POTRAVINÁŘ. Pomohou kraje s odbytem potravin? Německé a české odbory se brání špatným pracovním podmínkám

Transkript

1 POTRAVINÁŘ Pomohou kraje s odbytem potravin? Řada krajů vyzve kvůli ruským sankcím jídelny krajských škol či nemocnic k nákupu českých potravin. Chtějí podpořit tuzemské zemědělce a potravináře ohrožené zákazem dovozu do Ruska. Krajům i obecním úřadům či ministerstvům nedávno doporučil nakupovat domácí potraviny ministr zemědělství Marian Jurečka. O m o ž n é p o m o c i jednotlivých krajů zemědělcům a potravinářům postiženým v důsledku ruské reakce na sankce EU jednali bezprostředně po zavedení ruského embarga na veškerý dovoz masa, ryb, mléčných výrobků a ovoce a zeleniny ze Západu prezident Agrární komory ČR a Potravinářské komory ČR Miroslav Toman a předseda Asociace krajů ČR a jihomoravský hejtman Michal Hašek. Podle Tomana i Haška nestačí pouze deklaratorní výzvy spotřebitelům, ale je potřeba pro postižené firmy zajistit i reálný odbyt. Jak uvedl Toman ve svém p r o h l á š e n í, a p e l o v á n í n a národnostní cítění spotřebitelů je nepochybně správným krokem, ale i zde je prostor pro stát, a to zvýšenou podporou a propagací domácích potravinářských a zemědělských produktů, protože zde oproti ostatním státům unie stále značně pokulháváme. Každý z krajů České republiky je zřizovatelem desítek až stovek organizací, z nichž mnoho tvoří školy nebo třeba domovy důchodců s vlastními kuchyněmi. Jihomoravský kraj, který je zřizovatelem 241 příspěvkových organizací, chce posoudit možnost přímých dodávek komodit od českých zemědělců do kuchyní a jídelen nemocnic, sociálních ústavů a škol. Po vyřešení právních aspektů bude kraj připravený ke spuštění systému pomoci v září, uvedl Hašek. K obdobnému postupu chce vyzvat i starosty měst a obcí v kraji jako zřizovatele některých škol, sociálních zařízení a nemocnic. Středočeský kraj minulý týden oznámil, že v nejbližší době rozešle všem ředitelům svých 350 příspěvkových organizací výzvu k nákupu domácích potravin. Týkat se bude opět hlavně nemocnic, sociálních ústavů a školních jídelen a kuchyní. Chceme prověřit stávající smlouvy. Pokud to bude možné, nevidím důvod, proč bychom nemohli nakupovat potraviny vyrobené v České republice, a pomoci tak našim potravinářům, kterých se odvetné sankce Ruska vůči zemím Evropské unie budou týkat, sdělil Petera. I další kraje považují doporučení nakupovat tuzemské potraviny za dobrý nápad. Podobnou výzvu jako Středočeský chystá i Karlovarský kraj. Dopisem příspěvkové organizace vyzveme, aby české zemědělce a výrobce potravin p o d p o ř i l i, ř e k l h e j t m a n Karlovarského kraje Josef Novotný. Olomoucký kraj už se podle tamějšího hejtmana Jiřího Rozbořila dlouho snaží zvyšovat u svých organizací podíl domácích potravin. Pokud je to možné, doporučujeme místní výrobce a regionální potraviny, řekl. Hejtmani ovšem upozorňují, že mohou nakupování českých potravin svým příspěvkovým organizacím pouze doporučit. Není jednoduché nařídit organizacím, aby kupovaly tuzemské potraviny. V š e c h n y p o d l é h a j í z á k o n u o veřejných zakázkách, řekl pardubický hejtman Martin Netolický. U objemnějších dodávek potravin musí organizace podle krajů vypsat tendr, ve kterém je rozhodující většinou cena. Pouze u malých objemů to lze udělat přímo, uvedl olomoucký hejtman. Například Ústecký kraj proto zatím o výzvě k podpoře neuvažuje. Organizacím bychom mohli stejně pouze doporučit, aby nakupovaly tuzemské potraviny. Jsou to samostatné ekonomické subjekty, kterým kraj nemůže nic nařizovat, uvedla krajská mluvčí Magdalena Hanáčková. Podle Tomana je dnes více než zřejmé, že ruské sankce a následná situace na trhu bude mít negativní dopady pro české zemědělství i potravinářství i českou ekonomiku, nicméně je stejně tak nepochybné, že vláda se musí dopady a jednotlivými možnými scénáři jejich působení v ČR zabývat a přijmout v případě potřeby včas adekvátní opatření. Proto vítáme jakoukoliv aktivitu zaměřenou na podporu a odbyt domácích potravinářských a zemědělských produktů, zdůraznil v Toman. (mim) Německé a české odbory se brání špatným pracovním podmínkám Agenturní práce a prekérní s m l o u v y n e s m í b ý t a n i v Německu, ani v České republice zneužívány ke mzdovému dumpingu. To je společný požadavek Reinera Hoffmanna, představitele Německé odborové konfederace DGB největší odborové centrály v EU, a Josefa Středuly, předsedy ČMKOS. Oba představitelé se na tom dnes jednoznačně shodli na oficiálním setkání v Praze. České a německé podniky chtějí odvádět Příspěvky zasílejte na adresu: Kollárova 12, Ústí nad Labem, PSČ nebo em: michalmim@tiscali.cz 1

2 kvalitní práci, k tomu jejich zaměstnanci potřebují dobré pracovní podmínky a především za kvalitní práci musí dostat adekvátně zaplaceno, řekl Hoffmann. Platy zaměstnanců v České republice nemohou dlouhodobě pokulhávat za německými platy, v některých podnicích za naprosto srovnatelnou práci dostávají zaměstnanci u nás dokonce o 20 % méně, než je minimální mzda v Německu. řekl Středula. Setkání v Praze bylo první návštěvou letos v květnu zvoleného předsedy DGB a stejně tak nově zvoleného českého kolegy. Cílem návštěvy je navázat na dosavadní tradiční spolupráci obou organizací a tuto spolupráci posílit. Hodně německých podniků má své firmy v České republice, působí zde mnoho subdodavatelů pro významné podniky německého průmyslu. Naše sousedící země jsou po desetiletí těsně hospodářsky propojeny a jsou na sobě závislé. Oba předsedové se shodli na tom, že je velmi důležité, aby se postupně na evropském pracovním trhu prosazovala společná pravidla. T o j e p o d l e n i c h c e s t a k odstraňování sociálního dumpingu, který vede k degradaci mzdových a pracovních podmínek. K tomu může pomoci rozvíjení sociálního dialogu na národní i evropské úrovni. Odbory si slibují od nového předsedy Evropské komise Junckera, který si uvědomuje význam evropského sociálního dialogu, že přispěje k jeho posílení. Reiner Hoffmann zdůraznil, že p o v i n n o s t n ě m e c k ý c h zaměstnavatelů je nejenom se pyšnit německým sociálním partnerstvím, ale konkrétně ho uplatňovat i na evropské a mezinárodní úrovni a přestat s torpédováním práva na stávku v rámci Mezinárodní organizaci práce (MOP). Tato problematika úzce souvisí se současným vyjednáváním d oh ody o transa tla n ti ckém obchodním a investičním partnerství mezi EU a USA (TTIP). Tato dohoda nesmí být pouze čistý byznys, nesmí likvidovat a oslabovat základní zaměstnanecká práva, garantovaná národními zákony a MOP. Dohodu se slabými nebo s oslabenými právy zaměstnanců nebudou odbory akceptovat, bude-li k tomuto dohoda směřovat, budou po německé a české vládě odbory požadovat přerušení jednání, zdůraznili Hoffmann a Středula. (mim) Tisková zpráva Ministerstva zemědělství a SZIF ke kontrole NKÚ ve věci Klasa a Regionální potravina S t á t n í z e m ě d ě l s k ý intervenční fond (SZIF) bere na v ě d o m í k o n t r o l n í z á v ě r Nejvyššího kontrolního úřadu týkající se podpory zemědělských produktů a potravin na trhu (kontrolní akce NKÚ č. 13/36). Kontrola se týkala dvou etap činností SZIF v této oblasti, konkrétně za období a Ministr zemědělství Marian Jurečka k nálezu Nejvyššího kontrolního úřadu řekl: Uvedená zjištění se vztahují k předchozím vedením ministerstva. Aby se již nic podobného nestalo, ustanovil jsem pracovní skupinu Klasa 2015+, která má do budoucna připravit koncepci propagace této značky. Totéž plánuji i u značky Regionální potravina, a dodal: Zprávu NKÚ nebere Ministerstvo zemědělství v žádném případě na lehkou váhu a v připravované veřejné zakázce na marketingovou podporu značky Klasa, resp. v současnosti realizované kampani na Regionální potravinu, by se žádné excesy už neměly objevit. SZIF konstatuje, že největší část zjištění NKÚ se dotýká období do roku 2011 a lze z nich usoudit, že vnitřní kontrolní systém v té době nebyl zcela funkční. Současně je třeba připomenout, že od roku 2011 SZIF z vlastní iniciativy přijal řadu opatření a postupů k tomu, aby se podobná pochybení neopakovala. Je pro nás potěšující, že počet a rozsah zjištění týkajících se etapy byl zřetelně nižší, z čehož lze usuzovat, že přijatá opatření do značné míry splnila svůj účel, říká současný ředitel SZIF Martin Šebestyán. V případě veřejných zakázek n a p o d p or u z n ač ky K l a s a zadávaných v letech 2009 až 2011 prováděl jejich administraci externí subjekt, se kterým již SZIF nespolupracuje. NKÚ ve svém nejnovějším kontrolním závěru nalezl údajná porušení rozpočtové kázně. To však neznamená, že se uvedené prostředky někam ztratily, naprostá většina zjištění se týká spíše formálních pochybení spočívajících v o p o ž d ě n é m d o k o n č e n í schvalovacího procesu u některých výdajů nebo v zadání dílčích veřejných zakázek podle zákona o veřejných zakázkách bez toho, že by s tímto postupem počítala příslušná rámcová smlouva. Domníváme se, že NKÚ některá jednotlivá zjištění nevyhodnotil správně, ačkoli jsme jeho závěry rozporovali už v průběhu kontroly. Náš postoj budeme obhajovat i u finančního úřadu, který nyní bude na návrh NKÚ údajná porušení rozpočtové kázně posuzovat. Příslušný Finanční úřad (FÚ) se přitom se závěry NKÚ v mnoha případech neztotožňuje. Od roku 2007 NKÚ ve 4 z celkem 11 kontrol shledal porušení rozpočtové kázně v celkové výši 160,4 mil. Kč. Na základě podnětů NKÚ zahájil FÚ k dnešnímu dni v SZIF celkem 22 šetření na prověření porušení rozpočtové kázně v celkové výši 74,9 mil. Kč. Z toho se FÚ shodl s hodnocením NKÚ pouze u 4,3 mil. Kč, za které vyměřil SZIF odvod za porušení rozpočtové kázně. U částky 66,6 mil. Kč FÚ porušení 2 Příspěvky zasílejte na adresu: Kollárova 12, Ústí nad Labem, PSČ nebo em: michalmim@tiscali.cz

3 rozpočtové kázně nezjistil. U dalších 3,6 mil. Kč sice FÚ zjistil porušení rozpočtové kázně, ale následně v plném rozsahu vyhověl odvolání SZIF. Hynek Jordán ředitel Odboru komunikace MZe Česko není potravinově soběstačné, přesto na tom není špatně Potravinovou nesoběstačnost potvrzují čísla, která má k dispozici Ústav zemědělské ekonomiky a informací a které zveřejnilo ministerstvo zemědělství. Česká republika nepokryje například vlastní spotřebu ovoce, zeleniny, brambor a nebo třeba i vajec. Pohled na potrav inovou soběstačnost se ovšem s dobou mění. Teze, že každá země by měla být v hlavních zemědělských komoditách soběstačná, jsou překonané. Byly součástí studené války na obou stranách železné opony míní například agrární analytik Petr Havel, Dnes jsme ve společném celním, ekonomickém, lidském, politickém prostoru Evropské unie. Situace je jiná. Obchodní výměna se přímo předpokládá a potravinová soběstačnost získává jiný prostor. Přitom platí, že v evropském žebříčku je Česká republika spíše v té lepší polovině. Samozřejmě nejsme soběstační mohla v řadě komodit, ale skutečně soběstačné země jsou v podstatě jen dvě: Francie a Polsko, přičemž však Polsko kvůli klimatickým podmínkám není soběstačné ve výrobě vína. Ale to jsou země, které mají na zemědělství založené své hospodářství. Česko je spíše průmyslovější země a z tohoto pohledu je na tom vlastně velmi dobře, protože mnohé země EU jsou na tom s potravinovou soběstačností podstatně hůře než my. Naši zemědělci zpravidla počítají soběstačnost tak, že vezmou kolik procent spotřeby domácí se do republiky dováží a zbytek představuje naši potravinovou soběstačnost. Je ale třeba také vidět, že naše země některé zemědělské komodity i vyváží. A tak je třeba potravinovou soběstačnost počítat spíše podle toho, kolik se v České republice té které zemědělské komodity vyrobí v porovnání s tím, kolik se té které komodity sní. (mik) Dovoz potravin z Polska zesílil Dovozy potravin z Polska během letošního roku opět zesílily. Za první čtyři měsíce roku se z Polska k nám dovezly potraviny za 8, 2 miliardy korun, což bylo o 15,4 procenta meziročně více. Vyplývá to z informací českého statistického úřadu, podle kterého je pravděpodobně hlavní příčinou silného růstu cenová konkurenceschopnost. Statistický úřad také uvedl, že zhruba o šestinu vzrostl celkový vývoz českých potravin do zahraničí, přičemž o více než třetinu vzrostl vývoz do Německa. Nejčastějším artiklem putujícím na německý trh jsou naše mléčné výrobky, jejichž vývoz stoupl o plných 42 procent. Do Německa se ale také vyvezlo o tři pětiny více obilovin a o polovinu více cukru včetně medu. Polské dovozy potravin za celý loňský rok zpomalily meziroční růst na 6,7 procenta. Hned v lednu letošního roku už ale stouply o 11,4 procenta. Za loňským zpomalením být reakce českých spotřebitelů na sérii zpráv o problematických potravinách z Polska po takzvané solné aféře z roku Firmy zapletené v Polsku do tohoto skandálu prodávaly technickou sůl označenou za jedlou výrobcům uzenin, zpracovatelům ryb či pekárnám. Největší podíl potravin dovážených z Polska připadá na maso a masné výrobky. Podíl se meziročně snížil z 24 procent na 22,8 procenta. Z Polska se dovezlo do t u z e m s k a m é n ě m a s a n e ž z Německa. Německý dovoz masa činil 2,677 miliardy korun, polský 1,88 miliardy. ČSÚ rovněž upozornil, že se změnila struktura dováženého masa Potravinář září/2014 z Polska. Nejvyšší podíl má stále drůbeží maso (43 procent), ale pětinásobně narostl dovoz ryb. O 3,2 procenta vzrostl také dovoz vepřového masa a naopak klesl dovoz hovězího. Celkové dovozy masa a masných výrobků do Česka stouply za první čtyři měsíce letošního roku meziročně o 11,4 procenta. N e j r y c h l e j i v z r o s t l d o v o z z Německa, a to o 21,3 procenta. Výrazně stoupl dovoz německého vepřového, a to o 21, 7 procenta. Německé vepřové maso se tak na celkovém dovozu vepřového do ČR podílelo 43 procenty. Do České republiky se ze zahraničí více potravin dováží, než vyváží. Převaha dovozů nad vývozy za čtyři letošní měsíce představovala 7,58 miliardy korun. Mezi pět největších zahraničních partnerů v obchodu s potravinami se kromě Polska a Německa řadí Slovensko, Španělsko a Nizozemsko. (MA) Jak je to letos s cukrovou řepou? Rozhovor s Jiřím Krouským, ředitelem Svazu pěstitelů cukrovky Čech Jsme postiženi krácením kvóty v souvislosti s odchodem společnosti Eastern Sugar, která činí 102,5 tisíce tun. Navíc na jaře bylo oznámeno preventivní stažení kvóty, které se bude ještě v říjnu upřesňovat, ve výši 7,29 procenta. Naši cukrovarníci koupili ještě dodatečnou kvótu ve výši 14,4 tisíce tun, takže celková letošní kvóta na výrobu cukru by měla dosáhnout 341 tisíc tun, což je zhruba 75 procent původní kvóty. Předpokládá se, že v příštím roce bychom mohli dokoupit ještě 5600 tun, což je zbytek z dodatečné kvóty tun, na kterou máme nárok. Pak bychom se mohli dostat na 346,6 tisíce tun. Ale zase musíme počítat s deklasifikací. Preventivní stahování kvóty se bude realizovat každoročně, kvóta se bude i nadále snižovat. Příspěvky zasílejte na adresu: Kollárova 12, Ústí nad Labem, PSČ nebo em: michalmim@tiscali.cz 3

4 Cílem cukerní reformy je totiž snížit evropskou kvótu z 18,5 milionu tun na 12 milionů tun a snížit ceny cukru o 40 procent, zastavit export a umožnit přístup rozvojových zemí na evropský trh s cukrem. Takže dalšímu krácení se ČR nevyhne Všic h ni, cukrovar níc i, pěstitelé cukrovky i ministerstvo zemědělství, bojujeme na všech frontách o to, aby krácení nebylo tak velké. Požadujeme, aby i nadále bylo bráno v potaz její snížení kvůli odchodu Eastern Sugar. Zatím se zohledňuje. Zatímco u ostatních států preventivní stažení kvóty představuje 13,5 procenta, u nás to je 7,29 procenta. Hrozí však, že vrácení části kvóty se nebude počítat. Samozřejmě jsme nespokojení s tím, že Německo, Belgie, Francie, Polsko a další státy neodevzdaly ani tunu kvóty a nakoupily sto procent dodatečné kvóty. Takže všechny tyto státy mají nyní vyšší kvótu, než měly před reformou. Neplatilo žádné omezení? Evropská kvóta 17,5 milionu tun byla navýšena o 1,1 milionu tun. Nároky byly přitom rozpočítány podle velikosti exportu. Kdo měl větší export, byl považovaný za více konkurenceschopného a byla mu přidělena dodatečná kvóta. Největší producenti v Evropě, jakými jsou Francie, Německo a Polsko, nakoupili 700 tisíc tun dodatečné kvóty. O zbývající část si mohly zažádat ostatní země. Takže zavírání cukrovarů v Itálii, Maďarsku, Slovensku a u nás nepřineslo požadovaný efekt. Teď se usiluje o to, aby se naše republika a další státy postupně vzdaly své kvóty, ale silným producentům zůstala. Komisařka Mariann Fischerová Boelová chce do reformy zapojit i samotné pěstitele. Jaký je na to váš názor? Jde o reformu reformy. Tento poslední návrh byl předložen začátkem května. Teď prochází připomínkami a ve finále asi v září - se jím bude zabývat rada ministrů. Je cílen na země, kde pěstitelé nevlastní cukrovary. Ve státech, kde jsou cukrovary v rukou pěstitelů, nebo mají vysoký podíl na majetku, tak i kvóta jednoznačně patří pěstitelům. U nás tomu tak ale není. Proto se podle návrhu poskytne pěstitelům právo, že se mohou vzdát do deseti procent kvóty, přidělené cukrovarům. Pokud by to bylo více, mohli by ohrozit chod cukrovarů. Je to naprosto administrativní schéma, které není dobré, protože je účelové. Už u nás někdo od pěstování cukrovky zcela upustil? Nyní se v České republice eviduje zhruba 830 pěstitelů. V předchozích letech jich bylo přes 900. Někteří z pěstitelů, kteří dodávali řepu pro Eastern Sugar, ji dál dělají na bioetanol. Z tohoto důvodu se jejich počet udržuje na určité úrovni. V českém svazu máme 316 členů, kteří zatím zůstávají. Někteří jsou ale ve fázi rozhodování. Uvažují, co budou dělat dál. My bychom si přáli, aby to byla řepa na bioetanol. Ale pro ně je v tomto případě rozhodující dopravní vzdálenost do lihovarů, protože se musejí podílet na nákladech na dopravu. Jak odhadujete letošní úrodu cukrové řepy? Zprvu bylo 30 procent porostů špičkových, dalších 30 procent silně postižených a 30 procent špatně vzcházelo. Situace se ale vyvíjí. Po květnových deštích a následném teplém počasí se vegetace hodně urychlila. Takže výsledek bude jasný až po sklizni. Kvótový cukr se splní, ale výnos se očekává nižší než v minulých letech. (m) Zájem o značku Regionální potravina roste Zákazníci i výrobci mají stále větší zájem o produkty se značkou Regionální potravina. Už pátým rokem ji uděluje M i n i s t e r s t v o z e m ě d ě l s t v í nejkvalitnějším zemědělským nebo potravinářským výrobkům, které zvítězí v krajských soutěžích. Letos bylo oceněno 106 výrobků z 1294 přihlášených od 433 výrobců. Největší zájem o účast v pátém ročníku soutěže Regionální p o t r a v i n a m ě l i v ý r o b c i z Jihomoravského, Zlínského a Ústeckého kraje. K dnešnímu dni má právo užívat značku ragionální potravina 475 produktů. Projekt se zaměřuje na podporu malých a středních zemědělců a producentů potravin. Díky kratším distribučním cestám jsou tyto potraviny obecně čerstvější a chutnější. Čím blíže jsou ke spotřebiteli, tím méně je také zatíženo životní prostředí při jejich přepravě. (ma) KOMENTÁŘ Panika z ruských sankcí může ČR poškodit více než sankce samotné Ačkoli je ministr zemědělství Marian Jurečka za své poznámky na sociálních sítích o statečnosti české společnosti značnou částí veřejnosti kritizován, dává mu dnes a denně postoj této veřejnosti k potravinářské obchodní válce mezi EU a Ruskem zcela za pravdu. Při poslechu, pohledu či četbě informací pod společným jmenovatelem ruské sankce by si jeden bez širších souvislostí skoro myslel, že se blíží konec světa nebo budeme minimálně v následujících měsících buď hladovět, nebo se naopak přejídat přebytky nekvalitních potravin z EU. Jakoby všichni soudní ztratili rozum a hrdost. Samozřejmě, že především v obchodních vztazích jde o peníze až v prvé řadě, přesto nejde jen a pouze o peníze, a už vůbec ne pouze o peníze těch, kteří náhodou dostali prostor pro svá vyjádření v médiích. Nejde také zdaleka jen o peníze 4 Příspěvky zasílejte na adresu: Kollárova 12, Ústí nad Labem, PSČ nebo em: michalmim@tiscali.cz

5 české jen z objemů exportů různých zemí EU do Ruska je zřejmé, že jiní přijdou o víc, a ještě to zaplatí dvakrát. Dnešní titulky sice hlásají, že kompenzace EU ovocnářům a zelinářům zaplatíme všichni, bylo by ale korektní dodat, že naše země, která je stále ještě čistým příjemcem peněz z EU, tedy že do bruselské kasy méně platí a více kasíruje, se na oněch kýžených kompenzacích zas tak podílet nebude. A jistě, nebude ani žádným jejich velkým příjemcem. Brusel nepochybně působí i v současné obchodní válce s Ruskem těžkopádně, což je do jisté míry zapříčiněno ne zrovna top manažerem na postu komisaře EU pro oblast zemědělství. Základní signál je ale správný jako první se EU rozhoupala k nějakému postoji k pěstitelům a zpracovatelům komodit, které nejrychleji podléhají zkáze, tedy ovoci a zelenině. Nízká operativa Bruselu samozřejmě představuje jistá rizika, že část přebytků původně určených na export do Ruska skončí na samotném trhu EU. Je ale iluzorní se domnívat, že by Unie páchala takové harakiri, aby zmiňovanými přebytky zbourala vlastní trh a rozhádala j e d n o t l i v é č l e n s k é s t á t y prostřednictvím téměř tří desítek miniobchodních válek mezi svými členy. Moskva na to možná čeká a český postoj jakoby tomu i napomáhal. Jenže tak to nebude v samotném zájmu Evropy. Naprosto absurdně pak vyznívají ad-hoc spasitelská řešení, která doporučují hledat podotýkám v oblasti potravin alternativní odbytiště mimo EU a Rusko, například v Číně či jižní Americe. Ne že by se měl agrárně-potravinářský zahraniční obchod zapouzdřit v současných exportních destinacích, přesto by bylo strategickým hazardem omezit základní prioritu další rozvoj vzájemného obchodu v rámci EU a vzdát v minulých letech vytvořený potenciál obchodu s Ruskem. Dlužno přitom podotknout, že obchod ČR s EU tvoří zhruba 90 procent obchodu se zemědělskými surovinami a potravinami, přičemž tuzemský export do EU neustále mírně, ale vytrvale roste. Teze o tom, že Němcům nemůžeme nic prodat, je naprosto mimo realitu, právě Německo je i v potravinářství náš největší obchodní partner a nejen z hlediska dovozu zboží na území naší země. Jinými slovy, schopnost našich firem prosadit se v EU roste, což je známkou růstu naší potravinářské konkurenceschopnosti, a na to bychom měli být spíš hrdí, než se této konfrontace bát. Čísla, na rozdíl od emocí, hovoří jasně. Stejně tak je nesmysl vzdávat možnost rozvoje obchodu s Ruskem. Do tohoto potenciálu bylo v předchozích letech vloženo mnoho úsilí a peněz, a přehození výhybky na jiný trh nemusí být a v řadě případů ani nebude zárukou růstu našeho vývozu. Zřejmě nepříliš známou skutečností v této souvislosti je, že právě Čína nebo jižní Amerika již dnes konkuruje zejména cenou (jistě ale ne vždy kvalitou) evropským a tedy i našim výrobkům, a to nemají ještě v řadě případů tito naši konkurenti v současné době k d i s p o z i c i n e j m o d e r n ě j š í technologie. Až je budou mít, bude problémem ČR spíše čelit dovozům potravin a zemědělských surovin z těchto teritorií, než abychom tam vyváželi naše zboží. V uvedených odbytištích navíc nemá ČR téměř vytvořeny žádné historické firemní i osobní kontakty. Bez nich je ale většina velkého byznysu jen dílem náhody. Naopak s Ruskem takové kontakty existují, a proto je hloupost se takového know-how vzdávat jen kvůli dočasným obchodním sankcím. To samé platí zhruba třicetinásobně pro trh s EU. Téměř za šíření poplašných zpráv lze také označit obavy z toho, jak Rusko své sankce rozšíří, případně prodlouží. Již na samém počátku vyhlášení sankcí bylo možné sledovat skulinky, ba hodně velké díry, které rozhodně neznamenají totální zabetonování obchodních vztahů s Ruskem. A kdo alespoň Potravinář září/2014 trochu čte mezi řádky, musí vnímat, že obě strany (tedy EU a Rusko, stran je v tomto smyslu mnohem víc) si v oficiálních vyhlášeních nechávají stále šířeji otevřená vrátka k nějaké dohodě. Je totiž zcela zřejmé, že s postupujícím časem budou následky sankcí a následky následků sankcí dopadat do ekonomik všech, kteří je budou vůči sobě uplatňovat. Daleko pravděpodobnější než rozšíření či prodloužení sankcí je tak jejich zúžení a zkrácení. J a ký j e r o z p o r m e z i katastrofisty a realitou ukazuje poměrně modelový příklad, kdy na jaře letošního roku předvídali katastrofisti růst cen obilí kvůli propadu produkce obilnice Evropy Ukrajiny. Stal se přitom pravý opak, obilí je díky dobré světové, evropské, a koneckonců i naší úrodě levnější V současné době v televizi opakovaném Jurském parku zazněla opakovaně věta charakterizující vývoj života na zemi spojením život si vždycky najde cestu. Možná je na místě parafrázovat tato slova větou obchod si vždycky najde cestu. Třeba i tudy, kde na základě paniky vyklidí naše země pracně dobývaný a často již dobytý prostor pro odbyt našich potravin. Petr Havel agrární analytik (převzato z Aktuálně.cz ) Prodělávající United Bakeries se stáhly do Čech. Teď chtějí exportovat předpečené chleby Druhá největší pekárenská skupina na trhu United Bakeries si do svého čela povolala jako manažera-záchranáře Ivana Fleka. Firma prodala poslední pekárny v zahraničí a představuje novou strategii. Chystá se balit předpečené chleby a vozit je do z a h r a n i č í. P r o d ě l á v a j í c í pekárenská společnost United Bakeries loni povolala svého bývalého manažera Ivana Fleka, Příspěvky zasílejte na adresu: Kollárova 12, Ústí nad Labem, PSČ nebo em: michalmim@tiscali.cz 5

6 aby někdejšího lídra odvětví vysekal z nejhoršího. Zmařená fúze se skupinou Penam Andreje Babiše a ztráta klíčových odběratelů uvrhla firmu do ztráty přesahující 400 milionů korun. Flek za uplynulý rok skupinu uskromnil a zúžil. Ve vaší výroční zprávě za rok 2012 stojí, že rok 2013 měl být rok sebereflexe, stabilizace a obnovy. Byl takový? Období kolem plánované fúze s Penamem byl bolestivý proces. V říjnu 2012 definitivně plán na spojení padl. Na konci téhož roku jsme přišli o tisíce tun výroby vyřazením našich výrobků z řetězce Ahold. Já jsem se vrátil na jaře roku 2013, podařilo se nám zvednout asi o dvacet procent. Ale provozní výsledek jsme neudrželi v černých číslech. Na odvětví se podepsal také krok ČNB, která zafixovala kurz, což se pro nás negativně projevuje třeba v nákupu některých surovin. Nakupujeme ze zahraničí třeba droždí, makové či jablečné směsi. Zvýšily se i ceny mouky, protože zemědělci mohli vyvézt díky kurzu za lepší ceny. Z kraje roku jste také prodali pekárny na Slovensku. Později se ukázalo, že jedna nakonec skončila v rukou Penamu... Prodali jsme dvěma různým subjektům pekárnu v Bratislavě (Prvá bratislavská pekárna) a v Žilině (Peza). Jednu, tu bratislavskou, pak od jiné firmy koupil Penam. Nepídil jste se po tom, kdo za kupci stojí? Nechtěli jsme po nich, aby nám rozkrývali pozadí, jestli za firmami stojí jiní investoři, nebo ne. Později se psalo, že v jedné z firem měl být údajně někdejší poradce Agrofertu. Na Slovensku jste přitom zachovali firmu. Máte tam stále nějaké plány? Ano. Usilujeme o export nových výrobků, jako jsou balené předpečené chleby. Spoléháte teď hodně na export? Budeme vozit do Maďarska, do Polska na Slovensko zamražené smažené výrobky koblihy a další sladké pečivo. Už jsme podepsali kontrakt s Kauflandem na dodávky do Česka, Polska a Maďarska. Jinak je to ale dlouhodobý a náročný proces. Jaký od exportu očekáváte výsledek? Naším cílem je, aby export dělal dvacet procent naší výroby. Je to dost ambiciózní plán: sedmdesát procent našeho obratu stále dělá rohlík a chleba. Přehodnotíte kvůli tomu nabídku sortimentu? Ruční výrobu už máme jen na čtyřech z třinácti pekáren. Ostatní vyrábějí skutečně jen základní výrobky. Jaké máte plány se sítí pekáren? Zavírat rozhodně nechceme, už kvůli logistice a distribuci. Zvažujeme spolupráci s dalšími pekárnami tam, kde dojíždíme delší vzdálenosti, například Karlovy Vary či Vysočina. Neukázalo se ale jako šťastné zavřít Havlíčkův Brod. Máme připraveny akviziční projekty i obnovy pekáren, ale teď to není na pořadu dne. Naše pekárny získávají regionálnější charakter. V každém regionu chtějí jiný chleba Spoustě lidí také dělá problém název United Bakeries, nehledají pod ním tu regionální pekárnu. Zvažovali jste, že název změníte? Je to pořád ve hře. Chceme se vrátit k původnímu názvu firmy buď Odkolek, nebo Delta.. V Česku je známý spíš Odkolek, na Moravě znají více Deltu. United Bakeries byly na Slovensku, v Maďarsku, v Polsku a tehdy ten anglický název fungoval. Teď, když jsme se stáhli do Český republiky, se ukázalo, že název je pro mnoho lidí příliš exotický. Ještě v letošním roce se o tom rozhodne. Není přejmenování signálem, že se United Bakeries stále připravují na prodej? V tuto chvíli nikdo o ničem takovém neuvažu je. Našim majitelům ale už je přes šedesát let a všichni nemají takové následovníky, kteří by chtěli v byznysu pokračovat. Je to otázka strategického vývoje za tři, za pět let Mají majitelé nějaké specifické požadavky na případné kupce? Syn Edmonda Müllera (lucemburského akcionáře pozn. redakce) už se tu zabydluje, angažuje a dívá se, kam se firma posunula. Jistá generační výměna tu asi proběhne. Teď ale nikdo nehledá ruské či italské boháče Asi nejde o úplně lukrativní odvětví... Otevření Evropy odvětví ublížilo. Divím se, že Antimonopolní úřad ještě nezkoumá, že všechny řetězce prodávají rohlík za jednotnou cenu 1,50 Kč. Pekařina se koncentrovala do rohlíku a chleba a prostor pro expanzi je tak strašně malý. Celé odvětví se automatizuje. V Itálii obsluhují v pekárnách linky třeba dva lidi. Ale to my teď bohužel nemůžeme říct tady máme 200 milionů na investice do nové výrobní linky. Nemáme za sebou chemičky ani zemědělství, abychom mohli masivně investovat. Na jakých výrobcích máte nejlepší marže? Rohlík má prostor pro marži v obratu, i když se jeho výkupní cena nemění. Děláme jich dva miliony denně. Když jsem odcházel z branže před deseti lety, rohlík se prodával do řetězců za korunu. A ten stav trvá. Snažíme se proto inovovat, nabízet zákazníkům výrobky s co nejvyšší přidanou hodnotou, jako jsou třeba chleby k domácímu dopečení. Lucie Hrdličková, IHNED.cz 6 Příspěvky zasílejte na adresu: Kollárova 12, Ústí nad Labem, PSČ nebo em: michalmim@tiscali.cz

7 Šéf Penamu: Rohlík je hlavní zboží, chceme proto umět vyrobit "nejefektivnější rohlík" Pekárenská firma Penam patří do koncernu Agrofert Andreje Babiše a je jednou z nejsilnějších pekárenských skupin na trhu. Její šéf Jaroslav Kurčík se v rozhovoru pro ihned.cz rozpovídal o strategii firmy a nových investicích. Penam v letošním roce ohlásil stamilionové investice. Čeho se týkají? Dlouho jsme řešili, zda doplnit pekárny v severních a východních Čechách, kde je nemáme, abychom se stali celoplošným dodavatelem. Dnes ale upřednostňujeme restrukturalizaci stávajícího počtu pekáren. Plán je takový, že z dvanácti stávajících pekáren jich vznikne osm. Z toho čtyři pekárny budou páteřní - Zelená louka, Rosice, Olomouc, Martinov. Dnes už je schválená investice do rozšíření středočeské pekárny Zelená louka za 270 milionů. Rozšíří se výrobní hala a expedice. Doplní se také linka na výrobu chleba. Dokončili jsme projekt, který se týká výstavby nové pekárny v Rosicích na výrobu toastového chleba. Mě teď čeká jeho schvalování s jediným akcionářem (Agrofert, pozn. redakce). Projekt by se měl realizovat v letech O jak velkou jde investici? Je to větší investice než v případě Zelené louky. Blíží se jedné miliardě korun. Bavíme se o výstavbě pekárny pro čerstvé pečivo - kolem 480 milionů korun, a výstavbě pekárny na toastový chleba. Nastínil jste, že ve hře je i zavírání pekáren. To je zatím předběžná úvaha. Lepší je teď modernizovat než se potýkat s tím, že podnik nebude v budoucnu konkurenceschopný. Restrukturalizace se dotkne moravských pekáren. Finální počet ale bude upřesněn podle vývoje na trhu a naší obchodní úspěšnosti. Chcete v této situaci nakupovat nové pekárny? Před dvěma lety j s t e u s t o u p i l i o d f ú z e s konkurenčním United Bakeries. T o j s o u s p í š ú v a h y z dlouhodobého hlediska. Kdyby nastala nějaká příležitost a našli bychom vhodnou pekárnu například na sever od Prahy, nebránili bychom se tomu. Teď ale není nic konkrétního na pořadu dne. Jak se modernizace projeví v navýšení výroby? Naše výroba se pohybuje kolem 8,5 tisíce tun měsíčně, plánujeme se dostat nad deset tisíc tun výroby v horizontu dvou tří let. Jaký produkt je pro Penam stěžejní? Penam má obrat necelé čtyři miliardy korun. Z toho 2,75 miliardy tvoří pekárenské divize, zbytek jsou naše mlýny. Pokud jde o portfolio, 30 výrobků dělá 70 procent obratu - stěžejní z toho je rohlík, který je nejčastější výrobek v nákupním koši. Strategií Penamu je být velkým průmyslovým výrobcem, takže se budeme specializovat právě na výrobu chlebů, balených chlebů, rohlíků. Koláčky by podle mého měly být doménou malých pekařů. Rozhodli jste se koupit také novou výrobní linku na rohlíky. Jak to souvisí s touto strategií? Tato pekárna stojí asi šest let a je po s tave ná na ji ných technologiích, než se původně stavěly pekárny. Pokud jde o chleby, všechna naše rozhodnutí byla správná - nám neustále stoupá prodej chlebů a jsme na stropu výrobní kapacity. Ale u rohlíku jsme původně zvolili jinou technologii - vyrábíme bagetku, což český trh nepřijal. Český zákazník si přeje zatočený rohlík. Proto linku vyměníme. Chystáte se zredukovat ostatní sortiment? Potravinář září/2014 Máme zpracovanou strategii za Penam a chceme některé produkty vypustit z portfolia. Zaměříme se zhruba jen na pět oblastí pečiva - běžné pečivo, balené chleby, toastové chleby a balené jemné pečivo. Od nás se neočekává, že budeme schopni vyrobit krásně zdobený koláček, kterých se vyrobí padesát. Od nás se čeká, že zásobíme celý trh, že budeme vyrábět za přijatelnou cenu pro řetězce a budeme tak velcí a efektivní, že na tom vyděláme peníze. Zaměříme se proto na rohlík a chleba. To bude hlavní zboží, pro Čechy je rohlík fenomén - tvoří 30 procent z našeho obratu. Chceme umět vyrobit nejefektivnější rohlík. Co říkáte na argument, že podobné sériové výrobky nejsou kvalitní? Kdyby to lidem nechutnalo, tak si to nebudou kupovat. Musíme pracovat s kupní sílou, která tady je. Lidé si také nemohou kupovat pravidelně 10 deka šunky za 38 korun. Musíte mít produkty pro masu. Taky bych radši vyráběl jen extra kvalitní výrobky, ale my musíme hledat optimální balanc. Kdyby tu byla větší zaměstnanost a více peněz, výrobci se tomu začnou přizpůsobovat. Umíme udělat německé výrobky, ale málokdo je za jejich cenu koupí. Vždycky říkám, že bychom měli být jako automobilka Škoda Mladá Boleslav: měli bychom vyrábět fabie a octavie a měli bychom umět vyrábět také superb. Ale stejně jako od Škodovky nikdo nečeká ferrari, od nás nikdo neočekává, že vyrobíme zdobený rohlík za pět korun. Lucie Hrdličková, IHNED.cz Úspěch moravských vín v USA Moravští a čeští vinaři se letos už posedmé zúčastnili mezinárodní soutěže San Francisco International Wine Competition. Její 34.ročník vynesl Příspěvky zasílejte na adresu: Kollárova 12, Ústí nad Labem, PSČ nebo em: michalmim@tiscali.cz 7

8 našim vinařům historicky největší úspěchy na náročném americkém kontinentě. Celkem si přivezli 92 medailí, z toho neuvěřitelných 10 velkých zlatých, 7 zlatých, 36 stříbrných a 39 bronzových medailí. Účast našich vín p r o b ě h l a z a p o d p o r y a o r g a n i z a č n í h o z a j i š t ě n í Národního vinařského centra o.p.s. Mezi držiteli tzv. velké zlaté medaile se ocitl Znovín Znojmo a.s. za Ryzlink rýnský 2013, výběr cibéb a mezi zlaté medailisty se dostala i vinařská firma Chateau Bzenec. 34. R o č n í k u S a n F r a n c i s c o International Wine Competition se letos zúčastnilo více než 4500 vín z celého světa. (m) Bude Česko v oblasti vinařství spolupracovat s Čínou? Čeští a čínští vinaři by mohli v budoucnu spolupracovat. Šlo by o dodávky moravských vín do Číny nebo zakládání společných firem. Obrovský čínský trh ale nemusí být pro malou českou produkci vhodným odbytištěm. Čínští partneři mají vážný zájem navázat partnerství a s p o l u p r á c i s v i n a ř i z Jihomoravského kraje. Mají zájem o dodávky moravských vín a také o spolupráci s našimi vinaři, například o možnost založení společných podniků a výsadbu v i n o h r a d ů p ř í m o v Č í n ě. Jihomoravský kraj bude samozřejmě tuto aktivitu podporovat. Čínští partneři se seznámili například i se střední vinařkou školou, a akceptovali předběžný návrh na spolupráci vzdělávání ve vazbě na z e m ě d ě l s t v í, v i n a ř s t v í a vinohradnictví. respektive to, že jsme zřizovateli takové školy, která je v podmínkách České republiky velmi Kupříkladu známý expert Zlatko Míček nevidí však možnost s p o l u p ráce s Č í n o u p ř í l i š optimisticky. Moravská vína jsou pro svět svojí kvalitou určitě zajímavá, ale vůči produkci na světě jsou ho takové mikroprodukce, že vypromovat nějakou značku s množstvím vína, co se tady produkuje, je na těchto trzích téměř nemožné, popsal situaci Míček. (mim) GRANETTE&STARO REŽNÁ Distilleries získala Old Smuggler Whiskey Poté, co společnost GRANETTE&STAROREŽNÁ Distilleries začala od 1.ledna letošního roku distribuovat na českém trhu vyhlášený italský vermut Garonne posílila nyní v tomto svém segmentu distribučních značek o další prestižní značku. Do svého pestrého distribučního portfolia získala Old Smuggler Whiskey. Old Smuggler Whiskey je historicky unikátní míchaná whiskey za skvělou cenu. Její historie sahá do roku Představuje směs 40 whisek ze skotské vysočiny, z nížin ostrova Islay, které se míchají podle někdejšího tajného receptu místních pašeráků (smugglers). V současné době se Old Smuggler Whiskey prodává na více než 20 světových trzích. Patří k nejprodávanějším skotským whiskey v USA, ale velmi silnou pozici má také v Argentině, Belgii a východoevropských zemích. Patří například k nejprodávanějším whiskey v českém detailu. Od roku 2006 vlastní tuto značku italská skupina Campari. Co si slibuje od rozšíření segmentu distribučních značek g e n e r á l n í ř e d i t e l GRANETTE&STAROREŽNÁ Distilleries Pavel kadlec? Postupně se snažíme vhodně doplňovat portfolio našich výrobků. Jsem rád, že po vermutu Garonne získáváme pro distribuci další významnou značku (mi) Potravináři chystají družstvo, jež spojí v odbytu část mlékáren Potravinářská komora chystá vznik odbytového družstva, které má spojit při prodeji výrobků část domácích mlékáren. Na trhu by mohlo mít podíl zhruba do 40 procent. Řekl to prezident komory Miroslav Toman s tím, že vše je ale zatím ve fázi příprav. Mlékaři by vytvořením družstva získali silnější postavení na trhu při vyjednávání s obchodními řetězci, které podle nich příliš stlačují ceny. "Musíme to projednat, abychom nenarazili zejména na právo na ochranu hospodářské soutěže," uvedl Toman. Potravináři už podle něj mají za sebou první konzultaci na Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a další budou následovat. Je také třeba získat pro tento projekt výrobce, podotkl Toman. Spojení do odbytových družstev je obvyklé spíš u zemědělců. Podle předsedy Úřadu na ochranu hospodářské soutěže Martina Pecin ale není obdobný postup z hlediska l e g i s l a t i v y v y l o u č e n a n i u potravinářů. Pro odbytové družstvo však platí, že by jeho podíl neměl přesáhnout 40 procent trhu. Stanoveny jsou i podmínky, na čem se členové mohou domlouvat a na čem ne. "Když to nepřesáhne rozumné meze, tak samozřejmě jako jakási protiváha proti tomu koncentrovanému prodeji řetězců to má svůj smysl. Anebo i jako protiváha proti odbytovým družstvům zemědělců," uvedl Pecina k záměru potravinářů s tím, že ale nesmí být narušen trh. Podle Milana Teplého, šéfa největší domácí mlékárny Madeta, bylo záměrem spojit asi pět až šest mlékáren. Zájem podle něj má Madeta i některé další firmy. Vše je ale otázka stanovení podmínek účasti a také důvěryhodnosti projektu, podotkl. Spojení mlékáren ale označil Teplý za nezbytnost za situace, kdy nakupují surovinu od zemědělců, kteří jsou také sdruženi do 8 Příspěvky zasílejte na adresu: Kollárova 12, Ústí nad Labem, PSČ nebo em: michalmim@tiscali.cz

9 odbytových družstev a využívají koncentrace a z toho plynoucí silnější vyjednávací pozice. V současnosti například mlékárny těží z konjunktury a převisu poptávky na mezinárodnímu trhu. Ceny mlékárenských výrobků kvůli tomu výrazně stouply. O zvýšení cen se ale razantně hlásí i farmáři produkující syrové mléko; poukazují na možnosti odbytu za lepších podmínek v zahraničí. Zda se o sdružování v odbytu potravináři pokusí i v dalších oborech, bude p o d l e T o m a n a z á l e ž e t n a zkušenostech s projektem pracovně n a z v a n ý m " Č e s k é m l é k o. " V současnosti je tuzemsku zhruba pět desítek mlékáren. Největší je Madeta, druhou příčku drží Olma. Komora má i další záměry. Chce například vytvořit dceřinou firmu, která bude potravinářům pomáhat při získávání peněz z Bruselu, poskytovat konzultace a poradenství. (mm) Svět pije více Kozla a Budvaru. Do zahraničí se vyváží každý rok více českého piva Budvar již vyveze do ciziny více než polovinu své roční produkce, která loni dosáhla 1,4 milionu hektolitrů piva. Pivovary Staropramen uvaří pro cizinu asi půl milionu hektolitrů piva. V největším objemu putují do zahraničí světlé české ležáky. Zatímco český piják je pivu stále nevěrnější, v zahraničí fanoušků tradičního českého ležáku přibývá. Jak potvrzují největší tuzemské pivovary, české pivo je stále větším exportním šlágrem. Míří i do odlehlých zemí, jako je Kostarika či Tchaj-wan. Rekordní objem vyvezeného piva za loňský rok oznámily hned dva přední české pivovary Plzeňský Prazdroj a Budějovický Budvar. Ty očekávají další růst exportu i letos. Vyvezli jsme asi 1,1 milionu hektolitrů piva, což je meziroční nárůst o více než pět procent, potvrdila HN Kateřina Krásová, mluvčí Plzeňského Prazdroje, lídra mezi pivovary. Prodeje pivovaru jsou podle ní závislé na zahraniční poptávce zhruba z 12 procent. Budvar již vyveze do ciziny víc než polovinu své roční produkce, které loni dosáhla 1,4 miliónu h e k t o l i t r ů p i v a. P i v o v a r y Staropramen uvaří pro cizinu asi půl miliónu hektolitrů piva. Ve větším objemu putují do zahraničí hlavně české ležáky k r o m ě P i l s n e r U r q u e l l V e l k o p o p o v i c k ý K o z e l a Budějovický Budvar, který pivovar dodává do USA a Kanady z důvodu známkoprávních sporů s americkou společností Anheuser-Busch také pod značkou Czechvar. Mezi nejrychleji rostoucí trhy pivovarů patří podle Svazu pivovarů a sladoven v posledních letech Rusko. Export z Česka tímto směrem se jen loni zvedl o třetinu. Z toho důvodu se také řada českých pivovarů rozhodla přesunout výrobu přímo na místo. V Rusku tak licenčně vyrábí krušovické pivo například společnost Heineken a Staropramen a dlouhodobě také Velkopopovický Kozel. Pivovary připouštějí, že rostoucí export jim dává vydělat, zatímco v Česku poptávka stagnuje. České pivo je podle pivovarů ve světě natolik ceněný artikl, že ho mohou nabízet jako prémiový brand, tedy v jiných cenových relacích, než doma. Lucie Hrdličková, IHNED.cz OLMA a.s. rozdávala Škodovky Jeden z nejoblíbenějších výrobků mlékárny OLMA, a.s. Florian smetanový slavil letos 20 let od chvíle, kdy byl poprvé uveden na trh. OLMA k tomuto výročí připravila pro své zákazníky spotřebitelskou soutěž, při které rozdala pět nových vozů značky ŠKODA Citigo. Soutěž byla rozdělena na Potravinář září/ outěžních kol. V každém z nich se hrálo o jeden vůz. Pět šťastlivců si pak převzalo 20. Června nový vůz z rukou PhDr.Simony Sokolové, generální ředitelky společnosti OLMA, a.s. (m) Anheuser-Busch bude vařit pivo v sousedství Budvaru. Koupil Samson Pivovarnická skupina AB InBev vstoupila do Česka. A svým vstupem nemohla být blíže dlouholetému rivalovi, se kterým vede spory o užívání názvu Budweiser. AB InBev totiž koupila pivovar Samson, sídlící jen pár kilometrů od Budějovického Budvaru. Největší světová pivovarnická skupina AB InBev (ABI) skrze svou dceřinku Anheuser-Busch koupila menší z českobudějovických pivovarů - Samson. 100 procent akcií původem americké společnosti prodal dosavadní majitel Samsonu, na Kypru registrovaná společnost Taurus One Limited. Zprávu po tvrdil mediá lní zástupce společnosti Taurus Michal Donath. Kromě pivovaru Samson je tato informace zajímavá i pro většího z českobudějovických producentů - státem vlastněný Budějovický Budvar. Ten teď bude technicky vzato vařit pivo jen pár kilometrů vzd ušnou čarou od s vého nadnárodního rivala, se kterým již 14 let vede spory o značku Budweiser. Pivovar Budvar se zatím nevyjádřil, zda příchod světového pivovarnického lídra do Českých B u d ě j o v i c b u d e m í t n a známkoprávní spory vliv."my se tím zabýváme, ale musíme si to ujasnit," řekl pouze mluvčí pivovaru Petr Samec. Ještě letos v lednu se ale ředitel Budvaru Jiří Boček nechal slyšet, že by případný příchod ABI do Českých Budějovic neměl na známkoprávní spory vliv. Soudní spory o značku Budweiser trvají od roku Příspěvky zasílejte na adresu: Kollárova 12, Ústí nad Labem, PSČ nebo em: michalmim@tiscali.cz 9

10 Celkově je v nich úspěšnější Budějovický Budvar, který zvítězil asi v 70 procentech případů. V letech 2000 až 2013 bylo definitivně ukončeno 184 soudních sporů a správních řízení, z nichž Budějovický Budvar vyhrál 125 případů a 10 sporů skončilo smírem nebo remízou. Kvůli registracím ochranných známek Budweiser nebo Budweiser Budvar, které patří Budějovickému Budvaru, nemůže nadnárodní koncern ABI svou klíčovou značku Budweiser používat téměř v 70 zemích. (mim) Pivovar v Krásném Březně v Ústí, kde poprvé vytryskl Zlatopramen, je na prodej Nadnárodní společnost Heineken se rozhodla prodat areál původně šlechtického pivovaru, jenž vznikl v roce 1642 v Krásném Březně v Ústí nad Labem. Pivo se tam nevyrábí od roku Ještě začátkem století se však v areálu vařilo šestnáct značek. Pivovar v Krásném Březně v Ústí nad Labem, kde se zrodila s l a v n á r e g i o n á l n í z n a č k a Zlatopramen, je na prodej. Společnost Heineken se rozhodla pustý areál nabídnout k dalšímu využití. Uvedl to mluvčí společnosti Jiří Hauptmann. Prodejní cenu mluvčí nesdělil. Objekt, jenž je na seznamu významných industriálních staveb Ústeckého kraje, se nachází ve čtvrti Krásné Březno v sousedství likérky, která je také prázdná. Heineken výrobu z Krásného Března přestěhoval v roce 2011 do pivovaru Velké Březno na druhé straně Labe. Jako důvod uzavření původně šlechtického pivovaru, jenž vznikl v roce 1642, tehdy společnost uvedla omezené kapacity a špatný technický stav. Objekt, který se nachází ve čtvrti Krásné Březno v sousedství likérky, která je také prázdná. Heineken výrobu z Krásného Března přestěhoval v roce 2011 do pivovaru Velké Březno na druhé straně Labe.. V pivovaru v Krásném Březně už nikdo nepracuje. Areál je pouze zabezpečen a pod ostrahou. Nebezpečí rozkrádání a pustošení objektů se obává historik Muzea města Ústí nad Labem Martin Krsek. "Byla by škoda, kdyby stavba, kde jsou třeba nádherné ležácké sklepy, dopadla jako místní loděnice, která je ostudou nábřeží," řekl Krsek. Rozvoji města by podle něj pomohlo, kdyby se ústecký pivovar dočkal podobného využití jako třeba děčínský. Ten se nedávno přeměnil v nákupní a zábavní centrum. V Ústí nad Labem se pivo vařilo už v raném středověku. Z Ústí v minulosti po Labi putovalo do celého světa. Na začátku 20. století se v Krásném Březně vařilo 16 značek a výstav byl asi 100 tisíc hektolitrů piva. V roce 2001 činil výstav 270 tisíc hektolitrů. V roce 2008 přešel pivovar do rukou koncernu Heineken. (mim) Dobrá rada Deset nejčastějších mýtů o penzích Kolik dostane, až bude v důchodu, zajímá každého z nás. Přesto mnoho lidí stále nemá jasno, jak se důchod vůbec vypočítá, co do výpočtu vstupuje a v neposlední řadě, jaká bude výše důchodu. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) vysvětluje deset nejčastějších mýtů, které mezi lidmi kolují. 1. mýtus: Starobní důchod se vypočítává z výdělků za posledních deset let zaměstnání před přiznáním důchodu. Tento omyl mezi lidmi přetrvává už z minulosti. Do roku 1995 se důchody skutečně počítaly z příjmů za posledních deset let před nárokem na důchod. Od roku 1996 se pro výpočet důchodu zohledňují všechny příjmy od roku 1986 až do roku, který předchází roku přiznání důchodu. Lidem, kteří půjdou do důchodu letos, se důchod počítá z úhrnu všech výdělků za roky 1986 až mýtus: Výpočet důchodu se provádí z čisté mzdy. Další omyl. Pro výpočet důchodu se u zaměstnanců vychází z hrubých ročních příjmů, u osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) z ročního vyměřovacího základu, tedy z částky, ze které bylo odvedeno pojistné na důchodové pojištění. Hrubé příjmy i roční vyměřovací základy v rozhodném období, tj. od roku 1986 do kalendářního roku před přiznáním důchodu, jsou pro účely výpočtu důchodu ještě násobeny koeficienty mzdového nárůstu. 3. mýtus: Minimální výše důchodu je stejná jako minimální mzda. Nikoli. Minimální důchod a minimální mzda jsou odlišné pojmy a liší se i jejich celková výše. Důchod tvoří procentní výměra a základní výměra důchodu, přičemž minimální výše procentní výměry je podle zákona o důchodovém pojištění 770 korun. Základní výměra je stejná pro všechny důchody a v současné době je 2340 korun. Minimální měsíční výše důchodu přiznaného v letošním roce je tedy celkem 3110 korun. 4. mýtus: Lidé v předdůchodovém věku nemají možnost se v předstihu dozvědět, kolik bude jejich důchod přibližně činit. Údaje v evidenci ČSSZ, které jsou podkladem pro budoucí rozhodnutí o vašem důchodu, si můžete ověřit ve výpisech dob důchodového pojištění. K tomu slouží takzvaný Informativní osobní list důchodového pojištění (IOLDP), který vám ČSSZ na základě vaší žádosti zašle zdarma. Přesný výpočet důchodu provedou pracovníci ČSSZ až na základě řádně podané žádosti. Pro orientační výpočet starobního důchodu však můžete využít tzv. 10 Příspěvky zasílejte na adresu: Kollárova 12, Ústí nad Labem, PSČ nebo em: michalmim@tiscali.cz

11 důchodovou kalkulačku, která umožní provést přibližný výpočet důchodu, na který vznikne nárok až do roku Tato pomůcka vč. přehledného návodu na její použití je dostupná na webu Ministerstva práce a sociálních věcí: cs/ mýtus: Pokud doložím svědeckým prohlášením dobu, kdy jsem pracoval na černo, do důchodu se mi tato činnost započítá. Omyl. Pro výpočet důchodu nelze v žádném případě zohlednit práci na černo, protože za ni nebylo odvedeno pojistné na důchodové pojištění a veden evidenční list důchodového pojištění. Svědecké prohlášení se využívá ve zcela mimořádných případech, například když doklady o zaměstnání byly uloženy v archivu, který byl zničen povodněmi nebo požárem, a není jiná možnost, jak dobu zaměstnání prokázat. Navíc svědky v tomto případě musí být osoby, které s dotyčnou osobou v uvedeném zaměstnání ve stejné době pracovaly. 6. mýtus: Brigády, které jsem vykonával před lety při studiu, se do důchodu nepočítají. To je mylná domněnka. I krátkodobá brigáda, pokud zakládala účast na pojištění a je doložena, se počítá do doby pojištění a může mít vliv na výši důchodu. Celková doba zaměstnání (pojištění) se pro výpočet důchodu zaokrouhluje na celé roky dolů. Pokud součet vašich dob činí například 42 let a 334 dní, může měsíční prázdninová brigáda (31 dní) pomoci k získání dalšího roku pojištění a tím i vyššího důchodu. 7. mýtus: Vyloučená doba je období, které se pro výši důchodu nezapočítá. Omyl. Vyloučenými dobami jsou období, po která trvala tzv. sociální událost bez výdělku. Patří sem například doba dočasné pracovní neschopnosti, doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, doba péče o dítě do čtyř let věku nebo péče o závislou osobu a podobně. Význam vyloučených dob spočívá v tom, že při stanovení výše důchodu se počet dnů vyloučených dob odečítá od celkového počtu dnů, na který se rozpočítává průměr výdělků. Tím se docílí toho, že při výpočtu nebude příjem rozmělňován. Vyloučené doby tedy mají na výši důchodu pozitivní dopad. 8. mýtus: Když ČSSZ nemá u žadatele o důchod nějakou dobu zaměstnání evidovanou, tak mu ji nezapočítá do důchodu. Pokud při přiznání důchodu nebyla započítána nějaká doba pojištění, protože ČSSZ ji neměla v evidenci a žadatel ji neprokázal, může ji doložit kdykoliv dodatečně, a to i když už důchod pobírá několik let (získá například potvrzení z archivu). Zápočet lze provést se zpětnou platností a vzniklý rozdíl ve výši důchodu doplatit až pět let zpětně od data, kdy byla chybějící skutečnost řádně doložena. Potravinář září/ mýtus: Pro důchod se automaticky započítává celá doba studia či evidence uchazeče o zaměstnání na úřadu práce. Není tomu tak. Doba studia po 18. roce věku (v období do 31. prosince 2009) může být započtena nejvýše v rozsahu prvních šesti let. Doba studia získaná v období od se již do důchodu nezapočítává. Doba vedení v evidenci úřadu p r á ce, p o k te r ou uchazeč o zaměstnání nepobíral podporu nebo podporu při rekvalifikaci, se započítává nejvýše v rozsahu tří let. Tato doba tří let se zjišťuje zpětně ode dne vzniku nároku na důchod. Z doby, která byla získána před dosažením 55 let věku, lze započítat pouze jeden rok. Doba studia i doba vedení v evidenci ÚP jsou náhradní doby pojištění a pro výši důchodu se krátí na 80 procent. 10. mýtus: Pokud pracuji při pobírání důchodu, na výši důchodu to už nemá vliv. Pokud příjemce starobního důchodu pobírá důchod v plné výši a pracuje, přesněji řečeno vykonává výdělečnou činnost zakládající účast na důchodovém pojištění, zvyšuje se mu procentní výměra důchodu o 0,4 procenta výpočtového základu za každých 360 kalendářních dnů této činnosti. Toto zvýšení se však neprovádí automaticky, ale na základě žádosti. (redakčně upraveno) Ať našim oslavencům nikdy neschází sny a odvaha je realizovat. Ať jim neschází zdraví, životní nadhled a optimismus. Ať mají kolem sebe jen samé přátele a pozitivně naladěné kolegy Červenec 2014 DOČKALOVÁ Lenka KROMILK,a.s. Krtoměříž DOSTÁL Jaroslav Nestlé Česko s.r.o. Olomouc DREŠROVÁ Hana SLADOVNY SOUFFLET ČR, a.s.prostějov, Litovel Mgr. FRANTÍK František Výzkumný ústav pivovarský a sladařský, a.s. Praha 2 HRUŠKA Libor Plzeňský Prazdroj, a.s. Pivovar Velké Popovice JÍLEK Zdenek AGRICOL s.r.o. Polička Příspěvky zasílejte na adresu: Kollárova 12, Ústí nad Labem, PSČ nebo em: michalmim@tiscali.cz 11

12 JOZA Jan Budějovický Budvar České Budějovice KAPLAN Petr Pekařství Jaroslav Henych Svratouch KUNDRÁT Jan HOLS a.s. PIVOVAR VRATISLAVICE n/n LEDVINKOVÁ Alena ASTRID COSMETICS, a.s. Praha 7 POLÁCEK Jindřich Plzeňský Prazdroj, a.s. Pivovar Velké Popovice RUDIKOVÁ Milena Mondelez CR Biscuit Production s.r.o., provozovna Lovosice SKOVAJSA Zdeněk SLADOVNY SOUFFLET CR, a.s. Hodonice TURZÍKOVÁ Libuše MADETA a.s. závod Planá nad Lužnicí KOBLIC Jindřich MO POTRAVINÁR České Budějovice Srpen 2014 BRAXATORISOVÁ Eva Kaufland Česká republika v.o.s. Pardubice ČAREK Zdeněk MADETA a.s. závod Český Krumlov ČEJPA Ladislav PRIMÁTOR a.s. Náchod HRNČÁL Milan Pardubický pivovar a.s. Pardubice JUŘÍKOVÁ Gabriela PENAM, a.s., Ostrava-Martinov KUCHYNKA Václav BOHEMIA SEKT,s.r.o. Starý Plzenec MACHALA Libor Mlýn Kojetín spol. s r.o. Kojetín NOVOTNÁ Romana ALLTUB CENTRAL EUROPE s.r.o. Kolín SEDLÁŘ Jiří SLADOVNY SOUFFLET CR, a.s. Hodonice SLOVÁK Michal Delta mlýny s.r.o. Kyjov TESAŘÍKOVÁ Jiřina Nestlé Česko s.r.o. Olomouc VANĚK Radim Pivovar Černá Hora, a.s. VAŇKOVÁ Olga Drůbežářský závod Klatovy a. s. BENEŠOVÁ Hana MO POTRAVINÁR České Budějovice PEŠAVOVÁ Vlasta Mlékárna Hlinsko, a.s. Hlinsko v Čechách ULMAN Oldřich Pivovary Staropramen a.s. Pivovar OSTRAVAR Ostrava Září 2014 ANSORGE Miroslav PRIMÁTOR a.s. Náchod BARTOŠOVÁ Zdenka NOS PPP Praha 3 BERÁNKOVÁ Marie Heineken Česká republika,a.s. Krušovice BRABEC Karel Pivovar Protivín, a.s. CEJNKOVÁ Dana MORAVSKOSLEZSKÉ CUKROVARY, A.S. Hrušovany nad Jevišovkou DAŇKOVÁ Jitka PENAM, a.s.,pekárna Zlín FLUGR Jaroslav NOPEK,a.s. Vysoké Mýto HAVELKA Martin Setuza a.s. Ústí nad Labem HOS Pavel Moravia Lacto a.s. Jihlava JANÁCEK Josef AMYLON, a.s. Havlíčkův Brod JANČAŘÍKOVÁ Dana LINEA Nivnice, a.s. JOSÍFEK Jan P&G Rakona s.r.o. Rakovník JURA Luděk Cukrovar Vrbátky a.s. KUKLA Aleš Budějovický Budvar České Budějovice KYJOVSKÁ Jitka ViskoTeepak,s.r.o. Brno LIBOSVÁR Václav MP Krásno, a.s. Valašské Meziříčí LUČANÍKOVÁ Marcela Tereos TTD,a.s. závod České Meziříčí OGUREK Petr P&G Rakona s.r.o. Rakovník POLÍVKOVÁ Miloslava Pivovar ZUBR a.s. Přerov SEDLÁCKOVÁ Alena MILTRA-B s.r.o. Městečko Trnávka SYROVÝ Miroslav Tereos TTD, a.s. závod Mělník VOCOVÁ Miloslava Povltavské mlékárny, a.s. Sedlčany ZAJÍČEK Jiří MO Mochov ZVOLSKÝ Jan Pivovary Staropramen a.s. Praha 5 12 Příspěvky zasílejte na adresu: Kollárova 12, Ústí nad Labem, PSČ nebo em: michalmim@tiscali.cz