NÁZEV SEMINÁŘE: FORMY ZAPOJENÍ OBČANA DO ŽIVOTA V OBCI A V REGIONU. PODNIKATELSKÁ ETIKA, DOBROVOLNICTVÍ.

Transkript

1 NÁZEV SEMINÁŘE: FORMY ZAPOJENÍ OBČANA DO ŽIVOTA V OBCI A V REGIONU. PODNIKATELSKÁ ETIKA, DOBROVOLNICTVÍ. TRANSITION TOWNS VE VELKÉ BRITÁNII: KONCEPT A REALITA

2 FORMY ZAPOJENÍ OBČANA DO ŽIVOTA V OBCI A V REGIONU. PODNIKATELSKÁ ETIKA, DOBROVOLNICTVÍ. Lektoruje: Jarmila Machalíčková a Jan Fiala 2

3

4 1 Veřejný prostor a občanská společnost "Veřejný prostor je v přesném slova smyslu prostor přístupný všem, je to demokratická aréna, kde se mohou scházet a společně trávit čas lidé různých věkových skupin, společenských tříd, pohlaví a ras." Joanna Erbel z knihy Atlas transformace Veřejný prostor však znamená nejenom architektonický prostor-místa setkávání lidí uvnitř obce, ale i prostor mentální, vztahový, komunikační, duševní, který existuje, tvoří se v příznivých podmínkách, nebo je omezován v podmínkách nepříznivých v každé lidské společnosti. Je to prostor kde se lidé mohou zabývat jednak aktivitami politickými, například volit svoje zastupitele, poslance, prezidenta.., ale taky například vyjadřovat svoji nespokojenost s politikou demonstracemi a stávkami...( srovnejte situaci před rokem 1989 a nyní volby, demonstrace, stávky) nebo se podílet na životě v obci jednak zájmovými činnostmi, sociálními činnostmi, vzděláváním sebe nebo jiných, literární nebo uměleckou tvorbou, nebo organizováním a prováděním různých aktivit v životě obce a to buď organizovaně nebo neorganizovaně. ( ochotnický divadelní spolek, svépomocný klub seniorů, SDH). Zatímco prostor v architektonickém slova smyslu je projektován, stavěn a udržován v jednoduchém- přehledném procesu, veřejný prostor nehmotný je vymezen jednak zákony, dále pak kulturou dané komunity, z níž vyplývá zejména výklad zákonů ( "Co není dovoleno je zakázáno" nebo "Co není zakázáno je povoleno") dále pak odvahou jednotlivých aktérů- lidí do tohoto prostoru vstupovat Každý jsme aktérem ve veřejném prostoru 1.1 Ve státě/kraji Občanská společnost, jako množina svéprávných občanů státu či kraje se ve veřejném prostoru státu či kraje projevuje ve smyslu zastupitelské demokracie při volbách prezidenta, do parlamentu či senátu, v kraji pak volbou krajských zastupitelstev, a to nejenom tím, koho občan volí, ale zejména tím, zda se voleb zúčastňuje či nezúčastňuje. Z tohoto pohledu je neúčast v jakýchkoliv volbách nejen rezignací na volební právo, ale zejména projevem nezájmu o veřejný prostor státu či kraje. Každý jednotlivec je klientem a vlastně zaměstnavatelem politiků, tím, kdo je v rámci daňového systému platí. Veřejný prostor státu je prostorem osobní i kolektivní svobody je závislý na politicích (zejména zákonech), a proto rezignace na volební účast je rezignací na vlastní svobodu. Další projevy občana ve veřejném prostoru státu a kraje v politické rovině je účast na peticích, demonstracích (např. demonstrace studentů proti komunistické radní pro školství v Jihočeském kraji).

5 Za projev občanského nesouhlasu ve veřejném prostoru na celostátní úrovni lze označit blokádu při nezákonném kácení v NP ŠUMAVA. Do veřejného prostoru státu/kraje patří činnost celostátních nestátních a neziskových organizací jednak v oblasti právní ochrany, práv menšin, cizinců, monitorování a odhalování korupce politiků, ochrana životního prostředí nebo například rozvoje venkova (Člověk v tísni, Ekologický právní servis, dtest, Nadační fond proti korupci, Národní síť venkovských komunitních škol), ale i jejich finanční a jiná podpora, stejně jako činnost v sociální oblasti například Charity či jiných sociálně podpůrných neziskových organizací (nebo jejich podpora například při charitní Tříkrálové sbírce, která má krajskou či celostátní, případně mezinárodní působnost). 1.2 V obci Veřejný prostor obce je jednak fyzický prostor obce a jejího okolí (katastru) včetně míst setkávání a míst, která mají svoje kouzlo (genius loci). Veřejný prostor je však také tvořen rámcem akcí a aktivit daným jednak zvykově či tradičně, jednak samosprávou které probíhají na některých místech setkávání. Je to však také komunikační atmosféra a sousedství, veřejný prostor se může naplňovat vzdělávacími aktivitami rozvojovými činnostmi a zapojováním komunity do rozhodovacích procesů. 1.3 V regionu Veřejný prostor regionální je jednak ovlivněn příslušností regionu ke kraji (krajům), jednotlivými obcemi regionu a může být dotvářen například MAS nebo mikroregionem na bázi regionální identity, regionálních tradic, polohy, společných prvků pro všechny obce regionu. 5

6 2 Současný stav veřejného prostoru v obcích a regionech Uvědomme si, jak vypadá veřejný prostor v našich obcích (regionech) právě nyní. 2.1 Samospráva 2.2 Podniky, podnikatelé, zaměstnavatelé 2.3 Spolky 2.4 Mlčící většina 3 Život ve veřejném prostoru obce/regionu 3.1 Členové spolků a neformálních sdružení a jejich zájmová činnost Je to ta nejobvyklejší spolková činnost dělám, co mne baví nebo těší... zájmovou činnost pro svoje zdraví, relaxaci, osvěžení, zálibu. 3.2 Působení vůdčích osobnosti spolků a neziskovek ve veřejném prostoru ( a na veřejný prostor ) Některé spolky provozují však i činnost otevřenou ostatním spoluobčanům ve veřejném prostoru obce. Nejobvyklejší jsou plesy a tradiční akce s účastí spoluobčanů, v poslední době je to zejména činnost venkovských komunitních škol nabízející vzdělávání od 3 do 100let. Komunitní školy jsou často řízeny kvalifikovanými obecními koordinátory. 3.3 Třístranná spolupráce na utváření veřejného prostoru - strategické a rozvojové plánování 3.4 Vedoucí celoročních aktivit mládeže a jejich vliv na veřejný prostor Významnou činností je celoroční cvičitelská, trenérská činnost a činnost vedoucích v zájmových kroužcích a sportovních a hasičských družstvech zejména mládeže. 3.5 Škola ve veřejném prostoru Významným aktérem veřejného prostoru může být (ale někdy také není) škola v obci. 3.6 Souvislost mezi infrastrukturními podmínkami (urbanismem obce) a životem ve veřejném prostoru Uvědomme si souvislost mezi místy setkávání a životem obce. Vlastní místa setkávání tvoří infrastrukturu pro život obce. Místa setkávání bez vlastního setkávání nemají smysl. Těžší je místa 6

7 setkávání naplnit životem než je postavit. Proto je velmi žádoucí, aby se již na tvorbě těchto míst podílela co nejširší komunita. 4 Kroky k zapojování lidí do života obce/regionu 4.1 Motivace 4.2 Mobilizace 4.3 Spolupráce 4.4 Osobní uplatnění a princip výhra-výhra 4.5 Převzetí odpovědnosti 5 Cesty k zapojování lidí aneb " Jak na to zdola? 5.1 Obecní koordinátor Kdo to je? Jak se stát obecním koordinátorem? Co to stojí? Co a jak dělá obecní koordinátor? 5.2 Venkovská komunitní škola Co to je? Jak to pracuje? K čemu a komu VKŠ slouží? Jak ji založit? Kontakt na Národní síť venkovských komunitních škol VKŠ jako místo setkávání lidí z obce dle zájmů bez rozdílu věku se ukázala jako velmi účinná cesta zapojování lidí... 7

8 5.2.1 Festival Sousedé pojďme do školy Praktické zkušenosti 5.3 Prostor vytvořený vedením obce Občané s vizí, spolky a NNO se v rámci obce mohou realizovat prostřednictvím systému malých grantových projektů, jenž je součástí každoročního rozpočtu obce s celkovými zdroji tis, z nichž lze realizovat několik desítek malých projektů ročně o objemu například 5-20tis Kč. 5.4 Kreativní komunitní aktivity Strategie Komunitní strategie v týmu je významným impulsem pro zapojení (a uplatnění) občanů do dlouhodobého plánování rozvoje obce. Má několik fází : 1. (Negativní) komunitní dílna odpovídá na otázku "Co je v obci špatně, co změnit?" 2. SWOT analýza obce 3. Návrh dlouhodobé vize 4. Návrh cest a opatření k dosažení vize (dle oblastí) Komunitně navržené návrhy řešení míst a prostorů v obci Komunitně týmová spolupráce při návrhu projektů 5.5 Facilitace týmové práce a animace rozvoje Facilitací rozumíve vedení týmové práce externím facilitátorem, který odpovídá za proces a zná jak docílit výsledku. Nositelem myšlenek jsou členové týmu. Animace rozvoje je dlouhodobý řízený proces rozvoje obce v rámci dlouhodobé strategie. Řídit jej může například obecní koordinátor. Nemyslí se tím rozvoj pouze stavební, ale zejména rozvoj života, komunikace, vzdělávání a atmosféry v obci, což je mnohem dlouhodobější proces než stavební projekty. 5.6 MAS a její možnosti k zapojování lidí Místní akční skupina (MAS) působí nad regionem... ideálně regionem, kde většina obcí má rozvinutou občanskou společnost, zpracovanou integrovanou strategii... Je tedy v zájmu MAS, aby obce měly vlastní rozvojové strategie a aby co nejaktivněji žily... K tomu jí slouží nástroje " budování kapacity" regionu MAS... jednak integrovaná rozvojová strategie, dále pak možnosti konzultací, studií, možnosti facilitace komunitních procesů, meziobecní projekty v regionu a podpora meziregionální a mezinárodní spolupráce... 8

9 Potom je MAS garantem rozvoje a vazeb uvnitř regionu. Program LEADER může zejména v následujícím období v řadě připravených obcí v regionech udělat velký kus práce ve veřejném prostoru. 6 Dobrovolnictví Téměř každý něco děláme nebo jsme dělali něco bez nároku na odměnu - dobrovolně Dobrovolnictví v obecní komunitě může být hnacím motorem rozvoje... ale 6.1 Princip výhra-výhra v dobrovolnictví V každé - i dobrovolné činnosti musí platit princip výhra-výhra. Zjednodušeně to znamená, že člověk, aby něco dlouhodobě a systematicky dělal, musí z toho mít osobní prospěch. Ten nemusí být okamžitý a nemusí být finanční nebo ekonomický Využívání dobrovolnictví jako zdroje Ve veřejném prostoru obce či regionu může dobrovolná práce tvořit významné hmotné i nehmotné hodnoty. Jak se na ni dívat? Má cenu, když se nepřesouvají peníze? Jak s dobrovolnickým potenciálem pracovat? Jedná se jenom o "pomoc" ve smyslu dřívějších akcí "Z"? Jak dobrovolníky podchycovat, organizovat, připravovat, využívat? Jak se ptát po jejich motivaci? Proč? 6.3 Cena práce dobrovolníka Je naivní představou že dobrovolná/dobrovolnická práce nemá žádnou cenu, pokud někdo tuto práci dělá aktivně a odborně zručně pak přínos práce je stený jako u práce placené. A nemluvíme jen o pracích úklidových nebo přidavačů na stavbách...(obvykle ve výsledku nebo v kalkulacích hodnocené ccca 100,- Kč/hod) Dobrovolná práce může být sociální pomoc starým a opuštěným lidem... vzdělávací činnost v komunitní škole ve formě svépomocných kroužků ( study circles)... spolupráce v týmovém návrhu projektů... řízení drobných projektů v rámci spolků, neziskovek, obce... vedení skupiny dětí v kroužku, sportovním oddílu... činnost v komisích obce... organizační a pořadatelská činnost na akcích ve veřejném prostoru obce či regionu... práce v radě obecního zpravodaje, či jeho vedení nebo příprava... 9

10 Ve všech těchto případech se bude jednat o práci výrazně kvalifikovanější, a tím i cennější o to víc, pokud je prováděna pravidelně... Zkuste si doma vyčíslit s jakou hodnotou v penězích může počítat Vaše obecní komunita sečtete-li veškerou dobrovolně prováděnou práci...! A je další velkou chybou myslet si, že pracuje-li někdo pro veřejnost či veřejný prostor dobrovolně, měl by si ještě z vlastní kapsy platit veškeré náklady...( včetně telefonních hovorů,cestovného i vlastním autem, pomůcek a nástrojů k práci...) 6.4 Jak "platit" dobrovolnictví Dle bible "Dělník je hoden své mzdy". Dobrovolníkovi se dostává v nepeněžní formě... Ale přesto jsou dvě oblasti na něž bychom neměli jako organizátoři dobrovolnických aktivit zapomínat... 1) Nenechat dobrovolníky na činnost doplácet z vlastního rodinného rozpočtu... a 2) Nalézt vhodnou formu -vyčíslení či odhadu objemu práce v penězích, - publikace ve veřejném prostoru a - poděkování či uznání každému dobrovolníkovi jmenovitě... 7 Etika podnikání a veřejný prostor Etika, zjednodušeně přirozená slušnost a ohleduplnost v podnikání by vydala na celodenní seminář. Soustřeďme se na 3 podstatné věci: Ohleduplnost a péče o životní prostředí (a krajinu - zejména u zemědělců), v místě, kde podnikám. Přispění ke zlepšení ekonomické situace místa a komunity, kde má podnik sídlo zaměstnáváním místních, pokud je to možné. Společenskou odpovědnost firmy ( C.S.R. - corporate social responsibility). 7.1 Zájem o místo (a komunitu), kde podnikám Podnikatel by měl podnikat s dlouhodobou vizí tak, aby podporoval udržitelný rozvoj. To platí jak v ekologickém tak v sociálním slova smyslu - tedy jak směrem ke krajině a životnímu prostředí, tak směrem ke komunitě. 7.2 Využití místních lidských zdrojů Podnikání v místě může významně usnadnit ekonomickou situaci řady lidí, proto vítaný a oblíbený bude podnikatel, který nabídne práci (i) místním, a to i za předpokladu, že je dle své potřeby zaškolí nebo vyškolí (samozřejmě to předpokládá zájem potenciálních zaměstnanců), případně vyjde vstříc jejich požadavkům na délku pracovní doby... Tato investice se mu vrátí ve formě nižší fluktuace a levnější pracovní síly... zaměstnanci nemusí vydělat na cestování za prací.. 10

11 7.3 C.S.R. - společenská odpovědnost firem Komplexní zájem o místo a lidi kde podnikám - nadstandardní systematická podpora spolků, aktivit, tradic, cílových skupin ve veřejném prostoru - nadstandardní systematická podpora v péči o životní prostředí a údržbu a obnovu krajiny - vlastní podpůrné programy rozvoje (např. grantové projekty) - spolupráce na vizích a strategických plánech komunity obce - podpora vzdělávání v obci Dobrá (spolu) vláda (good governance) na venkově Způsob - systém správy veřejných věcí, který je dělán "pro lidi a s lidmi" a kde základním přístupem je přístup zdola. Lidé, občanská společnost, podnikatelé se na jedné straně o správu veřejného prostoru zajímají, na druhé straně se na části této správy podílejí a přejímají část odpovědnosti za fungující veřejný prostor. Je to nekončící proces. 8.1 Zájem o veřejný prostor Je první podmínkou Není mi jedno, kde žiji... Není mi jedno, jak žiji... Záleží mi na sousedech, protože v dobrých vztazích se žije lépe... Jsem ochoten pro to všechno něco sám udělat! 8.2 Volba místní samosprávy obecní komunitou Je prvním krokem předpokládá ne kandidaturu/volbu na základě boje o moc nebo nějakého zvykového práva, nebo obecného programu strany, ale na základě odpovědi na otázky, který si musí aktivní občan odpovědět: A. Jsem schopen, ochoten kandidovat do voleb s tím, že budu sloužit občanům a jako zastupitel/starosta zlepším život obce? B. Jaký je kandidát, kdo to je? C. Co udělal pro obec, pro veřejný prostor obce, pro občany, jakou má vizi a konkrétní volební program pro naši obec? (ne tedy pouze co bylo za jeho starostování postaveno!!!) 11

12 D. Jak dokázal/dokáže lidi spojovat? (Nebo je rozděluje?) Pokud bude podíl aktivních občanů, kteří si na tyto otázky poctivě odpoví většina, tak volba dopadne ku prospěchu obce, jejích občanů a veřejného prostoru. Lidé se v takové obci budou cítit dobře a počet zapojených do " spoluvlády" se bude zvětšovat. 8.3 Přímá demokracie Nejen uplatnění názoru v nejrůznějších celoobecních projednáních a místních referendech, ale zejména schopnost kreativní týmové partnerské spolupráce na dlouhodobých plánech a strategiích s konsensuálním rozhodováním napříč věkovým a politickým spektrem a zejména spolupodílení se na aktivitách a projektech ve všech oblastech života s přijetím konkrétních pravomocí a odpovědnosti, spolu se zájmem a účasti na sousedských akcích... jsou praktickým uplatněním a projevem přímé demokracie a zárukou rozvoje obce..., ale i regionu obsahujícího několik takových obcí. 12

13 TRANSITION TOWNS VE VELKÉ BRITÁNII: KONCEPT A REALITA Zpracováno podle diplomové práce Hany Klenovské, Lektoruje: Jan Froněk a Andy Jones Budoucnost bez ropy může být lepší než současnost, pokud využijeme svou představivost a kreativitu. Rob Hopkins Transition Towns 1 jsou stále poměrně novým po světě se šířícím konceptem, který reaguje na problematiku ropného zlomu a klimatické změny. Jde o model komunitní iniciativy, která se snaží hledat lokální praktická řešení pro problémy spojené s klimatickou změnou a ropným zlomem. V praxi tvoří iniciativu Transition Town skupina lidí, obyvatel určitého města či oblasti, kteří společně pracují na aktivitách a projektech k tématům jako jsou lokální potraviny, úspory energie, podpora lokální ekonomiky apod. Zakladatelem hnutí je Rob Hopkins, který se původně zabýval permakulturou. O co jde? Základní snahou iniciativ Transition je hledat praktické a funkční cesty, jak čelit problémům, které s sebou přináší ropný zlom a klimatická změna. Důležitým prvkem těchto iniciativ je také to, že se tak děje zespoda impuls ke změně vychází z komunity, z potřeby obyvatel určitého města či místa. Jde o místo, kde si komunita sama řídí proces, jenž pomáhá městu/vesnici/velkoměstu/sousedství stát se silnějším a šťastnějším. Tyto komunity začaly rozbíhat projekty v oblasti potravin, dopravy, energií, vzdělávání, bydlení, odpadů, umění apod., jež jsou lokální odezvou malého měřítka na globální problémy klimatické změny, ekonomické problémy a ztenčující se zdroje levné energie. Rob Hopkins, tvůrce konceptu Transition Towns, vyjadřuje jeho podstatu následovně: Model Transition je pozitivní, orientovaný na řešení problémů a poskytuje návod, jak shromáždit lidi kolem vás a začít objevovat způsoby, jak na lokální úrovni reagovat na ropný zlom a klimatickou změnu. Koncept Transition Towns tedy navrhuje zaměřit se na lokální praktická řešení posilovat místní ekonomiku, obnovovat a budovat lokální zdroje potravin, energie, ale také pracovat na změně našich návyků a praktik směrem k udržitelnějším, například co se týká spotřeby zboží, dopravy, trávení volného času atd. V praxi tedy lidé zapojení v iniciativách Transition ve Velké Británii například budují komunitní zahrady, učí se pěstovat potraviny, opravují a vylepšují své domy tak, aby neplýtvali energiemi či využívali obnovitelné zdroje energie, vytvářejí systémy lokálních měn, pořádají promítání dokumentů a besedy s odborníky otevřené veřejnosti, snaží se navazovat spolupráci a kooperovat s místní samosprávou atd. Další charakteristikou iniciativ Transition je jejich působení na úrovni komunity a zespoda. Vycházejí z předpokladu, že komunita dokáže více než jednotlivec a že také není třeba čekat na impulz a aktivitu seshora týkající se přípravy a adaptace na problémy spojené s ropným zlomem a 1 V českém překladu přibližně města přechodu 13

14 klimatickou změnou, respektive naší závislostí na fosilních palivech. V tomto smyslu se koncept Transition Towns snaží resilienci (pružnost, nezlomnost, odolnost) daného místa posilovat i posílením vztahů v dané komunitě mezi lidmi navzájem. Východiska konceptu Transition Towns klimatická změna a ropný zlom Klimatická změna Ropný zlom - ropným zlomem je označován stav, kdy se zásoby ropy v konkrétním ložisku dostávají za svou polovinu, a tedy její produkce začíná klesat. Pojem je vztahován též k celosvětovým zásobám ropy, i s ohledem k pravděpodobnosti objevů nových nalezišť. Důležité je také zdůraznit, že problém ropného zlomu neznamená, alespoň prozatím, že ropa došla, ale že došla levná ropa. Lokalizace jako jedno z možných řešení Proces, jímž se region, okres, město nebo dokonce sousedství osvobozuje z přílišné závislosti na globální ekonomice a investuje své vlastní zdroje, aby vyprodukovalo významné množství zboží, služeb, potravin a energie, které spotřebuje, ze svých místních zásob finančního, přírodního a lidského kapitálu. Podle Hopkinse by v ideálním případě činnost iniciativ Transition, která funguje zespoda, měla doplňovat i aktivita seshora, tedy na národní a mezinárodní úrovni: Iniciativy Transition budou fungovat nejlépe v kontextu kombinace odezev jdoucích zespoda i seshora, žádné z nich nemohou čelit problému (klimatické změny a ropného zlomu poznámka autorky) izolovaně. Hopkins je nicméně přesvědčen, že není třeba čekat na impulz seshora, naopak úspěšné národní a mezinárodní odezvy jsou všechny pravděpodobnější v prostředí, kde jsou komunitní odezvy hojné a živé Principy konceptu Transition Towns 1) Vize budoucnosti - tento princip staví na předpokladu, že jasná a lákavá vize budoucnosti usnadní lidem hledání konkrétních kroků a řešení, které k ní povedou. Jinými slovy, lidem by napřed měl být poskytnut prostor, aby si vytvořili vizi budoucnosti, jakou by ji chtěli mít, a na základě této představy se zamysleli, jaké kroky musí podniknout, aby takové budoucnosti dosáhli 2) Inkluze (začlenění) = potřeba dialogu a kooperace lidí napříč různými profesemi. Nejedná se pouze o profesní zázemí, ale o všeobecnou různorodost lidí všichni jsou vítáni a všichni jsou potřební. 3) Osvěta a informování - tento princip poukazuje na konflikt mezi sděleními, která se k nám z běžných médií dostávají na jedné straně hrůzu nahánějící problémy klimatické změny a ropného zlomu, na straně druhé inzeráty lákající k nákupu auta či levné letenky, které jsou v příkrém rozporu a mohou člověka mást. Iniciativy Transition se věnují, a to ve všech aspektech své práce, zvyšování povědomí o ropném zlomu a klimatické změně a souvisejících problémech, jako je kritika ekonomického růstu. Uznávají při tom zodpovědnost prezentovat tyto informace způsoby, které jsou hravé, jasně formulované, dostupné a poutavé, a které umožňují lidem cítit se nadšeně a tak, že mají moc tyto věci ovlivnit, spíše než bezmocně. 14

15 4) Resilience = schopnost nezhroutit se při prvním nedostatku ropy nebo jídla a schopnost reagovat na nepříznivé vlivy přizpůsobivě 5) Přínos a vhled z psychologie - environmentální problematika může v lidech vyvolávat pocity bezmoci, izolace a zavalení těmito problémy, což není dobrý výchozí bod, pokud chceme, aby se lidé k těmto problémům postavili aktivně. Koncept Transition Towns se proto snaží věnovat jak vnitřní tak vnější změně či přechodu. Vnitřní změnou je zde myšleno, že každý člověk si nejprve potřebuje environmentální problémy, které nás obklopují, zpracovat sám, tedy projít svým vlastním vnitřním přechodem (transition). 6) Věrohodné a vhodné způsoby řešení - koncept Transition Towns se snaží dívat na systém jako celek, protože čelíme systémové chybě, ne jen izolovanému problému. Hopkins k tomuto principu dále píše, že lidé často berou v potaz jen dvě možné úrovně reakcí na problémy, buď mohou jednat jednotlivci ve svých domovech a osobních životech, nebo vlády na úrovni národní. Model Transition zkoumá prostor mezi těmito dvěma úrovněmi čeho může být dosaženo na úrovni komunity. Sdílení zkušeností a síťování Iniciativy Transition mají dobře propracovanou síť a způsoby vzájemného sdílení zkušeností, úspěchů i neúspěchů, ze kterých se mohou poučit další iniciativy. Iniciativy Transition věnují úsilí sdílení svých úspěchů, neúspěchů, vhledů a propojení na různých úrovních v rámci sítě iniciativ Transition, aby tak vytvořili sumu sdílených zkušeností - nejrůznějšími cestami (webové stránky, blogy, pravidelné zpravodaje, konference, školení, besedy apod. Subsidiarita = snaha udržovat sebeorganizaci a rozhodovací procesy v rukou jednotlivých iniciativ, respektive na odpovídajících úrovních. Záměrem modelu Transition není centralizovat nebo kontrolovat rozhodovaní, ale raději pracovat s každým tak, že je (tento model pozn. překl.) praktikován na úrovni, která dává nejvíce moci, je nejvhodnější a nejpraktičtější, a způsobem, který modeluje schopnost přirozených systémů se sebe organizovat. Spolupráce s místní samosprávou - rolí místních samospráv v tomto procesu by měla být podpora iniciativy, ne vedení a řízení. Místní samospráva a iniciativa Transition se mohou organicky doplňovat, ale jejich postavení by mělo být rovnocenné Podpora vznikajících iniciativ Transition: Dvanáct kroků Vytvořit dočasnou řídící skupinu iniciativy Zahájit osvětu a informování veřejnosti Položit základy procesu Transition (přechodu) Zorganizovat akci veřejného zahájení procesu Transition Zformovat pracovní skupiny Využít metodu open space diskuse v otevřeném prostoru Pracovat na viditelných praktických výsledcích projektu Facilitovat Velkou rekvalifikaci - výuku dovedností potřebných pro každodenní život Budovat spolupráci s místní samosprávou a zastupiteli Vážit si a těžit ze zkušeností starších lidí Nechat iniciativě volný průběh, nechat ji jít směrem, kterým sama přirozeně půjde Vytvořit Akční plán pro snížení spotřeby energie 15

16 Pracovní skupiny: Potraviny podpora produkce lokálních potravin, potravinová suverenita, podpora samozásobitelství a výuka dovedností potřebných k pěstování a zpracování potravin. Energie aktivity spojené se snižováním spotřeby energie ve všech oblastech života (zejména bydlení a doprava) a zavádění alternativ k neobnovitelným zdrojům energie, podpora místních zdrojů energie. Doprava nabídka alternativ k automobilové dopravě a neudržitelnému cestování na velké vzdálenosti obecně, výuka dovedností spojených s alternativní dopravou (opravy kol apod.). Odpady aktivity spojené s propagací pravidla reduce-reuse-recycle (tedy omez-znovu použijrecykluj), hledání cest dalšího využití odpadu a odložených věcí (přešívání a vylepšování starého oblečení, oprava a renovace starého nábytku, domácích spotřebičů, kol apod.). Lokální ekonomika a její podpora, skrze velké projekty lokálních měn (v Totnes, Stroudu, Lewes, Brixtonu) či jinou cílenou podporou místních podniků, firem, restaurací, producentů potravin atd. Vzdělávání a osvěta projekty zaměřené buď přímo na spolupráci s místními školami a vzdělávacími institucemi nebo obecná osvěta veřejnosti a zvyšování povědomí o problematice ropného zlomu, klimatické změně a snahách iniciativ Transition (informování a osvěta bývá často organicky provázáno s veškerými veřejnými akcemi pořádanými iniciativami Transition). Vedle těchto častých témat pracovních skupin existuje ještě řada dalších, například skupiny zaměřené na obnovu znalostí a dovedností lokální medicíny (dostupných bylin a jejich použití), skupiny zaměřené na výuku (již často zapomenutých) dovedností potřebných pro každodenní život (opravy věcí, opravy domu, zpracování potravin, ale i náročnější dovednosti jako stavba domu z lokálních materiálů, práce se dřevem truhlářství apod.). Dále vznikají i skupiny podpůrné, jako například skupina věnující se spolupráci s místní samosprávou, skupina pečující o webové stránky iniciativy nebo skupina pro péči o členy iniciativ Transition samotné, o jejich zdraví a psychickou pohodu (tzv. Heart and Soul skupiny). Tyto skupiny obvykle fungují na bázi podobné supervizím běžných pro pomáhající profese, tedy nabízejí prostor pro sdílení pocitů, jak negativních tak pozitivních, jsou prevencí proti vyhoření a pomáhají znovu najít smysl v činnosti ve chvílích, kdy člověk začne pochybovat, což se při snaze hledat řešení pro tak komplexní a enormní problémy jako je klimatická změna nebo ropný zlom může stávat často. Odkazy: videa s Robem Hopkinsnem na youtube: Poznámky: 16

17 17

18 18