Fakulta informatiky a statistiky
|
|
- Filip Janda
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Vyšší odborná škola informačních služeb v Praze Lucie Fryaufová Metodiky zjišťování požadavků uživatelů na webové prezentace Bakalářská práce 2010
2
3 Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Metodiky zjišťování požadavků uživatelů na webové prezentace zpracovala samostatně a použila pouze zdrojů, které cituji a uvádím v seznamu použité literatury. V Praze dne:... podpis
4 Poděkování Na tomto místě bych chtěla velice poděkovat vedoucí mé bakalářské práce PhDr. Heleně Kučerové za poskytnuté konzultace, rady a připomínky během zpracování mé bakalářské práce. Dále bych ráda poděkovala své rodině a blízkým, kteří mi byli oporou při mém studiu.
5 Abstrakt Cílem bakalářské práce je analýza metodik z oblasti softwarového inženýrství. Práce se nejprve zabývá definováním pojmů metodiky a stručným popisem Webu, jeho vývojem a přínosem webových prezentací v dnešní době. Závěrečné kapitoly jsou zaměřeny na zjišťování požadavků na webové prezentace ve vybraných metodikách. Abstract The aim of bachelor thesis is the analysis methodologies in the part of software engineering. First this work discusses the definition of methodology and brief description of the Web, its evolution and the benefits of the website today. The final chapters are devoted to identifying the requirements for the website in the selected methodologies.
6 Obsah 1. Úvod Význam a vývoj metodik při vývoji softwaru Definice a obsah pojmů metodika, metodologie a metoda Vývoj a vznik metodik a životních cyklů Model napiš a oprav (Code and Fix Model) Stagewise model Vodopádový model Spirálový model Kategorizace metodik Agilní vs. rigorózní metodiky Web a webové prezentace Vývoj Statické a dynamické webové stránky Webové prezentace Typy webových aplikací Specifikace požadavků na webové prezentace Rozdíly ve vývoji softwaru a internetové aplikace Webové inženýrství Vývojový tým Vývoj aplikace Cíl, vize a uživatelé Požadavky na webové aplikace Definice pojmů Typy požadavků Vývoj požadavků Vybrané metodiky zjišťování požadavků uživatelů na webové prezentace Metodika RUP Metodika Jennifer Fleming Metodika Web Modeling Language (WebML) Metodika UML-Based Web Engineering (UWE) Závěr Seznam zdrojů
7 1. Úvod V dnešní době si málokdo dokáže svůj život představit bez Internetu. Tato stále se vyvíjející technologie nás provází každým dnem. Její rozmach byl hlavně díky službě World-Wide-Web. Hlavní přínos Webu spočívá ve využití jeho služeb. Uživatel může jednak z webových prezentací získávat velké množství informací, ale také může využívat aplikace, které zjednoduší jeho každodenní činnosti. Prezentace má také velký přínos pro firmy, a to z možnosti celosvětového zveřejnění. Pro vývoj webové prezentace je k dispozici celá řada metodik, které představují souhrn činností procesu. Cílem práce je analyzovat metodiky zjišťování uživatelských požadavků a zhodnotit jejich specifikaci požadavků uživatelů. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola se věnuje vývoji metodik a životních cyklů. Zaměřuje se na definici a porovnání s příbuznými pojmy metodologie a metoda. Popisuje také jednotlivé modely, které stály při počátku vzniku metodik. Druhá kapitola se týká webových prezentací a stručnou historií webu. Vysvětlím na jakých principech je postaven World-Wide-Web a objasním hlavní rozdíl mezi webovou prezentací a aplikací. Vývoj webové prezentace je dlouhý proces, který je rozdělen do několika fází. Zaměřím se hlavně na fázi specifikace a sběr požadavků. Vyberu nejčastější prostředky zjišťování požadavků. Na základě vybraných metodik, kterými jsou RUP (Rational Unified Process), metodika Jennifer Fleming, Web Modeling Language (WebML) a UML-Base Web Engineering (UWE), se zaměřím na fázi zjišťování požadavků a stručně popíšu jednotlivé fáze vývoje webové prezentace. 7
8 2. Význam a vývoj metodik při vývoji softwaru Na úvod své bakalářské práce, která je zaměřena popisem metod v oblasti vývoje webových prezentací, bych ráda stručně objasnila pojem metodika a s ním spojené pojmy jako životní cyklus a proces vývoje softwaru. V této kapitole se zaměřím na vysvětlení pojmu metodika, její vývoj a kategorizaci metodik. 2.1 Definice a obsah pojmů metodika, metodologie a metoda Pojem metodika bývá dost často zaměňován s dalšími pojmy, kterými jsou - metodologie a metoda. Ve skutečnosti není až takový rozdíl, používá-li se slova metodika či metodologie, avšak pro upřesnění bych uvedla hned několik definic. Obecné vysvětlení pojmu metodika definuje tento pojem jako pracovní postup nebo nauku. Metodika ve vývoji software představuje souhrn doporučených praktik a postupů, pokrývajících celý životní cyklus vytvářené aplikace. Pro řešení dílčích problémů mohou být v rámci nasazení metodiky uplatněny specifické postupy metody. [1] Metodika budování IS/ICT definuje principy, procesy, praktiky, role, techniky, nástroje a produkty používané při vývoji, údržbě a provozu informačního systému, a to jak z hlediska softwarově inženýrského, tak z hlediska řízení. [2] Metodika se používá k označení komplexních postupů a návodů na vývoj softwarové aplikace. Skrývají se pod ní všechny etapy řešení (u vývoje softwarové aplikace tedy jde o všechny fáze životního cyklu). [3] 8
9 Metodologie je nejobecnější pojem a znamená ve své podstatě nauku o metodikách. Jinými slovy, pod pojmem metodologie se skrývá vědní disciplína, která nějakým způsobem rozebírá metodiky, definuje je apod. [3] Metoda je postup nebo návod, jak získávat správné poznatky, prostředek poznání. [4] Shrneme-li všechny tyto pojmy, které jsme si definovali, dospějeme k závěru, že metodika je proces, který se zabývá především popisem postupů a procesů činností spějících k dosažení určitého cíle. Metodika na všechny procesy nahlíží z výšky. Nezabývá se způsobem jak danou operaci provést, ale pomocí čeho ji provést. Metodika je tedy souhrn postupů a návodů, které popisují činnosti při návrhu, vývoji, analýze a nasazování software. Ke všem činnostem je potřeba prostředky, které umožní efektivně dosáhnout stanoveného cíle. Jsou jimi specifické nástroje, techniky, metody, souhrny etap, postupů či pravidel, dokumenty, role a další prostředky závisející na konkrétní metodice. V metodikách z oblasti softwarového inženýrství by měly být zahrnuty i prvky informačního systému pracovníci, software, hardware, data a organizační procedury. Metodologie je vědní disciplína, která se zabývá tvorbou a aplikací metod. Samotná metoda je označení konkrétního postupu, který vede k vyřešení jednotlivých problémů. V mé práci budu popisovat metodiky, které se zaměřují zejména na vývoj webových prezentací. 9
10 2.2 Vývoj a vznik metodik a životních cyklů Podle [3] patří metodiky vývoje aplikací k nejdůležitějším produktům softwarového inženýrství. Během vývoje se metodiky pokoušely přizpůsobit aktuální situaci, to znamená, že se přizpůsobovaly konkrétním požadavkům kladeným na software. Cílem metodik tedy bylo odstranit nedostatky vývoje aplikací. Dříve se metodiky specializovaly spíše na fáze analýz, specifikace testů atd. V dnešní době je důležité hlavně (agilní metodiky) dodání výsledného produktu co nejdříve Model napiš a oprav (Code and Fix Model) Tento model se používal v 50. letech minulého století. Jeho vznik byl zcela spontánní, dnes by se ale neprezentoval jako metodika. Činnost modelu se dala popsat následovně: Sepsání aplikace spuštění (zařazení do provozu) - opravování chyb Stagewise model Model životního cyklu založený na striktní posloupnosti fází byl uveden v roce Hlavní novinkou v tomto modelu bylo rozdělení vývoje softwaru na několik fází definice problému, specifikace požadavků, architektura a návrh, implementace, integrace, provoz. Nevýhoda tohoto modelu byla absence zpětné vazby. Znamenalo to tedy, že model nebyl schopen ověřit výsledky jednotlivých fází. Po skončení jedné fáze se hned pokračovalo v další. Chyběla možnost revize, hodnocení výsledků a hledání rizik. Jediná možnost návratu byla v samotném závěru, kdy po dodání aplikace následovala fáze revalidace. Zde bylo možné rozhodnout se, zda se vrátit zpět, nebo opětovně vstoupit do procesu Vodopádový model K charakteristice tohoto modelu bych na úvod citovala definici, kterou vyslovil roku 1970 Dr. Winston Royce: Máme-li být úplně korektní, musíme dodat, že model životního cyklu nerovná se metodice. Mezi metodikou a modelem životního cyklu není úplná shoda zatímco model životního cyklu popisuje pouze život aplikace a kroky prováděné při vývoji, metodika obvykle obsahuje i řadu dalších informací a podrobněji předepisuje, co se má v kterém okamžiku udělat. V současnosti je 10
11 k dispozici řada metodik, a tak se při vývoji více používají metodiky než holé modely životního cyklu; v minulosti však byla situace právě opačná, a proto při úvahách o metodikách nesmíme zapomenout ani na modely životních cyklů. [3] Jak už bylo zmíněno v definici, vodopádový model ztvárňuje životní cyklus. Tento cyklus má pevně daný postup vývoje. Důležitá je analýza a z ní vyplývající návrh systému. Oproti svému předchůdci (model stagewise) se vodopádový model liší přítomnou zpětnou vazbou. Model je tvořen z několika fází a na konci fáze dochází k jejímu vyhodnocení a následné opravě či přepracování. Pokud by po dokončení jednotlivých fází došlo k nějakému problému, je možné se vrátit k jádru problému (např. úprava specifikace problému, změna návrhu či zvolení jiných podmínek testů, atd.). Důležitým znakem, který charakterizuje tento model je rozdělení do postupně uspořádaných fází, které odpovídají jednotlivým vývojovým aktivitám (definice, analýza, atd.). To znamená, že po ukončení jedné fáze může být zahájena další fáze. Neexistuje možnost, aby bylo prováděno více fází najednou. Dalším charakteristickým znakem modelu je přesně definovaná posloupnost kroků a fází: [3] 1. definice problému a seznámení s cílovou oblastí 2. analýza a specifikace požadavků 3. návrh 4. implementace 5. integrace a testování 6. provoz a údržba 11
12 Vodopádový model byl vůbec prvním modelem, který použil posloupnost fází při vývoji softwaru. Na jednu stranu je výhodou, že model vyniká svojí jednoduchostí. Má přesně dané postupy, určující co se má v daném okamžiku udělat. Na druhou stranu má výhoda v jednoduchosti i svoji slabou stránku. Model je užitečný pouze pro malé projekty. Na rozsáhlejší a komplexnější projekty je tento model příliš jednoduchý. Ideálně se model hodí pro vedení firmy, neboť lze stanovit tzv. rámcový harmonogram. Uživatelé tak mohou kontrolovat, zda všechny etapy vývoje odpovídají časovému harmonogramu projektu, zda je plněna specifikace požadavků či není překročen rozpočet projektu. Nevýhodou modelu je jeho nepružnost na změny, kdy při jakékoliv změně v zadání dochází ke zdlouhavému procházení fází analýzy a návrhu, tvorba příslušné dokumentace a opětovnému schválení procesu. Také dodání produktu zákazníkovi nepatří mezi silné stránky. Dodání probíhá formou velkého třesku 1. Tím hrozí riziko odhalení chyb v návrhu, a proto je potřeba vrátit se zpět na začátek a opravit chyby. Vzniká tak zbytečné prodlužování a prodražování projektu. 1 Forma velkého třesku: Dodavatel zákazníka potřebuje pouze v úvodu projektu (specifikace požadavků) a poté na konci, kdy mu předává hotovou aplikaci. [3] 12
13 2.2.4 Spirálový model Spirálový model byl uveden v roce Za jeho vznikem stojí Barry Boehmen. Řadí se stejně jako vodopádový model k životnímu cyklu vývoje softwaru. Vývoj aplikace probíhá v opakovaných krocích - iteracích, které byly hlavním přínosem ve vývoji tohoto modelu. Na úvod projektu jsou stanoveny pouze obecné požadavky, vnější funkčnost a architektura. Poté se vyvine část aplikace a následuje konzultace se zákazníkem, kde je možné podrobněji specifikovat konkrétní situaci a následně pokračovat dalším krokem. Na začátku každé iterace je prováděna analýza rizik 2. Jejím cílem je zjištění možných rizik v průběhu vývoje projektu. Hlavní výhodou tohoto modelu je jeho nezávislost. Model není závislý na speciálních metodikách či strategiích a proto je možné ho využít pro konkrétní postupy v závislosti na povahách projektů a zvláštnostech firmy. Model je možné využít i pro rozsáhlé projekty díky tomu, že klade velký důraz na plánování, ověřování a analýzu rizik. Pro vývoj webových aplikací se však tento model nehodí. Hlavní důvod je jeho zdlouhavý vývoj závislý na množství prováděných analýz a tvorby obsáhlé dokumentace. [3] 2 Analýza rizik: myslitelné situace nebo události, které mohou způsobit nesplnění cílů projektu [3] např. dodání aplikace ve stanovený termín, implementace všech požadovaných funkcí, vztahy k nákladům, legislativě, konkurenci, apod. 13
14 2.3 Kategorizace metodik V předchozí části jsem se věnovala obsahu pojmu metodika a životním procesům, které daly prvopočátky pro vznik a rozvoj dalších metodik a procesů při budování IS/ICT 3 či vývoji právě webových prezentací. Při budování jakékoliv webové prezentace nebo informačního systému je důležité použít tu správnou metodiku. Metodik existuje celá řada, nastává však otázka, jakou metodiku zvolit, aby měla právě takové vlastnosti, které charakterizují náš projekt. Proto jsem do kapitoly, která se zabývá metodikami, zahrnula i část, kde se budu věnovat rozdělování metodik do kategorií podle určitých kritérií. Vybrala bych pouze nejdůležitější kritéria a podle nich popsala základní členění. Jako hlavní zdroje pro tuto pasáž jsem použila publikaci [2], kterou můžu zároveň doporučit zájemcům, kteří se chtějí zabývat detailnějším popisem kategorizací metodik. Aby bylo možno metodiky dobře kategorizovat, je potřeba si nejprve stanovit důvody jejich existence. V díle uvádí autorka tzv. objektivní příčiny existence různých metodik. Musíme brát v potaz následující skutečnosti: Rozlišení technologií různé technologie vyžadují různé techniky a metody (datově orientované metodiky vyhovují pro vývoj datově orientovaných aplikací, objektově orientované metodiky se více hodí pro projekty využívající objektově orientované technologie). Analýza firemní kultury možnou příčinou selhávání metodik je právě to, že nepočítají s firemní kulturou. Jiná firemní kultura může mít kladný ale i záporný vliv na implementaci metodiky. Individualita jedinců a týmů důležitým faktorem při vývoji informačního systému jsou lidé. Každý jedinec má jiné charakteristické vlastnosti - schopnosti, dovednosti, znalosti a způsoby dosažení cílů, proto nelze vytvořit jedinou metodiku, která by vyhovovala všem, ale je potřeba přizpůsobit ji konkrétním lidem či týmu lidí. Různé vlastnosti projektů projekty můžeme rozlišovat podle velikosti týmu, důležitosti, postavení produktů na trhu či upřesnění vnějšího prostředí (např. projekty pro státní zakázky). 3 IS informační systém, ICT informační a komunikační technologie 14
15 Díky objektivním příčinám, je zřejmé, že existuje celá řada metodik. Aby bylo možné metodiky klasifikovat, je potřeba stanovit si kritéria. V publikaci [2] jsou vedena následující kritéria: zaměření rozsah váha typ řešení doména přístup k řešení Pro upřesnění bych uvedla stručnou charakteristiku každého kritéria. Zaměření metodiky Toto kritérium definuje dvě kategorie metodik globální a projektové. Hlavní odlišnost těchto metodik je v jejich zaměření. Metodiky globální jsou zaměřené na vývoj, provoz a zavedení softwaru pro určitý subsystém, ale v rámci jednoho podniku. Kdežto metodiky projektové spadají do určité oblasti, ve které je implementován informační systém. Hlavním kritériem je určit, zda je metodika zaměřena na vývoj informačního systému celé organizace nebo jen na určitý projekt. Projektové metodiky jsou více publikované. Ke globálním metodikám patří např. MMDIS, CMM či MDA. 4 Rozsah metodiky Rozsah metodiky stanoví tři hlediska, která podrobněji specifikují budování systému. Při vývoji systému je potřeba vymezit, kde metodika začíná a kde končí. Prvním hlediskem jsou fáze životního cyklu, ke kterým patří strategie (globální, informační), úvodní studie, analýza a návrh, implementace, zavádění a v neposlední řadě provoz a údržba. Dalším hlediskem je spolupráce specialistů, a proto se na budování informačního systému podílí typové skupiny spolupracovníků. Třetím posledním bodem jsou dimenze, které zahrnují detailnější specifikaci vyvíjeného softwaru. Patří k nim dimenze pokrývající požadavky na hardware, software, datovou základnu, uživatelské rozhraní, atd. 4 MMDIS Multidimensional Management and Development of Information Systém; CMM Capability Maturity Model; MDA Model Driven Architecture [2] 15
16 Váha metodiky Podle váhy rozdělujeme metodiky na lehké a těžké. Těžké metodiky jsou označovány jako rigorózní a vyznačují se tím, že mají přesně definované činnosti, procesy či artefakty 5. Opakem jsou lehké metodiky neboli metodiky agilní. Jejich hlavní charakteristikou je rychlost a flexibilita vývoje aplikací. Vlastnosti metodik jsou definovány v pojmech - velikost, hustota a váha. Váha metodiky je potom shrnutí těchto pojmů. Typ řešení Typ řešení je kritérium, které podává informace o způsobu realizace řešení. Ve většině případů se nevyvíjí nový software, ale bývá implementován typový aplikační software. To může vést k rozdílnosti v metodice zavádění typového aplikačního softwaru a metodice vývoje softwaru. V současnosti jsou některé části informačních systémů zajišťovány externími specializovanými firmami, které se zabývají poskytováním aplikačních služeb. Doména Každý informační systém je vytvářen za podpory podnikových procesů. K podnikovým procesům se připojuje i řízení externích vztahů se zákazníky, dodavateli a ostatními partnery. Autorka publikace [2] uvádí, že specifikace domén pro účely kategorizace metodik vychází z aplikační architektury informačních systémů. Obecné schéma aplikační architektury zobrazuje jednotlivé části informačního systému. Jako příklady aplikační architektury bych uvedla např. Business Intelligence, SCM (Supply Chain Management), ERP (Enterprise Resource Planning), CRM (Customer Relationschip Management) atd. 6 Přístup k řešení Hlavním cílem kritéria je poukázat na základní paradigma metodiky. Vývoj softwaru je tedy charakterizován přístupy, jež definují hlavní vývojové etapy - analýza, návrh a implementace. Přístupy můžou být orientované na strukturovaný vývoj, rychlý vývoj či objektově orientovaný vývoj. 5 Artefakt je specifikace reálných objektů [10] 6 SCM řízení dodavatelských řetězců, ERP integrace podnikových aplikací, CRM řízení vztahů se zákazníky [2] 16
17 2.3.1 Agilní vs. rigorózní metodiky Dnešní doba je charakterizována neustálým vývojem prakticky na každém našem kroku. Je tomu tak i při vývoji softwaru. Tato část vývoje informačních technologií je brána jako jedna z nejvíce proměnlivých oblastí. Změny jsou nejen v technických možnostech, technologiích, vývojových nástrojích, ale také v dostupnosti výpočetní techniky z hlediska kvality. Tady jsou počátky sílící konkurence, která se objevuje na poli výrobců softwaru. Rozdělení metodik na rigorózní a agilní souvisí do jisté míry s kritériem Váha metodiky. Jak je uvedeno výše, rozděluje toto kritérium metodiky na lehké, k těm patří spíše metodiky agilní a k těžkým naopak rigorózní. [2] Rigorózní metodiky vycházejí z předpokladu získání všech potřebných požadavků na budování systému od zákazníků. Budování informačního systému tak vychází z původního vodopádového modelu, kde se dá přesně popsat a stanovit podrobná pravidla pro jeho plánování, řízení a měření. Probíhají zde jednotlivé fáze vývoje - plánování, analýza, návrh, implementace, zavedení. Metodika je tedy podrobně zaměřena na probíhající procesy ve vývoji softwaru. Předpokladem těchto podrobných procesů je dosažení kvalitního výsledku. S vývojem nových technologií, změnou požadavků na software a hlavně k urychlení vývoje systému, přestávaly rigorózní metodiky v těchto podmínkách vyhovovat. Bylo potřeba vytvořit metodiky, které umožnily řešit projekty pružně, rychle a dokázaly se okamžitě přizpůsobit měnícím se požadavkům. Tyto metodiky se nazývají agilní. Z hlediska významu slova agilní aktivní, jsou tyto metodiky určeny pro širokou škálu softwarových projektů, převážně však pro internetové aplikace. Agilní metodiky se zaměřují na zákazníky a na kvalitu vyvíjeného softwaru. Při vývoji webové aplikace hraje hlavní roli čas, resp. rychlost. Vyvíjíme-li web déle než půl roku, hrozí zde riziko, že konkurence už dávno spustila dva jiné. Cílem agilních metodik je vyvinout aplikaci co nejrychleji, předložit zákazníkovi a na základně jeho zpětné vazby ji upravovat. U internetových aplikací také platí, že funkčnost lze vytvářet za chodu aplikace. [2], [3] 17
18 3. Web a webové prezentace World-Wide-Web World-Wide-Web, často označován zkratkou WWW, Web či W3. Systém, který umožňuje uživateli přístup k různým typům informací v prostředí sítě Internet. V dnešní době si bez internetu většina lidí nedokáže svůj život ani představit. Internet se stává každodenní součástí našeho života. Kdo odejde ráno z domova, aniž by se předtím nepodíval, v kolik hodin mu jede tramvaj a do kolika mají otevřeno v jeho oblíbené restauraci? Člověk se s touto fenomenální službou sblížil tak rychle, že si ani nestačil uvědomit, jak ovlivňuje jeho sociální chování. Podle autorů publikace [6] stojí současný web na křižovatce vývoje na jedné straně narůstá množství informací na webu, na straně druhé narůstá i množství běžných uživatelů a tak současné technologie reprezentace a vyhledávání informací naráží na své limity. Aby tento problém mohl být vyřešen, je potřeba přenechat vyhledávání informací strojům a zajistit, aby komunikace s webem odpovídala přirozenému myšlení člověka. Uživatel WWW je tedy odkázán na práci s hypertextovými dokumenty. Hypertext je vlastně způsob pohledu na informace. Hypertextový dokument se skládá ze sítě uzlů, které představují části textových dokumentů, grafiku a tabulky a jsou mezi sebou propojeny vazbami. Z této definice můžeme pochopit význam slova web. Je to pavučina, která pomocí tenkých nitek přenosových cest umožní spojovat dokumenty po celém světě do jednoho celku. [7] 3.1 Vývoj WWW Původní myšlenka pro vznik WWW byla vytvoření jednotného globálního informačního prostoru. Znamenalo to vytvořit nějaké spojení, které by umožnilo počítačům sdílet informace. Tato myšlenka se zrodila v roce 1980 v Ženevě. Postupný vývoj tohoto propojení dal vzniku jedné z největších virtuálních sítí World Wide 18
19 Web. Původně byl tento systém zamýšlen jako nástroj pro sdílení informací a dokumentů mezi vědci a vědeckými institucemi. [11] Jak už jsem se zmínila v předchozí kapitole, systém WWW je univerzální metoda, založena na principu hypertextu, který je charakterizován jako celek informací propojený systémem odkazů. Díky odkazům se pouhým klikem dostaneme z jedné stránky k další. Uživatel pomocí internetu má možnost získávat spoustu nových informací. Velká výhoda webu je jeho nezávislost na platformě. Stránku si můžeme prohlížet na počítači s jakýmkoliv operačním systémem. Celá tato nezávislost je postavena na standardech (normách). Tyto standardy jsou v oblasti Internetu popsány v tzv. RFC dokumentech. Představují dokumenty, které definují oficiální fungování Internetu. Zabývají se tedy nejrůznějšími aspekty fungování Internetu, jako např. komunikace v rámci Internetu, formáty používaných datových struktur a také protokolů TCP/IP 7. Standardy jsou volně šiřitelné a bezplatné, nevážou se na specifické vlastnosti daného operačního systému, takže se dají bez problému implementovat na všechny používaného platformy. [12], [15] Co bylo dále potřeba k tomu, aby Web mohl fungovat a čtenáři si tak mohli pročítat informace na internetu? Hypertext Markup Language (HTML), z anglického překladu se jedná o tzv. značkovací jazyk, který popisuje obsah webové stránky. Původní verze tohoto jazyka umožňovala rozčlenění textu do několika logických úrovní, použití prostředků pro zvýraznění textu a také možnost zařadit do textu odkazy a obrázky. Postupem času pronikala do internetu čím dál víc komerční sféra a tak bylo potřeba obohacovat tento jazyk o nové a lepší formátovací prvky (např. skriptovací jazyk (JavaScript), kaskádové styly 8, apod.). [12] Pro dokonalé vysvětlení HTML jazyka nám ještě zbývá stručně objasnit pojmy SGML (Standard Generalized Markup Language) a DTD (Document Type Definition). SGML je metajazyk potřebný k definici různých značkovacích jazyků. Tento typ 7 TCP/IP protokoly zabezpečující základní komunikaci v systému [13] 8 CSS Cascading Style Sheet kolekce metod pro grafickou úpravu stránek [14] 19
20 dokumentu, ve kterém je definice, se nazývá DTD (Document Type Definition). Definice DTD nás informuje, které elementy a atributy (syntaxe) můžeme v dokumentu použít. Jednodušeji řečeno, SGML je programovací jazyk, který je v DTD zapsaný. S těmito pojmy souvisí i tzv. parsování. Programy parsery jsou vytvořeny k tomu, aby kontrolovaly, zda dokument SGML vyhovuje DTD. Vyhověno je pouze v tom případě, že elementy, atributy a přípustné vztahy mezi elementy jsou nadefinovány v dokumentu DTD. Dokument je zkontrolován právě tehdy, pokud je parser správně nakonfigurován a nalezne k němu odpovídající HTML. Postupem času, kdy se technologie webu zdokonaluje, bylo potřeba použít efektivnějších metod jazyka HTML. Tím mám na mysli vytvoření části textu s dynamickým významem (zvýraznění nadpisů, označení jednotlivých úseků, tabulek, atd.). Pomocí jazyka SGML si můžeme sice definovat vlastní sadu značek a docílit tak výstižnějšího označení jednotlivých částí textu. Avšak implementace SGML v programech bývá časově i finančně náročná. Proto bylo opět potřeba vytvořit jazyk, dostupný nejen velkým a finančně zajištěným firmám, ale i běžným uživatelům Webu. Členové konsorcia W3C 9 tak vytvořili nový jazyk XML (extensible Markup Language), který je zjednodušenou verzí SGML. XML, stejně tak jako jeho předchůdci, patří mezi značkovací jazyky. Jelikož jazyk XML řadíme mezi standardy, můžeme pomocí něj generovat jazyky definované jednotnou cestou. [12] Spolu s jazykem bylo potřeba vytvořit program, který zformátuje daný text a zobrazí ho jako webovou stránku. Tímto pomocníkem mám na mysli webový prohlížeč (browser). Tento program komunikuje s HTTP serverem a zpracovává přijatý kód v daném jazyce. Vůbec prvním prohlížečem v historii byl WorldWideWeb, později přejmenován na Nexus. [16] V dnešní době se nám nabízí dostatek prohlížečů, které můžeme používat. Stačí si jen vybrat podle referencí či podle našich požadavků. Já osobně dávám přednost rychlým a bezpečným prohlížečům. 9 W3C mezinárodní webové konsorcium vyvíjející webové standardy pro World Wide Web, přeloženo z [17] 20
21 Nejvíce používaný webový prohlížeč Internet Explorer, vyvíjený firmou Microsoft, se dostal na trh až v roce 1995 spolu s novým operačním systémem Windows 95. V současnosti je na trhu dostupná nejnovější verze Internet Explorer 8. [19] Pro zajímavost bych uvedla dva grafy nejpoužívanějších prohlížečů. K vybraným prohlížečům jsem zařadila Internet Explorer, Firefox, Safari a Google Chrome. Pro porovnání jsem vybrala grafy z let 2008 a Je možné zaznamenat rozdíly v procentuálním zastoupení používání webových prohlížečů v období těchto dvou let. Tyto data jsem čerpala ze serveru NetMarketShare. Název prohlížeče Používání % prosinec 2008 březen 2010 MS Internet Explorer 74,65 55,27 Firefox 18,15 20,53 Safari 1,39 3,77 Chrome 0,40 5,93 21
22 (%*'& )! (! '! 56789:2,92:7;<=/-,2, &! %! ")*"& $! B.,-C2 #! "*$4!*% "!! +,-./0123 F#5G()(;(H&I.,?JB/5ADIKB(.#,L2BJ&M&(/ '! &&*#( &! %! 56789:2,92:7;<=/-,2, $! #!*&$ B.,-Ce #! "! &*4$ $*((! +,-./0123 F#5G(:(*((H&I.,?JB/5ADIKB(.#,L2BJ&M&(/ 22
23 Ale vraťme se zpátky k webu. Principy systému WWW jsou založeny na architektuře klient/server 10. Ve vztahu k webovým aplikacím je klientem myšlen právě webový prohlížeč. Základem tohoto modelu je vzájemná komunikace mezi uživatelem, klientem a serverem, zpracování dat a prezentace výsledků uživateli. Data jsou uložená na webovém serveru, kde také probíhá zpracování určitého požadavku od uživatele. Server poté odešle výsledky klientovi, který zobrazí stánku s požadovanými výsledky. Aby tato komunikace mohla probíhat, je potřeba si ještě definovat prostředky, na kterých je systém WWW postaven. V systému WWW se jedná o URL, HTTP, HTML a CGI. [7] V následujícím odstavci se zaměřím na charakteristiku pouze prvků URL, HTTP a CGI. Popis jazyka HTML byl popsán již v předchozí kapitole. URL (Uniform Resource Locator) je lokátor, který specifikuje zdroje na Internetu. Můžeme ho blíže charakterizovat jako synonymum internetové adresy, např. http: // URL, které odkazuje na stránku Seznamu. [14] HTTP (HyperText Transfer Protocol) je protokol, díky kterému probíhá komunikace mezi klientem a serverem. Klient je internetový prohlížeč (Mozilla, Explorer) a HTTP server je program, který běží na jiném počítači (server), programem může být např. Apache. Celý proces se skládá ze dvou činností klient zašle požadavek a tím navazuje vztah se serverem a server posílá odpověď klientovi na jeho požadavek. [7], [12] CGI (Common Gateway Interface) technologie umožňující komunikaci s jakýmkoli programem. Definuje rozhraní, které umožní spuštění programů. V současnosti se ale používají dokonalejší technologie např. PHP 11, J2EE 12 nebo nejnovější technologie tvorby webových aplikací Ajax 13. [6], [12] 10 model klient/server je určitá forma distribuovaného zpracování, kdy klient komunikuje se serverem s cílem vyměnit si informace mezi sebou. V našem případě chápeme tuto formu komunikace ve smyslu výpočetního modelu (softwarového). [7] 11 PHP Personal Home Page programovací jazyk pro tvorbu webové aplikace. [6] 23
ÚVOD DO SOFTWAROVÉHO INŽENÝRSTVÍ
ÚVOD DO SOFTWAROVÉHO INŽENÝRSTVÍ Předmětem softwarového inženýrství jsou metodiky pro řízení vývoje softwaru. Proč potřebujeme tyto metodiky? Čím je vývoje softwaru specifický oproti jiným odvětvím? SOFTWAROVÉ
VíceObsah. Zpracoval:
Zpracoval: houzvjir@fel.cvut.cz 03. Modelem řízený vývoj. Doménový (business), konceptuální (analytický) a logický (návrhový) model. Vize projektu. (A7B36SIN) Obsah Modelem řízený vývoj... 2 Cíl MDD, proč
VíceCZ.1.07/1.5.00/34.0527
Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice
VíceOlga Rudikova 2. ročník APIN
Olga Rudikova 2. ročník APIN Redakční (publikační) systém neboli CMS - content management system (systém pro správu obsahu) je software zajišťující správu dokumentů, nejčastěji webového obsahu. (webová
VíceDUM č. 11 v sadě. 36. Inf-12 Počítačové sítě
projekt GML Brno Docens DUM č. 11 v sadě 36. Inf-12 Počítačové sítě Autor: Lukáš Rýdlo Datum: 06.05.2014 Ročník: 3AV, 3AF Anotace DUMu: WWW, HTML, HTTP, HTTPS, webhosting Materiály jsou určeny pro bezplatné
VíceÚvod do tvorby internetových aplikací
CVT6 01a Úvod do tvorby internetových aplikací Osnova předmětu (X)HTML a tvorba webu pomocí přímého zápisu kódu Tvorba web designu a skládání stránek z kousků Skriptovací jazyky na webu Návrh software
VíceX36SIN: Softwarové inženýrství. Životní cyklus a plánování
X36SIN: Softwarové inženýrství Životní cyklus a plánování 1 Kontext Minule jsme si řekli, co to je deklarace záměru, odborný článek, katalog požadavků, seznam aktérů a seznam událostí. Seznam aktérů a
VícePŘÍLOHA C Požadavky na Dokumentaci
PŘÍLOHA C Požadavky na Dokumentaci Příloha C Požadavky na Dokumentaci Stránka 1 z 5 1. Obecné požadavky Dodavatel dokumentaci zpracuje a bude dokumentaci v celém rozsahu průběžně aktualizovat při každé
VíceNastavení provozního prostředí webového prohlížeče pro aplikaci
Nastavení provozního prostředí webového prohlížeče pro aplikaci IS o ISVS - Informační systém o informačních systémech veřejné správy verze 2.03.00 pro uživatele vypracovala společnost ASD Software, s.r.o.
Více3. Je defenzivní programování technikou skrývání implementace? Vyberte jednu z nabízených možností: Pravda Nepravda
1. Lze vždy z tzv. instanční třídy vytvořit objekt? 2. Co je nejčastější příčinou vzniku chyb? A. Specifikace B. Testování C. Návrh D. Analýza E. Kódování 3. Je defenzivní programování technikou skrývání
VíceDELTA - STŘEDNÍ ŠKOLA INFORMATIKY A EKONOMIE, s.r.o. Obor informační technologie AJAX ESHOP. Maturitní projekt. Třída:
DELTA - STŘEDNÍ ŠKOLA INFORMATIKY A EKONOMIE, s.r.o. Obor informační technologie AJAX ESHOP Maturitní projekt Vypracoval: Denis Ptáček Třída: 4B Rok: 2014/2015 Obsah 1. Použité nástroje... 3 1.1 NetBeans
VíceObjektová tvorba SW, Analýza požadavků 2006 UOMO 53
Objektová tvorba SW, Analýza požadavků 2006 UOMO 53 Osnova Základní principy tvorby SW Fáze tvorby SW v předmětu UOMO Analýza požadavků Modelování typových úloh 2006 UOMO 54 Tvorba SW Dříve umění vyvolených
VíceŠkola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN
Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0940
VíceÚvod do aplikací internetu a přehled možností při tvorbě webu
CVT6 01a Úvod do aplikací internetu a přehled možností při tvorbě webu Internet a www Internet? Služby www ftp e-mail telnet NetNews konference IM komunikace Chaty Remote Access P2P aplikace Online games
VíceTÉMATICKÝ OKRUH Softwarové inženýrství
TÉMATICKÝ OKRUH Softwarové inženýrství Číslo otázky : 24. Otázka : Implementační fáze. Postupy při specifikaci organizace softwarových komponent pomocí UML. Mapování modelů na struktury programovacího
VíceAnalýza a Návrh. Analýza
Analysis & Design Návrh nebo Design? Design = návrh Není vytváření použitelného uživatelského prostředí (pouze malinká podmnožina celého návrhu) Často takto omezeně chápáno studenty nedokáží si představit,
VícePODNIKOVÁ INFORMATIKA
GÁLA Libor POUR Jan TOMAN Prokop PODNIKOVÁ INFORMATIKA Obsah O autorech... 11 Na úvod jak chápat tuto knihu... 13 Část I: Principy podnikové informatiky... 17 1. Informatika, aplikovaná informatika, podniková
VíceKAPITOLA 2 - ZÁKLADNÍ POJMY INFORMAČNÍCH A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ
KAPITOLA 2 - ZÁKLADNÍ POJMY INFORMAČNÍCH A KOMUNIKAČNÍCH TECHNOLOGIÍ KLÍČOVÉ POJMY Internet World Wide Web FTP, fulltext e-mail, IP adresa webový prohlížeč a vyhledávač CÍLE KAPITOLY Pochopit, co je Internet
VíceWebové stránky. 1. Publikování na internetu. Datum vytvoření: 4. 9. 2012. str ánk y. Vytvořil: Petr Lerch. www.isspolygr.cz
Webové stránky 1. Publikování na internetu Vytvořil: Petr Lerch www.isspolygr.cz Datum vytvoření: 4. 9. 2012 Webové Strana: 1/6 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tématická
VíceMATLABLINK - VZDÁLENÉ OVLÁDÁNÍ A MONITOROVÁNÍ TECHNOLOGICKÝCH PROCESŮ
MATLABLINK - VZDÁLENÉ OVLÁDÁNÍ A MONITOROVÁNÍ TECHNOLOGICKÝCH PROCESŮ M. Sysel, I. Pomykacz Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Fakulta aplikované informatiky Nad Stráněmi 4511, 760 05 Zlín, Česká republika
VíceInformační systémy 2008/2009. Radim Farana. Obsah. Nástroje business modelování. Business modelling, základní nástroje a metody business modelování.
3 Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava Fakulta strojní, Katedra automatizační techniky a řízení 2008/2009 Radim Farana 1 Obsah Business modelling, základní nástroje a metody business modelování.
VíceInformační média a služby
Informační média a služby Výuka informatiky má na Fakultě informatiky a statistiky VŠE v Praze dlouholetou tradici. Ke dvěma již zavedeným oborům ( Aplikovaná informatika a Multimédia v ekonomické praxi
VíceUnifikovaný modelovací jazyk UML
Unifikovaný modelovací jazyk UML Karel Richta katedra počíta tačů FEL ČVUT Praha richta@fel fel.cvut.czcz Motto: Komunikačním m prostředkem informační komunity se postupem času stala angličtina. Chcete-li
VíceArchitektury Informačních systémů. Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz http://www1.osu.cz/~zacek/
Architektury Informačních systémů Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz http://www1.osu.cz/~zacek/ Nutné pojmy Co je to informační systém? Jaké oblasti zahrnuje? Jaká je vazba IS na podnikovou strategii?
Více1 Webový server, instalace PHP a MySQL 13
Úvod 11 1 Webový server, instalace PHP a MySQL 13 Princip funkce webové aplikace 13 PHP 14 Principy tvorby a správy webového serveru a vývojářského počítače 14 Co je nezbytné k instalaci místního vývojářského
VíceWebové prezentace a aplikace. Autor: Ing. Jan Nožička SOŠ a SOU Česká Lípa VY_32_INOVACE_1132_Webové prezentace a aplikace_pwp
Webové prezentace a aplikace Autor: Ing. Jan Nožička SOŠ a SOU Česká Lípa VY_32_INOVACE_1132_Webové prezentace a aplikace_pwp Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity:
VíceMBI - technologická realizace modelu
MBI - technologická realizace modelu 22.1.2015 MBI, Management byznys informatiky Snímek 1 Agenda Technická realizace portálu MBI. Cíle a principy technického řešení. 1.Obsah portálu - objekty v hierarchiích,
VíceSystém elektronického rádce v životních situacích portálu www.senorady.cz
Systém elektronického rádce v životních situacích portálu www.senorady.cz Obec Senorady Miroslav Patočka 2006 Obsah: 1. Úvodní informace 1.1 Informace pro uživatele 1.1.1 Přístupnost HTML, PDA, WAP, XML
VíceNeuralmarketing Inteligentní newsletter
Nabídka jednorázové rozesílky a doplňkových služeb Neuralmarketing Inteligentní newsletter Nabídka jednorázové rozesílky a doplňkových služeb 2 Obsah 1 Příprava rozesílky... 3 2 Rozesílka... 4 3 Zpracování
Více3 MOŽNÉ PŘÍSTUPY K TVORBĚ APLIKACÍ NAD SVG DOKUMENTY
3 MOŽNÉ PŘÍSTUPY K TVORBĚ APLIKACÍ NAD SVG DOKUMENTY 3.1 Tenký a tlustý klient Klientské aplikace nad XML dokumenty v prostředí internetu se dají rozdělit na dvě skupiny: tenký klient a tlustý klient.
VíceSeminární práce Vývoj informačního systému. Manažerská informatika 2 Ing. Miroslav Lorenc
Seminární práce Vývoj informačního systému Manažerská informatika 2 Ing. Miroslav Lorenc Vypracoval: Jan Vít (xvitj17) LS 2007/2008 1. ÚVOD...3 1.1. POPIS PROJEKTU...3 2. OBSAH PROJEKTU...3 2.1. SEZNAM
VíceFAKULTA INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ SPOLEČNOST DECADIC PROJEKT FRAMETRIX
FAKULTA INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ ÚSTAV INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ MANAGEMENT PROJEKTŮ SPOLEČNOST DECADIC PROJEKT FRAMETRIX SPECIFIKACE POŽADAVKŮ AUTOR DOKUMENTU JIŘÍ JANDA BRNO 15. března 2012 Obsah 1 Úvod........................................
VíceInovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ
Název projektu Číslo projektu Název školy Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ CZ.1.07/1.5.00/34.0748
VíceSázková kancelář Z pekla štěstí
Sázková kancelář Z pekla štěstí Řešitelský tým Michal Pfeifer, Martin Halamíček, Jan Blaško, Zdeněk Křepela, Jan Popelka, Jan Mach Úvod Sázková kancelář Z pekla štěstí je malá společnost s několika malými
VíceTovek Server. Tovek Server nabízí následující základní a servisní funkce: Bezpečnost Statistiky Locale
je serverová aplikace určená pro efektivní zpracování velkého objemu sdílených nestrukturovaných dat. Umožňuje automaticky indexovat data z různých informačních zdrojů, intuitivně vyhledávat informace,
VíceInternetovéTechnologie
8 InternetovéTechnologie webdesign, mobile first Ing. Michal Radecký, Ph.D. www.cs.vsb.cz/radecky Webové stránky a aplikace - Webové stránky - množina vzájemně propojených stránek, které obsahují informace
VíceÚloha 1. Úloha 2. Úloha 3. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy
Úloha 1 Zkratka ERP jako celopodniková transakční aplikace znamená: a. Enterprise Route Planning b. Enterprise Resource Planning c. Enterprise Re-implementation Planning d. Enterprise Resource Processing
VíceSoučasný svět Projekt č. CZ.2.17/3.1.00/32038, podpořený Evropským sociálním fondem v rámci Operačního programu Praha adaptabilita
Aktivní webové stránky Úvod: - statické webové stránky: pevně vytvořený kód HTML uložený na serveru, ke kterému se přistupuje obvykle pomocí protokolu HTTP (HTTPS - zabezpečený). Je možno používat i různé
VíceMATURITNÍ OTÁZKY ELEKTROTECHNIKA - POČÍTAČOVÉ SYSTÉMY 2003/2004 PROGRAMOVÉ VYBAVENÍ POČÍTAČŮ
MATURITNÍ OTÁZKY ELEKTROTECHNIKA - POČÍTAČOVÉ SYSTÉMY 2003/2004 PROGRAMOVÉ VYBAVENÍ POČÍTAČŮ 1) PROGRAM, ZDROJOVÝ KÓD, PŘEKLAD PROGRAMU 3 2) HISTORIE TVORBY PROGRAMŮ 3 3) SYNTAXE A SÉMANTIKA 3 4) SPECIFIKACE
VíceZnalostní systém nad ontologií ve formátu Topic Maps
Znalostní systém nad ontologií ve formátu Topic Maps Ladislav Buřita, Petr Do ladislav.burita@unob.cz; petr.do@unob.cz Univerzita obrany, Fakulta vojenských technologií Kounicova 65, 662 10 Brno Abstrakt:
VíceVývoj informačních systémů. Přehled témat a úkolů
Vývoj informačních systémů Přehled témat a úkolů Organizace výuky doc. Mgr. Miloš Kudělka, Ph.D. EA 439, +420 597 325 877 homel.vsb.cz/~kud007 milos.kudelka@vsb.cz Přednáška Teorie Praxe Cvičení Diskuze
Více1 Úvod 1.1 Vlastnosti programového vybavení (SW)
1 Úvod 1.1 Vlastnosti programového vybavení (SW) - dávkové zpracování - omezená distribuce - zakázkový SW - distribuované systémy - vestavěná inteligence - laciný HW - vliv zákazníka 1950 1960 1970 1980
VíceSoftware a související služby
Software a související služby Webové technologie, přístup uživatele do systému přes webový prohlížeč Software na zakázku Webové stránky a e-shopy s plnou administrací Intranet, webové aplikace, informační
VíceArchitektury Informačních systémů. Jaroslav Žáček
Architektury Informačních systémů Jaroslav Žáček jaroslav.zacek@osu.cz http://www1.osu.cz/~zacek/ Nutné pojmy Co je to informační systém? Jaké oblasti zahrnuje? Jaká je vazba IS na podnikovou strategii?
VíceIS pro podporu BOZP na FIT ČVUT
IS pro podporu BOZP na FIT ČVUT Závěrečná zpráva pro 2. iteraci 21. dubna 2011 Zadavatel: Ing. Jiří Chludil Řešitelský tým: Jiří Kopecký Jan Kratochvíl Milan Matějček Štefan Pinďák Kristýna Streitová Úvod
VíceINFORMAČNÍ SYSTÉMY. 03. 01. 2006, Ing. Jiří Mráz
INFORMAČNÍ SYSTÉMY 03. 01. 2006, Ing. Jiří Mráz PŘEDNÁŠEJÍCÍ Jiří Mráz Production Coordinator UNICORN jiri.mraz@unicorn.cz AGENDA Informační a komunikační technologie (ICT) podniku Informační systémy Zakázkový
VíceINFORMAČNÍ SYSTÉMY (IS) Ing. Pavel Náplava Katedra počítačů K336, ČVUT FEL Praha 2004/2005
INFORMAČNÍ SYSTÉMY (IS) Ing. Pavel Náplava Katedra počítačů K336, ČVUT FEL Praha 2004/2005 AGENDA definice IS, zavedení pojmů možnosti a rozdělení typická struktura technologie nasazení praktická ukázka
VíceIng. Pavel Rosenlacher
Marketing v sociálních sítích Webová analytika Ing. Pavel Rosenlacher pavel.rosenlacher@vsfs.cz Krátké shrnutí SEO spočívá v lepším zobrazování stránek ve výsledcích vyhledávání na vyhledávačích Souhrnně
VíceINFORMAČNÍ SYSTÉMY NA WEBU
INFORMAČNÍ SYSTÉMY NA WEBU Webový informační systém je systém navržený pro provoz v podmínkách Internetu/intranetu, tzn. přístup na takový systém je realizován přes internetový prohlížeč. Použití internetového
VíceNové přístupy tvorby web site. Doc. Ing. Zdeněk Havlíček, CSc. KIT PEF CZU - 13/11/2001
Nové přístupy tvorby web site Doc. Ing. Zdeněk Havlíček, CSc. KIT PEF CZU - 13/11/2001 Osnova Úvod Web site - jasný cíl Technologie - dynamický web Forma - vyšší interaktivita Obsah - stálá aktualizace
VíceVývoj informačních systémů. Obecně o IS
Vývoj informačních systémů Obecně o IS Informační systém Informační systém je propojení informačních technologií a lidských aktivit směřující k zajištění podpory procesů v organizaci. V širším slova smyslu
VíceKlasické metodiky softwarového inženýrství I N G M A R T I N M O L H A N E C, C S C. Y 1 3 A N W
Klasické metodiky softwarového inženýrství I N G M A R T I N M O L H A N E C, C S C. Y 1 3 A N W Osnova přednášky Co to je softwarové inženýrství Softwarový proces Metodika a metoda Evoluce softwarových
VíceNávrh softwarových systémů - architektura softwarových systémů
Návrh softwarových systémů - architektura softwarových systémů Martin Tomášek, Jiří Šebek Návrh softwarových systémů (B6B36NSS) Převzato z přednášky X36AAS M. Molhanec Co je to architektura Využívá se
VíceSpecifikace rozhraní. Oznamovací povinnost podle zákona č. 307/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Martin Falc, SW architekt.
C E R T I C O N www.certicon.cz V Á C L A V S K Á 1 2 1 2 0 0 0 P R A H A 2 Specifikace rozhraní Oznamovací povinnost podle zákona č. 307/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů Martin Falc, SW architekt
VícePRODUKTY. Tovek Tools
jsou desktopovou aplikací určenou k vyhledávání informací, tvorbě různých typů analýz a vytváření přehledů a rešerší. Jsou vhodné pro práci i s velkým objemem textových dat z různorodých informačních zdrojů.
VíceMetodika analýzy. Příloha č. 1
Metodika analýzy Příloha č. 1 Příloha č. 1 1 Účel dokumentu Dokument popisuje závaznou metodiku systémové analýzy, je upraven na míru pro prostředí Podniku. Dokument je provázán s Podnikovou analýzou,
VíceMicrosoft.NET. AppTima Feedback Solution - komplexní systém pro zjišťování a vyhodnocování spokojenosti zákazníků
Microsoft.NET AppTima Feedback Solution - komplexní systém pro zjišťování a vyhodnocování spokojenosti zákazníků Přehled Země: Velká Británie Odvětví: Informační technologie Profil zákazníka Pantek Ltd.
VíceZáklady WWW publikování
Ing. Igor Kopetschke Oddělení aplikované informatiky Ústav nových technologií a aplikované informatiky Fakulta mechatroniky a mezioborových inženýrských studií Technická univerzita v Liberci Email : igor.kopetschke@tul.cz
VíceDIGITÁLNÍ MAPY. Přednáška z předmětu KMA/TKA. Otakar ČERBA Západočeská univerzita v Plzni
DIGITÁLNÍ MAPY Přednáška z předmětu KMA/TKA Otakar ČERBA Západočeská univerzita v Plzni 16.12.2008 Konec 20. století je charakterizován jako období informatiky. Mapa, jako výsledek geodetických měření
VíceTÉMATICKÝ OKRUH Softwarové inženýrství
TÉMATICKÝ OKRUH Softwarové inženýrství Číslo otázky : 25. Otázka : Komponentní technologie - základní pojmy a principy, metody specifikace komponent. Obsah : 1. Základní pojmy 1.1 Komponenta Komponenta
VíceInformační systémy pro nástrojové hospodářství ve výrobním podniku
XXIX. ASR '2004 Seminar, Instruments and Control, Ostrava, April 30, 2004 89 Informační systémy pro nástrojové hospodářství ve výrobním podniku HULMAN, Martin 1 & VAŠEK, Lubomír 2 1 Ing., ÚVSSaR, FSI,
VíceBakalářský studijní obor hospodářská informatika
Bakalářský studijní obor hospodářská informatika Předpoklady Struktura studia Přihlášky Poradenství Bakalářský studijní obor hospodářská informatika nabízí fundované vědecké a praktické vzdělání v oblasti
VíceUčební osnovy pracovní
ZV Základní vzdělávání 1 týdně, povinný Informace v historii Žák: seznámí se s historií informací pozná vznik a vývoj počítačů - pojem informace - vznik a vývoj počítačů Komunikace Anglický jazyk Angličtina
VíceKurz je rozdělen do čtyř bloků, které je možné absolvovat i samostatně. Podmínkou pro vstup do kurzu je znalost problematiky kurzů předešlých.
Soubor kurzů XHTML, CSS, PHP a MySQL Kurz je rozdělen do čtyř bloků, které je možné absolvovat i samostatně. Podmínkou pro vstup do kurzu je znalost problematiky kurzů předešlých. Jeden blok se skládá
VíceVývoj informačních systémů. Přehled témat a úkolů
Vývoj informačních systémů Přehled témat a úkolů Organizace výuky doc. Mgr. Miloš Kudělka, Ph.D. EA 439, +420 597 325 877 homel.vsb.cz/~kud007 milos.kudelka@vsb.cz Přednáška Znalosti Schopnosti Cvičení
VíceTECHNICKÉ POŽADAVKY NA NÁVRH, IMPLEMENTACI, PROVOZ, ÚDRŽBU A ROZVOJ INFORMAČNÍHO SYSTÉMU
zadávací dokumentace TECHNICKÉ POŽADAVKY NA NÁVRH, IMPLEMENTACI, PROVOZ, ÚDRŽBU A ROZVOJ INFORMAČNÍHO SYSTÉMU Stránka 1 z 6 Obsah 1. Specifikace požadavků webové stránky... 4 2. Specifikace technických
VíceBusiness Intelligence
Business Intelligence Josef Mlnařík ISSS Hradec Králové 7.4.2008 Obsah Co je Oracle Business Intelligence? Definice, Od dat k informacím, Nástroj pro operativní řízení, Integrace informací, Jednotná platforma
VíceManagement informačních systémů. Název Information systems management Způsob ukončení * přednášek týdně
Identifikační karta modulu v. 4 Kód modulu Typ modulu profilující Jazyk výuky čeština v jazyce výuky Management informačních systémů česky Management informačních systémů anglicky Information systems management
VícePHP PHP je skriptovací programovací jazyk dynamických internetových stránek PHP je nezávislý na platformě
PHP PHP původně znamenalo Personal Home Page a vzniklo v roce 1996, od té doby prošlo velkými změnami a nyní tato zkratka znamená Hypertext Preprocessor. PHP je skriptovací programovací jazyk, určený především
VíceEKONOMICKÝ A LOGISTICKÝ SOFTWARE. Luhačovice 24.10.2013
EKONOMICKÝ A LOGISTICKÝ SOFTWARE Luhačovice 24.10.2013 CRM řízení vztahů se zákazníky CRM - je zkratka z anglického Customer Relationship Management a označují se tak systémy pro řízení vztahů se zákazníky.crm
VíceVzdělávací obsah vyučovacího předmětu
V.9.3. Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací oblast: Inormatika a informační a komunikační technologie Vyučovací předmět: Informatika Ročník: 1. ročník + kvinta chápe a používá základní termíny
VíceProces vývoje HRIS Vema (Human Resources Information System) Jaroslav Šmarda
Proces vývoje HRIS Vema (Human Resources Information System) Jaroslav Šmarda Proces vývoje HRIS Vema Vlastnosti HRIS (Human Resources Information System) HRIS Vema Proces vývoje HRIS Vema Vema, a. s. Přední
VíceNávrh softwarových systémů - úvod, motivace
Návrh softwarových systémů - úvod, motivace Jiří Šebek, Martin Tomášek Návrh softwarových systémů (B6B36NSS) Obsah Motivace Integrace s ostatními obory SI Kdo / co ovlivňuje cílový SW Modely, metodiky
VíceInternet - základní pojmy
Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Ing. Hana Šmídová Název materiálu: VY_32_INOVACE_07_INTERNET_P2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077
VíceTesting as a Service. Přístupné, flexibilní a cenově výhodné řešení pro ověření kvality softwaru. Kompletní portfolio služeb testování softwaru
Testing as a Service Přístupné, flexibilní a cenově výhodné řešení pro ověření kvality softwaru Kompletní portfolio služeb testování softwaru Předem známé náklady na testování, umožňující efektivní tvorbu
VíceStudie webů automobilek
Studie webů automobilek červen 2006 [manažerské shrnutí] Obsah Obsah... 1 Manažerské shrnutí... 2 Kvalita obsahu a použitelnost webu... 3 Základní nedostatky negativně ovlivňují použitelnost většiny webů...
VíceObsah ČÁST I JAK SE UCHÁZET O ZÁKAZNÍKY NA WEBU KAPITOLA 1
Obsah O autorech 11 Poděkování 13 Předmluva 15 Úvod 17 Proč byste se měli přečíst tuto knihu 17 Co tato kniha obsahuje 18 Jak používat tuto knihu 19 Zpětná vazba od čtenářů 20 Errata 20 ČÁST I JAK SE UCHÁZET
VíceInovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ
Název projektu Číslo projektu Název školy Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Cílová skupina Anotace Inovace výuky prostřednictvím šablon
VíceVÝVOJ INTERNETOVÝCH APLIKACÍ - VIA
Metodický list č. 1 Způsob zakončení : Úvod Technologie webových aplikací Protokol HTTP Po zvládnutí tématického celku bude student mít základní přehled o problematice programování internetových (webových)
VíceTechnická dokumentace
Příloha č. 1 výzvy k podání nabídky na veřejnou zakázku malého rozsahu s názvem On-line vyjádření k existenci sítí" Technická dokumentace 1/5 Úvod Tento dokument je nedílnou součástí zadávacích podmínek
VícePRODUKTY Tovek Server 6
Tovek Server je serverová aplikace určená pro efektivní zpracování velkého objemu sdílených strukturovaných i nestrukturovaných dat. Umožňuje automaticky indexovat data z různých informačních zdrojů, intuitivně
VíceDatabázové aplikace pro internetové prostředí. 01 - PHP úvod, základní princip, vkládání skriptu, komentáře, výpis na obrazovku
Databázové aplikace pro internetové prostředí 01 - PHP úvod, základní princip, vkládání skriptu, komentáře, výpis na obrazovku Projekt: Inovace výuky prostřednictvím ICT Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.250
VíceP R Ů M Y S L O V Ý M A R K E T I N G
P R Ů M Y S L O V Ý M A R K E T I N G 5 ZS, akad.rok 2014/2015 Průmyslový marketing - VŽ 1 M A R K E T I N G O V Ý I N F O R M A Č N Í S Y S T É M ZS, akad.rok 2014/2015 Průmyslový marketing - VŽ 2 Mnoho
VíceMIS. Manažerský informační systém. pro. Ekonomický informační systém EIS JASU CS. Dodavatel: MÚZO Praha s.r.o. Politických vězňů 15 110 00 Praha 1
MIS Manažerský informační systém pro Ekonomický informační systém EIS JASU CS Dodavatel: MÚZO Praha s.r.o. Politických vězňů 15 110 00 Praha 1 Poslední aktualizace dne 5.8.2014 MÚZO Praha s.r.o. je certifikováno
VíceWonderware Information Server 4.0 Co je nového
Wonderware Information Server 4.0 Co je nového Pavel Průša Pantek (CS) s.r.o. Strana 2 Úvod Wonderware Information Server je výrobní analytický a reportní informační portál pro publikaci výrobních dat
VíceBezpečnost webových stránek
Teze k diplomové práci na téma: Bezpečnost webových stránek Vypracoval: Jan Kratina, PEF, INFO, 5.ročník Vedoucí projektu: RNDr. Dagmar Brechlerová Jan Kratina 2005 Téma diplomové práce Bezpečnost webových
VícePříloha: Dodatečné informace, včetně přesného znění žádosti dodavatele o dodatečné informace
Příloha: Dodatečné informace, včetně přesného znění žádosti dodavatele o dodatečné informace Pořadové číslo dodatečných informací: 14. ČÁST 1: Přesné znění žádosti dodavatele o dodatečné informace Otázka
VíceTOP Katalog online řešení a služby pro podnikatele
TOP Katalog online řešení a služby pro podnikatele Předmětem tohoto dokumentu je stručná charakteristika mezinárodních internetových multimediálních projektů poskytující moderní obchodní, propagační a
VíceProjektová dokumentace pro tvorbu internetových aplikací
Projektová dokumentace pro tvorbu internetových aplikací Tomáš Kuthan PhDr. Milan Novák, Ph.D. Školní rok: 2008-09 Abstrakt Bakalářská práce stanovuje vzor pro vytváření projektové dokumentace internetových
VíceMicrosoft SharePoint Portal Server 2003. Zvýšená týmová produktivita a úspora času při správě dokumentů ve společnosti Makro Cash & Carry ČR
Microsoft SharePoint Portal Server 2003 Zvýšená týmová produktivita a úspora času při správě dokumentů ve společnosti Makro Cash & Carry ČR Přehled Země: Česká republika Odvětví: Velkoobchod Profil zákazníka
VíceXML jako prostředek pro citování informačních zdrojů
XML jako prostředek pro citování informačních zdrojů Mgr. Linda Skolková (skolkova( skolkova@ikaros.cz) Ing. Miloslav Nič, PhD. (miloslav.nic( miloslav.nic@vscht.cz) Osnova Co je citování K čemu je dobré
VíceINFORMAČNÍ SYSTÉM VIDIUM A VYUŽITÍ MODERNÍCH TECHNOLOGIÍ
INFORMAČNÍ SYSTÉM VIDIUM A VYUŽITÍ MODERNÍCH TECHNOLOGIÍ Michal Brožek, Dominik Svěch, Jaroslav Štefaník MEDIUM SOFT a.s., Cihelní 14, 702 00 Ostrava, ČR Abstrakt Neustále rostoucí význam sběru dat, možnost
VíceTieto Future Office. Přehled. Země: Česká republika. Odvětví: Samospráva
Tieto Future Office Přehled Země: Česká republika Odvětví: Samospráva Profil zákazníka: Magistrát města Plzeň je orgánem města Plzně, který plní jeho úkoly v oblasti územní samosprávy i státní správy na
VíceMaturitní projekt do IVT Pavel Doleček
Maturitní projekt do IVT Pavel Doleček CO FILMBOOK JE Filmbook je uzavřená webová aplikace pro celkovou správu informací a dat souvisejících se sledováním filmů. Primárně je zaměřen na uchovávání a spravování
VíceAplikovaná informatika
1 Aplikovaná informatika VYUŽITÍ OSOBNÍCH INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ V PRÁCI BEZPEČNOSTNÍHO MANAŽERA ZEMÁNEK, Z. - PLUSKAL, D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní
VíceCelosvětová síť Internet. IKT pro PD1
Celosvětová síť Internet IKT pro PD1 Síť Internet Internet - celosvětová síť navzájem propojených počítačů, nebo specializovaných zařízení. Propojuje instituce nejrůznější povahy i soukromé osoby. Umožňuje
VíceKomunikační strategie a plán rozvoje portálu portal.gov.cz
Příloha č. 2 Výzvy - Detailní popis předmětu VZ Komunikační strategie a plán rozvoje portálu portal.gov.cz V rámci dodávky vznikne dokument s analýzou současného stavu Portálu veřejné správy (PVS), určením
VíceJádrem systému je modul GSFrameWork, který je poskytovatelem zejména těchto služeb:
Technologie Marushka Základním konceptem technologie Marushka je použití jádra, které poskytuje přístup a jednotnou grafickou prezentaci geografických dat. Jádro je vyvíjeno na komponentním objektovém
VíceObjektově orientované technologie Diagram komponent Implementační náhled (Diagram rozmístění) Pavel Děrgel, Daniela Szturcová
Objektově orientované technologie Diagram komponent Implementační náhled (Diagram rozmístění) Pavel Děrgel, Daniela Szturcová Osnova K čemu slouží diagram komponent obsah komponent závislosti rozhraní
Více