Optika pro studijní obory
|
|
- Peter Neduchal
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Variace 1 Optika pro studijní obory Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na
2 1. Světlo a jeho šíření Optika je nauka, která se zabývá světlem, jeho vlastnostmi, účinky, ale i přístroji, které jsou založeny na zákonech šíření světla. Světelné záření je jistá forma elektromagnetického záření. To rozlišujeme podle vlnivé délky na: infračervené záření (= tepelné záření) - vysílají je zahřátá tělesa světelné záření - vyvolává v lidském oku světelné vjemy ultrafialové záření - způsobuje hnědnutí kůže; toto záření o kratších vlnových délkách zabíjí mikroby a ve větších dávkách je pro člověka nebezpečné rentgenové záření Světelné zdroje Nejčastějšími světelnými zdroji jsou tělesa zahřatá na dostatečně vysokou teplotu. Tělesa zahřatá na teplotu asi 600 C začínají svítit temně červeně, s rostoucí teplotou nabývá vyzařované světlo barvy červené, oranžové, žluté, bílomodravé až konečně oslnivě bílé. Takovým se jeví vlákno wolframové žárovky (teplota C), elektrický oblouk (5 000 C) a sluneční povrch (6 000 C). Vedle teplotních zdrojů je známo i tzv. studené světlo. Má svůj původ v elektrickém výboji v plynech (zářivky, výbojky, apod.). Jiným druhem studeného světla je světlo vzniklé luminiscencí (látky samy svítí po ozáření) - využívá se u televizních obrazovek, svítících ciferníků, dopravních značek, reklam, apod.) Světlo Světelný zdroj vysílá světlo, které bývá složeno ze záření o různých vlnových délkách. Barva, kterou vnímáme, je dána vlnovou délkou světelného vlnění. Světlo o jedné určité vlnové délce se nazývá monochromatické. Světlo se může šířit různými prostředími - průhledné, průsvitné, neprůsvitné. Šíření světla Světlo se šíří přímočaře. Svazky světla mohou být rovnoběžné nebo rozbíhavé, ale i sbíhavé. Prochází-li světlo vakuem nebo dokonale čistým vzduchem, nevidíme je. Např. světelný prostor okolo Slunce je tmavý (obloha v noci je tmavá). Na jednotlivých částicích - např. znečištěného vzduchu - se může světelný paprsek rozptylovat. Rozptyl je také příčinou ranního svítání a večerního soumraku. Rozptylem světla na molekulách vzduchu vysvětlujeme i modrou barvu oblohy. Stoupáme-li ze zemského povrchu výše, tmavne barva oblohy, jak se zmenšuje vrstva vzduchu. Rychlost šíření světla Ve vakuu se světlo šíří rychlostí km/s. Tato rychlost světla je vůbec největší rychlostí, kterou se může šířit jakýkoliv signál. Žádné těleso se nemůže pohybovat rychlostí rovnou rychlosti světla ve vakuu nebo rychlostí větší. Poprvé byla rychlost světla změřena zhruba v polovině 19. století. 2. Odraz světla - zrcadla Zrcadla jsou lesklé plochy, které velmi dobře odrážejí světlo. Rozlišujeme zrcadla rovinná (jsou součástí rovinné plochy) a sférická (jsou součástí kulové plochy). Sférická zrcadla mohou být dutá (část vnitřní kulové plochy) nebo vypuklá (část vnější kulové plochy). Kromě toho mohou být ještě další speciální typy zrcadel např. parabolická, apod. Základní pojmy: Dopadová kolmice - kolmice vztyčená směrem k ploše zrcadla v místě dopadu paprsku Dopadající paprsek - paprsek, který dopadá na odraznou plochu Odražený paprsek - paprsek, který se odráží od odrazné plochy 2
3 Úhel dopadu - úhel, který svírá dopadající paprsek s dopadovou kolmicí Úhel odrazu - úhel, který svírá odražený paprsek s dopadovou kolmicí Zákon odrazu: Úhel dopadu se rovná úhlu odrazu. Odražený paprsek leží v rovině dopadu (tj. v rovině určené dopadajícím paprskem a dopadovou kolmicí). Rovinné zrcadlo budeme schematicky značit:... rovinné zrcadlo (odrazná plocha je z levé strany) Zobrazení předmětu rovinným zrcadlem Obraz v rovinném zrcadle je přímý, stejně velký, leží ve stejné vzdálenosti od zrcadla jako vzor, je zdánlivý (leží za zrcadlem) a je stranově převrácený. Z rovinných zrcadel můžeme vytvořit periskop. Periskop využívají např. ponorky, je ale součástí i dalších optických přístrojů. 3
4 Rovinná zrcadla jsou součástí optických přístrojů, měřících přístrojů, ale používají se i v domácnostech, kosmetických a kadeřnických salonech, apod. Sférická zrcadla Jedná se o zrcadla, jejichž odrazná plocha je částí kulové plochy. Jedná-li se o vnitřní část kulové plochy, hovoříme o dutém zrcadle. Je-li odraznou plochou vnější část kulové plochy, jedná se o vypuklé zrcadlo. Schématicky budeme značit:... duté zrcadlo (odrazná plocha opět z levé strany)... vypuklé zrcadlo (odrazná plocha opět z levé strany) U sférických zrcadel rozlišujeme tzv. optickou osu, což je přímka, která prochází středem křivosti. Střed křivosti je střed kulové plochy, jejíž součástí je sférické zrcadlo. Místo, kde optická osa protíná kulovou plochu, nazýváme vrchol zrcadla a pokud najdeme střed úsečky, jejímiž krajními body jsou vrchol zrcadla (V) a střed křivosti (S), získáváme tzv. ohnisko zrcadla. Obvykle ho označujeme F. Vzdálenost středu a ohniska nebo vzdálenost ohniska a vrcholu zrcadla nazýváme ohniskovou vzdáleností. 4
5 Mezi vzdáleností a předmětu a vzdáleností a obrazu od vrcholu dutého zrcadla a ohniskovou vzdáleností f = r/2 je vzájemná souvislost, kterou vyjadřuje zobrazovací rovnice kulového zrcadla: Tato rovnice platí jak pro duté, tak pro vypuklé zrcadlo. Znaménková konvence: - veličiny a, a mají v prostoru před zrcadlem (vlevo) kladnou hodnotu. Jestliže a určuje polohu obrazu v prostoru za zrcadlem (vpravo), má zápornou hodnotu. Kladná hodnota vzdáleností a znamená, že obraz je skutečný, zatímco záporná hodnota a znamená, že obraz je zdánlivý. Pro příčné zvětšení kulového zrcadla platí: Je-li Z > 0, je obraz přímý, je-li naopak Z menší než 0, je obraz převrácený. Je-li Z > 1, je obraz zvětšený, je-li Z < 1, je obraz zmenšený. Je-li Z = 1, je obraz stejně velký jako předmět. Pro konstrukci obrazu předmětu v kulovém zrcadle budeme používat paprsky význačného směru: 1. Paprsek jdoucí středem křivosti zrcadla odráží se zpět po téže přímce 2. Paprsek procházející ohniskem (u vypuklého zrcadla směřující do ohniska) odráží se rovnoběžně s optickou osou 3. Paprsek jdoucí rovnoběžně s optickou osou odráží se do ohniska (u vypuklého zrcadla jako by z ohniska vycházel) 4. Paprsek dopadající do vrcholu zrcadla odráží se podle zákona odrazu 5
6 Výpočty k dutému zrcadlu: Odtud vyjádříme polohu obrazu a : Pro příčné zvětšení platí: Pro velikost obrazu platí: Odtud vyjádříme velikost obrazu: y = Z.y 1. Předmět je ve větší než dvojnásobné ohniskové vzdálenosti zvoleno f = 0,05 m, a = 0,123 m 6
7 y = -0,68. 1,5 = -1,02... souhlasí s náčrtkem 2. Předmět je ve dvojnásobné ohniskové vzdálenosti zvoleno f = 0,05 m, a = 0,1 m y = -1. 1,5 = -1,5... souhlasí s náčrtkem 3. Předmět je mezi ohniskovou a dvojnásobnou ohniskovou vzdálenosti zvoleno f = 0,05 m, a = 0,09 m y = -1,25. 1,5 = -1, souhlasí s náčrtkem 4. Předmět je v menší než ohniskové vzdálenosti zvoleno f = 0,05 m, a = 0,018 m y = 1,56. 1,5 = 2,34... souhlasí s náčrtkem Podle toho, do jaké polohy vzhledem k ohnisku, či středu křivosti tedy umístíme předmět, má i obraz různé vlastnosti: 1. Leží-li předmět v nekonečnu, pak obraz předmětu v dutém zrcadle leží v jeho ohnisku. 2. Leží-li předmět ve větší než dvojnásobné ohniskové vzdálenosti od dutého zrcadla, je obraz skutečný, převrácený, zmenšený a leží mezi ohniskem a středem zrcadla. 3. Leží-li předmět ve středu křivosti dutého zrcadla, pak i obraz, který je skutečný, stejně velký a převrácený, leží ve středu křivosti. 4. Leží-li předmět mezi středem a ohniskem dutého zrcadla, pak obraz je skutečný, převrácený a zvětšený a leží ve vetší než dvojnásobné ohniskové vzdálenosti. 5. Leží-li předmět v ohnisku dutého zrcadla, pak obraz leží v nekonečnu. 6. Leží-li předmět mezi ohniskem a vrcholem dutého zrcadla, pak obraz je zdánlivý (leží za zrcadlem), zvětšený a přímý. 7
8 Výpočty k vypuklému zrcadlu: 1. Předmět je kdekoliv před zrcadlem zvoleno f = -0,05 m, a = 0,037 m y = 0,57. 1,5 = 0, souhlasí s náčrtkem Leží-li tedy předmět kdekoliv před vypuklým zrcadlem, pak obraz je zdánlivý, zmenšený a přímý. Sférická zrcadla se využívají např. u promítacích přístrojů, osvětlovacích těles, používají je zubní lékaři a sami jistě najdete mnoho dalších případů využití. 3. Lom světla - čočky I v této kapitole budeme používat pojmy, s nimiž jsme se seznámili už u odrazu světla, a to pojmy dopadová kolmice a úhel dopadu. Nově poznáme tzv. úhel lomu. Je to úhel, který svírá lomený paprsek s dopadovou kolmicí. Zákon lomu (Snellův): Podíl sinu úhlu dopadu a sinu úhlu lomu je pro dvě daná prostředí veličina neměnná, tedy konstantní. Paprsek lomený zůstává v rovině dopadu. O látce, která má větší index lomu než druhá, říkáme, že je opticky hustší. Prochází-li paprsek z opticky řidšího prostředí do opticky hustšího (např. ze vzduchu do vody), nastává lom ke kolmici. 8
9 Prochází-li naopak paprsek z opticky hustšího prostředí do opticky řidšího (např. z vody do vzduchu), pak nastává lom od kolmice. Praktické situace, kde se s jevy setkáme: tyč ponořená šikmo do vody se zdá zlomená odhadování hloubky vody v potoce - např. plovoucí ryba se jeví výše než ve skutečnosti pluje; hloubka vody se zdá menší než ve skutečnosti je Úplný odraz Nastává při přechodu paprsku z opticky hustšího do opticky řidšího prostředí, tedy např. z vody do vzduchu. Zvětšujeme-li úhel dopadu, zvětšuje se i úhel lomu. Při určitém úhlu dopadu bude úhel lomu 90. Úhel dopadu odpovídající takovému úhlu lomu nazýváme úhel mezný. Zvětšujeme-li úhel dopadu nad úhel mezný, paprsek rozhraním neprojde a všechen se odrazí. Nastává tzv. totální odraz. Praktické situace, kde se s totálním odrazem setkáme: zrcadlení vzduchu nad rozpálenou letní silnicí fata morgána Jevu lom světla se využívá také při rozkladu světla optickým hranolem. Bílé denní světlo je tvořeno řadou barevných světel, z nichž každé se láme při dopadu na hranol jinak. Po průchodu paprsku hranolem tedy dostáváme spojitou řadu barevných světel. Začíná červenou barvou, následuje oranžová, žlutá, zelená, modrá a nakonec je barva fialová. Praktické situace, kde se s rozkladem světla setkáme: letní duha vodotrysk Skleněné předměty, které velmi dobře lámou světlo, nazýváme čočky. Čočky jsou skleněné předměty, na nichž nastává lom světelného paprsku. Zhotovují se převážně ze skla, které má index lomu vyšší než je index lomu okolního prostředí, obvykle vzduchu. Povrch čočky tvoří dvě kulové plochy, popř. jedna kulová a jedna rovinná plocha. Podle uspořádání ploch rozlišujeme spojné čočky, krátce spojky a rozptylné čočky, rozptylky. Příklady čoček: 9
10 Čočky nazýváme (zleva) dvojvypuklá spojka, ploskovypuklá spojka, dutovypuklá spojka, dvojdutá rozptylka, ploskodutá rozptylka, vypuklodutá rozptylka. Pro spojku obecně platí, že její kraje jsou slabší než její střed a pro rozptylku naopak má kraje silnější než střed. Schématické značky čoček:... spojka... rozptylka Obdobně jako u zrcadel, tak i u spojek, budeme používat optickou osu o. Je to přímka, která prochází středy křivosti obou optických ploch. Středy křivosti budeme označovat S 1 a S 2. Nejčastěji budeme volit situace, kdy poloměry křivosti obou ploch jsou shodné. Střed čočky budeme označovat O a průsečíky optické plochy s optickou osou V 1, V 2. U čoček máme, na rozdíl od zrcadel, dva optické prostory. Je to dáno tím, že čočkou světlo prochází, zatímco od zrcadla se odráží. U čočky tedy prostor, kam umisťujeme předmět, nazýváme prostor předmětový a prostor, kde očekáváme obraz, nazýváme prostor obrazový. U spojky je v předmětovém prostoru předmětové ohnisko a v obrazovém prostoru obrazové ohnisko. U rozptylky je v předmětovém prostoru obrazové ohnisko a v obrazovém prostoru předmětové ohnisko. Pokud nám vzniká obraz v obrazovém prostoru, říkáme mu obraz skutečný a pokud vzniká obraz v předmětovém prostoru, říkáme mu obraz zdánlivý (neskutečný). U zrcadla hovoříme o zdánlivém obraze tehdy, je-li za zrcadlem, tedy v prostoru, kde ve skutečnosti být nemůže, neboť je tam zpravidla zeď. Protože u spojky je předmětové ohnisko v předmětovém prostoru (kam tedy patří ), říkáme, že se jedná o ohnisko skutečné. Stejně tak máme u spojky skutečné ohnisko obrazové. Naopak u rozptylky je předmětové ohnisko v obrazovém prostoru (tam tedy nepatří ), proto mluvíme o ohnisku zdánlivém. U rozptylky je zdánlivé i ohnisko obrazové je v předmětovém prostoru. Velikost ohniskové vzdálenosti f tenké čočky se vypočte podle vzorce: kde n 2 je index lomu čočky a n 1 je index lomu okolního prostředí (nejčastěji vzduch, proto rovno jedné); r 1, r 2 jsou poloměry křivosti optických ploch. Při výpočtu ohniskové vzdálenosti platí znaménková konvence optické plochy vypuklé mají poloměr křivosti kladný a optické plochy duté mají záporný. Spojka má tedy znaménko kladné a rozptylka záporné. Čočky často charakterizujeme jejich optickou mohutností. Její základní jednotkou je dioptrie [D]. Tato veličina se často využívá zejména v očním lékařství. Čočka má optickou mohutnost jedné dioptrie, jestliže má ohniskovou vzdálenost 1 metr. Platí totiž vzorec: 10
11 Hodnoty jsou opět pro spojku kladné a pro rozptylku záporné. U čoček, podobně jako u zrcadel, můžeme vyjádřit i příčné zvětšení: Vzdálenost a je kladná před čočkou (v prostoru předmětovém) a záporná za čočkou (v prostoru obrazovém). U vzdálenosti a je tomu naopak: Je-li a > 0, nachází se obraz v prostoru obrazovém a je skutečný, když a < 0, vzniká obraz zdánlivý v prostoru předmětovém. Při dodržení znaménkové konvence platí: Z < 0... obraz převrácený Z > 0... obraz přímý Z = 1 obraz stejně velký jako předmět Z > 1 obraz zvětšený Z < 1 obraz zmenšený Vztah mezi veličinami a, a, f se nazývá zobrazovací rovnice čočky: I u čoček budeme používat paprsky význačného směru: I. Spojka Paprsek jdoucí středem spojky projde beze změny směru Paprsek procházející předmětovým ohniskem láme se rovnoběžně s optickou osou Paprsek jdoucí rovnoběžně s optickou osou láme se do obrazového ohniska II. Rozptylka Paprsek jdoucí středem rozptylky projde beze změny směru Paprsek směřující do zdánlivého předmětového ohniska láme se rovnoběžně s optickou osou Paprsek jdoucí rovnoběžně s optickou osou láme se jako by vycházel ze zdánlivého obrazového ohniska Zobrazování čočkami: Podle toho, do jaké polohy vzhledem k ohnisku, či středu čočky umístíme předmět, má i obraz různé vlastnosti: Leží-li předmět v nekonečnu, pak obraz předmětu zobrazený spojkou leží v jeho ohnisku. Leží-li předmět ve větší než dvojnásobné ohniskové vzdálenosti od spojky, je obraz skutečný, převrácený, zmenšený a leží mezi ohniskovou a dvojnásobnou ohniskovou vzdáleností. Leží-li předmět ve dvojnásobné ohniskové vzdálenosti od spojky, pak i obraz, který je skutečný, stejně velký a převrácený, leží ve dvojnásobné ohniskové vzdálenosti. Leží-li předmět mezi ohniskovou a dvojnásobnou ohniskovou vzdáleností od spojky, pak obraz je skutečný, převrácený a zvětšený a leží ve vetší než dvojnásobné ohniskové vzdálenosti. 11
12 Leží-li předmět v ohnisku spojky, pak obraz leží v nekonečnu. Leží-li předmět mezi ohniskem a spojkou, pak obraz je zdánlivý (leží v předmětovém prostoru), zvětšený a přímý. Leží-li předmět před rozptylkou, pak obraz je zdánlivý, zmenšený a přímý. 12
13 13
14 Čočky se hodně využívají v optických přístrojích. Mezi ně patří např. lupa, fotografický přístroj, promítací přístroje, mikroskop, dalekohled, apod. 4. Optické přístroje, lidské oko S optickými přístroji se setkáváme na každém kroku, aniž si to vždy uvědomujeme. Mezi optické přístroje můžeme zahrnout lidské oko, lupu, dalekohledy, fotopřístroje, mikroskopy, promítací přístroje, ale okrajově i některé drobné pomůcky, jako např. reflektory, periskopy, apod. Lidské oko jako optický přístroj Světlo vstupuje do oka otvorem, který nazýváme pupila (někdy též zvaný zornice nebo panenka). Kolem tohoto otvoru je barevná duhovka, která reguluje množství světla, které přichází do oka. Má totiž schopnost zvětšovat nebo zmenšovat oční otvor, vše v závislosti na množství dopadajícího světla. Vnitřek oka je vyplněn rosolovitým sklivcem. Za duhovkou je umístěna oční čočka. Jedná se o spojku. Se stoupajícím věkem čočka ztrácí svou pružnost, snižuje se její možnost akomodace (tj. možnost přizpůsobit se pozorování blízkých nebo vzdálených předmětů). V důsledku toho se u starších lidí vzdaluje bod blízký (tj. nejbližší bod, který je lidské oko schopno dobře rozeznat). Člověk se v takovém případě stává dalekozraký. Vada se potlačuje brýlemi - spojkami. Oko může mít ale i další vadu, která nemusí být dána jen věkem, ale může se jednat o vadu vrozenou, kdy oko není pravidelná koule. Je-li oko příliš krátké, obraz se vlastně promítá jakoby za sítnici a člověk v tomto případě vidí blízké předměty rozmazaně. Vadu lze opět potlačit brýlemi spojkami. Je-li oko naopak příliš dlouhé, člověk vidí špatně do dálky, je krátkozraký. Taková vada se odstraňuje brýlemi - rozptylkami. Lupa Lupa je vlastně spojná čočka, kterou používáme k prohlížení drobných předmětů (např. šperků, známek, apod.). Někdy používají lupu i starší lidé ke čtení drobných písmenek. U lupy pozorujeme obraz ve stejném prostoru (tj. na stejné straně od čočky) jako je předmět. Obraz je tedy v předmětovém prostoru, proto říkáme, že je zdánlivý. Obraz vidíme zvětšený, je-li předmět umístěn mezi ohniskem a čočkou, tedy v menší než ohniskové vzdálenosti. Při použití lupy tedy pozorujeme obraz zdánlivý, přímý a zvětšený. Fotografický přístroj Fotografický přístroj je optické zařízení, které používáme ke zhotovování fotografií. Mohou vznikat na filmu nebo, zvláště v poslední době, na CCD snímači digitálního přístroje. Světlo vstupuje do fotografického přístroje objektivem, který se chová jako spojka. Ve skutečnosti se ale jedná o soustavu několika čoček, spojek i rozptylek. Vhodnou jejich kombinací lze totiž vyloučit nebo značně potlačit mnohé optické vady, které by měla jediná čočka. V objektivu bývá zabudována clona, která má podobnou funkci jako duhovka v lidském oku. Umožňuje tedy regulovat množství světla, které do objektivu přichází, a reagovat na to, zda fotografujeme za ostrého slunce nebo naopak za šera. Dalším významným prvkem v objektivu je závěrka. Ta umožňuje vpustit do fotopřístroje světlo jen na malinký zlomek sekundy. Vzhledem k objektivu umisťujeme předmět do větší než dvojnásobné ohniskové vzdálenosti. Obraz je tedy skutečný (leží v obrazovém prostoru a je ho tedy možno zachytit na filmovém pásu), zmenšený a převrácený. To ale ve skutečnosti vůbec nevadí, protože vytvořený film si můžeme sami otočit. Mikroskop Mikroskop je optický přístroj, který se skládá z okuláru a z objektivu. Oba tyto prvky tvoří čočky - spojky. Předmět umisťujeme vůči objektivu do vzdálenosti, která je větší než ohnisková a menší než dvojnásobná 14
15 ohnisková. Vzniká tak obraz skutečný, zvětšený a převrácený. Ten se pak pozoruje okulárem, který má funkci lupy a obraz tedy dále zvětší. Dalekohledy Dalekohledy jsou přístroje, které slouží k pozorování vzdálených předmětů. Používáme dva základní typy dalekohledů: 1. Keplerův dalekohled (hvězdářský dalekohled) - je tvořen, podobně jako mikroskop, objektivem a okulárem. Obě čočky tvoří opět spojky. Nevýhodou tohoto typu dalekohledu je to, že vzniklý obraz je převrácený. Při pozorování vesmírných objektů, k čemuž se tento dalekohled často používá, to ale většinou nevadí. V pozemských podmínkách ho používají např. myslivci. Zde už by ale převrácený obraz vadil, proto se dodatečně převrací optickým hranolem a takto upravený dalekohled pak nazýváme triedr. Nevýhodou Keplerova dalekohledu je jeho mohutnost a dlouhá konstrukce. 2. Galileův dalekohled (divadelní kukátko) - je opět tvořen objektivem a okulárem. Objektiv tvoří spojka a okulár rozptylka. Výhodou je malé provedení a přímý obraz. Nedokáže ale tolikanásobné zvětšení jako dalekohled Keplerův. 15
16 Obsah 1. Světlo a jeho šíření 2. Odraz světla - zrcadla 3. Lom světla - čočky 4. Optické přístroje, lidské oko
F - Lom světla a optické přístroje
F - Lom světla a optické přístroje Autor: Mgr. Jaromír Juřek Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz. VARIACE 1 Tento dokument byl
VíceGeometrická optika. předmětu. Obrazový prostor prostor za optickou soustavou (většinou vpravo), v němž může ležet obraz - - - 1 -
Geometrická optika Optika je část fyziky, která zkoumá podstatu světla a zákonitosti světelných jevů, které vznikají při šíření světla a při vzájemném působení světla a látky. Světlo je elektromagnetické
VíceZákladní pojmy Zobrazení zrcadlem, Zobrazení čočkou Lidské oko, Optické přístroje
Optické zobrazování Základní pojmy Zobrazení zrcadlem, Zobrazení čočkou Lidské oko, Optické přístroje Základní pojmy Optické zobrazování - pomocí paprskové (geometrické) optiky - využívá model světelného
VíceOptika. Zápisy do sešitu
Optika Zápisy do sešitu Světelné zdroje. Šíření světla. 1/3 Světelné zdroje - bodové - plošné Optická prostředí - průhledné (sklo, vzduch) - průsvitné (matné sklo) - neprůsvitné (nešíří se světlo) - čirá
VíceS v ě telné jevy. Optika - nauka - o světle, jeho vlastnostech a účincích - o přístrojích, které jsou založeny na zákonech šíření světla
S v ě telné jevy Optika - nauka - o světle, jeho vlastnostech a účincích - o přístrojích, které jsou založeny na zákonech šíření světla Světelný zdroj - těleso v kterém světlo vzniká a vysílá je do okolí
VíceSvětlo je elektromagnetické vlnění, které má ve vakuu vlnové délky od 390 nm do 770 nm.
1. Podstata světla Světlo je elektromagnetické vlnění, které má ve vakuu vlnové délky od 390 nm do 770 nm. Vznik elektromagnetických vln (záření): 1. při pohybu elektricky nabitých částic s nenulovým zrychlením
VíceSBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH
SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH MECHANIKA MOLEKULOVÁ FYZIKA A TERMIKA ELEKTŘINA A MAGNETISMUS KMITÁNÍ A VLNĚNÍ OPTIKA FYZIKA MIKROSVĚTA ODRAZ A LOM SVĚTLA 1) Index lomu vody je 1,33. Jakou rychlost má
VíceIng. Jakub Ulmann. Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově
Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově 07_10_Zobrazování optickými soustavami II Ing. Jakub Ulmann Zobrazování optickými soustavami 1. Optické
VíceOPTIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda
OPTIKA Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda Základní poznatky Zdroje světla světlo vzniká různými procesy (Slunce, žárovka, svíčka, Měsíc) Bodový zdroj Plošný zdroj Základní poznatky Optická prostředí
VíceGEOMETRICKÁ OPTIKA. Znáš pojmy A. 1. Znázorni chod význačných paprsků pro spojku. Čočku popiš a uveď pro ni znaménkovou konvenci.
Znáš pojmy A. Znázorni chod význačných paprsků pro spojku. Čočku popiš a uveď pro ni znaménkovou konvenci. Tenká spojka při zobrazování stačí k popisu zavést pouze ohniskovou vzdálenost a její střed. Znaménková
VíceOtázky z optiky. Fyzika 4. ročník. Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu
Otázky z optiky Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu ) o je světlo z fyzikálního hlediska? Jaké vlnové délky přísluší viditelnému záření? - elektromagnetické záření (viditelné záření) o vlnové délce
VíceOptika nauka o světle
Optika nauka o světle 50_Světelný zdroj, šíření světla... 2 51_Stín, fáze Měsíce... 3 52_Zatmění Měsíce, zatmění Slunce... 3 53_Odraz světla... 4 54_Zobrazení předmětu rovinným zrcadlem... 4 55_Zobrazení
VíceProjekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/ Zobrazení čočkou
Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Zobrazení čočkou Čočky, stejně jako zrcadla, patří pro mnohé z nás do běžného života. Někdo nosí brýle, jiný
Více7.ročník Optika Lom světla
LOM SVĚTLA. ZOBRAZENÍ ČOČKAMI 1. LOM SVĚTLA NA ROVINNÉM ROZHRANÍ DVOU OPTICKÝCH PROSTŘEDÍ Sluneční světlo se od vodní hladiny částečně odráží a částečně proniká do vody. V čisté vodě jezera vidíme rostliny,
Více25. Zobrazování optickými soustavami
25. Zobrazování optickými soustavami Zobrazování zrcadli a čočkami. Lidské oko. Optické přístroje. Při optickém zobrazování nemusíme uvažovat vlnové vlastnosti světla a stačí považovat světlo za svazek
VíceZavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově 07_10_Zobrazování optickými soustavami 1
Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově 07_10_Zobrazování optickými soustavami 1 Ing. Jakub Ulmann Zobrazování optickými soustavami 1. Optické
VíceZOBRAZOVÁNÍ ROVINNÝM ZRCADLEM
ZOBRAZOVÁNÍ ROVINNÝM ZRCADLEM Pozorně se podívejte na obrázky. Kterou rukou si nevěsta maluje rty? Na které straně cesty je automobil ve zpětném zrcátku? Zrcadla jsou vyleštěné, zpravidla kovové plochy
VíceOptika OPTIKA. June 04, 2012. VY_32_INOVACE_113.notebook
Optika Základní škola Nový Bor, náměstí Míru 128, okres Česká Lípa, příspěvková organizace e mail: info@zsnamesti.cz; www.zsnamesti.cz; telefon: 487 722 010; fax: 487 722 378 Registrační číslo: CZ.1.07/1.4.00/21.3267
VíceČočky Čočky jsou skleněná (resp. plastová) tělesa ohraničená rovinnými nebo kulovými plochami. Pracují na principu lomu. 2 typy: spojky rozptylky
Zobrazení čočkami Čočky Čočky jsou skleněná (resp. plastová) tělesa ohraničená rovinnými nebo kulovými plochami. Pracují na principu lomu. 2 typy: spojky rozptylky Spojky schematická značka (ekvivalentní
VíceZákon lomu světla (Snellův zákon) lze matematicky vyjádřit vztahem: , n2. opticky řidšího do prostředí opticky hustšího, láme se ke kolmici.
26. Optické zobrazování lomem a odrazem, jeho využití v optických přístrojích Světlo je elektromagnetické vlnění, které můžeme vnímat zrakem. Rozsah jeho vlnových délek je 390 nm 760 nm. Prostředí, kterým
VíceKrafková, Kotlán, Hiessová, Nováková, Nevímová
Krafková, Kotlán, Hiessová, Nováková, Nevímová Optická čočka je optická soustava dvou centrovaných ploch, nejčastěji kulových, popř. jedné kulové a jedné rovinné plochy. Čočka je tvořena z průhledného
Více3. OPTICKÉ ZOBRAZENÍ
FYZIKA PRO IV. ROČNÍK GYMNÁZIA - OPTIKA 3. OPTICKÉ ZOBRAZENÍ Mgr. Monika Bouchalová Gymnázium, Havířov-Město, Komenského 2, p.o. Tento digitální učební materiál (DUM) vznikl na základě řešení projektu
VíceEU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663
EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:
VíceOptické zobrazení - postup, kterým získáváme optické obrazy bodů a předmětů
Optické soustav a optická zobrazení Přímé vidění - paprsek od zobrazovaného předmětu dopadne přímo do oka Optická soustava - soustava optických prostředí a jejich rozhraní, která mění chod paprsků Optické
VíceSvětlo 1) Světlo patří mezi elektromagnetické vlnění (jako rádiový signál, Tv signál) elmg. vlnění = elmg. záření
OPTIKA = část fyziky, která se zabývá světlem Studuje zejména: vznik světla vlastnosti světla šíření světla opt. přístroje (opt. soustavami) Otto Wichterle (gelové kontaktní čočky) Světlo 1) Světlo patří
VíceZákon odrazu. Úhel odrazu je roven úhlu dopadu, přičemž odražené paprsky zůstávají v rovině dopadu.
1. ZÁKON ODRAZU SVĚTLA, ODRAZ SVĚTLA, ZOBRAZENÍ ZRCADLY, Dívejme se skleněnou deskou, za kterou je tmavší pozadí. Vidíme v ní vlastní obličej a současně vidíme předměty za deskou. Obojí však slaběji než
VíceOdraz světla na rozhraní dvou optických prostředí
Odraz světla na rozhraní dvou optických prostředí Může kulová nádoba naplněná vodou sloužit jako optická čočka? Exponát demonstruje zaostření světla procházejícího skrz vodní kulovou čočku. Pohyblivý světelný
VíceZOBRAZOVÁNÍ ČOČKAMI. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Septima - Optika
ZOBRAZOVÁNÍ ČOČKAMI Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Septima - Optika Čočky Zobrazování čočkami je založeno na lomu světla Obvykle budeme předpokládat, že čočka je vyrobena ze skla o indexu lomu n 2
VíceProjekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/
Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Zrcadla Zobrazení zrcadlem Zrcadla jistě všichni znáte z každodenního života ráno se do něj v koupelně díváte,
Více3. SVĚTELNÉ JEVY. Světelné zdroje. Rychlost světla.
3. SVĚTELNÉ JEVY. Světelné zdroje. Rychlost světla. Pokud máme zdravý zrak, vidíme kolem sebe různé předměty, ze kterých do našeho oka přichází světlo. Předměty můžou být samy zdrojem světla (hvězdy, oheň,
VíceČOČKY JAKO ZOBRAZOVACÍ SOUSTAVY aneb O spojkách a rozptylkách. PaedDr. Jozef Beňuška jbenuska@nextra.sk
ČOČKY JAKO ZOBRAZOVACÍ SOUSTAVY aneb O spojkách a rozptlkách PaedDr. Jozef Beňuška jbenuska@nextra.sk Optická soustava - je soustava optických prostředí a jejich rozhraní, která mění směr chodu světelných
Více9. Geometrická optika
9. Geometrická optika 1 Popis pomocí světelných paprsků těmi se šíří energie a informace, zanedbává vlnové vlastnosti světla světelný paprsek = křivka (často přímka), podél níž se šíří světlo, jeho energie
VíceUčební texty z fyziky 2. A OPTIKA. Obor zabývající se poznatky o a zákonitostmi světelných jevů. V posledních letech rozvoj optiky vynález a využití
OPTIKA Obor zabývající se poznatky o a zákonitostmi světelných jevů Světlo je vlnění V posledních letech rozvoj optiky vynález a využití Podstata světla Světlo je elektromagnetické vlnění Zdrojem světla
VíceJméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: 1. 10. 2012. Číslo DUM: VY_32_INOVACE_20_FY_C
Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: 1. 10. 2012 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_20_FY_C Ročník: II. Fyzika Vzdělávací oblast: Přírodovědné vzdělávání Vzdělávací obor: Fyzika Tematický okruh:
Více6. Geometrická optika
6. Geometrická optika 6.1 Měření rychlosti světla Jak už bylo zmíněno v kapitole o elektromagnetickém vlnění, předpokládali přírodovědci z počátku, že rychlost světla je nekonečná. Tento předpoklad zpochybnil
VíceNázev a číslo materiálu VY_32_INOVACE_ICT_FYZIKA_OPTIKA
Název a číslo materiálu VY_32_INOVACE_ICT_FYZIKA_OPTIKA OPTIKA ZÁKLADNÍ POJMY Optika a její dělení Světlo jako elektromagnetické vlnění Šíření světla Odraz a lom světla Disperze (rozklad) světla OPTIKA
Více5.2.12 Dalekohledy. y τ τ F 1 F 2. f 2. f 1. Předpoklady: 5211
5.2.12 Dalekohledy Předpoklady: 5211 Pedagogická poznámka: Pokud necháte studenty oba čočkové dalekohledy sestavit v lavicích nepodaří se Vám hodinu stihnout za 45 minut. Dalekohledy: už z názvu poznáme,
VíceBodový zdroj světla A vytvoří svazek rozbíhajících se paprsků, které necháme projít optickou soustavou.
Optické zobrazení Optické zobrazení je proces, kterým optické soustavy vytvářejí obrazy reálných předmětů. Tyto soustavy mění chod světelných paprsků. Obsahují zrcadla, čočky, odrazné hranoly aj. Princip
VíceAplikovaná optika I: příklady k procvičení celku Geometrická optika. Jana Jurmanová
Aplikovaná optika I: příklady k procvičení celku Geometrická optika Jana Jurmanová Geometrická optika Následující úlohy řešte graficky či výpočtem. 1. Předmět vysoký 1cm je umístěn 30cm od spojky, která
VíceDUM č. 5 v sadě. 12. Fy-3 Průvodce učitele fyziky pro 4. ročník
projekt GML Brno Docens DUM č. 5 v sadě 12. Fy-3 Průvodce učitele fyziky pro 4. ročník Autor: Miroslav Kubera Datum: 05.04.2014 Ročník: 4B Anotace DUMu: Písemný test navazuje na témata probíraná v hodinách
VíceOPTIKA - NAUKA O SVĚTLE
OPTIKA OPTIKA - NAUKA O SVĚTLE - jeden z nejstarších oborů yziky - studium světla, zákonitostí jeho šíření a analýza dějů při vzájemném působení světla a látky SVĚTLO elektromagnetické vlnění λ = 380 790
VíceIAM SMART F7.notebook. March 01, : : : :23 FYZIKÁLNÍ VELIČINY A JEJICH JEDNOTKY. tuna metr
FYZIKÁLNÍ VELIČINY A JEJICH JEDNOTKY Sada interaktivních materiálů pro 7. ročník Fyzika CZ.1.07/1.1.16/02.0079 plocha čas délka hmotnost objem teplota Interaktivní materiály slouží k procvičování, upevňování
VíceVY_32_INOVACE_FY.12 OPTIKA II
VY_32_INOVACE_FY.12 OPTIKA II Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jiří Kalous Základní a mateřská škola Bělá nad Radbuzou, 2011 Optická čočka je optická soustava dvou centrovaných
VíceNejdůležitější pojmy a vzorce učiva fyziky II. ročníku
Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 Nejdůležitější pojmy a vzorce učiva fyziky II. ročníku V tomto článku uvádíme shrnutí poznatků učiva II. ročníku
Více3. Optika III. 3.1. Přímočaré šíření světla
3. Optika III Popis soupravy: Souprava Haftoptik s níž je prováděn soubor experimentů Optika III je určena k demonstraci optických jevů pomocí segmentů se silnými magnety. Ty umožňují jejich fixaci na
VíceZahrádka,Obrdlík,Klouda
Zahrádka,Obrdlík,Klouda Optická čočka je optická soustava dvoucentro vaných ploch, nejčastěji kulových, popř.jedné k ulové a jedné rovinné plochy Čočky jsou nejčastěji skleněné, ale k jejichvýro bě se
VíceOptika pro mikroskopii materiálů I
Optika pro mikroskopii materiálů I Jan.Machacek@vscht.cz Ústav skla a keramiky VŠCHT Praha +42-0- 22044-4151 Osnova přednášky Základní pojmy optiky Odraz a lom světla Interference, ohyb a rozlišení optických
VíceZOBRAZOVÁNÍ ODRAZEM NA KULOVÉ PLOŠE aneb Kdy se v zrcadle vidíme převrácení. PaedDr. Jozef Beňuška jbenuska@nextra.sk
ZOBRAZOVÁNÍ ODRAZEM NA KULOVÉ PLOŠE aneb Kd se v zrcadle vidíme převrácení PaedDr. Jozef Beňuška jbenuska@nextra.sk Kulová zrcadla - jsou zrcadla, jejichž zrcadlící plochu tvoříčást povrchu koule (kulový
VícePaprsková optika. Zobrazení zrcadly a čočkami. Rovinné zrcadlo. periskop 13.11.2014. zobrazování optickými soustavami.
Paprsková optika Zobrazení zrcadl a čočkami zobrazování optickými soustavami tvořené zrcadl a čočkami obecné označení: objekt, který zobrazujeme, nazýváme předmět cílem je nalézt jeho obraz vzdálenost
VíceR8.1 Zobrazovací rovnice čočky
Fyzika pro střední školy II 69 R8 Z O B R A Z E N Í Z R C A D L E M A Č O Č K O U R8.1 Zobrazovací rovnice čočky V kap. 8.2 je ke konstrukci chodu světelných paprsků při zobrazování tenkou čočkou použit
VíceGeometrická optika. Optické přístroje a soustavy. převážně jsou založeny na vzájemné interakci světelného pole s látkou nebo s jiným fyzikálním polem
Optické přístroje a soustav Geometrická optika převážně jsou založen na vzájemné interakci světelného pole s látkou nebo s jiným fzikálním polem Důsledkem této t to interakce je: změna fzikáln lních vlastností
VíceM I K R O S K O P I E
Inovace předmětu KBB/MIK SVĚTELNÁ A ELEKTRONOVÁ M I K R O S K O P I E Rozvoj a internacionalizace chemických a biologických studijních programů na Univerzitě Palackého v Olomouci CZ.1.07/2.2.00/28.0066
VíceFyzika 2 - rámcové příklady Geometrická optika
Fyzika 2 - rámcové příklady Geometrická optika 1. Stanovte absolutní index lomu prostředí, jestliže rychlost elektromagnetických vln v daném prostředí dosahuje hodnoty 0,65c. Jaký je rozdíl optických drah
VíceVýfučtení: Jednoduché optické soustavy
Výfučtení: Jednoduché optické soustavy Na následujících stránkách vám představíme pravidla, kterými se řídí světlo při průchodu různými optickými prvky. Část fyziky, která se těmito jevy zabývá, se nazývá
VíceI N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í
OPTICKÉ ZOBRAZOVÁNÍ. Zrcdl prcují n principu odrzu světl druhy: rovinná kulová relexní plochy: ) rovinná zrcdl I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í obyčejné kovová vrstv npřená n sklo
VícePřednáška č.14. Optika
Přednáška č.14 Optika Obsah základní pojmy odraz a lom světla disperze polarizace geometrická optika elektromagnetické záření Světlo = elektromagnetické vlnění o vlnové délce 390nm (fialové) až 790nm (červené)
VíceDigitální učební materiál. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce podpory Gymnázium, Jevíčko, A. K.
Digitální učební materiál Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0802 Název projektu Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Číslo a název šablony klíčové aktivity III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím
VíceJednou z nejstarších partií fyziky je nauka o světle tj. optika. Existovaly dva názory na fyzikální podstatu světla:
Optika Jednou z nejstarších partií fyziky je nauka o světle tj. optika. Existovaly dva názory na fyzikální podstatu světla: Světlo je proud částic (I. Newton, 1704). Ale tento částicový model nebyl schopen
VíceODRAZ A LOM SVĚTLA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Septima - Fyzika - Optika
ODRAZ A LOM SVĚTLA Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Septima - Fyzika - Optika Odraz světla Vychází z Huygensova principu Zákon odrazu: Úhel odrazu vlnění je roven úhlu dopadu. Obvykle provádíme konstrukci pomocí
VíceOptika - AZ kvíz. Pravidla
Optika - AZ kvíz Pravidla Ke hře připravíme karty s texty otázka tvoří jednu stranu, odpověď pak druhou stranu karty (pro opakované používání doporučuji zalaminovat), hrací kostku a figurky pro každého
Více8.1. ELEKTROMAGNETICKÉ ZÁŘENÍ A JEHO SPEKTRUM. Viditelné světlo Rozklad bílého světla:
8. Optika 8.1. ELEKTROMAGNETICKÉ ZÁŘENÍ A JEHO SPEKTRUM Jak vzniká elektromagnetické záření? 1.. 2.. Spektrum elektromagnetického záření: Infračervené záření: Viditelné světlo Rozklad bílého světla:..
VíceFyzika aplikovaná v geodézii
Průmyslová střední škola Letohrad Vladimír Stránský Fyzika aplikovaná v geodézii 1 2014 Tento projekt je realizovaný v rámci OP VK a je financovaný ze Strukturálních fondů EU (ESF) a ze státního rozpočtu
VíceSVĚTLO / ČOČKY. EU OPVK III/2/1/3/18 autor: Ing. Gabriela Geryková, Základní škola Žižkova 3, Krnov, okres Bruntál, příspěvková organizace
SVĚTLO / ČOČKY 1 ČOČKY Čočky jsou tělesa vybroušená z čirého skla. Obě stěny čočky jsou buď dvěma kulovými plochami (obr. a, c) nebo jedna kulovou plochou a druhá rovinnou plochou (obr. b). Spojky jsou
VíceRozdělení přístroje zobrazovací
Optické přístroje úvod Rozdělení přístroje zobrazovací obraz zdánlivý subjektivní přístroje lupa mikroskop dalekohled obraz skutečný objektivní přístroje fotoaparát projekční přístroje přístroje laboratorní
VíceSeznam součástek. A. Seznam prvků soupravy GON. Rozměry (cm) nebo Poloměry* (cm) Značka Název prvku
Seznam součástek Sklo, ze kterého jsou zhotoveny optické prvky, má index lomu 1, 5 a tloušťku 15 mm. V následujících tabulkách uvádíme seznam prvků v soupravách GON a GON+ a absolutní hodnoty velikostí
VíceFyzikální sekce přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM. Fyzikální praktikum 2
Fyzikální sekce přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM Fyzikální praktikum 2 Zpracoval: Markéta Kurfürstová Naměřeno: 16. října 2012 Obor: B-FIN Ročník: II Semestr: III
VíceZOBRAZOVÁNÍ ZRCADLY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Septima - Optika
ZOBRAZOVÁNÍ ZRCADLY Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Septima - Optika Úvod Vytváření obrazů na základě zákonů optiky je častým jevem kolem nás Základní principy Základní principy Zobrazování optickými přístroji
VíceJméno: Michal Hegr Datum: 15.11. 2011. Oko
Jméno: Michal Hegr Datum: 15.11. 2011 Referát na téma: Oko Oko Oko je smyslový orgán reagující na světlo (fotoreceptor), tedy zajišťující zrak. V průběhu vývoje živočichů došlo k výraznému rozvoji od světločivných
Více2. Optika II. 2.1. Zobrazování dutým zrcadlem
2. Optika II Popis stavebnice: jedná se o žákovskou verzi předcházející stavebnice, umístěné v lehce přenosném dřevěném kufříku. Experimenty, které jsou uspořádány v příručce, jsou určeny především pro
VíceOPTIKA -p vodní význam NAUKA O SV TLE
OPTIKA OPTIKA -p vodní význam NAUKA O SV TLE SV TLO elektromagnetické vln ní = 380 790 nm - jeden z nejstarších oborů fyziky -studium sv tla, zákonitostí jeho šíření a analýza d jů při vzájemném působení
VíceZákladní škola národního umělce Petra Bezruče, Frýdek-Místek, tř. T. G. Masaryka 454
Základní škola národního umělce Petra Bezruče, Frýdek-Místek, tř. T. G. Masaryka 5 íé= Zpracováno v rámci OP VK - EU peníze školám Jednička ve vzdělávání CZ.1.07/1..00/21.2759 Název DUM: Opakování - optika
VíceOPTIKA VLASTNOSTI SVĚTLA ODRAZ SVĚTLA OPAKOVÁNÍ - 1
OPTIKA VLASTNOSTI SVĚTLA ODRAZ SVĚTLA OPAKOVÁNÍ - 1 a) Vysvětli, co je zdroj světla? b) Co je přirozený zdroj světla a co umělý? c) Proč vidíme tělesa, která nevydávají světlo? d) Proč je lepší místnost
VíceMaticová optika. Lenka Přibylová. 24. října 2010
Maticová optika Lenka Přibylová 24. října 2010 Maticová optika Při průchodu světla optickými přístroji dochází k transformaci světelného paprsku, vlnový vektor mění úhel, který svírá s optickou osou, paprsek
Více1. Optika I. Poznámka: Stejné nebo obdobné demonstrace jsou uvedeny v závorkách za jednotlivými fy zikálními jevy a odpovídají seznamu literatury.
1. Optika I Popis stavebnice: Soubor experimentů Optika I je prováděn s použitím stavebnic dodávaných na školy v 70.letech, z nichž mnohé slouží na školách dodnes. Jedna sestava je rozsáhlejší a je určena
VíceJednoduchý elektrický obvod
21 25. 05. 22 01. 06. 23 22. 06. 24 04. 06. 25 28. 02. 26 02. 03. 27 13. 03. 28 16. 03. VI. A Jednoduchý elektrický obvod Jednoduchý elektrický obvod Prezentace zaměřená na jednoduchý elektrický obvod
VícePodpora rozvoje praktické výchovy ve fyzice a chemii
DUTÁ ZRCADLA ) Duté zrcadlo má ohniskovou vzdálenost 25 cm. Jaký je jeho poloměr křivosti? f = 25 cm = 0,25 m r =? (m) Ohnisko dutého zrcadla leží přesně uprostřed mezi jeho vrcholem a středem křivosti,
Více5.2.3 Duté zrcadlo I. Předpoklady: 5201, 5202
5.2.3 Duté zrcadlo I Předpoklady: 5201, 5202 Dva druhy dutých zrcadel: kulové = odrazivá plocha zrcadla je částí kulové plochy snazší výroba, ale horší zobrazení (aby se zobrazovalo přesně, musíme použít
VíceO z n a č e n í m a t e r i á l u : V Y _ 3 2 _ I N O V A C E _ S T E I V _ F Y Z I K A 2 _ 1 4
O z n a č e n í m a t e r i á l u : V Y _ 3 2 _ I N O V A C E _ S T E I V _ F Y Z I K A 2 _ 1 4 N á z e v m a t e r i á l u : S v ě t l o j a k o v l n ě n í. T e m a t i c k á o b l a s t : F y z i k
VíceJaký obraz vytvoří rovinné zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, stejně velký. Jaký obraz vytvoří vypuklé zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, zmenšený
Jan Olbrecht Jaký obraz vytvoří rovinné zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, stejně velký Jaký obraz vytvoří vypuklé zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, zmenšený Jaký typ lomu nastane při průchodu světla z opticky
Víceh n i s k o v v z d á l e n o s t s p o j n ý c h č o č e k
h n i s k o v v z d á l e n o s t s p o j n ý c h č o č e k Ú k o l : P o t ř e b : Změřit ohniskové vzdálenosti spojných čoček různými metodami. Viz seznam v deskách u úloh na pracovním stole. Obecná
Víceakustika zvuk, zdroj zvuku šíření zvuku odraz zvuku tón, výška tónu kmitočet tónu hlasitost zvuku světlo, zdroj světla přímočaré šíření světla
- určí, co je v jeho okolí zdrojem zvuku, pozná, že k šíření zvuku je nezbytnou podmínkou látkové prostředí - chápe odraz zvuku jako odraz zvukového vzruchu od překážky a dovede objasnit vznik ozvěny -
Více7. Světelné jevy a jejich využití
7. Světelné jevy a jejich využití - zápis výkladu - 41. až 43. hodina - B) Optické vlastnosti oka Oko = spojná optická soustava s měnitelnou ohniskovou vzdáleností zjednodušené schéma oka z biologického
Více5.2.9 Zobrazení rozptylkou
5.2.9 Zobrazení rozptylkou Předpoklady: 5205, 5206, 5207, 5208 Spojka je uprostřed tlustší než na okrajích láme paprsky tak, že rozbíhavý svazek paprsků může změnit na sbíhavý (proto také vytváří skutečné
Více5.2.3 Duté zrcadlo I. Předpoklady: 5201, 5202
5.2.3 Duté zrcadlo I Předpoklady: 520, 5202 Dva druhy dutých zrcadel: Kulové zrcadlo = odrazivá plocha zrcadla je částí kulové plochy snazší výroba, ale horší zobrazení (pro přesné zobrazení musíme použít
Více5.1.3 Lom světla I. Předpoklady: 5101, Pomůcky: Miska, voda, pětikoruna, akvárium, troška mléka,
5..3 Lom světla I Předpoklady: 50, 502 Pomůcky: Miska, voda, pětikoruna, akvárium, troška mléka, Pokus s mincí a miskou Opřu bradu o stůl a pozoruji minci v misce. Paprsky odražené od mince se šíří přímočaře
VíceStředoškolská technika Jednoduchý projektor
Středoškolská technika 2018 Setkání a prezentace prací středoškolských studentů na ČVUT Jednoduchý projektor Klára Brzosková Gymnázium Josefa Božka Frýdecká 689/30, Český Těšín 1 Anotace V mé práci SOČ
VíceOptika Elektromagnetické záření
Elektromagnetické záření Záření, jehož energie se přenáší prostorem prostřednictvím elektromagnetického vlnění, nazýváme elektromagnetické záření. Ke svému šíření nepotřebuje látkové prostředí, může se
VíceElektrodynamika, elektrický proud v polovodičích, elektromagnetické záření, energie a její přeměny, astronomie, světelné jevy
Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Fyzika (FYZ) Elektrodynamika, elektrický proud v polovodičích, elektromagnetické záření, energie a její přeměny, astronomie, světelné jevy Kvarta 2 hodiny týdně
VíceFyzika. 8. ročník. LÁTKY A TĚLESA měřené veličiny. značky a jednotky fyzikálních veličin
list 1 / 7 F časová dotace: 2 hod / týden Fyzika 8. ročník (F 9 1 01.1) F 9 1 01.1 (F 9 1 01.3) prakticky změří vhodně vybranými měřidly fyzikální veličiny a určí jejich změny elektrické napětí prakticky
VíceEU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663
EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:
VíceFYZIKA II. Marek Procházka 1. Přednáška
FYZIKA II Marek Procházka 1. Přednáška Historie Dělení optiky Základní pojmy Reflexe (odraz) Refrakce (lom) jevy na rozhraní dvou prostředí o různém indexu lomu. Disperze (rozklad) prostorové oddělení
VíceNázev: Čočková rovnice
Název: Čočková rovnice Autor: Mgr. Lucia Klimková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět (mezipředmětové vztahy) : Fyzika (Matematika) Tematický celek: Optika Ročník: 5. (3.
VíceAutorka: Pavla Dořičáková
OPTIKA Obsahový cíl: - Žák identifikuje zdroje světla a popíše jeho šíření. - Žák předpoví šíření světelného paprsku na rozhraní optických prostředí. Jazykový cíl: - Žák používá slova (podstatná a přídavná
VíceVady optických zobrazovacích prvků
Vady optických zobrazovacích prvků 1. Úvod 2. Základní druhy čoček a základní pojmy 3. Zobrazení pomocí čoček 4. Optické vady čoček 5. Monochromatické vady čoček 6. Odstranění monochromatických vad 7.
Více5.1.3 Lom světla. vzduch n 1 v 1. n 2. v 2. Předpoklady: 5101, 5102
5..3 Lom světla Předpoklady: 50, 50 Pokus s mincí a miskou: Opřu bradu o stůl a pozoruji minci v misce. Paprsky odražené od mince se šíří přímočaře ke mně, miska jim nesmí překážet v cestě. Posunu misku
Více6. Rychlost šíření žlutého světla vakuem je
1. Zákon odrazu světla A) závisí na vlastnostech světla B) nelze odvodit z Huygensova principu C) neplatí pro dvě prostředí se značným rozdílem v indexech lomu D) platí pro světlo každé frekvence 2. Viditelné
VíceCentrovaná optická soustava
Centrovaná optická soustava Dvě lámavé kulové ploch: Pojem centrovaná optická soustava znamená, že splývají optické os dvou či více optických prvků. Základním příkladem takové optické soustav jsou dvě
Více2.1.18 Optické přístroje
2.1.18 Optické přístroje Předpoklad: 020117 Pomůck: kompletní optické souprav I kdž máme zdravé oči (správné brýle) a skvěle zaostřeno, neuvidíme všechno. Př. 1: Co děláš, kdž si chceš prohlédnout malé,
VíceSOUSTAVA SMYSLOVÁ Informace o okolním světě a o vlastním těle dostáváme prostřednictvím smyslových buněk Smyslové buňky tvoří základ čidel Čidla jsou
SOUSTAVA SMYSLOVÁ Informace o okolním světě a o vlastním těle dostáváme prostřednictvím smyslových buněk Smyslové buňky tvoří základ čidel Čidla jsou vybavena vždy pro příjem a zpracování určitého podnětu
VíceMODUL 4. OPTIKA 4.1. ÚVODNÍ POJMY, SVĚTLO, ŠÍŘENÍ SVĚTLA, INDEX LOMU SHRNUTÍ
MODUL 4. OPTIKA 4.1. ÚVODNÍ POJMY, SVĚTLO, ŠÍŘENÍ SVĚTLA, INDEX LOMU SHRNUTÍ Světlo - ze zdroje světla se světlo šíří jako elektromagnetické vlnění příčné, které má ve vakuu vlnovou délku c λ = υ, a to
Více