EXPORT PŠENICE USA A KANADY DO EVROPY V LETECH USA AND CANADA EXPORT OF WHEAT TO THE EUROPE IN Oldřich Tvrdoň, Lenka Milostná

Transkript

1 EXPORT PŠENICE USA A KANADY DO EVROPY V LETECH USA AND CANADA EXPORT OF WHEAT TO THE EUROPE IN Oldřich Tvrdoň, Lenka Milostná Abstrakt: Globalizace obchodu je fenomén přinášející výhody státům s liberalizovanou ekonomikou. Pšenice je celosvětově významná obchodovaná komodita. USA a Kanada se řadí mezi tradiční exportéry těchto produktů. Z evropských zemí největší podíl pšenice nakupuje Itálie a Španělsko. Klíčová slova: Globalizace, obchod, pšenice, cena. Abstract: The proces of the globalization of the trade is the phenomenon which brings the advantages to the states with liberalized economics. The USA and Canada are traditional exporters of this products, concerning only European countries, the biggest amout of the wheat was solved to Italy and Spain. Key words: Globilization, trade, wheat, price. ÚVOD Globalizace překračuje hranice států a zasahuje všechny oblasti hospodářství. Podnikatelské subjekty se s touto skutečností musí vyrovnat operativním přizpůsobováním podnikatelské strategie. Globalizace je pro firmy významná v tom, že umožňuje, aby firmy nadnárodním společnostem prodávaly jedinečné produkty a pokud s cizím kapitálem založí joint venture, stanou se nedílnou součástí jejich tržních sítí. Významná role v globalizačním procesu připadá mezinárodnímu obchodu. Stává se významným činitelem transakcí zbožových, služeb, informací a dušeních práv v nejširším smyslu slova. Světový obchod je silným impulsem ekonomické globalizace každého státu. V druhé polovině 20. století zaznamenal výrazné trendy v růstu objemu obchodovaných komodit, teritoriálním zaměření a směňované struktuře zboží. Zahraniční obchod se zemědělskými produkty má specifické postavení. Zprostředkovává transakce rostlinných a živočišných produktů používaných k výrobě potravin získávaných v rozdílných půdních a klimatických podmínkách. V důsledku měnícího se počasí dochází k výkyvům obchodovaného, kvalitě a cenovým relacím. CÍL A METODIKA Cílem příspěvku je přiblížit export pšenice z USA a Kanady do zemí Evropy v letech Ukázat na význam obchodních vztahů s touto komoditou, která propojuje tyto velmoci se státy Evropy. Příspěvek je zaměřen pouze na jednostranný vztah obchodu USA, 560

2 Kanady a Evropy. Analýza protisměrného toku naturálních produktů je značně náročná a přesahuje možnosti tohoto příspěvku. Výsledky uváděné v příspěvku jsou čerpány ze statistických informací přístupných na internetových stánkách. Byly zjištěny hodnoty vyvezené produkce pšenice a vypočítány procentní podíly exportu do státu světa a do států Evropy. Dále byla vypočítána průměrná realizační cena. Z metod kvantitativní statistiky je použito variační rozpětí R = x max x min. Charakteristikou intenzity závislosti je druhá odmocnina koeficientu determinace, kterou je korelační koeficient. Tento koeficient měří intenzitu závislosti na intervalu od 1 (pevná negativní závislost) přes hodnotu 0 (nezávislost) až po hodnotu +1 (pevná pozitivní závislost). VÝSLEDKY Export pšenice z USA do Evropy Při analýze obchodu s pšenicí vycházíme z údajů zveřejněných na stránkách Fao a stránkách Evropské unie. Podíl exportu do států světa se na celkové produkci v letech pohyboval v rozmezí od 38,15% (1997) do 55,03% (2002). Podíl pšenice vyvezené do Evropy kolísal od 1,99% (1998) do 4,88% (1999). Z exportovaného do Evropy byl dovezen největší podíl (10,74%) v roce 1999, zatímco nejnižší (5,12%) v roce Přehled údajů časové řady obsahuje tab. č. 1. Za tuto dobu bylo do Evropy dovezeno t. Dynamika v jednotlivých letech je uvedena v tab. č. 2. Největší pšenice bylo do Evropy dovezeno v roce 1999 ( t), přičemž průměr dovezeného pšenice za období činil t. V roce 1999 byl podíl exportu do Evropy na celosvětovém vývozu nejvyšší za sledované období. V tabulkách jsou ze sledovaného období chronologicky uváděny hodnoty roků a pro srovnání rok Tab. č. 1: Produkce pšenice v USA, export do světa a do Evropy v letech Ukazatel Jednotky Celková produkce tis. t Podíl exportu do světa na celkové produkci % 50,26 45,81 48,16 55,03 39,85 53,77 3,51 Podíl exportu do Evropy na celkové produkci % 2,72 2,91 3,65 3,69 2,62 2,77 0,05 Podíl exportu do Evropy na celosvětovém vývozu % 5,40 6,35 7,58 6,71 6,58 5,16-0,24 Pramen: Tab. č. 2: Celkový export pšenice z USA do států Evropy v letech v tunách Ukazatel Index 04/96 v % Celkový export , Tab. č.3 : Průměrné ceny exportované pšenice z USA do států Evropy v USD/t Ukazatel Průměr Průměrná cena v Evropě 211,0 131,6 130,8 158,6 159,1 165,6 158,42 Průměrná světová cena 202,4 121,7 131,8 149,8 155,7 164,1 150,13 561

3 Graf č. 1: Vývoj průměrných cen pšenice za všechny sledované země a celkového importu pšenice z USA pro období let Ceny (USD/tunu) a exportu (desítky tis. tun) ,4 159, , ,6 159, ,5 131,6 130, Roky Celkový export do Evropy Průměrná cena v Evropě Údaje převzaty z vlastních výpočtů Je možno konstatovat, že export do Evropy klesá, ale pokles je tak mírný, že jej můžeme považovat za téměř stabilní. V jednotlivých letech jsou v obchodovaném zaznamenány větší výkyvy než je tomu u cen. Tyto za celé období vykazují soustavný pokles. Intenzita závislosti mezi celkovým exportem pšenice z USA do Evropy a průměrnou cenou, za kterou nakupovaly státy v Evropě, je na základě korelačního koeficientu lineární závislosti r = -0,467 středně silná a negativní. Ve sledovaném období zjišťujeme jevy, že s růstem průměrné ceny placené státy v Evropě se exportu do těchto zemí snižovalo, což potvrzuje principy ekonomické teorie. U průměrné světové ceny a exportu pšenice do států celého světa docházelo podle vypočítaného korelačního koeficientu (r = 0,438) k tomu, že s růstem průměrné ceny se exportované do států světa zvyšovalo. Závislost mezi průměrnou světovou cenou a m exportované pšenice do států světa byla pozitivní a středně silná. Mezi celkovou produkcí pšenice v USA a exportem do států celého světa existovala velmi malá pozitivní lineární závislost (r = 0,277). Z toho lze vyvodit, že při výraznějším zvýšení produkce docházelo ke zvýšení celkového exportu, avšak zvýšení bylo méně výrazné než zvýšení produkce. Tab. č. 4: Částky a exportované pšenice z USA do Evropy za období Stát Částka za obchodované (tis. USD) Podíly na celkové částce Množství za roky (tuny) Podíly na celkovém Itálie , ,86 Španělsko , ,98 Rusko , ,57 Turecko , ,41 Belgie , ,31 Velká Británie , ,03 Nizozemsko , ,77 Rumunsko , ,27 Bosna a Hercegovina , ,31 Ostatní státy Evropy , ,00 Suma Mezi nejvýznamnější evropské odběratele se řadí Itálie, Španělsko a Rusko. Jejich podíly tvoří celkem 58,41 %. Významnými odběrateli bylo Turecko, Belgie a Velká Británie. 562

4 Menší podíl než 4% na celkovém obchodovaném připadá Nizozemsku, Rumunsku, Bosně a Hercegovině a ostatním státům. Při porovnání objemů a obchodovaných částek pro jednotlivé státy za jednotlivé roky v analyzovaném období zjišťujeme, že Itálie nakupuje za cenu vyšší, než je průměrná cena v Evropě. Dokládají to tyto údaje. Podíl Itálie na celkové obchodované částce (37,61 %) je vyšší než podíl na celkovém (35,86 %). Španělsko, Rusko, Belgie, Velká Británie a Bosna a Hercegovina nakupovaly za ceny nižší než průměrné. Naopak za ceny vyšší než průměrné nakupovalo Turecko, Nizozemsko, Rumunsko a ostatní evropské státy. Vyšší než průměrné ceny platilo také Polsko, které však nepatří co do dovozu mezi významné obchodní partnery. Export pšenice z Kanady do Evropy Export pšenice z Kanady do Evropy ve stejném období má rostoucí trend. Průměrné jednotkové ceny placené státy Evropy mají mírně klesající trend. Celkový export pšenice z Kanady do Evropy je po celé období charakteristický tím, že se pravidelně střídají růst a pokles. V roce 1996 bylo z Kanady vyvezeno nejnižší ( t). Nejvyšší objem pšenice byl vyvezen v roce 2003 ( t). Tab. č. 5: Produkce pšenice v Kanadě, export do světa a do Evropy v letech Ukazatel Jednotky Celková produkce tis. t Podíl exportu do světa na celkové produkci % 55,60 70,58 84,25 75,53 49,69 58,47 2,87 Podíl exportu do Evropy na celkové produkci % 2,61 4,93 6,86 6,22 13,04 9,80 7,19 Podíl exportu do Evropy na celosvětovém vývozu % 4,69 6,99 8,14 8,24 26,24 16,76 12,07 Pramen: Tab. č. 6: Celkový export pšenice z Kanady do států Evropy v letech v tunách Ukazatel Index 04/96 v % Celkový export , Průměrná cena placená státy Evropy a průměrná světová cena byly na nejnižší úrovni v roce Objem exportovaného byl v tomto roce druhý nejvyšší. Závislost mezi celkovým exportem z Kanady do Evropy a průměrnou cenou placenou evropskými státy byla na základě korelačního koeficientu r = 0,055 téměř nulová. Je možno konstatovat, že mezi průměrnou cenou placenou v Evropě a exportem do Evropy neexistovala závislost. V případě průměrné světové ceny a exportu do celého světa docházelo na základě korelačního koeficientu r = - 0,173 k velmi malé negativní závislosti. S růstem ceny tedy docházelo k velmi malému poklesu exportu. S mírným zvýšením exportu byl zaznamenán proporcionálně vyšší pokles ceny. Tab. č. 7: Průměrné ceny exportované pšenice z Kanady do států Evropy v USD/t Ukazatel Průměr Průměrná cena v Evropě 209,5 131,6 148,9 161,5 174,6 183,4 165,09 Průměrná světová cena 206,1 132,4 144,5 160,2 172,5 177,6 162,18 563

5 Graf č. 2: Vývoj průměrných cen za sledované země celkem a celkového exportu pšenice z Kanady za období Ceny (USD/tunu) a exportu (desítky tis. tun) ,5 173,2 174,6 183,4 159, ,9 161, , , Roky Průměrná cena v Evropě Celkový export do Evropy men: Pra Mezi celkovou produkcí v Kanadě a exportem do celého světa existovala malá pozitivní lineární závislost. Charakterizuje ji korelační koeficient r = 0,339. Nepodstatné zvýšení produkce způsobilo vyšší než proporcionální zvýšení exportu států světa. Tab. č. 8: Částky a celkové exportu pšenice z Kanady do Evropy za období Částka za obchodované Množství za roky Podíly na celkovém Podíly na celkové částce Stát (tis. USD) (tuny) Itálie , ,83 Velká Británie , ,89 Španělsko , ,32 Belgie , ,05 Řecko , ,97 Turecko , ,53 Nizozemsko , ,51 Švýcarsko , ,28 Polsko , ,24 Ostatní státy Evropy , ,38 Suma K významným evropským odběratelům pšenice dovážené z Kanady patří Itálie, Velká Británie a Španělsko. Součet podílů těchto států činí 65,04 %. Významnými evropskými odběrateli jsou rovněž Belgie, Řecko a Turecko následované Nizozemskem, Švýcarskem a Polskem. Ostatní evropské státy tvoří podíl 8,38%. Při porovnání objemů a zaplacených částek pro jednotlivé státy lze říci, že Itálie nakupuje za ceny vyšší než průměrné, což dokládá podíl na celkové zaplacené částce (36,74 %), ale na dovezeném jen 34,84 %. Dá se to vysvětli tím, že Itálie nakupuje především vysoce jakostní pšenici triticum durum k výrobě špaget a bezvaječných těstovin. 564

6 DISKUSE Analýza ukázala na význam USA a Kanady při obchodování s pšenicí i trendy, k nimž za sledované období došlo. Rovněž významným ukazatelem je průměrná cena placená za jednu tunu pšenice. ZÁVĚR V závěru pokládáme za nezbytné poukázat na výsledky analýzy a doporučujeme využití poznatků v předmětech zabývajících se zahraničním obchodem případně v dalších disciplinách spojených s obchodem, jako faktoru seznámení studentů s jednotlivými vývojovými trendy. LITERATURA [1] JOHNSTON, Donald, J. Ministerstvo financí české republiky [online]. c. Dostupné z: < [2] MINAŘÍK, B. Statistika I, popisná statistika (I. část). 1. vydání. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, s. ISBN X. [3] MINAŘÍK, B. Statistika I, popisná statistika ( II. část). 1. vydání. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, s. ISBN [4] Agricultural Data, Faostat [online]. c2006. Dostupné z: < [5] United Nations Statistics Division [online]. c2006. Dostupné z: < Adresa autorů: Doc. JUDr. Ing. Oldřich Tvrdoň,CSc., tvrdon@mendelu.cz, Ústav marketingu a obchodu, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Zemědělská 1, Brno, Bc. Lenka Milostná, L.Milostna@seznam.cz, Ústav marketingu a obchodu, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Zemědělská 1, Brno,