AKTUALIZACE KONCEPCE A STRATEGIE OCHRANY P ÍRODY A KRAJINY ZLÍNSKÉHO KRAJE ANALÝZA SOU ASNÉHO STAVU A.1 TEXTOVÁ ÁST

Transkript

1 AKTUALIZACE KONCEPCE A STRATEGIE OCHRANY PÍRODY A KRAJINY ZLÍNSKÉHO KRAJE ANALÝZA SOUASNÉHO STAVU A.1 TEXTOVÁ ÁST Únor 2012

2 Objednatel: Zlínský kraj. Tomáše Bati Zlín Zhotovitel: AGERIS s. r. o. Jeábkova Brno Zodpovdní ešitelé: RNDr. Jií Kocián Ing. Pavel Koláek, Ph.D. Technická spolupráce: Svatava Poláková - 2 -

3 Obsah Úvod... 4 I.1. Aktuální koncepce a prognózy... 5 I.2. Zhodnocení aktuálnosti stávající koncepce OPK Zhodnocení ve vztahu k souasné legislativ Zhodnocení ve vztahu k aktuálním koncepcím a prognózám Zhodnocení naplování koncepce v rámci vybraných sektorových politik kraje I.3. Nástroje k realizaci cíl ochrany pírody a krajiny Environmentální vzdlávání, výchova a osvta Právní nástroje Ekonomické nástroje Informaní nástroje Ostatní nástroje Mezinárodní spolupráce Prioritní úkoly a opatení v ochran pírody a krajiny Oblast obecné ochrany pírody Oblast zvláštní ochrany pírody Oblast ekonomických a informaních nástroj I.6. Aktualizace KSOPK ZK Prvodní zpráva ZÁKLADNÍ ÚDAJE VYMEZENÍ EŠENÉHO ÚZEMÍ CHARAKTERISTIKA SOUASNÉHO STAVU PÍRODNÍHO PROSTEDÍ Pírodní podmínky Zemlské ekosystémy Lesní ekosystémy Vodní ekosystémy Stav krajiny Území soustavy Natura 2000 ve Zlínském kraji Zvlášt chránná území Pírodní parky Památné stromy Zvlášt chránné rostliny a živoichové Ochrana pírody v sektorových politikách kraje VYHODNOCENÍ ANALYTICKÉ ÁSTI ZÁVR ANALYTICKÉ ÁSTI Pílohy Kapitola ANALÝZA SWOT Kapitola PEHLED POUŽÍVANÝCH ZKRATEK PEHLED POUŽITÝCH PODKLAD A LITERATURY BIBLIOGRAFIE ZLÍNSKÉHO KRAJE

4 Úvod Koncepce a strategie ochrany pírody a krajiny Zlínského kraje pedstavuje základní a nosný strategický dokument v oblasti koncepní ochrany pírodních hodnot v územním obvodu kraje. Stávající koncepce a strategie ochrany pírody a krajiny (KSOPK ZK) zpracovaná v listopadu 2004 vycházela z tehdy platného Územního plánu velkého územního celku Zlínské aglomerace a rovnž z Územní prognózy Zlínského kraje. Mezi léty však došlo k významným zmnám legislativního rámce a to pedevším v souvislosti se vstupem eské republiky do Evropské Unie v kvtnu Od roku 2004 tak postupn dochází k implementaci evropských zákon a celkové harmonizaci národní legislativy s legislativou EU. V oblasti ochrany pírody a krajiny byla zásadní zmnou pedevším implementace soustavy NATURA2000 do eského prostedí, jež má zakotvení v evropské smrnici 2009/147/ES O ochran voln žijících pták (tzv. Smrnice o ptácích ) a smrnici 92/43/EHS O ochran pírodních stanoviš, voln žijících živoich a plan rostoucích rostlin (tzv. Smrnice o stanovištích ). Ob smrnice byly implementovány do zákona. 114/1992 Sb. o ochran pírody a krajiny, který rovnž doznal za uplynulé období výrazných zmn. Výsledkem je tedy vymezení nové soustavy chránných území - evropsky významných lokalit (EVL) a ptaích oblastí (PO), které pedstavují neustále aktualizovanou sí. EVL jsou zakotveny Naízením vlády R 132/2005 Sb. v aktuálním znní 371/2009 Sb. U ptaích oblastí byly pro každou naízení vlády vydány samostatn. Významnou zmnu pedstavuje rovnž nový stavební zákon. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním ádu, který nov definuje územn plánovací dokument na krajské úrovni jako tzv. Zásady územního rozvoje, (ZÚR), které postupn nahrazují již zpracované i rozpracované územní plány velkých územních celk (VÚC). Lze tedy konstatovat že dosud platná KSOPK ZK již není s ohledem na etné legislativní zmny v mnoha ohledech aktuální, a odpovídá tak dob svého vzniku. edmtná aktualizace KSOPK ZK sestává ze dvou ástí - analytické a návrhové. V analytické ásti je zhodnocena stávající platná koncepce. Aktualizace koncepce byla na základ dohody s odborem životního prostedí Zlínského kraje zpracována jako zmnový dokument, tedy formou vložení zmn v rámci jednotlivých kapitol stávající koncepce. Aktualizace byla zpracována na základ shromáždných studií a podklad zpracovaných v období po schválení souasné koncepce. Souástí analytické ásti je rovnž posouzení zpracovaných prognóz relevantních k dané problematice a definování záv a okruhu problém, které jsou dále rozebrány v návrhové ásti. Návrhová ást formuluje aktualizované strategické cíle v oblasti ochrany životního prostedí a navrhuje ešení problematických okruh vetn nástroj k realizaci cíl a priorit Souástí návrhu je rovnž stanovení finanního rámce obsahujícího nástin disponibilních zdroj a finanních trend a návrh sady monitorovacích ukazatel naplování koncepce vetn zpsobu jejich vyhodnocení

5 I.1. Aktuální koncepce a prognózy Politika územního rozvoje R 2008 Politika územního rozvoje eské republiky 2008 (PÚR R) pedstavuje hlavní územn-plánovací a koncepní rozvojový dokument na úrovni R. PÚR R pedevším uruje požadavky a rámce pro konkretizaci ve stavebním zákon obecn uvádných úkol územního plánování v republikových, eshraniních a mezinárodních souvislostech, zejména s ohledem na udržitelný rozvoj území. Zásady územního rozvoje Zlínského kraje Zásady územního rozvoje Zlínského kraje (ZÚR ZK) byly zpracovány v roce 2008 a pedstavují základní územn plánovací dokumentaci na krajské úrovni. V roce 2010 probhla jejich aktualizace a v souasnosti probíhá proces hodnocení vliv koncepce na životní prostedí (SEA). Státní politika životního prostedí edstavuje hlavní strategický a koncepní rozvojový dokument na úrovni R. Aktualizovaná SPŽP vymezuje konsensuální rámec pro dlouhodobé a stedndobé smování rozvoje environmentálního rozmru udržitelného rozvoje eské republiky. Reaguje na výzvy plynoucí z výsledk hodnocení implementace pedchozí SPŽP a souasn respektuje závazky i povinnosti, jež pro eskou republiku vyplývají z lenství v Evropské unii, OSN i OECD. SPŽP je dokumentem, který posiluje partnerskou spolupráci s jinými resorty, a to prostednictvím podpory realizace tch cíl jiných resort, které jsou v souladu se zásadami udržitelného rozvoje. SPŽP rovnž nabízí škálu (normativních, ekonomických, informaních, dobrovolných apod.) nástroj k dosažení stanovených cíl. V souasnosti probíhá její aktualizace. Státní program ochrany pírody a krajiny - aktualizace 2010 Aktualizace SPOPK stru analyzuje stav pírodního a krajinného prostedí, formuluje dlouhodobé cíle a opatení, která jsou nezbytná k jejich dosažení. Zabývá se problematikou ochrany krajiny obecn, dále chránnými územími a druhovou ochranou. Aktualizovaný SPOPK respektuje princip udržitelného rozvoje a vychází ze souasných, platných právních pedpis R. Bere v potaz ustanovení mezinárodních multilaterálních úmluv, kde je R smluvní stranou, a závazky R jako lenského státu EU. Aktualizace SPOPK rozpracovává nejen jednotlivé cíle Strategie jako základního meziresortního a mezioborového dokumentu, kterým se v R napluje Úmluva o biologické rozmanitosti ale souasn odráží i požadavky dalších mezinárodních úmluv (nap.: Evropská úmluva o krajin na ochranu, péi a plánování krajiny, Úmluva o ochran vodních a mokadních systém, tzv. Ramsarská úmluva), kterými je R vázána. Strategie udržitelného rozvoje eské republiky Strategie udržitelného rozvoje (SUR) byla schválena již v roce Pedstavuje metodický rámec pro zpracování koncepních a strategických materiál jakými jsou akní programy i sektorové politiky na nejrznjší úrovni. SUR je východiskem pro strategické rozhodování v rámci jednotlivých resort, pro meziresortní spolupráci a spolupráci mimo resorty. Definuje hlavní strategické cíle a dílí cíle a nástroje. Filozofie SUR je koncipována tak aby co nejvíce eliminovala nerovnováhu ve vzájemných vztazích mezi ekonomickým, environmentálním a sociálním pilíem udržitelnosti. Vyvažování vztah v intencích udržitelného rozvoje má zajistit co nejvyšší možnou kvalitu života pro souasnou generaci a vytváení edpoklad pro zajištní kvality života generací budoucích. V souasnosti probíhá její aktualizace. Strategie ochrany biologické rozmanitosti eské republiky 2005 edstavuje hlavní koncepní dokument státu a vychází ze závazku R z hlediska naplování Úmluvy o biologické rozmanitosti, která byla podepsána v roce 1992 v Rio de Janeiru. Strategie byla schválena pro období let Hlavním cílem Strategie je koncipovat dokument pro poteby ochrany biodiverzity v R, který bude meziresortního a mezioborového charakteru. lení se na dva hlavní tematické okruhy: A Strategická témata; B biodiverzita v sektorových a složkových politikách. V rámci nich jsou popsány problémové okruhy a cíle v ešení

6 Strategie rozvoje Zlínského kraje edstavuje hlavní strategický a koncepní rozvojový dokument kraje. Cílem Strategie rozvoje Zlínského kraje (SRZK) je nabídnout scéná jeho významného piblížení i dosažení prrné hospodáské úrovn Evropské unie, pi respektování princip udržitelného rozvoje. Strategie definuje hlavní cíle a úkoly, jejichž soustavným naplováním je piblížení i dosažení ekonomické úrovn Zlínského kraje prrné hodnot nynjší EU-27 v horizontu období sledování - tedy do roku Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje Tento koncepní rozvojový dokument vychází ze Strategie rozvoje Zlínského kraje a jejích záv. Je však zpracován konkrétnji a pro kratší asové období. Na rozdíl od SRZK Program rozvoje územního obvodu Zlínského kraje (PRÚOZK) podstatn silnji zohleduje dopady souasné ekonomické krize a krizové faktory a okolnosti tak hrají vtšinovou a váhov zcela významnjší úlohu. Strategie rozvoje venkova ve Zlínském kraji 2010 Strategie rozvoje venkova ve Zlínském kraji (SRV ZK) pedstavuje koncepní rozvojový dokument, orientovaný výhradn na venkovské obce. Je to dáno tím, že Zlínský kraje je území s relativn nižší urbanizací a i díky geografii kraje a z ní vyplývající prostorové odlehlosti mst, má zdejší venkov obecn horší možnosti rozvoje než msta (lidské zdroje, rozpoty). Cílem je identifikace rozvojových problém v území a jejich ešení cílenou podporou relevantních rozvojových aktivit s využitím dostupných finanních zdroj (EU, R, regionální a krajské). Koncepce environmentálního vzdlávání, výchovy a osvty ve Zlínském kraji Cílem koncepce je postihnutí aspekt environmentálního vzdlávání, výchovy a osvty (EVVO ZK) a jejich zahrnutí do struktury a náplninnosti organizaních složek kraje. Výsledky monitorování innosti subjekt sobících v oblasti ekologické výchovy a náklady souvisejících s jejich inností, odbor školství, mládeže a sportu a odbor životního prostedí a zemlství budou využity pi aktualizaci koncepce, akního plánu a rozpotu Zlínského kraje. Akní plán environmentálního vzdlávání, výchovy a osvty ve Zlínském kraji edstavuje soubor prezových opatení, podpor a strategií.a doporuení v oblasti vzdlání výchovy a osvty. AP EVVO ZK má mimo zajistit zohlednní priority Strategie vzdlávání pro udržitelný rozvoj eské republiky ( ), koncepce EVVO ve Zlínském kraji a cíl AP EVVO ve Zlínském kraji pi tvorb a realizaci koncepních dokument kraje. V souasnosti bží program AP EVVO pro léta

7 I.2. Zhodnocení aktuálnosti stávající koncepce OPK Zhodnocení ve vztahu k souasné legislativ Mezi léty došlo k významným zmnám legislativního rámce a to pedevším v souvislosti se vstupem eské republiky do Evropské Unie. Od roku 2004 tak postupn dochází k implementaci evropských zákon a celkové harmonizaci národní legislativy s legislativou EU. Na úrovni legislativy EU je možno považovat za nejvýznamnjší zmnu pedevším pijetí smrnice o stanovištích a ptácích a z nch vyplývající nutnost vymezení soustavy NATURA 2000 na našem území. Smrnice (resp. právní povinnosti z nich vyplývající), jsou dále implementovány do dílích legislativních pedpis - zejména v oblasti ochrany írody a krajiny, zemlství, lesnictví a územního plánování. K problematice koncepce jsou relevantní edevším následující platné právní pedpisy: Legislativa R Ochrana pírody a krajiny Zákon. 114/1992 Sb., o ochran pírody a krajiny, ve znní pozdjších pedpis - úplné aktuální znní zákona obsahuje Sbírka zákon. 18/2010. Vyhláška ministerstva životního prostedí eské republiky. 395/1992 Sb., kterou se provádjí která ustanovení zákona. 114/1992 Sb., o ochran pírody a krajiny, ve znní pozdjších pedpis. Vyhláška. 468/2004 Sb., o autorizovaných osobách podle zákona o ochran pírody a krajiny. Vyhláška Ministerstva životního prostedí. 667/2004 Sb., kterou se stanoví obsah a rozsah dokumentace jeskyní. Naízení vlády, kterými jsou vymezeny jednotlivé ptaí oblasti (.: 530/2004, 531/2004, 532/2004, 533/2004, 534/2004, 535/2004, 598/2004, 599/2004, 600/2004, 601/2004, 602/2004, 603/2004, 604/2004, 605/2004, 606/2004, 607/2004, 608/2004, 609/2004, 679/2004, 680/2004, 681/2004, 682/2004, 683/2004, 684/2004, 685/2004, 686/2004, 687/2004, 688/2004, 19/2005, 20/2005, 21/2005, 22/2005, 23/2005, 24/2005, 25/2005, 26/2005, 27/2005, 28/2005, 165/2007, 405/2009, 406/2009). Naízení vlády. 51/2005 Sb., kterým se stanoví druhy a poet pták, pro které se vymezují ptaí oblasti. Naízení vlády. 132/2005 Sb., kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit, ve znní pozdjších pedpis. Vyhláška. 166/2005 Sb., kterou se provádjí nkterá ustanovení zákona. 114/1992 Sb., o ochran írody a krajiny, ve znní pozdjších pedpis, v souvislosti s vytváením soustavy NATURA 2000, ve znní pozdjších pedpis. Vyhláška. 152/2006 Sb., o odchylném postupu pi ochran pták a výjimce ze základních ochranných podmínek zvlášt chránných druh pták pro jejich znaení. Vyhláška. 294/2006 Sb., o odchylném postupu pro usmrcování špaka obecného. Sdlení Ministerstva životního prostedí,. 82/2008 Sb., o evropsky významných lokalitách, které nebyly zaazeny do evropského seznamu. Sdlení Ministerstva životního prostedí. 66/2009 Sb., o evropsky významných lokalitách, které byly zaazeny do evropského seznamu. Vyhláška. 316/2009 Sb., o držení živoich doasn nebo trvale neschopných pežít ve volné pírod a o péi o tyto živoichy v záchranných stanicích (vyhláška o handicapovaných živoiších), (úinnost od ). Zákon. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod zpsobených vybranými zvlášt chránnými živoichy, ve znní pozdjších pedpis. Vyhláška Ministerstva životního prostedí. 360/2000 Sb., o stanovení zpsobu výpotu výše náhrady škody zpsobené vybranými zvlášt chránnými živoichy na vymezených domestikovaných zvíatech, - 7 -

8 psech sloužících k jejich hlídání, rybách, velstvech, velaském zaízení, nesklizených polních plodinách a na lesních porostech. Zákon. 162/2003 Sb., o podmínkách provozování zoologických zahrad a o zm nkterých zákon (zákon o zoologických zahradách), ve znní pozdjších pedpis. Naízení vlády. 17/2004 Sb., o pravidlech pro poskytování dotací provozovatelm zoologických zahrad. Zákon. 100/2004 Sb., o ochran druh voln žijících živoich a plan rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dalších opateních k ochran tchto druh a o zm nkterých zákon (zákon o obchodování s ohroženými druhy), ve znní pozdjších pedpis - úplné aktuální znní zákona obsahuje Sbírka zákon. 441/2009 Sb. Ochrana životního prostedí Zákon. 282/1991 Sb., o eské inspekci životního prostedí a její psobnosti v ochran lesa. Zákon. 17/1992 Sb., o životním prostedí ve znní zákona. 123/1998 Sb. a zákona. 100/2001 Sb. Zákon. 100/2001 Sb., o posuzování vliv na životní prostedí v úplném znní a o zm nkterých souvisejících zákon, jak vyplývá ze zmn provedených zákonem. 93/2004 Sb., zákonem. 163/2006 Sb., zákonem. 186/2006 Sb., zákonem. 216/2007 Sb., zákonem. 124/2008 Sb., zákonem. 223/2009 Sb. a zákonem. 436/2009 Sb. Zákon. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostedí, se zmnami 334/1992 Sb., 254/2001 Sb., 482/2004 Sb., 346/2009 Sb., 227/2009 Sb. Zákon. 6/2010 Sb. - úplné znní zákona. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostedí, jak vyplývá ze zmn provedených zákonem. 132/2000 Sb., zákonem. 6/2005 Sb., zákonem. 413/2005 Sb. a zákonem. 380/2009 Sb. Zákon. 106/2006 Sb., o svobodném pístupu k informacím, jak vyplývá ze zmn provedených zákonem. 101/2000 Sb., zákonem. 159/2000 Sb., zákonem. 39/2001 Sb., zákonem. 413/2005 Sb. a zákonem. 61/2006 Sb. Zákon. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a o omezování zneištní, o integrovaném registru zneišování a o zm nkterých zákon (zákon o integrované prevenci), v platném znní úplné znní zákona, jak vyplývá ze zmn provedených zákonem. 521/2002 Sb., zákonem. 437/2004 Sb., zákonem. 695/2004 Sb., zákonem. 444/2005 Sb. a zákonem. 222/2006 Sb. Zákon. 500/2004 Sb. - správní ád ve znní pozdjších zmn provedených zákonem. 413/2005 Sb., zákonem. 384/2008 Sb., zákonem. 7/2009 Sb. a zákonem. 227/2009 Sb. Zákon. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, ve znní pozdjších pedpis. Vyhláška. 209/2004 Sb., o bližších podmínkách nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, ve znní pozdjších pedpis. Zemlství Zákon. 334/1992 Sb., o ochran zemlského pdního fondu ve znní zákona. 10/1993 Sb.,. 98/1999 Sb.,. 132/2000 Sb.,. 76/2002 Sb.,. 320/2002 Sb.,. 444/2005 Sb.,. 222/2006 Sb.,. 186/2006 Sb.,. 167/2008 Sb.,. 9/2009 Sb.,. 227/2009 Sb.,.281/2009 Sb.,. 402/2010 Sb. Zákon. 9/2009 Sb., kterým se mní zákon. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných pdních látkách, pomocných rostlinných pípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemlských pd (zákon o hnojivech), ve znní pozdjších pedpis, a další související zákony. Zákon. 242/2000 Sb., o ekologickém zemlství a o zm zákona. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znní pozdjších pedpis, jak vyplývá ze zmn provedených zákonem. 320/2002 Sb.,.. 444/2005 Sb.,. 553/2005 Sb., ÚZ 30/2006 Sb.,.. 227/2009 Sb.,. 281/2009 Sb. Zákon. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úadech a o zm zákona. 229/1991 Sb., o úprav vlastnických vztah k p a jinému zemlskému majetku, ve znní pozdjších pedpis, jak vyplývá ze zmn provedených zákonem. 444/2005 Sb., 178/2006 Sb., ÚZ 316/2006 Sb., 299/2007 Sb., 96/2009 Sb., 223/2009 Sb., 227/2009 Sb., 281/2009 Sb., 300/2009 Sb

9 Zákon. 77/2004 Sb., kterým se mní zákon. 246/1992 Sb., na ochranu zvíat proti týrání, ve znní pozdjších pedpis. Zákon. 326/2004 Sb., o rostlinolékaské péi a zm nkterých souvisejících zákon /2004 Sb., 444/2005 Sb., 131/2006 Sb., 189/2008 Sb., 249/2008 Sb., 227/2009 Sb., 281/2009 Sb., 291/2009 Sb., 490/2009 Sb., 102/2010 Sb. Zákon. 99/2004 Sb., o rybníkáství, výkonu rybáského práva, rybáské stráži, ochran moských rybolovných zdroj a o zm nkterých zákon (zákon o rybáství) /2005 Sb., 267/2006 Sb., 124/2008 Sb., 41/2009 Sb., 227/2009 Sb., 281/2009 Sb. Vyhláška Ministerstva životního prostedí. 13/1994 Sb., kterou se upravují nkteré podrobnosti ochrany zemlského pdního fondu. Vyhláška Ministerstva zemlství. 327/2004 Sb., o ochran vel, zve, vodních organism a dalších necílových organism pi použití pípravk na ochranu rostlin. Vyhláška. 16/2006 Sb., kterou se provádjí nkterá ustanovení zákona o ekologickém zemlství. Vyhláška. 195/2004 Sb., kterou se mní vyhláška. 89/2002 Sb., o ochran proti zavlékání škodlivých organism pi dovozu, prvozu a vývozu rostlin, rostlinných produkt a jiných pedm a proti jejich rozšiování na území eské republiky a o soustavné rostlinolékaské kontrole, ve znní pozdjších edpis. Vyhláška Ministerstva zemlství. 147/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o množitelských porostech a rozmnožovacím materiálu chmele, révy, ovocných a okrasných druh a jeho uvádní do obhu. Vyhláška Ministerstva zemlství. 369/2009 Sb., o podrobnostech uvádní osiva a sadby stovaných rostlin do obhu. Vyhláška. 239/2006 Sb., kterou se mní vyhláška. 197/2004 Sb., k provedení zákona. 99/2004 Sb., o rybníkáství, výkonu rybáského práva, rybáské stráži, ochran moských rybolovných zdroj a o zm kterých zákon (zákon o rybáství). Naízení vlády. 108/2008 Sb., kterým se mní naízení vlády. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, stídání plodin a provádní protierozních opatení v tchto oblastech, ve znní naízení vlády. 219/2007 Sb. Naízení vlády. 121/2005 Sb., kterým se mní naízení vlády. 241/2004 Sb., o podmínkách provádní pomoci mén píznivým oblastem a oblastem s ekologickými omezeními. Naízení vlády. 99/2008 Sb., kterým se mní naízení vlády. 242/2004 Sb., o podmínkách provádní opatení na podporu rozvoje mimoprodukních funkcí zemlství spoívajících v ochran složek životního prostedí (o provádní agroenvironmentálních opatení), ve znní pozdjších pedpis. Naízení vlády. 308/2004 Sb., o stanovení nkterých podmínek pro poskytování dotací na zalesování zemlské pdy a na založení porost rychle rostoucích devin na zemlské p urených pro energetické využití. Lesnictví Zákon. 67/2000 Sb., kterým se mní zákon. 289/1995 Sb., o lesích a o zm a doplnní nkterých zákon (lesní zákon), ve znní zákona. 238/1999 Sb. Zákon. 387/2005 Sb., kterým se mní zákon. 149/2003 Sb., o uvádní do obhu reprodukního materiálu lesních devin lesnicky významných druh a umlých kíženc, ureného k obnov lesa a k zalesování, a o zm nkterých souvisejících zákon (zákon o obchodu s reprodukním materiálem lesních devin) a zákon. 114/1992 Sb., o ochran pírody a krajiny, ve znní pozdjších pedpis. Vyhláška Ministerstva zemlství. 83/1996 Sb., o zpracování oblastních plán rozvoje les a o vymezení hospodáských soubor. Vyhláška Ministerstva zemlství. 84/1996 Sb., o lesním hospodáském plánování, Vyhláška Ministerstva zemlství. 55/1999 Sb., o zpsobu výpotu výše újmy nebo škody zpsobené na lesích

10 Vyhláška Ministerstva zemlství. 236/2000 Sb., kterou se mní vyhláška Ministerstva zemlství. 101/1996 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o opateních k ochran lesa a vzor služebního odznaku a vzor prkazu lesní stráže. Vyhláška. 44/2010 Sb., kterou se mní vyhláška. 29/2004 Sb., kterou se provádí zákon. 149/2003 Sb., o obchodu s reprodukním materiálem lesních devin. Vyhláška. 139/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o penosu semen a sazenic lesních devin, o evidenci o pvodu reprodukního materiálu a podrobnosti o obnov lesních porost a o zalesování pozemk prohlášených za pozemky urené k plnní funkcí lesa. Vyhláška. 335/2006 Sb., kterou se stanoví podmínky a zpsob poskytování finanní náhrady za újmu vzniklou omezením lesního hospodaení, vzor a náležitosti uplatnní nároku. Vyhláška Ministerstva zemlství. 80/1996 Sb., o pravidlech poskytování podpory na výsadbu minimálního podílu melioraních a zpevujících devin a o poskytování náhrad zvýšených náklad. Vyhláška Ministerstva zemlství. 77/1996 Sb., o náležitostech žádosti o odntí nebo omezení a podrobnostech o ochran pozemk urených k plnní funkcí lesa. Myslivost Zákon. 59/2003 Sb., kterým se mní zákon. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znní zákona. 320/2002 Sb., a zákon. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zízení), ve znní pozdjších pedpis. Vyhláška. 480/2002 Sb., kterou se mní vyhláška. 245/2002 Sb., o dob lovu jednotlivých druh zve a o bližších podmínkách provádní lovu. Vyhláška. 491/2002 Sb., o zpsobu stanovení minimálních a normovaných stav zve a o zaazování honiteb nebo jejich ástí do jakostních tíd. Vyhláška. 350/2003 Sb., kterou se mní vyhláška. 244/2002 Sb., kterou se provádí nkterá ustanovení zákona. 449/2001 Sb., o myslivosti. Vyhláška. 7/2004 Sb., o posouzení podmínek pro bažantnice a o postupu, jakým bude vymezena ást honitby jako bažantnice. Voda Zákon. 150/2010 Sb., kterým se mní zákon. 254/2001 Sb., o vodách a o zm nkterých zákon (vodní zákon), ve znní pozdjších pedpis, a zákon. 200/1990 Sb., o pestupcích, ve znní pozdjších edpis. Zákon. 76/2006 Sb., kterým se mní zákon. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veejnou potebu a o zm nkterých zákon (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znní pozdjších pedpis, a další související zákony. Vyhláška Ministerstva životního prostedí. 137/1999 Sb., kterou se stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a zmny ochranných pásem vodních zdroj. Vyhláška. 267/2005 Sb., kterou se mní vyhláška Ministerstva zemlství. 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních tok a zpsob provádní inností souvisejících se správou vodních tok, ve znní vyhlášky. 333/2003 Sb. Vyhláška. 195/2003 Sb., kterou se mní vyhláška. 432/2001 Sb., o dokladech žádosti o rozhodnutí nebo vyjádení a o náležitostech povolení, souhlas a vyjádení vodoprávního úadu. Vyhláška. 40/2008 Sb., kterou se mní vyhláška Ministerstva zemlství. 432/2001 Sb., o dokladech žádosti o rozhodnutí nebo vyjádení a o náležitostech povolení, souhlas a vyjádení vodoprávního úadu, ve znní pozdjších pedpis, a vyhláška. 7/2007 Sb., kterou se mní vyhláška. 7/2003 Sb., o vodoprávní evidenci, ve znní vyhlášky. 619/2004 Sb. Vyhláška Ministerstva zemlství. 20/2002 Sb., o zpsobu a etnosti mení množství a jakosti vody. Vyhláška Ministerstva zemlství. 195/2002 Sb., o náležitostech manipulaních ád a provozních ád vodních dl

11 Vyhláška Ministerstva zemlství. 225/2002 Sb., o podrobném vymezení staveb k vodohospodáským melioracím pozemk a jejich ástí a zpsobu a rozsahu pée o n. Vyhláška. 390/2004 Sb., kterou se mní vyhláška. 292/2002 Sb., o oblastech povodí. Vyhláška Ministerstva životního prostedí. 236/2002 Sb., o zpsobu a rozsahu zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území. Vyhláška. 7/2007 Sb., kterou se mní vyhláška. 7/2003 Sb., o vodoprávní evidenci, ve znní vyhlášky. 619/2004 Sb. Vyhláška. 391/2004 Sb., o rozsahu údaj v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o zpsobu zpracování, ukládání a pedávání tchto údaj do informaních systém veejné správy. Vyhláška. 142/2005 Sb., o plánování v oblasti vod. Vyhláška. 168/2006 Sb., kterou se mní vyhláška. 159/2003 Sb., kterou se stanoví povrchové vody využívané ke koupání osob. Územní plánování Zákon. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním ádu (stavební zákon) ve znní pozdjších edpis, jak vyplývá ze zmn provedených zákonem. 68/2007 Sb., 191/2008 Sb., 379/2009 Sb., 223/2009 Sb., 227/2009 Sb., 345/2009 Sb., 18/2010 Sb., 49/2010 Sb. Zákon. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architekt a o výkonu povolání autorizovaných inženýr a technikinných ve výstavb, v platném znní. Zákon. 437/2004 Sb., kterým se mní zákon. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním ádu (stavební zákon), ve znní pozdjších pedpis, zákon. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a o omezování zneištní, o integrovaném registru zneišování a o zm nkterých zákon (zákon o integrované prevenci), ve znní zákona. 521/2002 Sb., a zákon. 40/2004 Sb., o veejných zakázkách. Zákon. 186/2006 sb., o zm nkterých zákon souvisejících s pijetím stavebního zákona a zákona o vyvlastnní (s platností od ). Vyhláška. 500/2006 Sb., o územn analytických podkladech, územn plánovací dokumentaci a zpsobu evidence územn plánovací innosti. Nerostné zdroje Zákon. 313/2006 Sb., kterým se mní zákon. 44/1988 Sb., o ochran a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znní pozdjších pedpis, a zákon. 61/1988 Sb., o hornické innosti, výbušninách a o státní báské správ, ve znní pozdjších pedpis. Zákon. 3/2005 Sb., kterým se mní zákon. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znní pozdjších edpis, zákon. 44/1988 Sb., o ochran a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znní pozdjších pedpis, zákon. 61/1988 Sb., o hornické innosti, výbušninách a o státní báské správ, ve znní pozdjších pedpis, a zákon. 20/1987 Sb., o státní památkové péi, ve znní pozdjších pedpis. Vyhláška Ministerstva životního prostedí. 364/1992 Sb., o chránných ložiskových územích. Vyhláška eského báského úadu. 172/1992 Sb., o dobývacích prostorech. Vyhláška. 351/2000 eského báského úadu, kterou se mní vyhláška eského báského úadu. 172/1992 Sb., o dobývacích prostorech. Legislativa EU Politika oblasti ochrany pírody a krajiny se v rámci EU opírá pedevším o tyto právní pedpisy: Smrnice 92/43/ES o ochran pírodních stanoviš, voln žijících živoich a plan rostoucích rostlin (Directive on the conservation of natural habitats and of wild fauna and flora). ijata Radou Evropských spoleenství 21. kvtna 1992, s platností pro lenské zem EU. Cílem smrnice je zajistit ochranu biologické rozmanitosti, která pedstavuje významné pírodní ddictví ES

12 lenské státy EU na svém území mají povinnost vyhlásit zvlášt chránná území tzv. Evropsky významné lokality (Special protected areas of Conservation - SAC). Ty tvoí nejrznjší typy pírodních stanoviš a populace voln žijících živoich a plan rostoucích rostlin. Souástí smrnice jsou pílohy se seznamy cílových druh a jednotlivých pírodních stanoviš: Píloha I - Typy pírodních stanoviš v zájmu Spoleenství, jejichž ochrana vyžaduje vyhlášení zvláštních oblastí ochrany Píloha II - Druhy rostlin a živoich v zájmu Spoleenství, jejichž ochrana vyžaduje vyhlášení zvláštních území ochrany Píloha III - Kritéria pro výbr lokalit, vhodných jako lokality významné pro Spoleenství, a pro vyhlášení jako zvláštní oblasti ochrany Píloha IV - Druhy živoich a rostlin v zájmu Spoleenství, vyžadující písnou ochranu Píloha V - Druhy živoich a rostlin v zájmu Spoleenství, jejichž odchyt a odebírání ve volné pírod a využívání mže být pedmtem uritých opatení na jejich obhospodaování Píloha VI - Zakázané metody a prostedky odchytu a zabíjení, zakázané dopravní prostedky Smrnice 79/409/ES o ochran voln žijících pták (Directive on the conservation of wild birds). Byla pijata Radou Evropských spoleenství 2. dubna 1979, s platností pro lenské zem EU. Smrnice o ptácích pedstavuje ucelený systém ochrany voln žijících pták a to v rozsahu celého jejich ontogenetického vývoje. Smrnice se vztahuje také na ochranu jejich stanoviš, tj. hnízdišt, zimovišt, místa zastávek na tahových trasách apod. lenské státy EU mají povinnost na svém území vyhlásit zvlášt chránná území (tzv. Special Protected Areas - SPA), a to v takovém rozsahu a struktue, jež dlouhodob zajistí píznivý stav populací 181 mimoádn zranitelných druh a poddruh pták suchozemských i moských stanoviš. Souástí smrnice jsou pílohy se seznamy cílových druh: Píloha I - Seznam chránných druh a poddruh pták Píloha II - Seznam chránných druh a poddruh pták, které mohou být za uritých podmínek loveny Píloha III - Seznam druh pták, které mohou být za uritých podmínek uvedeny na trh Píloha IV - Seznam zaízení, mechanism a dopravních prostedk, které nelze použít k lovu Smrnice 83/129/ES o dovozu kží tuleních a lachtaních mláat a z nich vyrobených produkt do lenských stát Smrnice 99/22/ES týkající se chovu voln žijících druh živoich v zoologických zahradách. Naízení 338/97/ES CITES o ochran druh voln žijících živoich a plan rostoucích rostlin regulací obchodu tmito druhy. Naízení 81/348/ES o spolených pravidlech dovozu velryb a jiných produkt z kytovc. Naízení 3254/91/ES o zákazu používání nášlapných pastí v ES, dovozu kožešin a výrobk z uritých druh živoich, které pocházejí ze zemí, kde jsou k odchytu používány nášlapné pasti nebo jiné zpsoby, jež nejsou v souladu s mezinárodními humánními standardy chytání zvíat do pastí. Soustava NATURA 2000 edstavuje soustavu chránných území, jež vycházejí z požadavk výše uvedených smrnic 92/43/ES a 79/409/ES. Soustavu NATURA 2000 tedy vytváí území vymezená jako: Evropsky významné lokality (Special areas of Conservation - SAC) - zabezpeují územní ochranu druhm rostlin a živoichm a typm pírodních stanoviš. Ptaí oblasti (Special Protected Areas - SPA) - chránná území zajišující ochranu avifauny na základ smrnice o ptácích. Mezinárodní úmluvy eská republika se svým podpisem zavázala k následujícím mezinárodním úmluvám: Úmluva o biologické rozmanitosti edložena k podpisu v roce 1992 v Rio de Janeiru smluvních stran; lenství R: od roku1994 Celoevropská strategie biologické a krajinné rozmanitosti Vychází z Úmluvy o biologické rozmanitosti - program rozdlený do ty ptiletých akních plán

13 Cartagenský protokol o biologické bezpenosti CITES - Úmluva o mezinárodním obchodu ohroženými druhy voln žijících živoich a plan rostoucích rostlin (Washingtonská úmluva) edložena k podpisu v roce 1973 ve Washingtonu (sekretariát UNEP, Ženeva) smluvních stran; lenství R od roku 1992 (SFR) Úmluva o ochran evropské fauny a flóry (Bernská úmluva) edložena k podpisu v roce 1979 v Bernu (sekretariát Rada Evropy, Štrasburk) - 40 smluvních stran (platná od 1982); lenství R: od roku 1998 Úmluva o mokadech majících mezinárodní význam pedevším jako biotopy vodního ptactva (Ramsarská úmluva) edložena k podpisu v roce 1971 v Ramsaru (sekretariát IUCN Gland, Švýcarsko) smluvních stran; lenství R: od roku 1990 (SFR) Úmluva o ochran sthovavých druh voln žijících živoich (Bonnská úmluva) edložena k podpisu v roce 1981 v Bonnu (sekretariát UNEP) - 51 smluvních stran, lenství R od roku 1994 Dohoda o ochran netopýr v Evrop (EUROBATS) edložena k podpisu v roce 1991 v Londýn - 17 smluvních stran; lenství R od roku: 1994 Úmluva o ochran svtového kulturního a pírodního ddictví edložena k podpisu v roce 1972 v Paíži (sekretariát UNESCO) smluvních stran, lenství R: od roku 1991 (SFR) Program lovk a biosféra Úmluva o mezinárodním obchodu ohroženými druhy voln žijících živoich a rostlin - úmluva CITES Úmluvy o ochran svtového kulturního a pírodního ddictví EECONET Parky pro život Evropská úmluva o krajin ( R 2004) Jejími principy jsou ochrana, pée, plánování a udržitelné využívání krajiny jako celku, ochrana všech typ krajiny v Evrop, týká se tedy pírodních, venkovských, urbánních i pímstských území. eská republika je smluvní stranou od 3. ervna Karpatská úmluva ( R 2005) Úkolem úmluvy je spolupráce jednotlivých smluvních stran na ochran a udržitelném rozvoji Karpat s cílem zlepšit kvalitu života, posílit místní ekonomiky a komunity a chránit pírodní hodnoty a kulturní ddictví. Úmluva je zamena na široký okruh témat od ochrany a udržitelného využívání biologické a krajinné rozmanitosti, územního plánování, udržitelného hospodaení s vodami, udržitelného lesního a zemlského hospodaení, dopravy a infrastruktury, pes cestovní ruch, prmysl, kulturní ddictví a zachování tradiních znalostí až po problematiku EIA, monitoringu a v neposlední ad zvyšování uvdomní, vzdlávání a úasti veejnosti. eská republika je smluvní stranou od 28. ervence Dohoda o ochran africko-euroasijských sthovavých vodních pták ( R 2006) Dohoda má za úkol vytvoit právní základ pro koordinovanou ochranu ve státech, na jejichž území zasahují areály výskytu všech sthovavých vodních pták a jejich populací. K této úmluv R pistoupila až v dubnu Zhodnocení ve vztahu k aktuálním koncepcím a prognózám Státní politika ochrany životního prostedí , Státní program ochrany pírody a krajiny - aktualizace 2010 KSOPK ZK se v analytické ásti (kapitola Ochrana pírody v sektorových politikách kraje) odvolává na pedchozí verze obou dokument a konstatuje pedevším princip udržitelného rozvoje: "Ochrana pírody v sektorových politikách kraje vychází ze stžejních státních dokument, kterými jsou Státní politika životního prostedí a Státní program ochrany pírody. Základním principem je princip udržitelného rozvoje. Strategie spoívá v harmonizaci ekonomického rozvoje s ochranou životního

14 prostedí tak, aby souasným i budoucím generacím byla zachována možnost uspokojovat jejich životní poteby, aniž by pitom došlo k nevratnému poškození pírody nebo ztrát její rozmanitosti. K naplnní výše uvedeného byla formulována základní východiska, cíle a úkoly na úseku ochrany a tvorby životního prostedí a to zejména v tchto oblastech: udržení, pop. zvýšení biologické rozmanitosti íznivé uspoádání vodních pom zachování pirozené úrodnosti pd funkní využití území zajišující ochranu pírodních i kulturních hodnot krajiny" Výše citované body na krajské úrovni pedstavují jistý základ ve vztahu k naplování principu trvale udržitelného rozvoje. Aktualizovaná SPŽP princip udržitelného rozvoje dále rozvíjí a mimo jiné zdrazuje i zásadu integrace, která by mla být uplatována. Na krajské úrovni lze koncepci strategie ochrany írody a krajiny považovat analogicky (tak jako SPŽP) za prezovou politiku, která by mla být s ostatními sektorovými politikami kraje koordinována, a rovnž do nich integrována. Tento rozmr není v souasné KSOPK ZK dostate akcentován. Lze konstatovat, že hlavní okruhy problém formulované ve stávající KSOPK ZK (na krajské úrovni detailnji rozvedené a konkretizované) vícemén korelují s rámcem problém ŽP v aktualizovaném SPŽP a SPOPK. Nicmén problematika ochrany klimatu není ve stávající KSOPK ZK významnji zdraznna. Cíle ochrany pírody a krajiny formulované ve stávající KSOPK ZK pedstavují konkretizaci SPŽP a SPOPK do dílích sektorových politik kraje a vícemén se pekrývají a to zvlášt s cíli v rámci prioritního cíle 1. - Ochrana pírody, krajiny a biologické rozmanitosti. Shrnutí a doporuení KSOPK ZK v zásad není v rozporu s aktuální verzí SPŽP a SPOPK. Aktualizovaná koncepce by se však la zabývat následujícími okruhy: V rámci aktualizace je nutno zdraznit princip zásady integrace a prezový charakter koncepce s nutností koordinace a integrace s ostatními sektorovými politikami kraje. Zdraznit prt nkterých ke koncepci relevantních dílích cíl v rámci sektorových politik státu. Zapracovat prt problematiky ochrany klimatu do sektorových politik kraje. Zhodnotit trendy ve vývoji v oblasti ochrany pírody a krajiny mezi léty , se stedndobým prtem do budoucna. Zásady územního rozvoje Zlínského kraje edstavují vlastn první ucelenou, územn plánovací dokumentaci kraje. Do jejich vypracování prakticky nebylo pro území v rozsahu Zlínského kraje zpracována a schválena žádná ÚPD na úrovni územního plánu velkého územního celku (ÚPN VÚC). Nov koncipované ZÚR ZK jsou zpracovány v intencích udržitelného rozvoje. Do vypracování ZÚR bylo území Zlínského kraje pokryto pouze nkolika dílími zmnami ÚPN VÚC. Toto již bylo ve stávající KSOPK ZK v rámci analytické ásti (kap Územní plánování) konstatováno, stejn tak jako skutenost, že tyto ÚPN VÚC byly v mnoha ohledech pekonané, neešily problematiku komplexn a vyvážen a neodpovídaly tehdejšímu legislativnímu rámci (vyhl.. 135/2001 Sb.). Komplexn pojatý prt problematiky územního rozvoje vetn ochrany životního prostedí ve smyslu udržitelného rozvoje v rámci ÚPD VÚC v dob zpracování KSOPK ZK v podstat neexistoval a tak se koncepce nemohla k dané problematice ve vztahu k územnímu plánování o co opít. Byla zpracována z hlediska problematiky územního plánování za neuspokojivé situace a v tomto ohledu tedy již zastarala. Zákon. 183/2006 Sb. (stavební zákon), který nov definuje ZÚR, také vedle ÚPN VÚC zrušil i institut Územní prognózy. ÚPg ZK Zlínského kraje (Urbanistický ateliér Zlín, 2005) byla ešena v parametrech konceptu ÚPN VÚC jako jeho podkladový materiál. Po schválení nového stavebního zákona tedy ÚPg ZK pozbyla platnosti. Nová územn ÚPD - ZÚR ZK, však mimo jiné dílím zpsobem erpala i z ÚPg ZK. Hlavní cíle ZÚR ZK relevantní ve vztahu k ochran pírody a krajiny (viz kapitola 1. Priority územního plánování): "(1) Podporovat prostedky a nástroji územního plánování udržitelný rozvoj území Zlínského kraje. Vytváet na celém území kraje vhodné územní podmínky pro dosažení vyvážného vztahu mezi nároky na zajištní píznivého životního prostedí, stabilního hospodáského rozvoje a kvalitní sociální soudržnosti obyvatel kraje. Dbát na podporu udržitelného rozvoje území kraje pi utváení krajských

15 oborových koncepcí a strategií, pi rozhodování o zmnách ve využití území a pi územn plánovací innosti obcí. (5) Podporovat vytváení vhodných územních podmínek pro umístní a realizaci potebných staveb a opatení pro úinné zlepšení dopravní dostupnosti, dopravní vybavenosti a veejné dopravní obsluhy kraje podle PRÚOZK, PÚR 2006 a ZÚR Zlínského kraje. Považovat tento úkol za rozhodující prioritu rozvoje kraje nejmén do roku Pamatovat pitom souasn na: rozvoj a zkvalitnní železniní dopravy a infrastruktury pro každodenní i rekreaní využití jako rovnocenné alternativy k silniní doprav, vetn možnosti širšího uplatnní systému lehké kolejové dopravy jako souásti integrovaného dopravního systému pro ekologicky šetrnou formu dopravní obsluhy území kraje rozvoj cyklistické dopravy pro každodenní i rekreaní využití jako souásti integrovaných dopravních systém kraje, vetn poteby segregace cyklistické dopravy a její pevádní do samostatných stezek, s využitím vybraných úelových a místních komunikací s omezeným podílem motorové dopravy (6) Podporovat péi o typické a výjimené pírodní, kulturní a civilizaní hodnoty kraje, které vytváejí charakteristické znaky území, pispívají k jeho snadné identifikaci a posilují vztah obyvatelstva kraje ke zvolenému životnímu prostoru. Dbát pitom zvlášt na: zachování a obnovu jedineného výrazu kulturní krajiny v její místní i regionální rozmanitosti, s cílem minimalizovat necitlivé zásahy do krajinného rázu a podpoit úpravy, které povedou k obnov a zkvalitnní krajinných hodnot území zachování a citlivé doplnní tradiního vnjšího i vnitního výrazu sídel, s cílem nenarušovat historicky cenné mstské i venkovské urbanistické struktury a architektonické dominanty nevhodnou zástavbou, vylouit nekoncepní formy využívání zastavitelného území a zamezit urbánní fragmentaci pilehlé krajiny zachování krajov pestrých hodnot kulturního ddictví mst i venkova a jeho oblastní charakteristiky. (7) Dbát pi podpoe stabilizace a rozvoje hospodáských funkcí na území kraje zvlášt ve vymezené rozvojové oblasti a vymezených rozvojových osách pedevším na: významné sociální vlivy plynoucí z úrovn zabezpeení kvality života obyvatel a obytného prostedí, s cílem podpoit zajištní sídel potebnou infrastrukturou, vybaveností a obsluhou, prosadit píznivá urbanistická a architektonická ešení a zajistit dostatená zastoupení veejné zelen a zachování prostupnosti krajiny významné ekonomické pínosy ze zemlství, vinaství a lesního hospodáství, s cílem zabezpeit jejich územní nároky a urychlit pozemkové úpravy potebné pro jejich rozvoj, a na poteby uplatnní též mimoprodukní funkce zemlství v krajin a mimoprodukní funkce les v návštvnicky a rekrea atraktivních oblastech, s cílem umožnit intenzivnjší rekreaní a turistické využívání území (8) Podporovat ve specifických oblastech kraje ochranu a rozvoj specifických hodnot území a ešení specifických problém, pro které jsou vymezeny. Prosazovat v tomto území takové formy rozvoje, které vyhoví potebám hospodáského a sociálního využívání území a neohrozí zachování jeho specifických hodnot. Dbát pitom souasn na: zachování pírodních a krajinných hodnot a zajištní kvalit životního a obytného prostedí v území (9) Podporovat územní zajištní a pimené využívání veškerých pírodních, surovinových, léivých a energetických zdroj v území kraje. Zajistit jejich hospodárné využívání v souasnosti a neohrozit možnosti jejich využití v budoucnosti. Podporovat v území zájmy na rozvoj obnovitelných zdroj energie. (10) Považovat zemlský pdní fond (ZPF) za jedno z nejvýznajších pírodních bohatství území kraje a za nezastupitelný zdroj ekonomických pínos kraje. Preferovat pi rozhodování o zmnách ve využívání území a pi zpracování podrobnjší územn plánovací dokumentace a územn plánovacích podklad taková ešení, která mají citlivý vztah k zachování ZPF, mi-nimalizují nároky na jeho trvalé zábory, podporují jeho ochranu ped vodní a vtrnou erozí a ped negativními jevy z psobení ívalových srážek, a eliminují rizika kontaminace pd. Dbát na minimalizování odnímané plochy pozemk ZPF zvlášt u pd zaazených v I. a II. tíd ochrany." ZÚR ZK v rámci kapitoly 5. (Ochrana a rozvoj pírodních, kulturních a civilizaních hodnot) definuje írodní hodnoty Zlínského kraje:

16 Zvlášt chránná území pírody (CHKO Beskydy a CHKO Bílé Karpaty, národní pírodní rezervace, národní pírodní památky, pírodní rezervace a pírodní památky podle pehled ÚAP kraje) Obecn chránná území pírody a krajiny (skladebné ásti nadregionálního a regionálního ÚSES, významné krajinné prvky, pírodní parky a pechodn chránné plochy podle pehled ÚAP kraje) Prvky soustavy NATURA 2000 (evropsky významné lokality a ptaí oblasti podle pehled ÚAP kraje) Vodohospodásky významná území (CHOPAV Beskydy, Vsetínské vrchy a Kvartér eky Moravy, podzemní a povrchové zdroje pitné vody a zdroje léivých a minerálních vod podle pehled ÚAP kraje); Nerostné bohatství (chránná ložisková území, stanovené dobývací prostory nerostných surovin a výhradní ložiska bez chránného ložiskového území a dobývacího prostoru podle pehled ÚAP kraje) Typické znaky krajinného rázu a krajinné scény (otevenost i uzavenost krajiny, charakteristické modelace a pokryvy, typické výhledy, horizonty, dominanty a detaily podle pehled dokumentace Krajinný ráz Zlínského kraje) Ostatní pírodní hodnoty (vlastnosti pírody a krajiny užitené pro lidskou spolenost, nap. specifické úinky fyzikální, chemické, estetické, rekreaní apod.) ZÚR ZK definují priority v oblasti územního plánování v obvodu kraje. Vymezují rozvojové oblasti, osy, specifické oblasti a rozvojové plochy a koridory. Na základ aktualizovaných problém územního rozvoje (v souladu s aktuální PÚR R), ZÚR ZK z PÚR R pejímají a dále zpesují: republikové priority ÚP pro zajištní udržitelného rozvoje území kraje rozvojové oblasti (OB9) rozvojové osy (OS5 a OS11) specifické oblasti (SOB2) plochy a koridory dopravy (R49, R55, S3, S11, ŽD1) plochy a koridory technické infrastruktury (E3, E8, P6, DV2) ZÚR ZK pebírají i nkteré plochy a koridory obsažené v pedchozích schválených ÚP VÚC. Jedná se o plochy a koridory veejn prospšných staveb (VPS): plochy a koridory dopravy (PK1 - PK4, PK6, PK8, PK9, PK11, PK12, PK14 - PK17, PK19 - PK21, PK24, PK28 - PK33, Z1, L2, DT1, DT2) plochy a koridory technické infrastruktury (E2, E3 - E12, P1, P3 - P6,) plochy a koridory protipovodové ochrany (PN5, PN6, PN10 - PN19, PV1,.PV3 - PV6, PV8 - PV9, PV12, PV15, PV17 - PV23, PV25, PV26, PV28, PV29, PV31, PV32, PV34 - PV37, PV41, PV43, PV46, PV47, PV49, PV51, PV54 - PV56) plochy a koridory veejn prospšných opatení - NR-R ÚSES (PU1 - PU180) ZÚR ZK nov vymezují: rozvojové oblasti (N-OS1, N-OS2) specifické oblasti (N-SOB1) plochy a koridory VPS - doprava (PK7, PK10, PK13, PK18, PK22, PK23, PK25 - PK27, Z2, Z3, L1, L3 - L7) plochy a koridory VPS technická infrastruktura (E1, P2, B1) plochy a koridory VPS - protipovodová ochrana (PN1 - PN4, PN7 - PN9, PN20 - PN22, PV02, PV07, PV10, PV11, PV13, PV14, PV16, PV24, PV27, PV30, PV33, PV38 - PV40, PV42, PV44, PV45, PV48, PV50, PV52, PV53, PV57 - PV59) ZÚR ZK rovnž vymezují území speciálních zájm: koridor územní rezervy pro vodní dopravu (D-O-L) plochy výhledových vodních nádrží plochy pro ochranu pohledových horizont nadregionálního významu Stávající KSOPK ZK v návrhové ásti (kap Specifikace cíl a priorit ve Zlínském kraji) popisuje nejzávažnjší problémy ochrany ŽP: "Z dopravní koncepce vyplývá, že s hospodáským rstem úmrn rostou i nároky na dopravní výkony, takže odstranní nedostatk v silniní síti je jedním ze základních pedpoklad pro rozvoj území. Nejzatíženjšími úseky komunikací jsou silnice I/49 (v úseku Otrokovice - Zlín) a I/50, soubh silnic I/55 a

17 I/50 v Uherskohradišské aglomeraci (Staré msto - Uherské Hradišt - Kunovice), úsek silnice I/35 (mezi Rožnovem a Valašským Meziím) a úsek silnice I/57 (mezi Vsetínem a Valašským Meziím). Za hlavní problémy ochrany životního prostedí formulované v krajských dokumentech jsou považovány: Zabezpeení územní ochrany pro plochy NATURA 2000 a SPA - ptaí oblasti Trasy dopravních a energetických koridor Negativní zatížení z automobilové dopravy, zejména na silnicích I. tídy v prtazích msty (Zlín, Uherské Hradišt, Otrokovice, Vsetín, Hulín) Šíení a likvidace invazivních druh rostlin, zejména všech druh kídlatky Zajištní managementu maloplošných zvlášt chránných území Ochrana zemlského pdního fondu jako významné složky životního prostedí ped erozí a neodvodnnými zábory Úpadek extenzivního zemlství v hornatých oblastech Hlavním cílem koncepce a strategie ochrany pírody a krajiny ve Zlínském kraji je ochrana pírody, krajiny a biologické rozmanitosti kraje pi souasném zajištní udržitelného využívání pírodních zdroj a snižování zátže životního prostedí." Stávající KSOPK ZK ve vazb na oblast územního plánování pouze v hrubých rysech v návrhové ásti (kap Cíle ve vybraných sektorech - územní plánování) konstatuje nutnost respektování limit využití území a nastolení environmentáln píznivého využívání krajiny: "Cílem koncepce je zajistit ochranu pírodního a krajinného prostedí s využitím limit rozvoje území a nastolit environmentáln píznivé využívání krajiny. Krátkodobé a stedndobé cíle Prosazovat zájmy ochrany pírody a krajiny v Územní prognóze Zlínského kraje a dalších územn plánovacích dokumentacích. Vyžadovat komplexní pístup k využití území pi zpracování územních plán obcí za úasti íslušných specialist. Doplnit a aktualizovat oborové podklady specifikující zájmy ochrany pírody a krajiny ve smyslu zákona 114/1992 Sb., o ochran pírody a krajiny ve znní pozdjších pedpis. Dlouhodobé cíle Vytváet pedpoklady k zabezpeení trvalého souladu všech pírodních a kulturních hodnot v území zejména se zetelem na péi o životní prostedí a ochranu jeho hlavních složek. Vytvoit funkní GIS ochrany pírody a krajiny Zlínského kraje." Hlavní styné body mezi stávající KSOPK ZK a ZÚR ZK lze identifikovat, nebo ZÚR ZK vedle jiných strategických dokument ze stávající KSOPK ZK vychází a v rámci zpracování ji zohledují. Shrnutí a doporuení V aktualizované KSOPK ZK nov definovat cíle v oblasti územního plánování vyplývající ze ZÚR ZK a to edevším ve vztahu k prioritám a cílm ochrany pírody a krajiny a územnímu rozvoji kraje. Koncepce by se mla zabývat následujícími okruhy: Zhodnotit aktuální limity využití území vyplývající ze ZÚR ZK. Specifikovat nejvtší problémy ochrany a pírody a krajiny, které mohou vyplývat z rozvojových ploch a koridor v ZÚR ZK nov vymezených. Charakterizovat aktuální trendy a problémy v územním rozvoji kraje. Strategie rozvoje Zlínského kraje Tento typ strategického dokumentu není ve stávající KSOPK ZK vbec zmiován. Cílem Strategie rozvoje Zlínského kraje (SRZK) je nabídnout scéná jeho významného piblížení i dosažení prrné hospodáské úrovn Evropské unie, pi respektování princip udržitelného. Hlavním cílem strategie je piblížení i dosažení ekonomické úrovn Zlínského kraje prrné hodnot nynjší EU-27). SRZK je ešena ve tyech úrovních detailu. Nejobecnjší obsahovou formou je vize; vedle ní pak následují: "Pilíe 4 hlavní prioritní oblasti Cíle výsledky nutné pro naplnní vize Úkoly dílí milníky na cest k dosažení cíl