PŘEHLEDOVÉ PRÁCE. Vladimír Tesař Klinika nefrologie 1. LF UK a VFN, Praha
|
|
- Pavel Sedláček
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 INHIBITORY ANGIOTENZIN KONVERTUJÍCÍHO ENZYMU A ANTAGONISTÉ ANGIOTENZINU U PACIENTŮ S CHRONICKÝM ONEMOCNĚNÍM LEDVIN Vladimír Tesař Klinika nefrologie 1. LF UK a VFN, Praha Chronická onemocnění ledvin při poklesu glomerulární filtrace pod 1 ml/s obvykle progredují do terminálního selhání ledvin. Hypertenze je důležitým faktorem progrese chronické renální insuficience, inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu a antagonisté angiotenzinu ale zpomalují progresi renální insuficience při srovnatelné kompenzaci krevního tlaku více než jiná antihypertenziva. Inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu a antagonisté angiotenzinu by měly být podávány i u normotenzních pacientů s diabetem nejpozději od stadia mikroalbuminurie, u pacientů s nediabetickým onemocněním ledvin by měly být tyto léky podávány všem (i normotenzním) pacientům s proteinurií > 0,5 g/24 hodin. Klíčová slova: progrese renální insuficience, inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu, antagonisté angiotenzinu. PŘEHLEDOVÉ PRÁCE INHIBITORS OF ANGIOTENSIN CONVERTING ENZYME AND ANGIOTENSIN ANTAGONISTS IN PATIENTS WITH CHRONIC NEPHROSIS DISEASE Chronic kidney disease with glomerular filtration rate lower than 1 ml/s usually relentlessly progress to endstage renal failure. Hypertension is an important factor of the progression of chronic renal insufficiency. Angiotensin converting enzyme inhibitors (ACEI) and angiotensin antagonists (AIIA) slow down the progression of renal insufficiency more effectively than othe antihypertensive drugs despite the comparable control of blood pressure. ACEI and AIIA should be given to all (including normotensive) patients with diabetes no later than in the stage of microalbuminuria. In patients with non-diabetic kidney disease these drugs are indicated in all (including normotensive) patients with proteinuria > 0.5 g/24 hrs. Key words: progression of renal insufficiency, angiotensin converting enzyme inhibitors, angiotensin antagonists. Úvod Chronická onemocnění ledvin mají při dostatečně rozsáhlém poškození renálního parenchymu (vedoucím k poklesu glomerulární filtrace pod 1,0 ml/s) bez ohledu na primární příčinu poškození ledvin i po odeznění jejího působení (např. vyhasnutí aktivity glomerulonefritidy, velmi dobrá kompenzace diabetu) obvykle tendenci k různě rychlé progresi do terminálního selhání ledvin. Tento progresivní charakter chronických nefropatií se vysvětluje mj. zvýšeným tlakem v glomerulech zbylých nepoškozených (reziduálních) nefronů. Vzestup tlaku v glomerulech je v experimentu spojen s vyšší proteinurií. Proteinurie je u chronických nefropatií nepříznivým prognostickým faktorem. U pacientů, u kterých dojde vlivem léčby po několika týdnech k poklesu proteinurie, dochází při dlouhodobém sledování (roky) ke zpomalení progrese chronické renální insuficience. Inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu (a antagonisté angiotenzinu) na rozdíl od jiných antihypertenziv preferenčně dilatují glomerulární eferentní arteriolu a snižují tlak v glomerulech výrazněji než systémový krevní tlak (Taal, Brenner, 2001). Inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu (ACE) blokují přeměnu inaktivního angiotenzinu I na aktivní angiotenzin II, naproti tomu antagonisté angiotenzinu blokují AT 1 receptor pro angiotenzin II. Inhibitory ACE kromě toho také inhibují degradaci vazodilatačně působících kininů. Kininy mohou sice přispívat k příznivým hemodynamickým účinkům inhibitorů ACE, jsou ale také odpovědné za nejčastější nežádoucí účinek inhibitorů ACE chronický dráždivý kašel. Angiotenzin II může vznikat z prekurzorů i mechanizmy nezávislými na ACE (např. působením chymázy). Inhibitory ACE tak nemusí blokovat vznik angiotenzinu II kompletně. Příznivý vliv inhibitorů angiotenzin konvertujícího enzymu (ACE) na vývoj chronických nefropatií byl v experimentu prokázán již v polovině 80. let 20. století. Teprve v průběhu 90. let se však objevily výsledky prospektivních randomizovaných klinických studií, které prokázaly renoprotektivní účinek inhibitorů angiotenzin konvertujícího enzymu i u lidí. Výsledky podobných klinických studií s antagonisty angiotenzinu jsou k dispozici teprve od roku V dalším textu se po stručném přehledu nejdůležitějších studií s inhibitory ACE a antagonisty angiotenzinu u chronických nefropatií (tabulka 1) pokusím o formulaci současných doporučení léčby u těchto pacientů (tabulka 2). Samostatně bude probrána diabetická nefropatie a nediabetická chronická onemocnění ledvin. Vliv arteriální hypertenze a její léčby na progresi chronické renální insuficience Hypertenze je u pacientů s chronickými nefropatiemi velmi častá již ve fázi normální renální funkce a její prevalence dále výrazně stoupá s postupným poklesem glomerulární filtrace. Hypertenze je u chronických nefropatií nejvýznamnějším rizikovým faktorem progrese chronické renální insuficience a současně dále zvyšuje již zvýšené kardiovaskulární riziko pacientů s chronickou renální insuficiencí. U pacientů s diabetickou nefropatií na podkladě diabetu 2. typu prokázaly metaanalýzy na úzký vztah mezi cílovým středním arteriálním tlakem a rychlostí progrese chronické renální insuficience (Villarosa prof. MUDr. Vladimír Tesař, DrSc. Klinika nefrologie 1. LF UK a VFN Praha, U nemocnice 2, Praha 2 tesarv@beba.cesnet.cz 175
2 a Bakris, 1999). Dle metaanalýzy randomizovaných studií zpomaluje antihypertenzní léčba progresi renální insuficience u diabetu 2. typu (Kasiske et al., 1993). Možnost snížit progresi mikrovaskulárních komplikací redukcí krevního tlaku byla u pacientů s diabetem 2. typu dokumentována také ve studiích UKPDS (1998) a HOT (Hansson et al., 1998). Studie HOT ukázala, že pacienti s diabetem profitují z redukce krevního tlaku minimálně k hodnotám 130/80 mm Hg. Studie MDRD (Modification of Diet in Renal Disease, Peterson et al., 1995) ukázala, že i u pacientů s chronickou renální insuficiencí nediabetické etiologie a proteinurií větší než 1 g/24 hodin je progrese renální insuficience pomalejší u nemocných s arteriálním krevním tlakem nižším než 125/75 ve srovnání s nemocnými, jejichž cílový krevní tlak byl 140/90. Současná americká (JNC-VII, Chobanian et al., 2003) i evropská doporučení (Guidelines Committee, 2003) proto doporučují jako cílový krevní tlak pro pacienty s chronickým onemocněním ledvin 130/85 mm Hg, u pacientů s proteinurií vyšší než 1 g/24 hodin dokonce 125/75 mm Hg. Při posuzování specifického renoprotektivního účinku inhibitorů ACE a antagonistů angiotenzinu je vždy nutno odlišit nespecifický renoprotektivní účinek daný redukcí systémového krevního tlaku. Inhibitory ACE a antagonisty angiotenzinu je proto nutné srovnávat s ostatními antihypertenzivy a výraznějšího efektu na zpomalení progrese chronické renální insuficience by mělo být dosaženo při srovnatelné kontrole systémového krevního tlaku. Inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu u diabetické nefropatie Z hlediska fází onemocnění je třeba u diabetiků 1. a 2. typu rozlišit primární prevenci diabetické nefropatie (prevence vývoje mikroalbuminurie, tj. albuminurie mg/24 hodin, u normoalbuminurických diabetiků), sekundární prevenci (vývoj proteinurie, tj. albuminurie vyšší než 300 mg/24 hodin a kvantitativní proteinurie vyšší než 500 mg/ 24 hodin, u mikroalbuminurických diabetiků) a zpomalení progrese chronické renální insuficience u pacientů s manifestní diabetickou nefropatií. Odlišit bychom měli také účinky léčby u diabetiků 1. a 2. typu a u normotenzních a hypertenzních pacientů. Léčba normoalbuminurických normotenzních diabetiků 1. typu lisinoprilem neovlivnila ve studii EUCLID (během krátké, jen dvouleté doby sledování) riziko vývoje mikroalbuminurie (The EUCLID Study Group, 1997). Informace o vlivu inhibitorů ACE u normotenzních Tabulka 1. Přehled nejdůležitějších studií s inhibitory ACE a antagonisty angiotenzinu u chronických nefropatií Diabetická nefropatie efekt Diabetes 1. typu a. normoalbuminurie EUCLID lisinopril +- b. mikroalbuminurie EUCLID lisinopril ++ c. proteinurie, snížená renální Lewis et al., 1993 captopril +++ funkce Diabetes 2. typu a. mikroalbuminurie IRMA irbesartan +++ b. proteinurie, snížená renální IDNT irbesartan ++ funkce RENAAL losartan ++ Nediabetické onemocnění ledvin a. progrese chronické renální insuficience Tabulka 2. Doporučení pro léčbu chronických onemocnění ledvin inhibitory ACE a antagonisty angiotenzinu 1. K léčbě inhibitory ACE a/nebo antagonisty angiotenzinu je indikován každý pacient s diabetem (i normotenzní) nejpozději ve fázi mikroalbuminurie a každý (i normotenzní) pacient s nediabetickým onemocněním ledvin a proteinurií > 0,5 g/24 hodin. 2. U pacientů s diabetem 1. typu a nediabetickým onemocněním ledvin jsou lékem 1. volby inhibitory ACE, u pacientů s diabetem 2. typu jsou lékem volby antagonisté angiotenzinu. 3. Cílový krevní tlak je u všech pacientů s chronickým onemocněním ledvin 130/85 mm Hg, u pacientů s proteinurií > 1 g/24 hodin je cílový krevní tlak 125/75 mmhg. 4. Před zahájením léčby a cca 3 4 týdny po jejím zahájení je třeba kontrolovat sérový kreatinin a sérové kalium. 5. Dávku inhibitoru ACE a/nebo antagonisty angiotenzinu je třeba titrovat dle antiproteinurického efektu s cílem dosáhnout proteinurie < 1 g/24 hodin. 6. Při nedostatečném antihypertenzním a/nebo antiproteinurickém efektu je možno kombinovat u diabetiků inhibitor ACE nebo antagonistu angiotenzinu s nedihydropyridinovými antagonisty kalcia, u pacientů s nediabetickým onemocněním ledvin je zřejmě optimální kombinace inhibitoru ACE a antagonisty angiotenzinu, lékem třetí volby je diuretikum. normoalbuminurických diabetiků 2. typu jsou nedostatečné vzhledem k tomu, že většina diabetiků 2. typu je hypertenzních. Řada klinických studií prokázala, že u normotenzních mikroalbuminurických pacientů s diabetem 1. typu inhibitory ACE redukují mikroalbuminurii a snižují riziko progrese do klinické proteinurie (např. The EUCLID Study Group, 1997). Snížení rizika progrese mikroalbuminurie do klinické proteinurie a stabilizace renální funkce byly prokázány během pětiletého sledování i u mikroalbuminurických pacientů s diabetem 2. typu (Ravid et al., 1993). Léčba inhibitorem ACE captoprilem v průběhu tříletého sledování ve srovnání s placebem (tj. jinou antihypertenzní léčbou) u pacientů s diabetem 1. typu a manifestní proteinurií (> 500 mg/24 hodin) a mírně sníženou renální funkcí (střední sérový kreatinin 115 µmol/l) snížila proteinurii a snížila riziko AIPRI benazepril + REIN ramipril ++ COOPERATE trandolapril, losartan +++ Efekt: u diabetu ovlivnění progrese z fáze normoalbuminurie do fáze mikroalbuminurie, resp. z fáze mikroalbuminurie do fáze proteinurie, či zpomalení progrese chronické renální insuficience, u nediabetického onemocnění ledvin zpomalení progrese chronické renální insuficience. progrese chronické renální insuficience cca o 50 % (Lewis et al., Collaborative Study Group Trial, 1993). U pacientů s diabetem 2. typu a manifestní proteinurií klinická studie s inhibitory ACE podobného rozsahu jako studie Collaborative Study Group neexistuje. Několik menších studií ale ukázalo i u pacientů s diabetem 2. typu a manifestní proteinurií, že inhibitory ACE snižují proteinurii výrazněji než diuretika, betablokátory nebo antagonisté kalcia dihydropyridinového typu, data týkající se vlivu inhibitoru ACE na progresi chronické renální insuficience nejsou zcela konzistentní. Antagonisté angiotenzinu u diabetické nefropatie V roce 2001 byly publikovány výsledky velkých studií s léčbou incipientní (IRMA Parving et al., 2001) a manifestní (IDNT Lewis et al., 2001, RENAAL Brenner et al., 2001) 176
3 diabetické nefropatie u pacientů s diabetem 2. typu antagonisty angiotenzinu. Ve studii IRMA (Parving et al., 2001) bylo 590 hypertenzních mikroalbuminurických pacientů s diabetem 2. typu randomizováno k dvouleté léčbě antagonistou angiotenzinu irbesartanem v dávce 150 nebo 300 mg nebo k léčbě placebem s cílem dosáhnout krevního tlaku nižšího než 135/85. K vývoji manifestní diabetické nefropatie (albuminurie > 200 µg/min a vzestupu albuminurie ve srovnání se vstupní hodnotou alespoň o 30 %) došlo v průběhu sledování při srovnatelné kontrole krevního tlaku u 14,9 % nemocných léčených placebem, u 9,7 % nemocných léčených 150 mg irbesartanu a jen u 5,2 % nemocných léčených 300 mg irbesartanu. Ve studii MARVAL (Viberti et al., 2003) snížil u 329 převážně hypertenzních (65 %) diabetiků 2. typu s mikroalbuminurií a sérovým kreatininem < 150 µmol/l při 24týdenním podávání valsartan (80 mg denně) ve srovnání s amlodipinem (5 mg denně) při srovnatelné kontrole krevního tlaku mikroalbuminurii u normotenzních i hypertenzních pacientů. Normoalbuminurie bylo dosaženo u významně vyššího počtu nemocných léčených valsartanem (29,9%) než amlodipinem (14,5 %). Antagonisté angiotenzinu tedy u hypertenzních mikroalbuminurických pacientů s diabetem 2. typu mechanizmem nezávislým na jejich účinku antihypertenzním redukují albuminurii a výrazně (o 65 %) snižují riziko vývoje manifestní diabetické nefropatie. Vlivem léčby antagonisty angiotenzinu na vývoj manifestní diabetické nefropatie se zabývaly další dvě velké studie (Lewis et al., 2001, Brenner et al., 2001). Ve studii IDNT (Lewis et al., 2001) bylo hypertenzních pacientů s diabetickou nefropatií na podkladě diabetu 2. typu (s proteinurií vyšší než 0,9 g/24 hodin a sérovým kreatininem v rozmezí µmol/l) randomizováno k léčbě irbesartanem v dávce 300 mg denně, amlodipinem v dávce 10 mg denně nebo placebem s cílem dosáhnout krevního tlaku < 135/85. Po střední době sledování 2,6 roku snížil irbesartan při srovnatelném antihypertenzním účinku riziko zdvojnásobení sérového kreatininu, vývoje terminálního selhání ledvin nebo smrti ve srovnání s placebem o 20 % a ve srovnání s amlodipinem o 23 %, riziko zdvojnásobení sérového kreatininu bylo u pacientů léčených irbesartanem ve srovnání s placebem o 33 % a ve srovnání s amlodipinem o 37 % nižší. V podobné studii RENAAL (Brenner et al., 2001) bylo převážně hypertenzních (94 95 %) pacientů s diabetickou nefropatií s proteinurií > 0,5 g/24 hodin a sérovým kreatininem v rozmezí µmol/l léčeno v průměru 3,4 roky placebem nebo losartanem v dávce mg s cílem dosáhnout krevního tlaku < 140/90. Při srovnatelné kontrole krevního tlaku snížil losartan riziko zdvojnásobení sérového kreatininu, vývoje terminálního selhání ledvin nebo smrti ve srovnání s placebem o 16 %, riziko zdvojnásobení sérového kreatininu o 25 % a riziko vývoje terminálního selhání ledvin o 28 %. Losartan navíc snížil riziko první hospitalizace pro srdeční selhání ve srovnání s placebem o 32 %. Pro pacienty s diabetickou nefropatií na podkladě diabetu 2. typu máme tedy v součané době velmi silné doklady pro renoprotektivní účinek antagonistů angiotenzinu (irbesartanu a losartanu), nezávislý na jejich účinku antihypertenzním, srovnatelné doklady pro renoprotektivní účinek inhibitorů ACE nejsou u pacientů s manifestní diabetickou nefropatií na podkladě diabetu 2. typu k dispozici. Lze antiproteinurický (renoprotektivní účinek) inhibitorů ACE potencovat dalšími antihypertenzivy? Optimální kontrola krevního tlaku u pacientů s diabetickou nefropatií vyžaduje obvykle léčbu kombinací několika antihypertenziv (diuretik, betablokátorů, antagonistů kalcia, centrálních sympatolytik). Inhibitory ACE a/nebo antagonisté angiotenzinu jsou nepochybně u pacientů s incipientní a manifestní diabetickou nefropatií léky první volby. Méně jasné ale je, která další antihypertenziva by měla být přijata do kombinační léčby hypertenze tak, aby byl dále potencován její antiproteinurický a renoprotektivní účinek. Antihypertenzní a antiproteinurický účinek inhibitorů ACE lze potencovat omezením sodíku v dietě na cca 50 mmol/24 hodin (Buter et al., 1998) a malou dávkou thiazidových diuretik. Renoprotektivní účinek inhibitorů ACE mohou u diabetiků potencovat také některé léky ze skupiny antagonistů kalcia (Bakris et al., 1996). U diabetiků máme zatím velmi nedostatečné informace o možnosti potencovat antiproteinurický (a renoprotektivní) účinek inhibitorů ACE kombinací s antagonisty angiotenzinu. Ve studii CALM (Mogensen et al., 2000) měla kombinace lisinoprilu s candesartanem větší antiproteinurický účinek než monoterapie každým z jednotlivých léků. Vzhledem k tomu, že autoři kombinovali vysoké dávky obou léků, které měly i výraznější antihypertenzní účinek než monoterapie inhibitorem ACE, či antagonistou angiotenzinu, nelze na základě těchto nálezů možnost výraznějšího renoprotektivního účinku kombinace obou léků u diabetické nefropatie posoudit. Jsou inhibitory ACE a antagonisté angiotenzinu u pacientů s diabetickou nefropatií také kardioprotektivní? Pacienti s diabetem 2. typu a mikroalbuminurií a pacienti s diabetem 1. a 2. typu a mikroalbuminurií a klinickou proteinurií mají ve srovnání s kontrolními osobami a také diabetiky bez mikroalbuminurie zvýšenou kardiovaskulární mortalitu. Mortalita na kardiovaskulární příhody je u diabetiků hlavní příčinou zkráceného dožití. Antihypertenzní léčba snižuje u diabetiků kardiovaskulární mortalitu (UKPDS, 1998, Hansson et al., 1998). Zatímco pro specifický renoprotektivní účinek inhibitorů ACE a antagonistů angiotenzinu jsou u pacientů s incipientní či manifestní diabetickou nefropatií přesvědčivé doklady (Lewis et al., 1993, Ravid et al., 1993, Brenner et al., 2001, Parving et al., 2001, Lewis et al., 2001), specifický kardioprotektivní účinek inhibitorů ACE a antagonistů angiotenzinu nebyl dosud u pacientů s diabetem a diabetickou nefropatií přesvědčivě prokázán. Rozdíl v kardiovaskulární morbiditě a mortalitě mezi diabetiky 2. typu léčenými inhibitorem ACE a jinými antihypertenzivy nebyl prokázán ani ve studii UKPDS (1998), STOP-2 (Lindholm et al., 2000), ani ve studii ALLHAT (The ALLHAT Officers, 2002). Naproti tomu ve studii CAPPP (Niskanen et al., 2001) snížil kaptopril ve srovnání s diuretiky či beta-blokátory u diabetiků výskyt závažných kardiovaskulárních příhod o 39 % a ve studii HOPE (Yusuf et al., 2000) snížil ramipril výskyt závažných kardiovaskulárních příhod o 25 %. U hypertenzních pacientů s diabetem (studie ABCD-HT, Estacio et al., 1998) snížil enalapril ve srovnání s nisoldipinem výskyt závažných kardiovaskulárních příhod o 40 % a v podobné studii u hypertenzních diabetiků 2. typu (FA- CET, Tatti et al., 1998) snížil fosinopril stejný parametr ve srovnání s amlodipinem dokonce o 51 %. Naproti tomu nebyl kardioprotektivní efekt inhibitorů ACE ve srovnání s antagonisty kalcia prokázán ve studii STOP-2 (Lindholm et al., 2000), ani u normotenzních diabetiků 2. typu s mikroalbuminurií (studie ABCD-NT, Schrier et al., 2002). Ani pro kardioprotektivitu antagonistů angiotenzinu u diabetiků nemáme zatím jednoznačné doklady. Na jedné straně ve studii LIFE (Lindholm et al., 2002) redukoval losartan ve srovnání s atenololem u diabetiků výskyt závažných kardiovaskulárních příhod o 31 %, naproti tomu rozdíl ve výskytu kardiovaskulárních příhod ve výše podrobně popsaných 178
4 studiích RENAAL (Brenner et al., 2001, Berl et al., 2003) a IDNT (Lewis et al., 2001) nebyl statisticky významný, až na snížení počtu hospitalizací pro srdeční selhání. Interpretace dat týkajících se vlivu inhibitorů ACE a antagonistů angiotenzinu na kardiovaskulární prognózu pacientů s diabetem a diabetickou nefropatií je obtížná. Vzhledem k tomu, že patogeneze různých kardiovaskulárních komplikací (cévní mozkové příhody, infarkt myokardu, srdeční selhání) se zřejmě významně liší, bude zřejmě v budoucích studiích vhodnější sledovat vliv léčby na tyto parametry samostatně. Inhibitory ACE a antagonisté angiotenzinu u nediabetických onemocnění ledvin Nediabetická onemocnění ledvin představují nehomogenní skupinu onemocnění, která mají různé mechanizmy progrese chronické renální insuficience a různý sklon k progresi chronického renálního onemocnění. V současné době existují jen dvě rozsáhlé prospektivní randomizované studie (Maschio et al., 1996, The GISEN Group, 1997), které srovnávaly vliv léčby inhibitory ACE ve srovnání s jinými antihypertenzivy na progresi chronického nediabetického onemocnění ledvin. Větší studie srovnávající vliv léčby antagonisty angiotenzinu s jinými antihypertenzivy nejsou zatím u pacientů s nediabetickým onemocněním ledvin k dispozici. Ve studii AIPRI (Maschio et al., 1996) benazepril ve srovnání s placebem snížil u 583 převážně (82 %) hypertenzních pacientů s renální insuficiencí různé, převážně nediabetické etiologie se sérovým kreatininem µmol/l po tříletém sledování riziko zdvojnásobení sérového kreatininu nebo vývoje terminálního selhání ledvin o 53 %. Efekt byl výraznější u mužů, pacientů s glomerulonefritidou, diabetickou nefropatií a proteinurií vyšší než 1 g/24 hodin a u pacientů s glomerulární filtrací ml/min (0,67 1 ml/s) ve srovnání s pacienty s pokročilejší chronickou renální insuficiencí. Pacienti léčení benazeprilem měli významně nižší diastolický krevní tlak, vliv benazeprilu na progresi chronické renální insuficience ale přetrvával i po korekci na diastolický krevní tlak. Ve studii REIN (The GISEN Group, 1997) bylo 352 převážně (87 %) hypertenzních pacientů s renální insuficiencí (GF 0,33 1,16 ml/ s) nediabetické etiologie ve věku let rozděleno dle proteinurie do dvou skupin podle výše proteinurie (1. skupina: proteinurie 1 3 g/24 hodin, 2. skupina: proteinurie > 3 g/24 hodin) a léčeno ramiprilem nebo placebem (jinými antihypertenzivy) se snahou dosáhnout diastolický krevní tlak nižší než 90 mmhg. Ve skupině 2 (s proteinurií > 3 g/24 hodin) snížil ramipril proteinurii i riziko zdvojnásobení sérového kreatininu nebo vývoje terminálního selhání ledvin o 50 %. Efekt byl nejvýraznější u pacientů s proteinurií > 7 g/24 hodin. Po skončení studie byli všichni pacienti s proteinurií > 3 g/24 hod převedeni na léčbu ramiprilem. Ramipril výrazně zpomalil rychlost ztráty glomerulární filtrace i u pacientů, kteří byli původně léčeni placebem. U pacientů léčených alespoň tři roky ramiprilem se renální funkce prakticky stabilizovala (Ruggenenti et al., 1998), u části nemocných se dokonce glomerulární filtrace začala mírně zlepšovat. Ve skupině 1 (s proteinurií 1 3 g/24 hodin) bylo u pacientů léčených placebem ve srovnání s pacienty léčenými ramiprilem riziko vývoje proteinurie > 3 g/24 hodin 2,4 vyšší a riziko progrese do terminálního selhání ledvin 2,7 vyšší (Ruggenenti et al., 1999). V roce 2001 byla publikována metaanalýza 11 studií (zahrnující celkem pacientů) srovnávajících u pacientů s nediabetickou chronickou nefropatií vliv léčby inhibitory ACE a jinými antihypertenzivy. Inhibitory ACE snížily ve srovnání s ostatními antihypertenzivy riziko vývoje terminálního selhání ledvin o 31 % a riziko zdvojnásobení sérového kreatininu a vývoje terminálního selhání ledvin o 30 %. Z léčby profitovali všichni pacienti s proteinurií > 0,5 g/24 hodin. Vliv kombinace inhibitorů ACE a antagonistů angiotenzinu na progresi nediabetického chronického onemocnění ledvin I když zejména prodloužení studie REIN naznačilo, že by dlouhodobá (více než 3 4letá) léčba inhibitorem ACE mohla vést u některých pacientů k úplné stabilizaci renální funkce (Ruggenenti et al., 1999), je zřejmé, že značná část nemocných léčených inhibitory ACE přece jen progreduje do terminálního selhání ledvin. Blokáda vzniku angiotenzinu II je při léčbě inhibitory ACE nekompletní, angiotenzin II vzniká i alternativními cestami (chymáza, tonin), je např. známo, že plazmatické hladiny angiotenzinu II se při léčbě inhibitory ACE po přechodném poklesu vracejí po několika měsících k normě. Léčba kombinací inhibitoru ACE a antagonisty angiotenzinu by tak mohla zajistit kompletnější blokádu systému renin-angiotenzin-aldosteron s výraznějším renoprotektivním účinkem. V nedávno publikované studii (Nakao et al., 2003) bylo 263 pacientů s nediabetickým chronickým onemocněním ledvin (se sérovým kreatininem v rozmezí µmol/l a proteinurií > 0,3 g/24 hodin) randomizováno k léčbě antagonistou angiotenzinu losartanem v dávce 100 mg denně, inhibitorem angiotenzin konvertujícího enzymu trandolaprilem v dávce 3 mg denně nebo kombinací obou těchto léků ve stejných dávkách a sledováno 3 roky. Přestože monoterapie a kombinační léčba vedly ke srovnatelnému snížení krevního tlaku, došlo ke konci 3. roku léčby k zdvojnásobení sérového kreatininu jen u 11 % pacientů léčených kombinací trandolaprilu a losartanu ve srovnání s 23 % nemocných léčených monoterapií losartanem nebo trandolaprilem. Kombinační léčba tak ve srovnání s monoterapií snížila riziko progrese chronické renální insuficience o 60 %. Zatímco losartan snížil proteinurii o 42 % a trandolapril o 44 %, kombinační léčba snížila proteinurii o 76%. Nejvýraznější antiproteinurický efekt byl zaznamenán u pacientů s proteinurií vyšší než 3 g/den. Kombinační léčba tedy ve srovnání s monoterapií inhibitorem ACE a antagonistou angiotenzinu mechanizmem nezávislým na krevním tlaku dále výrazně snížila u pacientů s nediabetickým onemocněním ledvin riziko progrese chronické renální insuficience. Farmakokinetika a farmakodynamika inhibitorů ACE a antagonistů angiotenzinu u pacientů s chronickou renální insuficiencí U pacientů s chronickou renální insuficiencí může dojít při léčbě inhibitory ACE a antagonisty angiotenzinu k vzestupu sérového kreatininu (v důsledku poklesu tlaku v glomerulech, hrozí zejména u pacientů se sníženou renální perfuzí u např. chronického srdečního selhání nebo u stenózy renální tepny) a k vývoji hyperkalémie (nebezpečná je zejména kombinace se spironolaktonem, amiloridem, beta-blokátory, nesteroidními antirevmatiky či cyklosporinem). Sérový kreatinin a sérové kalium mají proto být u pacientů s chronickou renální insuficiencí vždy vyšetřeny před zahájením léčby a cca 3 4 týdny po jejím zahájení. Vzestup sérového kreatininu má být důvodem k podrobnějšímu vyšetření (např. vyloučení stenózy renální tepny) a redukci dávky inhibitoru ACE nebo antagonisty angiotenzinu. Při hyperkalémii je nutno zvážit vliv dalších léků, event. možnosti jejich vysazení, další možností je přidání thiazidového nebo kličkového diuretika. Většina inhibitorů ACE a/nebo jejich aktivních metabolitů je vylučována převážně renálně. Výjimkou jsou fosinopril, trandolapril a quinapril, u kterých je i významná biliární exkrece, která navíc stoupá při snižující se funkci ledvin. U antagonistů angiotenzinu je irbesartan a telmisartan vylučován téměř výhradně biliárně, bilární exkrece převažuje i u valsartanu a eprosartanu. Kandesartan PŘEHLEDOVÉ PRÁCE 179
5 a aktivní metabolit losartanu EXP-3174 jsou vylučovány zhruba proporcionálně renálně i biliárně (Hollenberg, 2003). U pacientů s výrazně sníženou renální funkcí není třeba redukovat dávky fosinoprilu, trandolaprilu a quinaprilu, dávku enalaprilu, ramiprilu, perindoprilu, benazeprilu, lisinoprilu i kaptoprilu se doporučuje redukovat zhruba o %. Z antagonistů angiotenzinu by měla být zvážena redukce dávky zřejmě pouze u kandesartanu (informace jsou nedostatečné). V praxi začínáme při léčbě inhibitory ACE i antagonisty angiotenzinu u pacientů s chronickou renální insuficiencí vždy s malou dávkou, kterou Literatura 1. Bakris GL, Copley JB, Vicknair N, et al. Calcium channel blockers versus other antihypertensive therapies on progression of NIDDM associated nephropathy. Kidney Int., 1996; 50: Berl T, et al. Cardiovascular outcomes in the irbesartan diabetic nephropathy trial of patients with type 2 diabetes and overt nephropathy. Ann Intern Med 2003; 138: Brenner BM, Cooper ME, de Zeeuw D, et al. Effects of losartan on renal and cardiovascular outcomes in patients with type 2 diabetes and nephropathy. N. Engl. J. Med., 2001; 345: Buter H, Hemmelder MH,Navis G, et al. The blunting of the antiproteinuric efficacy of ACE inhibition by high sodium intake can be restored by hydrochlorothiazide. Nephrol. Dial. Transplant., 1998; 13: Estacio RO, Jeffers BW, Hiatt WR, et al. The effect of nisoldipine as compared with enalapril on cardiovascular outcomes in patients with non-insulin-dependent diabetes and hypertension. N. Engl. J. Med., 1998; 338: Guidelines Committee: 2003 European Society of Hypertension European Society of Cardiology guidelines for the management of arterial hypertension. J Hypertens, 2003; 21: Hansson L, Zanchetti A, Carruthers SG, et al. Effects of intensive glood-pressure lowering and low-dose aspirin in patients with hypertension: principal results of the Hypertension Optimal Treatment (HOT) randomised trial. Lancet, 1998; 351: Hollenberg NK. The kidney and angiotensin-converting enzyme inhibitors, angiotensin receptor blockers, and aldosterone antagonists. In: Brady HR, Wilcox CS. Therapy in Nephrology and Hypertension, W. B. Saunders, London, 2003: Chobanian AV, Bakris GL, Black HR, et al. The Seventh Report of the Joint National Committee on Prevention, Detection, Evaluation, and Treatment of High Blood Pressure. JAMA, 2003; 289: Jafar TH, Schmid CH, Landa M, et al. Angiotensin-converting enzyme inhibitors and progression of nondiabetic renal disease. A meta-analysis of patient-level data. Ann. Intern. Med., 2001; 135: Kasiske BL, Kalil RS, Ma JZ, et al. Effect of antihypertensive therapy on the kidney in patients with diabetes: a meta-regression analysis. Ann. Intern. Med., 1993; 118: Lewis EJ, Hunsicker LG, Bain RP, et al. The effect of angiotensin converting enzyme inhibition on diabetic nephropathy. N. Engl. J. Med., 1993; 329: Lewis EJ, Hunsicker LG, Clarke WR, et al. Renoprotective effect of the angiotensin receptor antagonist irbesartan in patients with nephropathy due to type 2 diabetes. N. Engl. J. Med., 2001; 345: Lindholm LH, Hansson L, Ekbom T, et al. Comparison of antihypertensive treatments in preventing cardiovascular events in the elderly diabetic patients: results from the Swedish Trial in Old Patients with Hypertension-2. STOP Hypertension-2 Study Group. J. Hypertens., 2000; 18: Lindholm LH, Ibsen H, Dahlof B, et al. Cardiovascular morbidity and mortality in patients with diabetes in the Losartan Intervention For Endpoint Reduction in Hypertension study (LIFE): A randomized trial against atenolol. Lancet, 2002; 359: Maschio G, Alberti D, Janin G, et al. Effect of the angiotensin-converting-enzyme inhibitor benazepril on the progression of chronic renal insufficiency. The Angiotensin-Converting-Enzyme Inhibition in Progressive Renal Insufficiency Study Group. N. Engl. J. Med., 1996; 334: Mogensen CE, Neldam S, Tikkanen I, et al. Randomised controlled trial of dual blockade of renin-angiotensin system in patients with hypertension, microalbuminuria, and non-insulin dependent diabetes: the candesartan and lisinopril microalbuminuria (CALM) study. BMJ, 2000; 321: pozvolna dle efektu (krevní tlak, proteinurie) a dle tolerance (kreatinin, kalémie) zvyšujeme. Závěry Léky interferující se systémem renin- -angiotenzin-aldosteron zpomalují u pacientů s chronickým onemocněním ledvin diabetické i nediabetické etiologie progresi chronické renální insuficience více než jiná antihypertenziva (jsou renoprotektivní) a mohou být u těchto pacientů i kardioprotektivní. Doporučení pro léčbu chronických nefropatií inhibitory ACE a antagonisty angiotenzinu jsou uvedena v tabulce 2. U pacientů s diabetem (i normotenzních) by měli být tyto léky podávány nejpozději od stadia mikroalbuminurie, u diabetiků 1. typu máme více dokladů pro inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu, u diabetiků 2. typu pro antagonisty angiotenzinu. U pacientů s nediabetickým chronickým onemocněním ledvin jsou lékem volby inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu a měli by být podávány u všech pacientů s proteinurií > 1 g/24 hodin, progresi chronické renální insuficience lze dále zpomalit kombinací inhibitorů angiotenzin konvertujícího enzymu a antagonistů angiotenzinu. 18. Nakao N, Yoshimura A, Morita H, et al. Combination treatment of angiotensin-ii receptor blocker and angiotensin-converting enzyme inhibitor in non-diabetic renal disease (COOPERATE): a randomised controlled trial.lancet, 2003; 361: Niskanen L, Hedner T, Hansson L, et al. Reduced cardiovascular morbidity and mortality in hypertensive diabetic patients on first-line therapy with an ACE inhibitor compared with a diuretic/beta-blocker-based treatment regimen: a subanalysis of the Capropril Prevention Project. Diabetes Care, 2001; 24: Parving HH, Lehnert H, Brochner-Mortensen J, et al. The effect of irbesartan on the development of diabetic nephropathy in patients with type 2 diabetes. N. Engl. J. Med., 2001; 345: Peterson JC, Adler S, Burkart JM, et al. Blood pressure control, proteinuria, and the progression of renal disease. The Modification of Diet in Renal Disease Study. Ann. Intern. Med., 1995; 123: Ravid M, Savin H, Jutrin I, et al. Long-term stabilizing effect of angiotensin-converting enzyme inhibition on plasma creatinine and on proteinuria in normotensive type II diabetic patients. Ann. Intern. Med., 1993; 118: Ruggenenti P, Perna A, Gherardi G, et al. Renal function and requirement for dialysis in chronic nephropathy patients on long-term ramipril: REIN follow-up trial. Gruppo Italiano di Studi Epidemiologici in Nefrologia (GISEN). Ramipril Efficacy in Nephropathy. Lancet, 1998; 352: Ruggenenti P, Perna A, Gherardi G, et al. Renoprotective properties of ACE-inhibition in non-diabetic nephropathies with non-nephrotic proteinuria. Lancet, 1999; 354: Schrier RW, Estacio RO, Esler A, et al. Effects of aggressive blood pressure control in normotensive type 2 diabetic paitents on albuminuria, retinopathy and strokes. Kidney Int., 2002; 61: Taal MW, Brenner BM. Renoprotective benefits of RAS inhibition: from ACEI to angiotensin II antagonists. Kidney Int., 2000; 57: Tatti P, Pahor M, Byington R, et al. Outcome results of the Fosinopril versus Amlodipine Cardiovascular Events Randomized Trial (FACET) in patients with hypertension and NIDDM. Diabetes Care, 1998; 21: The ALLHAT Officers and Coordinators for the ALLHAT Collaborative Research Group: Major outcomes in high-risk hypertensive patients randomized to angiotensin- -converting enzyme inhibitor or calcium channel blocker vs diuretic: The Antihypertensive and Lipid-Lowering treatment to prevent Heart Attack Trial (ALLHAT). JAMA, 2002; 288: The EUCLID study group. Randomised placebo-controlled trial of lisinopril in normotensive patients with insulin-dependent diabetes and normoalbuminuria or microalbuminuria. Lancet, 1997; 349: The GISEN Group: Randomised placebo-controlled trial of effect of ramipril on decline in glomerular filtration rate and risk of terminal renal failure in proteinuric, non- -diabetic nephropathy. Lancet, 1997; 349: UK Prospective Diabetes Study Group: Tight blood pressure control and risk of macrovascular complications in type 2 diabetes: UKPDS 38. Br. Med. J., 1998; 317: Viberti G, Wheeldon NM, Microalbuminuria Reduction with Valsartan Study Investigators: Microalbuminuria reduction with valsartan in patients with type 2 diabetes mellitus: a blood pressure-independent effect. Circulation, 2002; 106: Villarosa IP, Bakris GL. Antihypertensive therapy in type 2 diabetes with nephropathy. In: Ritz E, Rychlík I. Nephropathy in type 2 diabetes. Oxford University Press, Oxford, 1999: Yusuf S, Sleight P, Pogue J, et al. Effects of an angiotensin-converting enzyme inhibitor, ramipril, on cardiovascular events in hig-risk patients. The Heart Outcome Prevention Evaluation Study Investigators. N. Engl. J. Med., 2000;, 342:
Léčba hypertenze u renální insuficience a dialýzy
270 Léčba hypertenze u renální insuficience a dialýzy prof. MUDr. Vladimír Tesař, DrSc. Nefrologické oddělení I. interní kliniky 1. LF UK a VFN, Praha Renální onemocnění je často provázeno hypertenzí,
VíceLéčba hypertenze fixními kombinacemi. MUDr. Igor Karen Člen výboru SVL ČLK JEP odborný garant pro AHT a KV oblast
Léčba hypertenze fixními kombinacemi MUDr. Igor Karen Člen výboru SVL ČLK JEP odborný garant pro AHT a KV oblast Doporučení pro cílové hodnoty TK ESH/ESC* a JNC 7** doporučuje tyto cílové hodnoty :
VíceDiabetes mellitus, hypertenze a ledviny
Diabetes a urogenitální systém, Hradec Králové, 1. 2. června 2007 Diabetes mellitus, hypertenze a ledviny V. Monhart Interní klinika 1. lékařské fakulty UK a ÚVN Praha, přednosta prof. MUDr. Miroslav Zavoral,
VíceDIABETICKÁ NEFROPATIE NOVÉ MOŽNOSTI LÉČBY
DIABETICKÁ NEFROPATIE NOVÉ MOŽNOSTI LÉČBY prof. MUDr. Vladimír Tesař, DrSc. Nefrologické oddělení I. interní kliniky 1. LF UK a VFN, Praha Diabetická nefropatie, zejména na podkladě diabetu 2. typu, je
VíceNovinky v léčbě diabetické nefropatie
Přehledové články 259 Novinky v léčbě diabetické nefropatie prof. MUDr. Vladimír Tesař, DrSc. Klinika nefrologie 1. LF UK a VFN, Praha Diabetická nefropatie je ve vyspělých zemích nejčastější příčinou
VíceVýznam blokády RAAS a postavení blokátorů AT1 receptorů. Jindřich Špinar
Význam blokády RAAS a postavení blokátorů AT1 receptorů Jindřich Špinar Renin angiotenzin aldosteronový systém Co o něm víme? Proč inhibujeme systém RAA? Indikace blokátorů receptoru 1 pro AII Jsou rozdíly
VíceBlokáda RAAS systému. Inhibitory ACE. L. Špinarová
Blokáda RAAS systému Inhibitory ACE L. Špinarová Bothrops jararaca Křovinář žararaka jedovatý 1. ACEi (1977) captopril 2. ACEi (1982) enalapril 3. ACEi (1988) 24 hod působící KV kontinuum (vliv ACEI: )
VíceVědecké závěry a podrobné vysvětlení vědeckého zdůvodnění rozdílů oproti doporučení výboru PRAC
Příloha IV Vědecké závěry, zdůvodnění změny podmínek rozhodnutí o registraci a podrobné vysvětlení vědeckého zdůvodnění rozdílů oproti doporučení výboru PRAC 1 Vědecké závěry a podrobné vysvětlení vědeckého
Více1 Celkové shrnutí vědeckého hodnocení výborem PRAC
Příloha I Vědecké závěry, zdůvodnění změny podmínek rozhodnutí o registraci a podrobné vysvětlení vědeckého zdůvodnění rozdílů oproti doporučení výboru PRAC 1 Vědecké závěry a podrobné vysvětlení vědeckého
VíceLÉČIVA OVLIVŇUJÍCÍ RENIN-ANGIOTENZIN-ALDOSTERONOVÝ SYSTÉM Posouzení farmakoterapeutické skupiny při pravidelné revizi úhrad
LÉČIVA OVLIVŇUJÍCÍ RENIN-ANGIOTENZIN-ALDOSTERONOVÝ SYSTÉM Posouzení farmakoterapeutické skupiny při pravidelné revizi úhrad Dokument popisuje přístup Ústavu k předmětné farmakoterapeutické skupině při
VíceDiuretika 2014 Jindřich Špinar
Diuretika 2014 Jindřich Špinar ČKD 27.11.2014 Místa účinku diuretika Ernst M, Moser M. N Engl J Med 2009;361:2153-2164 Diuretika v léčbě hypertenze Sulfonamidová thiazidová: hydrochlorothiazid nethiazidová
VíceA co amilorid? Hana Rosolová Centrum preventivní kardiologie II. interní klinika, UK Praha LF Plzeň
A co amilorid? Hana Rosolová Centrum preventivní kardiologie II. interní klinika, UK Praha LF Plzeň Diuretika Thiazidy hydrochlorothiazid, (bendroflumethiazide) Thiazidům podobná diuretika chlorthalidon,
VíceKombinovaná terapie hypertenze fixní kombinace
288 Kombinovaná terapie hypertenze fixní kombinace prof. MUDr. Miroslav Souček, CSc. 1, prof. MUDr. Jindřich Špinar, CSc., FESC 2 1 II. interní klinika LF MU a FN u sv. Anny v Brně 2 Interní kardiologická
VíceLéčba hypertenze a cévní mozková příhoda
280 Hypertenze pro internisty Léčba hypertenze a cévní mozková příhoda MUDr. Michal Vrablík, Ph.D. Centrum preventivní kardiologie, 3. interní klinika 1. LF UK a VFN, Praha Cévní mozková příhoda je stále
Víceblokátory, ACE-inhibitory,
Diuretika, Ca-blokátory blokátory, ACE-inhibitory, blokátory AT1 receptoru Milan Sova Diuretika Zvyšují vylučování vody a solí močí. Použití: 1. vyloučení nadbytečné vody a solí 2. hypertenze 3. odstranění
VíceVyšetøení ledvin u diabetika
Diabetes a urogenitální systém, Hradec Králové, 1. 2. června 2007 Vyšetøení ledvin u diabetika V. Tesař Klinika nefrologie 1. lékařské fakulty UK a VFN Praha, přednosta prof. MUDr. Vladimír Tesař, DrSc.
VíceNovinky v léčbě hypertenze starších pacientů v rámci metabolického syndromu
Novinky v léčbě hypertenze starších pacientů v rámci metabolického syndromu M. Souček, I. Řiháček, P. Fráňa, M. Plachý Souhrn Hypertenzním jedincům s metabolickým syndromem by měla být věnována maximální
VíceStudie LORISTA. Souhrn. J. Špinar, M. Souček, J. Vítovec, I. Řiháček, L. Kubecová, et al. Kardiologická revue 4/02 225
účinnost a snášenlivost losartanu u pacientů s esenciální hypertenzí: multicentrická, dvojitě slepá srovnávací studie losartanu s metoprololem J. Špinar, M. Souček, J. Vítovec, I. Řiháček, L. Kubecová,
VíceJaké příznaky by měly praktického lékaře upozornit na renální onemocnění, kdy odeslat pacienta ke specialistovi
13 Jaké příznaky by měly praktického lékaře upozornit na renální onemocnění, kdy odeslat pacienta ke specialistovi MUDr. Mariana Wohlfahrtová, PhD. Klinika nefrologie, Transplantcentrum, IKEM Úvod Nefrolog
VíceVyužití rutinního stanovení koncentrací moderních hypotenziv metodou LC/MS/MS v léčbě i v monitorování efektu léčby u jedinců s hypertenzí
Využití rutinního stanovení koncentrací moderních hypotenziv metodou LC/MS/MS v léčbě i v monitorování efektu léčby u jedinců s hypertenzí B. Sokolová, T. Gucký, M. Branný, V. Krečman, H. Skřičíková, L.
VíceHypertenze ve stáří. Hypertenze ve stáří
275 Hypertenze ve stáří MUDr. Ivan Řiháček, Ph.D., prof. MUDr. Miroslav Souček, CSc., MUDr. Petr Fráňa, Ph.D., MUDr. Martin Plachý II. interní klinika FN u sv. Anny a Masarykova univerzita Brno Ve vyspělých
VíceHypertenze a ischemická choroba srdeční
Cor et Vasa Available online at www.sciencedirect.com journal homepage: www.elsevier.com/locate/crvasa Vzdělávání v kardiologii Education in cardiology Hypertenze a ischemická choroba srdeční (Hypertension
VícePŘÍLOHA I SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
PŘÍLOHA I SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 1 1. NÁZEV PŘÍPRAVKU Ifirmasta 75 mg potahované tablety 2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ Jedna potahovaná tableta obsahuje irbesartanum 75 mg (ve formě hydrochloridu).
VíceArteriální hypertenze. prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc.
Arteriální hypertenze prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc. Definice a klasifikace hodnot krevního tlaku (mmhg) WHO-ISH 1999 Guidelines for the Management of Hypertension Kategorie Optimální Normální Vysoký
Více27.9.2013. Farmakoterapie srdečního selhání. Obrovská denní spotřeba energie
- definice Farmakoterapie srdečního selhání Ústav farmakologie FN a LF UP v Olomouci 25. září 2013 Nedostatečný srdeční výdej k naplnění potřeb tělesných tkání nejdříve při zátěži, později i v klidu ICHS,
VíceBlokáda systému renin angiotenzin v léčbě kardiovaskulárních onemocnění
252 Přehledové články Blokáda systému renin angiotenzin v léčbě kardiovaskulárních onemocnění Jindřich Špinar 1, Jiří Vítovec 2 1 Interní kardiologická klinika FN Brno, Brno 2 I. interní kardioangiologická
VíceLéčba hypertenze fixní kombinací nové důkazy
308 Léčba hypertenze fixní kombinací nové důkazy prof. MUDr. Miroslav Souček, CSc. II. interní klinika LF MU a FN u sv. Anny v Brně V doporučených postupech pro léčbu hypertenze jsou uvedeny kombinace
VíceSOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 1. NÁZEV PŘÍPRAVKU Irbesartan Pfizer 75 mg tablety Irbesartan Pfizer 150 mg tablety Irbesartan Pfizer 300 mg tablety 2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ Jedna tableta obsahuje
VíceProteinurie diagnostika, Vladimír Tesař Klinika nefrologie 1.LF UK a VFN, Praha. Proteinurie. patofyziologie i a význam v medicíně
Proteinurie diagnostika, patofyziologie i a význam v medicíně ě Vladimír Tesař Klinika nefrologie 1.LF UK a VFN, Praha Proteinurie Diagnostika Patofyziologie Význam v medicíně Klasifikace proteinurie Glomerulární
VíceHypertenze a chronická onemocnění ledvin
Cor et Vasa Available online at www.sciencedirect.com journal homepage: www.elsevier.com/locate/crvasa Vzdělávání v kardiologii Education in cardiology Hypertenze a chronická onemocnění ledvin (Hypertension
VíceLéčba hypertenze fixní kombinací nové důkazy
388 Léčba hypertenze fixní kombinací nové důkazy prof. MUDr. Miroslav Souček, CSc. II. interní klinika LF MU a FN u sv. Anny v Brně V doporučených postupech pro léčbu hypertenze jsou uvedeny kombinace
VíceNovinky v léčbě. Úvod: Srdeční selhání epidemie 21. století. Prof. MUDr. Jindřich Špinar, CSc., FESC Interní kardiologická klinika FN Brno
Novinky v léčbě Úvod: Srdeční selhání epidemie 21. století Prof. MUDr. Jindřich Špinar, CSc., FESC Interní kardiologická klinika FN Brno PARADIGM-HF: Design studie Randomizace n=8442 Dvojitě slepá Léčebná
VíceKongres medicíny pro praxi IFDA Praha, Míčovna Pražský hrad 24.října 2015
Kongres medicíny pro praxi IFDA Praha, Míčovna Pražský hrad 24.října 2015 Glifloziny v terapii DM 2 Zkušenosti z praxe MUDr. Barbora Doležalová IDE CR s.r.o., Chrudim Univerzita Pardubice, Fakulta zdravotnických
VíceZvláštnosti DOL u diabetu 2. typu Možnost včasného záchytu nefropatie a intervence u nemocných s diabetem 2. typu je značně ovlivněna specifiky
MUDr. Petr Bouček Centrum diabetologie IKEM, Praha 22 5 2012 Souhrn Bouček P.. Remedia 2012; 22: 345 350. Diabetické onemocnění ledvin (DOL) je závažnou sekundární komplikací diabetu a v současné době
VíceArteriální hypertenze
Arteriální hypertenze K. Horký II. interní klinika kardiologie a angiologie 1.LF UK a VFN Praha Přednáška pro studenty medicíny 2010 Definice arteriální hypertenze Setrvalé zvýšení TK nad hraniční hodnoty
VíceSOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU. Jedna tableta přípravku Losartan Pfizer 50 mg obsahuje 50 mg losartanum kalicum.
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 1. NÁZEV PŘÍPRAVKU Losartan Pfizer 25 mg Losartan Pfizer 50 mg Losartan Pfizer 100 mg potahované tablety 2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ Jedna tableta přípravku Losartan
VíceLéčba arteriální hypertenze v intenzivní péči Kdy a Jak?
Léčba arteriální hypertenze v intenzivní péči Kdy a Jak? Miroslav Solař Oddělení akutní kardiologie I. interní klinika Fakultní nemocnice Hradec Králové Chronická arteriální hypertenze Hypertenze u akutních
VíceDoporučení diagnostických a léčebných postupů u arteriální hypertenze verze 2007 Dle výboru ČSH. Jiří Vítovec
Doporučení diagnostických a léčebných postupů u arteriální hypertenze verze 2007 Dle výboru ČSH Jiří Vítovec Definice a klasifikace jednotlivých kategorií krevního tlaku (mmhg) Kategorie Optimální TK
VíceOBSAH. Nové poznatky o mikroalbuminurii jako biologickém markeru renálních a kardiovaskulárních onemocnění...37
OBSAH Ročník 1 Ročník 1, č. 1-2007 Měření glomerulární filtrace v klinické praxi...2 Cévní přístup a srdeční onemocnění existuje mezi nimi nějaký vztah?...7 Antihypertenzní léčba obézních hypertoniků...12
VíceSOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 1. NÁZEV PŘÍPRAVKU COZAAR 50 mg, potahované tablety COZAAR 100 mg, potahované tablety 2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ Jedna tableta přípravku COZAAR 50 mg obsahuje losartanum
VíceMikroalbuminurie v diabetologii
Dia Brno 2004 Mikroalbuminurie v diabetologii J. Perušičová Diabetologické centrum III. interní kliniky 1. lékařské fakulty UK a VFN, Praha, přednosta prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc., MBA Souhrn: Diabetická
VícePřínos snížení srdeční frekvence u srdečního selhání
Přínos snížení srdeční frekvence u srdečního selhání Jaromír Hradec 3. interní klinika 1. LF UK a VFN Praha Things we knew, things we did Things we have learnt, things we should do O ČEM BUDU MLUVIT: 1.
VíceHypertenze. Hypertenze
Hypertenze Hypertenze HYPERTENZE bulletin České společnosti pro hypertenzi Obsah Ohlédnutí za konferencí v Českém Krumlově (str. 3) Kidney & Blood Pressure Research se stává oficiálním časopisem ČSH (str.
VíceSOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 1 1. NÁZEV PŘÍPRAVKU COZAAR 2,5 mg/ml prášek a rozpouštědlo pro perorální suspenzi 2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ Jeden sáček s práškem pro přípravu perorální suspenze
VíceBetablokátory v primární péči při terapii AH a CHSS
Betablokátory v primární péči při terapii AH a CHSS Nebivolol má výsadní postavení mezi betablokátory??? MUDr. Igor Karen, praktický lékař odborný garant SVL za KV oblast Betablokátory v primární péči
VíceSOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
sp.zn. sukls156982/2015 SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 1. NÁZEV PŘÍPRAVKU ISAME 75 mg ISAME 150 mg ISAME 300 mg tablety 2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ ISAME 75 mg: Jedna tableta obsahuje irbesartanum
VíceSoučasný pohled na indikace podání kombinace inhibitorů ACE a sartanů
Přehledové články 487 Současný pohled na indikace podání kombinace inhibitorů ACE a sartanů prof. MUDr. Jiří Vítovec, CSc., FESC 1, prof. MUDr. Jindřich Špinar, CSc., FESC 2 1 I. interní kardio-angiologická
VíceHypertenze a hyperurikemie
Pøehledný referát Hypertenze a hyperurikemie J. Špinar 1, J. Vítovec 2, J. Pařenica 1 1 Interní kardiologická klinika Lékařské fakulty MU a FN Brno, pracoviště Bohunice, přednosta prof. MUDr. Jindřich
VíceDOPORUČENÍ DIAGNOSTICKÝCH A LÉČEBNÝCH POSTUPŮ U ARTERIÁLNÍ HYPERTENZE verze 2004
DOPORUČENÍ DIAGNOSTICKÝCH A LÉČEBNÝCH POSTUPŮ U ARTERIÁLNÍ HYPERTENZE verze 2004 Doporučení České společnosti pro hypertenzi Renata Cífková, Karel Horký, Jiří Widimský sr., Jiří Widimský jr., Jan Filipovský,
VíceLéčba a kontrola hypertenze v České republice v období 1997/ /2009
212 Sdělení z praxe Léčba a kontrola hypertenze v České republice v období 1997/1998 26/29 MUDr. Marie Jozífová, prof. MUDr. Renata Cífková, CSc., MUDr. Zdenka Škodová, doc. MUDr. Věra Adámková, CSc.,
VíceSOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
sp.zn. sukls155915/2013 a sp.zn. sukls155918/2013 a k sp.zn. sukls155098/2013 SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 1. NÁZEV PŘÍPRAVKU SIDOK 50 mg potahované tablety SIDOK 100 mg potahované tablety 2. KVALITATIVNÍ
VíceNovinky v kardiovaskulární prevenci a léčbě hypertenze. MUDr. Tomáš Fiala
Novinky v kardiovaskulární prevenci a léčbě hypertenze MUDr. Tomáš Fiala Kardiovaskulární prevence primární SCORE korigované na HDL SCORE korigované na tepovou frekvenci Pasivní kouření Glykemický index
VíceCelkové shrnutí vědeckého hodnocení přípravku Norvasc a přípravků souvisejících názvů (viz příloha I)
PŘÍLOHA II VĚDECKÉ ZÁVĚRY A ZDŮVODNĚNÍ POTŘEBNÝCH ÚPRAV V SOUHRNU ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU, OZNAČENÍ NA OBALU A PŘÍBALOVÉ INFORMACI PŘEDKLÁDANÉ EVROPSKOU AGENTUROU PRO LÉČIVÉ PŘÍPRAVKY Vědecké závěry Celkové
VíceHypertenze v těhotenství
Gynekologicko porodnická klinika MU Fakultní nemocnice Brno Hypertenze v těhotenství Weinberger V., Janků P. Kritické stavy v porodnictví, Praha, 6.12.2008 Kontroverze v klasifikaci hypertenzí v těhotenství
VícePrevence vzniku diabetu 2. typu pøi léèbì antihypertenzivy ovlivòujícími systém renin angiotenzin
Pøehledný referát Prevence vzniku diabetu 2. typu pøi léèbì antihypertenzivy ovlivòujícími systém renin angiotenzin P. Bouček Centrum diabetologie IKEM, Praha, přednostka prof. MUDr. Terezie Pelikánová,
VíceLéčba hypertenze v těhotenství
Léčba hypertenze v těhotenství Zelinka Tomáš III. interní klinika - klinika endokrinologie a metabolismu, 1. LF UK a VFN, Praha Centrum pro výzkum, diagnostiku a léčbu arteriální hypertenze Komplexní kardiovaskulární
VíceFarmakoterapie arteriální hypertenze u pacientû s diabetes mellitus 2. typu
arteriální hypertenze u pacientû s diabetes mellitus 2. typu Prof. MUDr. Renata Cífková, CSc. 1,2,3 1Centrum kardiovaskulární prevence, 1. LF UK v Praze a Thomayerova nemocnice 2 II. interní klinika klinika
VíceKombinační léčba hypertenze se zaměřením na fixní kombinace
Kombinační léčba hypertenze se zaměřením na fixní Kombinace Kombinační léčba hypertenze se zaměřením na fixní kombinace prof. MUDr. Miroslav Souček, CSc. 1, 2, MUDr. Hana Nechutová, Ph.D. 1, MUDr. Jan
VíceLozap 12,5 Zentiva, potahované tablety: Jedna potahovaná tableta obsahuje losartanum kalicum 12,5 mg.
Sp.zn. sukls157974/2014 a sp.zn.sukls165157/2014 SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 1. NÁZEV PŘÍPRAVKU Lozap 12,5 Zentiva, potahované tablety Lozap 50 Zentiva, potahované tablety Lozap 100 Zentiva, potahované tablety
VíceKardiologická problematika zařazování nemocných na čekací listinu k transplantaci ledviny
Symposium ČTS Zařazování na čekací listinu k transplantaci ledviny Praha 26.10.2005 Kardiologická problematika zařazování nemocných na čekací listinu k transplantaci ledviny Ondřej Viklický Klinika nefrologie,
VíceLéčba hypertenze fixní kombinací nové důkazy
Přehledové články 369 Léčba hypertenze fixní kombinací nové důkazy prof. MUDr. Miroslav Souček, CSc. II. interní klinika LF MU a FN u sv. Anny v Brně V doporučených postupech pro léčbu hypertenze jsou
VíceNephrology and Hypertension
ISSN 1802-3827 Ročník 4 číslo 3 2010 Current Opinion in Nephrology and Hypertension ČESKÉ VYDÁNÍ Vedoucí redaktor: Doc. MUDr. Ivan Rychlík, CSc., FASN Vychází za podpory edukačního grantu Current Opinion
VíceMilan Grundmann, Ivana Kacířová Ústav klinické farmakologie FNsP a ZSF OU, Ostrava
KOMBINAČNÍ LÉČBA HYPERTENZE Milan Grundmann, Ivana Kacířová Ústav klinické farmakologie FNsP a ZSF OU, Ostrava Výsledky léčby hypertenze v současnosti jsou stále neuspokojivé, poněvadž pouze jedna čtvrtina
VíceVyhodnocení studie SPACE
Kotlářská 267/2 602 00 Brno Česká republika www.biostatistika.cz Vyhodnocení studie SPACE Tato zpráva sumarizuje data shromážděná v rámci studie SPACE. Data byla poskytnuta Diabetickou asociací ČR. Autorský
VíceMANAGEMENT SRDEČNÍHO SELHÁNÍ V PODMÍNKÁCH ČESKÉ REPUBLIKY
MANAGEMENT SRDEČNÍHO SELHÁNÍ V PODMÍNKÁCH ČESKÉ REPUBLIKY Jana Skoupá Česká farmako-ekonomická společnost Praha. 26.2.2016 Vývoj počtu hospitalizací na interních odděleních: všechny hospitalizace vs. srdeční
VíceVýsledky léčby sibutraminem v iniciální šestitýdenní fázi studie SCOUT. MUDr. Igor Karen
Výsledky léčby sibutraminem v iniciální šestitýdenní fázi studie SCOUT MUDr. Igor Karen 1 První výsledky studie SCOUT Všichni lékaři se setkávají ve svých praxích s obézními pacienty Někteří již kardiovaskulární
VíceBETABLOKÁTORY p.o. Posouzení farmakoterapeutické skupiny při pravidelné revizi úhrad
BETABLOKÁTORY p.o. Posouzení farmakoterapeutické skupiny při pravidelné revizi úhrad Dokument popisuje přístup Ústavu k předmětné farmakoterapeutické skupině při plánované revizi úhrad. Na základě tohoto
Vícekardiovaskulární prevence
kardiovaskulární prevence Název časopisu: Hypertenze & kardiovaskulární prevence Odborná společnost: Spolupracující společnost: Pracovní skupina: Šéfredaktor: Zástupce šéfredaktora: Redakční rada: Česká
VícePříloha III Dodatky k odpovídajícím částem souhrnu údajů o přípravku a příbalovým informacím
Příloha III Dodatky k odpovídajícím částem souhrnu údajů o přípravku a příbalovým informacím Poznámka: Tyto změny příslušných bodů souhrnu údajů o přípravku a příbalové informace jsou výsledkem referralové
VíceFarmakoterapie hypertenze
Farmakoterapie hypertenze Tab. 4. - stratifikace hypertenze Kategorie Systolický TK Diastolický TK Normální
VíceSOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
sp. zn. sukls127770/2015 SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 1. NÁZEV PŘÍPRAVKU SIDOK 50 mg potahované tablety SIDOK 100 mg potahované tablety 2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ SIDOK 50 mg potahované tablety:
Vícesp. zn. sukls61114/2014
sp. zn. sukls61114/2014 SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 1. NÁZEV PŘÍPRAVKU Irbesartan Mylan 150 mg Irbesartan Mylan 300 mg tablety 2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ Irbesartan Mylan 150 mg : Jedna tableta
VíceKardiovaskulární profil, úroveň jeho kontroly a vztah ke komplikacím u diabetiků 2. typu
Univerzita Karlova v Praze Lékařská fakulta v Plzni 2. interní klinika UK-LF a FN Plzeň Kardiovaskulární profil, úroveň jeho kontroly a vztah ke komplikacím u diabetiků 2. typu Doktorská dizertační práce
VíceLéčba hypertenze v každodenní praxi
236 Léčba hypertenze v každodenní praxi prof. MUDr. Jiří Widimský, DrSc., FESC, FAHA Klinika kardiologie IKEM, Praha Práce uvádí základy léčby hypertenze včetně nefarmakologické léčby. Hlavní pozornost
VíceLéčba arteriální hypertenze. Jiří Widimský Jr. Centrum pro hypertenzi III. Interní klinika VFN a 1.LF UK Praha
Léčba arteriální hypertenze Jiří Widimský Jr. Centrum pro hypertenzi III. Interní klinika VFN a 1.LF UK Praha Prevalence, znalost o hypertenzi, léčba a uspokojivá kontrola hypertenze Česká republika 2006-2009
VíceKombinační léčba hypertenze v roce 2012
319 Kombinační léčba hypertenze v roce 2012 prof. MUDr. Jindřich Špinar, CSc., FESC 1, prof. MUDr. Jiří Vítovec, CSc. 2 1 Interní kardiologická klinika FN Brno a LF MU, Brno 2 I. interní kardioangiologická
VíceHypertenze a ischemická choroba srdeční
260 Hypertenze a ischemická choroba srdeční prof. MUDr. Jindřich Špinar, CSc., FESC 1, prof. MUDr. Jiří Vítovec, CSc., FESC 2 1 Interní kardiologická klinika FN Brno a LF MU, Brno 2 I. interní kardioangiologická
VíceLOSARTAN STADA 12,5 mg LOSARTAN STADA 50 mg LOSARTAN STADA 100 mg potahované tablety
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 1. NÁZEV PŘÍPRAVKU LOSARTAN STADA 12,5 mg LOSARTAN STADA 50 mg LOSARTAN STADA 100 mg potahované tablety 2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ Losartan Stada 12,5 mg: 1 potahovaná
VíceLéčba hypertenze v každodenní praxi
257 Léčba hypertenze v každodenní praxi prof. MUDr. Jiří Widimský, DrSc., FESC, FAHA Klinika kardiologie IKEM, Praha Práce uvádí základy léčby hypertenze včetně nefarmakologické léčby. Hlavní pozornost
VíceDoporuèení diagnostických a léèebných postupù u arteriální hypertenze verze 2007 Doporuèení Èeské spoleènosti pro hypertenzi
Doporučené postupy Doporuèení diagnostických a léèebných postupù u arteriální hypertenze verze 2007 Doporuèení Èeské spoleènosti pro hypertenzi Doporučené postupy vycházejí ze soudobých poznatků lékařské
VíceDiabetes, dyslipidemie a onemocnìní ledvin
Diabetes a urogenitální systém, Hradec Králové, 1. 2. června 27 Diabetes, dyslipidemie a onemocnìní ledvin R. Češka 1, V. Tesař 2 1 III. interní klinika 1. lékařské fakulty UK a VFN Praha, přednosta prof.
VíceProf. MUDr. Miroslav Souček, CSc. II. interní klinika, FN u sv. Anny Pekařská 53, Brno
Prof. MUDr. Miroslav Souček, CSc. II. interní klinika, FN u sv. Anny Pekařská 53, Brno Kardiovaskulární onemocnění jsou důsledkem působení kombinace několika rizikových faktorů. Rizikové faktory kardiovaskulárních
VíceStříbrná svatba srdečního selhání a blokády systému RAAS. Jiří Vítovec LF MU a ICRC FN u sv.anny
Stříbrná svatba srdečního selhání a blokády systému RAAS Jiří Vítovec LF MU a ICRC FN u sv.anny Patofysiologický efekt angiotensinu II Kontraktilita Aktivace SNS Aldosteron Vasopressin Vasokonstrikce Endothelin
VíceLÉČBA RIZIKOVÝCH FAKTORŮ
Gaťková A.,Kalita Z. X.Cerebrovaskulární seminář 23.9.2011 Kunětická Hora LÉČBA RIZIKOVÝCH FAKTORŮ IKTŮ V PREVENCI RECIDIVY, SOUČASNÉ NÁZORY. RIZIKO RECIDIVY ISCHEMICKÝCH IKTŮ 5-15% pacientů s iktem má
VíceDiuretika u hypertenze
105 Diuretika u hypertenze doc. MUDr. Jiří Špác, CSc., prof. MUDr. Miroslav Souček, CSc., MUDr. Bohuslav Kianička II. interní klinika FN u sv. Anny v Brně Diuretika jsou jedním z nejdéle používaných lékových
VíceMedikamentózní léčba chronického srdečního selhání Gabriela Štěrbáková Kardiologické oddělení FN a LF UK Plzeň
MEDIKAMENTÓZNÍ LÉČBA CHRONICKÉHO SRDEČNÍHO SELHÁNÍ Medikamentózní léčba chronického srdečního selhání Gabriela Štěrbáková Kardiologické oddělení FN a LF UK Plzeň Srdeční selhání je časté onemocnění se
VíceSOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU. Pomocné látky: 12,50 mg monohydrátu laktózy a 0,113 mg sójového lecithinu v jedné potahované tabletě.
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 1. NÁZEV PŘÍPRAVKU Irbesartan +pharma 75 mg, potahované tablety Irbesartan +pharma 150 mg, potahované tablety Irbesartan +pharma 300 mg, potahované tablety 2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ
Více2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ Jedna tableta obsahuje telmisartanum 20 mg. Pomocné látky: 108,675 mg monohydrátu laktosy
SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 1. NÁZEV PŘÍPRAVKU Tanydon 20 mg potahované tablety Tanydon 40 mg potahované tablety Tanydon 80 mg potahované tablety 2. KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ Jedna tableta obsahuje
Víceimidapril H Prof. MUDr. Jiří Vítovec, DrSc.; MUDr. Tomáš Doležal * ; MUDr. Jiří Slíva* 1. interní kardio-angiologická klinika, FN u sv.
profily léčiv H 3 C N COOH N CH 3 N COOC 2 H 5 imidapril O O H Prof. MUDr. Jiří Vítovec, DrSc.; MUDr. Tomáš Doležal * ; MUDr. Jiří Slíva* 1. interní kardio-angiologická klinika, FN u sv. Anny, Brno; *
VíceSOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
Příloha č. 2 k rozhodnutí o změně registrace sp. zn. sukls139561/2009, sukls139559/2009, sukls139557/2009, sukls139554/2009 Příloha k sp.zn. sukls139566/2009, sukls139570/2009, sukls139565/2009, sukls139563/2009,
VíceObsah 1 Úvod 2 Definice hypertenze 3 Klasifikace hypertenze 4 Vztah krevního tlaku k vaskulární mortalitě 5 Etiologie hypertenze
1 Úvod 21 2 Definice hypertenze 23 3 Klasifikace hypertenze 26 3.1 Faktory ovlivňující prognózu hypertoniků 26 3.1.1 Stratifikace celkového K-V rizika v kategoriích nízké, středně těžké, vysoké a velmi
VíceLéèba hypertenze pøi diabetu a diuretika
Pøehledný referát Léèba hypertenze pøi diabetu a diuretika P. Bouček Centrum diabetologie IKEM, Praha, přednosta prof. MUDr. Terezie Pelikánová, DrSc. Souhrn: Zvýšení krevního tlaku se u osob s diabetem
VíceDiagnostické a léčebné postupy u arteriální hypertenze verze 2012 Doporučení České společnosti pro hypertenzi
Diagnostické a léčebné postupy u arteriální hypertenze verze 2012 Doporučení České společnosti pro hypertenzi Jan Václavík I. Interní klinika kardiologická FN Olomouc Prevalence hypertenze v ČR V celé
VíceIn#momediální šíře a ateroskleróza
In#momediální šíře a ateroskleróza J. Neumann Iktové centrum, Neurologické oddělení Nemocnice Chomutov o.z., KZ a.s. In#momediální šíře a ateroskleróza Zajímavé a módní ( in ; cool ) Vědecké ( publikace
VícePříloha č. 3 k rozhodnutí o prodloužení registrace sp.zn. sukls179317/2009, sukls179323/2009, sukls179328/2009 SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU
Příloha č. 3 k rozhodnutí o prodloužení registrace sp.zn. sukls179317/2009, sukls179323/2009, sukls179328/2009 SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU 1. NÁZEV PŘÍPRAVKU Lozap 12,5 Zentiva, potahované tablety Lozap 50
VíceVÝSLEDKY. Účastnící se pacienti měli riziko kardiovaskulárních onemocnění
Účinek linagliptinu na kardiovaskulární zdraví a funkci ledvin u pacientů s diabetem 2. typu, kteří mají riziko kardiovaskulárního onemocnění (studie CARMELINA, 1218.22) Lidé s riziko kardiovaskulárního
VíceREZISTENTNÍ ARTERIÁLNÍ HYPERTENZE
REZISTENTNÍ ARTERIÁLNÍ HYPERTENZE Autor: Jakub Flašík Výskyt Hypertenze je definována jako obtížně léčitelná (rezistentni) tehdy když se nedaří dosáhnou cílových hodnot krevního tlaku (
VíceDiabetická nefropatie Diabetic nephropathy. Z. Rušavý. I. interní klinika FN a LF UK, Plzeň
Diabetická nefropatie Diabetic nephropathy Z. Rušavý I. interní klinika FN a LF UK, Plzeň Abstrakt Diabetická nefropatie je chronické progredující onemocnění ledvin při diabetu mellitu charakterizované
VíceFarmakoterapie. Kombinaãní léãba hypertenze. 14 Kombinační léčba hypertenze
Kombinaãní léãba hypertenze Prof. MUDr. Jiří Vítovec, CSc., FESC 1 ; prof. MUDr. Jindřich Špinar, CSc., FESC 2 1 1. interní kardioangiologická klinika FN u sv. Anny, Brno; 2 Interní kardiologická klinika
VíceHypertenze. Hypertenze
Hypertenze Hypertenze HYPERTENZE bulletin České společnosti pro hypertenzi Obsah Zpráva o činnosti České společnosti pro hypertenzi (str. 3) Cena za nejlepší publikovanou originální práci v oblasti arteriální
Více