Bakalářská práce. Neverbální komunikace v práci pedagoga základní školy

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Bakalářská práce. Neverbální komunikace v práci pedagoga základní školy"

Transkript

1 UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Ústav pedagogiky a sociálních studií Bakalářská práce Pavlína Černochová Neverbální komunikace v práci pedagoga základní školy Olomouc 2013 vedoucí práce: PaedDr. Alena Jůvová, Ph.D.

2 Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a pouţila jen uvedených pramenů a literatury. V Olomouci dne. Pavlína Černochová

3 Děkuji PaedDr. Aleně Jůvové, Ph.D., za odborné vedení bakalářské práce, poskytování cenných rad a připomínek při jejím zpracovávání, vřelou spolupráci a vstřícný přístup. Děkuji také učitelům a ţákům, u nichţ jsem realizovala výzkum pro tuto práci.

4 OBSAH ÚVOD... 6 I. TEORETICKÁ ČÁST KOMUNIKACE Vymezení pojmu komunikace Funkce mezilidské komunikace Formy komunikace NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE Vymezení pojmu neverbální komunikace Historie neverbální komunikace Funkce neverbální komunikace Klasifikace neverbální komunikace Mimika Vizika Haptika Gestika Kinezika Posturologie Proxemika Paralingvistika Úprava zevnějšku a ţivotního prostředí Vyuţití a význam neverbální komunikace v pedagogické praxi II. EMPIRICKÁ ČÁST VÝZKUMNÉ ŠETŘENÍ Cíl výzkumu Charakteristika metod Pozorování Dotazník Charakteristika výzkumného vzorku Výzkumné otázky Vyhodnocení výsledků výzkumu... 30

5 3.5.1 Vyhodnocení výsledků pozorování Vyhodnocení dotazníků Diskuse ZÁVĚR SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY A PRAMENŮ SEZNAM PŘÍLOH... 56

6 ÚVOD To nejdůležitější pro komunikaci je slyšet to, co nebylo řečeno. P. F. Drucker Tématem mé bakalářské práce je neverbální komunikace v práci pedagoga základní školy. Volba tohoto tématu vzešla z mého dlouhodobého zájmu o tuto formu mezilidské komunikace, která naši komunikaci doplňuje, zdůrazňuje, často nahrazuje a upřesňuje. Komunikace je pojem, který má širokou škálu pouţití. Je jedním z nejdůleţitějších předpokladů bytí člověka. Realizuje se prostřednictvím verbálních (slovních) a neverbálních (mimoslovních) projevů člověka. Komunikace znamená předávání informací mezi lidmi a je základní sloţkou jejich interakce. Neverbální komunikace je komunikací mimoslovní. Je souhrnem mimoslovních sdělení, která člověk vysílá do svého okolí. V této komunikaci člověk své projevy nevyjadřuje slovy. Cílem mé bakalářské práce je objasnit a zdůraznit význam neverbální komunikace v práci pedagogů základní školy. Tedy jak se pedagogové o svou neverbální komunikaci a její projevy zajímají, jak se o ni zajímají u svých ţáků, nakolik si ji uvědomují ve svém projevu ve výuce. Bakalářská práce je členěna do dvou hlavních částí. První část se zaměřuje na vymezení teorie. Teorie je členěna do dvou kapitol. Druhá část je empirická a zjišťuje informace o neverbální komunikaci v práci pedagogů základní školy. V první kapitole teoretického okruhu se věnuji vymezení pojmu komunikace, funkcím a formám komunikace. V druhé kapitole se zaměřuji na vymezení pojmu neverbální komunikace, historie neverbální komunikace, funkcí neverbální komunikace, klasifikace neverbální komunikace, vyuţití a významu neverbální komunikace v pedagogické praxi. Druhý okruh je empirický, ve kterém jsme realizovali výzkum. Zaměřili jsme se na kvantitativní výzkum, ve kterém jsme pouţili metody pozorování a dotazník. Výzkumem jsme zjišťovali informace o neverbální komunikaci v práci 6

7 pedagogů základní školy. Dotazník obsahoval škálované otázky, ze kterých pedagogové vybírali. V případě některých odpovědí se pedagogové mohli písemně vyjádřit. Pozorování kvantitativního výzkumu je předem připravené, pozorovatel uţ před začátkem pozorování ví přesně, co a jak bude sledovat. Má připraven pozorovací arch, do kterého zaznamenává pozorované jevy. Vyhodnocení výsledků výzkumu obsahuje grafy, ve kterých jsou zpracovány získané informace. 7

8 I. TEORETICKÁ ČÁST 1 KOMUNIKACE 1.1 Vymezení pojmu komunikace Pojem komunikace pochází původně z latiny, kde znamená sdělení, spojovávání. Tento pojem jiţ v češtině zdomácněl a pouţíváme ho ve více významech (komunikace souvisí s dopravou; dorozumíváním, sdělováním, přenosem informací; masovými sdělovacími prostředky). Ve společenských vědách, jako je pedagogika, psychologie a sociologie, patří komunikace mezi ústřední pojmy a souvisí s úmyslně či neúmyslně navozovanou změnou chování, vlastností, hodnot a postojů člověka i celých společenských skupin. Komunikace je jednou z nutných podmínek utváření osobnosti člověka jako kulturní bytosti. Je podmínkou i výsledkem naší lidské existence (Dohalská, 1985, s ). Komunikace je základní sloţkou interakce a zpřístupnění informace prostřednictvím vzájemně sdíleného kódu mezi lidmi (Nelešovská, 1992, s. 7).,,Pro komunikaci je důleţité ovládat techniku hovoru, poznat základní zásady mezilidských vztahů, umět poslouchat a umět mluvit (Leško, 2008, s. 22). Komunikace je základním prostředkem realizace výchovy a vzdělávání (Gavora, 2005, s. 25). 1.2 Funkce mezilidské komunikace Komunikace má svůj účel, smysl nebo funkci, kterou plní nebo chce splnit. Kaţdá komunikační výměna plní zpravidla jednu funkci, ale můţe plnit i více funkcí. Funkcí a dopadem na příjemce dostává komunikace smysl (Vybíral, 2009, s. 31). M. Mikuláštík ve své knize uvádí, ţe hranice mezi jednotlivými funkcemi nejsou jednoznačné, ale často se překrývají. Autor uvádí jedenáct funkcí komunikace: funkce informativní předávání informací mezi lidmi, funkce instruktivní vysvětlení významů, organizace, návod jak něčeho dosáhnout, 8

9 funkce přesvědčovací přesvědčování, ovlivňování názorů, postojů druhého člověka, funkce posilovací a motivující posilování sebevědomí, vlastní potřebnosti, funkce zábavná pobavit, rozveselit, funkce vzdělávací a výchovná uplatňovaná institucemi, funkce socializační a společensky integrující vytváření vztahů mezi lidmi, navazování kontaktů, posilování pocitu sounáleţitosti, funkce osobní identity pomáhá člověku ujasnit si, uspořádat si své postoje, názory, funkce poznávací prostřednictvím zkušeností jiných lidí poznáváme nové informace, funkce svěřovací sdělování důvěrných informací, s očekáváním podpory a pomoci, funkce úniková nezávazné popovídání, za účelem odreagování se od starostí (Mikuláštík, 2003, s. 21, 22). 1.3 Formy komunikace Komunikace má proměnlivou podobu a mnoho moţností, které můţe v různých kombinacích komunikátor uţívat a měnit. Záleţí na dovednostech uţivatele, jak dovede uţívat vyhovující způsoby, které respektují situaci, úmysl, osobnost partnera, s nímţ komunikujeme, koho přesvědčujeme, obecenstvo, k němuţ promlouváme (Mikuláštík, 2003, s. 32). Komunikaci je moţné členit podle různých kritérií. V odborných publikacích nalézáme členění komunikace podle toho, na co se autoři zaměřují. Z. Vybíral ve své knize člení komunikaci podle prostředí a role. Píše, ţe většina lidí komunikuje jinak v zaměstnání, doma nebo jsou-li přítomni dospělí či děti. Kaţdá komunikace člověka je odlišná podle prostředí, ve kterém se nachází a uplatňuje. Různé situace vyţadují po komunikujícím, aby vystupoval v jiné roli. Autor uvádí následující formy komunikace: intimní párová komunikace v soukromí, soukromá komunikace partnerů na veřejnosti, jednostranně řízená komunikace s rozdělenými rolemi (výslech, rozhovor), 9

10 neformální, neřízená komunikace v malé primární skupině (rodina), formální, řízená komunikace v malé skupině (pracovní porada), komunikace samostatného člověka na veřejném prostranství (vystoupení na předvolebním mítinku), komunikace člověka v davu (fanoušci), komunikace při obchodování (uzavírání smluv), komunikace prostřednictvím masmédia (ţivě vysílané telefonáty do rozhlasového pořadu), interkulturální komunikace (s cizincem, v cizím prostředí) (Vybíral, 2009, s. 39). 10

11 2 NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE 2.1 Vymezení pojmu neverbální komunikace Neverbální komunikace je komunikací mimoslovní, je tedy řečí těla. Je souhrnem mimoslovních sdělení, která člověk vědomě nebo nevědomě vysílá do svého okolí. Signálů vysílaných tělem je něco přes milion. Neverbální komunikace v sobě zahrnuje komunikační projevy, které nevyjadřujeme slovy. Neverbální signály jsou fyzické projevy organismu, které můţeme analyzovat a interpretovat. Tyto signály mohou být naučené (vojenský pozdrav rukou), vrozené (mrknutí na druhou osobu) nebo jejich kombinací obojího (smích v divadle) (Leško, 2008, s. 23, 24). Většinu těchto signálů se člověk naučí rozeznat uţ v dětství, zejména od svých rodičů (jedinec má podobná gesta jako jeho otec nebo matka, má podobnou mimiku, udrţuje přibliţně stejnou vzdálenost při komunikaci jako jeho rodiče ). Tyto signály se u jedince nemusejí upevňovat, pokud jedinec vědomě pracuje na svém neverbálním chování (Mikuláštík, 2003, s. 123). I. Plaňava uvádí, ţe kaţdý neverbální signál je podmíněný: druhově (nervózní poťukávání prsty, pobíhání při nucení močit ; některé signály máme geneticky zakódovány), osobností toho, kdo vysílá i kdo přijímá (matčino mrknutí přijímá syn jinak neţ otec či neznámý muţ ), kulturou (například japonské či indické úklony ), dobou a prostředím, v nichţ se děje (potlesk na sjezdu politické strany, potlesk v divadle ), sociální skupinou (bohatá škála gest v rodinách, pozdravy ve skupině narkomanů ) (Plaňava, 2005, s. 43). 11

12 Mimoslovně se nedá sdělit: dilema, nutnost volby mezi dvěma moţnostmi, které se navzájem vylučují, podmíněný vztah typu: Jestliţe přichází A, pak musí následovat B,,,nic (např.,,nic nevidím ) (Mareš, Křivohlavý, 1995, str. 106). Mimoslovně si sdělujeme: emoce city, nálady, afekty, zájem o sblíţení navázání intimnějšího styku, snaha o vytvoření u druhého dojmu o tom, kdo jsem já, snaha záměrně ovlivnit postoj partnera, řídit chod vzájemného styku (Nelešovská, 2005, s. 47). Antropolog Albert Mehrabian odhalil, ţe pouze 7 % informací získávaných z rozhovoru, nám poskytují slova. 38 % informací získáváme z tónu a barvy hlasu a 55 % informací získáváme z řeči lidského těla (Nelešovská, 2005, s. 46). Pedagogický slovník definuje neverbální komunikaci takto:,,mimoslovní sdělování, vývojově starší neţ slovní komunikace. Má různé podoby, zejména: sdělování pohledy (řeč očí), sdělování výrazy obličeje (mimika), sdělování pohyby (kinezika), sdělování fyzickými postoji (konfigurací všech částí těla), sdělování gesty (gestika), sdělování doteky (haptika), zaujímáním určité vzdálenosti (proxemika), sdělování úpravou zevnějšku (účes, oblečení, doplňky). Nonverbální komunikace doprovází, zpřesňuje, doplňuje verbální komunikaci. Slouţí ke sdělování emocí, zájmů, postojů, záměrů k přesvědčování lidí (Průcha, Walterová, Mareš, 2008, s. 137). Stručný psychologický slovník definuje neverbální komunikaci následovně:,,mimoslovní; kromě pohybů těla, gest, mimiky a pohybů očí je zprostředkována kvalitou hlasu, pauzami v řeči, zvuky jako smích, bručení, dále vzdáleností, čichovými nebo dotykovými vjemy, oděvem, kosmetikou (Hartl, 2004, s. 156). Pro potřeby této bakalářské práce uvádíme také komunikaci paralingvistickou a komunikaci prostřednictvím ţivotního prostředí, i kdyţ tyto kategorie nejsou do běţně chápané typologie neverbální komunikace obvykle zařazovány. 12

13 2.2 Historie neverbální komunikace Historii neverbální komunikace výstiţně popsal Vlastimil Vávra (1990) ve své knize Mluvíme beze slov. Uţ ve starém Řecku a Římě bývaly veřejné projevy sdělovány komunikací slovní i mimoslovní. O mimoslovní komunikaci se uţ tehdy teoretizovalo.,,vycházelo se z poznání, ţe lidský duch má tendenci třídit zkušenosti do kategorií, které se stávají nástroji našeho myšlení (Vávra, 1990, s. 20). Mluvení beze slov se rozdělovalo do dvou praktických kategorií:,,omnium hominum communis sermo (všem lidem společná řeč). Zahrnovala takové mluvení beze slov, kterým se bezpečně domluví člověk s člověkem mluvícím nesrozumitelným jazykem.,,oratorum communis sermo (řečníkům společná řeč). Výlučná kategorie srozumitelná především vzdělancům, kteří uţ měli zkušenosti s veřejnými projevy. Při výuce se snad i tehdy postupovalo podle abecedy. Co písmeno, to jiný mimoslovní projev. Kdyţ se dospělo aţ k Z, začalo se znovu od A na další tabuli, kde uţ šlo o jiná gesta, mimické výrazy či tělesné pozice (Vávra, 1990, s. 21). Humanismus antiky člověk je vším projevuje se vírou ve schopnost lidského rozumu postupně pochopit harmonii světa. Ve středověku se dere do popředí touha vyloţit všechno naráz: jednou provţdy a se závaznou platností (Vávra, 1990, s. 22). Závazné, obecně uznávané zákony měly jen dočasnou platnost. Význam zákonů klesal úměrně tomu, jak se prosazovala vizuální zkušenost. V XV. a XVI. století se filosofové pokoušeli stanovit, kolik je vlastně lidských citů. Striktní šablony omezovaly práci filosofů při zjišťování, do jaké míry se proţívané stavy projevují v mimice. V přibývajících filosofických rozpravách se v XVII. století dospělo k tomu, ţe ne kaţdý cit se v mimice zrcadlí (Vávra, 1990, s. 24). Poté, co se Charles Lebrun stal vrchním správcem uměleckých sbírek francouzského krále Ludvíka XIV., začal určovat, jak mají mimické projevy vyhlíţet.,,vznikly tak pověstné Lebrunovy Direktivy pro pravé výrazy citů duše. Poprvé souborně vyšly v roce 1667 (Vávra, 1990, s. 25). 13

14 John Bulwer se zabýval bádáním, které pojmenoval philochirosophia, filozofie ruky, kde prozkoumával obě kategorie mluvení beze slov, které byly tak příznačné pro antiku. Z jeho práce vzešly publikace o Chirologii a Chironomii, v nichţ podává jeden z nejucelenějších přehledů o tom, co se v Řecku a Římě povaţovalo za Omnium hominum communis sermo a Oratorum communis sermo (Vávra, 1990, s. 27). V klasicistním XVIII. století se posunkům, výrazům obličeje a pozicím nepřičítala obzvláštní důleţitost (Vávra, 1990, s. 28). V této době došlo k rozkvětu fyziognomiky. Jejím hlavním představitelem byl Johann Kaspar Lavater. Zpočátku navazoval na tradici srovnávání rysů lidského těla a tváře se vzhledem nějakého zvířete. Zanedlouho od tradičního postupu upustil. Vytvořil sloţitý systém pravidel, který rozšiřoval a doplňoval. Za základ inteligence stanovil čelo. Nízké čelo je znakem chabé inteligence, vysoké čelo je znakem vysokých rozumových schopností, tupé tvary (tupý nos, tupá brada ) souvisejí s tvrdošíjností a špičaté s popudlivostí (Vávra, 1990, s. 29).,,Fyziognomie je nevědecká nauka, podle níţ lze podle vzhledu, zvláště obličeje člověka rozpoznat jeho povahu a vlohy (Wikipedie, dostupné z: Na přelomu XVIII. a XIX. století došlo k několika pokusům uspořádat mimoslovní komunikaci do speciálních systémů (Vávra, 1990, s. 34).,,Největší podíl na obrozeném zájmu o mluvení beze slov měli divadelníci. Navazovalo se většinou na výklady divadelního teoretika Johanna Jakoba Engela, které souborně vyšly uţ koncem XVIII. století. Jeho dvousvazková kniha Myšlenky o mimice se začala postupně povaţovat za nevyčerpatelnou studnici příkladů výmluvnosti mluvení beze slov (Vávra, 1990, s. 37). V polovině XIX. století lékař Thedor Piderit zjišťoval, jak se změní lidský obličej při chuťových vjemech, jako je sladkost, slanost, kyselost, hořkost nebo při rozdílných vůních. Systematické třídění zjištěných výsledků si usnadnil tím, ţe obličej rozdělil do rozmanitých mimických partií s odlišnými projevy. Konec ţivota proţil v ústavech pro choromyslné, kde s těmito výzkumy dospěl aţ k několika stovkám základních projevů, které kombinacemi umoţňovaly vytvořit rovný bilión různých obličejových výrazů (Vávra, 1990, s. 39). 14

15 Pochopit princip mluvení beze slov se pokusil i Charles Darwin. Soustředil se na pohybové činnosti, které podle něho měly u předchůdců člověka praktický smysl (Vávra, 1990, s. 40). Teorie informace, která se po druhé světové válce začala rozvíjet, přinesla podstatný zlom i do úvah o mluvení beze slov. Nehovořilo se uţ o pásmu (proudu, toku) na sebe navazujících posunků, výrazů obličeje a pozic, ale o gestikulačních, mimických a pozičních kanálech, kterými proudí informace od jedné osoby ke druhé (Vávra, 1990, s. 44). 2.3 Funkce neverbální komunikace Neverbální komunikace má různé formy, které mají řadu společných prvků. Můţe slovní projev doplnit, zesílit jeho účinek, regulovat a za určitých okolností plně zastoupit (Mikuláštík, 2003, s. 123). Z. Vybíral ve své knize uvádí, ţe neverbální komunikaci vyuţívá člověk k tomu, aby: podpořil řeč (reguloval její tempo, podtrhl a zdůraznil vyslovené), nahradil řeč (ilustroval, symbolizoval), vyjádřil emoci (aby se dostal do emoční rovnováhy, adaptoval se), vyjádřil interpersonální (mezilidský) postoj (sympatie k někomu, dominanci, pochybnost), uskutečnil sebevyjádření (sebeprezentaci) představil se (Vybíral, 2009, s. 90). I. Plaňava uvádí, ţe neverbální prostředky se pouţívají: k potvrzení ceremoniálů a rituálů (úsměv při pozdravení ), k zesílení vlivu (v propagandě, na masových shromáţděních a demonstracích; značení úcty povstáním, zvonění klíči, délka potlesku ), k uměleckému vyjádření (pantomima, balet ) (Plaňava, 2005, s. 43). 15

16 2.4 Klasifikace neverbální komunikace Neverbální sdělování je u lidí rozmanité a bohaté, některé jeho podoby jsou v čase proměnlivé. Neverbální projev kaţdého člověka je v něčem typický a vlastní pouze jemu. Rozlišujeme celou řadu prostředků neverbálního komunikování (Dohalská, 1985, s. 107). Co je třeba vědět u neverbálního chování: největší význam je přikládán neverbálním projevům v oblasti obličeje a hlavy, protoţe tato část je nejvíce vnímána a nejvíce také ovlivňuje to, jak posluchač vnímá sdělení (kontakt očima, mimika), dále jsou to pohyby rukou a paţí, a poté pohyby a pozice těla a nohou (Mikuláštík, 2003, s. 124). Neverbální projevy se dělí na: výrazy obličeje (mimika), pohledy (vizika), doteky (haptika), gesta (gestika), pohyby (kinezika), fyzické postoje (posturika), přiblíţení či oddálení (proxemika), tón řeči (paralingvistika) úpravu zevnějšku (Nelešovská, 2005, s. 46). 16

17 2.4.1 Mimika Mimika jsou pohyby obličejových svalů, které jsou nejvýraznějším sdělovačem emocí. Mimika nevyjadřuje jen to, co jedinec proţívá, ale také to, jaký má vztah ke sdělení a k objektu, o němţ hovoří. Naznačuje posluchači proţitek mluvčího.,,nejde jen o empatické vcítění do emočního stavu druhého, ale i o signalizování, ţe jsme přijali jeho mimický výraz emocionálního stavu jako sdělení o tomto stavu a ţe tomuto sdělení adekvátně rozumíme (Mikuláštík, 2003, s. 125, 126). Z mimických signálů dovede citlivý člověk dobře číst (tvar natočení úst, pozvednutí obočí, uhýbavý pohled ) (Mikuláštík, 2003, s. 126). A. Nelešovská uvádí, ţe výzkumy zjistily, ţe člověk dokáţe s velkou přesností odlišit sedm primárních emocí ve výrazech obličeje:,,štěstí neštěstí, neočekávané překvapení splněné očekávání, strach a bázeň pocity jistoty, radost smutek, klid rozčilení, spokojenost nespokojenost, aţ znechucení, zájem nezájem (Nelešovská, 2005, s. 48). A. Nelešovská dále uvádí sekundární emocionální mimické výrazy:,,splynutí fúze výrazů rychlé vystřídání jednoho emocionálního výrazu druhým, změna výrazu obličeje probíhá velmi rychle 1/8 aţ 1/5 sekundy. Sloţení mimických projevů jedna část obličeje vyjadřuje jiné, kvalitativně odlišné emoce neţ druhá. Levá polovina obličeje vyjadřuje jiný druh emocí neţ pravá. 17

18 Aktivace svalových komplexů obličejových svalů, které jsou normálně v činnosti při kvalitativně odlišných činností (Nelešovská, 2005, s. 48). Funkce mimických projevů: sdělování kulturně tradovaných projevů (zdvořilostní úsměv ), instrumentální pohyby (výrazy obličeje při kýchání, při zívání), sdělování emocí citů, pocitů, nálad, citových proţitků (Nelešovská, 2005, s. 47). Mimický projev je tvořen třemi oblastmi obličeje: dolní oblast: tváře + nos + ústa, střední oblast: oči + víčka, horní oblast: čelo a obočí (Svatoš, 2006, s. 65) Vizika,,Oči hrají v komunikaci velmi důleţitou roli. Působí jako sdělovače, ale také jako přijímače. Čím menší je oční kontakt, tím nejistěji se cítí příjemce zprávy, tím kratší je vzájemný kontakt a tím méně slov se ve vzájemném kontaktu vysloví (Mikuláštík, 2003, s. 128). Sdělování pohledy patří mezi nejčastější mimoslovní způsoby sdělování v sociální komunikaci (Mareš, Křivohlavý, 1995, s. 107). Kendon rozeznává čtyři základní funkce pohledů: poznávací kognitivní funkce (pohled zaměřujeme na místa, kde hledáme informace, umoţňující nám lepší pochopení situace), řídící regulující funkce (svým pohledem do určité míry řídíme dění ve svém okolí), 18

19 organizující a koordinující funkce (pohledem v rozhovoru mohou být od účastníků vyţadovány odpovědi, ticho ), vyjadřující expresivní funkce (svým pohledem můţe účastník komunikace vyjadřovat úroveň své pozornosti ) (Křivohlavý, 1988, s. 28, 29). Abychom porozuměli řeči očí, je důleţité vědět, jaké prvky obsahuje: směr zorné osy (zaměření pohledu na určitý cíl), délka doby jednoho pohledu (trvá-li pohled na určitou osobu příliš dlouho, bývá hodnocen negativně), četnost pohledů (ţáci velmi citlivě zaznamenávají, jak často se na ně učitel dívá v porovnání s ostatními spoluţáky), celkový objem pohledů (je ukazatelem sociálního zájmu, na objem učitelových pohledů jsou ţáci neobyčejně citliví), sled pohledů (pořadí pohledů), úhel pootevření očních víček (při různých pohledech můţe být odlišný), tvary obočí (svraštěné obočí, pokrčení čela ), vrásky kolem očí (po stranách očí, nad očima), frekvence mrkacích pohybů (souvisí s fyziologickými ději a některými psychickými stavy), velikost zornic (je přímo úměrná intenzitě emocionálního stavu člověka) (Mareš, Křivohlavý, 1995, s. 107, 108) Haptika Jde o komunikaci tělesným dotykem. Nejčastěji jde o podání ruky. Haptické signály jsou velmi silné, mají velkou informační hodnotu a leccos napoví o vnitřním stavu člověka (Svatoš, 2006, s. 66). 19

20 A. Nelešovská píše, ţe termín haptika byl zaveden lingvistou Williamem Austinem, který vyjadřuje taktilní kontakt (dotek) a zahrnuje:,,příjem zpráv o působení tlaku, který působí deformaci kůţe, příjem zpráv o působení tepla, příjem zpráv o působení chladu, příjem zpráv o vlivu podnětů, které působí bolest, někdy bývá zařazován i smysl pro vibrace, který registruje chvění (Nelešovská, 2005, 54). Význam této mimoslovní komunikace spočívá v mimořádné citlivosti koţního smyslu (Mareš, Křivohlavý, 1995, s. 111). M. Mikuláštík uvádí, ţe doteky mohou mít význam formální, neformální, přátelský a intimní. Dále autor uvádí doteková pásma těla, která jsou respektována v rámci dotekové komunikace:,,pásmo společenské, profesionální a zdvořilostní (ruce a paţe), pásmo osobní, přátelské (paţe, ramena, vlasy, obličej), pásmo intimní, erotické a sexuální (neomezené). Existují výjimky, například u lékaře nebo drţení při tanci (Mikuláštík, 2003, s. 130) Gestika Jde o záměrné pohyby rukou, hlavy, případně i nohou, které mohou dokreslit verbální projev, případně ho zastoupit (Mikuláštík, 2003, s. 127). Gesta jsou jednou z nejčastějších a neuţívanějších podob neverbální komunikace (Svatoš, 2006, s. 65). Gesta umoţňují lepší komunikaci a zároveň uvolňují napětí. Často odráţejí aktuální emocionální stav (úzkost, radost) (Leško, 2008, s. 29). Dělení gest do tří základních skupin: Ilustrace jsou gesta, kterými dokreslujeme ve vzduchu verbální projev, ukazujeme směr, vysvětlujeme (gesto vzrůstu, poklesu, dělení ). Gesta jako regulátory chování, jako upozorňování na něco nebo někoho (ukazujeme na toho, kdo nedává pozor). 20

21 Znaky (zvednutý palec směrem nahoru znamená, ţe je to výborné; palec směrem dolů znamená, ţe je to špatné) (Mikuláštík, 2003, s. 127). Funkce gest: gesta naznačují určitou ideu sdělení významu je doprovázeno souborem pohybů, gesta obrazně naznačují to, co je srozumitelnější, kdyţ se to ukáţe, gesta zvyšují názornost řečeného, gesta mohou vyjadřovat pravý opak toho, co je slovy sdělováno (Nelešovská, 2005, s. 52) Kinezika Jsou to pohyby těla v čase a prostoru. Jde o pohybové sledy a skupiny pohybů, koordinaci, plynulost, kompozici a souznění pohybů lidí v komunikačním aktu.,,kinezika přináší další informace, ilustruje a zvyšuje důraz výpovědi, poskytuje zpětnou vazbu od příjemce informace, je signálem pro udrţování pozornosti. Základních pohybů je 26 a při zohlednění druhu, rozsahu a prostorovosti pohybu je moţné rozlišit bezmála moţností (Leško, 2008, s. 30). Kaţdý člověk má své charakteristické pohyby, podle nichţ se dá poznat uţ na dálku. I kdyţ jsou spontánní, dá se z nich někdy vyčíst určitá informace (Mikuláštík, 2003, s. 128). Rozsah pohybů souvisí s intenzitou emocionálního proţívání situace (Mareš, Křivohlavý, 1995, s. 110). Lidé, kteří mají mimořádný pozorovací talent, dovedou podle druhu pohybů uhádnout, v jaké náladě se pozorovaný člověk nachází (Nelešovská, 2005, s. 51) Posturologie Sdělovat informace můţeme i konfigurací všech částí těla. Tím, ţe člověk zaujme určitou polohu těla, rukou, nohou, hlavy, můţe lidem sdělit, zda je jeho psychický postoj přátelský, či nepřátelský, zda s nimi chce dále komunikovat, nebo ne.,,posturologie rozeznává otevřené a zavřené fyzické postoje jedné osoby, rozlišuje souhlasné a nesouhlasné fyzické postoje dvou a více osob. Souhlasný 21

22 fyzický postoj nevyţaduje naprostou,,kopii postoje druhé osoby, ale shodu, obdobnou zaměřenost mimoslovního sdělování (Mareš, Křivohlavý, 1995, s. 110, 111). Fyziologie rozlišuje tři základní polohy člověka vstoje, vsedě a vleţe. Při kaţdé z nich mohou různé části těla zaujímat různé polohy. Základní tělesné postoje: kompozice vzájemná poloha dvou částí těla při téţe základní i tělesné poloze, konfigurace vystiţení vzájemných poloh všech částí těla při dané základní tělesné poloze, pozitura celek, který udává základní tělesnou polohu a polohovou konfiguraci všech částí těla (Nelešovská, 2005, s. 53) Proxemika V proxemice jde o vyuţívání vzdálenosti při komunikaci ve směru horizontálním i vertikálním. Kaţdý jedinec potřebuje určitý prostor, aby se cítil pohodlně. Tento prostor je relativní, individuálně a kulturně odlišný(mikuláštík, 2003, s. 129). Proxemika ukazuje, co si říkáme vzdáleností mezi sebou ve vzájemném kontaktu. Kaţdý zásah do zóny se projevuje emotivně (Leško, 2008, s. 31). Druhy proxemických zón podle E. T. Halla: Intimní prostor vzdálenost, kdy se můţeme navzájem dotýkat, jde o prostor od cca 15 do cca 45 cm a vstupují do něj jen nejbliţší osoby. Vlastní osobní prostor je prostor délky nataţených paţí (například při společenských událostech a všude tam, kde si podáváme ruce), jde o vzdálenost od cca 46 cm do cca 120 cm. Společenský prostor tento prostor vyuţíváme ve většině kaţdodenních setkání, v této vzdálenosti se cítíme pohodlně (například při s jednání s kolegy z práce nebo s jinými známými lidmi), vzdálenost cca od 1,2 do 3,6 m. Veřejný prostor tento prostor vyuţíváme při kontaktu s cizími lidmi, jde o vzdálenost nad cca 3,6 m (Hartley, 2004, s. 44, 45). 22

23 V proxemice při rozhovoru hraje svou roli i osobnostní charakteristika člověka (např. liší se průměrná velikost oddálení u extrovertů a introvertů). Velmi důleţitý je vztah, který mezi sebou komunikující osoby mají (Nelešovská, 2005, s. 56). Proxemika řeší důleţitá témata, mezi která patří i tzv. teritorialita. Je to členění prostoru (školy, třídy, pracovního stolu ) na oblasti, které jednotlivé osoby povaţují za své území, kde jsou,,doma (Nelešovská, 2005, s. 55). Pro označení teritoria se pouţívají tři typy značek: Centrální označení oznamuje, ţe teritorium je uţ vyhrazeno. Hraniční označení rozlišuje teritorium od teritorií druhých. Znaky identifikují váš majetek (DeVito, 2001, s. 135, 136) Paralingvistika Paralingvistika neboli sdělování tónem řeči. Vztahuje k naší řeči, ale nedá se zachytit klasickými metodami jazykovědy (například zapsat). Proto patří do základního souboru neverbálních projevů. Tvoří určitý přechod od mimoslovních k slovním způsobům chování (Nelešovská, 2005, s. 56). P. Gavora mezi paralingvistické prostředky komunikace řadí: hlasitost řeči (intenzita hlasu, vyjadřuje se na škále šepot křik), pauzy (přestávky v řeči, mohu být různě dlouhé a vyskytovat se na různých místech řeči), rychlost řeči (od pomalé po velmi rychlou řeč), slovní důraz (přiloţení síly na výslovnost slova), barva hlasu (vyznačuje se různými přívlastky: hlas zvučný, nosový, pisklavý ) (Gavora, 2005, s ). Někteří autoři dále přidávají intonaci, rytmus, akustickou náplň pauz a jiné (Gavora, 2005, s. 100). V běţném rozhovoru je důleţité vyuţívat sílu hlasu. Sluchový orgán rozeznává intenzitu hlasitosti od šepotu (10 decibelů) aţ po hranici bolesti (130 decibelů) či maxima (135 decibelů). Vyhovující je decibelů. 23

24 V běţném akustickém projevu se objevují pauzy, které mají souvislost s temperamentem, emocemi, připraveností k vedení komunikace. V toku řeči rozeznáváme řečový registr, který slouţí k vedení komunikace řečí s různými sociálními skupinami (jinak mluvíme s kamarádem, jinak s nadřízeným, jinak s dopravním policistou). Klasifikace řečových registrů: deklamační formální projev rozhovoru, písemné sdělení; formální určen autoritám; informativní s cizími lidmi, neformální charakter; familiární s přáteli, známými; intimní úzký rodinný kruh, blízký přítel, partner (Leško, 2008, s ). V komunikaci rozpoznáváme čtyři základní situace pro vyuţití paralingvistiky: ţádání o slovo (chceme něco říct a hlasitě se nadechneme), udrţení slova (v okamţiku zachycení ţádosti o slovo zvýšíme hlas nebo vynecháme pauzy), předání slova (vyšleme signál, ţe jsme skončili, nebo ţe očekáváme jeho vstup do mluvy) vzdání se slova (mlčení, vyslání neverbálního či verbálního signálu) (Leško, 2008, s. 36) Úprava zevnějšku a ţivotního prostředí Tímto druhem neverbální komunikace se rozumí to, co je moţno vyčíst ze způsobu oblečení, účesu, líčení... S tímto způsobem komunikace se setkávají zejména učitelé dospívající mládeţe (např. způsob oblékání ţáků, zvláštní případ tvoří úprava vlasů, volba zdobných prvků na oblečení, nápisů, odznaků ) (Nelešovská, 2005, s. 56, 57). Tato sloţka komunikace má na starosti vyslat do našeho okolí co nejkladnější informaci o naší osobnosti. Tato informace je rychlejší neţ verbální či neverbální informace. Takováto informace nemusí odpovídat skutečnosti. 24

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE KAPITOLA 7. Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

Neverbální komunikace

Neverbální komunikace EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" Neverbální komunikace Vyučující: PhDr. Jindra Stříbrská, Ph.D Vymezení neverbální komunikace Neverbální komunikace - komunikace beze

Více

Cvičení ze společenských věd

Cvičení ze společenských věd / Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE A. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE A. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE A Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2010 Mgr.Olga Čadilová NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE A Komunikace vzájemná výměna

Více

Komunikace v organizaci Asertivita. Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10

Komunikace v organizaci Asertivita. Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Komunikace v organizaci Asertivita Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Povinná: Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s. 156-161

Více

Neverbální komunikace I. Střední průmyslová škola Ostrov

Neverbální komunikace I. Střední průmyslová škola Ostrov Neverbální komunikace I Střední průmyslová škola Ostrov NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE Zkuste vysvětlit! = souhrn mimoslovních sdělení, která jsou vědomě nebo nevědomě předávána člověkem k jiné osobě nebo lidem.

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Etická výchova 4. ročník Zpracovala: Mgr. Alena Tupá Základní komunikační dovednosti reflektuje důležitost prvků neverbální komunikace, eliminuje hrubé výrazy z verbální

Více

Komunikace v konfliktních situacích II. Ing. Petra Palasová

Komunikace v konfliktních situacích II. Ing. Petra Palasová Komunikace v konfliktních situacích II Ing. Petra Palasová I. Prevence Konfliktní situace II. Zvládání, řešení, zklidnění konfliktu Komunikujeme Na straně vysílače Na straně příjemce Komunikujeme Verbálně

Více

VY_32_INOVACE_D 12 11

VY_32_INOVACE_D 12 11 Název a adresa školy: Střední škola průmyslová a umělecká, Opava, příspěvková organizace, Praskova 399/8, Opava, 746 01 Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory

Více

1 Mezilidská komunikace a její typy

1 Mezilidská komunikace a její typy 1 Mezilidská komunikace a její typy Cíle studia Po prostudování této kapitoly byste měli být schopni: popsat mezilidskou komunikaci, rozlišit a charakterizovat jednotlivé typy komunikace, vysvětlit zásady

Více

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE Rytmus, o.s. duben 2012 Doc. PhDr.Marie Černá, CSc ZÁKLADNÍ POJMY VZDĚLÁVÁNÍ VZDĚLANOST VZDĚLÁNÍ VZDĚLAVATENOST EDUKACE VÝCHOVA VÝUKA VYUČOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ = PROCES jehož výsledkem

Více

Neverbální komunikace II. Střední průmyslová škola Ostrov

Neverbální komunikace II. Střední průmyslová škola Ostrov Neverbální komunikace II Střední průmyslová škola Ostrov DRUHY NONVERBÁLNÍ KOMUNIKACE 1. haptika - dotyk 2. gestika - pohyby těla a rukou 3. mimika - pohyby obličeje 4. oční kontakt 5. posturika - postoj

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

OSNOVA VÝUKY KURZU KURZ VERBÁLNÍ A NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE

OSNOVA VÝUKY KURZU KURZ VERBÁLNÍ A NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE Obchodní akademie Břeclav Smetanovo nábřeží 17, 690 28 Břeclav Příležitost pro každého vzdělávací projekt OP VK OSNOVA VÝUKY KURZU KURZ VERBÁLNÍ A NEVERBÁLNÍ KOMUNIKACE Výuka bude probíhat v učebně OK

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

PEDAGOGICKÁ KOMUNIKACE

PEDAGOGICKÁ KOMUNIKACE PEDAGOGICKÁ KOMUNIKACE Pedagogická komunikace je specifickou formou komunikace sociální. Jde při ní o dorozumívání, sdělování určitých významů v sociálním chování v rámci mezilidských vztahů. Sociální

Více

Cizí jazyk. Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk)

Cizí jazyk. Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk) Cizí jazyk Předmět: Další cizí jazyk ( anglický jazyk, německý jazyk) Charakteristika vyučovacího předmětu Další cizí jazyk je doplňující vzdělávací obor, jehož obsah je doplňující a rozšiřující. Konkrétním

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2011 Mgr. Monika Řezáčová věda o psychické regulaci chování a jednání člověka a o jeho vlastnostech

Více

ČLOVĚK A KOMUNIKACE S OKOLÍM

ČLOVĚK A KOMUNIKACE S OKOLÍM VY_32_INOVACE_PSY_11 ČLOVĚK A KOMUNIKACE S OKOLÍM Mgr. Martina Šenkýřová Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období vytvoření:

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: Číslo projektu: Název projektu školy: Šablona III/2: EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Výuka s ICT na SŠ obchodní České

Více

Projekt, prezentace, rétorika

Projekt, prezentace, rétorika Projekt, prezentace, rétorika Fakulta informačních technologií BI PPR, přednáška 8 Přednášející: Mgr. Monika Schmidtová FSv ČVUT, katedra společenských věd externě FIT Monika Schmidtová 2011 EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ

Více

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby.

Elementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby. Rozumová výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Rozumová výchova je vyučován v 1. až 10.ročníku ZŠS v časové dotaci 5 hodin týdně. V každém ročníku jsou přidány 2 disponibilní hodiny.

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

4.10.3. Charakteristika vyučovacího předmětu Komunikativní dovednosti

4.10.3. Charakteristika vyučovacího předmětu Komunikativní dovednosti 4.10.3. Charakteristika vyučovacího předmětu Komunikativní dovednosti 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Obsahem vyučovacího předmětu Komunikativní dovednosti je naplňování očekávaných výstupů vzdělávací

Více

Sociální komunikace v knihovnách I

Sociální komunikace v knihovnách I Sociální komunikace v knihovnách I Mgr. Roman Giebisch, Ph.D. Vědecká knihovna v Olomouci Terminologie - Komunikace Communicare (latinské slovo) znamená spojovat se, spoluúčastnit se Communicatio (latinské

Více

Předběţné výsledky z výzkumu PISA 2009

Předběţné výsledky z výzkumu PISA 2009 Předběţné výsledky z výzkumu PISA 2009 Školní zpráva pro: Základní škola, Kuncova 1580, Praha 5 - Stodůlky Kód vaší školy: ZS 5 Praha prosinec 2009 Úvod Tato zpráva obsahuje předběţné výsledky vaší školy

Více

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 9.2. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní pedagogika

Více

NABÍDKA KURZY: RÉTORIKA NONVERBÁLNÍ KOMUNIKACE

NABÍDKA KURZY: RÉTORIKA NONVERBÁLNÍ KOMUNIKACE NABÍDKA KURZY: RÉTORIKA NONVERBÁLNÍ KOMUNIKACE KURZY KOMUNIKACE: Mluvit a vystupovat před lidmi je umění. Rétorika byla uznávána již od starověku jako jedna z nejdůležitějších disciplín, která se vyučovala

Více

CZ.1.07/2.2.00/28.0021

CZ.1.07/2.2.00/28.0021 14. 10. 2013, Brno Připravil: Ing. Jiří Leitner Garant předmětu: Ing. Vlastimil Vala CSc. Komunikace Vytvořeno s podporou projektu Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

Autor: Gennadij Kuzněcov VY_32_INOVACE_1284_Komunikace. Účel a význam_pwp

Autor: Gennadij Kuzněcov VY_32_INOVACE_1284_Komunikace. Účel a význam_pwp Autor: Gennadij Kuzněcov VY_32_INOVACE_1284_Komunikace. Účel a význam_pwp STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace Název školy: Číslo a název

Více

Rozvoj klíčových komptencí zástupců ředitele na školách a školských zařízeních

Rozvoj klíčových komptencí zástupců ředitele na školách a školských zařízeních IMAGE LEKTORA Zpracovala: Preisslerová Miroslava Co je to image? způsob komunikace s vaším okolím image podává zprávu o vašem postavení, životním stylu a našich hodnotách způsob oblékání, volba doplňků,

Více

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA Pedagogickopsychologická diagnostika je učitelův nástroj poznání podmínek, průběhu a výsledků řízeného procesu. Snaží se o poznání příčin, které učiteli umožní na základě

Více

16. konference ČAPV v Hradci Králové Pedagogický výzkum jako podpora proměny současné školy

16. konference ČAPV v Hradci Králové Pedagogický výzkum jako podpora proměny současné školy 16. konference ČAPV v Hradci Králové Pedagogický výzkum jako podpora proměny současné školy Hra na klavír jako CLIL: Retrospektiva a perspektiva na ZUŠ Tišnov 2. 4. září 2008 Zdeněk Vašíček Priorita výuky

Více

Základy sociální komunikace pro knihovníky a informační pracovníky část 1. PhDr. Libuše Machačová Vědecká knihovna v Olomouci

Základy sociální komunikace pro knihovníky a informační pracovníky část 1. PhDr. Libuše Machačová Vědecká knihovna v Olomouci Základy sociální komunikace pro knihovníky a informační pracovníky část 1 PhDr. Libuše Machačová Vědecká knihovna v Olomouci Terminologie Komunikace: communicare (latinské slovo) znamená spojovat se, spoluúčastnit

Více

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova 4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Hudební výchova spadá spolu

Více

4. Francouzský jazyk

4. Francouzský jazyk 4. Francouzský jazyk 62 Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk Vyučovací předmět: Francouzský jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího

Více

Předmět: Konverzace v anglickém jazyce

Předmět: Konverzace v anglickém jazyce 5.10 Volitelné předměty Předmět: Konverzace v anglickém jazyce Charakteristika předmětu Konverzace v anglickém jazyce 1. stupeň Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace, obor Cizí jazyk se realizuje

Více

SEXUÁLNÍ VÝCHOVA VE ŠKOLÁCH A PROBLEMATIKA UČITELSKÉ ROLE. Mgr. Zuzana Svobodová

SEXUÁLNÍ VÝCHOVA VE ŠKOLÁCH A PROBLEMATIKA UČITELSKÉ ROLE. Mgr. Zuzana Svobodová SEXUÁLNÍ VÝCHOVA VE ŠKOLÁCH A PROBLEMATIKA UČITELSKÉ ROLE Mgr. Zuzana Svobodová FAKTA K SEXUÁLNÍ VÝCHOVĚ Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání a to především oblasti Člověk a jeho svět Člověk

Více

REGULACE SKUPINOVÉ DYNAMIKY, OPATŘENÍ K PŘEDCHÁZENÍ KONFLIKTŮM UVNITŘ JEDNOTKY

REGULACE SKUPINOVÉ DYNAMIKY, OPATŘENÍ K PŘEDCHÁZENÍ KONFLIKTŮM UVNITŘ JEDNOTKY Leadership IV REGULACE SKUPINOVÉ DYNAMIKY, OPATŘENÍ K PŘEDCHÁZENÍ KONFLIKTŮM UVNITŘ JEDNOTKY (přednáška) Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního

Více

VOD STR. 1 CO SE DOZVÍTE V KAPITOLE STR. 3 SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE STR. 3 SOUHRN KAPITOLY STR. 15 OTÁZKY A CVIČENÍ STR. 15

VOD STR. 1 CO SE DOZVÍTE V KAPITOLE STR. 3 SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE STR. 3 SOUHRN KAPITOLY STR. 15 OTÁZKY A CVIČENÍ STR. 15 OBSAH iii VOD STR. 1 Kapitola 1 str. 3 KOMUNIKACE STR. 3 CO SE DOZVÍTE V KAPITOLE STR. 3 SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE STR. 3 CO JE TO SOCIÁLNÍ KOMUNIKACE STR. 4 DESATERO FALEŠNÝCH PŘEDSTAV O SOCIÁLNÍ KOMUNIKACI

Více

RÉTORIKA A KOMUNIKACE přednáška DPS 01

RÉTORIKA A KOMUNIKACE přednáška DPS 01 RÉTORIKA A KOMUNIKACE přednáška DPS 01 Úvod, sociální podstata mezilidského sdělování Obsah: kdo stojí před Vámi a koho mám před sebou? organizace výuky (termíny, web, témata, zápočty), T1: antická rétorika

Více

Vybrané aspekty veřejných projevů

Vybrané aspekty veřejných projevů Vybrané aspekty veřejných projevů Mluvený projev Veřejné vystoupení Psychologické techniky vůči sobě a vůči posluchači Monika Schmidtová: Vyzvaná přednáška TUL 1 Komunikace slovní ústní písemná verbální

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

V. 10 Osobnostní a sociální výchova

V. 10 Osobnostní a sociální výchova 1/7 V. 10 Osobnostní a sociální výchova V.10. 1 Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Osobnostní a sociální výchova rozvíjí praktické dovednosti, které žáci mohou využít v běžném

Více

Kurz Psychologie a sociologie na FSV

Kurz Psychologie a sociologie na FSV Kurz Psychologie a sociologie na FSV Komunikace (verbální a neverbální) v organizaci Asertivita Vyjednávání Mgr. Petra Halířová Literatura Povinná: Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s. 156-161

Více

Skutečnost světa Práce v informačním poli jako umění

Skutečnost světa Práce v informačním poli jako umění Skutečnost světa Práce v informačním poli jako umění In-formace pojem informace, z lat. dávat tvar KDO pozoruje, kdo je to POZOROVATEL vědomá mysl, duše, (ztotoţnění se s já) DÁVAT TVAR = vytvořit asociaci,

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

Školní vzdělávací program - Základní škola, Nový Hrádek, okres Náchod. Část V. Osnovy

Školní vzdělávací program - Základní škola, Nový Hrádek, okres Náchod. Část V. Osnovy Část V. Osnovy I. stupeň KAPITOLA 7. - PŘÍRODOVĚDA Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Vzdělávací obor - vyučovací předmět: Člověk a jeho svět - Přírodověda 1. CHARAKTERISTIKA VYUČOVACÍHO PŘEDMĚTU PŘÍRODOVĚDA

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí, s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního prostředí.

Více

Dotazník školního klimatu pro učitele základních škol School Climate Survey: School Staff Version

Dotazník školního klimatu pro učitele základních škol School Climate Survey: School Staff Version Dotazník školního klimatu pro učitele základních škol School Climate Survey: School Staff Version Cílem tohoto dotazníku je získat přehled o názorech všech pedagogických pracovníků na klima školy, ve které

Více

Minimum pro pracovníky ICM Káraný, 4. - 7. 4. 2008 KOMUNIKACE

Minimum pro pracovníky ICM Káraný, 4. - 7. 4. 2008 KOMUNIKACE KOMUNIKACE V nejširším slova smyslu můžeme komunikací nazvat vše, čím lidé působí jeden na druhého. Je to proces, při němž dochází k vyměňování významů mezi lidmi. Během komunikace si předáváme informace.

Více

3. UČEBNÍ PLÁN 3. 1. Systém výuky

3. UČEBNÍ PLÁN 3. 1. Systém výuky 3. UČEBNÍ PLÁN 3. 1. Systém výuky Výuka podle ŠVP probíhá v 1. 9. postupném ročníku ZŠ. ŠVP (RVP) rozlišuje tři vzdělávací období: 1. období 1. 3. ročník 2. období 4. 5. ročník 3. období 6. 9. ročník.

Více

KOMPETENCE K UČENÍ UČITEL vede žáky k vizuálně obraznému vyjádření

KOMPETENCE K UČENÍ UČITEL vede žáky k vizuálně obraznému vyjádření 1.1.4. VÝTVARNÁ VÝCHOVA I.ST. ve znění dodatku č.11 - platný od 1.9.2009, č.25 - platný id 1.9.2010, č.22 Etická výchova - platný od 1.9.2010 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační

Více

Emocionální a interpersonální inteligence

Emocionální a interpersonální inteligence Emocionální a interpersonální inteligence MODELY První model emoční inteligence nabídli Salovey a Mayer v roce 1990. Emoční inteligence se v jejich formálním pojetí týká zpracovávání emočních informací

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY Základní škola a Mateřská škola Cheznovice, okres Rokycany, příspěvková organizace Cheznovice 136, 338 06 Cheznovice 1. Identifikační údaje Školní družina při Základní

Více

Projekt Školní asistent nástroj upevňující rovné příležitosti dětí a žáků ve Středočeském kraji, reg. č. CZ.1.07/1.2.33/02.0022 je financován ze

Projekt Školní asistent nástroj upevňující rovné příležitosti dětí a žáků ve Středočeském kraji, reg. č. CZ.1.07/1.2.33/02.0022 je financován ze Komunikace pracovníků školy s rodiči sociálně znevýhodněných žáků základní informace a studijní materiály ke kurzu Kurz byl vytvořen v v rámci projektu Školní asistent, nástroj upevňující příležitosti

Více

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení

VYUČOVÁNÍ. Metody, organizační formy, hodnocení VYUČOVÁNÍ Metody, organizační formy, hodnocení Co je vyučování Vyučování je forma cílevědomého a systematického vzdělávání a výchovy dětí, mládeže a dospělých. Tato forma je naplňována vzájemnou součinností

Více

Organizace letního semestru

Organizace letního semestru Organizace letního semestru Prezenční studium (výuka 12 týdnů) 17. 2. 2014 10. 5. 2014 Kombinované studium (víkendová/odpolední výuka) dle aktuálních termínů Zkouškové období (4 týdny) 12. 5. 2014 7. 6.

Více

Základní škola, Česká Lípa, Školní 2520, příspěvková organizace ul. Školní, č.p. 2520, 470 05 Česká Lípa

Základní škola, Česká Lípa, Školní 2520, příspěvková organizace ul. Školní, č.p. 2520, 470 05 Česká Lípa UČEBNÍ PLÁN Učební plán pro 1. stupeň Vzdělávací oblast Vyučovací předmět 1. 2. 3. 4. 5. ŠVP RVP Jazyk a jazyková komunikace Matematika a její aplikace Informační a komunikační technologie Český jazyk

Více

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 2015

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 2015 pm TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: + E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Česká veřejnost o tzv. Islámském státu březen 05 Technické parametry

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Výstavba mluveného projevu

Výstavba mluveného projevu Výstavba mluveného projevu Typy projevů Pracovní projev představení své práce představení své organizace referát, přednáška úvod k tématu, workshopu, diskusi Společenský projev projev k jubileu konferování

Více

Dodatek č. 4 ke školnímu vzdělávacímu programu pro základní vzdělávání Učíme se pro život

Dodatek č. 4 ke školnímu vzdělávacímu programu pro základní vzdělávání Učíme se pro život Základní škola a Mateřská škola Neplachovice, okres Opava, příspěvková organizace Dodatek č. 4 ke školnímu vzdělávacímu programu pro základní vzdělávání Učíme se pro život Projednán na pedagogické radě

Více

Strategie pro naplnění klíčových kompetencí v 3. 5. ročníku

Strategie pro naplnění klíčových kompetencí v 3. 5. ročníku Cizí jazyk Charakteristika předmětu V rámci povinné výuky prvního cizího jazyka je žákům nabízena výuka anglického nebo německého jazyka. Cizí jazyk je vyučován ve třetím až devátém ročníku v tříhodinové

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Psychické procesy VY_32_INOVACE_10_02. Luděk Dobeš dobes@gymjev.

CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Psychické procesy VY_32_INOVACE_10_02. Luděk Dobeš dobes@gymjev. Průvodka Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce

Více

Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP)

Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP) Základy sociologie a psychologie metodické listy (B_ZSP) AR 2007/2008 - Bakalářské studium kombinovaná forma 1. ročník (pro obor Aplikovaná informatika; ML-sociologie) Přednášející: doc. Dr. Zdeněk Cecava,

Více

METODY PSYCHOLOGIE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr.

METODY PSYCHOLOGIE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. METODY PSYCHOLOGIE Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2011 Mgr. Monika Řezáčová Psychologie je empirická věda, která disponuje souborem

Více

Pedagogická komunikace

Pedagogická komunikace Pedagogická komunikace Organizační formy a vyučovací metody Mgr. Pavla Macháčková, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty

Více

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 2015

Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 2015 pm50 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel.: +40 86 840 9 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Česká veřejnost o tzv. Islámském státu únor 05

Více

10.10., 8:00-12:00, 17.10., 12:00-16:00 31.10., 8:00-12:00, 07.11., 12:00-16:00

10.10., 8:00-12:00, 17.10., 12:00-16:00 31.10., 8:00-12:00, 07.11., 12:00-16:00 Kurz/workshop 1 skupina 2 skupina Kurz Sebereflexe, sebediagnostika a diagnostika (- skupina cca 15 osob, 4 hodinový kurz, celk. 2 20.9., 12:00- běhy 16:00 20.9., Kurzy Adaptace Kurz Worklife balance 10.10.,

Více

ANGLICKÝ JAZYK - I. období (1. 2. ročník)

ANGLICKÝ JAZYK - I. období (1. 2. ročník) ANGLICKÝ JAZYK - I. období (1. 2. ročník) Charakteristika předmětu Výuka tvoří úvod do cizojazyčného vzdělávání žáků. V tomto období je nejdůležitější probouzení zájmu o výuku angličtiny a vytváření kladného

Více

Komunikace v průmyslové organizaci

Komunikace v průmyslové organizaci Komunikace v průmyslové organizaci doc. Ing. František Steiner, Ph.D. Obsah 1. Funkce komunikace v organizaci. Model základního komunikačního procesu. Komunikační toky v organizaci. Komunikační bariéry

Více

ANGLICKÁ KONVERZACE. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí

ANGLICKÁ KONVERZACE. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí ANGLICKÁ KONVERZACE 7. a 8. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Anglický jazyk je důleţitý cizí jazyk, který ţákům poskytuje jazykový základ pro komunikaci

Více

PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY

PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY PRO PORADENSKOU PRAXI NENÍ NIC PRAKTIČTĚJŠÍHO NEŢ DOBRÁ TEORIE Proto odborná výuka poradců má obsahovat především teoretické principy, na jejichţ základě lze

Více

MIKROVÝSTUPOVÁ PRAXE II/2

MIKROVÝSTUPOVÁ PRAXE II/2 Učitel praktického vyučování, II. r. zimní semestr MIKROVÝSTUPOVÁ PRAXE II/2 záměry a motivy setkání, co jsou mikrovýstupy? FIAS: princip metody - příklad kódování, konkrétní zadání pro domácí přípravu

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

I ÚVOD DO PEDAGOGIKY...

I ÚVOD DO PEDAGOGIKY... Obsah 5 OBSAH PŘEDMLUVA............................................ 7 I ÚVOD DO PEDAGOGIKY.............................. 9 II PEDAGOGIKA VOLNÉHO ČASU....................... 25 III PŘEDŠKOLNÍ PEDAGOGIKA..........................

Více

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Monika Chobotová Jarmila Šebestová Karviná 2011 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176)

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět: Marketing a management, téma: Marketingový výzkum

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět: Marketing a management, téma: Marketingový výzkum Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět: Marketing a management, téma: Marketingový výzkum Pracovní list vytvořila: Mgr. Radka Drobná Období vytvoření VM: duben 2012 Klíčová

Více

Psychologický přístup k agresivním nemocným

Psychologický přístup k agresivním nemocným Psychologický přístup k agresivním nemocným Mgr.Alexandra Škrobánková Hematoonkologická klinika FN Olomouc Oddělení klinické psychologie FN Olomouc 25.1.2007 AGRESE chování, které je vedeno se záměrem

Více

4.1.2. Vzdělávací oblast : Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk

4.1.2. Vzdělávací oblast : Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk 4.1.2. Vzdělávací oblast : Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu Anglický jazyk 1.Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Cílem vzdělávání předmětu

Více

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Vztahově postojové a seberegulační vlastnosti osobnosti

Vývojová psychologie a psychologie osobnosti. Vztahově postojové a seberegulační vlastnosti osobnosti Vývojová psychologie a psychologie osobnosti Vztahově postojové a seberegulační vlastnosti osobnosti Autorství Autorem materiálu a všech jeho částí,není-li uvedeno jinak, je PhDr. Alena Šindelářová. Dostupné

Více

EFEKTIVNÍ KOMUNIKACE V ORGANIZACI

EFEKTIVNÍ KOMUNIKACE V ORGANIZACI EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND PRAHA & EU: INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI V ORGANIZACI JAK SE EFEKTIVNĚ DOMLUVIT A ZÍSKAT INFORMACE 1. KOMUNIKAČNÍ PROCES 2 2. ORGANIZAČNÍ STRUKTURA KOMUNIKACE 4 3. FORMÁLNÍ A

Více

Školní vzdělávací program Dát šanci každému Verze 3 ZŠ a MŠ Praha 5 Smíchov, Grafická 13/1060

Školní vzdělávací program Dát šanci každému Verze 3 ZŠ a MŠ Praha 5 Smíchov, Grafická 13/1060 5.1.4 FRANCOUZSKÝ JAZYK 5.1.4.1 Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Francouzský jazyk vychází ze vzdělávacího obsahu vzdělávacího oboru Další cizí jazyk. Ruský jazyk je předmět nabízený

Více

Modul I Vzdělávání pracovníků v mateřinkách Středočeského kraje CZ.1.07/1.3.48/02.0045 PhDr. Ivana Šmejdová

Modul I Vzdělávání pracovníků v mateřinkách Středočeského kraje CZ.1.07/1.3.48/02.0045 PhDr. Ivana Šmejdová Modul I Vzdělávání pracovníků v mateřinkách Středočeského kraje CZ.1.07/1.3.48/02.0045 PhDr. Ivana Šmejdová Proces komunikace Vstupy Výstupy Signály, stimuly Naše reakce, chování Vnímání Nejzákladnější

Více

Základy pedagogiky a didaktiky

Základy pedagogiky a didaktiky Základy pedagogiky a didaktiky Pedagogika Pedagogika je věda zabývající se výchovou a vzdělání. První systém pedagogických poznatků a zásad vytvořil J.Á. Komenský a jako samostatný vědní obor existuje

Více

MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2011/12 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE

MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2011/12 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE Škola: Obec: Název: EFHO ZŠ, Komenského 163/2 69301 Hustopeče MAPA ŠKOLY PRO ZŠ 2011/12 SOUHRNNÉ VÝSLEDKY PRO RODIČE Tento list se stručným souhrnem výsledků z šetření Mapa školy 2011/12 je určen rodičům

Více

Úvod do audiovizuální komunikace. Jana Dannhoferová Ústav informa3ky PEF MZLU v Brně Audiovizuální komunikace (AVK)

Úvod do audiovizuální komunikace. Jana Dannhoferová Ústav informa3ky PEF MZLU v Brně Audiovizuální komunikace (AVK) Úvod do audiovizuální komunikace Jana Dannhoferová Ústav informa3ky PEF MZLU v Brně Audiovizuální komunikace (AVK) Co nás dnes čeká? Představení předmětu Organizace přednášek a cvičení Ukončení předmětu

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874

Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace. Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název

Více

je vyjadřování myšlenek pomocí slov je primárním a nejdůležitějším druhem sdělovací komunikace užívá artikulovanou řeč, tvořenou hláskami, slovy a

je vyjadřování myšlenek pomocí slov je primárním a nejdůležitějším druhem sdělovací komunikace užívá artikulovanou řeč, tvořenou hláskami, slovy a je vyjadřování myšlenek pomocí slov je primárním a nejdůležitějším druhem sdělovací komunikace užívá artikulovanou řeč, tvořenou hláskami, slovy a větami charakterizuje člověka vůči jiným společensky žijícím

Více

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti Zpráva o zájemci o pěstounství Tento materiál vznikl v Amalthea o. s. z podkladů organizace British Association for Adoption & Fostering (2008) v rámci spolupráce s Pardubickým krajem, Nadací LUMOS, Centrem

Více

SEBEREALIZACE A SEBEUVĚDOMĚNÍ JAKO ZÁKLAD EFEKTIVNÍ A KOMPETENTNÍ ČINNOSTI

SEBEREALIZACE A SEBEUVĚDOMĚNÍ JAKO ZÁKLAD EFEKTIVNÍ A KOMPETENTNÍ ČINNOSTI SEBEREALIZACE A SEBEUVĚDOMĚNÍ JAKO ZÁKLAD EFEKTIVNÍ A KOMPETENTNÍ ČINNOSTI Doc. PaedDr. Milada Krejčí, CSc. Sebeuvědomění (angl. Self-awareness) je poměrně nový pojem. Souvisí se sebepoznáváním a sebevýchovou.

Více

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků 1. st. Charakteristika vzdělávacího oboru V rámci prvního stupně se žáci seznamují s etickou výchovou v rámci integrovaného vzdělávání, tzn. prolínání do různých vzdělávacích oblastí. Týká se to převážně

Více

4. úprava 26.8.2010 ÚPRAVY VE VYUČOVACÍCH

4. úprava 26.8.2010 ÚPRAVY VE VYUČOVACÍCH 4. úprava 26.8.2010 ÚPRAVY VE VYUČOVACÍCH PŘEDMĚTECH 1 ÚPRAVY VE VYUČOVACÍCH PŘEDMĚTECH Projednáno pedagogickou radou dne: 26. 8. 2010 Schválila ředitelka školy: 26. 8. 2010 Platnost od: 1. 9. 2010 Podpis

Více

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538

Základní škola a Mateřská škola Třemešná 793 82 Třemešná 341 tel: 554 652 218 IČ: 00852538 Jazyk a jazyková komunikace Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací obsah vzdělávacího oboru Český jazyk a literatura má komplexní charakter a pro přehlednost je rozdělen do tří složek: Komunikační

Více

Český jazyk a literatura komunikační a slohová výchova ročník TÉMA

Český jazyk a literatura komunikační a slohová výchova ročník TÉMA Český jazyk a literatura komunikační a slohová výchova ročník TÉMA 1 Nauka o slohu - objasní základní pojmy stylistiky Styl prostě sdělovací - rozpozná funkční styl, dominantní slohový Popis a jeho postup

Více

Charakteristika předmětu. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj kompetencí žáků - viz předmět Výtvarná výchova

Charakteristika předmětu. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj kompetencí žáků - viz předmět Výtvarná výchova Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět: Volitelné předměty - Umění a kultura Výtvarná tvorba Charakteristika předmětu Vzdělávací obsah: Základem vzdělávacího obsahu předmětu Výtvarná tvorba je vzdělávací

Více

Metody sociální práce. PhDr. Jana Novotná

Metody sociální práce. PhDr. Jana Novotná Metody sociální práce 4 PhDr. Jana Novotná Pojmy v sociální práci Lidský vztah jako součást profese Pojmy v sociální práci AKCEPTACE Akceptace je bezvýhradné přijetí vedeného. Je považována za první základní

Více