CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc
|
|
- Přemysl Sedláček
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc Absolventská práce Metoda reminiscence při práci se seniory s demencí v pobytových zařízeních Iva Krajíčková Vedoucí práce: Mgr. Petra Chovancová Olomouc 2014
2 Prohlašuji, ţe jsem absolventskou práci vypracovala samostatně na základě pouţitých pramenů a literatury uvedených v bibliografickém seznamu. V Olomouci dne Iva Krajíčková
3 Děkuji za odborné vedení při zpracování tématu paní Mgr. Petře Chovancové a své rodině za podporu během mého studia.
4 Obsah Úvod 5 1 Reminiscence Význam vzpomínek Funkce vzpomínání Biografie Psychobiografický model Časová osa Vzpomínky a emoce Vzpomínky a paměť Demence Stádia demence Klasifikace demencí Alzheimerova choroba Sociální dopad demencí Metoda reminiscence Vývoj reminiscenční terapie Reminiscenční pracovník Reminiscenční přístupy Narativní přístup Reflektující přístup Expresivní přístup Informační přístup Formy reminiscence Skupinová reminiscence Individuální reminiscence Reminiscenční zdroje Shrnutí Reminiscence se seniory s demencí Komunikace se seniory s demencí Reminiscence v prvním stádiu demence Kniha ţivotního příběhu Kniha vzpomínek... 32
5 4.2.3 Archiv vzpomínek Hudba a tanec Ilustrační příklad Další reminiscenční aktivity Reminiscence v druhém stádiu demence Smyslová stimulace Ilustrační příklad Reminiscence ve třetím stádiu demence Smyslová aktivizace Validace Bazální stimulace Ilustrační příklad Shrnutí Závěr 42 Seznam literatury 43 Anotace Abstract... 46
6
7 Úvod Práce se seniory přináší stále nové výzvy, jak zlepšit jejich ţivot v pobytových zařízeních, kde se rozhodli strávit zbytek ţivota. Během své dlouholeté práce se seniory jsem měla moţnost poznat řadu lidských osudů s osobní i historickou zkušeností. Při plánování sluţby, aktivit i programů pro seniory jsem často společně se seniory vstupovala do jejich minulosti. Byla jsem vděčným posluchačem a oni často nadšenými vypravěči. Odhalovali mi nejen svoje úspěchy a záţitky, ale také zklamání a křivdy, které jim ţivot a doba přinesly. Dozvěděla jsem se spoustu zajímavých příběhů z doby jejich dětství a mládí, které se v rodinách předávají z generace na generaci. Uvědomila jsem si, jakým úţasným zdrojem jsou vzpomínky pro vzájemný vztah seniora a pečujícího v instituci. Vzpomínky na dětství, školu, ţivot ve městě i na vesnici, na dobu jak se ţilo, byly vţdy vděčným tématem naší společné komunikace. Společné vzpomínání povzbuzovalo seniory ke komunikaci, vnímala jsem zlepšení jejich nálady a větší otevřenost, zájem o další společné vzpomínání. Senioři přicházejí do pobytových zařízení proţít poslední úsek svého ţivota, proţívají náročnou změnu svého dosavadního ţivotního stylu a mnohdy i výrazné omezení sociálních kontaktů. Pobytové zařízení sice nemůţe zcela nahradit přirozené domácí prostředí, ale můţe vytvářet bezpečné a přátelské prostředí, projevující úctu a respekt k odlišnostem kaţdého stárnoucího člověka. V posledních letech své praxe v sociálních sluţbách jsem měla moţnost pracovat i se seniory se specifickými potřebami, převáţně se seniory s demencí. Poznala jsem řadu způsobů jak stimulovat vzpomínky u seniorů, kterým jejich onemocnění znemoţňuje vyuţívat svoje kognitivní funkce v plném rozsahu, a poruchy komunikace jim omezují jejich komunikační schopnosti. Vyuţívání vzpomínek při práci se seniory vnímám jako přirozenou a obohacující metodu práce se seniory s demencí, kterou lze aplikovat v kaţdodenní praxi pobytových zařízení. Tématem absolventské práce je představit moţnosti aplikace metody reminiscence při práci se seniory s demencí v pobytových zařízeních. Cílem teoretické kompilační práce je shrnutí dostupných informací o metodě reminiscence se zaměřením na jednotlivé přístupy, formy a reminiscenční aktivity u osob s demencí dle jednotlivých stádií vývoje demence, a vypracování tak odborného podkladu pro práci pracovníků přímé péče s reminiscenční metodou v pobytových zařízeních. Základní informace jsem čerpala z dostupné literatury, zabývající se metodou reminiscence a reminiscenční terapie, autorek Hany Janečkové, Marie Vackové, Naděţdy Špatenkové a Barbory Bolomské. Doplňující informace jsem získala z odborné literatury zaměřené na 5
8 nefarmakologické přístupy v péči o seniory s demencí, smyslovou aktivizaci a bazální stimulaci, doplněné o poznatky z oblasti geriatrie a gerontopedagogiky. Absolventská práce je členěna do 4 kapitol. V první kapitole představím pojem reminiscence, význam vzpomínek a funkce vzpomínek, vztah vzpomínek a mocí, vliv paměti na vzpomínky. Zmíním se o přínosu a způsobu práce s biografií klienta u seniorů s demencí. Druhá kapitola obsahuje základní informace o syndromu demence a typech demencí podle příčin vzniku, včetně stádií vývoje demence se základními projevy. Poslední část kapitoly je věnována Alzheimerově chorobě a sociálnímu dopadu demencí. Třetí kapitola je zaměřena na metodu reminiscence, zmiňuje stručný vývoj reminiscence, jednotlivé přístupy a formy, představuje roli reminiscenčního terapeuta a zdroje pro reminiscenci. Čtvrtá kapitola přináší přehled konkrétních reminiscenčních aktivit se seniory s demencí podle jednotlivých stádií demence, poskytující tak pracovníkům přímé péče podklad pro aplikaci reminiscence při práci se seniory s demencí v pobytových zařízeních. Kapitola je doplněna ilustračními příklady z praxe vyuţívání metody reminiscence 6
9 1. Reminiscence S pojmem reminiscence se v současnosti setkáváme poměrně často, v češtině je pojem pouţíván pro výraz vzpomínka nebo vzpomínání. Britský geriatr Robert Woods definuje reminiscenci jako vybavování ţivotních událostí člověka o samotě, nebo ve společnosti druhého člověka či skupiny lidí. Vzpomínání můţe být hlasité, ale můţe probíhat také vnitřně a to zcela skrytě (Janečková, Vacková 2011: 21). Vzpomínky provázejí ţivot kaţdého člověka, od dětství přes dospělost aţ do stáří. Skrývají naše proţité radosti i bolesti, úspěchy i zklamání. S přibývajícím věkem nabývají různých významů nejen pro samotného seniora a jeho rodinu, ale mohou ovlivnit všechny, kteří se stávají součástí jeho ţivota. Názory na roli vzpomínání se různí. Do počátku šedesátých let minulého století bylo vzpomínání povaţováno za negativní stránku stárnutí a často za příznak psychického onemocnění. Tento názor se promítal do tehdejší podoby institucionalizované péče o seniory (Špatenková, Bolomská 2011: 19). Ke změně pohledu na vzpomínání došlo aţ na základě výzkumů amerického gerontologa a psychiatra Roberta N. Butlera v zařízeních dlouhodobé péče o seniory. Pozorováním bylo zjištěno, ţe je stáří provázeno spontánním vnitřním procesem bilancování ţivotní cesty, a ţe právě vzpomínky a vyprávění o minulosti zaujímají důleţitou roli. Zrodila se tak metoda práce se vzpomínkami, nazývaná rekapitulací ţivota, která si klade za cíl pomoci člověku vyrovnat se s minulostí, porozumět svému ţivotnímu příběhu a dát smysl ţivotu v přítomnosti. Práce se vzpomínkami je při rekapitulaci ţivota zaměřena na vybavení nevyřešených konfliktů, které mohou vést k uvolnění negativních emocí, k odpuštění a smíření, a následně k duševní rovnováze (Janečková, Vacková 2011:16). V následujících částech kapitoly se zaměřím na význam vzpomínek v ţivotě stárnoucího člověka, zásadní funkce vzpomínek a význam biografie klienta při práci se vzpomínkami. Nastíním pohled na vztah vzpomínek a emocí, vzpomínek a paměti Význam vzpomínek Na význam vzpomínek poukazuje profesor J. Švancara z pohledu časové perspektivy v ţivotě stárnoucího člověka, ve vztahu času a věku, budoucnosti a minulosti. Na jedné straně hovoří o prospektivním zaměření na budoucnost, k němuţ se váţe celá řada očekávání, plánů, ale i nejistoty. Na druhé straně poukazuje na daleko častější retrospektivní zaměření stárnoucího člověka, orientované do proţité minulosti 7
10 s řadou významných vzpomínek, které mohou být příjemnější neţ nejistá budoucnost (Kalvach, Zadák, Jirák, Zavázalová, Sucharda a kol. 2004: 110). Haškovcová povaţuje za zcela přirozené, ţe se stárnoucí člověk ve vzpomínkách vrací do své minulosti, nahlas nebo vnitřně přehodnocuje svá rozhodnutí a ţivotně důleţité události, ať uţ ty dobré nebo špatné (Haškovcová 1990: 101). Vzpomínky mohou přicházet zcela spontánně během dne jako náhodné myšlenky a pocity, nebo se cíleně snaţíme o vybavení vzpomínek na určité události a konkrétní lidi (Špatenková, Bolomská 2011: 11). Vzpomínky umoţňují člověku proţívat znovu minulá období jeho ţivota. Šťastné i těţké chvíle, významné vztahy, vlastní zkušenosti i zkušenosti druhých lidí, historické události. Vzpomínání má tedy svůj nezastupitelný význam při vytváření duševní rovnováhy a směřuje k potvrzení integrity stárnoucího člověka (Janečková, Vacková 2010: 14). Pro stárnoucího člověka představují vzpomínky ovlivněné zkušeností významnou roli při zvládání náročných ţivotních situací. Při ztrátě blízkého člověka, vzniku onemocnění, změně bydliště či odchodu do zařízení pro seniory. Ve vzpomínkách můţe člověk nalézt nejen inspiraci pro řešení své současné situace, ale také zdroj síly a povzbuzení (Špatenková, Bolomská 2011: 14). U seniorů v pobytových zařízeních byl zkoumán efekt reminiscence nejen pro samotné seniory, ale i pro pracovníky zařízení. Pouţívání reminiscence při práci se seniory přináší pracovníkům více informací o klientech a významně tak ovlivňuje motivaci a redukuje pracovní stres. Výzkum Vliv reminiscenční terapie na zdravotní stav a kvalitu života seniorů žijících v institucích Gerontologického centra Praha navázal na výzkumy ze zahraničí. Výsledkem výzkumu je doporučení rozvíjet a integrovat v maximální míře reminiscenční aktivity do práce s lidmi s demencí. Předpokládaným přínosem vyuţívání reminiscence je zlepšení kvality ţivota a zmírnění sociálních důsledků demence, podpora začlenění seniorů s demencí do společnosti (Janečková, Vacková 2010: 31-36) Funkce vzpomínání Odchod seniora z domácího prostředí do pobytového zařízení je velkým zásahem do jeho ţivota. Prostředí v institucích nemůţe plně nahradit domácí prostředí, ale vyuţívání vzpomínek při práci se seniory v institucích můţe usnadnit adaptaci seniora v novém prostředí. Cílem je udrţet kontinuitu ţivota seniora a podpořit jeho celkový funkční a psychický stav (Janečková, Vacková 2010: 54). 8
11 Vzpomínky a vzpomínání naplňuje několik zásadních funkcí. Jednou z funkcí je uvědomění si významu životní cesty. Vzpomínky umoţňují hodnotit a uzavírat ţivotní období, přijmout kontinuitu ţivota a jeho smysl. Přijetí vlastního ţivota pomáhá udrţovat hodnotu člověka a do jisté míry ovlivňuje i spokojenost v prostředí institucionální péče. Předání životní zkušenosti a oudrosti. Společné sdílení a předávání zkušeností posiluje sebevědomí a důstojnost seniora. Kontakt a vytváření mezigeneračních společenství. Vzpomínání spojuje, umoţňuje sdílet historickou i osobní minulost, přináší nové kontakty, podporuje sociální začleňování a prohlubuje mezigenerační vztahy. Na reminiscenčních aktivitách se mohou podílet dobrovolníci, členové místní komunity i členové rodin seniorů. Prožívání vzpomínek, radost, uvolnění emocí. Vzpomínání ovlivňuje proţívání, přináší radost a humor, nebo dojetí. Využívání paměti, myšlení. Vzpomínání stimuluje mozkovou aktivitu. Vytváření a posilování vztahů. Společné vzpomínání je přínosem nejen pro profesionální pečující, ale ovlivňuje také pohled příbuzných na seniora s demencí a jejich vzájemné vztahy (Janečková, Vacková 2010: 55-56). Všechny tyto funkce vzpomínek mohou přispívat nejen k posilování hodnoty a důstojnosti stárnoucího člověka, ale také k posílení jeho místa ve společnosti po odchodu do instituce. Při vyuţívání vzpomínek v práci se seniory jsou zmiňovány následující funkce. Oddechová funkce vzpomínky jsou zdrojem aktivizace ve volném čase. Podpůrná vzpomínky slouţí k navození psychické pohody a posilování hodnoty člověka. Terapeutická vzpomínky umoţňují vyrovnat se s vlastním ţivotem a jeho konečností (Janečková, Vacková 2010: 23). Informační funkce vzpomínek je povaţována za velmi významnou pro pečující osoby, umoţňuje měnit pohled pečujících na klienta seniora jako na osobnost s vlastní historií, která má jedinečnou hodnotu a zaslouţí si projevy pochopení, úcty a lásky (Janečková, Kalvach, Holmerová 2004: 451). Současná péče orientovaná na člověka vyuţívá vzpomínky klienta pro individuální plánování a poskytování sluţby. Vzpomínky umoţňují nejen lépe pochopit chování a potřeby klientů, ale také ovlivnit 9
12 vzájemný vztah mezi pečujícím a klientem, který je vnímán jako rovnocenný partner s individuální minulostí a stylem ţivota. Uvědomění si, ţe vzpomínání je základní lidskou potřebou, motivuje pracovníky rozvíjet svoji roli naslouchajících a podílet se na vytváření stimulujícího prostředí v instituci. Můţe se jednat o zaloţení reminiscenční místnosti s dobovým nábytkem a doplňky, připomínající starou světnici nebo kuchyni. Vhodné je také vytvoření dobové reminiscenční kavárničky s plakáty a fotografiemi nebo zákoutí se starým nábytkem a dobovými předměty, stimulující u seniorů s demencí proţitek starých časů (Janečková, Vacková 2010: 50-70). Odchod do instituce je pro seniora náročnou ţivotní změnou, zejména pokud je důvodem onemocnění demencí, které mu znemoţňuje vést samostatný ţivot v domácím prostředí bez pomoci druhé osoby. Následující část navazuje na informační funkci vzpomínek, předkládá moţnosti vyuţívání biografie člověka při práci se vzpomínkami Biografie Znalost biografie člověka je základním předpokladem pro práci se seniory, u seniorů s demencí pak nutností, protoţe vzpomínky a pocity se lidem s demencí často vracejí a ovlivňují jejich proţívání. Dostatek informací ze ţivota seniora umoţňuje snadnější orientaci v jeho chování a umoţňuje pracovníkům citlivě reagovat a volit vhodný přístup. Kaţdou důleţitou informaci získanou pracovníkem při rozhovoru nebo společných aktivitách se seniory je třeba zaznamenat do biografického záznamu. Vhodné je poţádat o spolupráci rodinu, vytvořit formulář ţivotního příběhu a vysvětlit rodině význam jeho pouţívání při plánování a realizaci péče v instituci. Ţivotní příběh lze doplnit fotografiemi ze ţivota klienta (Wehner, Schwinghammer 2013: ) Psychobiografický model S biografií klienta pracuje i psychobiografický model profesora E. Böhma, který je uznávaným konceptem péče o osoby s demencí. Základem přístupu je orientace pečujících na znalost biografie a psychické potřeby osob s demencí a nenahraditelnou hodnotu mezilidského vztahu při poskytování individualizované péče, respektující hodnotu člověka. Zmiňovány jsou tři základní okruhy biografie. Individuální biografie s ţivotními příběhy klientů, historická biografie spojující kontext doby s biografií klientů, regionální biografie s návazností na specifika regionu. Metody práce s biografií klienta jsou aplikovány podle úrovně kognitivních schopností a zachovaných dovedností klienta. 10
13 Pro snadnější určení nejvhodnější metody se vychází z diferenciální diagnostiky sedmi fází regrese, vypracované E. Böhmem. Fáze regrese 1-3 je vhodná pro tvorbu biografického listu a biografických knih. Ve střední fázi demence lze vyuţívat poznatků z ţivotního příběhu se snahou o vytváření psychické stability klienta a podpory orientace vlastní osobou. Poslední 7. fáze regrese, stádium těţké demence, vyuţívá senzo-biografie, kdy je pomocí stimulace vyuţíváno dosud zachované smyslové vnímání. Práce s biografií má pozitivní vliv na oblast kognitivní, emociální i na sociální. Podporuje komunikační dovednosti klientů, aktivizuje jejich zachovaný potenciál, oţivuje vzpomínky a pozitivní pocity, redukuje neklid a beznaděj, potvrzuje identitu člověka. Napomáhá vytváření nových vztahů a integraci do společenství seniorů v zařízení, usnadňuje práci klíčových pracovníků a ostatních pečujících a jejich pochopení pro symbolické chování klientů. Při vytváření aktivizačních programů a stimulujícího prostředí pro seniory s demencí je vhodné vycházet z poznatků autobiografií jednotlivých klientů (Procházková 2010:14-15) Časová osa Základem pro aplikaci vzpomínek klientů do reminiscenčních aktivit je sestavení časové osy, která začíná rokem narození klienta a končí současností. Na osu je vhodné zanést co nejvíce informací z oblasti historického vývoje společnosti, politické události, významné zajímavosti z oblasti vědy a technického vývoje, kulturní obraz společnosti v jednotlivých obdobích i zajímavosti tehdejšího všedního ţivota. Osu lze rozšířit o lokální zajímavosti z regionů, kde se senior narodil nebo proţil svůj ţivot. Posledním krokem je doplnění časové osy o události z osobního a rodinného ţivota seniora. Propojení historického kontextu s informacemi z osobního ţivota jednotlivých klientů poskytuje ucelený obraz pro témata reminiscenčních rozhovorů a reminiscenčních aktivit, umoţňuje vyhodnotit těţká období osobního ţivota ve vztahu k dějinným událostem. Témata, která by mohla vyvolat konflikt, nejsou pro reminiscenci vhodná (Janečková, Vacková 2010: 68-69) Vzpomínky a emoce V další části se zmíním o vztahu a vzájemném vlivu vzpomínek a emocí. Vzpomínky nejsou jen záznamem historie člověka. Jsou emocionálně zabarvené, od emocí neoddělitelné a ovlivnitelné vzpomínající osobou. Mohou vyvolat zapomenuté pocity související s proţitou minulostí, ale i řadu nových pozitivních nebo negativních 11
14 emocí. Radost, pocit štěstí, smutek, hněv i smíření (Špatenková, Bolomská 2011: 11-12). Schacter se v této souvislosti zmiňuje o druhu palčivých vzpomínek, jejichţ uchování v paměti je spojeno s emočním ţivotem člověka. Snadněji si pamatujeme události provázené výraznými emocemi neţ ty ostatní (Schacter 2003: 179). Současně poukazuje na výsledky výzkumu vlivu současné nálady na druh vybavované vzpomínky a konstatuje, ţe spokojenému člověku se snadněji vybavují vzpomínky na šťastné události (Schacter 2003: 185). Stimulováním vzpomínek, které oţivují osobně významné a radostné události ze ţivota, lze vyvolat potěšení, sebeuspokojení a celkově tak zlepšit psychickou pohodu. Vzpomínání tedy ovlivňuje emoce. (Janečková, Vacková 2010: 22). Můţe ovšem nastat i situace, kdy vliv negativní emoce brání vyvolání vzpomínky, nejčastěji z důvodu proţité úzkosti. Nejvyšším stupněm selhání vybavování vzpomínek je vytěsnění traumatických záţitků do nevědomí. Pouze zmírnění negativní emoce můţe vzpomínku odblokovat (Atkinson a kol. 2003: 285). Vzpomínky, které jsou zdrojem dlouhodobého stresu a emoční disbalance, vyvolávají u stárnoucího člověka potřebu vyrovnat se s proţitou zkušeností. Právě proto je třeba si uvědomit, ţe existují vzpomínky na těţká nezpracovaná traumata, která mohou vyvolat negativní reakci, a jejichţ zpracování se neobejde bez pomoci odborníka z oblasti psychoterapie (Janečková, Vacková 2010: 22). V situacích, kdy má klient potřebu podělit o své bolestné vzpomínky, je na místě naučit se neodmítat jeho vzpomínky a reagovat poskytnutím opory (Špatenková, Bolomská 2011: 55). Vţdy je třeba brát v úvahu dopad vybavovaných vzpomínek na psychický stav vzpomínajícího. Vzpomínání můţe navodit nejen příjemnou atmosféru, dobrou náladu a ochotu stárnoucího člověka podělit se o své vzpomínky, ale současně můţe vyvolat smutek z proţité a nezpracované minulosti. Proto je důleţité důkladně se seznámit s ţivotním příběhem klienta a pracovat s tématy, která jsou pro klienta významná a přináší mu radost Vzpomínky a paměť Paměť disponuje schopností uchovávat obrovské mnoţství slov a jejich významů, obrazy, vůně, zvuky, vnímané doteky, znalosti a dovednosti získané během ţivota. A také všechny proţité osobní vzpomínky sahající aţ do období raného dětství, které vytváří autobiografickou paměť (Koukolík 1997: 48). 12
15 Paměť má mnoho podob. Deklarativní paměť uchovává obsahy, které lze následně vybavit a slovně nebo obrazově popsat. Její součástí je paměť sémantická, obsahující znalosti a fakta, a paměť epizodická, zahrnující události, příběhy a vztahy. Nedeklarativní paměť, tzv. paměť procedurální, zahrnuje různé druhy dovedností a návyků, které jsou získávány opakovaným učením (Jirák, 2008: 231). Základním předpokladem pro fungování paměti je existence třech stádií paměti. Přijímané informace jsou nejprve zakódovány do akceptovatelné podoby, poté uloţeny do paměti a následně vybavovány (Mahrová, 2008: 31). Paměť můţe být postiţena ve všech výše jmenovaných stádiích, výkon paměťových funkcí ovlivňuje fungování myšlení a intelektu (Hrdlička, Hrdličková 1999:11). Důleţitým pojmem je i funkce zapomínání. Zapomínání můţe být způsobeno jednak selháním při vybavování nebo přímo ztrátou uloţené informace (Atkinson a kol. 2003: 302). Určitá míra zapomínání v seniorském věku je povaţována za normální. I zapomínání je však třeba věnovat pozornost, protoţe podceňování zapomínání můţe vést k přehlédnutí prvních známek rozvíjející se nemoci (Čadková-Svejkovská 2008:108). Stárnutí má vliv především na zhoršování krátkodobé paměti, obtíţe působí zapamatování si nových události. Naopak vzpomínky časově vzdálené zůstávají v paměti zachovány i přes moţná obsahová a emoční zkreslení (Jičínský, Minibergerová 2004: 116). Je však třeba zmínit i poruchy paměti, které mohou být různé intenzity, od lehkých, aţ po těţké projevy u demence. Zhoršení vybavování uloţených paměťových obsahů se dříve běţně označovalo termínem stařecká zapomnětlivost a bylo povaţováno za přirozený proces stárnutí. Dnes hovoříme o lehké poruše paměti, která nijak významně nesniţuje kvalitu ţivota, ale velmi často přechází do stádia demence (Jirák 2008: 233) Shrnutí Vzpomínky jsou neoddělitelnou součástí ţivotního příběhu kaţdého člověka, jsou cenným a přirozeným zdrojem informací pro poskytování individualizované péče orientované na člověka. Paměť uchovává obrovské mnoţství vzpomínek uţ z doby raného dětství, vzpomínky jsou různě emočně podbarvené a pro kaţdého člověka nabývají různých významů. S přibývajícím věkem se zhoršuje krátkodobá paměť, ale vzpomínky uloţené v dlouhodobé paměti lze vyuţívat při reminiscenci i u osob s poruchami paměti. Uvědomění si významu integrace vzpomínek při práci se seniory 13
16 můţe změnit pohled a přístup pečujících ke stárnoucí populaci a posilovat budování osobnějších vztahů mezi klientem a profesionálním pečovatelem, zaloţených na uznání jedinečnosti kaţdého člověka s úctou ke stáří. Pro seniora je vzpomínání základní lidskou potřebou, potvrzuje jeho identitu a význam jeho ţivotní cesty, můţe usnadňovat adaptaci na náročné ţivotní situace, zejména při odchodu seniora do zařízení institucionální péče. V současnosti jsou vzpomínky vyuţívány při práci se seniory pro zvyšování kvality ţivota seniorů v prostředí pobytových sluţeb a pro vytváření stimulujícího prostředí. 14
17 2. Demence V této kapitole bude představen syndrom demence, nejčastější typy demencí a jednotlivá stádia demence se základními projevy. Pokusím se vytvořit obraz průběhu rozvoje demence, který usnadní pracovníkům pobytových sluţeb pro seniory s demencí orientaci v zachovaných schopnostech seniora s demencí v jednotlivých stádiích choroby. Demence je povaţována za tichou epidemii 21. století, v průměru kaţdý třetí člověk nad 80 let je ohroţen vznikem některého typu demence. Narůstající počet osob s Alzheimerovou chorobou nebo jiným typem demence se v České republice přenesl uţ přes hranici (Haškovcová 2012:32-33). Demence patří mezi nejzávaţnější choroby ve stáří, s přibývajícím věkem se procento onemocnění demencí zvyšuje. Rozvoj demence zasahuje do základních okruhů fungování člověka. Dochází ke sníţení a poruchám kognitivních funkcí (paměti, motivace, intelektu a výkonných funkcí), které mají přímý dopad na profesní i běţné činnosti člověka s demencí. Následně se objevují behaviorální a psychologické příznaky demence, zahrnující poruchy chování a emotivity, s moţností depresivních nebo úzkostných stavů. Dalšími příznaky mohou být poruchy cyklu spánku a bdění. Poruchy aktivit denního života sniţují profesní dovednosti a soběstačnost člověka s demencí v základních denních činnostech (Jirák 2004: ). Kognitivní funkce slouţí k výběru a následnému zpracování informací pro fungování člověka v jeho prostředí. Poruchy paměti provází zhoršení vštípivosti nových informací, jejich uchovávání a výbavnost. Můţe docházet ke zkreslení vybavovaných vzpomínek, k časovému zkreslení nebo přímo k neúmyslným paměťovým plagiátům. Poruchy myšlení vedou k problémům abstraktního myšlení a logického uvaţování a ke špatnému odhadu. Poruchy řečových funkcí se projevují obtíţným vyjadřováním, výpadky slov, potíţemi s formulováním vět (Jirák 2008: 84). Progrese demence vede postupně k degradaci osobnosti, která se projevuje ztrátou zájmů a úbytkem vyšších citů. Objevit se můţe bezradnost, nedůvěřivost, neklid aţ agresivita a doprovodné příznaky, jako jsou halucinace, iluze a bludy. V terminálním stádiu pak dochází k úplnému rozpadu osobnosti a plné závislosti na péči druhé osoby (Jirák 1999: 12). Pro orientaci ve vývoji demence uvádím základní a rozšířenou stupnici stádií demence s projevy demence, a základní klasifikaci demencí podle příčiny vzniku. 15
18 2.1. Stádia demence Riesbergerova stupnice zahrnuje vývoj demence s příznaky v sedmi stádiích. 1. stádium je fází bez postiţení kognitivních funkcí a bez příznaků. 2. stádium je označováno za počínající postiţení kognitivních funkcí, projevuje se pozvolným zapomínáním jmen a hledáním předmětů, které významně nezasahuje do osobního ani profesního ţivota. 3. stádium lehkého postiţení kognitivních funkcí se projevuje potíţemi s pozorností v profesním ţivotě, poruchami krátkodobé paměti, zhoršením orientace na neznámých místech, potíţemi s hledáním slov, poruchou soustředí, zhoršenou výbavnost jmen. 4. stádium je fází středně těţkého postiţení kognitivních funkcí. Zhoršuje se orientace v čase, včetně rozlišení minulosti a současnosti, objevují se výraznější paměťové poruchy a poruchy soustředění, dezorientace ve známém prostředí, zhoršení schopností zvládání základních denních činností v péči o vlastní osobu. 5. stádium se projevuje pokročilým postiţením kognitivních funkcí, neschopností člověka s demencí vést ţivot bez dohledu a dopomoci druhé osoby. Zůstává zachována paměť pro vlastní jméno a jména blízkých osob, ale dochází k narušení orientace v čase. 6. stádium je označováno za těţké postiţení kognitivních funkcí. Vytrácí se paměť pro jména blízkých osob a člověk s demencí se stává závislým na péči okolí. Mohou se objevit poruchy chování provázené úzkostí nebo neklidem, stavy s bludy. 7. stádium velmi těţkého postiţení kognitivních funkcí je provázeno ztrátou srozumitelné verbální komunikace a následně i pohybových schopností (Mühlpachr 2009: 52-53). Častěji je vyuţíváno dělení projevů demence do třech nebo čtyřech stádií. 1. stádium mírné demence je provázeno zhoršením paměti. Objevují se potíţe zejména s krátkodobou pamětí a zapomínáním, které komplikují fungování v běţném ţivotě. Můţe se objevovat apatie a odklon od společenského ţivota. 2. stádium středně těžké demence. V druhém stádiu demence je postiţena paměť tak, ţe výrazně zasahuje do vykonávání běţných činnosti. Objevují se poruchy orientace místem a časem, poruchy komunikace. Stádium středně těţké demence vyţaduje jiţ dohled druhé osoby. 16
19 3. stádium těžké demence je fází, kdy dochází k výrazné progresi poškození paměti, těţké poruše verbální komunikace. Člověk postiţený demencí se stává zcela závislý na péči druhé osoby. 4. stádium demence je stádiem terminálním, s obrazem nekomunikujícího a imobilního člověka (Jirák 1999: 14). V počáteční fázi demence si ještě můţe člověk částečně uvědomovat postupující dezintegraci paměti a svůj handicap mezi ostatními. Je třeba mít na mysli, ţe velmi intenzivně proţívá beznaděj a obavy z budoucnosti. Nelze ani jednoznačně tvrdit, ţe s progresí demence a ztrátou náhledu nemocného na svoji situaci se vytrácí strach a frustrace. V kaţdé fázi demence je třeba citlivého postoje druhých, vnímání a přijetí odlišností a akceptace choroby (Walsh 2005: 22) Klasifikace demencí V odborné literatuře existuje řada klasifikačních schémat demencí. Pro účely této práce postačí základní členění demencí podle příčin, na atroficko-degenerativní, ischemicko-vaskulární a symptomatické demence (Mühlpachr 2009: 51-52). Demence atroficko-degenerativního původu Pojem demence atroficko-degenerativního původu vystihuje primární příčinu onemocnění, atrofii a degenerativní proces mozkové tkáně. Kaţdý typ demence atroficko-degenerativního původu má své specifické příznaky. Do této skupiny patří korová nemoc s Lewyho tělísky, Huntingtonova chorea, Pickova choroba, demence při Parkinsonově chorobě. Nejčastější demencí atroficko-degenerativního původu je Alzheimerova choroba (Mühlpachr 2009: 50-51). Demence ischemicko vaskulární Svým výskytem se řadí mezi nejčastější typ demence po Alzheimerově chorobě. Nejčastější příčinou jsou mozkové mikroinfarkty a aterosklerotické změny mozkových tepen. Vaskulární demence se liší od Alzheimerovy choroby svým náhlým začátkem a kolísavým průběhem, deteriorace probíhá v etapách v souvislosti se vznikem nových mozkových infarktů. Příznaky se odvíjejí podle rozsahu poškození mozkové tkáně. Onemocnění bývá provázeno emoční labilitou, příznaky deprese, často přechodnými poruchami vědomí nazývanými delirii. Poruchy paměti se promítají do zhoršení vštípivosti a zpomalení výbavnosti. Dlouhodobá paměť je však poměrně dlouho 17
20 zachovaná, včetně náhledu na onemocnění ischemicko-vaskulární demencí. Osobnost zůstává relativně dlouho zachovaná, zesilují se pouze některé osobnostní rysy a méně často dochází k asociálnímu chování. Sniţuje se výkonnost fyzická i psychická. Objevit se mohou poruchy verbální komunikace, poruchy tvorby a porozumění řeči (Jirák 1999: ). Symptomatické demence Vznikají na základě řady onemocnění, infekcí, metabolických poruch, úrazů i intoxikací. Mezi symptomatické demence patří alkoholová demence, demence při nádorových onemocněních mozku, demence při jaterním a ledvinném selhávání, demence způsobená infekčními onemocněními postihující mozkovou tkáň (Mühlpachr 2009: 52) Alzheimerova choroba Alzheimerova choroba je primárně degenerativní onemocnění a svým výskytem patří mezi nejčastější onemocnění demencí. Podle vzniku prvních příznaků se dělí na presenilní formu s časným začátkem před 65 rokem, a na senilní formu s pozdním začátkem ve věku 65 let a více. Zmiňována je i vzácná familiární forma Alzheimerovy choroby, kdy se onemocnění vyskytuje u více členů pokrevních příbuzných. Nejčastěji se však Alzheimerova choroba vyskytuje ve vyšším věku. Rozvoji demence předchází často lehká porucha kognitivních funkcí s poruchou paměti, která nedosahuje stupně demence. Onemocnění Alzheimerovou chorobou vzniká nenápadně, plíţivě s plynulou progresí v trvání průměrně 7-10 let, od objevení prvních příznaků (Jirák 2004: ). Pro člověka s Alzheimerovou chorobou je obtíţné a časem zcela nemoţné vybavit si nedávné události v důsledku porušené paměti. Vzpomínky uchované v dlouhodobé paměti však mohou být relativně dlouho zachovány, aţ do pozdního stádia nemoci. Paměť ovlivňuje nejen vnímání a zaměření pozornosti, ale i pochopení situace. Porucha a později úplná ztráta paměti, způsobená Alzheimerovou chorobou, se projevuje řadou specifických potíţí. Vede k časové a prostorové dezorientaci, znesnadňuje identifikaci osob, znemoţňuje správně vyhodnocovat situace a ovlivňuje emoční proţívání i chování osoby s Alzheimerovou chorobou (Zgola 2003: 23). Obraz choroby probíhá ve třech stádiích. Pro první stádium Alzheimerovy choroby je typická porucha paměti ve všech třech sloţkách a porucha orientace na méně 18
REMINISCENCE. Práce se vzpomínkami seniorů
REMINISCENCE Práce se vzpomínkami seniorů CÍLE SEMINÁŘE 1. Získat teoretické znalosti o významu vzpomínek pro seniory 2. Získat teoretické znalosti o reminiscenční terapii a jejích metodách 3. Nacvičit
VíceObsah. 1. Gerontopsychiatrie - historie, osobnosti, současnost (Roman Jirák) 2. Nejčastější psychické poruchy v seniorském věku (Roman Jirák)
Obsah 1. Gerontopsychiatrie - historie, osobnosti, současnost (Roman Jirák) 2. Nejčastější psychické poruchy v seniorském věku (Roman Jirák) 3. Změny psychiky ve stáří (Tamara Tošnerová) Ztráta nezávislosti
VíceDalší vzdělávání dospělých Ústí n. L. realizované akce a akreditované vzdělávací programy MPSV ČR v roce 2017
Datum Název Kraj 9.1.2017 Jak likvidovat plísně ve vnitřním prostředí člověka Ústecký kraj 20.1.2017 Základy pravidel šetrné sebeobrany v návaznosti na restriktivní opatření v sociálních službách Královéhradecký
VícePrvky mentální aktivizace. Mgr. Markéta Vaculová
Prvky mentální aktivizace Mgr. Markéta Vaculová Aktivizace a zákon Zákon č.108/2006 Sb. o sociálních službách dává všem poskytovatelům povinnost zajistit všem uživatelům volnočasové aktivity nebo pracovat
VíceZákladní rámec, DEFINICE, cíle, principy, oblasti působení. Výběrový kurz Úvod do zahradní terapie, , VOŠ Jabok Eliška Hudcová
Základní rámec, DEFINICE, cíle, principy, oblasti působení Výběrový kurz Úvod do zahradní terapie, 23. 3. 2018, VOŠ Jabok Eliška Hudcová KONTEXTY ZAHRADNÍ TERAPIE Sociální práce (Speciální) pedagogika
VíceDr. Petr VELETA M.A. tanečník, choreograf a taneční terapeut. Hudba, pohyb a pozitivní komunikace, otevírají dveře do zapomnění
Dobrý den z Prahy Dr. Petr VELETA M.A. tanečník, choreograf a taneční terapeut Hudba, pohyb a pozitivní komunikace, otevírají dveře do zapomnění Taneční a pohybový program pro seniory se specifickými potřebami
VíceREMINISCENCE. Práce se vzpomínkami seniorů
REMINISCENCE Práce se vzpomínkami seniorů Výběrový seminář JABOK 2013/14 Hana Čížková CÍLE SEMINÁŘE 1. Získat teoretické znalosti o významu vzpomínek pro seniory a o možnostech využití životního příběhu
VíceMožnosti terapie psychických onemocnění
Možnosti terapie psychických onemocnění Pohled do světa psychických poruch a onemocnění a jejich léčby bez použití léků. Mgr.PaedDr.Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Osobnost Biologická
VíceInternalizované poruchy chování
Internalizované poruchy chování VOJTOVÁ, V. Inkluzivní vzdělávání žáků v riziku a s poruchami chování jako perspektiva kvality života v dospělosti. Brno: MSD, 2010 ISBN 978-80-210-5159-1 Internalizované
VíceVyužití DV jako intervenční metody v DD Marie Pavlovská
Využití DV jako intervenční metody v DD Marie Pavlovská Intervenční dimenze dramatické výchovy Dramatická výchova/ve speciální pedagogice dramika je pedagogickou disciplínou, která - využívá metody dramatického
VíceRozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu
Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu Cílové skupiny: Sociální pracovníci Popis kurzů 1. Standard č. 5 Individuální plánování Cílem kurzu je rozšířit odborné znalosti a dovednosti
VíceIntegrativní Validace podle Richard. Mgr. Petr Kudělka
Integrativní Validace podle Richard Mgr. Petr Kudělka Hlavní linie IVA podle Richard Nejdůležitější je svět prožitků a úhel pohledu na skutečnost lidí s demencí, ne náš. IVA podle Richard v ČR 1. kurz
VíceReminiscenční terapie
Reminiscenční terapie PhDr. Hana Janečková PhD. 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy Česká alzheimerovská společnost Individuální potřeba vzpomínat Potvrzování vlastní identity, kontinuity vlastního
VíceALZHEIMEROVA CHOROBA. Hana Bibrlová 3.B
ALZHEIMEROVA CHOROBA Hana Bibrlová 3.B Alzheimerova choroba -neurodegenerativní onemocnění mozku, při kterém dochází k postupné demenci -změny postupně působí rozpad nervových vláken a nervových buněk
VíceTento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová
Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Únor 2011 Mgr. Monika Řezáčová 1) Produktivní chování a neproduktivní chování jedinec může reagovat na
VíceSPECIFIKACE VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB
Příloha č. 1 SPECIFIKACE VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB Níže uvedené obsahy jednotlivých kurzů jsou pouze orientační, zadavatel umožňuje cíle kurzu naplnit i jiným obdobným obsahem kurzů dle akreditace uchazečů.
VíceREMINISCENCE. Práce se vzpomínkami seniorů
REMINISCENCE Práce se vzpomínkami seniorů Výběrový seminář JABOK 2014/15 Hana Čížková CÍLE SEMINÁŘE 1. Získat teoretické znalosti o významu vzpomínek pro seniory a o možnostech využití životního příběhu
VíceZáklady společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta
Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,
VíceVzdělávací agentura ( z. ú. - zapsaný ústav vedený u Městského soudu v Praze, datum zápisu , spisová značka U42)
REMISVIT,z.ú. Vzdělávací agentura ( z. ú. - zapsaný ústav vedený u Městského soudu v Praze, datum zápisu 30.5.2014, spisová značka U42) Nabízíme vzdělávání v akreditovaných kurzech u MPSV Poznáváme,, na
VíceVzdělávací agentura REMISVIT,z.ú. ( z. ú. - zapsaný ústav vedený u Městského soudu v Praze, datum zápisu 30.5.2014, spisová značka U42)
Vzdělávací agentura REMISVIT,z.ú. ( z. ú. - zapsaný ústav vedený u Městského soudu v Praze, datum zápisu 30.5.2014, spisová značka U42). Nabízíme vzdělávání v akreditovaných kurzech u MPSV Kontakt: PhDr.
VíceSociální gerontologie a thanatologie (podpora pro kombinovanou formu studia)
JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta Sociální gerontologie a thanatologie (podpora pro kombinovanou formu studia) Mgr. Petra Zimmelová Cíle předmětu: - Orientovat se v
VíceDemence. PaedDr. Mgr. Hana Čechová
Demence Alzheimerova choroba PaedDr. Mgr. Hana Čechová Alzheimerovy choroby a stařecké demence se obáváme víc, než srdečního infarktu. Není divu, neboť ztráta rozum znamená ztrátu vlastního JÁ. Jak se
VíceTento dokument byl vytvořen v rámci projektu ESF OPPA č. CZ.2.17/3.1.00/36073 Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok
Tento dokument byl vytvořen v rámci projektu ESF OPPA č. CZ.2.17/3.1.00/36073 Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok financovaného Evropským sociálním fondem. Aktivizace osob
VíceVzdělávací agentura ( z. ú. - zapsaný ústav vedený u Městského soudu v Praze, datum zápisu , spisová značka U42)
REMISVIT,z.ú. Vzdělávací agentura ( z. ú. - zapsaný ústav vedený u Městského soudu v Praze, datum zápisu 30.5.2014, spisová značka U42) Nabízíme vzdělávání v akreditovaných kurzech u MPSV Poznáváme,, na
VícePosuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných
Posuzování pracovní schopnosti U duševně nemocných Druhy posudkové činnosti Posuzování dočasné neschopnosti k práci Posuzování dlouhodobé neschopnosti k práci Posuzování způsobilosti k výkonu zaměstnání
VíceNADĚJE Jak pracujeme s nadějí v hospici. Mgr. Radka Alexandrová DLBsHospicem sv. Josefa, Rajhrad Brno
NADĚJE Jak pracujeme s nadějí v hospici Mgr. Radka Alexandrová DLBsHospicem sv. Josefa, Rajhrad 19. 20.9.2013 Brno HOSPIC Místo, kam chodí lidé důstojně umírat Naděje na DOBROU SMRT Naděje na KVALITNÍ
VícePodpora neformálních pečovatelů
Podpora neformálních pečovatelů Sociální služby efektivně, transparentně, aktivně Praha, 10. března 2015 Parametry projektu od 1. 2. 2014 důvody realizace neexistuje komplexní zmapování potřeb pečujících
VíceVýchovně-vzdělávací terapie pro děti se speciálními potřebami v Rumunsku
Výchovně-vzdělávací terapie pro děti se speciálními potřebami v Rumunsku Jeden ze základních principů speciálního vzdělávání je princip zajištění jednoty výuky, výchovy, kompenzace, zotavení a (nebo) převýchovy.
VícePORADENSKÝ ROZHOVOR A STRATEGIE. Text k výcvikovému semináři Poradenský rozhovor a intervenční techniky Autor: PhDr. Jana Procházkov.
PORADENSKÝ ROZHOVOR A STRATEGIE Text k výcvikovému semináři Poradenský rozhovor a intervenční techniky Autor: PhDr. Jana Procházkov zková Poradenský rozhovor má specifika, kterými se liší od jiných rozhovorů
VíceVEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?
VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá
VíceDigitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova
Více2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27
Obsah Předmluva ke druhému vydání........................ 15 Č Á ST I Základní okruhy obecné psychopatologie............... 17 1 Úvod..................................... 19 2 Vymezení normy..............................
VíceSYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
SYNDROM VYHOŘENÍ PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Definice pojmu Syndrom vyhoření burn out syndrom Existuje řada termínů,
VícePřínosy pro inkluzi. Mgr. Aneta Marková
Přínosy pro inkluzi Mgr. Aneta Marková Přínosy dobrovolnictví A) Individuální základní dělení - pro cílovou skupinu / oblast podpory - pro dobrovolníky B) Společenské - pro organizaci - pro celou společnost
VíceÚroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory
Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory OBSAH Hodnoty, které vyznává společnost Společenský status současných seniorů Jsou staří lidé skutečně všichni nemocní, nepříjemní a nešťastní?
VíceProjekt Remembering Yesterday, Caring Today Training (RYCTT)
Projekt Remembering Yesterday, Caring Today Training (RYCTT) 2012-2014 Hodnocení vlivu sociální intervence na kvalitu života seniorů závislých na péči druhé osoby PhDr. Hana Janečková PhD. ETF UK a 3.
VíceCíle základního vzdělávání
Cíle základního vzdělávání 1 Základní vzdělávání má žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence a poskytnout spolehlivý základ všeobecného vzdělání orientovaného zejména na situace blízké
VíceSeminář ze společenských věd dvouletý volitelný předmět pro 3. ročník (2h. 3.r.+3h. 4.r.)
Seminář ze společenských věd dvouletý volitelný předmět pro 3. ročník (2h. 3.r.+3h. 4.r.) Seminář ze společenských věd navazuje na předmět ZSV a je určen zejména žákům, kteří se chtějí v budoucnu věnovat
VíceHOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje
HOSPICOVÁ PÉČE Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Srpen, 2010 Bc. Höferová Hana HOSPICOVÁ PÉČE Bc. Höferová Hana Hospicová péče Je to forma
VícePhDr. Jindřich Kadlec CENY KURZŮ: Jednotlivé kurzy jsou poskytovány za úplatu. Cena vzdělávacích akcí je stanovena v závislosti na počtu hodin.
Vážené kolegyně, Vážení kolegové, Česká asociace pečovatelské služby připravuje pro rok 2011 řadu zajímavých vzdělávacích akcí. Věříme, že Vás nabídka osloví a absolvování jednotlivých kurzů pomůže Vám
VíceSpecifikace vzdělávacích potřeb
Příloha č. 1 Specifikace vzdělávacích potřeb Specifikace cílové skupiny: Cílovou skupinou zakázky bude 21 pracovnic v sociálních službách, 1 sociální pracovnice a 1 vedoucí sociální pracovnice. Cílová
VíceOČEKÁVANÉ VÝSTUPY. Místo, kde žijeme
skutečností. kulturnímu a tolerantnímu chování a jednání. Samostatné a sebevědomé vystupování a jednání, k efektivní, bezproblémové a bezkonfliktní komunikaci. vztahu k sobě i okolnímu prostředí. Seznamuje
VíceMgr. Petr Čadek, Mgr. Karel Šulc, Bc. Lukáš Javůrek, Hana Solarová
Mgr. Petr Čadek, Mgr. Karel Šulc, Bc. Lukáš Javůrek, Hana Solarová KOGNITIVNÍ LINGVISTIKA Jazyk a jeho užívání jsou jednou z kognitivních aktivit lidské mysli. Kognitivní lingvisté předpokládají, že jazyk
VíceTerapie dospělých osob s AS a VFA Poradenství pro blízké osoby dětí s AS a VFA
Terapie dospělých osob s AS a VFA Poradenství pro blízké osoby dětí s AS a VFA Roman Pešek Asociace pomáhající lidem s autismem, APLA Praha, Střední Čechy Terapeutické a sociálně rehabilitační středisko
VíceJak se vyrovnat s úbytkem sil. PaedDr. Mgr. Hana Čechová
Jak se vyrovnat s úbytkem sil PaedDr. Mgr. Hana Čechová Téměř sto let jsme byli přesvědčeni o tom, že nejvíce mozkových buněk má člověk v18 letech, kdy mu lze naměřit nejvyšší IQ a poté již jen nezadržitelně
VíceALZHEIMEROVA CHOROBA. Markéta Vojtová
ALZHEIMEROVA CHOROBA Markéta Vojtová Co je to Alzheimerova choroba 1 Chronické progresivní onemocnění mozku degenerativní zánět neuronů naprostá závislost jedince na okolí 1907 Alois Alzheimer německý
VíceVýběr z nových knih 11/2007 psychologie
Výběr z nových knih 11/2007 psychologie 1. Mé dítě si věří. / Anne Bacus-Lindroth. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 159 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-296-6 dítě; výchova dítěte; strach; úzkost; sebedůvěra;
VíceWINTER. PSYCHOLOGICKÉ Template ASPEKTY VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH. Mgr. Kateřina Švejdová Kontakt:
01 WINTER PSYCHOLOGICKÉ Template ASPEKTY VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH Mgr. Kateřina Švejdová Kontakt: katka.svejdova@seznam.cz Odborný seminář CVLK, 17. 2. 2012 CO JE VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH? 02 Vzdělávání v průběhu
VíceOrganické duševní poruchy
PZTV021,022 Psychiatrie Učební text 1 Organické (organicky podmíněné) duševní poruchy Projev: přímého postižení CNS chorobným procesem Primární atroficko-degenerativní postižení, nádor, trauma, zánět celkového
VíceEFEKTIVITA SEBEZKUŠENOSTNÍHO VÝCVIKU VE SKÁLOVĚ INSTITUTU
EFEKTIVITA SEBEZKUŠENOSTNÍHO VÝCVIKU VE SKÁLOVĚ INSTITUTU Jitka Švíglerová, Magdalena Frouzová, Kristina Najbrtová, Hana Krupníková, Michaela Štáfková, Markéta Fialová, Markéta Švejdová, Iva Červená SEBEZKUŠENOSTNÍ
VíceRole klinického psychologa v komplexní péči o duševně nemocné. Mgr. Anna Vaněčková (psycholog)
Role klinického psychologa v komplexní péči o duševně nemocné Mgr. Anna Vaněčková (psycholog) 12. 11. 2013 O čem to dnes bude? Co vlastně psycholog v léčebně dělá? Proč děláme vyšetření, v čem se to liší
VíceMateřská škola Ostrava Plesná, příspěvková organizace, Dobroslavická 42/4 725 27 Ostrava Plesná
Školní rok 2013/2014 1. INTEGROVANÝ BLOK Název integrovaného bloku: Učím se žít s druhými HLAVNÍ VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ ZÁMĚR adaptace a seznámení se s organizací dne a vnitřními podmínkami MŠ učení se základním
VíceČASNÉ STADIUM DEMENCE, PODPŮRNÉ SKUPINY
ČASNÉ STADIUM DEMENCE, PODPŮRNÉ SKUPINY PhDr. Eva Jarolímová Česká alzheimerovská společnost Šimůnkova 1600 Praha 8-Kobylisy, 182 00 ČASNÉ STADIUM DEMENCE Snížená motivace k činnostem, i těn dříve oblíbeným
Více1) Jak si poradit s konflikty a kritikou druhých.
1) Jak si poradit s konflikty a kritikou druhých. Seminář je zaměřen na zvládání komunikace v rodině, rozpoznání konfliktů a jejich efektivní řešení, jak mezi pěstouny a dětmi, tak i mezi dospělými osobami
VíceSlužby, programy a pomoc pro seniory ve městech
"MĚSTO, KTERÉ (SI) TVOŘÍME Město více generací/sociální aspekty městského rozvoje Služby, programy a pomoc pro seniory ve městech Mgr. Marcela Janečková Centrum pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče
VíceStáří. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová
Stáří Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Únor 2010 Mgr. Monika Řezáčová začátek stáří (mezní věk) je obdobím mezi 60/65 rokem života Primární
VíceZvířata domácí, divoká
ZÁŘÍ TÉMA: My se školy nebojíme Začíná škola Zvířata domácí, divoká tělo Přivítání dětí i jejich rodičů ve škole, navození atmosféry důvěry a pohody. Pomoci dětem i rodičům orientovat se v novém prostředí.
VíceDOMOV DŮCHODCŮ ÚSTÍ NAD ORLICÍ
DOMOV DŮCHODCŮ ÚSTÍ NAD ORLICÍ Domov důchodců Ústí nad Orlicí poskytuje komplex sociálních služeb, které si kladou za cíl umožnit seniorům a osobám s demencí plnohodnotný život s přihlédnutím k individualitě
VíceŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM
ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Vychovat šťastné a spokojené dítě pro nás znamená vychovat zdravého, vyrovnaného člověka, který si váží sám sebe, ale i druhých lidí. ROK S KRÁLÍKY Z KLOBOUKU Náš cíl: BOBEM A
VíceMateřská škola Vídeň, příspěvková organizace. Vídeň 116, Velké Meziříčí
Mateřská škola Vídeň, příspěvková organizace Vídeň 116, 594 01 Velké Meziříčí Bc. Petra Valíková 2016/2017 Mgr. Zdeňka Požárová Úvod Strategie rozvoje gramotnosti se zabývá vytvářením podmínek pro rozvoj
VíceMetodika Adopčního centra Průvodce pro práci s osvojitelskou rodinou setkání zástupců KÚ, OSPOD a NNO
Metodika Adopčního centra Průvodce pro práci s osvojitelskou rodinou setkání zástupců KÚ, OSPOD a NNO 7. 6. 2018 Proces vzniku metodiky a AC Stále ve vývoji. Jaké jsou potřeby klientů? Jaký je cíl naší
VícePGD Postdiagnostická podpora rodinných pečujících, možnosti aktivizace člověka s demencí v rodině. Ing. Jitka Andresová
PGD 2018 Postdiagnostická podpora rodinných pečujících, možnosti aktivizace člověka s demencí v rodině Ing. Jitka Andresová Témata: Poradenství a další formy podpory Domácí prostředí co dělat? Kognitivní
VíceOsobnostní vzdělávání finální návrh harmonogramu a obsahu kurzů
Osobnostní vzdělávání finální návrh harmonogramu a obsahu kurzů Kurz/workshop 1 skupina 2 skupina Kurz Sebereflexe, sebediagnostika a diagnostika (- skupina cca 15 osob, 4 hodinový kurz, celk. 2 běhy 20.9.,
VíceTrénink kognitivních funkcí v domácím prostředí
Trénink kognitivních funkcí v domácím prostředí Mgr. Kateřina Svěcená ergoterapeut Klinika rehabilitačního lékařství 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice Co jsou kognitivní
Více5. MENTÁLNÍ RETARDACE
5. MENTÁLNÍ RETARDACE Mentální retardace celkové snížení intelektových schopností, které vznikají průběhu vývoje. Podle doby vzniku intelektového defektu rozlišujeme oligofrenii a demenci. Oligofrenie
VícePráce s textem. PaedDr. Mgr. Hana Čechová
Práce s textem PaedDr. Mgr. Hana Čechová Platí-li, že vzdělání je důsledek čtení, pak platí i to, že upadá-li čtenářská gramotnost, snižuje se zákonitě i celková úroveň vzdělání. J. Trávníček https://pixabay.com/cs/vzd%c4%9bl%c3%a1v%c3%a1n%c3%ad-dosp%c4%9bl%c3%bdch-kniha-knihy-2706977/
VíceVzdělávací obsah 1. stupeň
Příloha č. 2 Opatření ministryně školství, mládeže a tělovýchovy, kterým se mění Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, č. j. 12586/2009-22 ETICKÁ VÝCHOVA DOPLŇUJÍCÍ VZDĚLÁVACÍ OBOR Obsah
VíceRozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví
Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:
VíceNabízíme vzdělávání pro pracovníky v sociálních službách i sociální pracovníky v akreditovaných kurzech u MPSV
REMISVIT,z.ú. Vzdělávací agentura ( z. ú. - zapsaný ústav vedený u Městského soudu v Praze, datum zápisu 30.5.2014, spisová značka U42) IČ 03045781 Adresa: Jiráskova 168, Mnichovice 251 64 Nabízíme vzdělávání
VícePsychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce. PC, dataprojektor, odborné publikace, dokumentární filmy
Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné
VíceANGLICKÁ KONVERZACE. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí
ANGLICKÁ KONVERZACE 7. a 8. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Anglický jazyk je důleţitý cizí jazyk, který ţákům poskytuje jazykový základ pro komunikaci
VíceVážená paní, pane, Předem Vám mnohokrát děkujeme za spolupráci. Pracovníci domova důchodců Velká Bíteš
Vážená paní, pane, chtěli bychom Vás poprosit o spolupráci při sepsání životního příběhu Vašeho příbuzného, který by měl pomoci k jeho lepšímu poznání a k posílení jeho důstojnosti. Pokud má pečující personál
VícePSYCHICKÉ PROCESY PAMĚŤ A EMOCE
PSYCHICKÉ PROCESY PAMĚŤ A EMOCE Název školy Číslo projektu Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Druh učebního materiálu Cílová skupina
VíceZahradní terapie jako součást ergoterapie
Zahradní terapie jako součást ergoterapie zahradní terapie ergoterapie - psychiatrie Zakladatelé: - Philippe Pinel, Benjamin Rush 18 stol. morální léčba a zaměstnávání - Friends hospital ve Filadelfii
VíceKomunitní plánování zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách pro kraje povinnost pro obce možnost zpracovávat střednědobé plány rozvoje soc.. služe
Komunitní péče Mgr. Martina Pluháčková Komunitní plánování zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách pro kraje povinnost pro obce možnost zpracovávat střednědobé plány rozvoje soc.. služeb plánování
VíceVLIV PODNIKOVÉ KULTURY
VLIV PODNIKOVÉ KULTURY NA PRACOVNÍ SPOKOJENOST A EMOCIONÁLNÍ POHODU ZAMĚSTNANCŮ 1 Ing. Luiza Šeďa Tadevosyanová OSNOVA I. Teoretická část Základní pojmy Vliv podnikové kultury na organizaci Funkce podnikové
VíceMetodické doporučení MPSV č. 7/2009 k odbornému posuzování žadatelů o zprostředkování náhradní rodinné péče
Metodické doporučení MPSV č. 7/2009 k odbornému posuzování žadatelů o zprostředkování náhradní rodinné péče Doporučený metodický rámec MPSV pro přípravy k přijetí dítěte do rodiny: Zákonná úprava: podle
VícePSB_462 Gerontopsychologie v praxi. Mgr. Markéta Kukaňová Mgr. Kateřina Bartošová
DEMENCE PSB_462 Gerontopsychologie v praxi Mgr. Markéta Kukaňová Mgr. Kateřina Bartošová Demence syndrom, který vznikl následkem onemocnění mozku, obvykle chronického nebo progresivního rázu, u něhož dochází
VíceZačlenění rehabilitace kognitivních funkcí v intenzivní péči
Začlenění rehabilitace kognitivních funkcí v intenzivní péči Autor : nrtm.lenka Válková, rtm.regina Kouřilová, Dis., kap.mudr.rudolf Beňo KOGNITIVNÍ FUNKCE Myšlenkové procesy, které nám umožňují rozpoznávat,
VíceATTACHMENT KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011. PhDr Petra Vrtbovská PhD DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE
ATTACHMENT DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011 PhDr Petra Vrtbovská PhD Co budeme probírat PROČ DÍTĚ POTŘEBUJE RODIČOVSKOU PÉČI Co je citové pouto (attachment)
VíceElementárních klíčových kompetencí mohou žáci dosahovat pouze za přispění a dopomoci druhé osoby.
Rozumová výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět Rozumová výchova je vyučován v 1. až 10.ročníku ZŠS v časové dotaci 5 hodin týdně. V každém ročníku jsou přidány 2 disponibilní hodiny.
VícePROČ PRÁVĚ ZAČÍT SPOLU?
ZAČÍT SPOLU ZÁKLADNÍ INFORMACE program Začít spolu (Step by Step) je realizován ve více než 30 zemích v ČR od 1994 v MŠ, 1996 v ZŠ pedagogický přístup orientovaný na dítě spojuje v sobě moderní poznatky
VícePodpora odlehčovacích služeb pro osoby se sníženou soběstačností, sociální rehabilitace a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi
Příloha č. 1 Popis podporovaných aktivit výzvy 034/03_16_047/CLLD_15_01_271 Podpora odlehčovacích služeb pro osoby se sníženou soběstačností, sociální rehabilitace a sociálně aktivizační služby pro rodiny
VíceRozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie. Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž
Rozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž Příčiny vzniku duševní poruchy tělesné (vrozené genetika, prenatální
VíceKlinické ošetřovatelství
Klinické ošetřovatelství zdroj www.wikiskripta.eu úprava textu Ing. Petr Včelák vcelak@kiv.zcu.cz Obsah 1 Klinické ošetřovatelství... 3 1.1 Psychiatrická ošetřovatelská péče... 3 1.1.1 Duševní zdraví...
VícePhDr. Jindřich Kadlec CENY KURZŮ: Jednotlivé kurzy jsou poskytovány za úplatu. Cena vzdělávacích akcí je stanovena v závislosti na počtu hodin.
Vážené kolegyně, Vážení kolegové, Česká asociace pečovatelské služby připravuje pro rok 2011 řadu zajímavých vzdělávacích akcí. Věříme, že Vás nabídka osloví a absolvování jednotlivých kurzů pomůže Vám
VíceČlověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.
Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM
VíceEdukátor učitel TV Ondřej Mikeska
Edukátor učitel TV Ondřej Mikeska Kdo je to edukátor? Edukátor je profesionál, který provádí edukaci (někoho vyučuje, vychovává, školí, zacvičuje, trénuje, atd.) (Průcha, 2002). Profese učitele Učitelé
VíceZápis z 5. diskusního fóra skupiny č. 3 Sociálně terapeutické dílny, Centra denních služeb, Služby následné péče
Diskusní fórum pracovní skupiny č. 3 v rámci projektu Efektivní naplňování střednědobého plánu v podmínkách MSK, reg. č. CZ.03.2.63/0.0/0.0/15_007/0000969 Zápis z 5. diskusního fóra skupiny č. 3 Sociálně
VíceOŠETŘOVATELSKÁ DOKUMENTACE dle Gordonové (studentský formulář) Katedra ošetřovatelství LF MU
Vyšetření: (v dobé sběru anamn. +3dni) Vitální funkce: Medikace: OŠETŘOVATELSKÁ DOKUMENTACE dle Gordonové (studentský formulář) Katedra ošetřovatelství LF MU Oddělení: Jméno studenta: Ročník: Datum: VSTUPNÍ
VíceVIII. ČLOVĚK A ZDRAVÍ
VIII. ČLOVĚK A ZDRAVÍ Charakteristika vzdělávací oblasti Tato vzdělávací oblast zaujímá významné místo mezi naukovými a estetickými předměty, jelikož se orientuje na komplexní pojetí lidského zdraví. Vytváří
VícePřehled základních psychoterapeutických směrů a postupů MUDr. Michal Kryl
Přehled základních psychoterapeutických směrů a postupů MUDr. Michal Kryl Psychiatrická léčebna Šternberk Od historie k současnosti Sigmund FREUD 1900 Carl R.ROGERS 1942 Josef WOLPE a Hans EYSENCK 1958
VíceVzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy:
4.2. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace Charakteristika předmětu Matematika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast matematika
VíceUmírání a truchlení Doprovázení pozůstalých. PhDr. Naděţda Špatenková, Ph.D.
Umírání a truchlení Doprovázení pozůstalých PhDr. Naděţda Špatenková, Ph.D. Smrt jako vyvrcholení ţivota Ţivot kaţdého člověka jednou skončí. Ţivot zasaţený nemocí je stresující pro všechny zúčastněné.
VícePORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY
PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY PRO PORADENSKOU PRAXI NENÍ NIC PRAKTIČTĚJŠÍHO NEŢ DOBRÁ TEORIE Proto odborná výuka poradců má obsahovat především teoretické principy, na jejichţ základě lze
VíceUČEBNÍ OSNOVY. Jazyk a jazyková komunikace Německý jazyk
UČEBNÍ OSNOVY Vzdělávací oblast: Vyučovací předmět: Jazyk a jazyková komunikace Německý jazyk Charakteristika předmětu Vyučovací předmět Německý jazyk přispívá k chápání a objevování skutečností, které
VíceZákladní veřejné prohlášení
Domov sociálních služeb Slatiňany Základní veřejné prohlášení Domova sociálních služeb Slatiňany Druh sociální služby Chráněné bydlení Poslání sociální služby Motto: Ukaž mi směr, cestu už najdu sám Posláním
VíceKlíčová 2 Vzdělávání pracovníků v sociálních službách. Stručný obsah vzdělávání modulu 1 Možnosti podpory samostatnosti a soběstačnosti klientů
Klíčová 2 Vzdělávání pracovníků v sociálních službách Číslo Název 1 Možnosti podpory samostatnosti a soběstačnosti klientů Porozumění a podpora klientům, možnosti podpory sebeobsluhy v denním životě, funkční
VícePéče o klienty s duální diagnózou v programu Následné péče CHRPA, Magdaléna, o.p.s.
Péče o klienty s duální diagnózou v programu Následné péče CHRPA, Magdaléna, o.p.s. Markéta Dolejší, Petr Buchta Magdaléna, o.p.s. AT konference, Seč, 7.6.2017 Co je naším cílem? Zařazení do běžného života
VíceCertifikace Vážka. jako cesta k lepší kvalitě života s demencí. PhDr. Hana Janečková PhD. Česká alzheimerovská společnost
Certifikace Vážka jako cesta k lepší kvalitě života s demencí. PhDr. Hana Janečková PhD. Česká alzheimerovská společnost Cíl certifikace Podpořit, rozvíjet a potvrdit vysokou kvalitu služeb poskytovaných
Více