CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc"

Transkript

1 CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc Absolventská práce Metoda reminiscence při práci se seniory s demencí v pobytových zařízeních Iva Krajíčková Vedoucí práce: Mgr. Petra Chovancová Olomouc 2014

2 Prohlašuji, ţe jsem absolventskou práci vypracovala samostatně na základě pouţitých pramenů a literatury uvedených v bibliografickém seznamu. V Olomouci dne Iva Krajíčková

3 Děkuji za odborné vedení při zpracování tématu paní Mgr. Petře Chovancové a své rodině za podporu během mého studia.

4 Obsah Úvod 5 1 Reminiscence Význam vzpomínek Funkce vzpomínání Biografie Psychobiografický model Časová osa Vzpomínky a emoce Vzpomínky a paměť Demence Stádia demence Klasifikace demencí Alzheimerova choroba Sociální dopad demencí Metoda reminiscence Vývoj reminiscenční terapie Reminiscenční pracovník Reminiscenční přístupy Narativní přístup Reflektující přístup Expresivní přístup Informační přístup Formy reminiscence Skupinová reminiscence Individuální reminiscence Reminiscenční zdroje Shrnutí Reminiscence se seniory s demencí Komunikace se seniory s demencí Reminiscence v prvním stádiu demence Kniha ţivotního příběhu Kniha vzpomínek... 32

5 4.2.3 Archiv vzpomínek Hudba a tanec Ilustrační příklad Další reminiscenční aktivity Reminiscence v druhém stádiu demence Smyslová stimulace Ilustrační příklad Reminiscence ve třetím stádiu demence Smyslová aktivizace Validace Bazální stimulace Ilustrační příklad Shrnutí Závěr 42 Seznam literatury 43 Anotace Abstract... 46

6

7 Úvod Práce se seniory přináší stále nové výzvy, jak zlepšit jejich ţivot v pobytových zařízeních, kde se rozhodli strávit zbytek ţivota. Během své dlouholeté práce se seniory jsem měla moţnost poznat řadu lidských osudů s osobní i historickou zkušeností. Při plánování sluţby, aktivit i programů pro seniory jsem často společně se seniory vstupovala do jejich minulosti. Byla jsem vděčným posluchačem a oni často nadšenými vypravěči. Odhalovali mi nejen svoje úspěchy a záţitky, ale také zklamání a křivdy, které jim ţivot a doba přinesly. Dozvěděla jsem se spoustu zajímavých příběhů z doby jejich dětství a mládí, které se v rodinách předávají z generace na generaci. Uvědomila jsem si, jakým úţasným zdrojem jsou vzpomínky pro vzájemný vztah seniora a pečujícího v instituci. Vzpomínky na dětství, školu, ţivot ve městě i na vesnici, na dobu jak se ţilo, byly vţdy vděčným tématem naší společné komunikace. Společné vzpomínání povzbuzovalo seniory ke komunikaci, vnímala jsem zlepšení jejich nálady a větší otevřenost, zájem o další společné vzpomínání. Senioři přicházejí do pobytových zařízení proţít poslední úsek svého ţivota, proţívají náročnou změnu svého dosavadního ţivotního stylu a mnohdy i výrazné omezení sociálních kontaktů. Pobytové zařízení sice nemůţe zcela nahradit přirozené domácí prostředí, ale můţe vytvářet bezpečné a přátelské prostředí, projevující úctu a respekt k odlišnostem kaţdého stárnoucího člověka. V posledních letech své praxe v sociálních sluţbách jsem měla moţnost pracovat i se seniory se specifickými potřebami, převáţně se seniory s demencí. Poznala jsem řadu způsobů jak stimulovat vzpomínky u seniorů, kterým jejich onemocnění znemoţňuje vyuţívat svoje kognitivní funkce v plném rozsahu, a poruchy komunikace jim omezují jejich komunikační schopnosti. Vyuţívání vzpomínek při práci se seniory vnímám jako přirozenou a obohacující metodu práce se seniory s demencí, kterou lze aplikovat v kaţdodenní praxi pobytových zařízení. Tématem absolventské práce je představit moţnosti aplikace metody reminiscence při práci se seniory s demencí v pobytových zařízeních. Cílem teoretické kompilační práce je shrnutí dostupných informací o metodě reminiscence se zaměřením na jednotlivé přístupy, formy a reminiscenční aktivity u osob s demencí dle jednotlivých stádií vývoje demence, a vypracování tak odborného podkladu pro práci pracovníků přímé péče s reminiscenční metodou v pobytových zařízeních. Základní informace jsem čerpala z dostupné literatury, zabývající se metodou reminiscence a reminiscenční terapie, autorek Hany Janečkové, Marie Vackové, Naděţdy Špatenkové a Barbory Bolomské. Doplňující informace jsem získala z odborné literatury zaměřené na 5

8 nefarmakologické přístupy v péči o seniory s demencí, smyslovou aktivizaci a bazální stimulaci, doplněné o poznatky z oblasti geriatrie a gerontopedagogiky. Absolventská práce je členěna do 4 kapitol. V první kapitole představím pojem reminiscence, význam vzpomínek a funkce vzpomínek, vztah vzpomínek a mocí, vliv paměti na vzpomínky. Zmíním se o přínosu a způsobu práce s biografií klienta u seniorů s demencí. Druhá kapitola obsahuje základní informace o syndromu demence a typech demencí podle příčin vzniku, včetně stádií vývoje demence se základními projevy. Poslední část kapitoly je věnována Alzheimerově chorobě a sociálnímu dopadu demencí. Třetí kapitola je zaměřena na metodu reminiscence, zmiňuje stručný vývoj reminiscence, jednotlivé přístupy a formy, představuje roli reminiscenčního terapeuta a zdroje pro reminiscenci. Čtvrtá kapitola přináší přehled konkrétních reminiscenčních aktivit se seniory s demencí podle jednotlivých stádií demence, poskytující tak pracovníkům přímé péče podklad pro aplikaci reminiscence při práci se seniory s demencí v pobytových zařízeních. Kapitola je doplněna ilustračními příklady z praxe vyuţívání metody reminiscence 6

9 1. Reminiscence S pojmem reminiscence se v současnosti setkáváme poměrně často, v češtině je pojem pouţíván pro výraz vzpomínka nebo vzpomínání. Britský geriatr Robert Woods definuje reminiscenci jako vybavování ţivotních událostí člověka o samotě, nebo ve společnosti druhého člověka či skupiny lidí. Vzpomínání můţe být hlasité, ale můţe probíhat také vnitřně a to zcela skrytě (Janečková, Vacková 2011: 21). Vzpomínky provázejí ţivot kaţdého člověka, od dětství přes dospělost aţ do stáří. Skrývají naše proţité radosti i bolesti, úspěchy i zklamání. S přibývajícím věkem nabývají různých významů nejen pro samotného seniora a jeho rodinu, ale mohou ovlivnit všechny, kteří se stávají součástí jeho ţivota. Názory na roli vzpomínání se různí. Do počátku šedesátých let minulého století bylo vzpomínání povaţováno za negativní stránku stárnutí a často za příznak psychického onemocnění. Tento názor se promítal do tehdejší podoby institucionalizované péče o seniory (Špatenková, Bolomská 2011: 19). Ke změně pohledu na vzpomínání došlo aţ na základě výzkumů amerického gerontologa a psychiatra Roberta N. Butlera v zařízeních dlouhodobé péče o seniory. Pozorováním bylo zjištěno, ţe je stáří provázeno spontánním vnitřním procesem bilancování ţivotní cesty, a ţe právě vzpomínky a vyprávění o minulosti zaujímají důleţitou roli. Zrodila se tak metoda práce se vzpomínkami, nazývaná rekapitulací ţivota, která si klade za cíl pomoci člověku vyrovnat se s minulostí, porozumět svému ţivotnímu příběhu a dát smysl ţivotu v přítomnosti. Práce se vzpomínkami je při rekapitulaci ţivota zaměřena na vybavení nevyřešených konfliktů, které mohou vést k uvolnění negativních emocí, k odpuštění a smíření, a následně k duševní rovnováze (Janečková, Vacková 2011:16). V následujících částech kapitoly se zaměřím na význam vzpomínek v ţivotě stárnoucího člověka, zásadní funkce vzpomínek a význam biografie klienta při práci se vzpomínkami. Nastíním pohled na vztah vzpomínek a emocí, vzpomínek a paměti Význam vzpomínek Na význam vzpomínek poukazuje profesor J. Švancara z pohledu časové perspektivy v ţivotě stárnoucího člověka, ve vztahu času a věku, budoucnosti a minulosti. Na jedné straně hovoří o prospektivním zaměření na budoucnost, k němuţ se váţe celá řada očekávání, plánů, ale i nejistoty. Na druhé straně poukazuje na daleko častější retrospektivní zaměření stárnoucího člověka, orientované do proţité minulosti 7

10 s řadou významných vzpomínek, které mohou být příjemnější neţ nejistá budoucnost (Kalvach, Zadák, Jirák, Zavázalová, Sucharda a kol. 2004: 110). Haškovcová povaţuje za zcela přirozené, ţe se stárnoucí člověk ve vzpomínkách vrací do své minulosti, nahlas nebo vnitřně přehodnocuje svá rozhodnutí a ţivotně důleţité události, ať uţ ty dobré nebo špatné (Haškovcová 1990: 101). Vzpomínky mohou přicházet zcela spontánně během dne jako náhodné myšlenky a pocity, nebo se cíleně snaţíme o vybavení vzpomínek na určité události a konkrétní lidi (Špatenková, Bolomská 2011: 11). Vzpomínky umoţňují člověku proţívat znovu minulá období jeho ţivota. Šťastné i těţké chvíle, významné vztahy, vlastní zkušenosti i zkušenosti druhých lidí, historické události. Vzpomínání má tedy svůj nezastupitelný význam při vytváření duševní rovnováhy a směřuje k potvrzení integrity stárnoucího člověka (Janečková, Vacková 2010: 14). Pro stárnoucího člověka představují vzpomínky ovlivněné zkušeností významnou roli při zvládání náročných ţivotních situací. Při ztrátě blízkého člověka, vzniku onemocnění, změně bydliště či odchodu do zařízení pro seniory. Ve vzpomínkách můţe člověk nalézt nejen inspiraci pro řešení své současné situace, ale také zdroj síly a povzbuzení (Špatenková, Bolomská 2011: 14). U seniorů v pobytových zařízeních byl zkoumán efekt reminiscence nejen pro samotné seniory, ale i pro pracovníky zařízení. Pouţívání reminiscence při práci se seniory přináší pracovníkům více informací o klientech a významně tak ovlivňuje motivaci a redukuje pracovní stres. Výzkum Vliv reminiscenční terapie na zdravotní stav a kvalitu života seniorů žijících v institucích Gerontologického centra Praha navázal na výzkumy ze zahraničí. Výsledkem výzkumu je doporučení rozvíjet a integrovat v maximální míře reminiscenční aktivity do práce s lidmi s demencí. Předpokládaným přínosem vyuţívání reminiscence je zlepšení kvality ţivota a zmírnění sociálních důsledků demence, podpora začlenění seniorů s demencí do společnosti (Janečková, Vacková 2010: 31-36) Funkce vzpomínání Odchod seniora z domácího prostředí do pobytového zařízení je velkým zásahem do jeho ţivota. Prostředí v institucích nemůţe plně nahradit domácí prostředí, ale vyuţívání vzpomínek při práci se seniory v institucích můţe usnadnit adaptaci seniora v novém prostředí. Cílem je udrţet kontinuitu ţivota seniora a podpořit jeho celkový funkční a psychický stav (Janečková, Vacková 2010: 54). 8

11 Vzpomínky a vzpomínání naplňuje několik zásadních funkcí. Jednou z funkcí je uvědomění si významu životní cesty. Vzpomínky umoţňují hodnotit a uzavírat ţivotní období, přijmout kontinuitu ţivota a jeho smysl. Přijetí vlastního ţivota pomáhá udrţovat hodnotu člověka a do jisté míry ovlivňuje i spokojenost v prostředí institucionální péče. Předání životní zkušenosti a oudrosti. Společné sdílení a předávání zkušeností posiluje sebevědomí a důstojnost seniora. Kontakt a vytváření mezigeneračních společenství. Vzpomínání spojuje, umoţňuje sdílet historickou i osobní minulost, přináší nové kontakty, podporuje sociální začleňování a prohlubuje mezigenerační vztahy. Na reminiscenčních aktivitách se mohou podílet dobrovolníci, členové místní komunity i členové rodin seniorů. Prožívání vzpomínek, radost, uvolnění emocí. Vzpomínání ovlivňuje proţívání, přináší radost a humor, nebo dojetí. Využívání paměti, myšlení. Vzpomínání stimuluje mozkovou aktivitu. Vytváření a posilování vztahů. Společné vzpomínání je přínosem nejen pro profesionální pečující, ale ovlivňuje také pohled příbuzných na seniora s demencí a jejich vzájemné vztahy (Janečková, Vacková 2010: 55-56). Všechny tyto funkce vzpomínek mohou přispívat nejen k posilování hodnoty a důstojnosti stárnoucího člověka, ale také k posílení jeho místa ve společnosti po odchodu do instituce. Při vyuţívání vzpomínek v práci se seniory jsou zmiňovány následující funkce. Oddechová funkce vzpomínky jsou zdrojem aktivizace ve volném čase. Podpůrná vzpomínky slouţí k navození psychické pohody a posilování hodnoty člověka. Terapeutická vzpomínky umoţňují vyrovnat se s vlastním ţivotem a jeho konečností (Janečková, Vacková 2010: 23). Informační funkce vzpomínek je povaţována za velmi významnou pro pečující osoby, umoţňuje měnit pohled pečujících na klienta seniora jako na osobnost s vlastní historií, která má jedinečnou hodnotu a zaslouţí si projevy pochopení, úcty a lásky (Janečková, Kalvach, Holmerová 2004: 451). Současná péče orientovaná na člověka vyuţívá vzpomínky klienta pro individuální plánování a poskytování sluţby. Vzpomínky umoţňují nejen lépe pochopit chování a potřeby klientů, ale také ovlivnit 9

12 vzájemný vztah mezi pečujícím a klientem, který je vnímán jako rovnocenný partner s individuální minulostí a stylem ţivota. Uvědomění si, ţe vzpomínání je základní lidskou potřebou, motivuje pracovníky rozvíjet svoji roli naslouchajících a podílet se na vytváření stimulujícího prostředí v instituci. Můţe se jednat o zaloţení reminiscenční místnosti s dobovým nábytkem a doplňky, připomínající starou světnici nebo kuchyni. Vhodné je také vytvoření dobové reminiscenční kavárničky s plakáty a fotografiemi nebo zákoutí se starým nábytkem a dobovými předměty, stimulující u seniorů s demencí proţitek starých časů (Janečková, Vacková 2010: 50-70). Odchod do instituce je pro seniora náročnou ţivotní změnou, zejména pokud je důvodem onemocnění demencí, které mu znemoţňuje vést samostatný ţivot v domácím prostředí bez pomoci druhé osoby. Následující část navazuje na informační funkci vzpomínek, předkládá moţnosti vyuţívání biografie člověka při práci se vzpomínkami Biografie Znalost biografie člověka je základním předpokladem pro práci se seniory, u seniorů s demencí pak nutností, protoţe vzpomínky a pocity se lidem s demencí často vracejí a ovlivňují jejich proţívání. Dostatek informací ze ţivota seniora umoţňuje snadnější orientaci v jeho chování a umoţňuje pracovníkům citlivě reagovat a volit vhodný přístup. Kaţdou důleţitou informaci získanou pracovníkem při rozhovoru nebo společných aktivitách se seniory je třeba zaznamenat do biografického záznamu. Vhodné je poţádat o spolupráci rodinu, vytvořit formulář ţivotního příběhu a vysvětlit rodině význam jeho pouţívání při plánování a realizaci péče v instituci. Ţivotní příběh lze doplnit fotografiemi ze ţivota klienta (Wehner, Schwinghammer 2013: ) Psychobiografický model S biografií klienta pracuje i psychobiografický model profesora E. Böhma, který je uznávaným konceptem péče o osoby s demencí. Základem přístupu je orientace pečujících na znalost biografie a psychické potřeby osob s demencí a nenahraditelnou hodnotu mezilidského vztahu při poskytování individualizované péče, respektující hodnotu člověka. Zmiňovány jsou tři základní okruhy biografie. Individuální biografie s ţivotními příběhy klientů, historická biografie spojující kontext doby s biografií klientů, regionální biografie s návazností na specifika regionu. Metody práce s biografií klienta jsou aplikovány podle úrovně kognitivních schopností a zachovaných dovedností klienta. 10

13 Pro snadnější určení nejvhodnější metody se vychází z diferenciální diagnostiky sedmi fází regrese, vypracované E. Böhmem. Fáze regrese 1-3 je vhodná pro tvorbu biografického listu a biografických knih. Ve střední fázi demence lze vyuţívat poznatků z ţivotního příběhu se snahou o vytváření psychické stability klienta a podpory orientace vlastní osobou. Poslední 7. fáze regrese, stádium těţké demence, vyuţívá senzo-biografie, kdy je pomocí stimulace vyuţíváno dosud zachované smyslové vnímání. Práce s biografií má pozitivní vliv na oblast kognitivní, emociální i na sociální. Podporuje komunikační dovednosti klientů, aktivizuje jejich zachovaný potenciál, oţivuje vzpomínky a pozitivní pocity, redukuje neklid a beznaděj, potvrzuje identitu člověka. Napomáhá vytváření nových vztahů a integraci do společenství seniorů v zařízení, usnadňuje práci klíčových pracovníků a ostatních pečujících a jejich pochopení pro symbolické chování klientů. Při vytváření aktivizačních programů a stimulujícího prostředí pro seniory s demencí je vhodné vycházet z poznatků autobiografií jednotlivých klientů (Procházková 2010:14-15) Časová osa Základem pro aplikaci vzpomínek klientů do reminiscenčních aktivit je sestavení časové osy, která začíná rokem narození klienta a končí současností. Na osu je vhodné zanést co nejvíce informací z oblasti historického vývoje společnosti, politické události, významné zajímavosti z oblasti vědy a technického vývoje, kulturní obraz společnosti v jednotlivých obdobích i zajímavosti tehdejšího všedního ţivota. Osu lze rozšířit o lokální zajímavosti z regionů, kde se senior narodil nebo proţil svůj ţivot. Posledním krokem je doplnění časové osy o události z osobního a rodinného ţivota seniora. Propojení historického kontextu s informacemi z osobního ţivota jednotlivých klientů poskytuje ucelený obraz pro témata reminiscenčních rozhovorů a reminiscenčních aktivit, umoţňuje vyhodnotit těţká období osobního ţivota ve vztahu k dějinným událostem. Témata, která by mohla vyvolat konflikt, nejsou pro reminiscenci vhodná (Janečková, Vacková 2010: 68-69) Vzpomínky a emoce V další části se zmíním o vztahu a vzájemném vlivu vzpomínek a emocí. Vzpomínky nejsou jen záznamem historie člověka. Jsou emocionálně zabarvené, od emocí neoddělitelné a ovlivnitelné vzpomínající osobou. Mohou vyvolat zapomenuté pocity související s proţitou minulostí, ale i řadu nových pozitivních nebo negativních 11

14 emocí. Radost, pocit štěstí, smutek, hněv i smíření (Špatenková, Bolomská 2011: 11-12). Schacter se v této souvislosti zmiňuje o druhu palčivých vzpomínek, jejichţ uchování v paměti je spojeno s emočním ţivotem člověka. Snadněji si pamatujeme události provázené výraznými emocemi neţ ty ostatní (Schacter 2003: 179). Současně poukazuje na výsledky výzkumu vlivu současné nálady na druh vybavované vzpomínky a konstatuje, ţe spokojenému člověku se snadněji vybavují vzpomínky na šťastné události (Schacter 2003: 185). Stimulováním vzpomínek, které oţivují osobně významné a radostné události ze ţivota, lze vyvolat potěšení, sebeuspokojení a celkově tak zlepšit psychickou pohodu. Vzpomínání tedy ovlivňuje emoce. (Janečková, Vacková 2010: 22). Můţe ovšem nastat i situace, kdy vliv negativní emoce brání vyvolání vzpomínky, nejčastěji z důvodu proţité úzkosti. Nejvyšším stupněm selhání vybavování vzpomínek je vytěsnění traumatických záţitků do nevědomí. Pouze zmírnění negativní emoce můţe vzpomínku odblokovat (Atkinson a kol. 2003: 285). Vzpomínky, které jsou zdrojem dlouhodobého stresu a emoční disbalance, vyvolávají u stárnoucího člověka potřebu vyrovnat se s proţitou zkušeností. Právě proto je třeba si uvědomit, ţe existují vzpomínky na těţká nezpracovaná traumata, která mohou vyvolat negativní reakci, a jejichţ zpracování se neobejde bez pomoci odborníka z oblasti psychoterapie (Janečková, Vacková 2010: 22). V situacích, kdy má klient potřebu podělit o své bolestné vzpomínky, je na místě naučit se neodmítat jeho vzpomínky a reagovat poskytnutím opory (Špatenková, Bolomská 2011: 55). Vţdy je třeba brát v úvahu dopad vybavovaných vzpomínek na psychický stav vzpomínajícího. Vzpomínání můţe navodit nejen příjemnou atmosféru, dobrou náladu a ochotu stárnoucího člověka podělit se o své vzpomínky, ale současně můţe vyvolat smutek z proţité a nezpracované minulosti. Proto je důleţité důkladně se seznámit s ţivotním příběhem klienta a pracovat s tématy, která jsou pro klienta významná a přináší mu radost Vzpomínky a paměť Paměť disponuje schopností uchovávat obrovské mnoţství slov a jejich významů, obrazy, vůně, zvuky, vnímané doteky, znalosti a dovednosti získané během ţivota. A také všechny proţité osobní vzpomínky sahající aţ do období raného dětství, které vytváří autobiografickou paměť (Koukolík 1997: 48). 12

15 Paměť má mnoho podob. Deklarativní paměť uchovává obsahy, které lze následně vybavit a slovně nebo obrazově popsat. Její součástí je paměť sémantická, obsahující znalosti a fakta, a paměť epizodická, zahrnující události, příběhy a vztahy. Nedeklarativní paměť, tzv. paměť procedurální, zahrnuje různé druhy dovedností a návyků, které jsou získávány opakovaným učením (Jirák, 2008: 231). Základním předpokladem pro fungování paměti je existence třech stádií paměti. Přijímané informace jsou nejprve zakódovány do akceptovatelné podoby, poté uloţeny do paměti a následně vybavovány (Mahrová, 2008: 31). Paměť můţe být postiţena ve všech výše jmenovaných stádiích, výkon paměťových funkcí ovlivňuje fungování myšlení a intelektu (Hrdlička, Hrdličková 1999:11). Důleţitým pojmem je i funkce zapomínání. Zapomínání můţe být způsobeno jednak selháním při vybavování nebo přímo ztrátou uloţené informace (Atkinson a kol. 2003: 302). Určitá míra zapomínání v seniorském věku je povaţována za normální. I zapomínání je však třeba věnovat pozornost, protoţe podceňování zapomínání můţe vést k přehlédnutí prvních známek rozvíjející se nemoci (Čadková-Svejkovská 2008:108). Stárnutí má vliv především na zhoršování krátkodobé paměti, obtíţe působí zapamatování si nových události. Naopak vzpomínky časově vzdálené zůstávají v paměti zachovány i přes moţná obsahová a emoční zkreslení (Jičínský, Minibergerová 2004: 116). Je však třeba zmínit i poruchy paměti, které mohou být různé intenzity, od lehkých, aţ po těţké projevy u demence. Zhoršení vybavování uloţených paměťových obsahů se dříve běţně označovalo termínem stařecká zapomnětlivost a bylo povaţováno za přirozený proces stárnutí. Dnes hovoříme o lehké poruše paměti, která nijak významně nesniţuje kvalitu ţivota, ale velmi často přechází do stádia demence (Jirák 2008: 233) Shrnutí Vzpomínky jsou neoddělitelnou součástí ţivotního příběhu kaţdého člověka, jsou cenným a přirozeným zdrojem informací pro poskytování individualizované péče orientované na člověka. Paměť uchovává obrovské mnoţství vzpomínek uţ z doby raného dětství, vzpomínky jsou různě emočně podbarvené a pro kaţdého člověka nabývají různých významů. S přibývajícím věkem se zhoršuje krátkodobá paměť, ale vzpomínky uloţené v dlouhodobé paměti lze vyuţívat při reminiscenci i u osob s poruchami paměti. Uvědomění si významu integrace vzpomínek při práci se seniory 13

16 můţe změnit pohled a přístup pečujících ke stárnoucí populaci a posilovat budování osobnějších vztahů mezi klientem a profesionálním pečovatelem, zaloţených na uznání jedinečnosti kaţdého člověka s úctou ke stáří. Pro seniora je vzpomínání základní lidskou potřebou, potvrzuje jeho identitu a význam jeho ţivotní cesty, můţe usnadňovat adaptaci na náročné ţivotní situace, zejména při odchodu seniora do zařízení institucionální péče. V současnosti jsou vzpomínky vyuţívány při práci se seniory pro zvyšování kvality ţivota seniorů v prostředí pobytových sluţeb a pro vytváření stimulujícího prostředí. 14

17 2. Demence V této kapitole bude představen syndrom demence, nejčastější typy demencí a jednotlivá stádia demence se základními projevy. Pokusím se vytvořit obraz průběhu rozvoje demence, který usnadní pracovníkům pobytových sluţeb pro seniory s demencí orientaci v zachovaných schopnostech seniora s demencí v jednotlivých stádiích choroby. Demence je povaţována za tichou epidemii 21. století, v průměru kaţdý třetí člověk nad 80 let je ohroţen vznikem některého typu demence. Narůstající počet osob s Alzheimerovou chorobou nebo jiným typem demence se v České republice přenesl uţ přes hranici (Haškovcová 2012:32-33). Demence patří mezi nejzávaţnější choroby ve stáří, s přibývajícím věkem se procento onemocnění demencí zvyšuje. Rozvoj demence zasahuje do základních okruhů fungování člověka. Dochází ke sníţení a poruchám kognitivních funkcí (paměti, motivace, intelektu a výkonných funkcí), které mají přímý dopad na profesní i běţné činnosti člověka s demencí. Následně se objevují behaviorální a psychologické příznaky demence, zahrnující poruchy chování a emotivity, s moţností depresivních nebo úzkostných stavů. Dalšími příznaky mohou být poruchy cyklu spánku a bdění. Poruchy aktivit denního života sniţují profesní dovednosti a soběstačnost člověka s demencí v základních denních činnostech (Jirák 2004: ). Kognitivní funkce slouţí k výběru a následnému zpracování informací pro fungování člověka v jeho prostředí. Poruchy paměti provází zhoršení vštípivosti nových informací, jejich uchovávání a výbavnost. Můţe docházet ke zkreslení vybavovaných vzpomínek, k časovému zkreslení nebo přímo k neúmyslným paměťovým plagiátům. Poruchy myšlení vedou k problémům abstraktního myšlení a logického uvaţování a ke špatnému odhadu. Poruchy řečových funkcí se projevují obtíţným vyjadřováním, výpadky slov, potíţemi s formulováním vět (Jirák 2008: 84). Progrese demence vede postupně k degradaci osobnosti, která se projevuje ztrátou zájmů a úbytkem vyšších citů. Objevit se můţe bezradnost, nedůvěřivost, neklid aţ agresivita a doprovodné příznaky, jako jsou halucinace, iluze a bludy. V terminálním stádiu pak dochází k úplnému rozpadu osobnosti a plné závislosti na péči druhé osoby (Jirák 1999: 12). Pro orientaci ve vývoji demence uvádím základní a rozšířenou stupnici stádií demence s projevy demence, a základní klasifikaci demencí podle příčiny vzniku. 15

18 2.1. Stádia demence Riesbergerova stupnice zahrnuje vývoj demence s příznaky v sedmi stádiích. 1. stádium je fází bez postiţení kognitivních funkcí a bez příznaků. 2. stádium je označováno za počínající postiţení kognitivních funkcí, projevuje se pozvolným zapomínáním jmen a hledáním předmětů, které významně nezasahuje do osobního ani profesního ţivota. 3. stádium lehkého postiţení kognitivních funkcí se projevuje potíţemi s pozorností v profesním ţivotě, poruchami krátkodobé paměti, zhoršením orientace na neznámých místech, potíţemi s hledáním slov, poruchou soustředí, zhoršenou výbavnost jmen. 4. stádium je fází středně těţkého postiţení kognitivních funkcí. Zhoršuje se orientace v čase, včetně rozlišení minulosti a současnosti, objevují se výraznější paměťové poruchy a poruchy soustředění, dezorientace ve známém prostředí, zhoršení schopností zvládání základních denních činností v péči o vlastní osobu. 5. stádium se projevuje pokročilým postiţením kognitivních funkcí, neschopností člověka s demencí vést ţivot bez dohledu a dopomoci druhé osoby. Zůstává zachována paměť pro vlastní jméno a jména blízkých osob, ale dochází k narušení orientace v čase. 6. stádium je označováno za těţké postiţení kognitivních funkcí. Vytrácí se paměť pro jména blízkých osob a člověk s demencí se stává závislým na péči okolí. Mohou se objevit poruchy chování provázené úzkostí nebo neklidem, stavy s bludy. 7. stádium velmi těţkého postiţení kognitivních funkcí je provázeno ztrátou srozumitelné verbální komunikace a následně i pohybových schopností (Mühlpachr 2009: 52-53). Častěji je vyuţíváno dělení projevů demence do třech nebo čtyřech stádií. 1. stádium mírné demence je provázeno zhoršením paměti. Objevují se potíţe zejména s krátkodobou pamětí a zapomínáním, které komplikují fungování v běţném ţivotě. Můţe se objevovat apatie a odklon od společenského ţivota. 2. stádium středně těžké demence. V druhém stádiu demence je postiţena paměť tak, ţe výrazně zasahuje do vykonávání běţných činnosti. Objevují se poruchy orientace místem a časem, poruchy komunikace. Stádium středně těţké demence vyţaduje jiţ dohled druhé osoby. 16

19 3. stádium těžké demence je fází, kdy dochází k výrazné progresi poškození paměti, těţké poruše verbální komunikace. Člověk postiţený demencí se stává zcela závislý na péči druhé osoby. 4. stádium demence je stádiem terminálním, s obrazem nekomunikujícího a imobilního člověka (Jirák 1999: 14). V počáteční fázi demence si ještě můţe člověk částečně uvědomovat postupující dezintegraci paměti a svůj handicap mezi ostatními. Je třeba mít na mysli, ţe velmi intenzivně proţívá beznaděj a obavy z budoucnosti. Nelze ani jednoznačně tvrdit, ţe s progresí demence a ztrátou náhledu nemocného na svoji situaci se vytrácí strach a frustrace. V kaţdé fázi demence je třeba citlivého postoje druhých, vnímání a přijetí odlišností a akceptace choroby (Walsh 2005: 22) Klasifikace demencí V odborné literatuře existuje řada klasifikačních schémat demencí. Pro účely této práce postačí základní členění demencí podle příčin, na atroficko-degenerativní, ischemicko-vaskulární a symptomatické demence (Mühlpachr 2009: 51-52). Demence atroficko-degenerativního původu Pojem demence atroficko-degenerativního původu vystihuje primární příčinu onemocnění, atrofii a degenerativní proces mozkové tkáně. Kaţdý typ demence atroficko-degenerativního původu má své specifické příznaky. Do této skupiny patří korová nemoc s Lewyho tělísky, Huntingtonova chorea, Pickova choroba, demence při Parkinsonově chorobě. Nejčastější demencí atroficko-degenerativního původu je Alzheimerova choroba (Mühlpachr 2009: 50-51). Demence ischemicko vaskulární Svým výskytem se řadí mezi nejčastější typ demence po Alzheimerově chorobě. Nejčastější příčinou jsou mozkové mikroinfarkty a aterosklerotické změny mozkových tepen. Vaskulární demence se liší od Alzheimerovy choroby svým náhlým začátkem a kolísavým průběhem, deteriorace probíhá v etapách v souvislosti se vznikem nových mozkových infarktů. Příznaky se odvíjejí podle rozsahu poškození mozkové tkáně. Onemocnění bývá provázeno emoční labilitou, příznaky deprese, často přechodnými poruchami vědomí nazývanými delirii. Poruchy paměti se promítají do zhoršení vštípivosti a zpomalení výbavnosti. Dlouhodobá paměť je však poměrně dlouho 17

20 zachovaná, včetně náhledu na onemocnění ischemicko-vaskulární demencí. Osobnost zůstává relativně dlouho zachovaná, zesilují se pouze některé osobnostní rysy a méně často dochází k asociálnímu chování. Sniţuje se výkonnost fyzická i psychická. Objevit se mohou poruchy verbální komunikace, poruchy tvorby a porozumění řeči (Jirák 1999: ). Symptomatické demence Vznikají na základě řady onemocnění, infekcí, metabolických poruch, úrazů i intoxikací. Mezi symptomatické demence patří alkoholová demence, demence při nádorových onemocněních mozku, demence při jaterním a ledvinném selhávání, demence způsobená infekčními onemocněními postihující mozkovou tkáň (Mühlpachr 2009: 52) Alzheimerova choroba Alzheimerova choroba je primárně degenerativní onemocnění a svým výskytem patří mezi nejčastější onemocnění demencí. Podle vzniku prvních příznaků se dělí na presenilní formu s časným začátkem před 65 rokem, a na senilní formu s pozdním začátkem ve věku 65 let a více. Zmiňována je i vzácná familiární forma Alzheimerovy choroby, kdy se onemocnění vyskytuje u více členů pokrevních příbuzných. Nejčastěji se však Alzheimerova choroba vyskytuje ve vyšším věku. Rozvoji demence předchází často lehká porucha kognitivních funkcí s poruchou paměti, která nedosahuje stupně demence. Onemocnění Alzheimerovou chorobou vzniká nenápadně, plíţivě s plynulou progresí v trvání průměrně 7-10 let, od objevení prvních příznaků (Jirák 2004: ). Pro člověka s Alzheimerovou chorobou je obtíţné a časem zcela nemoţné vybavit si nedávné události v důsledku porušené paměti. Vzpomínky uchované v dlouhodobé paměti však mohou být relativně dlouho zachovány, aţ do pozdního stádia nemoci. Paměť ovlivňuje nejen vnímání a zaměření pozornosti, ale i pochopení situace. Porucha a později úplná ztráta paměti, způsobená Alzheimerovou chorobou, se projevuje řadou specifických potíţí. Vede k časové a prostorové dezorientaci, znesnadňuje identifikaci osob, znemoţňuje správně vyhodnocovat situace a ovlivňuje emoční proţívání i chování osoby s Alzheimerovou chorobou (Zgola 2003: 23). Obraz choroby probíhá ve třech stádiích. Pro první stádium Alzheimerovy choroby je typická porucha paměti ve všech třech sloţkách a porucha orientace na méně 18

Obsah. 1. Gerontopsychiatrie - historie, osobnosti, současnost (Roman Jirák) 2. Nejčastější psychické poruchy v seniorském věku (Roman Jirák)

Obsah. 1. Gerontopsychiatrie - historie, osobnosti, současnost (Roman Jirák) 2. Nejčastější psychické poruchy v seniorském věku (Roman Jirák) Obsah 1. Gerontopsychiatrie - historie, osobnosti, současnost (Roman Jirák) 2. Nejčastější psychické poruchy v seniorském věku (Roman Jirák) 3. Změny psychiky ve stáří (Tamara Tošnerová) Ztráta nezávislosti

Více

Prvky mentální aktivizace. Mgr. Markéta Vaculová

Prvky mentální aktivizace. Mgr. Markéta Vaculová Prvky mentální aktivizace Mgr. Markéta Vaculová Aktivizace a zákon Zákon č.108/2006 Sb. o sociálních službách dává všem poskytovatelům povinnost zajistit všem uživatelům volnočasové aktivity nebo pracovat

Více

Možnosti terapie psychických onemocnění

Možnosti terapie psychických onemocnění Možnosti terapie psychických onemocnění Pohled do světa psychických poruch a onemocnění a jejich léčby bez použití léků. Mgr.PaedDr.Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická léčebna Kroměříž Osobnost Biologická

Více

Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu

Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu Cílové skupiny: Sociální pracovníci Popis kurzů 1. Standard č. 5 Individuální plánování Cílem kurzu je rozšířit odborné znalosti a dovednosti

Více

Internalizované poruchy chování

Internalizované poruchy chování Internalizované poruchy chování VOJTOVÁ, V. Inkluzivní vzdělávání žáků v riziku a s poruchami chování jako perspektiva kvality života v dospělosti. Brno: MSD, 2010 ISBN 978-80-210-5159-1 Internalizované

Více

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

SYNDROM VYHOŘENÍ. PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti SYNDROM VYHOŘENÍ PhDr.Jana Procházková jane.prochazkova@email.cz Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Definice pojmu Syndrom vyhoření burn out syndrom Existuje řada termínů,

Více

Vzdělávací agentura REMISVIT,z.ú. ( z. ú. - zapsaný ústav vedený u Městského soudu v Praze, datum zápisu 30.5.2014, spisová značka U42)

Vzdělávací agentura REMISVIT,z.ú. ( z. ú. - zapsaný ústav vedený u Městského soudu v Praze, datum zápisu 30.5.2014, spisová značka U42) Vzdělávací agentura REMISVIT,z.ú. ( z. ú. - zapsaný ústav vedený u Městského soudu v Praze, datum zápisu 30.5.2014, spisová značka U42). Nabízíme vzdělávání v akreditovaných kurzech u MPSV Kontakt: PhDr.

Více

Tento dokument byl vytvořen v rámci projektu ESF OPPA č. CZ.2.17/3.1.00/36073 Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok

Tento dokument byl vytvořen v rámci projektu ESF OPPA č. CZ.2.17/3.1.00/36073 Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok Tento dokument byl vytvořen v rámci projektu ESF OPPA č. CZ.2.17/3.1.00/36073 Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok financovaného Evropským sociálním fondem. Aktivizace osob

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

HOSPICOVÁ PÉČE. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje HOSPICOVÁ PÉČE Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Srpen, 2010 Bc. Höferová Hana HOSPICOVÁ PÉČE Bc. Höferová Hana Hospicová péče Je to forma

Více

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27 Obsah Předmluva ke druhému vydání........................ 15 Č Á ST I Základní okruhy obecné psychopatologie............... 17 1 Úvod..................................... 19 2 Vymezení normy..............................

Více

Výchovně-vzdělávací terapie pro děti se speciálními potřebami v Rumunsku

Výchovně-vzdělávací terapie pro děti se speciálními potřebami v Rumunsku Výchovně-vzdělávací terapie pro děti se speciálními potřebami v Rumunsku Jeden ze základních principů speciálního vzdělávání je princip zajištění jednoty výuky, výchovy, kompenzace, zotavení a (nebo) převýchovy.

Více

Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory

Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se stará o své seniory OBSAH Hodnoty, které vyznává společnost Společenský status současných seniorů Jsou staří lidé skutečně všichni nemocní, nepříjemní a nešťastní?

Více

Rozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie. Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž

Rozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie. Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž Rozdělení psychických onemocnění, Kognitivně behaviorálnáí terapie Mgr.PaedDr. Hana Pašteková Rupertová Psychiatrická nemocnice Kroměříž Příčiny vzniku duševní poruchy tělesné (vrozené genetika, prenatální

Více

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti

Zpráva o zájemci o pěstounství. Část E Hodnocení způsobilosti Zpráva o zájemci o pěstounství Tento materiál vznikl v Amalthea o. s. z podkladů organizace British Association for Adoption & Fostering (2008) v rámci spolupráce s Pardubickým krajem, Nadací LUMOS, Centrem

Více

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných

Posuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných Posuzování pracovní schopnosti U duševně nemocných Druhy posudkové činnosti Posuzování dočasné neschopnosti k práci Posuzování dlouhodobé neschopnosti k práci Posuzování způsobilosti k výkonu zaměstnání

Více

Trénink kognitivních funkcí v domácím prostředí

Trénink kognitivních funkcí v domácím prostředí Trénink kognitivních funkcí v domácím prostředí Mgr. Kateřina Svěcená ergoterapeut Klinika rehabilitačního lékařství 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice Co jsou kognitivní

Více

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie

Výběr z nových knih 11/2007 psychologie Výběr z nových knih 11/2007 psychologie 1. Mé dítě si věří. / Anne Bacus-Lindroth. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 159 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-296-6 dítě; výchova dítěte; strach; úzkost; sebedůvěra;

Více

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY

VLIV PODNIKOVÉ KULTURY VLIV PODNIKOVÉ KULTURY NA PRACOVNÍ SPOKOJENOST A EMOCIONÁLNÍ POHODU ZAMĚSTNANCŮ 1 Ing. Luiza Šeďa Tadevosyanová OSNOVA I. Teoretická část Základní pojmy Vliv podnikové kultury na organizaci Funkce podnikové

Více

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:

Více

Terapie dospělých osob s AS a VFA Poradenství pro blízké osoby dětí s AS a VFA

Terapie dospělých osob s AS a VFA Poradenství pro blízké osoby dětí s AS a VFA Terapie dospělých osob s AS a VFA Poradenství pro blízké osoby dětí s AS a VFA Roman Pešek Asociace pomáhající lidem s autismem, APLA Praha, Střední Čechy Terapeutické a sociálně rehabilitační středisko

Více

ALZHEIMEROVA CHOROBA. Markéta Vojtová

ALZHEIMEROVA CHOROBA. Markéta Vojtová ALZHEIMEROVA CHOROBA Markéta Vojtová Co je to Alzheimerova choroba 1 Chronické progresivní onemocnění mozku degenerativní zánět neuronů naprostá závislost jedince na okolí 1907 Alois Alzheimer německý

Více

POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING.

POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING. POMOC A PROVÁZENÍ DOSPÍVAJÍCÍCH A DOSPĚLÝCH OSOB S PORUCHAMI AUTISTICKÉHO SPEKTRA POHLEDEM KLINICKÉHO PSYCHOLOGA MGR. ING. ALENA STŘELCOVÁ Autismus činí člověka osamělým. S pocitem vlastní jinakosti se

Více

Podpora neformálních pečovatelů

Podpora neformálních pečovatelů Podpora neformálních pečovatelů Sociální služby efektivně, transparentně, aktivně Praha, 10. března 2015 Parametry projektu od 1. 2. 2014 důvody realizace neexistuje komplexní zmapování potřeb pečujících

Více

OČEKÁVANÉ VÝSTUPY. Místo, kde žijeme

OČEKÁVANÉ VÝSTUPY. Místo, kde žijeme skutečností. kulturnímu a tolerantnímu chování a jednání. Samostatné a sebevědomé vystupování a jednání, k efektivní, bezproblémové a bezkonfliktní komunikaci. vztahu k sobě i okolnímu prostředí. Seznamuje

Více

PROČ PRÁVĚ ZAČÍT SPOLU?

PROČ PRÁVĚ ZAČÍT SPOLU? ZAČÍT SPOLU ZÁKLADNÍ INFORMACE program Začít spolu (Step by Step) je realizován ve více než 30 zemích v ČR od 1994 v MŠ, 1996 v ZŠ pedagogický přístup orientovaný na dítě spojuje v sobě moderní poznatky

Více

Osobnostní vzdělávání finální návrh harmonogramu a obsahu kurzů

Osobnostní vzdělávání finální návrh harmonogramu a obsahu kurzů Osobnostní vzdělávání finální návrh harmonogramu a obsahu kurzů Kurz/workshop 1 skupina 2 skupina Kurz Sebereflexe, sebediagnostika a diagnostika (- skupina cca 15 osob, 4 hodinový kurz, celk. 2 běhy 20.9.,

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Etická výchova 4. ročník Zpracovala: Mgr. Alena Tupá Základní komunikační dovednosti reflektuje důležitost prvků neverbální komunikace, eliminuje hrubé výrazy z verbální

Více

PŘÍKLAD Z PRAXE: SPOLUPRÁCE ŠKOLY, SOCIÁLNÍCH SLUŽEB A RODINY

PŘÍKLAD Z PRAXE: SPOLUPRÁCE ŠKOLY, SOCIÁLNÍCH SLUŽEB A RODINY Pracovní konference: MOŽNOSTI SPOLUPRÁCE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB A ŠKOLSTVÍ PŘI ZAČLEŇOVÁNÍ DĚTÍ DO BĚŽNÝCH ŠKOL Ostrava, 11.1.2012 PŘÍKLAD Z PRAXE: SPOLUPRÁCE ŠKOLY, SOCIÁLNÍCH SLUŽEB A RODINY Leona Nováková

Více

DOMOV DŮCHODCŮ ÚSTÍ NAD ORLICÍ

DOMOV DŮCHODCŮ ÚSTÍ NAD ORLICÍ DOMOV DŮCHODCŮ ÚSTÍ NAD ORLICÍ Domov důchodců Ústí nad Orlicí poskytuje komplex sociálních služeb, které si kladou za cíl umožnit seniorům a osobám s demencí plnohodnotný život s přihlédnutím k individualitě

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 20 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 19.3. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 2. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI

PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PSYCHOLOGICKO SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Monika Chobotová Jarmila Šebestová Karviná 2011 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176)

Více

b) nabídka bezpečného prostředí, podpory a porozumění,

b) nabídka bezpečného prostředí, podpory a porozumění, Popis realizace poskytování sociálních služeb Centrum psychologické podpory,z.s. 1/Cíle, principy, veřejný závazek, okruh osob Centrum psychologické podpory,z.s. je nestátní nezisková organizace, která

Více

Služby, programy a pomoc pro seniory ve městech

Služby, programy a pomoc pro seniory ve městech "MĚSTO, KTERÉ (SI) TVOŘÍME Město více generací/sociální aspekty městského rozvoje Služby, programy a pomoc pro seniory ve městech Mgr. Marcela Janečková Centrum pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče

Více

ČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH

ČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH VY_32_INOVACE_PSY_7 ČLOVĚK V KONFLIKTNÍCH SITUACÍCH Mgr. Martina Šenkýřová Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období

Více

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s.

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí, s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního prostředí.

Více

Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu. Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015

Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu. Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015 Návštěvníci s mentálním postižením v muzeu Mgr. Soňa Mertová, Muzeum bez bariér, 14.-15. 10. 2015 mentální postižení vrozené nebo do 2 let získané postižení psychických schopností člověka nemožnost dosáhnout

Více

Základní veřejné prohlášení

Základní veřejné prohlášení Domov sociálních služeb Slatiňany Základní veřejné prohlášení Domova sociálních služeb Slatiňany Druh sociální služby Chráněné bydlení Poslání sociální služby Motto: Ukaž mi směr, cestu už najdu sám Posláním

Více

Restart hodnocení a prezentace výsledků projektu. Michal Růžička, Julie Wittmannová. Projekt OP LZZ, reg. č. CZ.1.04/5.1.01/77.

Restart hodnocení a prezentace výsledků projektu. Michal Růžička, Julie Wittmannová. Projekt OP LZZ, reg. č. CZ.1.04/5.1.01/77. Restart hodnocení a prezentace výsledků projektu Michal Růžička, Julie Wittmannová Projekt OP LZZ, reg. č. CZ.1.04/5.1.01/77.00377 Mezinárodní spolupráce P- Centrum FOUNDATION66 HUM London Build on Belief

Více

Potřeby lidí s demencí Strategie P-PA-IA. Iva Holmerová

Potřeby lidí s demencí Strategie P-PA-IA. Iva Holmerová Potřeby lidí s demencí Strategie P-PA-IA Iva Holmerová Přednáška...o troše historie P-PA-IA fázích syndromu demence Co následuje Co předchází Čím bychom se ještě měli zabývat Popis dosud neznámého (vzácného)

Více

Spokojený pracovník dobrý pracovník aneb Pozitivní přístup v organizaci a řízení

Spokojený pracovník dobrý pracovník aneb Pozitivní přístup v organizaci a řízení Spokojený pracovník dobrý pracovník aneb Pozitivní přístup v organizaci a řízení Konference Psychologie práce a organizace v ČR Praha 21.9.2012 Alena Slezáčková Dozvíte se I. Čím se zabývá pozitivní psychologie?

Více

1. Emo ní inteligence: p ehled základních p ístup a aplikací. 2. Poradenská psychologie pro d ti a mládež.

1. Emo ní inteligence: p ehled základních p ístup a aplikací. 2. Poradenská psychologie pro d ti a mládež. 1. Emoční inteligence: přehled základních přístupů a aplikací. -- Vyd. 1. Praha: Portál 2007. 367 s. -- cze. ISBN 978-80-7367-229-4 emoce; inteligence; sociální komunikace; dovednost; interpersonální vztahy;

Více

Zvířata domácí, divoká

Zvířata domácí, divoká ZÁŘÍ TÉMA: My se školy nebojíme Začíná škola Zvířata domácí, divoká tělo Přivítání dětí i jejich rodičů ve škole, navození atmosféry důvěry a pohody. Pomoci dětem i rodičům orientovat se v novém prostředí.

Více

Geriatrická deprese MUDr.Tomáš Turek

Geriatrická deprese MUDr.Tomáš Turek Geriatrická deprese MUDr.Tomáš Turek Psychiatrická léčebna Bohnice Akutní gerontopsychiatrické odd. pav.32 vedoucí lékař e-mail:tomas.turek@plbohnice.cz Historie Starý zákon- popis mánie a deprese- Král

Více

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků

Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí žáků 1. st. Charakteristika vzdělávacího oboru V rámci prvního stupně se žáci seznamují s etickou výchovou v rámci integrovaného vzdělávání, tzn. prolínání do různých vzdělávacích oblastí. Týká se to převážně

Více

Etická výchova. Charakteristika vzdělávacího oboru. Časové vymezení. Organizační vymezení

Etická výchova. Charakteristika vzdělávacího oboru. Časové vymezení. Organizační vymezení 2. st. Charakteristika vzdělávacího oboru na II. stupni navazuje na učivo a očekávané výstupy I. stupně. Prolíná celou škálou vzdělávacích oblastí. Nejvíce koresponduje se vzdělávacími obsahy Člověk a

Více

Projektově orientované studium. Metodika PBL

Projektově orientované studium. Metodika PBL Základní metodický pokyn v PBL je vše, co vede k vyšší efektivitě studia, je povoleno Fáze PBL Motivace Expozice Aktivace Informace Fixace Reflexe Základním východiskem jsou nejnovější poznatky z oblasti

Více

ANGLICKÁ KONVERZACE. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí

ANGLICKÁ KONVERZACE. Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí ANGLICKÁ KONVERZACE 7. a 8. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Anglický jazyk je důleţitý cizí jazyk, který ţákům poskytuje jazykový základ pro komunikaci

Více

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.

Člověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie. Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM

Více

a) Podporujeme soběstačnost a samostatnost klientů a nevytváříme závislost na službě

a) Podporujeme soběstačnost a samostatnost klientů a nevytváříme závislost na službě 1. Poslání Domova pro seniory Bechyně V našem domově poskytujeme klientům sociální pobytovou službu. Zajišťujeme jim zde prožití klidného stáří v příjemném a bezpečném prostředí. Naše služba patří seniorům,

Více

PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY

PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY PORADENSKÁ ŠKOLA W. GLASSERA: REALITY THERAPY PRO PORADENSKOU PRAXI NENÍ NIC PRAKTIČTĚJŠÍHO NEŢ DOBRÁ TEORIE Proto odborná výuka poradců má obsahovat především teoretické principy, na jejichţ základě lze

Více

MUŽSKÁ SKUPINA V TK JAKO TERAPEUTICKÝ PROSTŘEDEK

MUŽSKÁ SKUPINA V TK JAKO TERAPEUTICKÝ PROSTŘEDEK MUŽSKÁ SKUPINA V TK JAKO TERAPEUTICKÝ PROSTŘEDEK Pavel Hrbáč TK WHITE LIGHT I. DOSAVADNÍ ZKUŠENOST S MUŽSKÝMI SKUPINAMI V TK WHITE LIGHT I. Několikaletá existence nepravidelných dělených skupin, uskutečňovány

Více

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova 4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Hudební výchova spadá spolu

Více

Mateřská škola Ostrava Plesná, příspěvková organizace, Dobroslavická 42/4 725 27 Ostrava Plesná

Mateřská škola Ostrava Plesná, příspěvková organizace, Dobroslavická 42/4 725 27 Ostrava Plesná Školní rok 2013/2014 1. INTEGROVANÝ BLOK Název integrovaného bloku: Učím se žít s druhými HLAVNÍ VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ ZÁMĚR adaptace a seznámení se s organizací dne a vnitřními podmínkami MŠ učení se základním

Více

Jde o naslouchání hudbě v uvolněném stavu s cílem povzbudit představivost, vnímání symbolů a pocitů.

Jde o naslouchání hudbě v uvolněném stavu s cílem povzbudit představivost, vnímání symbolů a pocitů. Imaginace Imaginace Řízené představy a hudba je široce uznávaný muzikoterapeutický přístup. Je zcela v souladu s prověřenými postupy léčitelských rituálů mnoha tradičních kultur. Jde o naslouchání hudbě

Více

5. MENTÁLNÍ RETARDACE

5. MENTÁLNÍ RETARDACE 5. MENTÁLNÍ RETARDACE Mentální retardace celkové snížení intelektových schopností, které vznikají průběhu vývoje. Podle doby vzniku intelektového defektu rozlišujeme oligofrenii a demenci. Oligofrenie

Více

ZAPOJOVÁNÍ PEER KONZULTANTŮ DO SLUŽEB - zkušenosti z projektu. MUDr. Zuzana Foitová

ZAPOJOVÁNÍ PEER KONZULTANTŮ DO SLUŽEB - zkušenosti z projektu. MUDr. Zuzana Foitová ZAPOJOVÁNÍ PEER KONZULTANTŮ DO SLUŽEB - zkušenosti z projektu MUDr. Zuzana Foitová Zotavení znamená žít spokojeně se symptomy nemoci nebo bez nich Peer zkušenost a zotavení Byl jsem tam Já jsem důkaz Roviny

Více

Dílčí část 1 Rozvojové aktivity pro pracovníky v sociálních službách

Dílčí část 1 Rozvojové aktivity pro pracovníky v sociálních službách Příloha č. 1 SPECIFIKACE VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB Níže uvedené obsahy jednotlivých kurzů jsou pouze orientační, zadavatel umožňuje cíle kurzu naplnit i jiným obdobným obsahem kurzů dle akreditace uchazečů.

Více

CHARITA V NAŠÍ SPOLEČNOSTI

CHARITA V NAŠÍ SPOLEČNOSTI CHARITA V NAŠÍ SPOLEČNOSTI Václav Fessl Lékařská fakulta UK ARK FN Plzeň Starý člověk není hloupý Konzervativní názor není synonymem pro zpátečnický postoj Peněţní sbírky na seniory jsou neúspěšné

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Vychovat šťastné a spokojené dítě pro nás znamená vychovat zdravého, vyrovnaného člověka, který si váží sám sebe, ale i druhých lidí. ROK S KRÁLÍKY Z KLOBOUKU Náš cíl: BOBEM A

Více

AKTIVITY, DNY PROJEKTOVÉ VÝUKY PRAKTICKÁ CVIČENÍ ZÁŢITKOVÉ SEMINÁŘE

AKTIVITY, DNY PROJEKTOVÉ VÝUKY PRAKTICKÁ CVIČENÍ ZÁŢITKOVÉ SEMINÁŘE AKTIVITY, DNY PROJEKTOVÉ VÝUKY PRAKTICKÁ CVIČENÍ ZÁŢITKOVÉ SEMINÁŘE Aktivity pro ţáky byly realizovány v rámci projektu na desítkách škol. Měly různý charakter, od praktických cvičení, přes projektovou

Více

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog

Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí. Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Kurz rodinného poradenství pro pracovníky pomáhajících profesí Poradenství pro rodiče, specifika symptomu užívání drog Pod pojmem užívání drog rozumíme širokou škálu drogového vývoje od fáze experimentování,

Více

Zahradní terapie jako součást ergoterapie

Zahradní terapie jako součást ergoterapie Zahradní terapie jako součást ergoterapie zahradní terapie ergoterapie - psychiatrie Zakladatelé: - Philippe Pinel, Benjamin Rush 18 stol. morální léčba a zaměstnávání - Friends hospital ve Filadelfii

Více

CENTRUM. Rožmitál pod Třemšínem. poskytovatel sociálních služeb

CENTRUM. Rožmitál pod Třemšínem. poskytovatel sociálních služeb CENTRUM Rožmitál pod Třemšínem poskytovatel sociálních služeb zařízení je příspěvkovou organizací Středočeského kraje Poslání: Zajistit dobré a účinné sociální služby, které jsou základním předpokladem

Více

TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011

TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 STUDIJNÍ PROGRAM: Ošetřovatelství 53-41-B STUDIJNÍ OBOR: Všeobecná sestra R009 FORMA STUDIA: Prezenční PŘEDMĚT: BEHAVIORÁLNÍ VĚDY 1.

Více

Klíčové kompetence (bližší popis jejich rozvíjení)

Klíčové kompetence (bližší popis jejich rozvíjení) Přípravné práce Vytváření deníků lepení výtvarné zpracování obalu Deníku Žák si vytváří zodpovědný vztah k vlastnoručně vyrobenému dílu; uvědomuje si vztah ostatních k jimi vytvořeným objektům; respektuje

Více

Popis využití: Výukový materiál s úkoly pro žáky s využitím dataprojektoru,

Popis využití: Výukový materiál s úkoly pro žáky s využitím dataprojektoru, VY_32_INOVACE_PSYPS14660ZAP Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0883 Název projektu: Rozvoj vzdělanosti Číslo šablony: III/2 Datum vytvoření:

Více

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc V ČR raná péče v systému sociálních služeb Raná péče je terénní

Více

Doprovodné obrázky a videa na Internetu

Doprovodné obrázky a videa na Internetu POKYNY KE STUDIU Rozšiřující data na Internetu Doprovodné obrázky a videa na Internetu Rejstřík pojmů 8 RODINA A SEXUÁLNÍ ŽIVOT Čas ke studiu: 60 minut Cíl: Studiem této kapitoly poznáte hodnotu zázemí

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY Základní škola a Mateřská škola Cheznovice, okres Rokycany, příspěvková organizace Cheznovice 136, 338 06 Cheznovice 1. Identifikační údaje Školní družina při Základní

Více

Současné demografické trendy a změny v epidemiologii chorob

Současné demografické trendy a změny v epidemiologii chorob Současné demografické trendy a změny v epidemiologii chorob zasedání projektu EU Zdraví bez hranic Základní pojmy I stáří označení pro pozdní fáze ontogeneze kalendářní stáří jednoznačné, ale nepostihuje

Více

Absolvováním modulu získáte :

Absolvováním modulu získáte : Vzdělávací moduly a workshopy: NARATIVNÍ MANAGEMENT a SYSTEMICKÉ FIREMNÍ KONSTELACE - jako nástroj řešení firemních problémů, firemních strategií, utváření funkčních firemních leverage, řešení vztahových

Více

MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ

MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ MONTESSORI VZDĚLÁVÁNÍ V 21.STOLETÍ Mgr. Kamila Balcarová PODSTATA A CHARAKTERISTIKA MONTESSORI PEDAGOGIKY 3 pilíře Montessori výchovně vzdělávací systému Připravený (vědomý) dospělý Připravené prostředí

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL 325-05. Zkvalitnění vzdělávání na SZŠ Děčín. Střední zdravotnická škola, Děčín, Čs. mládeže 5/9, příspěvková organizace

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL 325-05. Zkvalitnění vzdělávání na SZŠ Děčín. Střední zdravotnická škola, Děčín, Čs. mládeže 5/9, příspěvková organizace DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL 325-05 Název projektu: Číslo projektu: Název školy: Číslo materiálu: Autor: Předmět: Název materiálu: Cílová skupina: Zkvalitnění vzdělávání na SZŠ Děčín CZ.1.07/1.5.00/34.0829

Více

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH 4.9.40. Psychologie Dvouletý volitelný předmět PSYCHOLOGIE (pro 3. ročník, septima) navazuje na základní okruhy probírané v hodinách ZSV. Zaměřuje se na rozšíření poznatků jak teoretických psychologických

Více

Psychologie zvládání nádorových onemocnění

Psychologie zvládání nádorových onemocnění Psychologie zvládání nádorových onemocnění Mgr. Bc. Zdeněk Hrstka Katedra všeobecně vzdělávacích oborů Fakulta vojenského zdravotnictví UO Hradec Králové Klinika onkologie a radioterapie Fakultní nemocnice

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Září 2009 Mgr.Olga Čadilová TÝM ZÁSADY TÝMOVÉ PRÁCE PROFESIONÁLNÍ CHOVÁNÍ TÝM malá skupina lidí, kteří

Více

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Determinace osobnosti Základní psychologie - obecná psychologie - psychologie osobnosti - sociální psychologie - vývojová psychologie Psychopatologie

Více

Domov důchodců Humburky Humburky 100, 504 01 Nový Bydžov VEŘEJNÝ ZÁVAZEK. Základní informace

Domov důchodců Humburky Humburky 100, 504 01 Nový Bydžov VEŘEJNÝ ZÁVAZEK. Základní informace Domov důchodců Humburky Humburky 100, 504 01 Nový Bydžov STANDARD č. 1 VEŘEJNÝ ZÁVAZEK I. Základní informace Název: Domov důchodců Humburky Druh poskytované sociální služby: Domov pro seniory Adresa: Humburky

Více

PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE

PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE PROGRAM PRO PĚSTOUNSKÉ RODINY SLEZSKÉ DIAKONIE Název dokumentu: Změna situace Druh dokumentu: Základní dokument revidovaný Identifikační znak: PPR/SQ12 Datum vypracování: Vypracoval: 31. 12. 2014, revize:

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

ATTACHMENT KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011. PhDr Petra Vrtbovská PhD DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE

ATTACHMENT KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011. PhDr Petra Vrtbovská PhD DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE ATTACHMENT DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011 PhDr Petra Vrtbovská PhD Co budeme probírat PROČ DÍTĚ POTŘEBUJE RODIČOVSKOU PÉČI Co je citové pouto (attachment)

Více

Školení středního managementu mistři, vedoucí výroby

Školení středního managementu mistři, vedoucí výroby NABÍDKA ŠKOLENÍ Předmětem nabídky je obecný přehled možných školení: Školení obchodníků Školení středního managementu mistři, vedoucí výroby Školení manažerských dovedností Základní prioritou společnosti

Více

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013

Ročník: 1. Zpracováno dne: 20. 8. 2013 Označení materiálu: VY_32_INOVACE_RUMJI_TELOCVIK_13 Název materiálu: Prevence úrazů a nemocí Tematická oblast: Tělesná výchova 1. ročník Anotace: Úrazy představují závažný zdravotnický problém. Cílempráce

Více

Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb

Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb PhDr. Hana Janečková, PhD. Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví Praha 16.2.2006 Význam vzdělávání v dějinách

Více

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE Rytmus, o.s. duben 2012 Doc. PhDr.Marie Černá, CSc ZÁKLADNÍ POJMY VZDĚLÁVÁNÍ VZDĚLANOST VZDĚLÁNÍ VZDĚLAVATENOST EDUKACE VÝCHOVA VÝUKA VYUČOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ = PROCES jehož výsledkem

Více

ROZVOJ A METODICKÁ PODPORA PORADENSKÝCH SLUŽEB - VIP III

ROZVOJ A METODICKÁ PODPORA PORADENSKÝCH SLUŽEB - VIP III ROZVOJ A METODICKÁ PODPORA PORADENSKÝCH SLUŽEB - VIP III Doba realizace: 1.9.2011 31.12.2013 Příjemce dotace: MŠMT Operační program: Vzdělávání pro konkurenceschopnost Číslo operačního programu: CZ.1.07/4.1.00/33.0001

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova

Více

VÝCHOVA K VOLBĚ POVOLÁNÍ

VÝCHOVA K VOLBĚ POVOLÁNÍ 1 VÝCHOVA K VOLBĚ POVOLÁNÍ Obsah: Výchova k volbě povolání vzdělávací cíle str. 2 Obsahové zařazení tematických okruhů str. 3 Výchova k občanství 6.- 7. ročník str. 4 Výchova k občanství 8.- 9. ročník

Více

Služby sociální péče a služby sociální prevence

Služby sociální péče a služby sociální prevence Služby sociální péče a služby sociální prevence Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů upravuje tyto formy sociálních služeb: Podle typu sociální situace rozlišujeme

Více

Cvičení ze společenských věd

Cvičení ze společenských věd Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Cvičení ze společenských

Více

Strategický cíl 1 Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé)

Strategický cíl 1 Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé) Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé) Kulturní a živé město se silnými lokálními komunitami, které nabízí podmínky pro demografickou reprodukci, kvalitní vzdělávání založené na inovativním a

Více

Školní vzdělávací program. Mateřská škola Chotusice. školní rok 2013/2014

Školní vzdělávací program. Mateřská škola Chotusice. školní rok 2013/2014 Školní vzdělávací program Mateřská škola Chotusice školní rok 2013/2014 Stránka 1 ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Vychovat šťastné a spokojené dítě pro nás znamená vychovat zdravého, vyrovnaného člověka, který

Více

Role ergoterapeuta v oblasti tréninku kognitivních funkcí. Mgr. Olga Košťálková

Role ergoterapeuta v oblasti tréninku kognitivních funkcí. Mgr. Olga Košťálková Role ergoterapeuta v oblasti tréninku kognitivních funkcí Mgr. Olga Košťálková Ergoterapie Specializovaný zdravotnický obor, který využívá smysluplné činnosti k dosažení komplexního zdraví. Pomáhá řešit

Více

Kompetentní interní trenér

Kompetentní interní trenér Kompetentní interní trenér Vzdělávací moduly A - Rozvoj osobnosti interního trenéra B - Odborné trenérské dovednosti interního trenéra C - Nové trendy v rozvoji osobnosti a dovedností interního trenéra

Více

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy:

Vzdělávací obsah předmětu matematika a její aplikace je rozdělen na čtyři tématické okruhy: 4.2. Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Vzdělávací obor: Matematika a její aplikace Charakteristika předmětu Matematika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast matematika

Více