1. MLÁDEŽ 26% 23% 29% 17%

Transkript

1 STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA TELČE (PROFIL MĚSTA) PŘÍLOHA Č.2: DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ verze - červen 2005

2 1. MLÁDEŽ Průzkum mezi mládeží byl proveden v průběhu února a března 2004, a to formou dotazníků, jejichž obsah lze rozdělit do dvou částí. Úvodní část se týká základních charakteristik respondenta. Druhá sada otázek se týká hodnocení kvality života ve městě co do kulturního a sportovního vyžití a rovněž tak možností pro volnočasové aktivity. Celkový počet vyhodnocených dotazníků je 103 kusů. Dotazníkové šetření bylo provedeno v úzké spolupráci s Gymnáziem Otokara Březiny a Střední odbornou školou (SOŠ). Studenti gymnázia odevzdali 71 dotazníků, studenti SOŠ 32 dotazníků. Podmínkou šetření bylo trvalé bydliště studentů v Telči a věk 15 a více let. Dotazníkového šetření se účastnilo 31 mužů a 72 žen. Věková struktura respondentů se pohybuje v rozmezí let s tím, že kategorie 15 a 20 let jsou zastoupeni okrajově, rovnoměrně jsou zastoupeni respondenti ve věku let. Z celkového počtu obyvatel v Telči ve věku se jich dotazníkového šetření zúčastnilo tedy cca 20%. Obr. 1.1: Věková struktura 26% 23% 29% 4% 1% 17% 15 let 16 let 17 let 18 let 19 let 20 let RRA Vysočina 2

3 3. Bydliště respondentů Obr. 1.2: Bydliště respondentů 43% 34% 14% 0% 9% Podolí Staré Město Štěpnice Vnitřní Město Studnice 43% dotazníků vyplnili studenti z městské části Staré Město, 34 % dotazníků bylo vyplněno studenty s bydlištěm v městské části Štěpnice. Z místní části Studnice nebyl žádný respondent. 4. Spokojenost s kulturními zařízeními Obr. 1.3: Spokojenost s kulturními zařízeními 44% 39% 9% 8% ano spíše ano spíše ne ne Mapování názorů respondentů týkající se spokojenosti s kulturními zařízeními ve městě ukazuje mírnou převahu nespokojených respondentů (nespokojení a spíše nespokojení 52%). Pokud uděláme hlubší rozbor, pak zjistíme, že svou spokojenost vyjádřilo 77% mužů (tj. 26% z celku), a ženy naopak v 57 % (tj. 44% ze všech odpovědí) vyjádřily svou nespokojenost. 71% dotazovaných svou odpověď konkretizovalo, z čehož RRA Vysočina 3

4 vzešlo že ve městě v nejvyšší míře postrádají kluby (hudební i výtvarné) 30% odpovědí, divadlo (26% odpovědí), kvalitní kino (18 % odpovědí), kulturní dům (18% odpovědí), taneční sál a diskotéku (10% odpovědí). Jako negativum vidí i nevyužitou a chátrající Sokolovnu, rovněž tak technický stav místního kina. 5. Spokojenost s nabídkou a množstvím kulturních akcí Obr. 1.4: Spokojenost s nabídkou a množstvím kulturních akcí 32% 37% 16% 15% ano spíše ano spíše ne ne Svou nespokojenost s nabídkou a množstvím kulturních akcí vyjádřilo 52 % respondentů, což odpovídá i předchozímu hodnocení kulturních zařízení. Rovněž i při hodnocení spokojenosti žen a mužů dochází ke shodě: 73 % mužů (tj. 24 % z celku) je spokojených, 60 % žen (tj. 41 % z celku) je nespokojených. Studenti, kteří odpověděli na otevřenou otázku (58 % respondentů) v 90 % postrádají koncerty (rokové, jazzové i popové) v průběhu celého roku (zejména však v zimě) a divadelní představení (33 % odpovědí). Zmiňovány rovněž byly festivaly, párty, diskotéky a taneční zábavy. RRA Vysočina 4

5 6. Spokojenost se sportovními zařízeními Obr. 1.5: Spokojenost se sportovními zařízeními 48% 23% 19% 10% ano spíše ano spíše ne ne Spokojenost se sportovními zařízeními v Telči vyjádřila nadpoloviční většina respondentů (67 %), a to jak muži, tak i ženy. 72 % respondentů blíže rozvedlo svou odpověď, jaká sportovní zařízení v Telči postrádají. Nejčastěji uváděným nedostatkem, a to jak u spokojených, tak u nespokojených respondentů je neexistence bazénu (47 % odpovědí) a krytého zimního stadionu (19 % odpovědí). Respondentům dále chybí veřejně přístupná hřiště (19 % odpovědí), koupaliště (15 % odpovědí), dále tenisové kurty, hala na squash, fitness, bowling, střelnice, v zimě navíc sjezdovka (opakující se odpovědi). 7. Spokojenost s nabídkou a množstvím sportovních akcí Obr. 1.6: Spokojenost s nabídkou a množstvím sportovních akcí 48% 29% 16% 7% ano spíše ano spíše ne ne 77% respondentů (90% všech mužů, 73 % všech žen) vyjádřilo spokojenost s nabídkou i množstvím sportovních akcí. Z 36% odpovědí, které uváděly návrhy na zlepšení, by jak RRA Vysočina 5

6 nespokojení, tak spokojení respondenti rádi zvýšili možnost sportovního vyžití, a to v oblasti aerobicu, tance, míčových her, možnosti sportovních turnajů i pro širokou veřejnost, atletické olympiády, běžeckého lyžování apod. Respondentky vyjádřily jako nedostatek i málo možností ke sportovnímu vyžití pro dívky. Odpovědi byly pestré a příliš se neopakovaly. Z tohoto důvodu neuvádíme procentní zastoupení. Zmiňovány byly i netradiční sporty, jako např. softball, panitball, jóga, bojová umění, kriket, petanque, minigolf, golf, skateboarding. 8. Možnosti trávení volného času Obr. 1.7: Možnosti trávení volného času 44% 32% 10% 14% plně vyhov. spíše vyhov. spíše nevyh. zcela nevyh. Možnosti trávení volného času jsou respondenty v 58% vnímány negativně. Zatímco 60% mužů vyjádřilo spokojenost, 67% žen bylo s možnostmi trávení volného času nespokojeno. 50% respondentů konkretizovalo důvody k nespokojenosti. Odpovědi stejně jako v předchozí otázce jsou široce pojaté, tudíž hodnocení četnosti by bylo vykazováno nízkými procenty. Volnočasové aktivity se prolínají jak se sportovními, tak kulturními možnostmi pro vyžití. Výčet uváděných nedostatků, a tudíž i možností k nápravě je následující: málo hřišť, kluboven, možností pro zimní sporty, málo kaváren a možností pro filmové fanoušky, chybějící čajovna. Zmíněny byly výtvarné kroužky, velký zájem je i o diskotéku a kluby. RRA Vysočina 6

7 9. Spokojenost s nabídkou a množstvím zájmových kroužků a volnočasových akcí Obr. 1.8: Spokojenost s nabídkou a množstvím zájmových kroužků a volnočasových akcí 40% 45% 2% ano spíše ano spíše ne ne 13% Na rozdíl od předchozího hodnocení, respondenti hodnotí nabídku a množství kroužků a volnočasových akcí výrazně pozitivně (85%). Svou spokojenost vyjádřilo 97% mužů a 80% žen. Jako možné doplnění nabídky vidí např. v baletu, bojových umění, kurzech cizích jazyků, v létě pak v letních táborech. Rovněž jsou zde zmíněny aktivity pro dívky, konkrétně však nejsou specifikovány. 10. Spokojenost s volně přístupnými zařízeními pro volnočasové aktivity a sport Obr. 1.9: Spokojenost s volně přístupnými zařízeními pro volnočasové aktivity a sport 43% 33% 20% 4% plně vyhov. spíše vyhov. spíše nevyh. zcela nevyh. 63% dotazovaných vyjádřilo nespokojenost s množstvím volně přístupných zařízení určeným pro volnočasové aktivity. Převaha nespokojených byla jak na straně mužů (61%), tak na straně žen (65%). Hlavním nedostatkem je absence bazénu a koupaliště, rovněž tak stav zimního stadionu. Zájem ze strany respondentů je i o veřejně přístupné kurty a hřiště (především pak hřiště pro rekreační sportovce). RRA Vysočina 7

8 Některým respondentům se zdají být i poplatky za pronájem hřišť a tělocvičen vysoké. Z odpovědí je patrné, že volnočasové aktivity jsou chápány především jako aktivity sportovní. 11. Odstěhovat se? Na otázku, zda by respondenti využili možnosti a odstěhovali se s rodiči z Telče odpovědělo 61% záporně, 39% respondentů kladně. Jako důvod k přestěhování nejčastěji uváděli nedostatek pracovních míst v Telči a okolí a dále pak, velikost města a malé možnosti kulturního vyžití. 12. Otevřené otázky týkající se života v Telči Odpovědi na otázky týkající se života v Telči lze shrnout následujícím způsobem: - silné stránky města: příroda (přírodní památky a čistý vzduch) a klidné prostředí v okolí města, historické centrum a atmosféra města (zejména náměstí), festival Prázdniny v Telči a pořádané koncerty, cizinecký ruch, maloměstské poměry (přátelé, známí, vzdálenosti), dobrá informovanost o dění ve městě. - slabé stránky města: málo společenských akcí (především v zimě) a prostor pro volnočasové aktivity mládeže, mnoho asijských obchodů, špatné místní komunikace, hustý automobilový provoz v centru města, neudržování čistoty ve městě (zejména ze strany majitelů psů), nedostatek pracovních příležitostí, krátká otvírací doba obchodů a kaváren a nedostatek klubů. Často se opakovala odpověď, že zde chybí život mimo turistickou sezónu. RRA Vysočina 8

9 2. OBYVATELÉ Průzkum (dotazníkové šetření) mezi obyvateli města Telče probíhal v průběhu měsíce dubna 2004 formou přímého oslovení (dopis) cca 750 obyvatel města ve věku 18 a více let. Osloveno tedy bylo cca 16% obyvatel v této věkové kategorii). Průzkum probíhal v úzké spolupráci s MěÚ Telč. Respondenti byli vybráni a osloveni rovnoměrně v jednotlivých částech města dle počtu obyvatel zde žijících a zároveň byla snaha o maximální prostorové pokrytí města. Tab. 2.1: Vybrané části města a urbanistické obvody pro účely dotazníkového šetření Část obce Podrobnější členění vybrané urbanistické obvody Podolí Podolí, U nádraží, Na Novoříšské cestě Štěpnice Štěpnice, Na Myslibořské cestě, Na Statku Staré město Na Žabinci, Za Staroměstským rybníkem Vnitřní město Studnice Počet vyhodnocených (vrácených) dotazníků je 95, což představuje návratnost pouze cca 13%. Počet hodnocených dotazníků respektuje názory cca 2% obyvatel města starších 18 let. Nízká návratnost dotazníků poukazuje na malý zájem obyvatel města o dění ve městě a aktivní zapojení do rozvoje města. Mezi respondenty převažovali obyvatelé staršího věku (45% respondentů nad 60 let). Celkově výrazné zastoupení tvořili ekonomicky neaktivní obyvatelé (59%). Pouze cca 21% respondentů bylo ve věku let. A. Základní charakteristiky respondentů Dotazníkového šetření se účastnilo 39 (41%) mužů a 56 (59%) žen. 2. Věková struktura Obr. 2.1: Věková struktura 34% 45% 17% 4% a víc RRA Vysočina 9

10 Dle věku patřilo nejvíce respondentů (45%) do věkové skupiny nad 60 let, a do skupiny let (34%). Na mladší věkové kategorie (studenti) byl zaměřen samostatný průzkum, který byl proveden na Gymnáziu Otokara Březiny a Střední odborné škole. 3. Vzdělanostní struktura Obr. 2.2: Vzdělanostní struktura 29% 37% 18% 1% 13% 2% bez střední (bez maturity) vyšší odborné nebo bakalářské základní střední (s maturitou) vysokoškolské Dle vzdělání převažovali respondenti středoškolsky vzdělaní s maturitou (37%). 50% vysokoškolsky vzdělaných respondentů náleželo do věkové kategorie let, 33% pak do kategorie let. 4. Ekonomická aktivita Obr. 2.3: Ekonomická aktivita 59% 2% 3% 11% 20% 5% soukromý podnikatel zaměstnance v soukr. Firmě zaměstnanec ve státním sektoru zaměstnance v samosprávě nezaměstnaný ekonomicky neaktivní 59% dotazníků vyplnili osoby ekonomicky neaktivní, což odpovídá i tomu, že 49% respondentů jsou osoby nad 60 let. Početnou skupinou jsou osoby zaměstnané v soukromé RRA Vysočina 10

11 firmě (20%). 11% respondentů náleží do skupiny obyvatel, kteří jsou zaměstnaní ve státním sektoru. Pouze 2% respondentů byli nezaměstnaní. 5. Bydliště respondentů Obr. 2.4: Bydliště respondentů 22% 36% 37% 2% 3% Podolí Staré Město Štěpnice Vnitřní město Studnice Respondenti s trvalým bydlištěm v městské části Podolí a Štěpnice byli zastoupeni ve stejném poměru (resp. 36% a 37%). 2% respondentů měla trvalé bydliště v místní části Telče ve Studnici. B. Bydlení 6. Typ bydlení Obr. 2.5: Typ bydlení 39% 48% 7% 6% vlastní dům vlastní nebo družstevní byt nájemní byt podnájem Z výsledků průzkumu vyplynulo, že 48 % dotazovaných bydlí ve vlastních domech nebo bytech (39 %). Poměrně nízké procento respondentů řeší svou bytovou situaci nájmem (6 %) či podnájmem (7%). RRA Vysočina 11

12 7. Úroveň bydlení Obr. 2.6: Úroveň bydlení 2% 3% 31% 67% plně vyhov. spíše vyhov. spíše nevyh. zcela nevyhov. Vysoká spokojenost (95 %) respondentů s úrovní bydlení je v souladu s výsledkem hodnocení typu bydlení, kdy 87 % dotazovaných bydlí ve vlastních prostorách. Respondenti, kteří hodnotili úroveň bydlení jako nevyhovující jsou především ti, kteří bydlí v nájmu či podnájmu. 8. Změny v řešení bytové situace Obr. 2.7: Změny v řešení bytové situace 63% 3% 12% 22% přestavba výstavba koupě bytu neuvažuji o změně 63 % respondentů neuvažuje o zlepšení své bytové situace, se stávajícím stavem jsou plně spokojeni. 22 % by pro zlepšení upřednostnilo přestavbu domu či rekonstrukci bytu. Výstavbu domu by zvolilo 12 % dotazovaných, kteří v současné době bydlí v bytech či v nájmu. RRA Vysočina 12

13 C. Kvalita života 9. Spokojenost se sítí obchodů ve městě Obr. 2.8: Spokojenost se sítí obchodů ve městě 47% 26% 5% ano spíše ano spíše ne ne 22% 73 % respondentů je se sítí obchodů ve městě spokojeno. Naprostou nespokojenost vyslovilo 5 % dotazovaných. K vyšší spokojenosti by přispělo zavedení obchodu s českou konfekcí a kvalitními obleky (pánské i dámské). Tuto potřebu vidí 34 % dotázaných, kteří odpověděli na otevřenou otázku. Další obchody, které v Telči chybí jsou: kvalitní obuv, bytové textilie a doplňky, hobby, stavebniny. Co se týkalo potravin, pak 30 % z respondentů, kteří svou nespokojenost blíže rozvedli, chybí supermarket typu Penny nebo Lidl, či podobný obchodu JMB. Do opakujících se námětů na zlepšení pak patřil i obchod se zeleninou v centru města, rychlé občerstvení, mléčný bar (lahůdky). 10. Spokojenost se sítí služeb ve městě Obr. 2.9: Spokojenost se sítí služeb ve městě 53% 26% 0% 21% ano spíše ano spíše ne ne Spokojenost se sítí služeb ve městě vyjádřilo 79 % respondentů. Úplnou nespokojenost nevyjádřil nikdo. Z 86 respondentů, kteří na tuto otázku odpověděli 19 z nich, tj. 22 % zmínilo, že postrádají opravnu obuvi. Dále pak byla jako nedostatek zmiňována absence opravny elektrospotřebičů (ledniček, televizorů apod.), úklidové firmy a možnosti připojení k internetu. RRA Vysočina 13

14 11. Spokojenost se sítí zdravotní a sociální péče ve městě Obr. 2.10: Spokojenost se sítí zdravotní a sociální péče ve městě 51% 25% 7% 17% ano spíše ano spíše ne ne Hodnocení spokojenosti se sítí zdravotní a sociální péče je pozitivní (76 % z dotazovaných odpovědělo kladně, tj. ano, popř. spíše ano). 7 % dotázaných je naprosto nespokojených, 17 % spíše nespokojených. 51% dotázaných svou odpověď konkretizovalo a uvedlo, že v Telči postrádají lékařskou pohotovost (85 %!). Dále pak byla zmíněna potřeba lepší lékárny, a více obvodních lékařů. Respondenti hodnotili jako nedostatek dlouhé čekání v čekárnách obvodních lékařů, málo ordinačních hodin a vybavenost polikliniky. 12. Spokojenost se sítí mateřských škol ve městě Obr. 2.11: Spokojenost se sítí mateřských škol 50% 38% 0% 12% ano spíše ano spíše ne ne Názor na spokojenost se sítí mateřských škol není jednoznačný (50 : 50). Bližší rozbor situace nebyl možný,neboť dotazovaní neodpověděli na otevřenou otázku, co konkrétně postrádají (resp. byla pouze jediná odpověď, která vyjadřovala potřebu lepší vybavenosti školky). RRA Vysočina 14

15 13. Spokojenost se sítí základních škol Obr. 2.12: Spokojenost se sítí základních škol 46% 34% 4% ano spíše ano spíše ne ne 16% Hodnocení sítě základních škol vyznívá sice celkově pozitivně (62%), avšak úplnou nespokojenost vyjádřilo 34 % respondentů. Svou odpověď, která by konkretizovala nedostatky, uvedlo pouze 8 respondentů. Nedostatky se týkaly jednak přístupu učitelů k žákům (3 odpovědi) a jednak zázemí/prostředí žáků (5 odpovědí - přeplněnost tříd, malé šatny, celkové vybavení, špatný stav oken a nábytku). 14. Spokojenost s kulturním vyžitím ve městě Obr. 2.13: Spokojenost s kulturním vyžitím ve městě 43% 27% 26% 4% ano spíše ano spíše ne ne S kulturním vyžitím ve městě je zcela nebo spíše spokojeno 70% dotazovaných. Hodnocení je pozitivní, přesto však respondentům ve městě chybí kulturní dům (22%), víceúčelový sál a divadlo. Lhostejný není respondentům ani současný stav Sokolovny. Jedna odpověď uváděla jako potřebu internetovou kavárnu a besedy se známými osobnostmi. Chvála byla vyslovena Klubu důchodců. RRA Vysočina 15

16 15. Spokojenost se sportovním vyžitím ve městě Obr. 2.13: Spokojenost s kulturním vyžitím ve městě 51% \ 28% 0% 21% ano spíše ano spíše ne ne Dotazovaní hodnotí spokojenost s možností sportovního vyžití kladně (79%). Úplně nespokojený není žádný z respondentů. Nejčastěji uváděnou potřebou je vybudování bazénu (uvedlo 69 % respondentů, kteří nedostatky konkretizovaly, tj. 32 % ze všech respondentů). Dalším zařízením, které dotazovaní postrádají je koupaliště, příp. čisté rybníky (38 % konkretizovaných odpovědí). Z ostatních odpovědí pak vyznívá potřeba tenisových kurtů, sqashové haly, univerzálního hřiště. Na tomto místě byly zmiňovány i kuželky, bowling, minigolf, prostor pro skateboard, dráhy a branky na hřištích. Výstupy jsou velice podobné jako v rámci dotazníkového šetření u mládeže. 16. Možnosti volnočasového vyžití ve městě Obr. 2.14: Možnosti volnočasového vyžití ve městě 65% 9% 1% 25% plně vyhovující spíše nevyhovující spíše vyhovující zcela nevyhovující Respondenti vyjádřili svou spokojenost s možnostmi využití volného času ve městě (74 % respondentů hodnotilo možnosti jako plně nebo spíše vyhovující). Pouze 20 % respondentů upřesnilo svou odpověď o to, co ve městě postrádají. V těchto odpovědích se opět objevuje potřeba kulturního sálu, dobře vybaveného fitness centra, bazénu, koupaliště, hřišť. Navíc je zde zmíněn nedostatek zimních akcí, besed a přednášek, cyklostezek, pěších tras. RRA Vysočina 16

17 17. Možnosti vyžití pro rodiny s dětmi Obr. 2.15: Možnosti vyžití pro rodiny s dětmi 16% 5% 30% 47% 2% plně vyhovující spíše vyhovující spíše nevyhovující zcela nevyhovující nedokáži se vyj. Velké procento respondentů (47%) se k dané problematice nedokáže vyjádřit. Tento stav je způsoben tím, že nejvíce respondentů je důchodového věku, a proto neznají či nevnímají současné možnosti vyžití pro rodiny s dětmi. Z těch, kteří na otázku odpověděli, se 32 % respondentů zdají možnosti vyhovující (úplně vyhovující možnosti hodnotili pouze 2 % dotázaných). 9 odpovědí bylo podrobněji rozvedeno a jako hlavní nedostatky uvedeny: neudržované dětské hřiště, chybějící hrací dětské koutky s prolézačkami, pískoviště, hřiště, bazén, koupaliště, naučné stezky. 18. Hodnocení prostředí ve městě Respondenti hodnotili prostředí ve městě na základě hledisek uvedených v tab Procento zastoupení jednotlivých odpovědí je v tabulce rovněž uvedeno. Hodnota uvedená v kolonce Průměr odpovídá průměrnému hodnocení a hovoří o míře hodnocení respondentů jednotlivého hlediska (pozn.: nejvyšší pozitivní hodnocení = 1, max. negativní hodnota = 4). Tab. 2.2: Hodnocení prostředí ve městě Hledisko dobré (1) spíše dobré (2) Hodnocení spíše špatné (3) špatné (4) průměr životní prostředí celkově 51% 42% 6% 1% 1,6 estetický vzhled veřejných prostranství 24% 56% 14% 6% 2,0 vzhled městské zástavby (budov) 27% 54% 18% 1% 1,9 udržovaná zeleň ve městě 32% 45% 21% 2% 1,9 udržování čistoty ve městě 13% 47% 23% 17% 2,4 znečištění ovzduší exhalacemi a prachem 35% 40% 19% 6% 2,0 veřejné osvětlení 37% 41% 15% 7% 1,9 kvalita cest a chodníků v ulicích (komunikace) 1% 10% 41% 48% 3,4 dostupnost města hromadnou autobusovou a železniční dopravou 36% 52% 8% 3% 1,8 bezpečnostní situace ve městě (kriminalita) 12% 63% 17% 8% 2,2 bezpečnost silničního provozu ve městě 8% 41% 36% 15% 2,6 pozn.: průměr je počítán v intervalu hodnot 1 4 RRA Vysočina 17

18 Hlediska Strategický plán rozvoje města Telč Obr. 2.16: Hodnocení prostředí ve městě Hodnocení prostředí ve městě BESIP bezpečnost (kriminalita) dostupnost komunikace osvětlení znečištění ovzduší čistota zeleň vzhled budov veř.prostranství ŽP 1,0 1,5 2,0 2,5 3,0 3,5 4,0 pozitivní hodnocení Průměr negativní hodnocení Obyvatelé města negativně vnímají především kvalitu cest a chodníků v ulicích a dále bezpečnosti silničního provozu, popř. udržování čistoty a zeleně. 19. Technická infrastruktura Hodnocení technické infrastruktury, resp. dodávky plynu, elektřiny, vody, odvozu odpadů, telekomunikací a dostupnosti parkovacích ploch uvádí tabulka a z ní vycházející graf. Tab. 2.3: Technická infrastruktura Oblast dobře (1) spíše dobře (2) Hodnocení spíše špatně (3) špatně (4) průměr dodávka plynu 94% 5% 0% 1% 1,1 dodávka elektřiny 92% 7% 1% 0% 1,1 dodávka vody 90% 9% 1% 0% 1,1 odvoz odpadů 80% 16% 4% 0% 1,2 telekomunikace 76% 21% 2% 1% 1,3 dostupnost parkovacích ploch 42% 31% 16% 11% 2,0 pozn.: průměr je počítán v intervalu hodnot 1 4 Obr. 2.17: Technická infrastruktura RRA Vysočina 18

19 Oblast Strategický plán rozvoje města Telč Technická infrastruktura parkování telekomunikace odpady voda elektřina plyn 1,0 1,5 2,0 2,5 3,0 3,5 4,0 dobré hodnocení Průměr špatné hodnocení Technická infrastruktura je hodnocena jednoznačně pozitivně. Drobný výkyv se vyskytoval pouze v hodnocení možností parkování (11 % respondentů považuje dostupnost parkovacích míst za špatnou, 16 % za spíše špatnou), přesto však i tato odpověď vyzněla celkově kladně. D. Veřejná správa 20. Zkušenosti s jednáním na odborech MěÚ Telč Tab. 2.4: Zkušenosti s jednáním na odborech MěÚ Telč Odbor MěÚ Telč Zkušenosti s jednáním velmi dobré (1) spíše dobré (2) spíše špatné (3) velmi špatné (4) žádné (-) průměr Odbor finanční 27% 26% 5% 2% 40% 1,7 Odbor rozvoje 12% 14% 8% 4% 62% 2,1 Odbor kultury 19% 24% 4% 1% 51% 1,7 Odbor vnitřních věcí 23% 18% 5% 3% 52% 1,7 Odbor sociální 32% 17% 4% 4% 43% 1,6 Stavební úřad 12% 22% 5% 12% 49% 2,3 Odbor životního prostředí 10% 13% 1% 5% 71% 2,0 Odbor dopravy 13% 19% 1% 3% 64% 1,8 Živnostenský úřad 18% 13% 5% 0% 64% 1,6 pozn.: průměr je počítán v intervalu hodnot 1 4 Tabulka ukazuje, že řada respondentů je bez významnější zkušeností s jednáním na městské úřadu. Ti, kteří zkušenosti mají (59%), jsou s jednáním úředníků převážně spokojeni. Horší hodnocení (17 %) bylo zaznamenáno pouze v jednání se stavebním úřadem, přesto však i zde je celkové hodnocení kladné. Obr. 2.18: Zkušenosti s jednáním na odborech MěÚ Telč RRA Vysočina 19

20 Odbor Strategický plán rozvoje města Telč Zkušenosti s jednáním na odborech MěÚ Telč Živnostenský úřad Odbor dopravy Odbor životního prostředí Stavební úřad Odbor sociální Odbor vnitřních věcí Odbor kultury Odbor rozvoje Odbor finanční 1,0 1,5 2,0 2,5 3,0 3,5 4,0 dobré zkušenosti průměr špatné zkušenosti Průměr byl počítán pouze z dotazníků respondentů, kteří mají zkušenosti s prací jednotlivých odborů na městském úřadě. Průměr je počítán v intervalu hodnot Zkušenosti s jednáním se státními institucemi v Telči Tab. 2.5: Zkušenosti s jednáním se státními institucemi v Telči Instituce Zkušenosti s jednáním velmi dobré (1) spíše dobré (2) spíše špatné (3) velmi špatné (4) žádné (-) průměr Finanční úřad 33% 37% 8% 1% 20% 1,7 Úřad práce 15% 15% 4% 5% 60% 2,0 OSSZ 28% 19% 4% 4% 46% 1,7 Katastrální úřad 26% 31% 4% 0% 40% 1,6 Policie ČR 8% 30% 8% 9% 46% 2,3 pozn.: průměr je počítán v intervalu hodnot 1 4 Zkušenosti s alespoň jednou z vyjmenovaných státních institucí má 56 % respondentů. Hodnocení jednání zaměstnanců zmíněních institucí je převážně pozitivní (velmi dobré a spíše dobré). Hůře bylo hodnoceno jednání s Policií ČR, přesto však počet spokojených převažoval (viz tabulka a graf). Obr. 2.18: Zkušenosti s jednáním se státními institucemi RRA Vysočina 20

21 Instituce Strategický plán rozvoje města Telč Zkušenosti s jednáním se státními institucemi Policie ČR Katastrální úřad OSSZ Úřad práce Finanční úřad 1,0 1,5 2,0 2,5 3,0 3,5 4,0 dobré zkušenosti průměr špatné zkušenosti 22. Získávání informací o činnosti MěÚ Telč K zodpovězení této otázky mohli respondenti vybrat více možností. Obr. 2.16: Získávání informací o činnosti MěÚ Telč 60% 23% Telčské listy internet jiné 7% 3% úřední deska 7% veřejná zasedání zastupitelstva Graf ukazuje, že nejvíce informací získají občané z vydávaného měsíčníku Telčské listy (60 % odpovědí). A dále pak z jiných zdrojů, bližší specifikace však chybí. Pouze 3 % respondentů navštívilo veřejná zasedání zastupitelstva. RRA Vysočina 21

22 23. Spokojenost s informovaností o práci městského úřadu a jeho akcích Obr. 2.17: Spokojenost s informovaností o práci MěÚ Telč 55% 24% 6% 15% určitě ano spíše ano spíše ne určitě ne Dotazníkové šetření ukázalo, že obyvatelstvo je s informovaností o práci MěÚ Telč z větší míry spokojeno (79%). RRA Vysočina 22

23 E. Rozvoj města 24. Zkvalitnění a další rozvoj města Respondenti řadili oblasti podpory do pořadí dle důležitosti z vlastního pohledu na zkvalitnění a další rozvoj města a života v něm. Zastoupení četnosti jednotlivých odpovědí je patrné z následující tabulky: Tab. 2.5: Rozvoj města Pořadí důležitos ti zlepšení Podmínky k bydlení Možnosti trávení volného času Dopravní infrastr. Technická infrastr. Vybavenost města službami Upravenost, čistota města Nová pracovní místa 1. 15% 3% 17% 2% 1% 3% 57% 2. 21% 4% 23% 13% 6% 20% 13% 3. 8% 15% 16% 16% 20% 13% 11% 4. 14% 6% 16% 20% 20% 18% 5% 5. 8% 15% 16% 15% 22% 20% 4% 6. 19% 16% 9% 20% 19% 11% 7% 7. 13% 41% 3% 13% 12% 15% 3% Vzhledem k tomu, že ne všichni respondenti vytvořili řadu důležitosti ze všech 7 oblastí (ale např. označili pouze tři problematické okruhy), jako nejpalčivější problémy na které je potřeba se zaměřit a řešit byly brány ty, jenž byli umístěny na prvních třech místech (řazeno od nejdůležitějších sestupně): 1. Zvýšení počtu pracovních příležitostí ve městě 2. Dopravní infrastruktura (místní komunikace, chodníky, parkovací plochy, hromadná doprava) 3. Podmínky k bydlení Oblasti,které byly hodnoceny jako nejméně důležité z pohledu zkvalitnění a dalšího rozvoje jsou: 1. Možnosti trávení volného času 2. Vybavenost města službami 3. Technická infrastruktura (kanalizace zásobování pitnou vodou, plynofikace, zásobování elektrickou energií, odpadové hospodářství) 25. Vnímání života ve městě (co respondentům nejvíce vadí) V této otázce měli respondenti možnost volně popsat, co vnímají jako největší problémy života ve městě. Na tuto otázku odpovědělo 76% dotazovaných. Z tohoto množství vidí 40 % respondentů jako velký problém vysokou nezaměstnanost, 29 % čistotu města (zejména množství psích exkrementů), 21 % stav komunikací (zejména chodníků), dále se opakovaly odpovědi, kde bylo problémem parkování na náměstí a na chodnících v přilehlých ulicích, přetížení dopravy ve městě, zvyšující se kriminalita ve městě, tržnice v centru města (asijské obchody), neupravenost okrajových částí Telče, špatný posyp komunikací v zimě, málo stavebních parcel, malý sortiment služeb apod. RRA Vysočina 23

24 26. Konkretizace přednostních řešení Na tomto místě měli respondenti možnost určit prioritní oblast řešení problémů. Na otázku odpovědělo 66% respondentů. Pořadí vytvořené z otevřené otázky: - nezaměstnanost + výstavba nových provozů (37 %) - stav a čistota chodníků (21 %) - stav komunikací + obchvat města (17 %) - ostatní (podpora kultury a péče o děti a mládež, podpora podnikatelských aktivit, pohotovost, koupaliště, vytvoření městské policie, oprava zimního stadionu, nevyhovující domov důchodců, zvýšení poplatků za psy) 27. Odstěhovat se? Na otázku, zda by respondenti využili možnosti a odstěhovali se z Telče odpovědělo 85 % záporně, 15 % respondentů kladně. Jako důvod k přestěhování nejčastěji uváděli nedostatek pracovních míst a bytová situace (nedostatek stavebních parcel, bydlení na sídlišti). Pro respondenty byl důvodem kvůli kterému by město opustili i pomalý rozvoj města, vysoké ceny služeb. 27. Připomínky Závěrečné místo v dotazníku bylo věnováno připomínkám a námětům k rozvoji města Telče. Zde se jako v předchozích otázkách opět objevovala témata jako: - zlepšení stavu místních komunikací (ale např. i úprava cesty ze Studnic do Doupě), chodníků a zeleně - nepořádek po různých akcích na náměstí, v odlehlých částech města zde např. chybí odpadkové koše, chybí péče o zeleň, oprava laviček na náměstí - řešení nezaměstnanosti - zlepšení kvality rybníka Roštejn - lepší kontrola pořádku (bezpečnosti) v ulicích - lepší propagace regionu - zřízení pěší zóny na náměstí, omezení vjezdu aut na náměstí - zaměřit se na potřeby běžného občana, spíše než na turistický ruch - chybí parkoviště pro hřbitov - postavit kulturní dům na okraji města - špatná celková organizace prací ve městě (např. rozkopání nově opravených chodníků) - málo akcí o víkendech - málo hřišť - příliš vysoké ceny bytů - absence městského rozhlasu - využití školního statku formou ekofarmy k získání nových pracovních příležitostí. RRA Vysočina 24

25 3. FIRMY Pro účely průzkumu (dotazníkové šetření) bylo vybráno a přímo osloveno (dopis) 41 podnikatelských subjektů (významnější podnikatelé s min. 5 zaměstnanci). Průzkum probíhal v úzké spolupráci s MěÚ Telč. Zpět vyplněný dotazník zaslalo 14 subjektů, což představuje návratnost cca 34%. Tento ukazatel, obdobně jako u šetření mezi obyvateli, poukazuje na nižší zájem o aktivní zapojení do dění ve městě u místních podnikatelských subjektů. A. Identifikační údaje 1. Velikost firmy podle počtu zaměstnanců Obr. 3.1: Velikost firmy dle počtu zaměstnanců 50% 21% 29% ostatní 50 % respondentů (tj. podnikatelů), kteří podpořili dotazníkové šetření svými odpověďmi zastupují firmu s zaměstnanci. 29 % respondentů je z firem, které zaměstnávají zaměstnanců. Mezi ostatní (21 %) se řadí firma zaměstnávající do 10 zaměstnanců, firma s zaměstnanci a firma se zaměstnanci v rozmezí Právní forma Obr. 3.2: Právní forma 44% 21% 21% 14% fyzická osoba s.r.o. a.s. družstvo RRA Vysočina 25

26 Na otázky dotazníkového šetření odpověděli respondenti ze všech hlavních skupin podniků dle právní formy: 44 % respondentů náleželo ke společnosti s ručeným omezeným, shodně (21 %) zastupovalo akciovou společnost a dále pak podniky ve vlastnictví fyzických osob, nejméně respondentů patřilo k právní formě družstvo. 3. Sídlo firmy 13 dotázaných firem (93 %) má sídlo v Telči, 1 mimo Telč. 4. Doba působení firmy v Telči Obr. 3.3: Doba působení firmy v Telči 50% 36% 14% 6-10 let déle jak 10 let ostatní Polovina firem (respondentů) působí v Telči déle jak 10 let, což znamená, že jde o firmy dobře zavedené a s relativně dlouhou historií. 36% firem v Telči podniká 6-10 let. Kategorii ostatní představují 2 firmy s historií do 6ti let. B. Zaměstnanci 5. Profilové profese ve firmě Seznam profilových profesí u respondentů, kteří hovořili za firmu: - prodavač, řidič, uklízečka, opravář - soustružník, brusič - zedník, klepíř, obkladač,pokrývač,obkladač, tesař, - prodavač-řidič, zkušený obchodník, účetní - svářeč, zámečník - technicko-obchodí specialisté - recepční, úklízečka - tesař, truhlář - ekonom, technik, účetní, údržbář - vedoucí výroby, mistrová - řidič, řidič-opravář, dělnické profese - zedník, dělník - lesní mechanizátor - kuchař, číšník,recepční, pokojská RRA Vysočina 26

27 kvalifikace Strategický plán rozvoje města Telč 6. Dlouhodobě postrádané profese Respondenti uváděli jako dlouhodobě postrádané profese následující: - soustružník - brusič - seřizovač - obkladač-zedník - svářeč - tesař - zedník-dlaždič - kvalifikovaný prodavač s praxí - technicko-obchodí specialisté - kuchař 7. Problematičnost získávání nových zaměstnanců Obr. 3.4: Problematičnost získávání nových zaměstnanců Problematičnost získávání nových zaměstnanců nekvalifikované pracovní síly kvalifikovaní dělníci SŠ VŠ 1,0 1,5 2,0 2,5 3,0 3,5 4,0 velká probl. Průměr malá probl. Ze čtyřech nabízených kategorií kvalifikací je dle respondentů nejsnazší nábor středoškolsky kvalifikovaných pracovníků a nekvalifikované pracovní síly. Naopak nejsložitější je nalézt kvalifikované dělníky a řemeslníky a zaměstnance s vysokoškolským vzděláním. 8. Názory na největší problémy na trhu práce v Telči Zaměstnavatelé či představitelé firem, kteří odpovídali na otázky dotazníku, jako problematické ve vazbě na trh práce a zaměstnanost vidí především: - rozpad nosných firem - absence průmyslu - riziko vlastních investic - práce na,,černo'' - nezájem o práci - žádná kontrola pracovních smluv - zneužívání pracovní neschopnosti - slabá kupní síla - Telč - malé město RRA Vysočina 27

28 faktory Strategický plán rozvoje města Telč C. Podnikatelské prostředí 9. Faktory negativně ovlivňující činnost firmy Obr. 3.5: Intenzita faktorů negativně ovlivňující činnost firmy Intenzita faktorů negativně ovlivňující činnost firmy umístění firmy bytová situace komunikace s úřady finanční služby předpisy k ochraně ŽP kvalita pracovní síly dopravní infrastruktura prostory pro podnikání úroveň vybavení firmy 1,0 1,5 2,0 2,5 3,0 3,5 4,0 velká intenzita Průměr malá intenzita Faktorem, který nejvíce ovlivňuje činnost firmy (v negativním smyslu) je kvalifikace a osobní vlastnosti zaměstnanců a předpisy k ochraně životního prostředí. Naopak nejméně negativně na chod firmy působí dostupnost a kvalita finančních služeb, spolupráce s úřady a orgány města a úroveň vybavení firmy. 10. Hodnocení poskytování služeb místní správy firmě Tab. 3.1: Hodnocení poskytování služeb místní správy Oblast dobře (1) spíše dobře (2) Hodnocení spíše špatně špatně (4) (3) neumí posoudit (-) průměr zásobování vodou 71% 14% 7% 0% 7% 1,3 kanalizace (napojení na ČOV) 79% 7% 0% 7% 7% 1,3 likvidace odpadů 64% 29% 0% 0% 7% 1,3 zásobování elektřinou 86% 14% 0% 0% 0% 1,1 požární ochrana 79% 7% 0% 0% 14% 1,1 údržba komunikací kolem firmy 43% 14% 36% 7% 0% 2,1 pozn.: průměr je počítán v intervalu hodnot 1 4 RRA Vysočina 28

29 oblast Strategický plán rozvoje města Telč Obr. 3.6: Hodnocení služeb místní správy poskytované firmě Hodnocení služeb místní správy poskytované firmě údržba komunikací požární ochrana elektřina odpady kanalizace voda 1,0 1,5 2,0 2,5 3,0 3,5 4,0 dobré hodnocení špatné hodnocení Respondenti vyjádřili celkovou spokojenost se službami místní správy (s technickou infrastrukturou). Nejlépe byla hodnocena požární ochrana a stav zásobování el. energií. Údržba komunikací byla relativně nejhůře hodnocena (2/5 respondentů hodnotily údržbu jako spíše špatnou či špatnou), přesto však v intencích stále dobrého hodnocení. 11. Důležitost znát dění na MěÚ a ve městě Všichni respondenti, kteří na otázku odpověděli (1 respondent nechal otázku bez odpovědi), odpověděli kladně, tj. pro jejich podnikání je důležité znát informace z městského úřadu i z města samotného. 12. Informace z místních zdrojů důležité pro podnikání Obr. 3.7: Existence dostatku informací důležitých pro podnikání z místních zdrojů (např. MěÚ) 43% 21% 36% ano v omezené míře ne 43 % dotázaných je s dostatkem informací proudících z místních zdrojů, tedy především z městského úřadu spokojeno, 36 % v omezené míře spokojeno. Zbylá část dotázaných je se stavem informovanosti nespokojena. Žádný z respondentů nevyjádřil svou odpověď ve smyslu, že informace z místních zdrojů ke svému podnikání nepotřebuje vůbec. U negativních odpovědí či u těch, kde jsou informace jen v omezené míře je nedostatek spatřován především v chybějících informacích o možnostech podpory z fondů EU, RRA Vysočina 29

30 odbor Strategický plán rozvoje města Telč v neochotě úředníků poskytovat informace, návrhem je i rozesílání zápisů z jednání Rady města a Zastupitelstva města elektronickou poštou. Jako problém je vnímána i neinformovanost o přerušení dodávek elektrické energie a vody. Veřejná správa 13. Zkušenosti s jednáním na odborech MěÚ Telč Tab. 3.2: Zkušenosti s odbory MěÚ Telč Odbor MěÚ Telč velmi spíše dobré dobré (1) (2) Zkušenosti s jednáním spíše špatné (3) velmi špatné (4) žádné průměr (-) Odbor finanční 58% 25% 8% 0% 8% 1,5 Odbor rozvoje 50% 33% 0% 0% 17% 1,4 Odbor kultury 42% 17% 0% 0% 42% 1,3 Odbor vnitřních věcí 54% 8% 0% 8% 31% 1,4 Odbor sociální 33% 8% 8% 0% 50% 1,5 Stavební úřad 58% 17% 8% 8% 8% 1,6 Odbor životního prostředí 58% 17% 0% 0% 25% 1,2 Odbor dopravy 58% 8% 0% 8% 25% 1,4 Živnostenský úřad 62% 31% 0% 0% 8% 1,3 pozn.: průměr je počítán v intervalu hodnot 1 4 Obr. 3.8: Zkušenosti s jednáním n odborech MěÚ Telč Zkušenosti s jednáním na odborech MěÚ Telč Živnost. úřad dopravy ŽP Stavební úřad sociální vnitřních věcí kultury rozvoje finanční 1,0 1,5 2,0 2,5 3,0 3,5 4,0 dobré hodnocení Průměr špatné hodnocení Zkušenosti s odbory MěU Telč je respondenty hodnoceno pozitivně. RRA Vysočina 30

31 14. Zkušenosti s jednáním se státními institucemi v Telči Tab. 3.3: Zkušenosti se státními institucemi v Telči Instituce velmi dobré (1) spíše dobré (2) Zkušenosti s jednáním spíše špatné (3) velmi špatné (4) žádné (-) Finanční úřad 57% 43% 0 % 0 % 0% Úřad práce 57% 36% 0 % 0 % 7% OSSZ 50% 21% 0 % 0 % 29% Katastrální úřad 71% 29% 0 % 0 % 0% Policie ČR 50% 50% 0 % 0 % 0% pozn.: průměr je počítán v intervalu hodnot 1 4 Tabulka ukazuje, že respondenti nemají žádné špatné zkušenosti s uvedenými institucemi (z tohoto důvodu nebyl tvořen graf, tak jak v předchozích případech). Největší spokojenost (71 % velmi spokojených respondentů) byla ve prospěch Katastrálního úřadu. 15. Ochota zapojit se do akcí města organizovaných k podpoře podnikatelských aktivit Obr. 3.9: Ochota zapojit se do akcí města 64% 36% ano dle okolností Svou ochotu zapojit se do akcí města, které směřují k podpoře podnikatelských aktivit vyjádřilo 36 % respondentů, dle okolností pak 64 %. Žádný z respondentů neodpověděl záporně, ačkoliv i tato varianta v nabídce odpovědí figurovala. RRA Vysočina 31

32 16. Telč dobré místo pro podnikání Obr. 3.10: Telč dobré místo pro podnikání 57% 14% 29% ano s výhradami spíše ne Jako dobré místo k podnikání vidí Telč celkem 71 % respondentů, z toho s výhradami 57 %. Třetina odpovědí je negativních. Bližší specifikaci, toho co brání rozvoji podnikání, uvedli pouze 3 respondenti a jako problém vidí: omezení památkami UNESCO a dále pak málo příležitostí pro turistickou klientelu, k tomu, aby se ve městě déle zdržela. 17. Zaměření podpory podnikání Úkolem respondentů bylo z vytvořené nabídky označit max. 3 možnosti, které reprezentují jejich názor a potřebu na podporu podnikání v Telči. Pořadí dle četnosti odpovědí ukazuje následující tabulka. Tab. 3.4: Vhodná podpora podnikání Zaměření podpory podnikání Odpovědi vytvořit podmínky a uskutečňovat aktivní kroky pro přilákání investorů 31 % poskytování grantové (finanční) podpory podnikatelům 17 % odbourávání byrokracie a administrativních průtahů úřadů vůči podnikatelům 11 % pomoc při navazování a zprostředkování obchodních kontaktů 8 % poskytování daňových úlev a úlev v oblasti poplatků 8 % pořádání odborných akcí (např. konferencí) pro podnikatelské subjekty 8 % zřizování a péče o rozvoj podnikatelských zón ve městě 6 % zlepšování dopravní infrastruktury 6 % RRA Vysočina 32

33 E. Vývojové trendy a záměry 18. Změna v počtu zaměstnanců do budoucna Obr. 3.7: Výhled zvýšení počtu zaměstnanců v horizontu 1-2 let 50% 7% 43% mírný nárůst beze změny mírný pokles Do budoucna (1-2 roky) předpokládá navýšení počtu zaměstnanců polovina dotázaných. U zbytku pak zůstane stav stabilní. Pouze jeden zaměstnavatel očekává pokles zaměstnanců. 19. Plány do budoucna Tab. 3.5: Plány do budoucna Plány do budoucna ano ne nevím rozšíření výroby/služeb v rámci stávající činnosti 57% 14% 29% rozšíření výroby/služeb do dalších oblastí podnikání (jiné činnosti) 36% 29% 36% rozšíření působnosti firmy do dalších míst mimo Telč 36% 21% 43% modernizovat/rekonstruovat současné objekty či zařízení 50% 14% 36% zahájit výstavbu nových objektů či nákup nového zařízení 7% 50% 43% nákup dalších nemovitostí 21% 43% 36% pronajmout si další nemovitost 7% 57% 36% přemístit firmu mimo Telč 0% 64% 36% odprodat nepotřebné nemovitosti 7% 57% 36% Vysoké procento odpovědí - respondentů (57%) uvažuje o rozšíření výroby (služeb) a o plánech k modernizaci objektů a zařízení (50%), což je pozitivní zjištění. Nikdo neuvažuje o přemístění firmy mimo Telč. 20. Využití nástrojů podpory podnikání v minulosti Z dotázaných využila nástrojů podpory podnikání (tj. dotace) pouze jedna firma jednalo se o prostředky z Podpůrného garančního rolnického a lesnického fondu. Ostatní žádné prostředky nevyužili. 21. Využití oficiálních institucí pro získání podpory Žádná z firem pro získání podpory nevyužila oficiálních institucí vytvářejících servis pro podniky (Hospodářská komora apod.). RRA Vysočina 33

34 22. Připravenost firmy na vstup ČR do EU Na vstup do EU se většina respondentů (84 %) cítila připravena. 23. Potřeba pomoci spojená s přípravou na vstup firmy do EU Celkově 2/3 respondentů nepotřebovali pomoci s přípravami na vstup firmy do EU. 24. Možné příležitosti a hrozby spojené se vstupem ČR do EU Příležitosti: - možnost získání podpory z EU - pestrost sortimentu - usnadnění dovozu zboží - větší návštěvnost Telče - volný pohyb kapitálu - propojení firem s Rakouskem Hrozby: - zvýšení cen (hl. v důsledku změny DPH) - snížení koupěschopnosti zákazníků - nesrozumitelnost směrnic a předpisů EU - změny zákonů a legislativní omezení - růst konkurenčního prostředí - větší byrokracie RRA Vysočina 34