. 867 z ). Nově bude možné pracovat s osmi hlavními tematickými programy, které by měly zohledňovat územní rozměr intervencí a měly by zajišťovat role regionálním partnerům tj. i městům a obcím. Nová struktura bude klást vyšší nároky nejen na nastavení a řízení jednotlivých programů, ale především na jejich provázanost, která umožní pokrytí i dalších oblastí nepokrytých v podpoře. Schválená struktura tematických operačních programů: OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (Evropský fond pro regionální rozvoj) řídícím orgánem ministerstvo průmyslu a obchodu OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (Evropský fond pro regionální rozvoj + Evropský sociální fond) řídícím orgánem ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, OP Doprava (Evropský fond pro regionální rozvoj + Fond soudržnosti) řídícím orgánem ministerstvo dopravy, OP Životní prostředí (Evropský fond pro regionální rozvoj + Fond soudržnosti) řídícím orgánem ministerstvo životního prostředí, OP Zaměstnanost (Evropský sociální fond) řídícím orgánem ministerstvo práce a sociálních věcí, Integrovaný operační program (Evropský fond pro regionální rozvoj) řídícím orgánem ministerstvo pro místní rozvoj ČR, OP Praha pól růstu ČR (Evropský fond pro regionální rozvoj + Evropský sociální fond) řídícím orgánem Praha, OP Technická pomoc (Evropský fond pro regionální rozvoj či kombinace všech fondů) řídícím orgánem ministerstvo pro místní rozvoj ČR. V gesci ministerstva zemědělství zůstávají nadále fondy financované z prostředků společné zemědělské politiky: Program rozvoje venkova (Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova), OP Rybářství (Evropský námořní a rybářský fond) Trendy vývoje a perspektivy odvětví Transformace a restrukturalizace odvětví: Za minulého režimu bylo národní hospodářství soustředěno na těžký průmysl, čemuž odpovídala také skladba tuzemské kovodělné produkce. Strukturální změny v hospodářství po roce 1989, příchod zahraničních investorů a další faktory spojené s tržní ekonomikou vedly k tomu, že se kovodělný průmysl přeorientoval na současný sofistikovanější sortiment. Zároveň došlo počátkem 90. let k transformaci někdejších státních podniků na obchodní společnosti. Toto období bylo v mnohých případech typické roztroušenou vlastnickou strukturou (banky, investiční fondy, výjimkou nebylo ani několik desítek vlastníků z řad fyzických osob, jako např. ve firmě Šroubárna Kyjov, spol. s r.o.), která se navíc často měnila. V současnosti má většina významných společností ustálenou vlastnickou strukturu, kde nezřídka dominuje jediný majitel. V rámci sektoru v současné době nepůsobí společnosti s dominantním postavením na trhu. Zatímco některé hospodářské sektory vykazují známky oligopolu (např. telekomunikace), nebo v nich alespoň působí společnosti s výrazným tržním podílem (např. potravinářství), kovodělný průmysl postrádá jednoznačné leadery trhu, což je z velké části dáno rozsáhlou šíří výrobků a technologií, které toto odvětví zahrnuje. Podniky kovodělného průmyslu se vyskytují všude v Evropské unii, prakticky ve všech evropských regionech a městech. V Evropě se nachází významný počet malých podniků tohoto průmyslu (cca ), z nichž většina (95 %) má méně než 50 zaměstnanců. Kovodělný průmysl zaměstnává v Evropě cca 4,2 milionů osob, tj. zhruba 12 % všech osob zaměstnaných v průmyslu. Podniky kovodělného průmyslu jsou pravděpodobně díky své malé velikosti rozmanité a mnohostranné, ale na rozdíl od dalších tradičních odvětví zůstávají do velké míry neviditelné a nejsou ve středu zájmu 20

21 průmyslových politik. Evropský kovodělný průmysl je významné průmyslové odvětví, přestože ho z velké části tvoří hlavně malé podniky s velkou pestrostí výroby. Změna charakteru produkce: Produkce sektoru se pozvolna mění od montáže směrem k technologicky náročnějším činnostem a navazujícím službám s vyšší přidanou hodnotou. Výroba kovových konstrukcí má zatím poměrně nízkou úroveň přidané hodnoty, přičemž mezi trendy, které by měly růst produktivity nastartovat, patří zejména vyšší podíl služeb, jako jsou montáže výrobků do finálních investičních celků a jejich servis. Tím by docházelo také k intenzivnější integraci s odběratelskými odvětvími, především strojírenstvím. Přechod výrobců od tradičních dodávek jednotlivých komodit (válcované profily, pásy, trubky) k dodávkám ucelených konstrukčních uzlů nebo systémů s vyšší přidanou hodnotou (např. stropních desek, stěnových rámů, celistvých obytných buněk) umožňuje např. využití oceli a jejích technických předností (tvárně kontrolovaná jakost ocelových polotovarů, schopnost spojování s jinými materiál, nižší výsledná hmotnost celé stavby a relativně dlouhá životnost ocelové konstrukce). Významným charakteristickým rysem produkce sektoru je její různorodost a rozsáhlá šíře výrobků a technologií, které odvětví zahrnuje. Sjednocující charakteristikou je shodný původ materiálových vstupů, kterými jsou kovové polotovary vyrobené v rámci NACE 24 (Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství). Kovodělný průmysl je základním článkem průmyslového dodavatelského řetězce, neboť vyrábí součástky a hotové výrobky pro všechna ostatní výrobní odvětví: Součástky jsou dodávány zejména do automobilového průmyslu, leteckého a kosmického průmyslu, dopravy, strojírenství, včetně výroby strojů, což samo o sobě činí z tohoto průmyslu klíčový prvek v přechodu k hospodářství účinněji využívajícímu zdroje. Tvarová ocel a ocelové plechy jsou základními součástkami pro stavebnictví (ocelové konstrukce budov, výztuže, ocelové struktury, obložení budov, materiály atp.). Nádoby pro odvětví zpracovatelského průmyslu, např. potravinářský, farmaceutický, chemický či petrochemický průmysl atp. Upevňovací součástky (vruty, matky a šrouby) a nástroje využívané jak v průmyslu, tak spotřebiteli. Rostoucí zájem o ocelové konstrukce: Z hlediska používaných materiálů je v rámci výroby kovových konstrukcí nejvíce využívána ocel, která ve srovnání s ostatními materiály poskytuje projektantům, stavbařům či investorům celou řadu výhod, mezi něž patří rychlejší a tedy i ekonomičtější výstavba, ekologičnost (snadná demontáž, recyklace), nižší nároky na zakládání staveb díky menší hmotnosti, snadnější rozvody energií a médií a v neposlední řadě ocelové konstrukce vyvolávají příjemnější estetický dojem než například železobeton. Velká pozornost se již několik let zaměřuje na požární odolnost, která patřila donedávna spolu s nízkou korozní odolností ke slabinám ocelových konstrukcí. Funkční vlastnosti oceli se však dají sofistikovanými postupy tváření, tepelného zpracování a povrchové úpravy vylepšovat a přizpůsobovat na míru požadavkům konstruktérů. Tam, kde je primárním požadavkem především požární odolnost, se prosazuje kombinace oceli a betonu v podobě ocelových trubkových sloupů s betonovou výplní. V oblasti výroby ocelových konstrukcí jsou využívány nové typy oceli se zvýšenou odolností proti požáru. Požární odolnost budov, jejichž nosná konstrukce je tvořena ocelovými nosníky, může být zvýšena buď návrhem konstrukce a použitím konstrukčních prvků se zvýšenou požární odolností tak, aby byly vystaveny účinkům požáru pouze částečně (ochranné požární nástřiky apod.), použitím větších nosných průřezů konstrukčních prvků anebo použitím ocelí se zvýšenou pevností za vysokých teplot ve srovnání s klasickými konstrukčními ocelemi. Další ze slabin konstrukčních ocelí obvyklých jakostí je nižší odolnost proti všem druhům korozního napadení. Ta se řeší povrchovým zušlechtěním na spojitých linkách, které navazují na válcovací tratě. Těmito postupy se sleduje nejen dosažení potřebné korozní odolnosti, ale také estetický účinek (volbou optimální barevnosti nebo povrchové struktury). Podpora výzkumu a vývoje: Pro úspěch výzkumu a vývoje má zvláštní význam spolupráce mezi výrobci kovů a kovodělným průmyslem. Celkově by mělo dojít k navýšení evropských zdrojů na výzkum v hutnictví a kovodělném průmyslu, především na výzkum materiálových technologií a nanotechnologií, s cílem zlepšit mechanické vlastnosti kovových materiálů v podnikovém výzkumu, a zvýšit a podpořit tak konkurenční a inovační výhodu tohoto odvětví. Měla by být podpořena zejména spolupráce s malými a středními podniky, jelikož ty nedisponují (nebo jen omezeně) dostatečnými lidskými zdroji na to, aby mohly vypracovat, předložit a provádět případné inovační projekty. 21

22 Budoucí prosperita odvětví výroby kovových konstrukcí a kovodělných výrobků ve velké míře závisí na vývoji zahraničních trhů (především Německa) a také na situaci v navazujících oborech: Situaci v kovodělném odvětví ovlivňuje především vývoj automobilového průmyslu nejen v České republice, ale také v dalších státech EU. Evropský automobilový průmysl se zotavil z hospodářské krize, nicméně v porovnání s dosud historicky prodejně rekordním rokem 2007 byly prodeje v roce 2013 stále téměř o čtvrtinu nižší. Za leden až říjen roku 2013 bylo poprvé zaregistrováno o ks (o 23,52 %) osobních automobilů méně než ve stejném období roku Strojírenství je charakteristické relativně vysokým stupněm citlivosti na ekonomický cyklus. Stroje a zařízení, jako investičně náročné vybavení podniků, patří v období negativních očekávání mezi první produkty, jejichž nákup je odložen, omezen nebo zrušen. Zhoršující se situace výrobních firem v souvislosti s globální ekonomickou krizí zasáhla v roce 2009 i společnosti zabývající se strojírenskou produkcí. Situaci v odvětví rovněž ovlivnil pokles počtu nových zakázek v EU (zejména v zemích EU 15), jež patří k hlavním vývozním teritoriím strojírenského průmyslu ČR. Po odeznění krize strojírenství od roku 2010 roste. V oblasti nových investic došlo k pozvolnému oživení a celkové byl zaznamenán nárůst průmyslových aktivit. Také v elektrotechnickém odvětví došlo stejně jako ve většině oborů zpracovatelského průmyslu ČR v roce 2009 k poklesu průmyslové produkce, který byl způsoben zejména globální ekonomickou krizí a úbytkem počtu nových zakázek. Ke snížení produkce došlo jak v případě výroby počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení, tj. NACE 26 (meziročně o 16,7 %), tak v rámci výroby elektrických zařízení, tzn. NACE 27 (meziročně o 16 %). Zatímco v případě NACE 27 nastal v letech 2010, 2011 a 2012 opětovný růst produkce (meziročně o 18,4 %, 10,7 % a 10,1 %), tak v rámci NACE 26 výroba po zvýšení v roce 2010 (o 29,2 %) následující roky propadla (meziroční pokles v roce 2011 o 2,7 %, v roce 2012 pak o 18,9 %). Aktuálně se výroba počítačů, elektrotechnický a optických přístrojů nachází v krizi. Stavebnictví zažívá v současnosti velice nepříznivé období. Poptávka po stavebních pracích nadále zůstává snížená a v porovnání s průmyslem se stavebnictví ocitá pod větším tlakem, protože je závislé na domácí poptávce a nehraje zde roli situace na exportních trzích. Na trhu je patrná stagnace privátních i veřejných investic, přičemž tento stav lze očekávat i v následujícím období. Pokles stavební produkce je tak predikován i pro rok Dodávky do energetického sektoru: Část výroby v rámci odvětví slouží jako dodávky do sektoru energetiky, kde se očekává nárůst poptávky jak v západní a střední Evropě (kde bude docházet obnově a rekonstrukci mnoha stávajících energetických zařízení), tak ve východní Evropě a v Asii (kde si rostoucí poptávka po energiích vyžádá budování nových elektráren a tepláren) Silné a slabé stránky, příležitosti a rizika Na začátku ledna 2014 působilo v České republice podnikatelských subjektů, které měly jako svou hlavní podnikatelskou činnost zapsánu Výrobu chemických látek a chemických přípravků (NACE 20). Mezi nimi tvoří největší část podnikatelé, nicméně významnou roli v odvětví hrají velké obchodní společnosti. V této souvislosti je do značné míry obtížné obecně stanovit parametry SWOT analýzy tak, aby charakterizovaly všechny podnikatelské subjekty. Níže uvedené skutečnosti je proto třeba brát v kontextu jednotlivých společností. Silné stránky (Strengths) dlouholetá tradice odvětví a jeho stabilní pozice ve spektru tuzemského zpracovatelského průmyslu dlouhodobě aktivní a rostoucí saldo zahraniční obchodní bilance výhodná poloha ČR vzhledem ke strategickým trhům EU relativně nízká energetická náročnost vyšší užitné vlastnosti ocelových konstrukcí ve srovnání s jinými typy stavebních konstrukcí (ekologičnost, ekonomičnost, technologické výhody, estetičnost atd.) 22

23 relativně nízká zátěž pro životní prostředí Slabé stránky (Weaknesses) silná závislost na vývoji navazujících odvětví (automobilový průmysl, strojírenství, stavebnictví, elektrotechnický průmysl) relativně nízká úroveň přidané hodnoty v rámci výroby sektoru nedostatečná míra integrace s odběratelskými odvětvími významná závislost na vývoji cen výrobních surovin (základní kovy, ocel apod.) Příležitosti (Opportunities) investice do progresivních technologií a výrobních zařízení zvýšení podpory výzkumu a vývoje ze strany EU nové investice v energetice prostor pro dodávky nového vybavení zvyšování přidané hodnoty výroby např. kompletací výrobků do finálních investičních celků a jejich instalací, montáží, servisem apod. intenzivnější aplikace výsledků výzkumu a technologického vývoje do výroby propojování firem do větších dodavatelských řetězců, integrace aktivit, konsolidace trhu rostoucí poptávka po kovových komponentech díky jejich užitným vlastnostem (strojírenství, automobilový průmysl) návrat na dříve zavedené trhy (východní Evropa, Rusko, blízký Východ) Hrozby (Threats) substituce kovu alternativními materiály (plasty apod.) nárůst cen vstupních surovin a energií v odvětví hutnictví a slévárenství malý zájem o kovodělné učňovské obory, podprůměrné mzdové ohodnocení ve srovnání s ostatními sektory zpracovatelského průmyslu setrvávající stagnace stavebnictví jako důležitého odběratelského segmentu přesun výroby do ekonomicky příznivějších regionů dopady environmentální legislativy na výrobu základních kovů a hutních výrobků a tím zprostředkovaně také na odvětví V ý v o j z a m ě s t n a n o s t i d o r o k u a p r o j e k c e d o r o k u Počet zaměstnaných osob v odvětví Výroba kovů a kovodělných výrobků vykazoval v předkrizovém období rostoucí trend, zaměstnanost v odvětví však velmi citlivě reagovala na ekonomickou recesi po roce 2008, kdy během dvou let klesl počet zaměstnaných osob o 17,5 %. V roce 2014 bylo v odvětví Výroba kovů a kovodělných výrobků zaměstnáno 246,6 tisíc osob, což je stále výrazně méně než v období před vypuknutím ekonomické recese. Projekce zaměstnanosti CEDEFOP předpokládá v analyzovaném odvětví v roce 2020 zaměstnanost na úrovni 232 tisíc zaměstnaných osob. Projekce tedy předpokládá, že zaměstnanost v odvětví Výroba kovů a kovodělných výrobků bude do budoucna stagnovat či mírně klesat. 23

24 Česká republika Slovinsko Slovensko Itálie Rakousko Německo Estonsko Maďarsko Polsko Chorvatsko Finsko EU28 Bulharsko Švédsko Portugalsko Rumunsko Belgie Francie Španělsko Dánsko Nizozemí Řecko Kypr Lotyšsko Lucembursko Spojené Litva Malta Irsko Počet zaměstnaných (v tisících) Vývoj počtu zaměstnaných v odvětví Výroba kovů a kovodělných výrobků v České republice Údaj pro rok 2001 je dopočten jako průměr let 2000 a 2002, data pro rok 2001 nejsou k dispozici Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ V souladu s ekonomickým cyklem se vyvíjel i podíl, který odvětví zaujímá na celkové zaměstnanosti v České republice. V roce 2000 byl tento podíl 4,7 %, v roce 2014 se zvýšil na úroveň 5 %. Pozice, kterou odvětví zaujímá mezi ostatními ekonomickými odvětvími je však dlouhodobě stejná a Výroba kovů a kovodělných výrobků je dlouhodobě osmým nejvýznamnějším odvětví české ekonomiky z hlediska počtu zaměstnaných. Podíl odvětví Výroba kovů a kovodělných výrobků na celkové zaměstnanosti v zemi 6,0% 5,0% ,0% 3,0% 2,0% 1,0% 0,0% Zdroj: Eurostat National Accounts 24

25 V České republice je podíl odvětví Výroba kovů a kovodělných výrobků na celkové zaměstnanosti v zemi v porovnání se zeměmi Evropské unie dlouhodobě nejvyšší. V rámci Evropské unie činil v roce 2014 podíl odvětví 2,2 % celkové zaměstnanosti. V České republice byl tento podíl více než dvojnásobný. Z hlediska zaměstnanosti má pro ekonomiku odvětví Výroba kovů a kovodělných výrobků nejnižší význam na Maltě a v Lucembursku. Mezi lety 2000 a 2014 poklesl podíl odvětví na celkové zaměstnanosti v rámci Evropské unie o 0,2 procentního bodu. Průměrná míra nezaměstnanosti osob pracujících původně v odvětví Výroba kovů a kovodělných výrobků byla mezi lety 2008 a 2014 na úrovni 5,4 %. Tato úroveň je nižší, než průměrná míra nezaměstnanosti v ČR, která v tomto období činila 6,4 %. Podíl dlouhodobě nezaměstnaných, tedy osob, které byly bez práce minimálně jeden rok, dosahoval v analyzovaném odvětví 40,8 %. Jedná se o podíl, který je v rámci odvětví české ekonomiky mírně podprůměrný a nezaměstnaní, kteří dříve pracovali v odvětví Výroba kovů a kovodělných výrobků, mají s nalezením nového zaměstnání méně problémů, než uchazeči o zaměstnání se zkušenostmi z jiných odvětví ekonomiky. Průměrná míra nezaměstnanosti bývalých pracovníků z odvětví v letech Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Ubytování, stravování a pohostinství Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a Potravinářský a tabákový průmysl Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových ČR Výroba elektrických a optických přístrojů Výroba dopravních prostředků Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel Stavebnictví Těžební průmysl Výroba kovů a kovodělných výrobků Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský Zemědělství, lesnictví a rybolov Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti Výroba strojů a zařízení Doprava, skladování a poštovní činnosti Veřejná správa a obrana Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl Peněžnictví a pojišťovnictví Telekomunikační a informační technologie a činnosti Zdravotní a sociální péče Vydavatelské a mediální činnosti Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti Vzdělávání 0% 2% 4% 6% 8% 10% 12% Zdroj: Výběrové šetření pracovních si,l ČSÚ 25

26 2. 9. P o d n i k a t e l s k á z á k l a d n a o d v ě t v í a n e j v ý z n a m n ě j š í z a m ě s t n a v a t e l é K bylo podle databáze MagnusWeb v České republice evidováno celkem aktivních podnikatelských subjektů, které měly jako svou hlavní podnikatelskou činnost zapsán dle Klasifikace ekonomických činností odvětví NACE Nejvíce z nich, téměř 98 %, patří do odvětví Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení (NACE 25), ostatní do odvětví Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů; slévárenství (NACE 24). Vzhledem k dosažení vyšší vypovídací hodnoty nejsou zahrnuty do dalších výpočtů následující subjekty: fyzické osoby (podnikatelé) a právnické osoby nacházející se aktuálně v likvidaci. Nejvíce podnikatelských subjektů sídlilo na začátku ledna 2015 v Jihomoravském kraji, kde bylo evidováno 12,1 % ze všech podniků. Největší z nich jsou KOVOLIT, a.s., Z-Group Steel Holding, a.s., SIGNUM spol.s r.o., Slévárna Kuřim, a.s., NORMA Czech, s.r.o., DSB EURO s.r.o., Šroubárna Kyjov, spol. s r.o., HESTEGO a.s., Metso Czech Republic, s.r.o., ROUČKA SLÉVÁRNA, a.s. Druhý největší podíl (11,5 %) má své sídlo ve Středočeském kraji. Z tohoto regionu lze jmenovat např. Sellier & Bellot a.s., ČKD Kutná Hora, a.s., BENEŠ a LÁT a.s., POLDI s.r.o., Strojmetal Aluminium Forging, s.r.o. Třetím v pořadí jsou v tomto odvětví subjekty, zaregistrované v Moravskoslezském kraji. Jejich podíl na celkové podnikatelské základně odvětví je 10,7 %. V tomto kraji sídlí např. TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY, a. s., ArcelorMittal Ostrava a.s., VÍTKOVICE POWER ENGINEERING a.s., VÍTKOVICE STEEL, a. s. Významnější počet firem podniká rovněž v Praze (reálně však řada společností má pouze formálně zaregistrováno své sídlo v Praze, nicméně jejich činnost probíhá na jiném území ČR) s podílem 9,2 %, kde sídlí např. LINDAB s.r.o., Bosch Termotechnika s.r.o., MODŘANY Power, a.s., TOUAX s.r.o. Naopak nejnižší počet společností z tohoto odvětví má sídlo na Vysočině, v Libereckém kraji a v Karlovarském kraji Vlastnická struktura firem v odvětví Na začátku prosince bylo ve skupině společností, u nichž bylo možné určit (na základě údajů z databáze MagnusWeb, která čerpá výhradně z veřejných zdrojů) jejich vlastnickou strukturu, zjištěno, že prostřednictvím českých subjektů je ovládána většina firem působících ve výrobě kovových konstrukcí a kovodělných výrobků NACE 25 (6 535 subjektů; 85,2 %). V případech se jednalo o fyzické osoby a v 521 případech o osoby právnické. Podniky ovládané fyzickými osobami jednoznačně převládají a celkem tvoří 92 % společností ve vlastnictví českých subjektů. K významným podnikům kontrolovaných českými fyzickými osobami se řadí např. ZVI a.s., PRAGA Strašnice a.s. nebo ZBIROVIA, a.s. Mezi významné podniky ovládané českými právnickými osobami se řadí VÍTKOVICE POWER ENGINEERING a.s. (100 % akcií v majetku VÍTKOVICE, a.s., jež je součástí Vítkovice Holding a.s. pod tuto skupinu patří rovněž VÍTKOVICE CYLINDERS a.s.), HESCO, s.r.o. (ve vlastnictví BENT HOLDING, a.s.) nebo Taforge a.s. (100% vlastníkem TATRA TRUCKS a.s.). Podíl českých vlastníků na celkovém registrovaném kapitálu vlastníků s rozhodujícím vlivem činí 44,7 % (tj. 12 mld. Kč). Zahraniční vlastníci ovládají pouze 14,8 % tuzemských firem z oblasti výroby kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (NACE 25), ale jejich podíl na registrovaném kapitálu vlastníků s rozhodujícím vlivem představuje 55,3 %. Mezi zahraničními subjekty, které kontrolují rozhodující majetkové podíly v tuzemských společnostech, převládají vlastníci z Německa (ovládají 342 firem). Jedná se např. o SSI Schäfer Holding International GmbH (kontroluje 99,97 % registrovaného kapitálu ve firmě SSI Schäfer s.r.o.), Schäfer Werke KG, Stahl- und Kunststofftechnik, který 100% vlastní SCHÄFER SUDEX s.r.o., Kermi GmbH (jediný vlastník Kermi s.r.o.) nebo Bede-Panzer GmbH (100% ovládající firmu Bode-Panzer s.r.o.). Subjekty z Německa kontrolují 4,5 % společností z oblasti výroby kovových konstrukcí a kovodělných výrobků v České republice, na registrovaném kapitálu se podílejí z 12,4 % (nejvíce mezi zahraničními vlastníky). Ze zahraničních majitelů připadá významný díl registrovaného kapitálu také na subjekty sídlící ve Francii (cca 8 %), např. FINANCIERE SNOP- DUNOIS S.A. (jediný majitel s. n. o. p. cz a.s.), ALLTUB S.A.S. 100% vlastnící ALLTUB CENTRAL EUROPE s.r.o. nebo LISI Automotive FORMER SAS ovládající LISI AUTOMOTIVE FORM a.s. nebo subjekty se sídlem v Nizozemsku např. Exelvia International Holdings B.V. ovládá 99,98 % ESAB VAMBERK, s.r.o., Nedcon Groep N.V. kontroluje 100% podíl Nedcon Bohemia, s.r.o. nebo OMZ B.V., který vlastní ŠKODA JS a.s. (tento fakt je ovlivněn trendem, kdy řada nadnárodních společností přesouvá svá sídla do Nizozemska, především za účelem vytvoření holdingové struktury a daňové optimalizace). 26

27 Pozn.: Výpočet zohledňuje pouze primární vazbu mezi analyzovaným subjektem a jeho rozhodujícím vlastníkem, nikoli vlastnické vztahy v dalších úrovních. Vlastníkem s rozhodujícím vlivem se rozumí subjekt, na který připadá největší majetkový podíl Nejvýznamnější zaměstnavatelé Název Logo Sídlo TŘINECKÉ Průmyslová 1000, Třinec, Staré Město ŽELEZÁRNY, a. s. Provozovny v krajích - Profil společnosti Součástí společností skupiny TŘINECKÉ ŽELEZÁRNY MORAVIA STEEL jsou například Energetika Třinec, a.s., Strojírny Třinec, a. s., Slévarny Třinec, a. s., Refrasil, s. r. o., Řetězárna, a. s., Sochorová válcovna TŽ, a. s., VÚHŽ a.s., Materiálový a metalurgický výzkum s.r.o., Šroubárna Kyjov, spol. s r.o., Hanácké železárny a pérovny, a.s., Kovárna Viva a.s., Metalurgia S.A., Střední odborná škola Třineckých železáren, D&D Drótáru Zrt. a nejnověji ŽDB Drátovna a. s. a DALSELV DESIGN a.s. Dnes jsou Třinecké železárny nejen významným hutním podnikem, ale také důležitým prvkem regionu a města Třinec, které se zejména díky železárnám proměnilo z malé zemědělské obce ve významné město. Třinecké železárny podporují český extraligový hokejový tým HC Oceláři Třinec a řadu dalších Hlavní výroby/služby Zaměstnanost a výkony kulturních, sportovních a vzdělávacích aktivit v regionu i mimo něj. Vyrábí hutní výrobky, kolejnice a SBQ ocel. Nabízí polotovary, speciální modely, bezešvé trubky, válcované dráty a ocelové tyče. Dále v sortimentu naleznete vysokopecní koks, dehet, benzol, síran amonný, granulovanou strusku, umělá kameniva a další Počet pracovníků Výkony (mil. Kč) * *2013 Název Logo Sídlo ArcelorMittal Ostrava a.s. Vratimovská 689/117, Ostrava, Kunčice Provozovny v krajích - Profil společnosti Výrobní činnost společnosti je zaměřena především na výrobu a zpracování surového železa a oceli a hutní druhovýrobu. Největší podíl hutní výroby tvoří dlouhé a ploché válcované výrobky. Strojírenská výroba produkuje z největší části důlní výztuže a silniční svodidla. Servis a obslužné činnosti jsou v převážné míře zajišťovány vlastními obslužnými závody. Hlavní výroby/služby Zabývá se výrobou i zpracováním surového železa a oceli či hutní druhovýrobou. Nabízí strojírenské, ocelářské a slévárenské výrobky. Vyrábí důlní výztuže, silniční svodidla, nosníky a další. Prodává také koks, dehet, benzol a kapalnou síru. Zaměstnanost a výkony Počet pracovníků Výkony (mil. Kč)

28 Název Logo Sídlo ŽĎAS, a.s. Strojírenská 675/6, Žďár nad Sázavou 1 Provozovny v krajích - Profil společnosti Akciová společnost ŽĎAS se sídlem ve městě Žďár nad Sázavou, zahájila svoji výrobu před více než 60 lety. V současné době má cca 2500 zaměstnanců a objem výroby za rok 2013 představuje cca 120 milionů eur. ŽĎAS patří do skupiny firem Železiarne Podbrezová Group, jejímž lídrem je přední světový výrobce ocelových trubek Železiarne Podbrezová a.s. Podbrezová, Slovenská republika. Společnost ŽĎAS, a.s. tvoří s řídící osobou Železiarne Podbrezová a.s. koncern. Výrobní program firmy ŽĎAS, a.s., je zaměřen na výrobu tvářecích strojů, kovacích lisů, zařízení na zpracování šrotu, zařízení na zpracování válcovaných výrobků, odlitků, výkovků, ingotů a nástrojů, především pro automobilový průmysl. Výroba probíhá ve vlastních výrobních halách se strojním vybavením k provádění těžkého i lehkého obrábění, montáže a testování jednotlivých výrobků. Hlavní výroby/služby odlitky, ingoty, volně kované výkovky, modely, zařízení válcoven, tvářecí stroje a nástroje, hydraulické prvky rekonstrukce a modernizace strojů Zaměstnanost a výkony Počet pracovníků Výkony (mil. Kč) * *2013 Název Logo Sídlo WITTE Nejdek, spol. s r.o. Rooseveltova 1299, Nejdek Provozovny v krajích - Profil společnosti Již od roku 1899 vyniká firma WITTE Automotive kreativními a inovačními řešeními v oblasti zamykací techniky a díky tomu se vyvinula v celosvětově působící korporátní společnost. Dnes se s výrobky naší společnosti, jako jsou zámky, panty, klíčové garnitury a kliky, setkáte ve všech vozidlech významných výrobců automobilů na celém světě. Hlavní výroby/služby Zabývá se výrobou zamykacích systémů pro automobilový průmysl. Nabízí techniku pro moduly zadních dveří, uzávěry ke sklápěcím střechám, multifunkční lišty, ochranné hrany dveří a aktivní bezpečnostní systémy opěradel. Zaměstnanost a výkony Počet pracovníků Výkony (mil. Kč) * *

29 Rozložení podnikatelské základny dle BISNODE Stability Rating Cílem tohoto ratingového modelu je predikovat riziko úpadku firmy v následujících dvanácti měsících. Metodika modelu je založena na exaktní statistické analýze a principech data miningu. Do analýzy vstupuje množství ukazatelů z oblasti individuálních charakteristik firmy (demografická data, informace o platebních zkušenostech, finanční údaje, vazby mezi subjekty i negativní informace) a makroekonomická data. Výkonnost modelu, jež se blíží k 70 %, je dána především kvalitou a rozsahem dat a v neposlední řadě makro komponentou do něj vstupující, která se pružně mění v čase podle aktuálního vývoje ekonomiky. Výstupem hodnotícího modelu je známka na desetistupňové škále, kde tři nejlepší možná hodnocení jsou AAA, AA, resp. A. BISNODE Stability Rating Název skupiny Vynikající Dobré Rizikové Ratingové hodnocení AAA AA A BBB BB B CCC CC C Slovní popis Excelentní Vynikající Výborný Velmi dobrý Dobrý Dostatečný Rizikový Vysoce rizikový Extrémně rizikový Slovní popis skupiny Stabilní společnosti, vysoká pravděpodobnost spolehlivého plnění závazků z obchodního styku, vysoká pravděpodobnost návratnosti investic, nízké úvěrové riziko, minimální riziko úpadku. Kvalitní společnosti, možnost mírného prodlení při plnění závazků z obchodního styku, nutnost individuálního posouzení návratnosti investic, přijatelné úvěrové riziko, nízké riziko úpadku. Rizikové společnosti, pravděpodobnost prodlení plateb při plnění závazků z obchodního styku, možnost budoucího zhoršení finanční situace, vyšší úvěrové riziko, společnosti ohrožené úpadkem. Úpadky D Úpadek Neschopnost dlužníka dostát svým závazkům. Zdroj: BISNODE V odvětví Výroba kovů a kovodělných výrobků tvoří největší část (více než 45 %) společnosti, které podle BISNODE Stability Ratingu patří do skupiny dobrých (s ratingem v intervalu BBB-B). Podle celkového rozložení subjektů do jednotlivých skupin, je v porovnání s ostatními odvětvími české ekonomiky v tomto odvětví riziko nesplácení úvěrů nadprůměrné. Podíl společností, spadajících do skupiny "vynikající" je v tomto odvětví 35,6 %, což je o 3,7 procentních bodů méně, než je jejich podíl mezi všemi společnostmi v ČR. Působí zde také 45,5 % "dobrých" společností. To je oproti celkové tuzemské základně o 3 procentní body více, než tvoří v celé podnikatelské základně v ČR. Podíl "rizikových subjektů s ratingem C činil v rámci odvětví 0,5 procentních bodů více, než v rámci ČR celkově. Podíl firem, které byly hodnoceny jako neschopné dostát svým závazkům (rating D), je v rámci odvětví 1,1 %, přičemž v rámci celkové tuzemské podnikatelské základny se jednalo o 0,9 %. 29

30 Celá ČR Celé odvětví Jihomoravský kraj Praha Karlovarský kraj Moravskoslezský kraj Plzeňský kraj Liberecký kraj Ústecký kraj Královéhradecký kraj Jihočeský kraj Zlínský kraj Olomoucký kraj Pardubický kraj Středočeský kraj Vysočina Rozložení podnikatelské základny podle BISNODE indexu 20% 18% 16% 14% 12% 10% 8% 6% 4% 2% Výroba kovů a kovodělných výrobků ČR 0% Zdroj: BISNODE AAA AA A BBB BB B CCC CC C D Další ukazatele stability odvětví Dalším ukazatelem, který lze použít pro hodnocení stability odvětví, je indikátor rizikovosti odvětví. Ten se určí jako podíl subjektů v odvětví, na které byl v daném kalendářním roce prohlášen konkurz vzhledem k celkovému počtu subjektů v odvětví. Pro odvětví Výroba kovů a kovodělných výrobků byl tento indikátor v roce 2014 na úrovni 1,01. To je v porovnání s ostatními odvětvími mírně nadprůměrná hodnota, která průměr ČR přesahuje o 0,06 promilního bodu. Indikátor rizikovosti tohoto odvětví se oproti roku 2009 zvýšil o 0,24 promilního bodu, zatímco za stejné období se v ČR jako celku zvýšil o 0,39 promilního bodu. Zatímco v roce 2009 byla nejvyšší rizikovost tohoto odvětví v Královéhradeckém kraji, v roce 2014 byl nejrizikovější stav v tomto odvětví v Jihomoravském kraji. Následují Praha, Karlovarský kraj a Moravskoslezský kraj. Naopak nejnižší je indikátor rizikovosti v tomto odvětví ve Středočeském kraji a na Vysočině. Index rizikovosti odvětví v ČR a podle krajů (v promile) 1,8 1,6 1,4 1, ,0 0,8 0,6 0,4 0,2 0,0 Zdroj: BISNODE 30

31 Rovněž podíl vzniklých a zaniklých subjektů je dalším indikátorem, který analyzuje, jak je dané odvětví zajímavé či naopak rizikové pro nové subjekty. V roce 2014 byl v tomto odvětví v ČR podíl zaniklých subjektů na celkovém počtu subjektů 2,7 %. To je o 0,4 procentních bodů nad průměrem ČR. Při analýze podílu salda mezi vniklými a zaniklými subjekty vůči celkovému počtu subjektů se ukazuje, že v roce 2014 byl v odvětví Výroba kovů a kovodělných výrobků pro nové subjekty nejatraktivnější Vysočina před Pardubickým krajem, Ústeckým krajem a Královéhradeckým krajem. Naopak nejnižší indikátor vykazuje v tomto odvětví Středočeský kraj, Jihočeský kraj a především Karlovarský kraj. Celkově je odvětví z tohoto pohledu v porovnání s ostatními podprůměrně atraktivní R e g i o n á l n í k o n c e n t r a c e a e x k l u z i v i t a o d v ě t v í Nejvyšší podíl zaměstnaných z odvětví Výroba kovů a kovodělných výrobků pracuje v Moravskoslezském kraji, jedná se o téměř 24 % celkově zaměstnaných v tomto odvětví. Dále téměř 10 % zaměstnaných tohoto odvětví pracuje v Jihomoravském kraji, více než 8 % ve Zlínském kraji, více než 8 % ve Středočeském kraji a téměř 7 % v Olomouckém kraji. V ostatních krajích se hodnota pohybuje obvykle mezi 3 a 7 %. V porovnání s ostatními odvětvími je geografická koncentrace tohoto odvětví v krajích ČR nadprůměrná. Rozložení zaměstnaných z odvětví Výroba kovů a kovodělných výrobků do krajů Jihočeský; 4,7% Kralovehradecký; 4,2% Praha; 2,1% Karlovarský; 2,9% Liberecký; 3,3% Moravskoslezský; 23,7% Pardubický; 6,2% Plzeňský; 6,3% Jihomoravský; 9,5% Vysočina; 6,6% Zlinský; 8,4% Ústecky; 6,9% Olomoucký; 6,9% Stredočeský; 8,2% Graf ukazuje rozdělení všech zaměstnaných z odvětví Výroba kovů a kovodělných výrobků do jednotlivých krajů. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ 31

32 To je patrné i v relaci struktury rozložení jednotlivých odvětví v krajích. Zatímco na jedné straně jsou odvětví jako Textilní, oděvní a kožedělný průmysl, Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl a Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků, jejichž rozložení v krajích je víceméně rovnoměrné, a koncentrace je tedy velmi nízká, na straně druhé jsou pak odvětví, jejichž rozložení není krajově rovnoměrné a jeho významná část je koncentrována do jednoho nebo dvou krajů. Patří sem Vydavatelské a mediální činnosti (koncentrované ze dvou třetin do Prahy), či Těžební průmysl (koncentrovaný ze 44 % do Moravskoslezského kraje a 16 % do Ústeckého kraje) a Telekomunikační a informační technologie a činnosti (koncentrované do Prahy a Jihomoravského kraje). Následující mapa porovnává rozložení zaměstnaných osob z odvětví a celkové rozložení všech zaměstnaných v celé ekonomice do jednotlivých krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti odvětví vyšší, než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Například ve Středočeském kraji, jak je uvedeno výše, je z tohot odvětví zaměstnáno 8,2 % všech osob. Celkově, v celé ekonomice, má Středočeský kraj podíl na zaměstnanosti v ČR ale 10,9 %. Počet zaměstnaných z odvětví v kraji vzhledem k velikosti kraje je tedy nízký (a tedy červená barva v mapě). Počet zaměstnaných z odvětví v kraji vzhledem k celkovému počtu zaměstnaných v kraji Mapa znázorňuje srovnání struktury zaměstnaných v odvětví Výroba kovů a kovodělných výrobků do jednotlivých krajů s rozdělením všech zaměstnaných do krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti odvětví vyšší, než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, vlastní výpočty SVP Zatímco geografická koncentrace je nadprůměrná, geografická exkluzivita tohoto odvětví je v rámci České republiky vysoká. Rozdíly mezi kraji v tom, kolik se osoby z tohoto odvětví podílí na celkové krajské zaměstnanosti, jsou velmi vysoké. Nejvyšší podíl na krajské zaměstnanosti mají osoby z tohoto odvětví v Moravskoslezském kraji, kde se lidé z odvětví Výroba kovů a kovodělných výrobků podílí na celkové krajské zaměstnanosti z 10,5 %, dále ve Zlínském kraji (v něm je podíl osob z tohoto odvětví na celkově zaměstnaných v kraji 7,5 %) a na Vysočině (6,9 %). Naopak nejnižší podíl na celkovém počtu zaměstnaných mají osoby z tohoto odvětví ve Středočeském kraji (3,7 %) a v Praze (0,6 %). Přesné podíly zaměstnaných v tomto odvětví z celkového počtu zaměstnaných v krajích, ukazuje tabulka. 32

33 Podíl odvětví na celkovém počtu zaměstnaných v kraji Kraj Podíl zaměstnaných Kraj Podíl zaměstnaných Moravskoslezský 10,5% Ústecký 4,7% Zlínský 7,5% Jihomoravský 4,2% Vysočina 6,9% Liberecký 4,2% Pardubický 6,3% Královéhradecký 4,1% Olomoucký 5,9% Jihočeský 3,9% Plzeňský 5,6% Středočeský 3,7% Karlovarský 5,2% Praha 0,6% Průměr ČR 4,9% Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ Následující mapa ukazuje podíl odvětví na celkové zaměstnanosti kraje v grafické podobě. Čím světlejší barva, tím menší podíl v něm odvětví na celkové zaměstnanosti v kraji má (v porovnání s ostatními odvětvími). Podíl zaměstnaných v odvětví Výroba kovů a kovodělných výrobků na počtu zaměstnaných v kraji Mapa znázorňuje podíl odvětví Výroba kovů a kovodělných výrobků na celkové zaměstnanosti v kraji. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, vlastní výpočty SVP Míra exkluzivity odvětví v rámci struktury odvětví v krajích je v případě odvětvové skupiny Výroba kovů a kovodělných výrobků vysoká, což ukazuje srovnání indexu geografické exkluzivity pro všechny skupiny odvětví. 33

34 Index geografické exkluzivity odvětví EXKLUZIVITA ODVĚTVÍ Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových Stavebnictví Zdravotní a sociální péče Vzdělávání Veřejná správa a obrana Doprava, skladování a poštovní činnosti Výroba dopravních prostředků Výroba kovů a kovodělných výrobků Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti Zemědělství, lesnictví a rybolov Ubytování, stravování a pohostinství Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti Výroba elektrických a optických přístrojů Výroba pryžových, plastových a ostatních Opravy a instalace strojů a zařízení a Výroba strojů a zařízení Potravinářský a tabákový průmysl Peněžnictví a pojišťovnictví Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl Telekomunikační a informační technologie a Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Těžební průmysl Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl Vydavatelské a mediální činnosti velmi vysoká vysoká nadprůměrná průměrná podprůměrná nízká velmi nízká Graf znázorňuje index geografické exkluzivity odvětví Výroba kovů a kovodělných výrobků ve srovnání s ostatními skupinami odvětví. Index geografické exkluzivity daného odvětví vyjadřuje, nakolik je odvětví v odvětvové struktuře většiny krajů významné z hlediska podílu zaměstnaných osob. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty SVP 0,00 0,05 0,10 0,15 0,20 0,25 Velká většina osob zaměstnaných v tomto odvětví pracuje ve stejném kraji, kde bydlí. Hodnota tohoto indikátoru se mezi odvětvími pohybuje mezi 87 % a 98 %. V průměru 94 % všech osob zaměstnaných v ČR pracuje ve stejném kraji, jako i bydlí. Na jedné straně nejvíce bydlících ve stejném kraji jako pracuje, je v odvětvích Textilní, oděvní a kožedělný průmysl a Těžební průmysl (98 %), na druhé straně nejméně je to u odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti a Vydavatelské a mediální činnosti (87 %). V odvětví Výroba kovů a kovodělných výrobků pracuje v jiném kraji než bydlí 2,8 % osob, což je o 3,1 procentních bodů méně, než je průměr v celé ČR. 34

35 3. Profesní struktura, kvalifikační požadavky a kvalifikace pracovní síly V ý v o j a s t r u k t u r a p o v o l á n í Nejčetnější skupinou povolání v odvětví Výroba kovů a kovodělných výrobků jsou Kováři, nástrojáři a příbuzní pracovníci (ISCO 722), kteří v roce 2014 tvořili 29,3 % všech zaměstnaných v tomto odvětví. V roce 2014 bylo v odvětví Výroba kovů a kovodělných výrobků zaměstnáno 72,3 tisíc pracovníků patřících do této skupiny povolání. Dalšími významnými skupinami povolání v analyzovaném odvětví jsou Slévači, svářeči, mechanici a opraváři strojů a zařízení (ISCO 721 a ISCO 723; 12,3 % ze všech zaměstnaných, což v roce 2014 činilo 30,4 tisíc pracovníků), skupina Obsluha stacionárních strojů a zařízení (ISCO 81; 9,7 %; 24 tisíc pracovníků v roce 2014) a Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech (ISCO 311; 5,9 %; 14,5 tisíc pracovníků). Porovnáme-li strukturu povolání pracovníků v odvětví Výroba kovů a kovodělných výrobků v ČR a v celé Evropské unii, vidíme, že se příliš neodlišují, v České republice je jen poměrně vyšší podíl skupiny povolání Kováři, nástrojáři a příbuzní pracovníci a naopak nižší zastoupení skupiny Slévači, svářeči, mechanici a opraváři strojů a zařízení. Struktura povolání v odvětví v České republice a Evropské unii 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 4,4% 4,7% 5,1% 5,0% 5,3% 4,5% 5,9% 5,1% 9,7% 10,1% 12,3% 29,3% 19,6% 20,6% Úředníci pro zpracování číselných údajů a v logistice Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci Techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky Technici ve fyzikálních a průmyslových oborech Obsluha stacionárních strojů a zařízení 30% 20% 10% 0% 27,9% 30,4% ČR 2014 EU Slévači, svářeči, mechanici a opraváři strojů a zařízení Kováři, nástrojaři a příbuzní pracovníci Ostatní Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ Následující tabulka poskytuje podrobnější pohled na strukturu povolání. Nejčetněji zastoupenou skupinou povolání v odvětví Výroba kovů a kovodělných výrobků jsou Nástrojáři a příbuzní pracovníci (ISCO 7222). V roce 2014 jich bylo v odvětví zaměstnáno 35,2 tisíce. Ve stejném roce pracovalo v odvětví 30,4 tisíce pracovníků zaměstnaných jako Seřizovači a obsluha obráběcích strojů (kromě dřevoobráběcích) 35

36 (ISCO 7223), 17,9 tisíc Svářečů, řezačů plamenem a páječů (ISCO 7212), 16,5 tisíc pracovníků Obsluhy zařízení na zpracování kovů (ISCO 8121) a 10,9 tisíc pracovníků řadících se do skupiny Ostatní pomocní pracovníci ve výrobě (ISCO 9329). Nejvíce zastoupená povolání a jejich vývoj CZ-ISCO Počet 2014 (tisíc) Podíl na odvětví Vývoj od 2011 Nástrojaři a příbuzní pracovníci ,2 14,0% Seřizovači a obsluha obráběcích strojů (kromě dřevoobráběcích) ,4 11,0% Svářeči, řezači plamenem a páječi ,9 8,0% Obsluha zařízení na zpracování kovů ,5 8,0% Ostatní pomocní pracovníci ve výrobě ,9 4,0% Šipka nahoru značí, že počet zaměstnaných od roku 2011 vzrostl o více než 10 %, pomlčka znamená žádný nebo nejasný trend, šipka dolů značí, že počet zaměstnaných od roku 2011 poklesl o více než 10 %. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ P r o f e s n í k o n c e n t r a c e a e x k l u z i v i t a o d v ě t v í Výroba kovů a kovodělných výrobků je odvětví s průměrnou profesní koncentrací. Z hlediska výše profesní koncentrace se jedná o třinácté nejvíce koncentrované odvětví z celkových 26. Indikátor profesní koncentrace v odvětví Výroba kovů a kovodělných výrobků dosáhl hodnoty 0,128, mediánová hodnota indikátoru pro všechna odvětví je 0,122. V Evropské unii je Výroba kovů a kovodělných výrobků odvětvím s čtrnáctou nejvyšší profesní koncentrací, pohybuje se tedy rovněž kolem průměru v celé ekonomice. Profesní koncentrace v odvětvích v České republice (vybraná odvětví, 2014) Odvětví Pořadí Úroveň koncentrace Vzdělávání 1 velmi vysoká Ubytování, stravování a pohostinství 2 velmi vysoká Peněžnictví a pojišťovnictví 3 vysoká Telekomunikační a informační technologie a činnosti 4 vysoká Doprava, skladování a poštovní činnosti 5 vysoká Textilní, oděvní a kožedělný průmysl 6 vysoká Zemědělství, lesnictví a rybolov 7 vysoká Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 8 vysoká Stavebnictví 9 nadprůměrná Vydavatelské a mediální činnosti 10 nadprůměrná Těžební průmysl 11 nadprůměrná Zdravotní a sociální péče 12 průměrná Výroba kovů a kovodělných výrobků 13 průměrná Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti 14 průměrná Potravinářský a tabákový průmysl 15 průměrná Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a admin. čin. 16 podprůměrná 36

37 Výroba dopravních prostředků 17 podprůměrná Profesní, vědecké a techn. činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí 18 podprůměrná Veřejná správa a obrana 19 podprůměrná Výroba pryžových, plastových a ost. nekov. minerálních výrobků 20 podprůměrná Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl 21 nízká Výroba elektrických a optických přístrojů 22 nízká Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl 23 nízká Výroba strojů a zařízení 24 nízká Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracov. prům. j.n. 25 velmi nízká Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 26 velmi nízká Indikátor profesní koncentrace vyjadřuje, zda je v odvětví velkým podílem zastoupeno jen několik málo skupin povolání (vysoká koncentrace) nebo naopak zda odvětví poskytuje zaměstnání většímu množství méně početných skupin povolání (nízká koncentrace). Ukazatel tedy vypovídá o různorodosti odvětví z hlediska struktury povolání zaměstnaných osob. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ Výroba kovů a kovodělných výrobků je odvětví s průměrnou profesní exkluzivitou. V rámci všech 26 odvětví ekonomiky se z hlediska profesní exkluzivity umístila 11. v pořadí. Indikátor profesní exkluzivity v analyzovaném odvětví dosáhl hodnoty 0,297, mediánová hodnota indikátoru pro všechna odvětví je 0,206. V rámci Evropské unie se Výroba kovů a kovodělných výrobků z hlediska profesní exkluzivity umístila dvanáctá v pořadí, rovněž se tedy pohybuje okolo průměru. Úroveň profesní exkluzivity v odvětvích v České republice (2014) Odvětví Pořadí Úroveň profesní exkluzivity Zdravotní a sociální péče 1 velmi vysoká Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 2 velmi vysoká Veřejná správa a obrana 3 velmi vysoká Stavebnictví 4 velmi vysoká Vzdělávání 5 vysoká Zemědělství, lesnictví a rybolov 6 vysoká Doprava, skladování a poštovní činnosti 7 vysoká Telekomunikační a informační technologie a činnosti 8 vysoká Profesní, vědecké a techn. činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí 9 nadprůměrná Ubytování, stravování a pohostinství 10 nadprůměrná Výroba kovů a kovodělných výrobků 11 průměrná Výroba dopravních prostředků 12 průměrná Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti 13 průměrná Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a admin. činnosti 14 podprůměrná Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl 15 podprůměrná Peněžnictví a pojišťovnictví 16 podprůměrná Výroba pryžových, plastových a ostatních nekov. minerál. výrobků 17 podprůměrná Výroba elektrických a optických přístrojů 18 podprůměrná Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský prům. j.n. 19 nízká Potravinářský a tabákový průmysl 20 nízká Výroba strojů a zařízení 21 nízká 37

38 Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 22 velmi nízká Vydavatelské a mediální činnosti 23 velmi nízká Textilní, oděvní a kožedělný průmysl 24 velmi nízká Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl 25 velmi nízká Těžební průmysl 26 velmi nízká Profesní exkluzivita, vyjadřuje, zda je určité odvětví výhradním nebo dominantním zaměstnavatelem určité skupiny povolání (vysoká exkluzivita), nebo zda je odvětví jen jedním z většího množství zaměstnavatelů této skupiny povolání (nízká exkluzivita). Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ V ý v o j s t r u k t u r y z a m ě s t n a n ý c h p o d l e s t u p n ě a o b o r u v z d ě l á n í V odvětví Výroba kovů a kovodělných výrobků nejčastěji pracují středoškolsky vzdělaní lidé bez maturitní zkoušky, v roce 2014 dosáhlo této úrovně vzdělání 54 % všech pracovníků v odvětví. Třetina pracovníků v odvětví dosahuje středoškolského vzdělání s maturitou, 8 % pracovníků má vysokoškolské a vyšší odborné vzdělání a 5% dosáhlo maximálně základního vzdělání. Kvalifikační náročnost odvětví Výroba kovů a kovodělných výrobků je nižší, než ve zbytku ekonomiky, o čemž vypovídá zejména značně nižší podíl vysokoškolsky vzdělaných pracovníků. Vzdělanostní úroveň pracovníků v odvětví Výroba kovů a kovodělných výrobků v posledních letech roste, podíl vysokoškoláků se však v posledních letech nijak výrazně nezměnil. Vzdělanostní struktura pracovníků v odvětví Výroba kovů a kovodělných výrobků a v celé ekonomice 100% 90% 80% 70% 60% 7,9% 8,2% 29,7% 32,5% 18,0% 38,1% 23,0% 37,5% vyšší odborné a vysokoškolské středoškolské s maturitou 50% 40% 30% 20% 10% 57,2% 54,2% 38,6% 35,3% středoškolské bez maturity základní 0% 5,2% 5,1% 4,9% 4,1% Výroba kovů a kovodělných výrobků Výroba kovů a kovodělných výrobků ČR celkem ČR celkem Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ Vzdělanostní úroveň pracovníků v odvětví Výroba kovů a kovodělných výrobků se pod průměrnou úrovní v celé ekonomice pohybuje v téměř ve všech zemích Evropské unie. Lze to ilustrovat pomocí porovnání průměrné délky vzdělávání v odvětví a v celé ekonomice. V České republice dosáhla v roce 2013 průměrná délka vzdělávání pracovníků v odvětví Výroba kovů a kovodělných výrobků hodnoty 95 % průměrné délky 38

39 Lucembursko Rumunsko Chorvatsko Slovensko Rakousko Maďarsko Polsko Česká republika Bulharsko Slovinsko Francie Německo Finsko Španělsko EU28 Lotyšsko Litva Nizozemí Švédsko Spojené Království Itálie Dánsko Belgie Estonsko Irsko Portugalsko Kypr Řecko Malta vzdělávání všech zaměstnaných v ekonomice. Následující graf ukazuje srovnání hodnot délky vzdělávání pracovníků v celé ekonomice a v odvětví Výroba kovů a kovodělných výrobků ve všech zemích Evropské unie. Vidíme, že v porovnání s ostatními zeměmi je vzdělanostní úroveň českých pracovníků v analyzovaném odvětví jen o málo nižší, než je průměrná úroveň v celé ekonomice. Srovnání délky vzdělání pracovníků v odvětví Výroba kovů a kovodělných výrobků a průměrné délky vzdělávání pracovníků v celé ekonomice v zemích Evropské unie v roce % 100% 80% 60% 40% 20% 0% Indikátor délky vzdělání v odvětví vyjadřuje počet let strávený ve formálním vzdělávání. Je vypočítán jako vážený průměr obvyklé délky formálního vzdělání pracovníků. Zdroj: European Labour Force Survey Nejčastějším oborem vzdělání pracovníků v odvětví Výroba kovů a kovodělných výrobků je obor Strojírenství, kovovýroba a metalurgie, který absolvovala téměř polovina (48 %) všech pracovníků v odvětví a převážná většina kvalifikovanějších pracovníků v odvětví. Dalšími významněji zastoupenými obory vzdělání jsou obecně vzdělávací obory (8 %), Motorová vozidla, lodě a letadla (6 %), Stavebnictví a inženýrské stavitelství (6 %) a Elektrotechnika a energetika (6 %). 39

40 Struktura oborů vzdělání pracovníků v odvětví Výroba kovů a kovodělných výrobků v roce 2014 podle nejvyššího dosaženého vzdělání 100% 90% 80% 70% 60% 7,0% 4,2% 4,7% 8,2% 10,6% 9,6% 44,2% 49,0% Elektrotechnika a energetika Výroba textilu, oděvů a obuvi, zpracování kůže Výroba a zpracování materiálů (dřevo, papír, plasty, sklo) Stavebnictví a inženýrské stavitelství 50% 40% 55,0% 7,2% Motorová vozidla, lodě a letadla Strojírenství, kovovýroba a metalurgie 30% 51,0% Obecné vzdělání 20% 38,9% Ostatní 10% 17,3% 0% SŠ bez maturity SŠ s maturitou VŠ magisterské Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ V z d ě l a n o s t n í k o n c e n t r a c e a e x k l u z i v i t a z a m ě s t n a n ý c h Odvětví Výroba kovů a kovodělných výrobků se z hlediska ukazatele vzdělanostní koncentrace umístila jako 3. v pořadí z celkem 26 odvětví. Vzdělanostní koncentraci v odvětví Výroba kovů a kovodělných výrobků lze tedy hodnotit jako velmi vysokou a vzdělání pracovníků v odvětví je tedy poměrně stejnorodé. Vzdělanostní koncentrace v odvětvích v České republice (vybraná odvětví, 2014) Odvětví Pořadí Vzdělanostní koncentrace odvětví Stavebnictví 1 velmi vysoká Textilní, oděvní a kožedělný průmysl 2 velmi vysoká Výroba kovů a kovodělných výrobků 3 velmi vysoká Ubytování, stravování a pohostinství 4 velmi vysoká Výroba strojů a zařízení 5 vysoká Zdravotní a sociální péče 6 vysoká Těžební průmysl 7 vysoká Zemědělství, lesnictví a rybolov 8 vysoká Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. 9 nadprůměrná 40

41 Doprava, skladování a poštovní činnosti 10 nadprůměrná Vzdělávání 11 nadprůměrná Potravinářský a tabákový průmysl 12 nadprůměrná Výroba dopravních prostředků 13 průměrná Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 14 průměrná Výroba pryžových, plastových a ostatních nekov. minerálních výrobků 15 průměrná Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl 16 průměrná Peněžnictví a pojišťovnictví 17 podprůměrná Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 18 podprůměrná Výroba elektrických a optických přístrojů 19 podprůměrná Telekomunikační a informační technologie a činnosti 20 nízká Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administr. činnosti 21 nízká Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl 22 nízká Vydavatelské a mediální činnosti 23 velmi nízká Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti 24 velmi nízká Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí 25 velmi nízká Veřejná správa a obrana 26 velmi nízká Ukazatel vzdělanostní koncentrace vypovídá o různorodosti či stejnorodosti úrovně a oboru vzdělávání v jednotlivých odvětvích ekonomiky. Ukazatel vzdělanostní koncentrace dosahuje vysokých hodnot v případě, že velká část zaměstnanců v odvětví absolvovala stejný obor vzdělání a dosáhla stejné vzdělanostní úrovně. Nízká vzdělanostní koncentrace je naopak v odvětvích, kde jsou zaměstnání pracovníci, kteří absolvovali různorodé obory a dosáhli různého stupně vzdělání. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ Výroba kovů a kovodělných výrobků je odvětví s nízkou exkluzivitou vzdělávání. Nachází zde uplatnění méně než čtvrtina (24 %) zaměstnaných, kteří mají střední vzdělání bez maturity v oboru Strojírenství. Vzdělanostní exkluzivita v odvětvích v České republice (2014) Odvětví Pořadí Úroveň vzdělanostní exkluzivity Zdravotní a sociální péče 1 velmi vysoká Vzdělávání 2 velmi vysoká Veřejná správa a obrana 3 vysoká Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 4 vysoká Profesní, vědecké a techn. činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí 5 vysoká Telekomunikační a informační technologie a činnosti 6 vysoká Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti 7 nadprůměrná Peněžnictví a pojišťovnictví 8 nadprůměrná Doprava, skladování a poštovní činnosti 9 nadprůměrná Stavebnictví 10 nadprůměrná Zemědělství, lesnictví a rybolov 11 průměrná Výroba elektrických a optických přístrojů 12 průměrná Vydavatelské a mediální činnosti 13 podprůměrná Těžební průmysl 14 podprůměrná 41

42 Ubytování, stravování a pohostinství 15 podprůměrná Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl 16 podprůměrná Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl 17 podprůměrná Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. 18 nízká Potravinářský a tabákový průmysl 19 nízká Výroba dopravních prostředků 20 nízká Výroba kovů a kovodělných výrobků 21 nízká Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administr. činnosti 22 velmi nízká Textilní, oděvní a kožedělný průmysl 23 velmi nízká Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 24 velmi nízká Výroba pryžových, plast. a ostatních nekov. minerálních výrobků 25 velmi nízká Výroba strojů a zařízení 26 velmi nízká Indikátor vzdělanostní exkluzivity ukazuje, nakolik je určité odvětví výhradním zaměstnavatelem absolventů určitého oboru a stupně vzdělání. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ O d v ě t v o v á m o b i l i t a : p ř í c h o d y d o o d v ě t v í a o d c h o d y z o d v ě t v í Změny v počtech zaměstnaných ve skupině odvětví vypovídají o tom, nakolik je odvětví z hlediska zaměstnanosti stabilní, či nakolik v něm nastávají fluktuace. Odchody z odvětví do jiných odvětví ukazují, k jakým změnám obvykle dochází a jaké možnosti nalézt práci v odvětví jiném mají ti, kteří v daném odvětví práci ztratí nebo opustí. Poměr osob, které naleznou zaměstnání v jiných odvětvích nebo i v původním odvětví, k nezaměstnaným, pak ukazuje na flexibilitu, tj. schopnost najít jiné zaměstnání. V odvětvové skupině Výroba kovů a kovodělných výrobků je indikátor flexibility na úrovni hodnoty 1, což znamená, že stejný počet zaměstnaných našel práci v jiném, příp. tomto odvětví, a stejný počet zaměstnaných přešel do stavu nezaměstnanosti. Z tohoto hlediska patří zaměstnaní v tomto odvětví k průměrně flexibilním. 42

43 Indikátor flexibility zaměstnaných podle odvětví indikátor flexibility Telekomunikační a informační technologie a činnosti Zdravotní a sociální péče Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti Peněžnictví a pojišťovnictví Vydavatelské a mediální činnosti Doprava, skladování a poštovní činnosti Výroba strojů a zařízení Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Výroba elektrických a optických přístrojů Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti Výroba dopravních prostředků Vzdělávání Výroba kovů a kovodělných výrobků Ubytování, stravování a pohostinství Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Potravinářský a tabákový průmysl Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl Stavebnictví Veřejná správa a obrana Zemědělství, lesnictví a rybolov Těžební průmysl 0,0 0,5 1,0 1,5 2,0 2,5 Graf srovnává indikátor flexibility zaměstnaných podle odvětví. Indikátor flexibility je vypočítán jako poměr součtu těch, kteří změnili práci (ať již odchodem do jiného odvětví nebo nalezli práci ve stejném odvětví) oproti těm, kteří přešli do stavu nezaměstnaných. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty SVP Odvětví se mezi sebou také liší tím, jaký podíl z těch, kteří našli jiné uplatnění a nepřešli do stavu nezaměstnaných, zůstalo ve svém původním odvětví a kolik našlo uplatnění v jiném odvětví. V případě odvětvové skupiny Výroba kovů a kovodělných výrobků méně než pětina z těch, kteří nalezli jiné uplatnění (tj. buď v původním anebo jiném odvětví), je nalezli opět v odvětví Výroba kovů a kovodělných výrobků. Tím se toto odvětví řadí mezi odvětvové skupiny, u nichž je podíl těch, kteří při změně naleznou zaměstnání opět ve stejné odvětvové skupině, spíše podprůměrný. Podíl osob, které po změně zaměstnání zůstaly ve stejném odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti 50,0% Zdravotní a sociální péče 43,2% Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 39,3% Vzdělávání 38,9% 43

44 Stavebnictví 35,8% Ubytování, stravování a pohostinství 34,9% Těžební průmysl 33,3% Výroba dopravních prostředků 27,8% Doprava, skladování a poštovní činnosti 25,6% Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí 25,2% Veřejná správa a obrana 24,6% Textilní, oděvní a kožedělný průmysl 23,4% Peněžnictví a pojišťovnictví 22,0% Potravinářský a tabákový průmysl 21,1% Zemědělství, lesnictví a rybolov 20,3% Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl 19,2% Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků 18,7% Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti 17,7% Výroba kovů a kovodělných výrobků 17,2% Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl 16,4% Výroba strojů a zařízení 14,8% Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 13,6% Výroba elektrických a optických přístrojů 13,0% Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administrativní činnosti 11,9% Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. 9,3% Vydavatelské a mediální činnosti 7,1% Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty VÚP, SVP Na druhé straně jsou zajímavé také příchody do odvětvové skupiny: ty jsou opět složeny z osob, které přicházejí buď z jiné odvětvové skupiny, nebo ze vzdělávání, dále z jiného typu neaktivity než vzdělávání (mateřská nebo rodičovská dovolená, v domácnosti) anebo z nezaměstnanosti. V průměru za všechna odvětví jsou nejčastější příchody ze stavu nezaměstnanosti, dále příchody z jiné skupiny odvětví, následují příchody ze vzdělávání a nejmenší je podíl těch, kteří provedli změnu v rámci dané odvětvové skupiny. Poměry se však u jednotlivých odvětvových skupin liší a poměry mohou být i zcela opačné. U odvětvové skupiny Výroba kovů a kovodělných výrobků je rovněž největší podíl příchodů z nezaměstnanosti (přes 39 %), což je mezi odvětvími průměrný podíl. Výrazný je dále podíl těch, kteří přicházejí z jiné odvětvové skupiny (31 %) což je mezi odvětvími hodnota nadprůměrná. Z jiné neaktivity než vzdělávání přišlo 11 % osob a ze vzdělávání 13 % osob. Pouhých 5 % je těch, kteří změnili zaměstnání v rámci této odvětvové skupiny. 44

45 Struktura příchodů do skupin odvětví Stavebnictví Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, 3% Veřejná správa a obrana Zemědělství, lesnictví a rybolov Potravinářský a tabákový průmysl Doprava, skladování a poštovní činnosti Výroba pryžových, plastových a Ubytování, stravování a pohostinství Výroba elektrických a optických přístrojů Těžební průmysl Dřevozpracující, papírenský a Velkoobchod, maloobchod a opravy Celkem Chemický, farmaceutický a rafinérský Výroba kovů a kovodělných výrobků Výroba dopravních prostředků Peněžnictví a pojišťovnictví Výroba strojů a zařízení Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Umělecké, sportovní, zábavní a další 5% Telekomunikační a informační Vzdělávání Vydavatelské a mediální činnosti Profesní, vědecké a technické činnosti Zdravotní a sociální péče Opravy a instalace strojů a zařízení a Graf ukazuje strukturu těch, kteří přišli do jednotlivých odvětvových skupin buď nově, nebo v rámci dané odvětvové skupiny změnili zaměstnání. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty VÚP, SVP 4% 6% 4% 5% 5% 5% 5% 4% 3% 6% 6% 6% 5% 10% 11% 9% 12% 8% 8% 8% 9% 8% 8% 11% 17% 20% 17% 18% 22% 14% 22% 14% 27% 19% 17% 26% 16% 22% 31% 23% 28% 30% 16% 22% 35% 33% 31% 28% 6% 40% 6% 7% 11% 43% 25% 10% 46% Na závěr této části shrnujeme v následujícím schématu celkový přehled o příchodech a odchodech do a z odvětvové skupiny Výroba kovů a kovodělných výrobků. Jak bylo uvedeno výše, nejčastější jsou příchody z nezaměstnanosti, z jiného odvětví a podobný podíl je z jiné neaktivity než vzdělávání a ze vzdělávání. Nejčastěji přicházejí osoby z odvětvové skupiny Výroba dopravních prostředků, Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel, Stavebnictví. Ti, kteří změnili zaměstnání a zůstali v odvětví, představují v nových příchodech pouze něco přes 5 %. V odchodech z odvětvové skupiny Výroba kovů a kovodělných výrobků jsou skupiny příchodů a odchodů podobné, největší rozdíl oproti příchodům je ve skupině těch, kteří odcházejí do vzdělávání, tento podíl je u této skupině nízký (3 %). Mezi odvětvími průměrný je podíl odchodů do jiné neaktivity než vzdělávání (35 %), přitom podíl odchodů do důchodů patří k nadprůměrným. Čtvrtina osob odchází do jiných odvětvových skupin, nejčastěji do odvětvové skupiny Výroba dopravních prostředků, Stavebnictví a do odvětvové skupiny Výroba strojů a zařízení. 11% 16% 6% 9% 12% 10% 11% 18% 8% 14% 7% 17% 12% 25% 25% 6% 21% 9% 8% 13% 16% 10% 16% 14% 15% 17% 15% 15% 19% 18% 10% 24% 10% 15% 0% 20% 40% 60% 80% 100% 8% 13% 11% 12% 18% 36% 24% 31% 11% 8% 10% 22% 13% 20% 63% 14% 52% 46% 46% 45% 45% 45% 44% 44% 43% 42% 41% 41% 40% 39% 39% 37% 36% 36% 33% 31% 29% 28% 28% 27% 27% změnili zaměstnání, ale zůstali v odvětvové skupině změnili zaměstnání a přišli z jiné skupiny odvětví přišli ze vzdělávání (ze školy) přišli z jiné neaktivity než ze vzdělávání přišli z nezaměstnanosti 24% 45

46 Odvětví Výroba kovů a kovodělných výrobků: Příchody a odchody přišli do odvětví odešli z odvětví (příp. změnili zaměstnání v rámci odvětví) (příp. změnili zaměstnání v rámci odvětví) 7,1% 7,2% z toho: z toho: změnili zaměstnání, ale zůstali v tomto odvětví změnili zaměstnání, ale zůstali v tomto odvětví 5,4% 5,4% přišli do tohoto odvětví z jiného odvětví odešli z tohoto odvětví do jiného odvětví 31,2% 25,8% 11 Výroba dopravních prostředků 15 Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel 14 Stavebnictví 10 Výroba strojů a zařízení 12 Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. 5,4% 11 Výroba dopravních prostředků 5,6% 3,5% 14 Stavebnictví 3,0% 3,0% 10 Výroba strojů a zařízení 2,4% 07 Výroba pryžových, plastových a 2,7% ostatních nekovových minerálních 1,9% výrobků 2,7% 12 Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. 1,6% přišli ze vzdělávání (ze školy) odešli do vzdělávání (do školy) 13,0% 3,0% přišli z jiné neaktivity než ze vzdělávání 11,1% přišli z nezaměstnanosti 39,3% odešli do jiné neaktivity než do vzdělávání 34,9% z toho odešli do důchodu 25,8% odešli mezi nezaměstnané 30,9% Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty SVP V ý v o j d e m o g r a f i c k é s t r u k t u r y z a m ě s t n a n ý c h p o d l e v ě k u a p o h l a v í a z m ě n a v z d ě l á n í p o d l e v ě k u Věková a genderová struktura odvětví Průměrný věk zaměstnaných se v České republice postupně zvyšuje, v současné době je necelých 43 let a podle odvětvových skupin se průměrný věk pohybuje mezi zhruba 38 lety u skupin Telekomunikační a informační technologie a činnosti a Výroba dopravních prostředků až po více než 45 let u skupin odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov, Těžební průmysl, Vzdělávání a Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody. Jen od roku 2000 se celkový průměrný věk zaměstnaných zvýšil o více než tři roky, přitom změna nebyla stejná ve všech skupinách odvětví. Změna průměrného věku zaměstnaných v odvětvových skupinách se pohybuje nejčastěji mezi jedním a čtyřmi roky. 46

47 Odvětvová skupina Výroba kovů a kovodělných výrobků je s průměrným věkem 42,6 let třináctou nejmladší ze všech 26 analyzovaných odvětví české ekonomiky. V porovnání se všemi zaměstnanými v ČR to je jen o 0,1 roku více. Oproti roku 2000 se průměrný věk zaměstnaných v tomto odvětví zvýšil o dva roky, což je pomalejší nárůst, než byl mezi všemi zaměstnanými v ČR (ten činil 3,1 let). Průměrný věk a jeho změna v odvětvích Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ Důvod stárnutí je zřejmý ze srovnání velikosti vybraných věkových skupin. Zatímco v roce 2000 bylo ve skupině odvětví Výroba kovů a kovodělných výrobků mezi zaměstnanými jen 1,9 % osob starších 60 let, nyní je to již 7,1 %. Naopak se mírně snížil podíl osob ve věku let. Zatímco v roce 2000 podíl představoval 24,9 %, v roce 2014 byl v tomto odvětví jejich podíl 24,2 %. Výrazněji se však snížil podíl osob mladších 30 let. V roce 2000 to bylo ještě 21,5 % zaměstnaných v tomto odvětví, v roce 2014 však již pouze 17,0 %. Přitom z osob zaměstnaných v tomto odvětví je 8 % čerstvých absolventů, tedy těch, kteří opustili vzdělávací systém v posledních pěti letech. To je o dva procentní body méně, než je jejich podíl mezi všemi zaměstnanými v ČR. V porovnání s ostatními odvětvími je tak atraktivita tohoto odvětví pro čerstvé absolventy mírně podprůměrná. V odvětví Výroba kovů a kovodělných výrobků převládají mezi zaměstnanými v ČR velmi výrazně muži. Ti tvoří více než 82 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. To je o 25 procentních bodů více, než je podíl mužů mezi všemi zaměstnanými v ČR. 47

48 Změna úrovně a oboru vzdělání podle věku Pro sledování změn v rámci odvětví je také důležité, jaké jsou rozdíly ve vzdělání mezi skupinou nejmladších a nejstarších srovnáme vzdělání absolventů škol (tj. těch, kteří absolvovali v minulých pěti letech) a osob starších 55 let. V souladu se změnou mezi všemi zaměstnanými v české ekonomice ubývá i v tomto odvětví těch, kteří dosáhli pouze základního (příp. nižšího) vzdělání. Výrazný je také úbytek osob se středoškolským vzděláním bez maturity a naopak nárůst osob s maturitou. Mezi osobami s terciárním vzděláním je logicky nejznatelnější nárůst osob s bakalářským vzděláním. Vzdělání absolventů a osob starších 55 let Absolventi z posledních 5 let Osoby 55+ Rozdíl (absolventi osoby 55+) (v proc. bodech) ZŠ a nižší 1,0% 5,4% -4,4 SŠ bez MZ 34,8% 62,9% -28,1 SŠ s MZ 45,5% 20,6% 24,9 VOŠ a konzervatoř 2,0% 0,0% 2,0 Bakalářské 5,6% 0,6% 5,0 Magisterské 11,1% 9,5% 1,6 Doktorandské 0,0% 1,0% -1,0 Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ Ze srovnání oborů absolvovaného vzdělání se ukazují poměrně znatelné rozdíly mezi tím, jaké obory absolvovali starší pracovníci a jaké nedávní absolventi. Z oborů vzdělání nejvíce zastoupených u pracovníků skupiny odvětví Výroba kovů a kovodělných výrobků je nejmenší rozdíl mezi staršími pracovníky a novými absolventy především u oboru Stavebnictví a inženýrské stavitelství, který absolvovalo 4,4 % nedávných absolventů a 4,7 % osob ze skupiny starších 55 let. Obdobný rozdíl byl u oboru Motorová vozidla, lodě a letadla (5,8 % u nedávných absolventů a 6,2 % u skupiny starších). Charakteristické je v tomto odvětví zásadní snížení podílu oboru vzdělání Strojírenství, kovovýroba a metalurgie z 58,0 % u skupiny starších na 49,7 % u nedávných absolventů. Naopak u absolventů několikanásobně narostl podíl oborové skupiny Management a správa: z 0,6 % u starších 55 let na 5,1 % u nedávných absolventů, což představuje u absolventů 3. nejvyšší oborové zastoupení. Nejvyšší zastoupení má mezi absolventy obor Strojírenství, kovovýroba a metalurgie, stejně jako mezi pracovníky staršími 55 let. 48

49 Obory vzdělání absolventů a osob starších 55 let Tabulka obsahuje 85 % všech zaměstnaných Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ 49