Lesnická botanika speciální přednáška 2
|
|
- Eduard Vlček
- před 9 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Lesnická botanika speciální přednáška 2 1.Fylogeneze 2. Doména Bacteria 3. Doména Archea Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/
2 Univerzální fylogenetický strom
3 Systém živých organizmů Doména (dominium) je nejvyšším taxonem, který je založen na molekulární evoluci organizmů. Sekvence rrna malých ribozomových podjednotek posloužila jako marker evolučních vztahů mezi organizmy Doména BACTERIA - bakterie jednobuněčné prokaryotické organizmy buněčná stěna je tvořena mureinem geny neobsahují introny rozmnožování je nepohlavní převážně heterotrofní výživa (fotoheterotrofní nebo chemoheterotrofní), zřídka autotrofní (fotoautotrofní, chemoautotrofní) organizmy
4 Doména ARCHAEA - archea jednobuněčné prokaryotické organizmy buněčná stěna není nikdy tvořena mureinem, nýbrž pseudomureinem či jinými látkami geny obsahují introny a mechanizmus jejich sestřihu je podobný jako u Eucarya rozmnožování nepohlavní výživa je chemoautotrofní nebo chemoheterotrofní
5 Doména EUKARYA - eukarya jednobuněčné i mnohobuněčné eukaryotické organizmy buněčná stěna tvořená rozmanitými látkami, u rostlin většinou polysacharidy, u hub chitinem, u živočichů buněčná stěna chybí, je vytvořena pouze cytoplazmatická membrána geny bez intronů i s introny rozmnožování u jednobuněčných druhů většinou nepohlavní u mnohobuněčných druhů převážně pohlavní výživa u rostlin je obligátně fotoautotrofní, u živočichů a hub obligátně chemoheterotrofní, u chromista od fotoautotrofní až po parazitickou.
6 Srovnání počtu druhů krytosemenných s mechorosty a ostatními skupinami vyšších rostlin mechorosty kapraďorosty nahosemenné krytosemenné Krytosemenné jsou rozšířeny na celém povrchu Země s výjimkou arktických a antarktických ledových pustin Evoluční původ krytosemenných megafylní typy nahosemenných (odd. Cycadophyta, odd. Gnetophyta)
7 DoménaBacteria - Nejstarší a nejrozšířenější organizmy na Zemi - Stáří víc než 3,5 mld. let - Tvoří 10 x víc biomasy než eucaryota - 1 g půdy až bakterií - 1 ml vody až bakterií Dosud popsáno cca druhů, předpokládáno však několik stovek tisíc 1676: 1. Pozorování bakterií Antoni van Leeuwenhoek (mikroskop vlastní konstrukce) Bacterion = řecky tyčka (1. pozorované bakterie byly tyčinky)
8 - Tělo = jednobuněčná stélka nebo buňky skládají řetízkovité nebo hroznovité útvary - netvoří funkčně a morfologicky diferencované tkáně Prokaryotická buňka DoménaBacteria
9 Buněčná stěna Síť polysacharidových molekul + polypeptidové řetězce = peptidoglykanová matice
10 Typy bakteriálních buněk
11 Bacteria - rozměry buněk kulovité: průměr 0,5-5 µm tyčinkovité: délka 1-7 (10) µm; šířka 0,3-2 µm spirochéty: délka µm; šířka 0,2-0,7 µm nejmenší: Micrococcus progrediens - průměr 0,15 µm Escherichia coli
12 Bacteria - růst a rozmnožování Příčné (binární) dělení - prodlužování a replikace DNA, rozdělení nukleoidu, příčná přepážka=septum, buňky se oddělí n. se oddělí neúplně tvoří charakteristická seskupení Pučení vychlípenina na konci buňky, postupně roste, přechází do ní jádro a odškrtí se Fragmentace řetízků buněk Parasexuální proces přenos genů dárce do genomu příjemce konjugace přenos DNA z baktérie na baktérii plasmidem) Sporulace: Endospora spora vytvořená uvnitř buněk, termorezistentní Cysty + mikrocysty klidová forma obalená rezistentním pouzdrem, jiné uspořádání obsahu buňky (exospory) Spory aktinomycetů několik kulovitých buněk na konci vlákna
13 Endospory Tvorba za nepříznivých podmínek Endospory vydrží var ve vodě, působení radiace a chemických látek bakterie replikuje chromosom a obalí jej pevnou stěnou (obal endospory) z endospory se vyčerpá voda a metabolismus se sníží na minimum zbytek buňky se následně rozpadne
14 Cysta (exospora) rodu Azotobacter
15 Pohyblivost asi polovina druhů bakterií je schopna se řízeně pohybovat některé druhy až rychlostí 50 μm/s, což je délek těla za vteřinu! bakteriální bičík má jen desetinu tloušťky jako bičík u Eukarya, šroubovitě se otáčí dopředu
16 Metabolismus baktérií Dělení dle zdroje energie: fototrofoní = energii získávají ze světla chemotrofoní = energii získávají rozkladem chemických látek Dle zdroje uhlíku: autotrofoní získávají uhlík z anorganických látek (CO 2 ) heterotrofoní získávají uhlík z organických látek (např. z glukózy)
17 Zdroj energie: A. Autotrofní Metabolizmus baktérií A.1 Fotoautotrofní bakteriochlorofyl, energie ze slunečního záření A.2 Chemoauto(lito)trofní energie oxidací anorg. kyselin atmosférickým O2 (např. sirné bakterie) B. Heterotrofní B.1 Fotoheterotrofní energie ze slunečního záření B.2 Chemoheterotrofní oxidace org látek - kvašením, anaerobní n. aerobní respirací
18 Metabolismus bakterií ve vztahu ke kyslíku obligátní aerobové = nemohou růst bez kyslíku fakultativní anaerobové = mohou žít jak za přítomnosti, tak i za nepřítomnosti kyslíku obligátní anaerobové = rostou jen v nepřítomnosti kyslíku
19 Systém bakterií Dříve: Odd. Gracilicutes - gramnegativní bakterie Odd. Firmicutes - grampozitivní bakterie Odd. Tenericutes - bakterie bez buněčné stěny Dnes na bázi molekulárních dat:
20 Bacteria - význam význam bakterií v přírodě dekompozice org hmoty, většina v půdě, vodě, v organizmech; všudypřítomnost, polovina biomasy Země agresivita rychlé množení, tvorba toxinů, parazitizmus, koroze kovů Výskyt bakterií ve všech ekosystémech půda, voda, organizmy, vzduch koloběh látek v přírodě - N Metabióza jeden druh umožňuje produkty své činnosti rozvoj jiného druhu navazující kontinuální destruence organické hmoty komenzalismus = některé baktérie žijí na povrchu těl živočichů, aniž by jim prospívaly nebo škodily saprobita = znečištění, zažívací trakt saprobní vody enterobakterie Escherichia coli, Clostridium sporogeus coli-index=počet bakterií v 1 ml vody vody polysaprobní nad 1 mil mezosaprobní tis-mil. oligosaprobní 10-tis bakterií prameny pod 10 bakterií na 1 ml
21 Koloběh dusíku NO 3 - Nitrobacter N 2 Nitrosomonas NO 2 - NH 4 + Proteus vulgaris
22 Půdní bakterie Celulolytické Myxobacterium Uhlovodíkové Pseudomonas, Mycobacterium Amonizační Proteus vulgaris Nitritační Nitrosomonas (amoniak na dusitany) Nitratační Nitrobacter (dusitany na dusičnany) Nitrogenní Clostridium pasteurianum, Azotobacter chroococcum (volně žijící), Rhizobium radicicola Denitrifikační Paracoccus denitrificans, Chromobacterium Myxobakterie Myxococcus ( mnohobuněčné, tvoří plodničky ) Aktinomycety Actinomyces, Frankia alni, Streptomyces griseus
23 Bacteria význam Mutualismus na kořenech bobovitých rostlin žijí v hlízkách nitrogenní baktérie fixující vzdušný dusík, oplátkou získávají od rostlin živiny z fotosyntézy Krávy a další býložravci nejsou schopni trávit celulosu. Mají proto ve svém žaludku baktérie, které produkují enzym celulázu podobně baktérie v našem tlustém střevu produkují vitamíny K a B 12, které si sami vytvořit neumíme
24 Rhizobium leguminosarum
25 Nitrobacter sp.
26 Využití baktérií 1. v potravinářství: baktérie mléčného kvašení, zkvašování mléka (Streptococcus, Lactobacillus, Bifidobacterium), Lactobacillus acidophilus, Enterococcus jako užitečné střevní baktérie octové kvašení (Bacterium aceti, B. pasteurianum, B. orleanse) 2. ve farmacii: produkce antibiotik Actinomyces lázeňství léčivá bahna (Desulfovibrio) genové inženýrství Escherichia coli, tvorba inzulinu, vitamínů, růstových látek, protilátek 3. v průmyslu: těžba ropy (ropné baktérie) biologické loužení rud (Cu) Thiobacillus
27 Lactobacillus sp.
28 Bifidobacterium
29 Thiobacillus ferrooxidans
30 Patogenní (parazitické) bakterie Fytopatogenní bakterie Rychlý průběh infekce Chlorózy - mykoplazmy Nekrózy a mokré hniloby Erwinia Cévní vadnutí a následná nekróza - Corynebacterium Nádorovitost+fasciace, metlovitost - Corynebacterium Produkce slizu, toxinů
31 Mycobacterium tuberculosis
32 Salmonella sp.
33 Vibrio cholerae
34 Yersinia pestis
35 Borrelia burgdorferi
36 Příklady patogenních (parazitických) bakterií Pseudomonas Xanthomonas Agrobacterium rostlinné patogeny Corynebacterium Streptomyces Erwinia Spála, angína Streptococcus pyogenes Zápal plic Streptococcus pneumoniae Záněty sliznic Staphylococcus aureus Tuberkulóza Mycobacterium tuberculosis Střevní tyfus Salmonella typhi, S. paratyphi Skvrnitý tyfus Rickettsia prowazeki Cholera Vibrio cholerae Botulismus Clostridium botulinum Mor Yersinia pestis Lymská borelioza Borrelia burgdorferi Příjice Treponema pallidum lidské patogeny
37 Odd. Cyanophyta sinice
38 Odd. Cyanophyta sinice charakteristika Převážně fotoautotrofní organizmy, stáří 3,5 mld. let Typ fotosyntézy shodný s rostlinami (uvolňují O 2 ) Chlorofyl a, karotenoidy + další barviva=fykobiliny (alofykocyan, fykocyan, fykoerytrin) ve fykobilizomech Minimální požadavky na výživu světlo, minerální médium, CO 2 jako zdroj uhlíku, N 2 jako zdroj dusíku; nerostou ve tmě a nevyužívají organické zdroje C a N Anaerobní i aerobní prostředí Buněčná stěna 4-vrstevná, složitější než u bakterií Buňky nemají bičíky a vykonávají klouzavý pohyb pomocí slizové pochvy Tylakoidy membrány s kulovitými fykobilizomy na povrchu Vesikly (plynné vakuoly-měchýřky)
39 Odd. Cyanophyta sinice Rozmnožování dělením, hormogonie, akinety Heterocysty slouží k vázání vzdušného N Vodní nádrže, toxiny - Aphanizomenon flos-aquae, Anabaena flos-aquae, Trichodesmium erythraeum Perspektivní skupina - pionýrské organizmy, zdroj bílkovin (v těle až 50 % bílkovin) Vazači vzdušného N (Anabaena oryzae) Symbióza s houbami=lišejníky (Nostoc)
40 Odd. Cyanophyta - sinice
41 Odd. Cyanophyta - typy větvených stélek
42 Metabolismus sinic sinice Anabaena má sice geny kódující jak proteiny potřebné k fotosyntéze a k fixaci dusíku, avšak jediná buňka v jedné chvíli buď fotosyntetizuje, nebo poutá dusík odpadním produktem fotosyntézy je kyslík, který blokuje enzymy potřebné k fixaci dusíku Anabaena řeší problém tím, že žije v koloniích, kde většina buněk fotosyntetizuje, zatímco některé specializované buňky, zvané heterocyty, fixují vzdušný dusík heterocyty mají silnou buněčnou stěnu, která brání průniku kyslíku z okolních fotosyntetizujících buněk
43 Odd. Cyanophyta - rozmnožování Příčné dělení Rozpad vláken (rozpad kolonií) hormogonie - krátká několikabuněčná vlákna, oddělená od mateřských a dorůstající v nová vlákna Akinety klidové spory se zesílenou buněčnou stěnou, přežívající v nepříznivých podmínkách, metabolická aktivita omezena na 10 %
44 sinice rodu Anabaena fotosyntetizující buňky heterocyty
45 Odd. Cyanophyta - rozšíření a význam Rozšíření: v přírodě velmi hojné sladká, vzácněji i mořská voda, vlhké půdy, skály, srst zvířat, kmeny stromů a zdi, horké prameny, pouště, sníh Arktidy; symbióza-lišejníky, játrovky, hlevíky, kořeny cykasů a epif orchidejí, buňky prvoků Význam: fytoplankton, vodní květ (cyanotoxiny), zdroj bílkovin, obohacení půd fixací N-očkování rýžových polí, biomineralizacestromatolity, předkové chloroplastů-primární endosymbióza
46 jednobuněčné prokaryotické organizmy v buněčné stěně pseudomurein výživa je chemoautotrofní nebo chemoheterotrofní redukce a oxidace mnoha sloučenin rozmnožování nepohlavní mnoha vlastnostmi podobné Eucarya 20 % biomasy na Zemi Doména Archaea charakteristika Schopnost existovat v ekologicky extrémních biotopech (slaná jezera, prostředí s vysokým obsahem síry a vysokou teplotou růst a rozmnožování při 100 C)
47 Pyrococcus sp.
48 Doména Archaea Methanobacterium subterraneum
49 Děkuji za pozornost. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/
Doména Archaea. Tato doména nebyla rozpoznána až do konce 70. let minulého století
Doména Archaea Tato doména nebyla rozpoznána až do konce 70. let minulého století jednobuněčné, prokaryotický typ buněk morfologie jako bakterie rozdíly jsou biochemické a genetické žijí v extrémních stanovištích,
VY_32_INOVACE_07_B_17.notebook. July 08, 2013. Bakterie
Bakterie 1 Škola Autor Název SOŠ a SOU Milevsko Mgr. Jaroslava Neumannová VY_32_INOVACE_07_B_17_ZDR Téma Bakterie Datum tvorby 14.4.2013 Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0557III/2 Inovace a zkvalitněnívýuky
základní přehled organismů
základní přehled organismů Všechny tyto organismy mají podobný chemický základ Doména Archaea Tato doména nebyla rozpoznána až do konce 70. let minulého století Co se týče morfologie, neliší se archeální
základní přehled organismů
základní přehled organismů Doména Archaea Tato doména nebyla rozpoznána až do konce 70. let minulého století Co se týče morfologie, neliší se archeální buňky od buněk bakteriálních Rozdíly jsou biochemické
Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248
Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM
Prokaryota. Eubacteria - podříše: Bakterie Sinice. Struktura buňky
Prokaryota říše: Archaebacteria Eubacteria - podříše: Bakterie Sinice - malá velikost... rel. velký povrch... lepší výměna látek mezi buňkou a prostředím (cca 10x než Euk.)... rychlejší transport látek
Vývoj života na Zemi a prokaryotické organismy H E N
Vývoj života na Zemi a prokaryotické organismy H E N Vývoj života na Zemi Tradičně dělíme organismy do pěti říší Tradičně dělíme organismy do pěti říší Tradičně dělíme organismy do pěti říší Systém šesti
Úvod do mikrobiologie
Úvod do mikrobiologie 1. Lidské infekční patogeny Subcelulární Prokaryotické o. Eukaryotické o. Živočichové Priony Chlamydie Houby Červi Viry Rickettsie Protozoa Členovci Mykoplasmata Klasické bakterie
05 Biogeochemické cykly
05 Biogeochemické cykly Ekologie Ing. Lucie Kochánková, Ph.D. Prvky hlavními - biogenními prvky: C, H, O, N, S a P v menších množstvích prvky: Fe, Na, K, Ca, Cl atd. ve stopových množstvích I, Se atd.
Stavba prokaryotické buňky
Prokaryota Stavba prokaryotické buňky Stavba prokaryotické buňky Tvary bakterií Rozmnožování bakterií - 1) příčné dělení nepohlavní 2) pučení 3) pomocí artrospór artrospóra vzniká fragmentací vláken u
BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ
BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ SPOLEČNÉ ZNAKY ŽIVÉHO - schopnost získávat energii z živin pro své životní potřeby - síla aktivně odpovídat na změny prostředí - možnost růstu, diferenciace a reprodukce
Dekompozice, cykly látek, toky energií
Dekompozice, cykly látek, toky energií Vše souvisí se vším Živou hmotu tvoří 3 hlavní organické složky: - Bílkoviny, cukry, tuky Syntézu zajišťuje cca 20 biogenních prvků - Nejdůležitější C, O, N, H, P
Základní mikrobiologický rozbor vody
Základní mikrobiologický rozbor vody Cíl: Stanovit celkový počet psychrofilních a mezofilních bakterií univerzální médium Stanovit indikátorové skupiny bakterií selektivní média (Endo agar, SB agar, mfc
PROKARYOTA (PRVOJADERNÍ)
PROKARYOTA (PRVOJADERNÍ) jsou jednobuněčné organismy, které nikdy netvoří funkčně a morfologicky diferencované tkáně, ale mohou tvořit kolonie. nukleoid - cirkulární DNA (tzv. chromozom) není ohraničen
Život ve stojatých vodách : mikrobiální smyčka v potravních sítích
Hydrobiologie pro terrestrické biology Téma 19: Život ve stojatých vodách : mikrobiální smyčka v potravních sítích Mikroorganismy a jejich funkce v ekosystému Ačkoliv funkce mikroorganismů v rozkladných
Metabolismus, taxonomie a identifikace bakterií. Karel Holada khola@lf1.cuni.cz
Metabolismus, taxonomie a identifikace bakterií Karel Holada khola@lf1.cuni.cz Klíčová slova Obligátní aeroby Obligátní anaeroby Aerotolerantní b. Fakultativní anaeroby Mikroaerofilní b. Kapnofilní bakterie
Marek Matouš Marinka 9. B 2015/2016. Bakterie
Marek Matouš Marinka 9. B 2015/2016 Bakterie Bakterie Mikroorganismy viditelné jen pomocí mikroskopu. Je to prokaryotická buňka. Vznikly v prahorách, asi před 3,5 miliardami let. Bakterie se vyskytují
prokaryotní Znaky prokaryoty
prokaryotní buňka Znaky prokaryoty Základní stavební jednotka bakterií a sinic Mikroskopická velikost viditelné pouze v optickém mikroskopu Buňka neobsahuje organely Obsahuje pouze 1 biomembránu cytoplazmatickou
DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ
DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ Vše souvisí se vším Živou hmotu tvoří 3 hlavní organické složky: Bílkoviny, cukry, tuky Syntézu zajišťuje cca 20 biogenních prvků Nejdůležitější C, O, N, H, P tzv.
9. Viry a bakterie. Viry
9. Viry a bakterie Viry nebuněčné formy organismů. Mnohem menší a jednoduší než buňka. Prokaryotické organismy organismy, jejichž tělo tvoří prokaryotická buňka s jadernou hmotou volně uloženou v cytoplazmě
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou organismů s nepravým buněčným jádrem bakterií a
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou organismů s nepravým buněčným jádrem bakterií a sinic. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu.
Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248
Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM
Prokaryotické organismy. Prokaryotická buňka. Obaly prokaryotické buňky. Co jsou prokaryotické organismy? řec. Pro = před; karyon =
Prokaryotické organismy Co jsou prokaryotické organismy? Které skupiny známých organismů mezi prokaryota zařadíte? Co jsou prokaryotické organismy? řec. Pro = před; karyon = Jednodušší typ buňky prokaryotická,
Základní vlastnosti živých organismů
Základní vlastnosti živých organismů Růst a vývoj - diferenciace (rozrůznění) a specializace - ontogeneze vývoj jedince - fylogeneze vývoj druhu Rozmnožování a dědičnost - proces vzniku nového jedince
TECHNIKA PRO ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ (13)
3. června 2015, Brno Připravil: doc. Mgr. Monika Vítězová, Ph.D. TECHNIKA PRO ZPRACOVÁNÍ ODPADŮ (13) Základní biologické principy využívané v rámci zpracování Inovace studijních programů AF a ZF MENDELU
Botanika bezcévných rostlin 1. praktické cvičení
Botanika bezcévných rostlin 1. praktické cvičení INFORMACE O ORGANIZACI CVIČENÍ cíl praktického cvičení: na konkrétním materiálu se seznámit s reprezentativními zástupci nejdůležitějších systematických
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty Hana Gajdušková 1 Viry
Prokaryotické organismy. Co jsou prokaryotické organismy? Které skupiny známých organismů mezi prokaryota zařadíte?
Prokaryotické organismy Co jsou prokaryotické organismy? Které skupiny známých organismů mezi prokaryota zařadíte? Co jsou prokaryotické organismy? řec. Pro = před; karyon = Jednodušší typ buňky prokaryotická,
Voda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku
Hydrobiologie pro terrestrické biology Téma 9: Voda jako životní prostředí rozpuštěné látky : sloučeniny dusíku Koloběh dusíku Dusík je jedním z hlavních biogenních prvků Hlavní zásobník : atmosféra, plynný
Martina Bábíčková, Ph.D. 4.2.2014
Jméno Martina Bábíčková, Ph.D. Datum 4.2.2014 Ročník 6. Vzdělávací oblast Člověk a příroda Vzdělávací obor Přírodopis Tematický okruh Základní struktura života Téma klíčová slova Názvy organismů, viry,
Buňka buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů
Buňka - buňka je základní stavební a funkční jednotka živých organismů - je pozorovatelná pouze pod mikroskopem - na Zemi existuje několik typů buněk: 1. buňky bez jádra (prokaryotní buňky)- bakterie a
Bakterie (prokaryotická buňka), jaký je jejich metabolismus
SPOLEČNĚ PRO VÝZKUM, ROZVOJ A INOVACE CZ/FMP.17A/0436 Bakterie (prokaryotická buňka), jaký je jejich metabolismus Zbyněk Heger 09. 04. 2015 Laboratoř metalomiky a nanotechnologií, Mendelova univerzita
Buňka. Kristýna Obhlídalová 7.A
Buňka Kristýna Obhlídalová 7.A Buňka Buňky jsou nejmenší a nejjednodušší útvary schopné samostatného života. Buňka je základní stavební a funkční jednotkou živých organismů. Zatímco některé organismy jsou
Biologie 30 Metabolismus, fotosyntéza, dýchání, glykolýza, kvašení
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Autor Tematická oblast Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 30 Metabolismus, fotosyntéza, dýchání, glykolýza, kvašení Ročník 1.
1. CHARAKTERISTIKA protoplazma - prvkové složení stejné jako u eukaryotní buňky (biogenní prvky C, O, H, N, P tvoří 97% sušiny)
Otázka: Prokaryotní organismy Předmět: Biologie Přidal(a): M. Č 1. CHARAKTERISTIKA protoplazma - prvkové složení stejné jako u eukaryotní buňky (biogenní prvky C, O, H, N, P tvoří 97% sušiny) - organické
- na rozhraní mezi živou a neživou přírodou- živé jsou tehdy, když napadnou živou buňku a parazitují v ní nitrobuněční parazité
Otázka: Charakteristické vlastnosti prvojaderných organismů Předmět: Biologie Přidal(a): Lenka Dolejšová Nebuněčné organismy, bakterie, sinice, význam Systém: Nadříše- Prokaryota Podříše - Nebuněční- viry
Doména: Bakterie (Bacteria) Milan Dundr
Doména: Bakterie (Bacteria) Milan Dundr Bakteriální buňka (prokaryotická) Bakteriální buňka (prokaryotická) je malá (μm) nukleoid (jaderná hmota) 1 molekula DNA dvojšroubovice stočená do kruhu na bílkovinném
Autor: Katka www.nasprtej.cz Téma: Bakterie Ročník: 2.
Baktérie - Doména - Jednobuněčné organismy - Je z prokaryotické buňky - Jsou vidět optickým mikroskopem 10-6 Prokaryotická buňka Obrázek 1: prokaryotická buňka DNA nukleoid (= jaderná hmota) o Nukleová
Biologie - Kvinta, 1. ročník
- Kvinta, 1. ročník Biologie Výchovné a vzdělávací strategie Kompetence k řešení problémů Kompetence komunikativní Kompetence sociální a personální Kompetence občanská Kompetence k podnikavosti Kompetence
Buňka. Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308
Buňka Autor: Mgr. Jitka Mašková Datum: 27. 10. 2012 Gymnázium, Třeboň, Na Sadech 308 Číslo projektu Číslo materiálu CZ.1.07/1.5.00/34.0702 VY_32_INOVACE_BIO.prima.02_buňka Škola Gymnázium, Třeboň, Na Sadech
Látky jako uhlík, dusík, kyslík a. z vnějšku a opět z něj vystupuje.
KOLOBĚH LÁTEK A TOK ENERGIE Látky jako uhlík, dusík, kyslík a voda v ekosystémech kolují. Energii se do ekosystémů dostává z vnějšku a opět z něj vystupuje. Základní podmínky pro život na Zemi. Světlo
Co znamená, že jsou sinice prokaryotické organismy, jakou buněčnou součást v nich nikdy nenajdeme?
SINICE PRACOVNÍ LIST PRO STŘEDNÍ ŠKOLY Sinice (Cyanobacteria, někdy také Cyanophyta) představují skupinu prokaryotických organismů, které si ve své evoluci vytvořily fotosyntetický aparát a jsou tudíž
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu
Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Přírodopis 6. ročník Zpracovala: RNDr. Šárka Semorádová Obecná biologie rozliší základní projevy a podmínky života, orientuje se v daném přehledu vývoje organismů
Prokaryotické organismy. Co jsou prokaryotické organismy? Které skupiny známých organismů mezi prokaryota zařadíte?
Prokaryotické organismy Co jsou prokaryotické organismy? Které skupiny známých organismů mezi prokaryota zařadíte? Co jsou prokaryotické organismy? řec. Pro = před; karyon = Jednodušší typ buňky prokaryotická,
Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248
Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM
Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku
Koloběh látek v přírodě - koloběh dusíku Globální oběh látek v přírodě se žádná látka nevyskytuje stále na jednom místě díky různým činitelům (voda, vítr..) se látky dostávají do pohybu oběhu - cyklu N
Digitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická oblast Odborná biologie, část biologie organismus
CZ.1.07/1.5.00/34.1013
Datum: 30. 12. 2012 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.1013 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_269 Škola: Akademie - VOŠ, Gymn. a SOŠUP Světlá nad
PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ORGANISMY
PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ORGANISMY 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - organismy V této kapitole se dozvíte: Co je to organismus. Z čeho se organismus skládá. Jak se dělí
World of Plants Sources for Botanical Courses
Botanika 2 Prokarya Impérium Prokarya (Prokaryota) jediná říše Bacteria (bakterie) jednobuněčné organismy stélky jednobuněčné nebo vláknité žijí jednotlivě nebo v koloniích patří k nejstarším a nejrozšířenějším
Fyziologie buňky. RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D.
Fyziologie buňky RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D. Přeměna látek v buňce = metabolismus Výměna látek mezi buňkou a prostředím Buňka = otevřený systém probíhá výměna látek i energií s prostředím Některé
Izolace a identifikace půdních mikroorganismů. Mgr. Petra Straková Podzim 2014
Izolace a identifikace půdních mikroorganismů Mgr. Petra Straková Podzim 2014 Půdní mikroorganismy Půda - stanoviště nesmírně různorodé mikrobiální komunity Viry, bakterie, houby, řasy, protozoa Normální/extrémní
Mgr. Šárka Bidmanová, Ph.D.
Mgr. Šárka Bidmanová, Ph.D. Loschmidtovy laboratoře, Ústav experimentální biologie Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita 77580@mail.muni.cz 1. Úvod do studia mikrobiologie 2. Archea 3. Bakterie
BUNĚČ ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA:
BUNĚČ ĚČNÁ STAVBA ŽIVÝCH ORGANISMŮ KLÍČOVÁ SLOVA: Prokaryota, eukaryota, viry, bakterie, živočišná buňka, rostlinná buňka, organely buněčné jádro, cytoplazma, plazmatická membrána, buněčná stěna, ribozom,
PRAPRVOCI A PRVOCI Vojtěch Maša, 2009
PRAPRVOCI A PRVOCI Vojtěch Maša, 2009 Opakování Prokarytotické organismy Opakování Prokaryotické organismy Nemají jádro, ale jen 1 chromozóm neoddělený od cytoplazmy membránou Patří sem archea, bakterie
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky.
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základní stavbou rostlinné a živočišné buňky. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu. základní projevy života
primární producenti: řasy, sinice, vodní rostliny konkurence o zdroje mikrobiální smyčka
primární producenti: řasy, sinice, vodní rostliny konkurence o zdroje mikrobiální smyčka přirozená jezera (ledovcová, tektonická, ) tůně rybníky přehradní nádrže umělé tůně (lomy, pískovny) Dělení stojatých
- molekulární nitrobuň. parazité - nemají metabolický aparát ani aparát na syntézu bílkovin
Otázka: Viry a prokaryotní organismy Předmět: Biologie Přidal(a): Pípi Viry - virologie - nebuněčné částice - velikost 15-390 nm - molekulární nitrobuň. parazité - nemají metabolický aparát ani aparát
Jaro 2010 Kateřina Slavíčková
Jaro 2010 Kateřina Slavíčková Biogenní prvky Organismy se liší od anorganického okolí mimo jiné i složením prvků. Některé prvky, které jsou v zemské kůře zastoupeny hojně (např. hliník), organismus buď
Buňka. základní stavební jednotka organismů
Buňka základní stavební jednotka organismů Buňka Buňka je základní stavební a funkční jednotka těl organizmů. Toto se netýká virů (z lat. virus jed, je drobný vnitrobuněčný cizopasník nacházející se na
Obecná charakteristika hub
Fyziologie hub Prvá část: Charakteristiku hub na základě výživy Ekologická charakteristika výživy hub Chemické zdroje výživy hub Druhá část Fyziologie růstu a rozmnožování Způsoby stanovení růstu, způsoby
"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". 3. PEDOLOGIE
"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". 3. PEDOLOGIE 3.3. Pedocenóza T - 3.3.2. Ekologie půdních mikroorganismů (23) 1. Činnost a význam půdních bakterií přispívají
Botanika bezcévných rostlin pro učitele 1. praktické cvičení
Botanika bezcévných rostlin pro učitele 1. praktické cvičení INFORMACE O ORGANIZACI CVIČENÍ cíl praktického cvičení: na konkrétním materiálu se seznámit s reprezentativními zástupci nejdůležitějších systematických
MIKROORGANISMY EDÍ. Ústav inženýrstv. enýrství ochrany ŽP FT UTB ve Zlíně
MIKROORGANISMY A OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘED EDÍ Ústav inženýrstv enýrství ochrany ŽP FT UTB ve Zlíně Důvody využívání mikroorganismů v procesech ochrany životního prostřed edí jsou prakticky všudypřítomné
ORGANISMY A SYSTÉM ŘASY A MECHOROSTY
Zelené řasy Zelené řasy je významné oddělení jednobuněčných i mnohobuněčných stélkatých zelených rostlin. Představují blízké příbuzné vyšších rostlin, které se z jedné linie zelených řas vyvinuly. Stavba-
FOTOSYNTÉZA Správná odpověď:
FOTOSYNTÉZA Správná odpověď: 1. Mezi asimilační barviva patří 1. chlorofyly, a) 1, 2, 4 2. antokyany b) 1, 3, 4 3. karoteny c) pouze 1 4. xantofyly d) 1, 2, 3, 4 2. V temnostní fázi fotosyntézy dochází
PROKARYOTICKÁ BUŇKA - příručka pro učitele
Obecné informace PROKARYOTICKÁ BUŇKA - příručka pro učitele Celek Prokaryotická buňka je rozvržen na jednu vyučovací hodinu. Žáci se postupně seznamují se stavbou bakteriální buňky (s jednotlivými strukturami).
DYNAMIKA BAKTERIÁLNÍHO RŮSTU
Úvod DYNAMIKA BAKTERIÁLNÍHO RŮSTU Bakterie mohou přežívat za velice rozdílných podmínek prostředí Jednotlivé druhy však rostou za limitovaných podmínek prostředí Bakteriální kolonie V přírodě existují
CZ.1.07/1.5.00/
Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice
Determinační schůzka Centra pro cyanobakterie a jejich toxiny, 9. 2. 2007 Mgr. Lenka Šejnohová, CCT. & Masarykova Univerzita
Sinice vodních květů v ČR Determinační schůzka Centra pro cyanobakterie a jejich toxiny, 9. 2. 2007 Mgr. Lenka Šejnohová, CCT ddělení experimentální fykologie a ekotoxikologie Botanický ústav Akademie
Půdní mikroorganismy archea, bakterie, aktinomycety houby, řasy
Ekologie půdních organismů 2 Půdní mikroorganismy archea, bakterie, aktinomycety houby, řasy kdo jsou jak vypadají co v půdě dělají jak je můžeme v půdě pozorovat nebo studovat Korarchaeota Crenarchaeota
Botanika bezcévných rostlin 1. praktické cvičení INFORMACE O ORGANIZACI CVIČENÍ
Botanika bezcévných rostlin 1. praktické cvičení INFORMACE O ORGANIZACI CVIČENÍ cíle praktického cvičení z Botaniky bezcévných rostlin: - na konkrétním materiálu se seznámit s reprezentativními zástupci
Přírodopis. 6. ročník. Obecná biologie a genetika
list 1 / 7 Př časová dotace: 2 hod / týden Přírodopis 6. ročník (P 9 1 01) (P 9 1 01.1) (P 9 1 01.4) (P 9 1 01.5) (P 9 1 01.6) (P 9 1 01.7) (P 9 1 02) P 9 1 02.1 rozliší základní projevy a podmínky života,
BAKTERIÁLNÍ BUŇKA MORFOLOGIE A STAVBA
BAKTERIÁLNÍ BUŇKA MORFOLOGIE A STAVBA Veronika Holá Mikrobiologický ústav LF MU a FN u sv. Anny v Brně Přednáška pro II. r. VL 2016/2017 Velikost bakterií Patogenní: většinou kolem 1 5 μm (1 μm = 10-3
Základy buněčné biologie
Maturitní otázka č. 8 Základy buněčné biologie vypracovalo přírodozpytné sympózium LP, AM & DK na konferenci v Praze, 1. Máje 2014 Buňka (cellula) je nejmenší známý útvar, který je schopný všech životních
PROCARYOTA - úvod. Obecná a buněčná biologie pro gymnázium. Procaryota úvod, pracovní list biologie. I. ročník čtyřletého gymnázia
PROCARYOTA - úvod Datum: 26. 8. 2013 Projekt: Registrační číslo: Číslo DUM: Škola: Jméno autora: Název sady: Název práce: Předmět: Ročník: Studijní obor: Časová dotace: Vzdělávací cíl: Pomůcky: Inovace:
Mikrobiologie. Základní pojmy a informace určené zejména pro odborné pracovníky zabývající se kontaminovanými textilními materiály
Mikrobiologie Základní pojmy a informace určené zejména pro odborné pracovníky zabývající se kontaminovanými textilními materiály Textilní zkušební ústav, Václavská 6, 658 41 Brno Mgr. Markéta Hrubanová
Číslo a název projektu Číslo a název šablony
Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZE_1.05
Gymnázium Aloise Jiráska, Litomyšl, T. G. Masaryka 590
, T. G. Masaryka 590 Dodatek č. 1 ke Školnímu vzdělávacímu programu pro nižší stupeň gymnázia (zpracován podle RVP ZV) Tímto dodatkem se mění osnovy předmětu Biologie a geologie pro primu od školního roku
Mikrobiologie. KBI/MIKP Mgr. Zbyněk Houdek
Mikrobiologie KBI/MIKP Mgr. Zbyněk Houdek Obsah 1. Úvod do mikrobiologie. 2. -4. Struktura prokaryotické buňky. 5. Růst a množení bakterií. 6. Ekologie bakterií a sinic. Průmyslové využití mikroorganismů
VY_32_INOVACE_002. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám
VY_32_INOVACE_002 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Buňka Vyučovací předmět: Základy ekologie
N 2 + 8[H] + 16 ATP 2NH 3 + H 2 + 16ADP + 16P i
1. Fixace N 2 v širším kontextu Biologická fixace vzdušného dusíku představuje z hlediska globální bilance N 2 důležitý proces jímž je plynný dusík asimilován do živé biomasy. Z povahy vazby mezi atomy
M A T U R I T N Í T É M A T A
M A T U R I T N Í T É M A T A BIOLOGIE ŠKOLNÍ ROK 2017 2018 1. BUŇKA Buňka základní strukturální a funkční jednotka. Chemické složení buňky. Srovnání prokaryotické a eukaryotické buňky. Funkční struktury
VY_32_INOVACE_003. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám
VY_32_INOVACE_003 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Základní znaky života Vyučovací předmět:
Aplikované vědy. Hraniční obory o ţivotě
BIOLOGICKÉ VĚDY Podle zkoumaného organismu Mikrobiologie (viry, bakterie) Mykologie (houby) Botanika (rostliny) Zoologie (zvířata) Antropologie (člověk) Hydrobiologie (vodní organismy) Pedologie (půda)
REZISTENCE MIKROBŮ (TENACITA) Miroslav Votava, Vladana Woznicová Mikrobiologický ústav LF MU a FN u sv. Anny v Brně
REZISTENCE MIKROBŮ K ZEVNÍM M VLIVŮM (TENACITA) Miroslav Votava, Vladana Woznicová Mikrobiologický ústav LF MU a FN u sv. Anny v Brně 21.3.2006 - Přednáška pro obor Zubní lékařství Faktory zevního prostřed
- význam: ochranná funkce, dodává buňce tvar. jádro = karyon, je vyplněné karyoplazmou ( polotekutá tekutina )
Otázka: Buňka a dělení buněk Předmět: Biologie Přidal(a): Štěpán Buňka - cytologie = nauka o buňce - rostlinná a živočišná buňka jsou eukaryotické buňky Stavba rostlinné (eukaryotické) buňky: buněčná stěna
ZDRAVOTNÍ NEZÁVADNOST
ZDRAVOTNÍ NEZÁVADNOST POTRAVIN Tvorba biofilmů mikroorganismy problémy v potravinářských technologiích Michaela Vintrová Lucie Tomešová OBSAH Co je to biofilm? Složení biofilmu Bakteriální biofilmy Tvorba
Biogeochemické cykly biogenních prvků
Technologie výroby bioplynu a biovodíku http://web.vscht.cz/pokornd/bp Biogeochemické cykly biogenních prvků Ing. Pokorná Dana, CSc. (č.dv.136, pokornd@vscht.cz) Prof.Ing.Jana Zábranská, CSc. (č.dv.115,
Eubakterie (Eubacteria)
Eubakterie (Eubacteria) A stejně to budou mikrobi, kteří budou mít poslední slovo. Louis Pasteur, vynikající francouzský bakteriolog Průměrná velikost bakterie je 1 jeden mikrometr. Je tedy asi desetkrát
Obecná charakteristika živých soustav
Obecná charakteristika živých soustav Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Kategorie živých soustav Existují
Bakterie 1 buněč velikost 1 2 µm
Bakterie 1 buněč ěčné organizmy s prokaryotní buňkou velikost 1 2 µm heterotrofní,, ale i autotrofní výživa koky diplokoky streptokok stafylokok bacily spirila spirocheta vibrio Stavba bakteriáln lní buňky