Přístrojová technika v oftalmologii

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Přístrojová technika v oftalmologii"

Transkript

1 Pražské centrum vir tuální of talmochirurgie Přístrojová technika v oftalmologii autor: as. MUDr. Martin Hložánek et al. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

2

3 as. MUDr. Martin Hložánek et al. Přístrojová technika v oftalmologii Praha

4

5

6 I. ÚVOD Lidské oko je orgán jedinečný nejen co do anatomické stavby a funkce, ale také co do možností jeho vyšetření. Tuto jedinečnost do značné míry vytvářejí optické vlastnosti jeho tkání, které přímo vybízí k použití vyšetřovacích metod v jiných systémech nepoužitelných. V kombinaci s klasickými vyšetřovacími metodami v medicíně běžně užívanými je tak škála možností vyšetření oka velmi bohatá. Cílem této publikace je seznámit čtenáře se základními principy metod běžně používaných v praxi k vyšetření oka. Podrobnější popis většiny z těchto přístrojů a též některých dalších lze nalézt v doporučené literatuře. 4

7 II. II. ZÁKLADY ZÁKLADY ANATOMIE LIDSKÉHO OKA OKA Lidské oko (bulbus oculi) má kulovitý tvar, jeho vnější stěnu tvoří pevná vazivová vrstva. Její většina je neprůhledná, tvoří jakousi kostru oka a nazývá se bělima (sclera) (obr.1). Tloušťka bělimy je největší v zadní části bulbu (kolem 1mm). Centrálně v přední části bulbu přechází bělima v průhlednou tkáň rohovku (cornea). Oblast tohoto přechodu se nazývá limbus, tkáň je zde asi 0,6mm silná. Rohovka má tvar terčíku s menším poloměrem zakřivení než má bělima (přední plocha rohovky má poloměr zakřivení cca 7,8 mm, zadní plocha cca 7 mm). Terčík není ideálně sférický, svislý průměr je většinou o cca 1 mm menší než vodorovný (cca 11 mm versus 12 mm). Funkcí rohovky je nejen udržení tvaru oka (jak je tomu u bělimy), ale důležitou funkcí je zásadní účast rohovky na lomivosti optického aparátu oka. V místě přechodu bělimy v rohovku je uvnitř oka struktura nazývaná komorový úhel (ze zadní strany je ohraničen duhovkou viz dále). Vnitřní povrch většiny bělimy je pokryt další anatomickou vrstvou živnatkou (uvea). Název pramení z její hlavní úlohy výživy očních tkání. Tato tkáň obsahuje tedy především cévy a také velké množství pigmentu. V oblasti přechodu bělimy v rohovku (limbus) se živnatka odděluje od vnitřního povrchu bělimy a vytváří svislou přepážku duhovku (iris) s kulatým centrálním otvorem zornicí (pupila). Průměr zornice se mění v závislosti na světelných podmínkách prostředí na světle se zužuje, v šeru rozšiřuje. Část živnatky přiléhající k bělimě se nazývá cévnatka (choroidea). Těsně před jejím oddělením od bělimy se na cévnatce nachází řada drobných výběžků. Vytvářejí dojem nařasení, a proto se tato oblast nazývá řasnaté tělísko (corpus ciliare). Z jednotlivých výběžků vycházejí četná jemná vlákna směřující centrálně. Je na nich paralelně s duhovkou zavěšena čočka (lens), proto se souhrnně nazývají závěsný aparát. V řasnatém tělísku se nachází ciliární sval, který svým stahem působí na závěsný aparát, přes něj ovlivňuje tvar oční čočky a tím i její aktuální lomivost (akomodace). Řasnaté tělísko je též odpovědné za tvorbu nitrooční tekutiny. Nejvnitřnější vrstvou v zadní části oka je nervová vrstva - sítnice (retina). Pokrývá vnitřní povrch cévnatky, končí těsně před řasnatým tělískem. Je tvořena světločivnými, převodními a podpůrnými buňkami a jejich vlákny, další důležitou vrstvou sítnice je pigmentový epitel na rozhraní mezi sítnicí a cévnatkou. Významným místem na sítnici je malá oblast zvaná žlutá skvrna (macula lutea). Sítnice je zde tenčí a ze světločivných buněk se zde nacházejí pouze čípky (viz fyziologie oka - kapitola III). Je to oblast sítnice s nejvyšší rozlišovací schopností. Ze zadní části oka vychází zrakový nerv. V této malé oblasti chybí jak sítnice tak cévnatka a bělima je zde ztenčena a má charakter sítka s drobnými otvory (lamina cribrosa). Oblast odstupu zrakového nervu je označována jako terč zrakového nervu (papila nervi optici). Jeho průměr je cca 1,5 mm. Terč zrakového nervu je zároveň místem, kudy vstupují do oka a vystupují z oka cévy (tepny a žíly). Místo vstupu (resp. výstupu) na zrakovém nervu se označuje jako cévní branka, ze které se cévy větví a pokrývají povrch sítnice (obr.2). Dutina v oblasti za čočkou je vyplněna rosolovitou tkání zvanou sklivec (corpus vitreum). Dutina oka před čočkou je vyplněna komorovou tekutinou. Oblast mezi duhovkou a rohovkou se nazývá přední komora oční, štěrbinovitá oblast mezi duhovkou a čočkou pak zadní komora oční. Neúplná, v podstatě pomyslná přepážka tvořená duhovkou a čočkou (čočko-duhovkové diafragma) rozděluje oko na přední segment a zadní segment. Do předního segmentu oka zařazujeme i tkáně uvedené přepážky (duhovku a čočku). 5

8 III. ZÁKLADY FYZIOLOGIE LIDSKÉHO OKA Zrakový vjem vzniká absorpcí světla v sítnici a následným vznikem nervového vzruchu, který je veden dále do centrálního nervového systému. Aby vznikl kvalitní zrakový vjem, musí být světla dopadajícího na sítnici dostatek a musí být správně zaostřeno. Tyto optické atributy jsou závislé na všech prostředích, kterými prochází světlo před dopadem na sítnici. Optický aparát oka je tak tvořen rohovkou, komorovou tekutinou, čočkou a sklivcem. Průhlednost uvedených medií je zásadní k průchodu dostatečného množství světla k sítnici, je ovšem také významně regulováno šířkou zornice. Důležitým parametrem jsou indexy lomu jednotlivých prostředí či tkání. Rohovka má index lomu 1,376, komorová tekutina stejně jako sklivec 1,336 a čočka cca 1,4. Zaostření světelných paprsků je dáno jejich lomem na jednotlivých optických rozhraních o různém indexu lomu. K největšímu lomu dochází na přední ploše rohovky (index lomu vzduchu je 1,0). Lomivost rohovky je stálá (součet lomivosti přední a zadní plochy rohovky cca 43 D u průměrného oka), čočka může svou optickou mohutnost plynule měnit a zajišťuje tak schopnost oka zaostřit na různé vzdálenosti (akomodace, viz anatomie oka). Při uvolněné akomodaci je průměrná lomivost čočky cca 19 D. Z optického hlediska tedy můžeme oko považovat za spojnou optickou soustavu s měnitelnou ohniskovou vzdáleností. Sítnice je tvořena jednak světločivnými buňkami tyčinkami a čípky, a jednak převodními a podpůrnými buňkami, které mají za úkol správný přenos nervového vzruchu. Ve světločivných buňkách se nachází několik druhů pigmentu, které se po absorpci určité vlnové délky světla rozpadnou a vytvoří tak chemickou cestou nervový vzruch. Pigmenty světločivných buněk lidského oka jsou citlivé na světlo o vlnové délce v rozmezí cca od 400 nm po 680 nm. Čípků je v sítnici cca 6 7 milionů, tyčinek cca milionů. Nerovový vzruch je po zpracování převodními a podpůrnými buňkami veden jednotlivými nervovými vlákny z celé oblasti sítnice do místa, kde po průchodu otvůrky lamina cribrosa souborně opouštějí oko jako zrakový nerv. Ten je složen ze zhruba milionu jednotlivých nervových vláken. Jednotlivá nervová vlákna vycházející ze všech oblastí sítnice a směřující směrem k terči zrakového nervu tak vytváří tzv. vrstvu nervových vláken sítnice. Při onemocnění glaukomem ubývá jednotlivých nervových vláken ve zrakovém nervu a dochází tak k výpadkům odpovídajících oblastí zorného pole. Úbytek nervových vláken lze pozorovat na terči zrakového nervu jako miskovitou prohlubeň exkavaci. Zbylá nervová vlákna na terči zrakového nervu tvoří tzv. neuroretinální lem (obr.2). K udržení tvaru a správné funkce oka je důležitá cirkulace nitrooční tekutiny. Je tvořena v řasnatém tělísku do zadní komory oční (mezi čočku a duhovku). Protéká zornicí do přední komory oční a odtéká v oblasti tzv. komorového úhlu. Je to úhel ohraničený z přední části okrajovou zónou rohovky a zezadu periferní částí duhovky. Nerovnováhou mezi tvorbou a odtokem nitrooční tekutiny může dojít ke zvýšení nitroočního tlaku. Sklivec, vyplňující zadní část oka, není nijak doplňován ani vstřebáván. Lidské oko můžeme zjednodušeně přirovnat k fotoaparátu. Objektiv představuje rohovka, změnu zaostření na různé vzdálenosti obstarává čočka, velikost clony je udávána průměrem zornice a filmu odpovídá sítnice. 6

9 IV. VYŠETŘOVACÍ METODY PŘEDNÍHO SEGMENTU OKA IV. 1. ŠTĚRBINOVÁ LAMPA Štěrbinová lampa (obr.3) je v oftalmologii nejvyužívanějším a nejuniverzálnějším zařízením. Slouží k objektivnímu vyšetření především předního segmentu oka, za použití doplňkových zařízení též k vyšetření zadních partií oka, komorového úhlu či k měření nitroočního tlaku. Skládá se ze dvou základních částí zvětšovací a osvětlovací soustavy. Obě jsou umístěny na společné základně volně pohyblivé všemi horizontálními směry. Osvětlovací soustavou lze dále otáčet vůči zvětšovací soustavě podle svislé osy v rozsahu 180 stupňů. V osvětlovací soustavě je zabudována štěrbinová clona umožňující vytvořit osvětlení ve tvaru proužku, jehož šíři, výšku i rotaci lze měnit. Vyšetřující pozoruje oko zvětšovací soustavou (mikroskopem) v přímém směru, nejčastěji za osvitu svislým proužkem světla o šíři cca 1-2mm pod úhlem osvitu 45. Toto nastavení umožňuje pozorovat šikmý optický řez průsvitnými tkáněmi předního segmentu oka. Vyšetření jednotlivých tkání je možné buď v přímém osvětlení proužkem světla či pozorováním tkáně v retroiluminaci, kdy je tkáň osvětlena zpětně odraženým světlem. Zaostření na jednotlivé tkáně v určité hloubce provádí vyšetřující pohybem celé základny vpřed (směrem k vyšetřovanému oku) a vzad. Osvětlovací soustava umožňuje dále použití barevných filtrů (bezčerveného a kobaltového). Vyšetření komorového úhlu: Komorový úhel lze na štěrbinové lampě vyšetřit jedině za použití Goldmannovy vyšetřovací kontaktní čočky (obr.4). Tato čočka je složena z centrální oblasti, přes níž lze vyšetřovat zadní pól bulbu, a z okrajové oblasti, v níž jsou pravidelně rozmístěny nejčastěji 3 odrazné plochy s různým úhlem sklonu (73, 66 a 59 ). Po znecitlivění rohovky se čočka přiloží na oko, osvětlovací soustava se nastaví koaxiálně s pohledovým směrem zvětšovací soustavy a osvitem nejvíce sklopené odrazové plochy čočky lze pozorovat komorový úhel. Dalšími dvěma zrcátky lze při rozšířené zornici vyšetřit periferii sítnice. Vyšetření zadních partií oka na štěrbinové lampě: viz kapitolu V.1.c). Měření nitroočního tlaku: viz kapitolu IV.2. IV. 2. TONOMETRIE: V oftalmologii znamená měření nitroočního tlaku. Toto vyšetření je významné zejména u glaukomu, tedy onemocnění, u kterého je vysoký nitrooční tlak nejdůležitějším rizikovým faktorem a nejběžněji sledovaným parametrem. Schiötzův impresní tonometr: Svým principem jde o hloubkoměr, který měří hloubku deformace rohovky při zatížení jejího středu tyčinkou s drobným závažíčkem. Pacient leží na zádech a na znecitlivělou rohovku položí vyšetřující tonometr s určitým závažíčkem (5,5; 7,5; 10 či 15g). Hloubka deformace rohovky je zobrazena ryskou na stupnici přístroje, lze ji přepočítat na běžně užívané jednotky měření nitroočního tlaku (tedy torry). Pro svou malou přesnost je tato metoda měření používána jen výjimečně (obr.5). Aplanační tonometr: Ke štěrbinové lampě lze většinou připevnit rameno s koaxiálně umístěným konusem tvaru komolého kužele, sloužící k měření nitroočního tlaku. Po znecitlivění rohovky a jejím obarvení fluoresceinem je konus přiložen na rohovku a ovládáním ramene je zvyšován tlak konusu na rohovku, dokud nedojde k oploštění (aplanaci) centra rohovky v přesně stejné ploše, jako je plocha přední části konusu (7,35 mm 2 ). Tlak potřebný k aplanaci rohovky je přímo úměrný nitroočnímu tlaku (Fick-Imbertův zákon). Na ovladači ramene je stupnice kalibrovaná v torrech (milimetrech rtuťového sloupce), umožňující pohodlné odečtení hodnoty nitroočního tlaku. Aplanaci rohovky v požadované ploše pozná vyšetřující pozorováním rohovky zvětšovací soustavou (jako při vyšetření předního segmentu oka) pod kobaltovým filtrem. Jsou viditelné 2 půlkruhy měnící svou polohu dle dosažené plochy aplanace. V okamžiku dotyku jejich vnitřních linií (tedy za stavu jejich koincidence) je dosaženo aplanace rohovky v požadované míře (obr. 6, 7, 8). 7 7

10 Bezkontaktní tonometr: Bezkontaktní tonometr využívá aplanace rohovky proudem vzduchu. Aplanace je registrována pomocí detektoru světla odraženého od rohovky. Zdroj světla vysílá na rohovku paprsky pod určitým úhlem a detektor je umístěn na opačné straně rohovky. Vzhledem ke sférickému tvaru rohovky je množství světla od ní odražené mnohem vyšší, je-li rohovka oploštěná (aplanovaná). Čím vyšší je nitrooční tlak, tím delší bude interval mezi vysláním vzduchového pulzu a aplanací rohovky. Právě tento interval je v přístroji měřen velmi přesnou časomírou a přepočítán na hodnotu nitroočního tlaku v torrech. Tonopen: Jedná se o přenosný digitální kontaktní tonometr. Má tvar větší tužky a jeho velkou výhodou je možnost měření nitroočního tlaku u ležícího pacienta (například při vyšetření malých dětí v narkóze či imobilního pacienta), rovněž odpadají obavy menších dětí z fixace hlavy v opěrce štěrbinové lampy. Přístroj pracuje na principu zasouvání velmi jemného pístu umístěného v koncovce tužky při jemném kontaktu s rohovkou a její aplanaci. Koncovka s pístem je chráněna tenkým gumovým návlekem. Hodnota nitroočního tlaku je zobrazena po několika jednotlivých měřeních na displeji přístroje s udáním spolehlivosti měření (je zohledněn zejména rozptyl hodnot jednotlivých měření) (obr.9). IV. 3. KERATOMETRIE: Keratometr, v literatuře někdy označován i jako oftalmometr, je přístroj určený k měření zakřivení přední plochy rohovky. Toto měření je důležité zejména před aplikací kontaktních čoček ke zjištění vhodného zakřivení aplikované kontaktní čočky. Na keratometru je též umístěna další stupnice umožňující odečíst hodnotu optické mohutnosti rohovky v daném meridiánu. Dioptrické hodnoty nejsou však ve skutečnosti měřeny, ale jsou vypočteny z hodnot zakřivení přední plochy rohovky. Pokud by na keratometru bylo měřeno zakřivení plochy s jiným indexem lomu než má rohovka (například tvrdé kontaktní čočky), pak by přepočet na dioptrickou hodnotu neplatil. Je několik typů keratometru, jejich princip je však obdobný. Využívají přední plochu rohovky jako konvexní zrcadlo. Rohovka odráží část dopadajících paprsků a vytváří tak přímý zmenšený neskutečný obraz světelného zdroje. Míra zmenšení je dána poloměrem zakřivení přední plochy rohovky (zrcadla). Na rohovku je promítána dvojice vhodných značek a jejich odraz pozoruje vyšetřující pozorovací zvětšovací soustavou (obr.10). Protože by bylo obtížné měřit rozestup obou zdánlivých obrazů, jsou v pozorovací soustavě odrazy zdvojeny a vyšetřující uvádí prostřední dvojici značek do koincidence. Měření probíhá v konstantní vzdálenosti přístroje od oka. Dosažení požadované koincidence je možné buď změnou rozestupu promítaných značek či nastavením zdvojení značek v přístroji při jejich pevném rozestupu. Pomocí zobrazovací rovnice lze pak dospět k hodnotám poloměru zakřivení vyšetřované plochy. Protože rohovka v naprosté většině není ideálně sférická, je potřeba provést měření ve dvou hlavních meridiánech (rovinách s největším a nejmenším poloměrem zakřivení) vzájemně na sebe kolmých. Zjištění obou hlavních meridiánů probíhá pozorováním stejných vyšetřovacích značek a uvedením jejich jiné části do koincidence pomocí otáčení celého přístroje. Vyšetřující ovládá polohu odražených značek jednoduše otočnými prvky přístroje a na jeho stupnicích odečte hodnotu poloměru zakřivení (v mm), optické mohutnosti rohovky (v D) a osu měřeného meridiánu. Měření probíhá v paracentrální oblasti rohovky o průměru cca 2-4 mm, což je nevýhodné zejména pro stanovení optické mohutnosti rohovky po laserových refrakčních operacích, které opracovávají centrum rohovky. Výpočet optické mohutnosti centra rohovky z naměřených hodnot zakřivení paracentrální oblasti je v těchto případech značně nepřesný. V současné době jsou k dispozici digitální automatické keratometry, které vyšetřující pouze nastaví do správné vzdálenosti od vyšetřované rohovky (obr.11). Měření zakřivení a os hlavních meridiánů proběhne automaticky a výsledek lze vytisknout na termotiskárně. IV. 4. TOPOGRAFIE ROHOVKY: Vyšetření je založeno na principu Placidova keratoskopu. Na rohovku jsou promítány koncentrické kružnice a je pozorován (respektive zpracováván) jejich odraz od přední plochy rohovky, 8

11 která opět funguje jako konvexní zrcadlo (obr.12). Při nepravidelnostech v zakřivení rohovky dojde k deformaci odražených kružnic. Deformace může být jednoduchá, v jedné rovině celé rohovky a kružnice se tak zobrazí jako elipsa. Takový stav odpovídá astigmatismu rohovky. Při deformaci pouze určité zóny rohovky dojde k deformaci odražených linií pouze v dané oblasti. Tento stav signalizuje složitější nepravidelnost rohovkové tkáně, zejména tzv. keratokonus. Moderní počítačové rohovkové topografy automaticky měří mnoho jednotlivých oblastí rohovky a vytvářejí z naměřených hodnot topografické mapy. Dioptrické hodnoty odpovídající naměřeným poloměrům zakřivení jednotlivých částí rohovky jsou převedeny do barevné škály. Barevná mapa rohovky poskytuje pak přehlednější obraz zakřivení jednotlivých částí rohovky. Problémem opět zůstává centrum rohovky, které nelze přesně zhodnotit promítnutím kružnice, a tak jeho hodnoty jsou matematicky dopočítávány z hodnot bezprostředního okolí centra. Vzhledem k opracování právě centrální části rohovky při refrakčních laserových operacích je toto dopočítání nepřesné. IV. 5. PACHYMETRIE: Tímto vyšetřením rozumíme měření tloušťky rohovky. Existuje optická a ultrazvuková pachymetrie. Obě metody měří odraz od vnitřní plochy rohovky, buď optický nebo akustický. Optický odraz je zpracováván na principu zrcadla a uvádění značek do koincidence obdobně jako u keratometru, při ultrazvukové pachymetrii je z časového údaje návratu odrazu zpět k sondě přepočítána tloušťka rohovky v µm. IV. 6. SCHEIMPFLUGOVA KAMERA: Scheimpflugův princip (též podmínka či pravidlo) je ve světě fotografie znám již od počátku 20.století. Původně byl využíván k omezení distorze obrazu při fotografování země z balónů ke kartografickým účelům. Základem je protnutí 3 rovin v jediné ose roviny snímání (filmu), roviny čočky a roviny fotografovaného objektu. V oftalmologii se Scheimpflugovy kamery využívá teprve několik let. Slouží k podrobné analýze struktur předního segmentu oka. Světlo ve tvaru štěrbiny velmi rychle rotuje v rozsahu celých 360 a zároveň jsou pořizovány jednotlivé fotografie předního segmentu oka. Celý proces trvá asi 2 vteřiny a počet snímků se pohybuje kolem 50. Následnou analýzou je možné získat řadu informací. Využívány jsou údaje o povrchu přední plochy rohovky (dokonalá topografie), o tloušťce rohovky (přístroj jako jediný analyzuje povrch zadní plochy rohovky), informace o šíři a anatomii komorového úhlu, o objemu či hloubce přední oční komory, o sytosti tkáně čočky a mnoho dalších údajů (obr.13). Je třeba zdůraznit význam této metody pro měření optické lomivosti centra rohovky zejména po refrakčních zákrocích. Jak již bylo výše zmíněno, keratometrie i topografie rohovky měří své hodnoty na rohovce paracentrálně, navíc měří pouze přední plochu rohovky a poté je z naměřených hodnot dopočítáno zakřivení zadní plochy rohovky (poměr zakřivení přední a zadní plochy rohovky u normálních očí je relativně stálý, avšak po refrakční operaci, která opracovává přední plochu, uvedený poměr neplatí). 9

12 V. VYŠETŘOVACÍ METODY ZADNÍHO SEGMENTU OKA V. 1. OFTALMOSKOPIE: Oftalmoskopie znamená vyšetření pohledem zadního segmentu oka, tedy sklivce a především sítnice a terče zrakového nervu. Principem vyšetření je osvětlení nitra oka dostatečně intenzivním světlem a pozorování paprsků odražených od sítnice. Tyto paprsky jsme však schopni pozorovat jedině tehdy, je-li osa pozorování souhlasná nebo velmi blízká ose osvětlení. Je-li tato podmínka splněna, můžeme v zornici pozorovat tzv. červený reflex, vznikající z důvodu bohatého prokrvení cévnatky. Ze stejného důvodu můžeme vidět červený reflex zachycený na některých fotografiích, když osa osvitu očí bleskem fotoaparátu je podobná jako osa světla odraženého od sítnice a zachyceného objektivem. Rozlišujeme přímou a nepřímou oftalmoskopii. a) Přímý oftalmoskop je ruční přenosné zařízení umožňující jednoduché vyšetření sítnice (obr.14). Světlený zdroj je umístěn těsně pod okénkem určeným pro pozorování sítnice v horní části přístroje, obě osy jsou tak téměř koaxiální. Před vyšetřovací okénko je možné kotoučkem představit dioptrickou čočku umožňující korekci refrakční vady oka vyšetřujícího a vyšetřovaného. Obraz sítnice je sledován jedním okem přímo z krátké vzdálenosti (cca 2cm) a je zvětšen úměrně optické mohutnosti oka. Oblast sítnice, kterou jsme při daném sklonu oftalmoskopu schopni pozorovat, je cca 2mm. Vyšetření různých oblastí sítnice dosáhneme změnou náklonu oftalmoskopu, případně změnou pohledového směru vyšetřovaného oka. Přímá oftalmoskopie tedy přináší možnost detailního vyšetření, na druhou stranu je málo přehledná. Postrádá též prostorový vjem (struktury pozorujeme jedním okem). Dalším obohacením přístroje je možnost použití různých průměrů světelného kotouče či použití zeleného či kobaltového světelného filtru. Při použití zeleného (tedy bezčerveného) filtru je možné vyšetření vrstvy nervových vláken sítnice, která je jinak na pozadí červeného reflexu od cévnatky prakticky neviditelná. b) Nepřímý oftalmoskop umožňuje vyšetření sítnice z větší vzdálenosti (cca 50cm) za použití vyšetřovací čočky. Tato čočka je nejčastěji asférická spojka o lámavosti 28D (obr. 15). Vyšetřující ji drží před okem ve vzdálenosti odpovídající její ohniskové vzdálenosti a přes tuto čočku osvětluje zadní segment a zároveň pozoruje obraz sítnice. Zdroj světla je většinou umístěn na čelence, na níž jsou rovněž umístěny okuláry určené k vyšetřování oběma očima. Obraz sítnice se přes vyšetřovací čočku zobrazí jako reálný a převrácený mezi okem vyšetřujícího a vyšetřovaného. Vyšetřující musí být schopen na tento obraz akomodovat. Výsledný obraz je méně zvětšený než při přímé oftalmoskopii, díky použití spojky je však zobrazena větší část sítnice a vyšetření je tak přehlednější. Navíc umožňuje prostorový vjem díky pozorování obrazu oběma očima. c) Vyšetření zadních partií oka na štěrbinové lampě: Lámavost optické soustavy oka vylučuje vyšetřit na štěrbinové lampě oblast za oční čočkou. K vyšetření sítnice a sklivce je třeba použít vyšetřovací čočky neutralizující tuto lámavost. Nejčastěji je využívána Volkova asférická čočka o hodnotě 90D, kterou vyšetřující předkládá cca 15mm před vyšetřované oko. Čočka vytváří převrácený obraz očního pozadí s prostorovým vjemem díky binokulárnímu vyšetření (obr. 16). V. 2. FUNDUSKAMERA: Na obdobném zobrazovacím principu jako nepřímá oftalmoskopie jsou založeny přístroje umožňující záznam obrazu sítnice na klasické fotografie či ve formě digitálního obrazu (obr. 17). Fotografie terče zrakového nervu: Pro hodnocení a monitorování stavu terče zrakového nervu je možné použít standardní fotografie z fundus kamery (obr. 2). Nevýhodou je ovšem absence trojrozměrného obrazu. Toho lze dosáhnout fotografováním terče s určitým prostorovým posunem. Při tzv. sekvenčním fotografování je terč zaznamenán standardní funduskamerou pod dvěma různými úhly, druhou možností je simultánní stereofotografie, jejíž pořízení však vyžaduje použití 10

13 speciálního fotografického zařízení s prizmatickým dělením paprsků. Obě metody předpokládají čirá optická média, rozšířené zornice (nad 3mm), zkušeného fotografa a speciální prohlížecí zařízení. Určitou nevýhodou je subjektivita hodnocení nálezů na terči a prakticky nemožná dokumentace nálezů v kartě pacienta. Planimetrie je metoda k objektivnímu hodnocení šířky neuroretinálního lemu terče. Uživatel označí na fotografii terče (standardní či stereofotografii) sklerální okraj terče a vnitřní okraj neuroretinálního lemu. Z takto označených ploch je softwarem počítána šířka neuroretinálního lemu, plocha exkavace a další parametry. V. 3. ULTRASONOGRAFIE (USG): Vyšetření pomocí ultrazvuku je metoda v medicíně široce využívaná. Základem je piezoelektrický elektroakustický měnič. V očním lékařství ji využíváme k vyšetření opticky nedostupných tkání (při neprůhlednosti předního segmentu), vyšetření tkání v okolí oka (tkáně očnice), vyšetření struktur nacházejících se uvnitř vrstev tvořících stěnu bulbu, ultrazvuk je též využíván k měření některých nitroočních rozměrů (biometrie), zejména předozadní délky bulbu a tloušťky rohovky (pachymetrie). Ultrabiomikroskopie (UBM) umožňuje vyšetření opticky nedostupných částí předního segmentu oka s vysokou rozlišovací schopností. Při standardním ultrasonografickém vyšetření jsou v oftalmologii využívány frekvence 8 až 12 MHz. Ultrazvuk postupuje jednotlivými tkáněmi a na akustických rozhraních se částečně odráží zpět. Čím větší je rozdíl v akustické impedanci jednotlivých tkání, tím větší je podíl odražené části vlnění. Vyšetřovací sonda vysílá krátké ultrazvukové pulzy a současně přijímá odražené signály, které jsou dále přeměněny na elektrický signál a ten je po zpracování zobrazen na monitoru přístroje. Rozlišujeme zobrazení A a zobrazení B. Zobrazení A je jednorozměrné, míra akustického odrazu odpovídá výši amplitudy křivky na ose y, vzdálenost akustického rozhraní od sondy lze odečíst na ose x. V medicíně se tohoto zobrazení již prakticky nevyužívá, v oftalmologii ale stále běžně slouží k měření předozadní délky bulbu (obr. 18). Zobrazení B je dvourozměrné, vytváří tedy akustický řez tkáněmi. Míra akustického odrazu je zobrazena na monitoru jako míra jasu daného bodu, poloha bodu odpovídá poloze akustického rozhraní vůči ultrazvukové sondě (obr. 19). Ultrabiomikroskopie (UBM): Pro vyšetření předního segmentu oka ultrazvukem není třeba velké hloubky průniku ultrazvuku (dostačuje 4-5mm proti 40mm při vyšetření zadního segmentu). Je tedy možno využít mnohem vyšší frekvence ultrazvuku, které přinášejí výhodu vysoké rozlišovací schopnosti (40µm při UBM proti 940µm při klasické USG). K UBM jsou tak využívány sondy o frekvenci 50 MHz. Průnik vlnění takové frekvence očními tkáněmi tvoří právě zmíněných 4-5mm, k vyšetření předního segmentu dostačujících. UBM umožňuje podrobné vyšetření opticky nedostupných oblastí předního segmentu oka v reálném čase (lze například sledovat změny v ciliárním svalu a na čočce během akomodace, vyšetřit podrobně struktury komorového úhlu apod.). V. 4. OPTICKÁ BIOMETRIE PARCIÁLNÍ KOHERENTNÍ INTERFEROMETRIE: Zařízení měří délku bulbu na optickém principu. Konkuruje tak ultrazvukovému zobrazení A při měření před operací šedého zákalu, které slouží k výpočtu optické mohutnosti umělé čočky. Přístroj pracuje na principu interferometru. Použit je laserový infračervený paprsek (λ=780nm) s krátkou koherentní délkou (cca 160 µm) rozdělený na dva paprsky s rozdílnou délkou optické dráhy. K interferenci dochází tehdy, je-li rozdíl optické dráhy dílčích paprsků menší než jejich koherentní délka. Měřena je optická délka mezi povrchem rohovky a pigmentovým epitelem sítnice a je následně přepočítána na geometrickou délku. 11

14 V. 5. PERIMETRIE: Perimetrií rozumíme vyšetření zorného pole oka. Nejvyšší rozlišovací schopnost lidského oka je ve žluté skvrně a zjištění zrakové ostrosti je tedy vázáno na toto malé místo sítnice. Periferie zorného pole je ovšem také důležitá pro orientaci, i když v této oblasti je rozlišovací schopnost sítnice mnohem nižší. Principem perimetrie je fixace vhodné značky vyšetřovaným okem (fixací je tedy jasně udána poloha žluté skvrny na sítnici) a nabízení podnětů v periferii zorného pole vyšetřovanému. Podněty mají nejčastěji charakter světelného bodu o přesně definované velikosti, intenzitě a vlnové délce. Vyšetřovaný udává okamžik, kdy při fixaci značky vidí v periferii zorného pole nabízený světelný podnět. Existuje kinetická a statická perimetrie. Při kinetické perimetrii je nabízený podnět v nahodile zvoleném meridiánu posunován od periferie směrem k centru a vyšetřovaný udá okamžik, kdy podnět v zorném poli zahlédne. Je též možný opačný postup, kdy světelný podnět je posunován od centra k periferii a vyšetřovaný udá okamžik, kdy podnět přestane vnímat. Při statické perimetrii jsou v nahodile volených bodech periferie rozsvěcovány světelné podněty, v případě, že pacient podnět vnímá, stiskne tlačítko přístroje. V moderních počítačových perimetrech je možné volit vyšetřovanou oblast zorného pole, strategii vyšetření (světelný podnět má buď stále stejný předdefinovaný jas či je možné nalézat i prahový jas podnětu, který v daném bodě vyšetřovaný již vnímá), přístroj také registruje, zda vyšetřovaný dobře fixuje středovou značku a sleduje i další parametry vedoucí k posouzení spolehlivosti vyšetření. Je potřeba zdůraznit, že se jedná o vyšetření závislé na spolupráci pacienta, tedy do značné míry subjektivní. V. 6. HEIDELBERGSKÝ RETINÁLNÍ TOMOGRAF (HRT): HRT je konfokální laserový skenovací systém umožňující záznam a hodnocení trojrozměrných obrazů zadního segmentu oka. Jeho hlavním praktickým využitím je kvantitativní hodnocení terče zrakového nervu u pacientů s glaukomem a měření tloušťky sítnice při otoku makuly. Monochromatický koherentní laserový paprsek (λ=670nm) zaostřený do určité hloubky skenuje vyšetřovanou oblast v dané zaostřené (ohniskové) rovině a systém zaznamenává množství světla odražené od každého skenovaného bodu. Před detektorem odraženého světla je umístěna přepážka s konfokální štěrbinou, čímž je zajištěn záznam odraženého světla zejména z dané ohniskové roviny vyšetřované oblasti. Odrazy z ostatních rovin jsou odcloněny. Výsledkem je vytvoření optického řezu vyšetřované oblasti v dané hloubce (ohniskové rovině). Obraz je snímán v postupné sekvencí mnoha ohniskových rovin v různé hloubce a výsledkem je složení trojrozměrného obrazu vyšetřované oblasti či vytvoření topografické mapy povrchu vyšetřované oblasti. U HRT II je hloubkový interval mezi jednotlivými rovinami nastaven na 1/16mm, počet snímaných ohniskových rovin (optických řezů) je závislý na tloušťce vyšetřované oblasti (od 1 do 4mm, od 16 do 64 vrstev). Pomocí HRT II je možno hodnotit oblast přibližně 3x3mm (15x15 stupňů) denzitou 354x354 pixelů. Zařízení umožňuje měřit velikost exkavace a neuroretinálního lemu (viz kapitolu 3). V. 7. LASEROVÁ SKENOVACÍ POLARIMETRIE (GDX): GDx využívá vlastnosti polarizovaného světla zvané birefringence. Na povrchu s pravidelnou strukturou (jakou je i vrstva nervových vláken sítnice) se paprsek polarizovaného světla rozdělí na dva polarizované paprsky, které kmitají v navzájem kolmých rovinách. Každý z těchto dceřinných paprsků však dále prochází tkání s jinou rychlostí. Toto zpomalení jednoho z paprsků se nazývá retardace. Osa kmitání pomalejšího paprsku je paralelní s průběhem nervových vláken sítnice. Míra zpomalení daného paprsku je závislá na tloušťce vrstvy, kterou prochází. Zařízení tedy měří míru retardace paprsků odražených po průchodu vrstvou nervových vláken a přepočítává ji na tloušťku této vrstvy. Polarizované laserové paprsky (λ=780nm) jsou vysílány opět na principu konfokálního skenování (viz HRT). Snímaná oblast má rozměr 40 stupňů horizontálně a 20 vertikálně, zaujímá tedy oblast v okolí terče zrakového nervu i oblast makuly. Birefringence je však též vlastností rohovky, přes kterou laserový paprsek prochází než se dostane k sítnici. Proto je v moderním zařízení GDx VCC nejprve provedeno měření birefringence 12

15 rohovky, tzv. kompenzace, a až poté samotné měření vrstvy nervových vláken sítnice zohledňující vlastnosti rohovky (obr. 20). V. 8. OPTICKÁ KOHERENTNÍ TOMOGRAFIE (OCT): OCT je zobrazovací metoda umožňující provést zobrazení dvourozměrného optického řezu sítnicí, podobně jako ultrazvuk zobrazuje akustický řez bulbem. Přístroj pracuje na principu interferometru, měří časový rozdíl v odrazu paprsku od jednotlivých vrstev sítnice a paprsku referenčního, odraženého od pomocného zrcátka. Jednotlivé vrstvy sítnice mají rozdílnou schopnost odrážet světlo (reflektivitu), podle intenzity odraženého světla lze tedy jednotlivé sítnicové vrstvy rozlišit. Reflektivita jednotlivých tkání je ve výsledku zobrazena v domluvené škále barev. Jedinečná hloubková rozlišovací schopnost přístroje je umožněna použitím světelného zdroje s možností nízké délky koherence. Zobrazovací paprsek (λ= 800 až 850nm dle typu přístroje) je rozdělen na řadu velmi krátkých světelných pulsů definovaných délkou koherence. Paprsek je rozdělen do dvou proudů první je vyslán na sítnici a druhý do referenčního zrcátka. Odražené světlo je znovu složeno v interferometru. Interference se objeví pouze tehdy, dorazí-li oba odražené paprsky do interferometru ve stejný okamžik. Aby bylo dosaženo rezonance pouze v určité jasně definované vzdálenosti od světelného zdroje, je tedy zásadní použití krátké koherenční délky, hloubková rozlišovací schopnost přístroje je tedy závislá na koherenční délce. A-scan je získán předozadním pohybem referenčního zrcátka, B-scan (tomograf) je získán skenováním přes vyšetřovanou oblast. U nejmodernějších přístrojů je udávána hloubková rozlišovací schopnost 1 µm, což umožňuje diferenciaci jednotlivých vrstev na takřka buněčné úrovni rozlišení. Kombinací principu OCT a konfokálního laserového skenování (viz HRT) je možné získat trojrozměrný obraz s až 10x vyšší hloubkovou rozlišovací schopností než u běžného konfokálního skenovacího laseru (OCT-SLO) V. 9. ANALYZÁTOR TLOUŠŤKY SÍTNICE (RTA): RTA je skenovací zařízení určené k přímému kvantitativnímu měření tloušťky celé sítnice a k její topografii. Fyzikální princip je obdobný jako u štěrbinové lampy. Úzký vertikální proužkovitý paprsek zeleného laseru (λ=543,3nm) je vyslán šikmo pod úhlem 16 na sítnici levou částí zornice, zatímco snímání obrazu je provedeno přes její pravou část. Metoda se tak podobá vyšetření předního segmentu oka na štěrbinové lampě. Odražený proužek kopíruje povrch sítnice a jeho tvar tak odpovídá tvaru povrchu sítnice, tloušťka odraženého proužku odpovídá tloušťce celé sítnice. Analýzou 16 proužků s intervalem 190 µm vyslaných na vyšetřovanou oblast je zařízení schopno vytvořit trojrozměrný obraz oblasti o rozměrech cca 3x3mm a poskytnout řadu numerických a grafických parametrů. Vyšetřována je zpravidla oblast terče zrakového nervu, jeho okolí a oblast makuly. Při vyšetření je nutné zadat parametry lomivosti rohovky a refrakci oka k zohlednění vlastností optických medií oka. V. 10. ELEKTRORETINOGRAFIE (ERG): Nervové buňky sítnice i její pigmentový epitel vytváří elektrická pole. Tato pole se mění při krátkých záblescích světla na sítnici. ERG je metoda měření změn elektrického pole jednotlivých částí sítnice pomocí specifických světelných podnětů a vhodně umístěných elektrod. 13

16 VI. II. VZÁKLADY Y Š E T Ř E NANATOMIE Í R E F R A KCLIDSKÉHO E OKA Nejběžněji používaným vyšetřením je předkládání jednotlivých čoček o různé lámavosti před oko vyšetřovaného a jeho subjektivní hodnocení vylepšení či zhoršení zrakové ostrosti při předložení dané čočky. Právě subjektivita tohoto postupu je jeho největší nevýhodou, protože nelze použít například u malých dětí či u mentálně postižených osob. Na druhou stranu objektivně změřený výsledek refrakce oka je potřeba vyzkoušet i subjektivně, zda vyšetřovanému daná korekce refrakční vady vyhovuje. Existuje několik objektivních způsobů vyšetření refrakce. VI. 1. SKIASKOPIE: Tato tradiční jednoduchá metoda objektivního vyšetření refrakce je nenáročná na vybavení, její přesné provedení však vyžaduje určité zkušenosti vyšetřujícího. Principem je pozorování světla odraženého od sítnice (červeného reflexu), respektive stínu duhovkového okraje patrného na červeném reflexu. Vyšetřující pohybuje zdrojem světla malými kývavými pohyby a pozoruje, zda pohyb tohoto proužkovitého stínu je souhlasný s pohybem zdroje světla či opačný. Vyšetřující dále postupně předkládá před vyšetřované oko čočky o různé lomivosti a pozoruje, při použití jaké čočky se podaří dosáhnout bodu neutralizace, tedy okamžiku, kdy se pohyb stínu začne měnit na opačný než byl původně. Vyšetřuje se nejčastěji ze vzdálenosti 1m. Z definice optická mohutnost = převrácená hodnota ohniskové vzdálenosti vyplývá, že souhlasný pohyb stínu tak bude přítomen u oka s nulovou dioptrickou vadou (emetropického), u oka dalekozrakého (hypermetropického) a u oka krátkozrakého (myopického) do 1 D. Jinými slovy, v těchto případech leží vzdálený bod vyšetřovaného oka za sítnicí vyšetřujícího a pohyb stínu je souhlasný s pohybem zdroje světla. Naopak u oka krátkozrakého více než 1 D bude pohyb stínu opačný než pohyb zdroje, neboť vzdálený bod vyšetřovaného oka leží mezi sítnicí vyšetřovaného a vyšetřujícího. Uvedené uspořádání platí pro vyšetřovací vzdálenost 1m, při zkracování této vzdálenosti musíme mít na paměti odlišné podmínky vyšetření (obr. 21). VI. 2. HARTINGERŮV KOINCIDENČNÍ REFRAKTOMETR: Lidské oko mnohem přesněji postřehne rozdíl mezi rozdvojeným obrazem než mezi obrazem ostrým a lehce neostrým. Ještě přesněji rozliší i malý rozdíl v koincidenci tedy skutečnosti, zda dvě úsečky leží na jedné přímce či nikoli. Na tomto principu je založen koincidenční refraktometr. Vyšetřující se snaží dosáhnout koincidence tří dvojic úseček, které pozoruje v okuláru refraktometru. Tato koincidence nastane tehdy, je-li značka vyslaná do vyšetřovaného oka zaostřená na jeho sítnici. Na refraktometru se nachází stupnice obdobně jako na keratometru a vyšetřující z ní může snadno přečíst změřenou refrakci v jednotlivých meridiánech. VI. 3. AUTOMATICKÉ REFRAKTOMETRY: Jednotlivé typy automatických refraktometrů se vzájemně liší svým fyzikálně optickým pojetím, společnou vlastností je, že k měření dioptrií využívají infračervené oblasti záření, aby bylo zabráněno oslnění vyšetřovaného oka. Pacient fixuje v přístroji obraz konstruovaný tak, aby bylo dosaženo maximálního uvolnění akomodace oka. Obsluha automatických refraktometrů je velmi jednoduchá, výsledky měření jsou tištěny připojenou termotiskárnou (obr. 22). V současné době jsou k dispozici přenosné automatické refraktometry, usnadňující měření refrakce u dětí (obr. 23). Moderní přístroje též kombinují refraktometr s keratometrem, případně i s bezkontaktním tonometrem. 14

17 VI. 4. WAVEFRONT ANALÝZA Jedná se o moderní zařízení, využívané v centrech refrakční laserové chirurgie. Wavefront analýza umožňuje identifikovat optické vady nejen prvního a druhého řádu (tedy myopii či hypermetropii a astigmatismus), je schopna odhalit vady až pátého řádu. Vady vyšších řádů není možno korigovat klasickými optickými pomůckami (brýlemi či kontaktními čočkami), jediná současná možnost jejich korekce je individualizovaným laserovým zákrokem na rohovce. Principem vyšetření je vyslání rovnoběžných paprsků v rovině kolmé na rohovku do oka a analýza jejich odrazu od sítnice. Jsou tak proměřeny vady celého optického systému oka. Následným přenosem získaných dat do laserové jednotky je možná chirurgická korekce těchto vad individuálně na rohovce daného oka. 15

18 VII. DOPORUČENÁ LITERATURA 1. Přístrojová optika, M.Rutrle, IPVZ Brno, 2000, ISBN Trendy soudobé oftalmologie, svazek 2, pořadatel P.Rozsíval, Galén, 2005, ISBN Technický sborník oční optiky, pořadatel J.Polášek, Oční optika, Praha, Optic Nerve Head and Retinal Nerve Fibre Analysis, M.Iester, D.Garway-Heath, H.Lemij et al., Dogma, 2005, ISBN

19 VIII. OBRAZOVÁ PŘÍLOHA Obr. 1: Schematický svislý řez bulbem v jeho optické ose Obr. 2: Fotografie zadního pólu oka s popisem jeho struktur Obr. 3: Štěrbinová lampa 17

20 Obr. 4: Goldmannova čočka k vyšetření komorového úhlu a periferie sítnice Obr. 5: Schiötzův impresní tonometr Obr. 6: Rameno s kuželem k aplanační tonometrii připevněné na štěrbinové lampě Obr. 7: Princip aplanace rohovky při měření nitroočního tlaku 18

Jméno: Michal Hegr Datum: 15.11. 2011. Oko

Jméno: Michal Hegr Datum: 15.11. 2011. Oko Jméno: Michal Hegr Datum: 15.11. 2011 Referát na téma: Oko Oko Oko je smyslový orgán reagující na světlo (fotoreceptor), tedy zajišťující zrak. V průběhu vývoje živočichů došlo k výraznému rozvoji od světločivných

Více

Základní pojmy Zobrazení zrcadlem, Zobrazení čočkou Lidské oko, Optické přístroje

Základní pojmy Zobrazení zrcadlem, Zobrazení čočkou Lidské oko, Optické přístroje Optické zobrazování Základní pojmy Zobrazení zrcadlem, Zobrazení čočkou Lidské oko, Optické přístroje Základní pojmy Optické zobrazování - pomocí paprskové (geometrické) optiky - využívá model světelného

Více

F. Pluháček. František Pluháček Katedra optiky PřF UP v Olomouci

F. Pluháček. František Pluháček Katedra optiky PřF UP v Olomouci František Pluháček Katedra optiky PřF UP v Olomouci Obsah přednášky Optický systém lidského oka Zraková ostrost Dioptrické vady oka a jejich korekce Další vady optické soustavy oka Akomodace a vetchozrakost

Více

Geometrická optika. Optické přístroje a soustavy. převážně jsou založeny na vzájemné interakci světelného pole s látkou nebo s jiným fyzikálním polem

Geometrická optika. Optické přístroje a soustavy. převážně jsou založeny na vzájemné interakci světelného pole s látkou nebo s jiným fyzikálním polem Optické přístroje a soustav Geometrická optika převážně jsou založen na vzájemné interakci světelného pole s látkou nebo s jiným fzikálním polem Důsledkem této t to interakce je: změna fzikáln lních vlastností

Více

SOUSTAVA SMYSLOVÁ Informace o okolním světě a o vlastním těle dostáváme prostřednictvím smyslových buněk Smyslové buňky tvoří základ čidel Čidla jsou

SOUSTAVA SMYSLOVÁ Informace o okolním světě a o vlastním těle dostáváme prostřednictvím smyslových buněk Smyslové buňky tvoří základ čidel Čidla jsou SOUSTAVA SMYSLOVÁ Informace o okolním světě a o vlastním těle dostáváme prostřednictvím smyslových buněk Smyslové buňky tvoří základ čidel Čidla jsou vybavena vždy pro příjem a zpracování určitého podnětu

Více

Novinky v očním lékařství. Doc.Mudr. Svatopluk Synek,CSc., Mudr. Monika Synková Klinika nemocí očních a optometrie FN u sv.

Novinky v očním lékařství. Doc.Mudr. Svatopluk Synek,CSc., Mudr. Monika Synková Klinika nemocí očních a optometrie FN u sv. Novinky v očním lékařství Doc.Mudr. Svatopluk Synek,CSc., Mudr. Monika Synková Klinika nemocí očních a optometrie FN u sv. Anny a LF MU Brno Výuka očního lékařství a optometrie má svá specifika. Konkrétní

Více

GEOMETRICKÁ OPTIKA. Znáš pojmy A. 1. Znázorni chod význačných paprsků pro spojku. Čočku popiš a uveď pro ni znaménkovou konvenci.

GEOMETRICKÁ OPTIKA. Znáš pojmy A. 1. Znázorni chod význačných paprsků pro spojku. Čočku popiš a uveď pro ni znaménkovou konvenci. Znáš pojmy A. Znázorni chod význačných paprsků pro spojku. Čočku popiš a uveď pro ni znaménkovou konvenci. Tenká spojka při zobrazování stačí k popisu zavést pouze ohniskovou vzdálenost a její střed. Znaménková

Více

Geometrická optika. předmětu. Obrazový prostor prostor za optickou soustavou (většinou vpravo), v němž může ležet obraz - - - 1 -

Geometrická optika. předmětu. Obrazový prostor prostor za optickou soustavou (většinou vpravo), v němž může ležet obraz - - - 1 - Geometrická optika Optika je část fyziky, která zkoumá podstatu světla a zákonitosti světelných jevů, které vznikají při šíření světla a při vzájemném působení světla a látky. Světlo je elektromagnetické

Více

Optika pro mikroskopii materiálů I

Optika pro mikroskopii materiálů I Optika pro mikroskopii materiálů I Jan.Machacek@vscht.cz Ústav skla a keramiky VŠCHT Praha +42-0- 22044-4151 Osnova přednášky Základní pojmy optiky Odraz a lom světla Interference, ohyb a rozlišení optických

Více

M I K R O S K O P I E

M I K R O S K O P I E Inovace předmětu KBB/MIK SVĚTELNÁ A ELEKTRONOVÁ M I K R O S K O P I E Rozvoj a internacionalizace chemických a biologických studijních programů na Univerzitě Palackého v Olomouci CZ.1.07/2.2.00/28.0066

Více

SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH

SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH MECHANIKA MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMIKA ELEKTŘINA A MAGNETISMUS KMITÁNÍ A VLNĚNÍ OPTIKA FYZIKA MIKROSVĚTA ODRAZ A LOM SVĚTLA 1) Index lomu vody je 1,33. Jakou rychlost má

Více

Fotografický aparát. Fotografický aparát. Fotografický aparát. Fotografický aparát. Fotografický aparát. Fotografický aparát

Fotografický aparát. Fotografický aparát. Fotografický aparát. Fotografický aparát. Fotografický aparát. Fotografický aparát Michal Veselý, 00 Základní části fotografického aparátu tedy jsou: tělo přístroje objektiv Pochopení funkce běžných objektivů usnadní zjednodušená představa, že objektiv jako celek se chová stejně jako

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická Nervová soustava Společná pro celou sadu oblast

Více

Oko - stavba oka a vady

Oko - stavba oka a vady Oko - stavba oka a vady Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_31_18 Tématický celek: Člověk Autor: Renata Kramplová

Více

Digitální učební materiál. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce podpory Gymnázium, Jevíčko, A. K.

Digitální učební materiál. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce podpory Gymnázium, Jevíčko, A. K. Digitální učební materiál Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Název projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Číslo a název šablony klíčové aktivity III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím

Více

Optika. Zápisy do sešitu

Optika. Zápisy do sešitu Optika Zápisy do sešitu Světelné zdroje. Šíření světla. 1/3 Světelné zdroje - bodové - plošné Optická prostředí - průhledné (sklo, vzduch) - průsvitné (matné sklo) - neprůsvitné (nešíří se světlo) - čirá

Více

Uložena v očnici (orbita) v tukové tkáni (ochrana oka před poškozením)

Uložena v očnici (orbita) v tukové tkáni (ochrana oka před poškozením) Otázka: Zrakové ustrojí Předmět: Biologie Přidal(a): Cllaire Je citlivé na elektromagnetické vlnění Umožňuje vnímání světla, barev, velikosti, tvaru a vzdálenosti předmětu Nejdůležitější čidlo pro orientaci

Více

Rozdělení přístroje zobrazovací

Rozdělení přístroje zobrazovací Optické přístroje úvod Rozdělení přístroje zobrazovací obraz zdánlivý subjektivní přístroje lupa mikroskop dalekohled obraz skutečný objektivní přístroje fotoaparát projekční přístroje přístroje laboratorní

Více

7. Světelné jevy a jejich využití

7. Světelné jevy a jejich využití 7. Světelné jevy a jejich využití - zápis výkladu - 41. až 43. hodina - B) Optické vlastnosti oka Oko = spojná optická soustava s měnitelnou ohniskovou vzdáleností zjednodušené schéma oka z biologického

Více

FYZIKA. Oční vady. 9. ročník

FYZIKA. Oční vady. 9. ročník FYZIKA Oční vady 9. ročník 13. 2. 2013 Autor: Mgr. Dana Kaprálová Zpracováno v rámci projektu Krok za krokem na ZŠ Želatovská ve 21. století registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3443 Projekt je

Více

Výukový materiál. zpracovaný v rámci projektu

Výukový materiál. zpracovaný v rámci projektu Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Základní škola Sokolov,Běžecká 2055 pracoviště Boženy Němcové 1784 Název a číslo projektu: Moderní škola, CZ.1.07/1.4.00/21.3331 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění

Více

Optické zobrazení - postup, kterým získáváme optické obrazy bodů a předmětů

Optické zobrazení - postup, kterým získáváme optické obrazy bodů a předmětů Optické soustav a optická zobrazení Přímé vidění - paprsek od zobrazovaného předmětu dopadne přímo do oka Optická soustava - soustava optických prostředí a jejich rozhraní, která mění chod paprsků Optické

Více

Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: 1. 10. 2012. Číslo DUM: VY_32_INOVACE_20_FY_C

Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: 1. 10. 2012. Číslo DUM: VY_32_INOVACE_20_FY_C Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: 1. 10. 2012 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_20_FY_C Ročník: II. Fyzika Vzdělávací oblast: Přírodovědné vzdělávání Vzdělávací obor: Fyzika Tematický okruh:

Více

5.2.10 Oko. Př. 1: Urči minimální optickou mohutnost lidského oka. Předpoklady: 5207, 5208

5.2.10 Oko. Př. 1: Urči minimální optickou mohutnost lidského oka. Předpoklady: 5207, 5208 5.2.0 Oko Předpoklady: 5207, 5208 Pedagogická poznámka: Obsah této hodiny se asi nedá stihnout za 45 minut, ale je možné přetahovat v další hodině, která na tuto plynule navazuje. Cílem hodiny není nahrazovat

Více

MASARYKOVA UNIVERZITA Lékařská fakulta. Biomikroskopie oka. Autor bakalářské práce: Optometrie

MASARYKOVA UNIVERZITA Lékařská fakulta. Biomikroskopie oka. Autor bakalářské práce: Optometrie MASARYKOVA UNIVERZITA Lékařská fakulta Biomikroskopie oka bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: MUDr. Tomáš Jurečka, PhD. Autor bakalářské práce: Hana Kroupová Optometrie Brno 2008 Prohlašuji, že

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická Nervová soustava Společná pro celou sadu oblast

Více

F - Lom světla a optické přístroje

F - Lom světla a optické přístroje F - Lom světla a optické přístroje Autor: Mgr. Jaromír Juřek Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz. VARIACE 1 Tento dokument byl

Více

Smyslová soustava. napojené na nervovou soustavu převádějí energii podnětů přicházejících z vnějšího světa v nervovou aktivitu

Smyslová soustava. napojené na nervovou soustavu převádějí energii podnětů přicházejících z vnějšího světa v nervovou aktivitu Otázka: Smyslová soustava Předmět: Biologie Přidal(a): zizkkl Smyslová soustava RECEPTORY (receptorové buňky, smyslové buňky) buňky smyslových orgánů = čidel buňky schopné podráždění, které přemění na

Více

VY_32_INOVACE_FY.12 OPTIKA II

VY_32_INOVACE_FY.12 OPTIKA II VY_32_INOVACE_FY.12 OPTIKA II Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jiří Kalous Základní a mateřská škola Bělá nad Radbuzou, 2011 Optická čočka je optická soustava dvou centrovaných

Více

OPTIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda

OPTIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda OPTIKA Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda Základní poznatky Zdroje světla světlo vzniká různými procesy (Slunce, žárovka, svíčka, Měsíc) Bodový zdroj Plošný zdroj Základní poznatky Optická prostředí

Více

Otázky z optiky. Fyzika 4. ročník. Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu

Otázky z optiky. Fyzika 4. ročník. Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu Otázky z optiky Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu ) o je světlo z fyzikálního hlediska? Jaké vlnové délky přísluší viditelnému záření? - elektromagnetické záření (viditelné záření) o vlnové délce

Více

Odraz světla na rozhraní dvou optických prostředí

Odraz světla na rozhraní dvou optických prostředí Odraz světla na rozhraní dvou optických prostředí Může kulová nádoba naplněná vodou sloužit jako optická čočka? Exponát demonstruje zaostření světla procházejícího skrz vodní kulovou čočku. Pohyblivý světelný

Více

Název a číslo materiálu VY_32_INOVACE_ICT_FYZIKA_OPTIKA

Název a číslo materiálu VY_32_INOVACE_ICT_FYZIKA_OPTIKA Název a číslo materiálu VY_32_INOVACE_ICT_FYZIKA_OPTIKA OPTIKA ZÁKLADNÍ POJMY Optika a její dělení Světlo jako elektromagnetické vlnění Šíření světla Odraz a lom světla Disperze (rozklad) světla OPTIKA

Více

Lupa a mikroskop příručka pro učitele

Lupa a mikroskop příručka pro učitele Obecné informace Lupa a mikroskop příručka pro učitele Pro vysvětlení chodu světelných paprsků lupou a mikroskopem je nutno navázat na znalosti o zrcadlech a čočkách. Hodinová dotace: 1 vyučovací hodina

Více

Plusoptix A09 informace

Plusoptix A09 informace Plusoptix A09 informace Plusoptix A09 nenáročné měření vývoje zraku dětí již v útlém věku Přístroj Plusoptix je screeningový autorefraktometr, který umožňuje měřit oční vady u dětí již od 6-ti měsíců.

Více

Úkoly. 1 Teoretický úvod. 1.1 Mikroskop

Úkoly. 1 Teoretický úvod. 1.1 Mikroskop Úkoly 1. Z přiložených objektivů vyberte dva, použijte je jako lupy a změřte jejich zvětšení a zorná pole přímou metodou. Odhadněte maximální chyby měření. 2. Změřte zvětšení a zorná pole mikroskopu pro

Více

VLNOVÁ OPTIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Optika - 3. ročník

VLNOVÁ OPTIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Optika - 3. ročník VLNOVÁ OPTIKA Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Optika - 3. ročník Vlnová optika Světlo lze chápat také jako elektromagnetické vlnění. Průkopníkem této teorie byl Christian Huyghens. Některé jevy se dají

Více

Nejdůležitější pojmy a vzorce učiva fyziky II. ročníku

Nejdůležitější pojmy a vzorce učiva fyziky II. ročníku Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Nejdůležitější pojmy a vzorce učiva fyziky II. ročníku V tomto článku uvádíme shrnutí poznatků učiva II. ročníku

Více

1. Z přiložených objektivů vyberte dva, použijte je jako lupy a změřte jejich zvětšení a zorná pole přímou metodou.

1. Z přiložených objektivů vyberte dva, použijte je jako lupy a změřte jejich zvětšení a zorná pole přímou metodou. 1 Pracovní úkoly 1. Z přiložených objektivů vyberte dva, použijte je jako lupy a změřte jejich zvětšení a zorná pole přímou metodou. 2. Změřte zvětšení a zorná pole mikroskopu pro všechny možné kombinace

Více

Optika - AZ kvíz. Pravidla

Optika - AZ kvíz. Pravidla Optika - AZ kvíz Pravidla Ke hře připravíme karty s texty otázka tvoří jednu stranu, odpověď pak druhou stranu karty (pro opakované používání doporučuji zalaminovat), hrací kostku a figurky pro každého

Více

Krafková, Kotlán, Hiessová, Nováková, Nevímová

Krafková, Kotlán, Hiessová, Nováková, Nevímová Krafková, Kotlán, Hiessová, Nováková, Nevímová Optická čočka je optická soustava dvou centrovaných ploch, nejčastěji kulových, popř. jedné kulové a jedné rovinné plochy. Čočka je tvořena z průhledného

Více

Semestrální projekt z předmětu: Obrazové inženýrství jméno:

Semestrální projekt z předmětu: Obrazové inženýrství jméno: Semestrální projekt z předmětu: Obrazové inženýrství jméno: Téma: Optické vlastnosti lidského oka jméno: Lucie Wolfová datum: 19. 12. 2002 Úvod: Viděním se rozumí činnost dostatečně vyvinutého zraku. Vnější

Více

Novinky ve vývoji individuálních progresivních čoček. Petr Ondřík Rodenstock ČR, s.r.o.

Novinky ve vývoji individuálních progresivních čoček. Petr Ondřík Rodenstock ČR, s.r.o. Novinky ve vývoji individuálních progresivních čoček. Petr Ondřík Rodenstock ČR, s.r.o. 06 March 2013, Page 1 Trend ve vývoji individuálních progresivních čoček. Astigmatismus do blízka. Výsledky univerzitní

Více

Abstrakt: Úloha seznamuje studenty se základními pojmy geometrické optiky

Abstrakt: Úloha seznamuje studenty se základními pojmy geometrické optiky Úloha 6 02PRA2 Fyzikální praktikum II Ohniskové vzdálenosti čoček a zvětšení optických přístrojů Abstrakt: Úloha seznamuje studenty se základními pojmy geometrické optiky a principy optických přístrojů.

Více

Lidské oko jako objektiv a senzor

Lidské oko jako objektiv a senzor Lidské oko jako objektiv a senzor Lidské oko anatomie 1/5 iris duhovka pupil zornice, zřítelnice (vstupní pupila) sclera -bělima Oko, pohled zvenku [1] Duhovka hladké svalstvo s kruhovým otvorem uprostřed,

Více

OPTIKA - NAUKA O SVĚTLE

OPTIKA - NAUKA O SVĚTLE OPTIKA OPTIKA - NAUKA O SVĚTLE - jeden z nejstarších oborů yziky - studium světla, zákonitostí jeho šíření a analýza dějů při vzájemném působení světla a látky SVĚTLO elektromagnetické vlnění λ = 380 790

Více

17. března 2000. Optická lavice s jezdci a držáky čoček, světelný zdroj pro optickou lavici, mikroskopický

17. března 2000. Optická lavice s jezdci a držáky čoček, světelný zdroj pro optickou lavici, mikroskopický Úloha č. 6 Ohniskové vzdálenosti a vady čoček, zvětšení optických přístrojů Václav Štěpán, sk. 5 17. března 2000 Pomůcky: Optická lavice s jezdci a držáky čoček, světelný zdroj pro optickou lavici, mikroskopický

Více

2. Vyhodnoťte získané tloušťky a diskutujte, zda je vrstva v rámci chyby nepřímého měření na obou místech stejně silná.

2. Vyhodnoťte získané tloušťky a diskutujte, zda je vrstva v rámci chyby nepřímého měření na obou místech stejně silná. 1 Pracovní úkoly 1. Změřte tloušťku tenké vrstvy ve dvou různých místech. 2. Vyhodnoťte získané tloušťky a diskutujte, zda je vrstva v rámci chyby nepřímého měření na obou místech stejně silná. 3. Okalibrujte

Více

ANALÝZA DAT Z OFTALMOLOGICKÝCH PŘÍSTROJŮ

ANALÝZA DAT Z OFTALMOLOGICKÝCH PŘÍSTROJŮ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ ÚSTAV BIOMEDICÍNSKÉHO INŢENÝRSTVÍ FACULTY OF ELECTRICAL ENGINEERING AND COMMUNICATION DEPARTMENT

Více

VÝUKOVÝ SOFTWARE PRO ANALÝZU A VIZUALIZACI INTERFERENČNÍCH JEVŮ

VÝUKOVÝ SOFTWARE PRO ANALÝZU A VIZUALIZACI INTERFERENČNÍCH JEVŮ VÝUKOVÝ SOFTWARE PRO ANALÝZU A VIZUALIZACI INTERFERENČNÍCH JEVŮ P. Novák, J. Novák Katedra fyziky, Fakulta stavební, České vysoké učení technické v Praze Abstrakt V práci je popsán výukový software pro

Více

2.1.18 Optické přístroje

2.1.18 Optické přístroje 2.1.18 Optické přístroje Předpoklad: 020117 Pomůck: kompletní optické souprav I kdž máme zdravé oči (správné brýle) a skvěle zaostřeno, neuvidíme všechno. Př. 1: Co děláš, kdž si chceš prohlédnout malé,

Více

Techniky detekce a určení velikosti souvislých trhlin

Techniky detekce a určení velikosti souvislých trhlin Techniky detekce a určení velikosti souvislých trhlin Přehled Byl-li podle obecných norem nebo regulačních směrnic detekovány souvislé trhliny na vnitřním povrchu, musí být následně přesně stanoven rozměr.

Více

Název: Vlastnosti oka, porovnání s fotoaparátem

Název: Vlastnosti oka, porovnání s fotoaparátem Název: Vlastnosti oka, porovnání s fotoaparátem Autor: Mgr. Petr Majer Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět (mezipředmětové vztahy) : Fyzika (Biologie) Tematický celek: Optika

Více

Viková, M. : MIKROSKOPIE I Mikroskopie I M. Viková

Viková, M. : MIKROSKOPIE I Mikroskopie I M. Viková Mikroskopie I M. Viková LCAM DTM FT TU Liberec, martina.vikova@tul.cz MIKROSVĚT nano Poměry velikostí mikro 9 10 10 8 10 7 10 6 10 5 10 4 10 3 size m 2 9 7 5 3 4 8 1 micela virus světlo 6 písek molekula

Více

Světlo 1) Světlo patří mezi elektromagnetické vlnění (jako rádiový signál, Tv signál) elmg. vlnění = elmg. záření

Světlo 1) Světlo patří mezi elektromagnetické vlnění (jako rádiový signál, Tv signál) elmg. vlnění = elmg. záření OPTIKA = část fyziky, která se zabývá světlem Studuje zejména: vznik světla vlastnosti světla šíření světla opt. přístroje (opt. soustavami) Otto Wichterle (gelové kontaktní čočky) Světlo 1) Světlo patří

Více

25. Zobrazování optickými soustavami

25. Zobrazování optickými soustavami 25. Zobrazování optickými soustavami Zobrazování zrcadli a čočkami. Lidské oko. Optické přístroje. Při optickém zobrazování nemusíme uvažovat vlnové vlastnosti světla a stačí považovat světlo za svazek

Více

OPTICKÉ VLASTNOSTI OKA. ROZKLAD SVĚTLA HRANOLEM 1. OPTICKÉ VLASTNOSTI OKA

OPTICKÉ VLASTNOSTI OKA. ROZKLAD SVĚTLA HRANOLEM 1. OPTICKÉ VLASTNOSTI OKA OPTICKÉ VLASTNOSTI OKA. ROZKLAD SVĚTLA HRANOLEM 1. OPTICKÉ VLASTNOSTI OKA Stavbu lidského oka znáte z vyučování přírodopisu. Zopakujte si ji po dle obrázku. Komorová tekutina, oční čočka a sklivec tvoří

Více

Elektronová mikroskopie SEM, TEM, AFM

Elektronová mikroskopie SEM, TEM, AFM Elektronová mikroskopie SEM, TEM, AFM Historie 1931 E. Ruska a M. Knoll sestrojili první elektronový prozařovací mikroskop 1939 první vyrobený elektronový mikroskop firma Siemens rozlišení 10 nm 1965 první

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

Optika OPTIKA. June 04, 2012. VY_32_INOVACE_113.notebook

Optika OPTIKA. June 04, 2012. VY_32_INOVACE_113.notebook Optika Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3267

Více

Zákon odrazu. Úhel odrazu je roven úhlu dopadu, přičemž odražené paprsky zůstávají v rovině dopadu.

Zákon odrazu. Úhel odrazu je roven úhlu dopadu, přičemž odražené paprsky zůstávají v rovině dopadu. 1. ZÁKON ODRAZU SVĚTLA, ODRAZ SVĚTLA, ZOBRAZENÍ ZRCADLY, Dívejme se skleněnou deskou, za kterou je tmavší pozadí. Vidíme v ní vlastní obličej a současně vidíme předměty za deskou. Obojí však slaběji než

Více

Ultrazvuková defektoskopie. Vypracoval Jan Janský

Ultrazvuková defektoskopie. Vypracoval Jan Janský Ultrazvuková defektoskopie Vypracoval Jan Janský Základní principy použití vysokých akustických frekvencí pro zjištění vlastností máteriálu a vad typické zařízení: generátor/přijímač pulsů snímač zobrazovací

Více

Centrovaná optická soustava

Centrovaná optická soustava Centrovaná optická soustava Dvě lámavé kulové ploch: Pojem centrovaná optická soustava znamená, že splývají optické os dvou či více optických prvků. Základním příkladem takové optické soustav jsou dvě

Více

Tabulka I Měření tloušťky tenké vrstvy

Tabulka I Měření tloušťky tenké vrstvy Pracovní úkol 1. Změřte tloušťku tenké vrstvy ve dvou různých místech. 2. Vyhodnoťte získané tloušťky a diskutujte, zda je vrstva v rámci chyby nepřímého měření na obou místech stejně silná. 3. Okalibrujte

Více

ODRAZ A LOM SVĚTLA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Septima - Fyzika - Optika

ODRAZ A LOM SVĚTLA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Septima - Fyzika - Optika ODRAZ A LOM SVĚTLA Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Septima - Fyzika - Optika Odraz světla Vychází z Huygensova principu Zákon odrazu: Úhel odrazu vlnění je roven úhlu dopadu. Obvykle provádíme konstrukci pomocí

Více

Optické přístroje. Oko

Optické přístroje. Oko Optické přístroje Oko Oko je orgán živočichů reagující na světlo. Obratlovci a hlavonožci mají jednoduché oči, členovci, kteří mají menší rozměry a jednoduché oko by trpělo difrakčními jevy, mají složené

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Šablona III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146

Více

ZOBRAZOVÁNÍ ZRCADLY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Septima - Optika

ZOBRAZOVÁNÍ ZRCADLY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Septima - Optika ZOBRAZOVÁNÍ ZRCADLY Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Septima - Optika Úvod Vytváření obrazů na základě zákonů optiky je častým jevem kolem nás Základní principy Základní principy Zobrazování optickými přístroji

Více

NATIS s.r.o. Seifertova 4313/10 767 01 Kroměříž T:573 331 563 E:natis@natis.cz www.natis.cz. Videoendoskopy a příslušenství

NATIS s.r.o. Seifertova 4313/10 767 01 Kroměříž T:573 331 563 E:natis@natis.cz www.natis.cz. Videoendoskopy a příslušenství Videoendoskopy a příslušenství Strana 2 Úvod Jsme rádi, že vám můžeme představit katalog videoendoskopů a jejich příslušenství. Přenosné videoendoskopy model V55100 a X55100 s velkým barevným LCD displejem,

Více

Smyslová soustava čidla = analyzátory prahový podnět Čidlo = analyzátor = receptory adekvátní podněty

Smyslová soustava čidla = analyzátory prahový podnět Čidlo = analyzátor = receptory adekvátní podněty Smyslová soustava - poskytuje CNS informace o vnějším a vnitřním prostředí - čidla = analyzátory vybírají z prostředí podněty - podnět musí mít určitou intenzitu = prahový podnět Čidlo = analyzátor - informace

Více

NULUX EP. Ideální korekce se stává skutečností

NULUX EP. Ideální korekce se stává skutečností NULUX EP Ideální korekce se stává skutečností NULUX EP Dokonalost přirozeného vidění ve všech směrech V minulém desetiletí bylo rozsáhlými změnami v technickém vývoji v oblasti brýlových čoček dosaženo

Více

Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Technické vybavení Vizualizační technika Ing. Jakab Barnabáš

Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Technické vybavení Vizualizační technika Ing. Jakab Barnabáš Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1 Šablona: Název: Téma: Autor: Číslo: Anotace: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Technické vybavení Vizualizační technika

Více

5.2.12 Dalekohledy. y τ τ F 1 F 2. f 2. f 1. Předpoklady: 5211

5.2.12 Dalekohledy. y τ τ F 1 F 2. f 2. f 1. Předpoklady: 5211 5.2.12 Dalekohledy Předpoklady: 5211 Pedagogická poznámka: Pokud necháte studenty oba čočkové dalekohledy sestavit v lavicích nepodaří se Vám hodinu stihnout za 45 minut. Dalekohledy: už z názvu poznáme,

Více

Jednoduchý elektrický obvod

Jednoduchý elektrický obvod 21 25. 05. 22 01. 06. 23 22. 06. 24 04. 06. 25 28. 02. 26 02. 03. 27 13. 03. 28 16. 03. VI. A Jednoduchý elektrický obvod Jednoduchý elektrický obvod Prezentace zaměřená na jednoduchý elektrický obvod

Více

Metody refrakční chirurgie. Jakub Hlaváček

Metody refrakční chirurgie. Jakub Hlaváček Metody refrakční chirurgie Jakub Hlaváček Cíle Typy refrakčních zákroků Zajímavosti Novinky Obr: 1: http://t3.gstatic.com/images?q=tbn:and9gcrpog86lbyminhyetagsaq6yqt3cfohi6l7h89l-debfmca0zmmejhdegbg Refrakční

Více

3. Optika III. 3.1. Přímočaré šíření světla

3. Optika III. 3.1. Přímočaré šíření světla 3. Optika III Popis soupravy: Souprava Haftoptik s níž je prováděn soubor experimentů Optika III je určena k demonstraci optických jevů pomocí segmentů se silnými magnety. Ty umožňují jejich fixaci na

Více

Laboratorní práce č. 3: Měření vlnové délky světla

Laboratorní práce č. 3: Měření vlnové délky světla Přírodní vědy moderně a interaktivně SEMINÁŘ FYZIKY Laboratorní práce č. 3: Měření vlnové délky světla G Gymnázium Hranice Přírodní vědy moderně a interaktivně SEMINÁŘ FYZIKY Gymnázium G Hranice Test

Více

MULTIMEDIÁLNÍ A HYPERMEDIÁLNÍ SYSTÉMY

MULTIMEDIÁLNÍ A HYPERMEDIÁLNÍ SYSTÉMY MULTIMEDIÁLNÍ A HYPERMEDIÁLNÍ SYSTÉMY 6) Snímání obrazu Petr Lobaz, 24. 3. 2009 OBRAZOVÁ DATA OBRAZ statický dynamický bitmapový vektorový popis 2D 3D MHS Snímání obrazu 2 / 41 ZPRACOVÁNÍ OBRAZU pořízení

Více

h n i s k o v v z d á l e n o s t s p o j n ý c h č o č e k

h n i s k o v v z d á l e n o s t s p o j n ý c h č o č e k h n i s k o v v z d á l e n o s t s p o j n ý c h č o č e k Ú k o l : P o t ř e b : Změřit ohniskové vzdálenosti spojných čoček různými metodami. Viz seznam v deskách u úloh na pracovním stole. Obecná

Více

7.ročník Optika Lom světla

7.ročník Optika Lom světla LOM SVĚTLA. ZOBRAZENÍ ČOČKAMI 1. LOM SVĚTLA NA ROVINNÉM ROZHRANÍ DVOU OPTICKÝCH PROSTŘEDÍ Sluneční světlo se od vodní hladiny částečně odráží a částečně proniká do vody. V čisté vodě jezera vidíme rostliny,

Více

ZOBRAZOVÁNÍ ROVINNÝM ZRCADLEM

ZOBRAZOVÁNÍ ROVINNÝM ZRCADLEM ZOBRAZOVÁNÍ ROVINNÝM ZRCADLEM Pozorně se podívejte na obrázky. Kterou rukou si nevěsta maluje rty? Na které straně cesty je automobil ve zpětném zrcátku? Zrcadla jsou vyleštěné, zpravidla kovové plochy

Více

Laboratorní úloha č. 6 - Mikroskopie

Laboratorní úloha č. 6 - Mikroskopie Laboratorní úloha č. 6 - Mikroskopie Úkoly měření: 1. Seznamte se s ovládáním stereoskopického mikroskopu, digitálního mikroskopu a fotoaparátu. 2. Studujte pod mikroskopem různé preparáty. Vyberte vhodný

Více

Získejte zpět ostré vidění do dálky i na střední vzdálenost spolu se schopností číst, bez ztráty ostrosti za špatných světelných podmínek.

Získejte zpět ostré vidění do dálky i na střední vzdálenost spolu se schopností číst, bez ztráty ostrosti za špatných světelných podmínek. SIMPLY NATURAL Získejte zpět ostré vidění do dálky i na střední vzdálenost spolu se schopností číst, bez ztráty ostrosti za špatných světelných podmínek. Nevidíte již jako dříve? Zdá se Vám vše zamlžené?

Více

5.2.8 Zobrazení spojkou II

5.2.8 Zobrazení spojkou II 5.2.8 Zobrazení spojkou II Předpoklady: 5207 Př. 1: Najdi pomocí význačných paprsků obraz svíčky, jejíž vzdálenost od spojky je menší než její ohnisková vzdálenost. Postupujeme stejně jako v předchozích

Více

OPTIKA VLASTNOSTI SVĚTLA ODRAZ SVĚTLA OPAKOVÁNÍ - 1

OPTIKA VLASTNOSTI SVĚTLA ODRAZ SVĚTLA OPAKOVÁNÍ - 1 OPTIKA VLASTNOSTI SVĚTLA ODRAZ SVĚTLA OPAKOVÁNÍ - 1 a) Vysvětli, co je zdroj světla? b) Co je přirozený zdroj světla a co umělý? c) Proč vidíme tělesa, která nevydávají světlo? d) Proč je lepší místnost

Více

Digitální fotografie. Mgr. Milana Soukupová Gymnázium Česká Třebová

Digitální fotografie. Mgr. Milana Soukupová Gymnázium Česká Třebová Digitální fotografie Mgr. Milana Soukupová Gymnázium Česká Třebová Téma sady didaktických materiálů Digitální fotografie I. Číslo a název šablony Číslo didaktického materiálu Druh didaktického materiálu

Více

Fyzika_7_zápis_7.notebook April 28, 2015

Fyzika_7_zápis_7.notebook April 28, 2015 OPTICKÉ PŘÍSTROJE 1) Optické přístroje se využívají zejména k pozorování: velmi malých těles velmi vzdálených těles 2) Optické přístroje dělíme na: a) subjektivní: obraz je zaznamenáván okem např. lupa,

Více

T V O R B A 3 D V I D E A

T V O R B A 3 D V I D E A T V O R B A 3 D V I D E A CÍLE LABORTATORNÍ ÚLOHY 1. Seznámení se s metodami tvorby 3D videa 2. Složení snímků a použití 3D brýlí pro 3D vjem obrazu TEORETICKÝ ZÁKLAD Člověk přijímá informace ze svého

Více

Cv NS-i-3. Ústav nauky o budovách, 1. ročník, zimní semestr 2015/2016 21. 10. 31. 10. 2015. Jan Paroubek, Zbyšek Stýblo

Cv NS-i-3. Ústav nauky o budovách, 1. ročník, zimní semestr 2015/2016 21. 10. 31. 10. 2015. Jan Paroubek, Zbyšek Stýblo Cv NS-i-3 Ústav nauky o budovách, 1. ročník, zimní semestr 2015/2016 21. 10. 31. 10. 2015 Jan Paroubek, Zbyšek Stýblo NS I -3_ Cvičení Paroubek 2014/15 Fyziologie vidění Stavba oka řasnaté tělísko

Více

ČOČKY JAKO ZOBRAZOVACÍ SOUSTAVY aneb O spojkách a rozptylkách. PaedDr. Jozef Beňuška jbenuska@nextra.sk

ČOČKY JAKO ZOBRAZOVACÍ SOUSTAVY aneb O spojkách a rozptylkách. PaedDr. Jozef Beňuška jbenuska@nextra.sk ČOČKY JAKO ZOBRAZOVACÍ SOUSTAVY aneb O spojkách a rozptlkách PaedDr. Jozef Beňuška jbenuska@nextra.sk Optická soustava - je soustava optických prostředí a jejich rozhraní, která mění směr chodu světelných

Více

PRAKTIKUM III. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Pracoval: Jan Polášek stud. skup. 11 dne 23.4.2009.

PRAKTIKUM III. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Pracoval: Jan Polášek stud. skup. 11 dne 23.4.2009. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM III Úloha č. XXVI Název: Vláknová optika Pracoval: Jan Polášek stud. skup. 11 dne 23.4.2009 Odevzdal dne: Možný počet bodů

Více

SNÍMAČE PRO MĚŘENÍ TEPLOTY

SNÍMAČE PRO MĚŘENÍ TEPLOTY SNÍMAČE PRO MĚŘENÍ TEPLOTY 10.1. Kontaktní snímače teploty 10.2. Bezkontaktní snímače teploty 10.1. KONTAKTNÍ SNÍMAČE TEPLOTY Experimentální metody přednáška 10 snímač je připevněn na měřený objekt 10.1.1.

Více

ZRAKOVÝ ORGÁN A PROCES VIDĚNÍ. Prof. Ing. Jiří Habel, DrSc. FEL ČVUT Praha

ZRAKOVÝ ORGÁN A PROCES VIDĚNÍ. Prof. Ing. Jiří Habel, DrSc. FEL ČVUT Praha ZRAKOVÝ ORGÁN A PROCES VIDĚNÍ Prof. Ing. Jiří Habel, DrSc. FEL ČVUT Praha prosinec 2014 1 ZRAKOVÝ ORGÁN A PROCES VIDĚNÍ PROCES VIDĚNÍ - 1. oko jako čidlo zraku zajistí nejen příjem informace přinášené

Více

Paprsková optika. Zobrazení zrcadly a čočkami. Rovinné zrcadlo. periskop 13.11.2014. zobrazování optickými soustavami.

Paprsková optika. Zobrazení zrcadly a čočkami. Rovinné zrcadlo. periskop 13.11.2014. zobrazování optickými soustavami. Paprsková optika Zobrazení zrcadl a čočkami zobrazování optickými soustavami tvořené zrcadl a čočkami obecné označení: objekt, který zobrazujeme, nazýváme předmět cílem je nalézt jeho obraz vzdálenost

Více

5 Geometrická optika

5 Geometrická optika 5 Geometrická optika 27. března 2010 Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze Jméno: Vojtěch Horný Datum měření: 22.března 2010 Pracovní skupina: 2 Ročník a kroužek: 2. ročník, pondělí 13:30 Spolupracoval

Více

Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3811 Název DUM: Optické vlastnosti oka Číslo DUM: III/2/FY/2/3/17 Vzdělávací předmět: Fyzika Tematická oblast:

Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3811 Název DUM: Optické vlastnosti oka Číslo DUM: III/2/FY/2/3/17 Vzdělávací předmět: Fyzika Tematická oblast: Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3811 Název DUM: Optické vlastnosti oka Číslo DUM: III/2/FY/2/3/17 Vzdělávací předmět: Fyzika Tematická oblast: Optika Autor: Ing. Markéta Střelcová Anotace: Žák se seznámí

Více

Mikroskop ECLIPSE E200 STUDENTSKÝ NÁVOD K POUŽITÍ. určeno pro studenty ČZU v Praze

Mikroskop ECLIPSE E200 STUDENTSKÝ NÁVOD K POUŽITÍ. určeno pro studenty ČZU v Praze Mikroskop ECLIPSE E200 STUDENTSKÝ NÁVOD K POUŽITÍ určeno pro studenty ČZU v Praze Mikroskop Nikon Eclipse E200 Světelný mikroskop značky Nikon (Eclipse E200) používaný v botanické cvičebně zvětšuje při

Více

Úvod, optické záření. Podkladový materiál k přednáškám A0M38OSE Obrazové senzory ČVUT- FEL, katedra měření, Jan Fischer, 2014

Úvod, optické záření. Podkladový materiál k přednáškám A0M38OSE Obrazové senzory ČVUT- FEL, katedra měření, Jan Fischer, 2014 Úvod, optické záření Podkladový materiál k přednáškám A0M38OSE Obrazové senzory ČVUT- FEL, katedra měření, Jan Fischer, 2014 Materiál je pouze grafickým podkladem k přednášce a nenahrazuje výklad na vlastní

Více

25 A Vypracoval : Zdeněk Žák Pyrometrie υ = -40 C.. +10000 C. Výhody termovize Senzory infračerveného záření Rozdělení tepelné senzory

25 A Vypracoval : Zdeněk Žák Pyrometrie υ = -40 C.. +10000 C. Výhody termovize Senzory infračerveného záření Rozdělení tepelné senzory 25 A Vypracoval : Zdeněk Žák Pyrometrie Bezdotykové měření Pyrometrie (obrázky viz. sešit) Bezdotykové měření teplot je měření povrchové teploty těles na základě elektromagnetického záření mezi tělesem

Více