Stavba prokaryotické buňky

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Stavba prokaryotické buňky"

Transkript

1 Prokaryota

2 Stavba prokaryotické buňky

3 Stavba prokaryotické buňky

4 Tvary bakterií

5 Rozmnožování bakterií - 1) příčné dělení nepohlavní

6 2) pučení 3) pomocí artrospór artrospóra vzniká fragmentací vláken u větvících se buněk

7 Pohlavní rozmnožování Pohlavní rozmnožování nebylo u bakterií pozorováno. Dochází ale k procesům rekombinace chromozomů a to způsoby popsanými v kapitole Genetika bakterií.

8 Rychlost množení bakterií v příznivých podmínkách se bakterie mohou množit velmi rychle cca každých 30 minut dojde ke zdvojení za 48 h by bakterie v ideálních podmínkách převýšily hmotnost zeměkoule v přirozených podmínkách tlustého střeva žije bakterie Escherichia coli za den zde vznikne cca bakterií, ty nahradí bakterie, které odcházejí s výkaly z těla

9 Rychlost množení bakterií

10 Trocha mezipředmětových vztahů a) Kolik bakterií vznikne za 3 hodiny? b) Za jak dlouho vznikne miliarda bakterií? Berme to tak, že naše bakterie v čase 0 hodin vznikla, v čase 0:30 hodin se bude poprvé dělit.

11 Řešení počítám z hlavy nebo pomocí exponenciální funkce 2 x, kde x je počet půlhodin ad a) 2 6 = 64 ad b) řeším exp. rovnici 2 x = 10 9 zlogaritmuji log2 x = log10 9 x = log10 9 :log2 x = 29,89 půlhodin tedy asi 15 hodin

12 Sporulace V nepříznivých podmínkách (např. v době, kdy docházejí živiny) vytvářejí některé bakterie endospory, proces tvorby spor trvá cca 10 hodin. Typické je to např. pro rod Clostridium nebo Bacillus. Endospory dostaly své jméno podle faktu, že vznikají uvnitř buňky mateřské, zatímco okolní buňka mateřská se posléze rozpustí. Proces sporulace probíhá v několika fázích: nukleoid dostává vláknitý tvar, namísto původně kulovitého; dělení nukleoidu a dělení buňky přepážkou na dvě nestejně velké části; větší (mateřská) je sporangium a menší je budoucí spora; budoucí spora vcestuje dovnitř větší buňky mateřské; vzniká tzv. předspora, která je obalená dvěma membránami, proces sporulace je již nevratný; v prostoru mezi dvěma membránami vzniká peptidoglykanový kortex, hromadí se vápník; vnější membrána tvoří z proteinů plášť spory; spora získává typické vlastnosti světlolomnost, dehydrataci, odolnost proti vnějším činitelům; lyze (destrukce) mateřské buňky, uvolnění spory ze sporangia Výsledkem sporulace je bakteriální protoplast obalený několika vrstvami, a to cytoplazmatickou membránou zcela uvnitř, nad ní leží peptidoglykan primární buněčné stěny, dále mohutná vrstva kortexu a nakonec na povrchu bílkovinný plášť spory. Chemicky obsahuje endospora množství kalciumdipikolinátu (z vápníku a dipikolinové kyseliny), jenž pravděpodobně chrání spory před extrémními podmínkami.

13 Různé druhy bakteriálních spor podle umístění v mateřské buňce

14 Jiné bakteriální spory Spory odlišného typu vytváří i jiné grampozitivní bakterie, konkrétně aktinomycety. Ty vznikají na konci vlákna aktinomycet (na sporoforech), a proto se nejedná o endospory. Navíc mají mírně odlišné vlastnosti. Spory aktinomycet jsou sice odolnější než jejich mateřské vegetativní buňky, ale zdaleka nedosahují odolnosti endospor. Třetí skupinou bakterií, jež sporulují, jsou bakterie rodu Azotobacter, v tomto případě se však odolné útvary spíše nazývají cysty. Cysty mají zpomalený metabolismus a ztlustlou buněčnou stěnu. Také sinice mají spory, ty se nazývají akinety.

15 Genetika bakterií genetika bakterií má své zvláštnosti JADERNÉ GENY Jádro (nukleoid) tvoří jediná kruhovitě uzavřená dvoušroubovicová molekula DNA jaderné geny jsou v buňce pouze v jedné kopii. Všechny Nukleoid je uložen volně v cytosolu (bez histonů a jaderného obalu), na 2 místech bývá poután k plazmatické membráně. Nukleoid obsahuje asi 3500 genů Nukleoid nese geny pro život bakterie nezbytné Dělení bakteriální buňky probíhá tak, že se DNA replikuje a buňka se následně rozdělí neprobíhá mitóza ani meióza (nedochází k rekombinacím) Díky způsobu rozmnožování jsou všechny buňky vzniklé dělením geneticky identické. Genetický materiál se nerekombinuje což by tedy mělo znamenat nulovou variabilitu. Zdrojem variability jsou mutace (při krátkém generačním čase může v krátké době vzniknout mnoho významných mutací) a plazmidy MIMOJADERNÉ GENY Bakteriální buňka obsahuje ještě další drobnější kruhové molekuly DNA PLAZMIDY Plazmid je řádově 1000x menší než nukleoid Geny nesené plazmidy bývají často pro bakterii výhodou, nikoli však životní nezbytností (tj. jsou postradatelné) např. geny pro rezistenci vůči antibiotikům apod. V buňce může být obsažen 1 nebo několik druhů plazmidů a to v jedné či několika kopiích Buňky si mohou plazmidy předávat

16 Operonová teorie Základní genetické mechanismy (transkripce, translace) probíhají u buněk prokaryotických v podstatě stejně jako u eukaryotických. Rozdíl je v tom, že genetická informace prokaryotické buňky je jinak funkčně organizována OPERONY Operony jsou soubory genů kódující enzymy celé metabolické dráhy (přepisují se vždy všechny najednou a přepisují se pouze při aktuální potřebě buňky). Stavbu operonu ukazuje obrázek: OPERONOVÁ TEORIE R = regulační gen P = promotor O = operátor G1,G2 = strukturní geny

17 Regulační gen kóduje represorickou bílkovinu (ta aktivuje či inhibuje transkripci celého operonu působením na operátor. Promotor místo na DNA, kde se váže enzym RNA-polymeráza a začíná transkripci Operátor místo, kam se váže represorická bílkovina a které tak rozhoduje, zda RNA-polymeráza bude, či nebude provádět transkripci strukturních genů Strukturní geny kódují jednotlivé enzymy metabolické dráhy. o o o Aktivace operonu RNA-polymeráza nasedá na promotor a posouvá se k operátoru. Na operátoru není navázaná represorická bílkovina transkripce pokračuje, proteosyntéza probíhá, enzymy celé metabolické dráhy vznikají. Na operátoru je navázána represorická bílkovina (aktuální stav buňky nevyžaduje enzymy příslušné metabolické dráhy) brání RNA polymeráze v transkripci, transkripce neprobíhá, enzymy se netvoří. o Aktivace deaktivace operonu zpravidla řízena zpětnou vazbou určitý substrát má schopnost vázat se z represorickou bílkovinou a tím jí uvolňovat z vazby na operátoru. Pokud v buňce tento substrát vzniká a je ho tedy třeba metabolizovat, operátor je uvolněn a operon se aktivuje. Po vyčerpání substrátu buňkou represorická bílkovina deaktivuje operon.

18 Plazmidy Plazmidy nesou mimojaderné geny. Některé plazmidy mají schopnost přecházet z buňky do buňky tzv. konjugativní plazmidy. Některé plazmidy mají schopnost včleňovat a vyčleňovat se z jádra tzv. epizomální plazmidy. Některé plazmidy mohou být konjugativní a zároveň epizomální Procesy, kterými je zabezpečena variabilita bakteriální buňky prostřednictvím plazmidů :

19 1) Konjugace proces, při němž přechází z buňky do buňky konjugativní plazmid na povrchu buňky jsou specializovaná vlákénka fimbrie (pro každý plazmid specifická fimbrie, její stavba zakódována v plazmidu) pomocí fimbrie (sex fimbrie) se dvě buňky spojí a jako tunelem prochází plazmid, který se v dárcovské buňce zároveň replikuje; přenos je jednosměrný pokud je plazmid epizomální a je včleněn v jádře, mohou se s ním replikovat a do buňky přejít i některé jaderné geny (buňka je pak částečně diploidní a může docházek k rekombinacím a vzniku nových kombinací vlastností) vzniklým tunelem mohou přecházet i další plazmidy (transformace) konjugativní plazmidy se mohou předávat v rámci druhu i mezidruhově dva jedinci se spojí úzkým můstkem (sex-fimbrie) a dojde k jednosměrnému přesunu plazmidové DNA

20 Schéma konjugace

21 2) Transformace přenos genetické informace prostřednictvím zlomků DNA (plazmidová a někdy i jaderná); jeden řetězec DNA je při průniku ztracen a buňka příjemce ho musí dosyntetizovat spontánně může docházet k transformaci souběžně s konjugací (viz výše) záměrná transformace genové inženýrství

22

23 3) Transdukce přenos zlomků DNA z buňky do buňky bakteriofágem přenášen je fragment jaderné nebo plazmidové DNA, který svou délkou odpovídá maximálně délce genomu fága, proto, že při kompletování virionu v buňce může být tento omylem vbalen do kapsidy místo vlastní virové DNA

24 Řízení metabolismu prokaryot - operonová teorie Základní genetické mechanismy (transkripce, translace) probíhají u buněk prokaryotických v podstatě stejně jako u eukaryotických. Rozdíl je v tom, že genetická informace prokaryotické buňky je jinak funkčně organizována OPERONY Operony jsou soubory genů kódující enzymy celé metabolické dráhy (přepisují se vždy všechny najednou a přepisují se pouze při aktuální potřebě buňky). Stavbu operonu ukazuje obrázek: OPERONOVÁ TEORIE R = regulační gen P = promotor O = operátor G1,G2 = strukturní geny

25 Regulační gen kóduje represorickou bílkovinu (ta aktivuje či inhibuje transkripci celého operonu působením na operátor. Promotor místo na DNA, kde se váže enzym RNA-polymeráza a začíná transkripci Operátor místo, kam se váže represorická bílkovina a které tak rozhoduje, zda RNA-polymeráza bude, či nebude provádět transkripci strukturních genů Strukturní geny kódují jednotlivé enzymy metabolické dráhy. o o o Aktivace operonu RNA-polymeráza nasedá na promotor a posouvá se k operátoru. Na operátoru není navázaná represorická bílkovina transkripce pokračuje, proteosyntéza probíhá, enzymy celé metabolické dráhy vznikají. Na operátoru je navázána represorická bílkovina (aktuální stav buňky nevyžaduje enzymy příslušné metabolické dráhy) brání RNA polymeráze v transkripci, transkripce neprobíhá, enzymy se netvoří. o Aktivace deaktivace operonu zpravidla řízena zpětnou vazbou určitý substrát má schopnost vázat se z represorickou bílkovinou a tím jí uvolňovat z vazby na operátoru. Pokud v buňce tento substrát vzniká a je ho tedy třeba metabolizovat, operátor je uvolněn a operon se aktivuje. Po vyčerpání substrátu buňkou represorická bílkovina deaktivuje operon.

26 Výživa bakterií Z hlediska výživy nás zajímají tři věci: odkud bere organizmus uhlík pro syntézu svých organických sloučenin (heterotrofní, autotrofní) odkud bere energii (rozkladem organických látek, rozkladem anorganických látek, ze slunečního záření) jeho vztah ke kyslíku (aerobní, anaerobní, fakultativně anaerobní)

27 Podle zdroje uhlíku dělíme bakterie, ale i ostatní organizmy na: autotrofní pro ně je zdrojem uhlíku v prostředí obsažený CO 2, nejsou odkázáni na jiné organizmy heterotrofní zdrojem uhlíku jsou organické látky, jsou odkázáni na jiné organizmy mixotrofní jsou schopni přecházet mezi oběma možnostmi, čili část života se chovají jako autotrofové a část jako heterotrofové záleží na konkrétních podmínkách jejich prostředí (příkladem je krásnoočko)

28 Podle způsobu získávání energie dělíme bakterie, ale opět i ostatní organizmy na: fototrofní jsou schopni zachytit a využít energii světelného záření, k tomu potřebují chemické sloučeniny (např. chlorofyl a, bakteriochlorofyl), které jsou schopny ze své molekuly uvolnit (excitovat) elektron; tento elektron je použit k redukci molekul NAD, NADP, které jsou dále využívány; tyto organizmy provádí fotosyntézu různý je způsob, jakým získávají zpět použité elektrony: z vody (sinice, rostliny, některé bakterie) z H 2 S, S, H 2 (zelené sirné bakterie) chemotrofní jako zdroj energie využívají energii vazby v chemických sloučeninách chemolitotrofní využívají látky anorganické nitrifikační bakterie oxidují NH 3 a NO 2- na nitráty; sirné bakterie oxidují síru na sírany; železité bakterie oxidují Fe 2+ na Fe 3+ chemoorganotrofní využívají prakticky všechny organické látky (houby, živočichové, většina bakterií), proces, kdy jsou jako energetický zdroj zpracovávány cukry je označován jako dýchání

29 Kombinací zdrojů uhlíku a energie získáme tyto možnosti výživy: fotoautotrofní zdrojem energie je světlo a zdrojem uhlíku CO 2 zelené rostliny, sinice, zelené sirné bakterie fotoheterotrofní - zdrojem energie je světlo a zdrojem uhlíku organické látky purpurové sirné a purpurové bezsirné bakterie také souhrnné označení fotoorganotrofní bakterie chemoautotrofní - zdrojem energie je oxidace anorganických látek a zdrojem uhlíku CO 2 železité bakterie, nitrifikační bakterie, sirné bakterie také souhrnné označení chemolitotrofní bakterie chemoheterotrofní - zdrojem energie i uhlíku jsou organické látky většina bakterií, houby, živočichové (energii získávají oxidací organických látek v procesu kvašení nebo dýchání)

30 Podle vztahu ke kyslíku dělíme bakterie a opět i ostatní organizmy na: aerobní organizmy vyžadují kyslík, který využívají jako akceptor (příjemce) elektronů (člověk a téměř všechny ostatní organizmy) anaerobní organizmy nemohou žít v prostředí s kyslíkem, jako akceptor elektronů využívají jiné látky NO 3, NO 2, CO 2, org. látky fakultativně anaerobní žijí v prostředí s kyslíkem i bez kyslíku

31 Koloběh dusíku v přírodě

VY_32_INOVACE_07_B_17.notebook. July 08, 2013. Bakterie

VY_32_INOVACE_07_B_17.notebook. July 08, 2013. Bakterie Bakterie 1 Škola Autor Název SOŠ a SOU Milevsko Mgr. Jaroslava Neumannová VY_32_INOVACE_07_B_17_ZDR Téma Bakterie Datum tvorby 14.4.2013 Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0557III/2 Inovace a zkvalitněnívýuky

Více

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Viry

Více

Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248

Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM

Více

- tuhý obal udělující buňce tvar, mechanicky ji chrání před vlivy vnějšího prostředí

- tuhý obal udělující buňce tvar, mechanicky ji chrání před vlivy vnějšího prostředí Otázka: Cytologie Předmět: Biologie Přidal(a): Pípi PROKARYOTICKÁ BUŇKA: -jednodušší stavba než u eukaryotické b. Stavba: 1) Buněčná stěna - tuhý obal udělující buňce tvar, mechanicky ji chrání před vlivy

Více

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ SPOLEČNÉ ZNAKY ŽIVÉHO - schopnost získávat energii z živin pro své životní potřeby - síla aktivně odpovídat na změny prostředí - možnost růstu, diferenciace a reprodukce

Více

Fyziologie buňky. RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D.

Fyziologie buňky. RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D. Fyziologie buňky RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D. Přeměna látek v buňce = metabolismus Výměna látek mezi buňkou a prostředím Buňka = otevřený systém probíhá výměna látek i energií s prostředím Některé

Více

základní přehled organismů

základní přehled organismů základní přehled organismů Doména Archaea Tato doména nebyla rozpoznána až do konce 70. let minulého století Co se týče morfologie, neliší se archeální buňky od buněk bakteriálních Rozdíly jsou biochemické

Více

základní přehled organismů

základní přehled organismů základní přehled organismů Všechny tyto organismy mají podobný chemický základ Doména Archaea Tato doména nebyla rozpoznána až do konce 70. let minulého století Co se týče morfologie, neliší se archeální

Více

Metabolismus příručka pro učitele

Metabolismus příručka pro učitele Metabolismus příručka pro učitele Obecné informace Téma Metabolismus je určeno na čtyři až pět vyučovacích hodin. Toto téma je zpracováno jako jeden celek a záleží na vyučujícím, jak jej rozdělí. Celek

Více

Číslo a název projektu Číslo a název šablony

Číslo a název projektu Číslo a název šablony Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZE_1.05

Více

Úvod do mikrobiologie

Úvod do mikrobiologie Úvod do mikrobiologie 1. Lidské infekční patogeny Subcelulární Prokaryotické o. Eukaryotické o. Živočichové Priony Chlamydie Houby Červi Viry Rickettsie Protozoa Členovci Mykoplasmata Klasické bakterie

Více

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:

BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA: BUNĚČ ĚČNÁ STAVBA ŽIVÝCH ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA: Prokaryota, eukaryota, viry, bakterie, živočišná buňka, rostlinná buňka, organely buněčné jádro, cytoplazma, plazmatická membrána, buněčná stěna, ribozom,

Více

Doména Archaea. Tato doména nebyla rozpoznána až do konce 70. let minulého století

Doména Archaea. Tato doména nebyla rozpoznána až do konce 70. let minulého století Doména Archaea Tato doména nebyla rozpoznána až do konce 70. let minulého století jednobuněčné, prokaryotický typ buněk morfologie jako bakterie rozdíly jsou biochemické a genetické žijí v extrémních stanovištích,

Více

Genetika bakterií. KBI/MIKP Mgr. Zbyněk Houdek

Genetika bakterií. KBI/MIKP Mgr. Zbyněk Houdek Genetika bakterií KBI/MIKP Mgr. Zbyněk Houdek Bakteriofágy jako extrachromozomální genomy Genom bakteriofága uvnitř bakterie profág. Byly objeveny v bakteriích už v r. 1915 Twortem. Parazitické org. nemají

Více

Buňka. Kristýna Obhlídalová 7.A

Buňka. Kristýna Obhlídalová 7.A Buňka Kristýna Obhlídalová 7.A Buňka Buňky jsou nejmenší a nejjednodušší útvary schopné samostatného života. Buňka je základní stavební a funkční jednotkou živých organismů. Zatímco některé organismy jsou

Více

Biologie 30 Metabolismus, fotosyntéza, dýchání, glykolýza, kvašení

Biologie 30 Metabolismus, fotosyntéza, dýchání, glykolýza, kvašení Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Autor Tematická oblast Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 30 Metabolismus, fotosyntéza, dýchání, glykolýza, kvašení Ročník 1.

Více

Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie DNA RNA proteinu transkripce DNA mrna translace proteosyntéza

Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie DNA RNA proteinu transkripce DNA mrna translace proteosyntéza Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie - genetická informace v DNA -> RNA -> primárního řetězce proteinu 1) transkripce - přepis z DNA do mrna 2) translace - přeložení z kódu nukleových

Více

Látky jako uhlík, dusík, kyslík a. z vnějšku a opět z něj vystupuje.

Látky jako uhlík, dusík, kyslík a. z vnějšku a opět z něj vystupuje. KOLOBĚH LÁTEK A TOK ENERGIE Látky jako uhlík, dusík, kyslík a voda v ekosystémech kolují. Energii se do ekosystémů dostává z vnějšku a opět z něj vystupuje. Základní podmínky pro život na Zemi. Světlo

Více

4. PROKARYOTICKÉ ORGANISMY

4. PROKARYOTICKÉ ORGANISMY 4. PROKARYOTICKÉ ORGANISMY A. Struktura a morfologie virů, bakterií, sinic a prochlorofytů, jejich význam v přírodě a pro člověka B. Mikroskop optický a elektronový, mikroskopická technika A. Struktura

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání

Více

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy

Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT . Základy genetiky, základní pojmy "Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy 1/75 Genetika = věda o dědičnosti Studuje biologickou informaci. Organizmy uchovávají,

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická oblast Odborná biologie, část biologie organismus

Více

- význam: ochranná funkce, dodává buňce tvar. jádro = karyon, je vyplněné karyoplazmou ( polotekutá tekutina )

- význam: ochranná funkce, dodává buňce tvar. jádro = karyon, je vyplněné karyoplazmou ( polotekutá tekutina ) Otázka: Buňka a dělení buněk Předmět: Biologie Přidal(a): Štěpán Buňka - cytologie = nauka o buňce - rostlinná a živočišná buňka jsou eukaryotické buňky Stavba rostlinné (eukaryotické) buňky: buněčná stěna

Více

05 Biogeochemické cykly

05 Biogeochemické cykly 05 Biogeochemické cykly Ekologie Ing. Lucie Kochánková, Ph.D. Prvky hlavními - biogenními prvky: C, H, O, N, S a P v menších množstvích prvky: Fe, Na, K, Ca, Cl atd. ve stopových množstvích I, Se atd.

Více

Molekulární základy dědičnosti. Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA

Molekulární základy dědičnosti. Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA Molekulární základy dědičnosti Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA Ústřední dogma molekulární genetiky - vztah mezi nukleovými kyselinami a proteiny proteosyntéza replikace DNA RNA

Více

TECHNIKA PRO ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ (13)

TECHNIKA PRO ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ (13) 3. června 2015, Brno Připravil: doc. Mgr. Monika Vítězová, Ph.D. TECHNIKA PRO ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ (13) Základní biologické principy využívané v rámci zpracování Inovace studijních programů AF a ZF MENDELU

Více

9. Viry a bakterie. Viry

9. Viry a bakterie. Viry 9. Viry a bakterie Viry nebuněčné formy organismů. Mnohem menší a jednoduší než buňka. Prokaryotické organismy organismy, jejichž tělo tvoří prokaryotická buňka s jadernou hmotou volně uloženou v cytoplazmě

Více

Otázka: Nejjednodušší živé organismy. Předmět: Biologie. Přidal(a): Iveta Voleská VIRY. =parazitická nukleová kyselina

Otázka: Nejjednodušší živé organismy. Předmět: Biologie. Přidal(a): Iveta Voleská VIRY. =parazitická nukleová kyselina Otázka: Nejjednodušší živé organismy Předmět: Biologie Přidal(a): Iveta Voleská VIRY =parazitická nukleová kyselina Určitý typ pohyblivé genetické informace, který se část života chová samostatně nebuněčná

Více

2. Z následujících tvrzení, týkajících se prokaryotické buňky, vyberte správné:

2. Z následujících tvrzení, týkajících se prokaryotické buňky, vyberte správné: Výběrové otázky: 1. Součástí všech prokaryotických buněk je: a) DNA, plazmidy b) plazmidy, mitochondrie c) plazmidy, ribozomy d) mitochondrie, endoplazmatické retikulum 2. Z následujících tvrzení, týkajících

Více

Energetický metabolizmus buňky

Energetický metabolizmus buňky Energetický metabolizmus buňky Buňky vyžadují neustálý přísun energie pro tvorbu a udržování biologického pořádku (život). Tato energie pochází z energie chemických vazeb v molekulách potravy (energie

Více

METABOLISMUS SACHARIDŮ

METABOLISMUS SACHARIDŮ METABOLISMUS SAHARIDŮ A. Odbourávání sacharidů - nejdůležitější zdroj energie pro heterotrofy - oxidací sacharidů až na. získávají aerobní organismy energii ve formě. - úplná oxidace glukosy: složitý proces

Více

44 somatických chromozomů pohlavní hormony (X,Y) 46 chromozomů

44 somatických chromozomů pohlavní hormony (X,Y) 46 chromozomů Buněčný cyklus MUDr.Kateřina Kapounková Inovace studijního oboru Regenerace a výţiva ve sportu (CZ.107/2.2.00/15.0209) 1 DNA,geny genom = soubor všech genů a všechna DNA buňky; kompletní genetický materiál

Více

kvasinky x plísně (mikromycety)

kvasinky x plísně (mikromycety) Mikroskopické houby o eukaryotické organizmy o jedno-, dvou-, vícejaderné o jedno-, vícebuněčné o kromě zygot jsou haploidní o heterotrofní, symbiotické, saprofytické, parazitické o buněčná stěna bez peptidoglykanu,

Více

FYZIOLOGIE ROSTLIN VÝŽIVA ROSTLIN 1) AUTOTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN 2) HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN

FYZIOLOGIE ROSTLIN VÝŽIVA ROSTLIN 1) AUTOTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN 2) HETEROTROFNÍ VÝŽIVA ROSTLIN FYZIOLOGIE ROSTLIN Fyziologie rostlin, Biologie, 2.ročník 25 Podobor botaniky, který studuje životní funkce a individuální vývoj rostlin. Využívá poznatků z dalších odvětví biologie jako je morfologie,

Více

Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů

Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů Buňka - buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů - je pozorovatelná pouze pod mikroskopem - na Zemi existuje několik typů buněk: 1. buňky bez jádra (prokaryotní buňky)- bakterie a

Více

Metabolismus, taxonomie a identifikace bakterií. Karel Holada khola@lf1.cuni.cz

Metabolismus, taxonomie a identifikace bakterií. Karel Holada khola@lf1.cuni.cz Metabolismus, taxonomie a identifikace bakterií Karel Holada khola@lf1.cuni.cz Klíčová slova Obligátní aeroby Obligátní anaeroby Aerotolerantní b. Fakultativní anaeroby Mikroaerofilní b. Kapnofilní bakterie

Více

Život ve stojatých vodách : mikrobiální smyčka v potravních sítích

Život ve stojatých vodách : mikrobiální smyčka v potravních sítích Hydrobiologie pro terrestrické biology Téma 19: Život ve stojatých vodách : mikrobiální smyčka v potravních sítích Mikroorganismy a jejich funkce v ekosystému Ačkoliv funkce mikroorganismů v rozkladných

Více

Základy buněčné biologie

Základy buněčné biologie Maturitní otázka č. 8 Základy buněčné biologie vypracovalo přírodozpytné sympózium LP, AM & DK na konferenci v Praze, 1. Máje 2014 Buňka (cellula) je nejmenší známý útvar, který je schopný všech životních

Více

DÝCHÁNÍ. uložená v nich fotosyntézou, je z nich uvolňována) Rostliny tedy mohou po určitou dobu žít bez fotosyntézy

DÝCHÁNÍ. uložená v nich fotosyntézou, je z nich uvolňována) Rostliny tedy mohou po určitou dobu žít bez fotosyntézy Dýchání 2/38 DÝCHÁNÍ Asimiláty vzniklé v rostlinných buňkách fotosyntézou mají různé funkce: stavební, zásobní, enzymatické aj. Zásobní látky jsou v případě potřeby využívány (energie, uložená v nich fotosyntézou,

Více

Otázka: Organismy nebuněčné a prokaryotické. Předmět: Biologie. Přidal(a): Growler. - systém organismů. - viry

Otázka: Organismy nebuněčné a prokaryotické. Předmět: Biologie. Přidal(a): Growler. - systém organismů. - viry Otázka: Organismy nebuněčné a prokaryotické Předmět: Biologie Přidal(a): Growler - systém organismů - viry charakteristika stavba reprodukce třídění virů podle hostitele podle NK onemocnění u člověka -

Více

Biologie buňky. systém schopný udržovat se a rozmnožovat

Biologie buňky. systém schopný udržovat se a rozmnožovat Biologie buňky 1665 - Robert Hook (korek, cellulae = buňka) Cytologie - věda zabývající se studiem buňek Buňka ozákladní funkční a stavební jednotka živých organismů onejmenší známý uspořádaný dynamický

Více

CZ.1.07/1.5.00/

CZ.1.07/1.5.00/ Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Buňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308

Buňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308 Buňka Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: 27. 10. 2012 Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308 Číslo projektu Číslo materiálu CZ.1.07/1.5.00/34.0702 VY_32_INOVACE_BIO.prima.02_buňka Škola Gymnázium, Třeboň, Na Sadech

Více

Buněčné dýchání Ch_056_Přírodní látky_buněčné dýchání Autor: Ing. Mariana Mrázková

Buněčné dýchání Ch_056_Přírodní látky_buněčné dýchání Autor: Ing. Mariana Mrázková Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního

Více

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ORGANISMY

PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ORGANISMY PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ORGANISMY 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - organismy V této kapitole se dozvíte: Co je to organismus. Z čeho se organismus skládá. Jak se dělí

Více

BAKTERIÁLNÍ GENETIKA. Lekce 12 kurzu GENETIKA Doc. RNDr. Jindřich Bříza, CSc.

BAKTERIÁLNÍ GENETIKA. Lekce 12 kurzu GENETIKA Doc. RNDr. Jindřich Bříza, CSc. BAKTERIÁLNÍ GENETIKA Lekce 12 kurzu GENETIKA Doc. RNDr. Jindřich Bříza, CSc. -dědičnost u baktérií principiálně stejná jako u komplexnějších organismů -genom haploidní a značně menší Bakteriální genom

Více

Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248

Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM

Více

Metabolismus. Source:

Metabolismus. Source: Source: http://www.roche.com/ http://www.expasy.org/ Metabolismus Source: http://www.roche.com/sustainability/for_communities_and_environment/philanthropy/science_education/pathways.htm Metabolismus -

Více

Název: Bakterie. Autor: PaedDr. Pavel Svoboda. Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy. Předmět, mezipředmětové vztahy: biologie

Název: Bakterie. Autor: PaedDr. Pavel Svoboda. Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy. Předmět, mezipředmětové vztahy: biologie Název: Bakterie Výukové materiály Autor: PaedDr. Pavel Svoboda Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: biologie Ročník: 2. (1. vyššího gymnázia) Tematický

Více

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

Buňky, tkáně, orgány, soustavy Lidská buňka buněčné organely a struktury: Jádro Endoplazmatické retikulum Goldiho aparát Mitochondrie Lysozomy Centrioly Cytoskelet Cytoplazma Cytoplazmatická membrána Buněčné jádro Jadérko Karyoplazma

Více

PROKARYOTICKÁ BUŇKA - příručka pro učitele

PROKARYOTICKÁ BUŇKA - příručka pro učitele Obecné informace PROKARYOTICKÁ BUŇKA - příručka pro učitele Celek Prokaryotická buňka je rozvržen na jednu vyučovací hodinu. Žáci se postupně seznamují se stavbou bakteriální buňky (s jednotlivými strukturami).

Více

Mikrobiální ekologie vody

Mikrobiální ekologie vody Mikrobiální ekologie vody 2. Růst a metabolismus PřFUK Katedra ekologie Josef K. Fuksa, VÚV T.G.M.,v.v.i. josef_fuksa@vuv.cz JKF 2008 Co nás zajímá: Autekologie ekologie organismů a druhů. Procesy v systému

Více

Viry: charakteristika, stavba, životní strategie, význam virů. Bakterie: charakteristika, stavba, význam. Sinice: stavba buňky, výskyt.

Viry: charakteristika, stavba, životní strategie, význam virů. Bakterie: charakteristika, stavba, význam. Sinice: stavba buňky, výskyt. Otázka: Viry a bakterie Předmět: Biologie Přidal(a): Anet.a Viry: charakteristika,, životní strategie, význam virů. Bakterie: charakteristika,, význam. Sinice: buňky, výskyt. A) VIRY z lat. virus - jed

Více

Bakterie (prokaryotická buňka), jaký je jejich metabolismus

Bakterie (prokaryotická buňka), jaký je jejich metabolismus SPOLEČNĚ PRO VÝZKUM, ROZVOJ A INOVACE CZ/FMP.17A/0436 Bakterie (prokaryotická buňka), jaký je jejich metabolismus Zbyněk Heger 09. 04. 2015 Laboratoř metalomiky a nanotechnologií, Mendelova univerzita

Více

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou organismů s nepravým buněčným jádrem bakterií a

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou organismů s nepravým buněčným jádrem bakterií a Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou organismů s nepravým buněčným jádrem bakterií a sinic. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu.

Více

Molekulárn. rní. biologie Struktura DNA a RNA

Molekulárn. rní. biologie Struktura DNA a RNA Molekulárn rní základy dědičnosti Ústřední dogma molekulárn rní biologie Struktura DNA a RNA Ústřední dogma molekulárn rní genetiky - vztah mezi nukleovými kyselinami a proteiny proteosyntéza replikace

Více

Buňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách

Buňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách Buňka Historie 1655 - Robert Hooke (1635 1703) - použil jednoduchý mikroskop k popisu pórů v řezu korku. Nazval je, podle podoby k buňkám včelích plástů, buňky. 18. - 19. St. - vznik buněčné biologie jako

Více

Zkušební okruhy k přijímací zkoušce do magisterského studijního oboru:

Zkušební okruhy k přijímací zkoušce do magisterského studijního oboru: Biotechnologie interakce, polarita molekul. Hydrofilní, hydrofobní a amfifilní molekuly. Stavba a struktura prokaryotní a eukaryotní buňky. Viry a reprodukce virů. Biologické membrány. Mikrobiologie -

Více

Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška

Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška Základy cytologie přednáška Buňka definice, charakteristika strana 2 2 Buňky základní strukturální a funkční jednotky živých organismů Základní charakteristiky buněk rozmanitost (diverzita) - např. rostlinná

Více

PROTEOSYNTÉZA A BIODEGRADACE

PROTEOSYNTÉZA A BIODEGRADACE PROTEOSYNTÉZA A BIODEGRADACE PROTEOSYNTÉZA - klíčový proces, který rozhoduje o bytí či nebytí buňky a celých organismů - složitý a energeticky náročný proces, na kterém se účastní: 1. mnohé buněčné organely

Více

Základní vlastnosti živých organismů

Základní vlastnosti živých organismů Základní vlastnosti živých organismů Růst a vývoj - diferenciace (rozrůznění) a specializace - ontogeneze vývoj jedince - fylogeneze vývoj druhu Rozmnožování a dědičnost - proces vzniku nového jedince

Více

Biosyntéza sacharidů 1

Biosyntéza sacharidů 1 Biosyntéza sacharidů 1 S a c h a r id y p o tr a v y (š k r o b, g ly k o g e n, sa c h a r o sa, a j.) R e z e r v n í p o ly sa c h a r id y J in é m o n o sa c h a r id y Trávení (amylásy - sliny, pankreas)

Více

Biologické odstraňování nutrientů

Biologické odstraňování nutrientů Biologické odstraňování nutrientů Martin Pivokonský 8. přednáška, kurz Znečišťování a ochrana vod Ústav pro životní prostředí PřF UK Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, v. v. i. Tel.: 221 951 909 E-mail: pivo@ih.cas.cz

Více

ŘEŠENÍ. PÍSEMNÁ ČÁST PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY Z BIOLOGIE Bakalářský studijní obor Bioorganická chemie a chemická biologie 2014

ŘEŠENÍ. PÍSEMNÁ ČÁST PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY Z BIOLOGIE Bakalářský studijní obor Bioorganická chemie a chemická biologie 2014 ŘEŠENÍ Kód uchazeče.. Datum.. PÍSEMNÁ ČÁST PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY Z BIOLOGIE Bakalářský studijní obor Bioorganická chemie a chemická biologie 2014 30 otázek Maximum 60 bodů Při výběru z několika možností je

Více

VY_32_INOVACE_ / Projevy a podmínky života Život na Zemi Projevy života

VY_32_INOVACE_ / Projevy a podmínky života Život na Zemi Projevy života 1/5 3.2.02.2 Život na Zemi Projevy života cíl - vyjmenovat projevy života - odvodit podmínky života - vnímat rozmanitost přírody - chápat vztahy mezi organismy život soubor složitých přírodních dějů, které

Více

Centrální dogma molekulární biologie

Centrální dogma molekulární biologie řípravný kurz LF MU 2011/12 Centrální dogma molekulární biologie Nukleové kyseliny 1865 zákony dědičnosti (Johann Gregor Mendel) 1869 objev nukleových kyselin (Miescher) 1944 genetická informace v nukleových

Více

Bakteriální transpozony

Bakteriální transpozony Bakteriální transpozony Transpozon = sekvence DNA schopná transpozice, tj. přemístění z jednoho místa v genomu do jiného místa Transpozice = proces přemístění transpozonu Transponáza (transpozáza) = enzym

Více

B4, 2007/2008, I. Literák

B4, 2007/2008, I. Literák B4, 2007/2008, I. Literák ENERGIE, KATALÝZA, BIOSYNTÉZA Živé organismy vytvářejí a udržují pořádek ve světě, který spěje k čím dál většímu chaosu Druhá věta termodynamiky: Ve vesmíru nebo jakékoliv izolované

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku)

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku) UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE 3. LÉKAŘSKÁ FAKULTA (tématické okruhy požadavků pro přijímací zkoušku) B I O L O G I E 1. Definice a obory biologie. Obecné vlastnosti organismů. Základní klasifikace organismů.

Více

Eukaryotická buňka. Stavba. - hlavní rozdíly:

Eukaryotická buňka. Stavba. - hlavní rozdíly: Eukaryotická buňka - hlavní rozdíly: rostlinná buňka živočišná buňka buňka hub buněčná stěna ano (celulóza) ne ano (chitin) vakuoly ano ne (prvoci ano) ano lysozomy ne ano ne zásobní látka škrob glykogen

Více

Aplikované vědy. Hraniční obory o ţivotě

Aplikované vědy. Hraniční obory o ţivotě BIOLOGICKÉ VĚDY Podle zkoumaného organismu Mikrobiologie (viry, bakterie) Mykologie (houby) Botanika (rostliny) Zoologie (zvířata) Antropologie (člověk) Hydrobiologie (vodní organismy) Pedologie (půda)

Více

DYNAMIKA BAKTERIÁLNÍHO RŮSTU

DYNAMIKA BAKTERIÁLNÍHO RŮSTU Úvod DYNAMIKA BAKTERIÁLNÍHO RŮSTU Bakterie mohou přežívat za velice rozdílných podmínek prostředí Jednotlivé druhy však rostou za limitovaných podmínek prostředí Bakteriální kolonie V přírodě existují

Více

Vznik a vývoj života. Mgr. Petra Prknová

Vznik a vývoj života. Mgr. Petra Prknová Vznik a vývoj života Mgr. Petra Prknová Vznik Země a života teorie: 1. stvoření kreační hypotézy vznik Země a života působením nadpřirozených sil 2. vědecké teorie vznik Země a života na základě postupných

Více

Obecná biologie a genetika B53 volitelný předmět pro 4. ročník

Obecná biologie a genetika B53 volitelný předmět pro 4. ročník Obecná biologie a genetika B53 volitelný předmět pro 4. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Biologie. Mezipředmětové

Více

kvasinky x plísně (mikromycety)

kvasinky x plísně (mikromycety) Mikroskopické houby o eukaryotické organizmy o hlavně plísně a kvasinky o jedno-, dvou-, vícejaderné o jedno-, vícebuněčné o kromě zygot jsou haploidní o heterotrofní, symbiotické, saprofytické, parazitické

Více

Otázka: Nebuněčné a prokaryotické organismy. Předmět: Biologie. Přidal(a): Kristýna Brandová VIRY: CHARAKTERISTIKA

Otázka: Nebuněčné a prokaryotické organismy. Předmět: Biologie. Přidal(a): Kristýna Brandová VIRY: CHARAKTERISTIKA Otázka: Nebuněčné a prokaryotické organismy Předmět: Biologie Přidal(a): Kristýna Brandová VIRY: CHARAKTERISTIKA vir= x částic, virion= 1 částice můžeme/nemusíme je zařadit mezi živé organismy stejné chemické

Více

http://www.accessexcellence.org/ab/gg/chromosome.html

http://www.accessexcellence.org/ab/gg/chromosome.html 3. cvičení Buněčný cyklus Mitóza Modifikace mitózy 1 DNA, chromosom genetická informace organismu chromosom = strukturní podoba DNA během dělení (mitózy) řetězec DNA (chromonema) histony další enzymatické

Více

Fotosyntéza (2/34) = fotosyntetická asimilace

Fotosyntéza (2/34) = fotosyntetická asimilace Fotosyntéza (2/34) = fotosyntetická asimilace FOTO - protože k fotosyntéze je třeba fotonů Jedná se tedy o zachycování sluneční energie a přeměnu jednoduchých anorganických látek (CO 2 a H 2 O) na složitější

Více

1.Biologie buňky. 1.1.Chemické složení buňky

1.Biologie buňky. 1.1.Chemické složení buňky 1.Biologie buňky 1.1.Chemické složení buňky 1. Stavbu molekuly DNA objasnil: a) J. B. Lamarck b) W. Harwey c) J.Watson a F.Crick d) A. van Leeuwenhoeck 2. Voda obsažená v buňkách je: a) vázaná na lipidy

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. OBVSB/Obecná virologie Tento projekt je spolufinancován Evropským

Více

Buňka cytologie. Buňka. Autor: Katka www.nasprtej.cz Téma: buňka stavba Ročník: 1.

Buňka cytologie. Buňka. Autor: Katka www.nasprtej.cz Téma: buňka stavba Ročník: 1. Buňka cytologie Buňka - Základní, stavební a funkční jednotka organismu - Je univerzální - Všechny organismy jsou tvořeny z buněk - Nejmenší životaschopná existence - Objev v 17. stol. R. Hooke Tvar: rozmanitý,

Více

VESMÍR. za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let. dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná

VESMÍR. za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let. dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná VESMÍR za počátek vesmíru považujeme velký třesk před 13,7 miliardami let dochází k obrovskému uvolnění energie, která se rozpíná vznikají první atomy, jako první se tvoří atomy vodíku HVĚZDY první hvězdy

Více

VY_32_INOVACE_003. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

VY_32_INOVACE_003. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám VY_32_INOVACE_003 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Základní znaky života Vyučovací předmět:

Více

Typy nukleových kyselin. deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA).

Typy nukleových kyselin. deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA). Typy nukleových kyselin Existují dva typy nukleových kyselin (NA, z anglických slov nucleic acid): deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA). DNA je lokalizována v buněčném jádře, RNA v cytoplasmě a

Více

PRAPRVOCI A PRVOCI Vojtěch Maša, 2009

PRAPRVOCI A PRVOCI Vojtěch Maša, 2009 PRAPRVOCI A PRVOCI Vojtěch Maša, 2009 Opakování Prokarytotické organismy Opakování Prokaryotické organismy Nemají jádro, ale jen 1 chromozóm neoddělený od cytoplazmy membránou Patří sem archea, bakterie

Více

FYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz

FYZIOLOGIE ROSTLIN. Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz FYZIOLOGIE ROSTLIN Přednášející: Doc. Ing. Václav Hejnák, Ph.D. Tel.: 224382514 E-mail: hejnak @af.czu.cz Studijní literatura: Hejnák,V., Zámečníková,B., Zámečník, J., Hnilička, F.: Fyziologie rostlin.

Více

Biologie - Oktáva, 4. ročník (humanitní větev)

Biologie - Oktáva, 4. ročník (humanitní větev) - Oktáva, 4. ročník (humanitní větev) Biologie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k podnikavosti

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/ I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í I ti d j dělá á í Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním

Více

PROCARYOTA - úvod. Obecná a buněčná biologie pro gymnázium. Procaryota úvod, pracovní list biologie. I. ročník čtyřletého gymnázia

PROCARYOTA - úvod. Obecná a buněčná biologie pro gymnázium. Procaryota úvod, pracovní list biologie. I. ročník čtyřletého gymnázia PROCARYOTA - úvod Datum: 26. 8. 2013 Projekt: Registrační číslo: Číslo DUM: Škola: Jméno autora: Název sady: Název práce: Předmět: Ročník: Studijní obor: Časová dotace: Vzdělávací cíl: Pomůcky: Inovace:

Více

DUM č. 3 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

DUM č. 3 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika projekt GML Brno Docens DUM č. 3 v sadě 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika Autor: Martin Krejčí Datum: 02.06.2014 Ročník: 6AF, 6BF Anotace DUMu: chromatin - stavba, organizace a struktura

Více

Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ

Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ Základy molekulární biologie KBC/MBIOZ Mária Čudejková 2. Transkripce genu a její regulace Transkripce genetické informace z DNA na RNA Transkripce dvou genů zachycená na snímku z elektronového mikroskopu.

Více

Biochemie, Makroživiny. Chemie, 1.KŠPA

Biochemie, Makroživiny. Chemie, 1.KŠPA Biochemie, Makroživiny Chemie, 1.KŠPA Biochemie Obor zabývající se procesy uvnitř organismů a procesy související s organismy O co se biochemici snaží Pochopit, jak funguje život Pochopit, jak fungují

Více

Bioenergetika. přeměny energie v živých organismech

Bioenergetika. přeměny energie v živých organismech Bioenergetika přeměny energie v živých organismech Chemiosmotická teorie 1978 Mitchell Nobelova cena na semipermeabilní membráně tvorba elektrochemického gradientu na membráně protonové pumpy protonmotivní

Více

CZ.1.07/1.5.00/ Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/ Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Autor: Mgr. Barbora Blažková Tematický celek: Základy ekologie Cílová skupina: 1. ročník SŠ Anotace Kontrolní test navazuje na prezentaci, která seznámila žáky se základy buněčné teorie, s druhy buněk,

Více

Okruhy otázek ke zkoušce

Okruhy otázek ke zkoušce Okruhy otázek ke zkoušce 1. Úvod do biologie. Vznik života na Zemi. Evoluční vývoj organizmů. Taxonomie organizmů. Původ a vývoj člověka, průběh hominizace a sapientace u předků člověka vyšších primátů.

Více

- vlastní genetický a proteosyntetický aparát, energetický metabolismus

- vlastní genetický a proteosyntetický aparát, energetický metabolismus Otázka: Buňka Předmět: Biologie Přidal(a): tynakarp - cellula - věda: cytologie (neboli buněčná biologie) - základní stavební a funkční jednotka živých buněčných organismů - nejmenší živý útvar schopný

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0354 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním

Více

PLAZMIDY PŘENOS GENETICKÉ INFORMACE

PLAZMIDY PŘENOS GENETICKÉ INFORMACE PLAZMIDY rozsáhlá skupina extrachromozomálních genomů jsou tvořeny kruhovou dsdna, která se replikuje nezávisle na chromozómu velikost od 1,5 do 400 kb (1 kilobaze - jeden gen) kryptické plazmidy nesou

Více

Struktura a funkce nukleových kyselin

Struktura a funkce nukleových kyselin Struktura a funkce nukleových kyselin ukleové kyseliny Deoxyribonukleová kyselina - DA - uchovává genetickou informaci Ribonukleová kyselina RA - genová exprese a biosyntéza proteinů Složení A stavební

Více

analýza dat a interpretace výsledků

analýza dat a interpretace výsledků Genetická transformace bakterií III analýza dat a interpretace výsledků Předmět: Biologie ŠVP: Prokaryotní organismy, genetika Doporučený věk žáků: 16-18 let Doba trvání: 45 minut Specifické cíle: analyzovat

Více