Vývoj života na Zemi a prokaryotické organismy H E N
|
|
- Adam Neduchal
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Vývoj života na Zemi a prokaryotické organismy H E N
2 Vývoj života na Zemi
3 Tradičně dělíme organismy do pěti říší
4 Tradičně dělíme organismy do pěti říší
5 Tradičně dělíme organismy do pěti říší Systém šesti říší Prokaryota jsou rozdělena Na dvě říše na základě Důkazů z molekulární Biologie o brzkém rozdělení Prokaryot na eubacteria a archea Systém osmi říší Krom rozdělení prokaryot na dvě říše je možno rozdělit i protista do tří říší: Archeozoa,Protista,Chromista
6 Tradičně dělíme organismy do pěti říší Systém tří domén Toto rozdělení si všímá starobylého evolučního rozdělení na eubakteria a archea. Používá se taxon nadříše zvaný doména. Doména eukarya zahrnuje 4 původní tradiční říše s eukaryotickými buňkami
7 Rozdělení na tři domény ( nadříše )
8 Rozdělení na tři domény ( nadříše )
9 Rozdělení na tři domény
10 Většina buněk má velikost 1μm- 100μm 1m = 1000 mm 1mm = 1000μm 1μm = 1000 nm 1nm = 10-3 μm = 10-9 m
11 Prokaryotická x eukaryotická buňka - Rozdíly Prokaryotické buňky (pro=před; karyon=jádro) DNA je v oblasti zvané nukleoid a není ohraničena membránou vůči buněčnému obsahu organely ohraničené membránami chybí buňka v obvykle v rozmezí 1μm - 5(10)μm Eukaryotické buňky (eu=pravý; karyon=jádro) Chromosomy jsou v jádře, které je ohraničeno dvěma membránami v cytoplazmě jsou organely, ohraničené membránami buňka je obvykle mnohem větší (10μm - 100μm) než u prokaryot
12 Prokaryontní buňka
13 Prokaryota x Eukaryota základní rozdíly PROKARYOTA vždy jednobuněční buňka velikosti 1μm 10 μm jádro neexistuje, jediná kruhová DNA chráněná proteiny tvoří tzv. nukleoid volně ložený v cytoplasmě EUKARYOTA jednobuněční i mnohobuněční buňka velikosti 10 μm 100 μm jádro obaleno membránami obsahující různý počet chromosomů. Každý chromosom tvoří samostatnou molekulu DNA
14 Velikost prokaryot malá velikost je způsobena nepřítomností kompartmentalizace baktérie se musí spolehnout pouze na fyzikální procesy - difúzi buňka tedy nebývá tlustší než 1 µm
15 Prokaryota x Eukaryota základní rozdíly PROKARYOTA buněčné dělení: binární štěpení. Sex neexistuje. Přesto si baktérie jsou schopny nepravidelně předávat části DNA EUKARYOTA buněčné dělení: mitóza, při které vzniká dělící vřeténko z mikrotubulů
16 Prokaryota x Eukaryota základní rozdíly PROKARYOTA kompartmentalizace: z organel existují jen ribosómy, jinak organely zcela chybí. Chybí cytoskelet EUKARYOTA kompartmentalizace: přítomny endosymbiotické organely (mitochondrie, plastidy), ER, Golgiho aparát, vnitřní rozčlenění buňky na různé prostory, přítomen cytoskelet
17 Prokaryota x Eukaryota základní rozdíly PROKARYOTA bičíky: tvořeny jedním vláknem proteinu flagellinu. Pracují na principu lodního šroubu EUKARYOTA bičíky: komplexní stavby podle schématu 9+2, jsou z mikrotubulů (protein tubulin). Pracují na principu biče.
18 Prokaryota x Eukaryota základní rozdíly PROKARYOTA metabolismus: pokud fotosyntetizují, pak existují různé typy fotosyntézy, je uvolňován kyslík nebo síra nebo sulfát. Prokaryota mohou být rovněž chemoautotrofní EUKARYOTA metabolismus: pokud fotosyntetizují, pak je uvolňován pouze kyslík. Jsou též heterotrofové.
19 Jsou všude! jejich biomasa je 10 x větší než biomasa všech eukaryot v hrsti hlíny je víc baktérií než je lidí co kdy žili na Zemi a tyto baktérie v hrsti hlíny tvoří cca druhů úspěšnost prokaryot je do značné míry dána rychlostí množení, v příhodných podmínkách i každých 20 minut (většinou však 1 3 hodiny)
20 Bakteriální buňka
21 Escherichia coli
22 Základní charakteristika doposud popsáno asi druhů odhaduje se, že jich je několik tisíckrát více jsou již obsaženy v nejstarších dochovaných horninách, nejstarší fosílie kolem 3,5 miliardy let existovaly miliardu let před vznikem eukaryot jsou všudypřítomná a obývají i prostředí, ve kterých žádný jiný organismus není schopen přežít horké prameny, okolí hydrotermálních komínů v mořích, extrémně slaná prostředí atd.
23 Základní charakteristika velikost buňky je obvykle 1 μm 5 μm (eukaryota μm) ve slaném prostředí dochází jako ostatně u všech buněk k plazmolýze; v mírně slaném prostředí dochází k zastavení rozmnožování z tohoto důvodu nasolenéné potraviny lépe vydrží dnes dělíme na dvě velké skupiny - domény Archea ( dříve Archebaktérie ) Eubakterie
24 Endospory za nepříznivých podmínek mohou vytvářet endospory bakterie zreplikuje chromosom a obalí jej pevnou stěnou, která bude obalem endospory z endospory se vyčerpá voda a metabolismus se stáhne na minimum zbytek buňky se následně rozpadne endospory vydrží var ve vodě pro jejich zabití je potřeba vařit při 121 o C za vysokého tlaku
25 Endospory endospory mohou přežít stovky let
26 Základní charakteristika podle tvaru dělíme na: coccus bacillus spirillum
27 Základní charakteristika bacily a koky mohou tvořit kolonie tak, že po rozdělení zůstávají baktérie u sebe cytoplasmy jednotlivých baktérií spolu ale nekomunikují (tak jak je běžné u eukaryot) spirily netvoří kolonie tvar často připomíná vývrtku; rotačním pohybem se baktérie pohybuje vpřed
28 Genom obvykle menší než 10 Mb Bacillus megaterium má ale genom 30 Mb jiné mají několik cirkulárních nebo několik lineárních chromosomů jiné mají směsku lineárních a cirkulárních chromosomů
29 Pohyblivost asi polovina druhů je schopna se řízeně pohybovat některé druhy až rychlostí 50 μm/s, což je 50 délek těla za vteřinu! bakteriální bičík jen 1/10 tloušťky jako eukaryotický, není pokrytý plasmatickou membránou
30 Archaea x Eubakterie ARCHEA v plasmatické membráně odlišné typy lipidů v buněčné stěně chybí peptidoglykan! ribosomy a RNA polymerasa podobné eukaryotům alespoň u některých genů jsou introny žádná z archeí nezpůsobuje člověku nemoc EUBAKTRIE v plasmatické membráně odlišné typy lipidů v buněčné stěně je přítomen peptidoglykan ribosomy a RNA polymerasa značně odlišná od eukaryot introny nepřítomny
31 Peptidoglykan = síť polysacharidových molekul spojených polypeptidovými řetězci
32 Peptidoglykan mají pouze eubaktérie Gram pozitivní baktérie mají silnou vrstvu peptidogylkanu Gramovým barvivem se barví do fialova Gram negativní baktérie slabá vrstva peptidoglykanu je umístěna mezi dvěma plasmatickými membránami Gramovým barvivem se barví do červena
33 Gram pozitivní baktérie
34 Gram negativní baktérie E. coli K12. OM = vnější membrána. PG = peptidoglykan. PM = plasmatická membrána
35 Gram pozitivní a Gram negativní baktérie Gram negativní baktérie jsou obecně pro člověka nebezpečnější, navíc jsou odolnější vůči antibiotikům
36 Penicilín zabraňuje správné tvorbě peptidoglykanu, proto je účinný zejména na Gram pozitivní baktérie
37
38 Bakteriální buňka mnoho baktérií má plasmatickou membránu různým způsobem vchlípenou dovnitř, čímž se vytváří prostor pro respiraci a fotosyntézu aerobní prokaryota fotosyntetizující prokaryota
39 Bakteriální buňka baktérie nemají jádro. Mají jednu kruhovou molekulu DNA, která se nachází v jedné oblasti buňky, zvané nukleoid krom nukleoidu obsahuje řada baktérií ještě i další menší kruhovou molekulu DNA zvanou plasmid.
40 Bakteriální buňka ribosomy jsou mírně menší než ribosomy eukaryotických buněk. Antibiotika tetracyklin, erythromycin a chloramfenikol blokují funkci prokaryotických ribosomů, ale neváží se na eukaryotické ribosomy
41 Plasmidy Plasmid = malá, kruhovitá molekula DNA. Obsahuje jen málo genů, žádný z nich není nezbytně nutný pro přežití. Mnohé plasmidové geny ale mohou být velmi užitečné, neboť obsahují např. geny pro rezistenci k různým antibiotikům plasmidy snad kdysi vznikly jako vystřižený kus bakteriálního genomu
42 Plasmidy R plasmidy nesou rezistenci proti antibiotikům
43 Klasifikace baktérií dva kmeny Escherichia coli se od sebe liší víc než člověk a ptakopysk
44 Metabolismus baktérií organismy dělíme podle toho, odkud získávají energii a odkud čerpají uhlík fototrofové = energii získávají ze světla chemotrofové = energii získávají rozkladem chemických látek autotrofové získávají uhlík z anorganickcýh látek (CO 2 ) heterotrofové získávají uhlík z organických látek (např. z glukosy)
45 Metabolismus baktérií fotoautotrofové = uhlík získávají z anorganických látek (CO 2 ),energii ze světla sinice, zelené řasy, rostliny chemoautotrofové = uhlík získávají z anorganickcýh látek, energii z oxidací anorganických látek (např.h 2 S,NH 3,Fe ++ ) některá prokaryota, např. Sulfolobus fotoheterotrofové = získávají uhlík z organických látek a energii ze světla řada mořských prokaryot,např. Rhodobacter, Chloroflexus chemoheterotrofové = získávají uhlík z organických látek a energii oxidací organických látek mnoho prokaryot (nepř. Clostridium),protista, fungi, živočichové, některé nezelené rostliny
46 Metabolismus baktérií sinice Anabaena má sice geny kódující jak proteiny pořebné k fotosyntéze a k fixaci dusíku, avšak jediná buňka v jedné chvíli buď fotosyntetizuje, nebo poutá dusík. odpadním produktem fotosyntézy je totiž kyslík, který blokuje enzymy potřebné k fixaci dusíku Anabaena řeší problé tím, že žije ve filamentózních koloniích, kde většina buněk fotosyntetizuje, zatímco některé specializované buňky, zvané heterocysty, provádí fixaci dusíku heterocysty mají silnou buněčnou stěnu, která brání průnku kyslíku z okolních fotosyntetizujících buněk
47 Metabolismus baktérií sinice rodu Anabaena fotosyntetizující buňky heterocysty
48 Biofilm biofilm je struktura, kterou tvoří některá prokaryota buňky vylučují proteiny, které fixují buňku k povrchu a ke druhým buňkám časté např. na povrchu zubů
49 Metabolismus vzhledem ke kyslíku obligátní aerobové = nemohou růst bez kyslíku fakultativní anaerobové = mohou žít jak za přítomnosti, tak i za nepřítomnosti kyslíku obligátní anaerobové = rostou jen v nepřítomnosti kyslíku
50 Nemoci způsobované baktériemi NEMOC PATOGEN VEKTOR/ REZERVOÁR EPIDEMIOLOGIE Anthrax Bacillus anthracis živočichové přímý kontakt nebo požití. Vzácné, ale s fatálními následky Botulismus Clostridium botulinum nedokonale připravená potrava požití nebo kontaktem s poraněnou tkání. Může být fatální Chlamydie Chlamydia trachomatis lidé, STD urogenitální infekce s možným napadením očí a respiračního traktu. Vzestup za posledních 20 let
51 Nemoci způsobované baktériemi NEMOC PATOGEN VEKTOR/ REZERVOÁR EPIDEMIOLOGIE Cholera Vibrio cholerae lidské výkaly, plankton průjem a smrt dehydratací. Až 50 % mortalita. Ve Rwandě 1994 zemřelo lidí Zubní kaz Streptococcus lidé bakterie na povrchu zubu vylučují kyseliny, které uvolňují vápník ze zubu Lepra (=malomoce nství) Mycobacterium leprae lidé, pásovci jihovýchodní Asie, kontakt,celosvětově incidence mil.
52 Nemoci způsobované baktériemi NEMOC PATOGEN VEKTOR/ REZERVOÁR EPIDEMIOLOGIE žaludeční vředy Helicobacter pylori lidé vzniká stresem nebo mor Yersinia pestis potkani, blechy, veverky 1346 zemřelo 25% obyvatel Evropy zápal plic Streptococcus, Mycoplasma, Chlamydium lidé infekce plic, bez léčení smrtelná
53 Nemoci způsobované baktériemi NEMOC PATOGEN VEKTOR/ REZERVOÁR EPIDEMIOLOGIE tuberkulóza Mycobactrium tuberculosis lidé infekce plic, lymfy a meningů. Incidence stoupá v souvislosti se vznikem kmenů odolných vůči antibiotikům tyfoidní horečka Salmonella typhi lidé kontaminovaná voda, v USA 500 případů ročně tyfus Rickettsia typhi lidé kdysi velké nebezpečí, infikované blechy, 70 % mortalita
54 Horizontální přenos genů transformace přijetí čisté DNA z okolního prostředí transdukce přijetí DNA pomocí bakteriofága konjugace přenos DNA z baktérie na baktérii plasmidem
55 Baktérie a prostředí dekompozice po naší smrti se díky baktériím a houbám uhlík, dusík, fosfor, síra a další atomy našich těl uvolní zpět do prostředí fixace díky sinicím (a zeleným rostlinám) je fixován CO 2 ze vzduchu za vzniku cukrů. Z těchto cukrů se vytvářejí části rostlin. Odpadním produktem reakce je kyslík. Všichni živočichové (...a lidé) se živí buď rostlinami nebo organismy, které se rostlinami živí a dýcháme kyslík, které sinice a rostliny kdysi vyprodukovaly
56 Baktérie a prostředí podobně některé baktérie (sinice) fixují vzdušný dusík. V molekule dusíku N 2 je trojná vazba, kterou není jednoduché rozbít. Některé baktérie toto dokážou a dusík redukují na amoniak NH 3, který je potom dále používán pro tvorbu aminokyselin a dalších důležitých molekul. sinice jsou nejsamostatnější organismy na Zemi: k životu potřebují jen světlo, CO 2, N 2, vodu a několik minerálů
57 Baktérie a prostředí když organismus zemře, jiné baktérie (tzv. denitrifikační baktérie) dusík z těla uvolní zpět do atmosféry, čímž dokončí celý cyklus (viz bod dekompozice )
58 Mutualismus na kořenech bobovitých rostlin jsou nitrifikační baktérie, které fixují vzdušný dusík, oplátkou získávají od rostlin živiny z fotosyntézy Krávy a další býložravci nejsou schopni trávit celulosu. Mají proto ve svém žaludku baktérie, které produkují enzym celulázu podobně baktérie v našem tlustém střevu produkují vitamíny K a B 12, které si sami vytvořit neumíme
59 Další formy symbiózy komenzalismus = některé baktérie žijí na povrchu těl živočichů, aniž by jim prospívaly nebo škodily parasitismus = mnohé baktérie způsobují onemocnění
60 Baktérie a genetické inženýrství Bacillus thuringiensis se po genetických úpravách používá k účinnému boji proti škodlivému hmyzu jiné geneticky upravené baktérie produkují lidský insulin jiné geneticky upravené baktérie se používají k odstraňování ropných skvrn. Tyto baktérie se živí ropnými uhlovodíky
61 Výzkum evoluce bakterií od roku 1988 se pěstuje kolonie E. coli, která dnes má již generací vzorky jsou neustále zamražovány a následně je zkoumán genom, mutace, atd. např. se zjistilo, že dnešní kolonie rostou o 60 % rychleji než kolonie roku 1988
62 Mutualismus Photoblepharon palpebratus baktérie pod očima slouží jako automobilová světla
63 Mutualismus +/+ Mutualismus mezi rostlinou (Fabaceae) a bakterií (Rhizobium) žijící v nodulech na kořenech
64 Bioterorismus z baktérií se používá zejména baktérie způsobující anthrax program biozbraní skončil v USA v r. 1969, v Rusku oficiálně až v 90. letech v roce 2001 případy bioterorismu v USA, použit anthrax
Úvod do mikrobiologie
Úvod do mikrobiologie 1. Lidské infekční patogeny Subcelulární Prokaryotické o. Eukaryotické o. Živočichové Priony Chlamydie Houby Červi Viry Rickettsie Protozoa Členovci Mykoplasmata Klasické bakterie
BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ
BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ SPOLEČNÉ ZNAKY ŽIVÉHO - schopnost získávat energii z živin pro své životní potřeby - síla aktivně odpovídat na změny prostředí - možnost růstu, diferenciace a reprodukce
VY_32_INOVACE_07_B_17.notebook. July 08, 2013. Bakterie
Bakterie 1 Škola Autor Název SOŠ a SOU Milevsko Mgr. Jaroslava Neumannová VY_32_INOVACE_07_B_17_ZDR Téma Bakterie Datum tvorby 14.4.2013 Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0557III/2 Inovace a zkvalitněnívýuky
BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:
BUNĚČ ĚČNÁ STAVBA ŽIVÝCH ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA: Prokaryota, eukaryota, viry, bakterie, živočišná buňka, rostlinná buňka, organely buněčné jádro, cytoplazma, plazmatická membrána, buněčná stěna, ribozom,
Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů
Buňka - buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů - je pozorovatelná pouze pod mikroskopem - na Zemi existuje několik typů buněk: 1. buňky bez jádra (prokaryotní buňky)- bakterie a
základní přehled organismů
základní přehled organismů Doména Archaea Tato doména nebyla rozpoznána až do konce 70. let minulého století Co se týče morfologie, neliší se archeální buňky od buněk bakteriálních Rozdíly jsou biochemické
základní přehled organismů
základní přehled organismů Všechny tyto organismy mají podobný chemický základ Doména Archaea Tato doména nebyla rozpoznána až do konce 70. let minulého století Co se týče morfologie, neliší se archeální
Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248
Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM
PRAPRVOCI A PRVOCI Vojtěch Maša, 2009
PRAPRVOCI A PRVOCI Vojtěch Maša, 2009 Opakování Prokarytotické organismy Opakování Prokaryotické organismy Nemají jádro, ale jen 1 chromozóm neoddělený od cytoplazmy membránou Patří sem archea, bakterie
Marek Matouš Marinka 9. B 2015/2016. Bakterie
Marek Matouš Marinka 9. B 2015/2016 Bakterie Bakterie Mikroorganismy viditelné jen pomocí mikroskopu. Je to prokaryotická buňka. Vznikly v prahorách, asi před 3,5 miliardami let. Bakterie se vyskytují
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou organismů s nepravým buněčným jádrem bakterií a
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou organismů s nepravým buněčným jádrem bakterií a sinic. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu.
Buňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308
Buňka Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: 27. 10. 2012 Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308 Číslo projektu Číslo materiálu CZ.1.07/1.5.00/34.0702 VY_32_INOVACE_BIO.prima.02_buňka Škola Gymnázium, Třeboň, Na Sadech
Základy buněčné biologie
Maturitní otázka č. 8 Základy buněčné biologie vypracovalo přírodozpytné sympózium LP, AM & DK na konferenci v Praze, 1. Máje 2014 Buňka (cellula) je nejmenší známý útvar, který je schopný všech životních
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Viry
prokaryotní Znaky prokaryoty
prokaryotní buňka Znaky prokaryoty Základní stavební jednotka bakterií a sinic Mikroskopická velikost viditelné pouze v optickém mikroskopu Buňka neobsahuje organely Obsahuje pouze 1 biomembránu cytoplazmatickou
Buňka. Kristýna Obhlídalová 7.A
Buňka Kristýna Obhlídalová 7.A Buňka Buňky jsou nejmenší a nejjednodušší útvary schopné samostatného života. Buňka je základní stavební a funkční jednotkou živých organismů. Zatímco některé organismy jsou
- na rozhraní mezi živou a neživou přírodou- živé jsou tehdy, když napadnou živou buňku a parazitují v ní nitrobuněční parazité
Otázka: Charakteristické vlastnosti prvojaderných organismů Předmět: Biologie Přidal(a): Lenka Dolejšová Nebuněčné organismy, bakterie, sinice, význam Systém: Nadříše- Prokaryota Podříše - Nebuněční- viry
STRUKTURA A FUNKCE MIKROBIÁLNÍ BUŇKY
Morfologie (tvar) bakterií STRUKTURA A FUNKCE MIKROBIÁLNÍ BUŇKY Tři základní tvary Koky(průměr 0,5-1,0 µm) Tyčinky bacily (šířka 0,5-1,0 µm, délka 1,0-4,0 µm) Spirály (délka 1 µm až100 µm) Tvorba skupin
Stavba prokaryotické buňky
Prokaryota Stavba prokaryotické buňky Stavba prokaryotické buňky Tvary bakterií Rozmnožování bakterií - 1) příčné dělení nepohlavní 2) pučení 3) pomocí artrospór artrospóra vzniká fragmentací vláken u
Doména Archaea. Tato doména nebyla rozpoznána až do konce 70. let minulého století
Doména Archaea Tato doména nebyla rozpoznána až do konce 70. let minulého století jednobuněčné, prokaryotický typ buněk morfologie jako bakterie rozdíly jsou biochemické a genetické žijí v extrémních stanovištích,
Látky jako uhlík, dusík, kyslík a. z vnějšku a opět z něj vystupuje.
KOLOBĚH LÁTEK A TOK ENERGIE Látky jako uhlík, dusík, kyslík a voda v ekosystémech kolují. Energii se do ekosystémů dostává z vnějšku a opět z něj vystupuje. Základní podmínky pro život na Zemi. Světlo
PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ORGANISMY
PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ORGANISMY 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - organismy V této kapitole se dozvíte: Co je to organismus. Z čeho se organismus skládá. Jak se dělí
Doména: Bakterie (Bacteria) Milan Dundr
Doména: Bakterie (Bacteria) Milan Dundr Bakteriální buňka (prokaryotická) Bakteriální buňka (prokaryotická) je malá (μm) nukleoid (jaderná hmota) 1 molekula DNA dvojšroubovice stočená do kruhu na bílkovinném
Prokaryota. Eubacteria - podříše: Bakterie Sinice. Struktura buňky
Prokaryota říše: Archaebacteria Eubacteria - podříše: Bakterie Sinice - malá velikost... rel. velký povrch... lepší výměna látek mezi buňkou a prostředím (cca 10x než Euk.)... rychlejší transport látek
Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248
Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM
Aplikované vědy. Hraniční obory o ţivotě
BIOLOGICKÉ VĚDY Podle zkoumaného organismu Mikrobiologie (viry, bakterie) Mykologie (houby) Botanika (rostliny) Zoologie (zvířata) Antropologie (člověk) Hydrobiologie (vodní organismy) Pedologie (půda)
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky.
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu. základní projevy života
Dekompozice, cykly látek, toky energií
Dekompozice, cykly látek, toky energií Vše souvisí se vším Živou hmotu tvoří 3 hlavní organické složky: - Bílkoviny, cukry, tuky Syntézu zajišťuje cca 20 biogenních prvků - Nejdůležitější C, O, N, H, P
Metabolismus, taxonomie a identifikace bakterií. Karel Holada khola@lf1.cuni.cz
Metabolismus, taxonomie a identifikace bakterií Karel Holada khola@lf1.cuni.cz Klíčová slova Obligátní aeroby Obligátní anaeroby Aerotolerantní b. Fakultativní anaeroby Mikroaerofilní b. Kapnofilní bakterie
Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška
Základy cytologie přednáška Buňka definice, charakteristika strana 2 2 Buňky základní strukturální a funkční jednotky živých organismů Základní charakteristiky buněk rozmanitost (diverzita) - např. rostlinná
PROKARYOTICKÁ BUŇKA - příručka pro učitele
Obecné informace PROKARYOTICKÁ BUŇKA - příručka pro učitele Celek Prokaryotická buňka je rozvržen na jednu vyučovací hodinu. Žáci se postupně seznamují se stavbou bakteriální buňky (s jednotlivými strukturami).
TECHNIKA PRO ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ (13)
3. června 2015, Brno Připravil: doc. Mgr. Monika Vítězová, Ph.D. TECHNIKA PRO ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ (13) Základní biologické principy využívané v rámci zpracování Inovace studijních programů AF a ZF MENDELU
Buňka. základní stavební jednotka organismů
Buňka základní stavební jednotka organismů Buňka Buňka je základní stavební a funkční jednotka těl organizmů. Toto se netýká virů (z lat. virus jed, je drobný vnitrobuněčný cizopasník nacházející se na
Prokaryota x Eukaryota. Vibrio cholerae
Živočišná buňka Prokaryota x Eukaryota Vibrio cholerae Dělení živočišných buněk: buňky jednobuněčných organismů (volně žijící samostatné jednotky) buňky mnohobuněčných větší morfologické i funkční celky
05 Biogeochemické cykly
05 Biogeochemické cykly Ekologie Ing. Lucie Kochánková, Ph.D. Prvky hlavními - biogenními prvky: C, H, O, N, S a P v menších množstvích prvky: Fe, Na, K, Ca, Cl atd. ve stopových množstvích I, Se atd.
Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku
Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku Globální oběh látek v přírodě se žádná látka nevyskytuje stále na jednom místě díky různým činitelům (voda, vítr..) se látky dostávají do pohybu oběhu - cyklu N
Mnohobuněčné kvasinky
Laboratoř buněčné biologie PROJEKT Mnohobuněčné kvasinky Libuše Váchová ve spolupráci s laboratoří Prof. Palkové (PřFUK) Do laboratoře přijímáme studenty se zájmem o vědeckou práci Kontakt: vachova@biomed.cas.cz
Číslo a název projektu Číslo a název šablony
Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZE_1.05
Buňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách
Buňka Historie 1655 - Robert Hooke (1635 1703) - použil jednoduchý mikroskop k popisu pórů v řezu korku. Nazval je, podle podoby k buňkám včelích plástů, buňky. 18. - 19. St. - vznik buněčné biologie jako
Energetický metabolizmus buňky
Energetický metabolizmus buňky Buňky vyžadují neustálý přísun energie pro tvorbu a udržování biologického pořádku (život). Tato energie pochází z energie chemických vazeb v molekulách potravy (energie
PROCARYOTA - úvod. Obecná a buněčná biologie pro gymnázium. Procaryota úvod, pracovní list biologie. I. ročník čtyřletého gymnázia
PROCARYOTA - úvod Datum: 26. 8. 2013 Projekt: Registrační číslo: Číslo DUM: Škola: Jméno autora: Název sady: Název práce: Předmět: Ročník: Studijní obor: Časová dotace: Vzdělávací cíl: Pomůcky: Inovace:
VY_32_INOVACE_003. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám
VY_32_INOVACE_003 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Základní znaky života Vyučovací předmět:
- pro učitele - na procvičení a upevnění probírané látky - prezentace
Číslo projektu Název školy Autor Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 10 obecná biologie Organely eukaryotní buňky Ročník 1. Datum tvorby
Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie
Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í CZ.1.07/2.2.00/15.0324 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem
BAKTERIÁLNÍ GENETIKA. Lekce 12 kurzu GENETIKA Doc. RNDr. Jindřich Bříza, CSc.
BAKTERIÁLNÍ GENETIKA Lekce 12 kurzu GENETIKA Doc. RNDr. Jindřich Bříza, CSc. -dědičnost u baktérií principiálně stejná jako u komplexnějších organismů -genom haploidní a značně menší Bakteriální genom
Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162
ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Dělnická 6. 7. třídy ZŠ základní
O původu života na Zemi Václav Pačes
O původu života na Zemi Václav Pačes Ústav molekulární genetiky Akademie věd ČR centrální dogma replikace transkripce DNA RNA protein reverzní transkripce translace informace funkce Exon 1 Intron (413
DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ
DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ Vše souvisí se vším Živou hmotu tvoří 3 hlavní organické složky: Bílkoviny, cukry, tuky Syntézu zajišťuje cca 20 biogenních prvků Nejdůležitější C, O, N, H, P tzv.
FYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz
FYZIOLOGIE ROSTLIN Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz Studijní literatura: Hejnák,V., Zámečníková,B., Zámečník, J., Hnilička, F.: Fyziologie rostlin.
sladká symfonie cukrů
CO JE STROM? poznej své bratrance Stromy jsou rostliny, které se naučily dosahovat vysokého vzrůstu. Slouží jim k tomu samonosný, dřevěný kmen, rok za rokem sílící. Stejně jako vše živé na Zemi pocházejí
1/II. Cvičení 2: ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA, PROTOZOA Jméno: TVAR BUNĚK NERVOVÁ BUŇKA
Cvičení 2: ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA, PROTOZOA Jméno: Skupina: TVAR BUNĚK NERVOVÁ BUŇKA Trvalý preparát: mícha Vyhledejte nervové buňky (neurony) ve ventrálních rozích šedé hmoty míšní. Pozorujte při zvětšení, zakreslete
Biologie buňky. systém schopný udržovat se a rozmnožovat
Biologie buňky 1665 - Robert Hook (korek, cellulae = buňka) Cytologie - věda zabývající se studiem buňek Buňka ozákladní funkční a stavební jednotka živých organismů onejmenší známý uspořádaný dynamický
Mikrobiologie. KBI/MIKP Mgr. Zbyněk Houdek
Mikrobiologie KBI/MIKP Mgr. Zbyněk Houdek Obsah 1. Úvod do mikrobiologie. 2. -4. Struktura prokaryotické buňky. 5. Růst a množení bakterií. 6. Ekologie bakterií a sinic. Průmyslové využití mikroorganismů
Obecná biologie Slavomír Rakouský JU ZSF
1 Obecná biologie Slavomír Rakouský JU ZSF Tyto texty jsou určeny pouze pro studijní účely (semináře z kurzu Obecné biologie) studentů JU ZSF. Jejich další šíření, publikování atd. by bylo v rozporu s
Buňka cytologie. Buňka. Autor: Katka www.nasprtej.cz Téma: buňka stavba Ročník: 1.
Buňka cytologie Buňka - Základní, stavební a funkční jednotka organismu - Je univerzální - Všechny organismy jsou tvořeny z buněk - Nejmenší životaschopná existence - Objev v 17. stol. R. Hooke Tvar: rozmanitý,
Mikrobiologie. Základní pojmy a informace určené zejména pro odborné pracovníky zabývající se kontaminovanými textilními materiály
Mikrobiologie Základní pojmy a informace určené zejména pro odborné pracovníky zabývající se kontaminovanými textilními materiály Textilní zkušební ústav, Václavská 6, 658 41 Brno Mgr. Markéta Hrubanová
Martina Bábíčková, Ph.D. 4.2.2014
Jméno Martina Bábíčková, Ph.D. Datum 4.2.2014 Ročník 6. Vzdělávací oblast Člověk a příroda Vzdělávací obor Přírodopis Tematický okruh Základní struktura života Téma klíčová slova Názvy organismů, viry,
- význam: ochranná funkce, dodává buňce tvar. jádro = karyon, je vyplněné karyoplazmou ( polotekutá tekutina )
Otázka: Buňka a dělení buněk Předmět: Biologie Přidal(a): Štěpán Buňka - cytologie = nauka o buňce - rostlinná a živočišná buňka jsou eukaryotické buňky Stavba rostlinné (eukaryotické) buňky: buněčná stěna
od eukaryotické se liší svou výrazně jednodušší stavbou a velikostí Dosahuje velikosti 1-10 µm. Prokaryotní buňku mají bakterie a sinice skládá se z :
Otázka: Buňka Předmět: Biologie Přidal(a): konca88 MO BI 01 Buňka je základní stavební jednotka živých organismů. Je to nejmenší živý útvar schopný samostatné existence a rozmnožování. Každá buňka má svůj
Schéma rostlinné buňky
Rostlinná buňka 1 2 3 5 vakuola 4 5 6 Rostlinná buňka je eukaryotní buňkou se základními charakteristikami tohoto typu buňky. Krom toho má některé charakteristiky typické pro rostlinné buňky, jako je předevšímř
9. Viry a bakterie. Viry
9. Viry a bakterie Viry nebuněčné formy organismů. Mnohem menší a jednoduší než buňka. Prokaryotické organismy organismy, jejichž tělo tvoří prokaryotická buňka s jadernou hmotou volně uloženou v cytoplazmě
VY_32_INOVACE_002. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám
VY_32_INOVACE_002 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Buňka Vyučovací předmět: Základy ekologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie
Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání
Lesnická botanika speciální přednáška 2
Lesnická botanika speciální přednáška 2 1.Fylogeneze 2. Doména Bacteria 3. Doména Archea Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku) B I O L O G I E 1. Definice a obory biologie. Obecné vlastnosti organismů. Základní klasifikace organismů.
DÝCHÁNÍ. uložená v nich fotosyntézou, je z nich uvolňována) Rostliny tedy mohou po určitou dobu žít bez fotosyntézy
Dýchání 2/38 DÝCHÁNÍ Asimiláty vzniklé v rostlinných buňkách fotosyntézou mají různé funkce: stavební, zásobní, enzymatické aj. Zásobní látky jsou v případě potřeby využívány (energie, uložená v nich fotosyntézou,
DNÍ ZÁKLAD III INTEGROVANÝ VĚDNV. BIOLOGIE Předn. Ing. Helena Jedličkov. ková TAKSONOMIE = KLASIFIKACE ORGANISMŮ VIRY, BAKTERIE, HOUBY. č.
INTEGROVANÝ VĚDNV DNÍ ZÁKLAD III BIOLOGIE Předn ednáška č.3, TAKSONOMIE = KLASIFIKACE ORGANISMŮ VIRY, BAKTERIE, HOUBY Ing. Helena Jedličkov ková Obsah: I. Úvod: TAXONOMIE ORGANISMŮ ( TŘÍDĚNÍ = KLASIFIKACE)
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí. Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/
Propojení výuky oborů Molekulární a buněčné biologie a Ochrany a tvorby životního prostředí Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/28.0032 KBB/ZGEN Základy genetiky Dana Šafářová KBB/ZGEN Základy genetiky Rozsah: 2+1
Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních.
1 (3) CHEMICKÉ SLOŢENÍ ORGANISMŮ Prvky Stejné prvky a sloučeniny se opakují ve všech formách života, protože mají shodné principy stavby těla i metabolismu. Např. chemické děje při dýchání jsou stejné
Typy nukleových kyselin. deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA).
Typy nukleových kyselin Existují dva typy nukleových kyselin (NA, z anglických slov nucleic acid): deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA). DNA je lokalizována v buněčném jádře, RNA v cytoplasmě a
Biochemie, Makroživiny. Chemie, 1.KŠPA
Biochemie, Makroživiny Chemie, 1.KŠPA Biochemie Obor zabývající se procesy uvnitř organismů a procesy související s organismy O co se biochemici snaží Pochopit, jak funguje život Pochopit, jak fungují
Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost
BUŇKA Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence Buňka je schopna uskutečňovat základní funkce organismu: obrázky použity z Nečas: BIOLOGIE LIDSKÉ TĚLO Alberts: ZÁKLADY BUNĚČNÉ BIOLOGIE
Název: Bakterie. Autor: PaedDr. Pavel Svoboda. Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy. Předmět, mezipředmětové vztahy: biologie
Název: Bakterie Výukové materiály Autor: PaedDr. Pavel Svoboda Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: biologie Ročník: 2. (1. vyššího gymnázia) Tematický
VY_32_INOVACE_ / Prvoci Prvoci jednobuněční živočichové
1/7 3.2.02.9 jednobuněční živočichové cíl - popsat stavbu, tvar, pohyb, výskyt a rozmnožování prvoků - uvést zástupce - jednobuněční živočichové, tvoří je jedna buňka, která vykonává všechny životní funkce
1 (2) CYTOLOGIE stavba buňky
1 (2) CYTOLOGIE stavba buňky Buňka základní stavební a funkční jednotka všech živých organismů. (neexistuje život mimo buňku!) buňky se liší tvarem i velikostí - záleží při tom hlavně na jejich funkci.
Syllabus přednášek z biochemie
Biochemie úvod Syllabus přednášek, z čeho studovat Definice oboru V čem se biochemie liší Charakteristika a složení živých systémů Organizace živých systémů Prokaryotní a eukaryotní buňky Syllabus přednášek
Evoluce (nejen) rostlinné buňky Martin Potocký laboratoř buněčné biologie ÚEB AV ČR, v.v.i. potocky@ueb.cas.cz http://www.ueb.cas.cz Evoluce rostlinné buňky Vznik a evoluce eukaryotních organismů strom
Významné patogenní. KBI/MIKP Mgr. Zbyněk Houdek
Významné patogenní bakterie III KBI/MIKP Mgr. Zbyněk Houdek C. difficile G+ tyčinky 0,6 x 4-6 µm. Spory jsou termorezistentní. Stolice dětí 40 %, stolice dospělých 3-5 %. Kvasí sacharidy. 2 termolabilní
Modul 2 Mikrobiologie
Modul 2 Mikrobiologie Obsah: obsahuje základní pojmy, ale také speciální mikrobiologické informace určené zejména pro prádelny, resp. společnosti zabývající se textilním servisem, zaměřené na správné zavedení
Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248
Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM
http://www.accessexcellence.org/ab/gg/chromosome.html
3. cvičení Buněčný cyklus Mitóza Modifikace mitózy 1 DNA, chromosom genetická informace organismu chromosom = strukturní podoba DNA během dělení (mitózy) řetězec DNA (chromonema) histony další enzymatické
Ekologie živočichů, téma 24 : Parasitismus
Ekologie živočichů, téma 24 : Parasitismus Parazitismus: jedna z forem predace v širším pojetí parazit je na hostitele vázán jeho existence závisí na živém hostiteli Když hostitel uhyne: parazité se musí
Inovace studia molekulární a buněčné biologie
Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání
44 somatických chromozomů pohlavní hormony (X,Y) 46 chromozomů
Buněčný cyklus MUDr.Kateřina Kapounková Inovace studijního oboru Regenerace a výţiva ve sportu (CZ.107/2.2.00/15.0209) 1 DNA,geny genom = soubor všech genů a všechna DNA buňky; kompletní genetický materiál
Maturitní témata Biologie MZ 2017
Maturitní témata Biologie MZ 2017 1. Buňka - stavba a funkce buněčných struktur - typy buněk - prokaryotní buňka - eukaryotní buňka - rozdíl mezi rostlinnou a živočišnou buňkou - buněčný cyklus - mitóza
FOTOSYNTÉZA Správná odpověď:
FOTOSYNTÉZA Správná odpověď: 1. Mezi asimilační barviva patří 1. chlorofyly, a) 1, 2, 4 2. antokyany b) 1, 3, 4 3. karoteny c) pouze 1 4. xantofyly d) 1, 2, 3, 4 2. V temnostní fázi fotosyntézy dochází
Základní mikrobiologický rozbor vody
Základní mikrobiologický rozbor vody Cíl: Stanovit celkový počet psychrofilních a mezofilních bakterií univerzální médium Stanovit indikátorové skupiny bakterií selektivní média (Endo agar, SB agar, mfc
Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona
Testování hypotéz o vzniku eukaryotické buňky
Testování hypotéz o vzniku eukaryotické buňky Koncept aktivity: Studenti se v rámci práce po skupinách nebo individuálně pokusí přiřadit čtyři reálné hypotézy o vzniku eukaryotické buňky a roli mitochondrií
kvasinky x plísně (mikromycety)
Mikroskopické houby o eukaryotické organizmy o hlavně plísně a kvasinky o jedno-, dvou-, vícejaderné o jedno-, vícebuněčné o kromě zygot jsou haploidní o heterotrofní, symbiotické, saprofytické, parazitické
Digitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická oblast Odborná biologie, část biologie organismus
BAKTERIÁLNÍ BUŇKA MORFOLOGIE A STAVBA
BAKTERIÁLNÍ BUŇKA MORFOLOGIE A STAVBA Veronika Holá Mikrobiologický ústav LF MU a FN u sv. Anny v Brně Přednáška pro II. r. VL 2016/2017 Velikost bakterií Patogenní: většinou kolem 1 5 μm (1 μm = 10-3
Molekulární biotechnologie č.12. Využití poznatků molekulární biotechnologie. Transgenní rostliny.
Molekulární biotechnologie č.12 Využití poznatků molekulární biotechnologie. Transgenní rostliny. Transgenní organismy Transgenní organismus: Organismus, jehož genom byl geneticky modifikován cizorodou
A. chromozómy jsou rozděleny na 2 chromatidy spojené jen v místě centromery. B. vlákna dělícího vřeténka jsou připojena k chromozómům
Karlova univerzita, Lékařská fakulta Hradec Králové Obor: všeobecné lékařství - test z biologie Vyberte tu z nabídnutých odpovědí (1-5), která je nejúplnější. Otázka Odpověď 1. Mezi organely membránového