âástrovické rybníky Stfiední âechy Pfiírodní rezervaci tvofií tfii malé rybníãky obklopené komplexem prameni tních ra elinn ch luk.

Transkript

1 Rybník s bohatou litorální zónou s rákosem a orobincem. Vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata) patfií k vzácn m druhûm prameni tních ostfiicov ch luk. Samec poláka chocholaãky je nápadnû ãernobíle zbarven. GEOLOGIE Území pfiírodní památky se nachází v ãeském moldanubiku, v místû holocenních náplavû. Podklad tvofií dvojslídné pararuly. Na loukách je podmáãená jílovitá pûda, pfii povrchu místy se zra elinûlou vrstvou. PfievaÏují glejové aï slatinné (organozemní) pûdy. KVùTENA V komplexu prameni tních ra elinn ch luk, místy s ra eliníkem Sphagnum fallax, jsou nejãastûj í ostfiicová spoleãenstva (Caricion fuscae). V nich se vyskytuje napfi. prstnatec májov (Dactylorhiza majalis), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), violka bahenní (Viola palustris), suchop r úzkolist (Eriophorum angustifolium) atd. V litorálním pásmu, zejména horního rybníka Machlov, jsou vytvofiena cenná vodní a pobfieïní spoleãenstva sfiadou fytogeograficky v znamn ch rostlin. Roste zde zevar jednoduch (Sparganium emersum), pfiesliãka pofiíãní (Equisetum fluviatile) a rozrazil títkovit (Veronica scutellata) aj. ZVÍ ENA Z bezobratl ch se vúzemí pfiírodní památky obje- Pfiírodní památka âástrovické rybníky Soustava rybníãkû v mûlkém údolí na âástrovickém potoce, km jihov chodnû od Vracovic. Katastrální území: Vracovice Nadmofiská v ka: 475 m V mûra:,56 ha Vyhlá eno: 00 Pfiírodní rezervaci tvofií tfii malé rybníãky obklopené komplexem prameni tních ra elinn ch luk. 594 CHKO BL 4

2 CHKO Blaník 4 5 vuje rak bahenní (Astacus leptodactylus), pozorována byla váïka páskovec krouïkovan (Cordulegaster boltonii). Z fytofágních broukû zde Ïijí mandelinky rákosníãci Donacia aquatica a D. bicolora a znosatcovit ch Bagous angustus. Z obojïivelníkû byl zaznamenán ãolek obecn (Triturus vulgaris), skokan hnûd (Rana temporaria), s. zelen (R. kl. esculenta) a z plazû uïovka obojková (Natrix natrix). Z ptákû tu hnízdí bramborníãek hnûd (Saxicola rubetra), rákosník obecn (Acrocephalus scirpaceus), oupálek dlouhoprst (Certhia familiaris), potápka malá (Tachybaptus ruficollis) a polák chocholaãka (Aythya fuligula). VYUÎITÍ Horní rybník Machlov slouïí k extenzivnímu chovu ryb. Mokfiadní louky je tfieba sekat nejménû jednou roãnû, píce je v ak vyuïívána pou- ze z ãásti plochy, zbytek je nutno kompostovat. BIBLIOGRAFIE 95, 60, 74, 7, 7, 80 MAPA ÚZEMÍ strana 60 4 Drobné lesní rybníãky obklopují zra elinûlé louky. 5 Bramborníãek hnûd (Saxicola rubetra) je druhem vázan m na vlhãí louky, kde hnízdí na zemi v hustém porostu. 6 Prameni tní ra elinná louka skvetoucím suchop rem úzkolist m. 6 CHKO BL 5 595

3 GEOLOGIE Rezervaci tvofií v razn hfibet hrásè. Skalním podkladem jsou muskoviticko- -biotitické ortoruly. Povrch je balvanit, s v chozy tvofiícími skalní tvary zvûtrávání a odnosu, mrazové sruby a balvanové proudy. Vrcholové skály mají ãasto zfietelnou deskovitou odluãnost. Buãina na balvanitém vrcholu Malého Blaníku. PÛdami jsou vût inou kambizemû a rankery. KVùTENA Vrezervaci se setkáme s druhovû chud mi acidofilními buãinami (Luzulo- -Fagion), pfiedstavujícími typickou vegetaci na minerálnû chud ch horninách. Na vlhãích místech (v dolních ãástech suèov ch polí, na úpatí skal apod.) rostou i diagnostické druhy kvûtnat ch buãin. Na severozápadních a západních svazích jsou suèové partie s lípou (Tilia sp.), jilmem (Ulmus sp.), habrem (Carpinus betulus) a javo- Pfiírodní rezervace Mal Blaník Lesní komplex na vrcholu Malého Blaníku (580, m n. m.) jihov chodnû od LouÀovic pod Blaníkem, v Naãeradecké vrchovinû. Katastrální území: LouÀovice pod Blaníkem Nadmofiská v ka: m V mûra:,7 ha Vyhlá eno: 99 Motivem ochrany je zachoval lesní komplex tvofien pfiedev ím bikov mi buãinami. 596 CHKO BL 6

4 CHKO Blaník 4 rem klenem (Acer pseudoplatanus). Ze zajímavûj ích druhû rostlin lze na Malém Blaníku spatfiit samorostlík klasnat (Actaea spicata), baïanku vytrvalou (Mercurialis perennis), vûsenku nachovou (Prenanthes purpurea), p eníãko rozkladité (Milium effusum) atd. ZVÍ ENA Vúzemí byl zaznamenán v skyt plïe zemouna skalního (Aegopis verticillus), vzácné mandelinky dfiepãíka Phyllotreta austriaca, z nosatcovit ch broukû Rhinomias forticornis, Ceutorhynchus picitarsis, Anthonomus conspersus (na jefiábu), Rutidosoma fallax (na Èavelu) a Acalles boehmei i Echinodera hypocrita; oba dokládají kontinuální trvání lesa. Fauna obratlovcû je obdobná faunû Velkého Blaníku. Z ptákû zde hnízdí napfi. holub hfiivnáã (Columba palumbus), h. doup- Àák (C. oenas), jestfiáb lesní (Accipiter gentilis), v r velk (Bubo bubo), kalous u at (Asio otus), krutihlav obecn (Jynx torquilla), lejsek ed (Muscicapa striata), l. mal (Ficedula parva), oupálek dlouhoprst (Certhia familiaris) a. krátkoprst (C. brachydactyla). VYUÎITÍ Bukové porosty jsou nyní 60 a více let staré. Jejich pfiirozené zmlazení je komplikováno okusem zvûfie. Prstenec souãasn ch smrkov ch monokultur na úpatí Malého Blaníku vznikl ve 0. letech 0. století po kalamitû. Postupnû je rozpracováván k pfiirozené obnovû s cílov m stavem skladby dfievin blízk m pfiirozenému druhovému sloïení. Mal Blaník je turisticky atraktivní, prochází tudy znaãená turistická trasa a nauãná stezka. HISTORIE V jádru pfiírodní rezervace se nachází mohutná zfiícenina poutního barokního kostela sv. Máfií Magdalény z 8. století a dal í kulturní památky. BIBLIOGRAFIE 98, 99, 7, 9, 5, 576, 7, 98, 99, 07, 9, 0, 707 MAPA ÚZEMÍ strana 60 Mal Blaník. BaÏanka vytrvalá (Mercurialis perennis) ukazuje na nepfietrïité trvání listnatého lesa. 4 Holub hfiivnáã (Columba palumbus) si staví hnízda v korunách stromû v ech typû lesa i v rozpt lené zeleni. CHKO BL 7 597

5 GEOLOGIE Chránûné území je souãástí ãeského moldanubika. PodloÏí holocenních náplavû je tvofieno dvojslídn mi pararulami. Na loukách je podmáãená jílovitá pûda, pfii povrchu místy aï s nûkolik decimetrû silnou zra elinûlou vrstvou (organozemû s gleji). KVùTENA Ra elinné louky spfievahou ostfiic jsou vázány na pramenné polohy s mûlk m zra- elinûl m horizontem tvofien m ra eliníkem Sphagnum palustre. Rostou zde ãetné ohroïené a vzácné druhy jako napfi. prstnatec májov (Dactylorhiza majalis), hadí mord nízk (Scorzonera humilis), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), violka bahenní (Viola palustris), starãek potoãní (Tephroseris crispa), v ivec ladní (Pedicularis sylvatica), ostfiice Hartmanova (Carex hartmanii), rosnatka okrouhlolistá (Drose- Litorál rybníku tvofií rozlehlé porosty orobince irolistého. ra rotundifolia) atd. V odvod- Àovacích struïkách byl vzácnû zji tûn v skyt kriticky ohroïeného rozchodníku huàatého (Oreosedum villosum). V litorálním pásmu Velkého a zejména Malého B kovického rybníka roste cenná vodní a pobfieïní vegetace vãetnû periodicky vznikajících porostû obnaïen ch den. V tûchto fytocenózách najdeme fiadu fytogeograficky v znamn ch a ohro- Ïen ch rostlin, mj. rdest vláskovit (Potamogeton trichoides), laku ník vodní (Batrachium aquatile), l. nièolist (B. trichophyllum), zevar jednoduch (Sparganium emersum), pfiesliãku pofiíãní (Equisetum fluviatile), rozrazil títkovit (Veronica scutellata), kosatec Ïlut (Iris pseudacorus), skfiípinec jezerní (Schoenoplectus lacustris), bahniãku vejãitou (Eleocharis ovata), my í ocásek nejmen í (Myosurus minimus) atd. Mezi Velk m a Mal m B kovick m rybníkem se nacházejí souvislé porosty vrb. ZVÍ ENA V okolí rybníkû bylo nalezeno vût í mnoïství Pfiírodní rezervace Podlesí Pramenná louka B kovického potoka a dva rybníky severnû od obce B kovice pod Blaníkem. Katastrální území: B kovice vzácn ch druhû broukû, napfi. z nosatcû Bagous cylindrus, Thamiocolus viduatus, Rhinoncus bosnicus, R. albicinctus, Pelenomus waltoni, P. quadrituberculatus, Nanophyes sahlbergi a Gymnaetron veronicae, z drabãíkû Quedius maurus, z tesafiíkû Leptura erythroptera, Tetrops praeusta nigra, z mandelinkovit ch Cryptocephalus parvulus, Donacia Nadmofiská v ka: m V mûra: 9,9 ha Vyhlá eno: 99 Pfiedmûtem ochrany je v znamná mokfiadní lokalita se dvûma rybníky a zra elinûl mi prameni tními loukami s v znaãn mi druhy rostlin a ÏivoãichÛ, pfiedev ím s rozchodníkem huàat m (Oreosedum villosum). versicolorea, D. aquatica, D. marginata, Prasocuris junci a P. phelandrii. Lokalita je zajímavá i pro váïky, celkem bylo zji tûno 5 druhû, napfi. váïka jasnoskvrnná (Leucorrhinia pectoralis), váïka jarní (Sympetrum fonscolombei) zastiïen byl migrující jedinec, idélko kopovité (Coenagrion hastulatum) a ídlatka hnûdá (Sympecma fusca). Bylo zde registro- 598 CHKO BL 8

6 CHKO Blaník 4 5 váno 0 druhû obojïivelníkû, napfi. zde Ïije bohatá populace skokana ostronosého (Rana arvalis), rosniãky zelené (Hyla arborea) av echny tfii druhy zelen ch skokanû (Rana esculenta synkl.). Z ptákû se zde objevuje kopfiivka obecná (Anas crecca), hnízdí zde moták pochop (Circus aeruginosus), chfiástal vodní (Rallus aquaticus), bekasina otavní (Gallinago gallinago), sluka lesní (Scolopax rusticola) a pisík obecn (Actitis hypoleucos). VYUÎITÍ Velk B kovick rybník slouïí k chovu ryb. Je zde chována smí ená rybí obsádka v regulovaném reïimu. Velk B kovick rybník slouïí také k rekreaãnímu koupání a je fiízenû vyuïíván k myslivosti. Problémem obou rybníkû je invaze stfievliãky v chodní. Mal B kovick rybník se nadmûrnû zazemàuje. Ra elinné louky je tfieba sekat nejménû jednou roãnû, píce je v ak vyu- Ïívána pouze z jedné tfietiny plochy a zbytek je nutno kompostovat. BIBLIOGRAFIE 49, 95,,,, 9, 5, 5, 60, 74, 7, 99, 994, 07, 7, 74, 80, 86, 9 MAPA ÚZEMÍ strana 60 6 Zra elinûné prameni tní louky skvetoucím suchop ren úzkolist m (Eriophorum angustifolium). Vrybnících najdeme z vodních plovoucích rostlin laku ník vodní (Batrachium aquatile). 4 Kvetoucí suchop rové louky vypadají jako pokryté snûhem. 5 Na obnaïen ch dnech se uplatní bahniãka vejãitá (Eleocharis ovata). 6 Knûzovka stromová (Acanthosoma haemorrhoidale) patfií mezi nápadné plo tice Ïijící na dfievinách. CHKO BL 9 599

7 GEOLOGIE Rezervaci tvofií v razn hfibet hrásè. Skalním podkladem severní ãásti jsou leukokratní muskovitické nebo biotit-muskovitické ruly s turmalínem, ãasto pfiecházející do pegmatitû. Jinde jsou muskovit- -biotitické ortoruly. Povrch je balvanit, s v chozy ortoruly. Vrcholové skály mají ãasto zfietelnou deskovitou odluãnost. Na svahu jsou mrazové sruby. Geologickou zajímavostí jsou skalní mísy v rulách zvané âertovo kopyto na jiïním úboãí Velkého Blaníku. Na skalních v chozech je pouze místy vytvofiena slabá vrstva rankerové pûdy, jinak pfievaïují kambizemû. KVùTENA V rezervaci se na minerálnû chud ch horninách setkáme s druhovû chud mi acidofilními bikov mi buãinami (Luzulo-Fagion). Na vlhãích místech (v dolních ãástech suèov ch polí, na úpatí skal ap.) se objevují i diagnostické druhy kvûtnat ch buãin. Na jihov chodních a jiïních svazích vznikly suèové partie s lípou, jilmem, habrem a klenem. Ze zajímav ch druhû lze na Velkém Blaníku spatfiit vraní oko ãtyfilisté (Paris quadrifolia), samorostlík klasnat (Actaea spicata), baïanku vytrvalou (Mercurialis perennis), vûsenku nachovou (Prenanthes purpurea), p eníãko rozkladité (Milium effusum), plavuà puãivou (Lycopodium annotinum) atd. Pfiírodní rezervace Velk Blaník Lesní komplex na vrcholu Velkého Blaníku (6 m n. m.) a Slepiãí skály (478 m n. m.) severov chodnû od LouÀovic pod Blaníkem, v Naãeradecké vrchovinû. Katastrální území: LouÀovice pod Blaníkem Nadmofiská v ka: m V mûra: 84,7 ha Vyhlá eno: 99 Motivem územní ochrany jsou zachovalé bikové buãiny na balvanité suti vrcholové ãásti Blaníku. Velk Blaník od severu z údolí Brodce. Pafiezy star ch bukû (Fagus sylvatica) jsou Ïivn m prostfiedím pro choro ovité houby. ZVÍ ENA Zoogeograficky je zajímav v skyt plïe zemouna skalního (Aegopis verticillus). Velmi bohatá je zde i pavouãí zvífiena. Z celkového poãtu asi 00 zji tûn ch druhû patfií k nejvzácnûj ím pavuãenka Kratochviliella bicapitata popsaná od LuÏné u Rakovníka. Z nosatcovit ch byl zji tûn napfi. Magdalis carbonaria adruhy dokládající kontinuální trvání zdej ího lesa (Acalles camelus, 600 CHKO BL 0

8 CHKO Blaník A. commutatus a Echinodera hypocrita). ObojÏivelníci jsou zastoupeni skokanem hnûd m (Rana temporaria). Z plazû se zde kromû je tûrky obecné (Lacerta agilis) a slep e kfiehkého (Anguis fragilis) objevuje i zmije obecná (Vipera berus). Z ptákû zde hnízdí napfi. holub hfiivnáã (Columba palumbus), h. doupàák (C. oenas), jestfiáb lesní (Accipiter gentilis), v r velk (Bubo bubo), kalous u at (Asio otus), krutihlav obecn (Jynx torquilla), lejsek ed (Muscicapa striata), l. mal (Ficedula parva), oupálek dlouhoprst (Certhia familiaris) a. krátkoprst (C. brachydactyla). Ze savcû zde lze spatfiit veverku obecnou (Sciurus vulgaris) jak v ãervenohnûdé, tak v hnûdoãerné formû. VYUÎITÍ Buãiny ve Velkém Blaníku jsou pfiestárlé, nûkteré stromy jsou i více neï 60 let staré. Pfiirozené zmlazení buku je v ak omezené, neboè mu brání vysoké stavy zvûfie. Úpatí pokr vají smrkové monokultury, vysázené po kalamitû v 0. letech 0. stol. V nich se nyní cílen mi zásahy podporuje pfiirozená obnova, která by mûla vést k pfiirozenûj í skladbû dfievinného patra. V bukov ch porostech je zde vymezena genová základna buku. Území patfií k na im nejnav tûvovanûj ím pfiírodním rezervacím, a to pfiedev ím díky povûsti o blanick ch rytífiích, která na- la svûj odraz v literatufie (J. Vrchlick, A. Jirásek), hudbû (B. Smetana) i v tvarném umûní (J. Mafiák). Kromû povûsti je náv tûvnicky atraktivní dfievûná rozhledna, odkud se nask tá krásn kruhov rozhled aï za hranice CHKO Blaník. Pfies území pfiírodní rezervace vede po turistické znaãce nauãná stezka. HISTORIE Velk Blaník je v znamn m hal tatsko-laténsk m hradi tûm se zbytky kamenného opevnûní (4.. stol. pfied n. l.). BIBLIOGRAFIE 757, 95, 98, 99, 7, 9, 88, 576, 58, 7, 75, 76, 84, 98, 99, 07, 4, 89, 9, 0, 6, 707, 7, 8 MAPA ÚZEMÍ strana 60 Vrchol Velkého Blaníka porûstají bikové buãiny. 4 Pod skalními stupni se vytvofiily rozsáhlé balvanité sutû pfiecházející místy do otevfien ch drolin. 5 Vraní oko ãtyfilisté (Paris quadrifolia) doprovází vlhãí listnaté lesy. 6 Bukovník kapraìovit (Gymnocarpium dryopteris) je typick pro bukové lesy. CHKO BL 60

9 âástrovické RYBNÍKY STR. 594 MAL BLANÍK STR. 596 PODLESÍ STR. 598 VELK BLANÍK STR CHKO BL

10 CHKO Blaník Lípa malolistá u Ole né. CHKO BL 60

11 Památné stromy. Dub letní, k. ú. Kondrac, p. ã. 74, uprostfied lánu polí K Ole - né, napravo od silnice Kondrac LouÀovice, mezi obcí a usedlostí Ole ná. O: 45 cm, Vs: 8 m, S: cca 0 let.. Trnovník akát, k. ú. Kondrac, p. ã. 95, u zemûdûlské usedlosti ã. p. 59 v Krasovicích. O: 6 cm, Vs: 7 m, S: 00 let.. Dub letní, k. ú. KfiíÏov, p. ã. 608, v KfiíÏovské Lhotû. O: 8 cm, Vs: 7 m, S: 0 let. 4. Lípa malolistá a lípa velkolistá, k. ú. LibouÀ, p. ã. 45/, u kostela. O: 40, 480 cm, Vs: 5 m, S: let. 5. Lípa malolistá, k. ú. LouÀovice pod Blaníkem, p. ã. 77, pfied vjezdem do usedlosti Ole ná. O: 60 cm, Vs: 4 m, S: 50 aï 400 let. 6. Jilm habrolist, k. ú. LouÀovice pod Blaníkem, p. ã. 7, u silnice Vla im LouÀovice pod Blaníkem, u b valého PodlouÀovického ml na. O: 0 cm, Vs: 0 m, S: 00 let. 7. Lípa malolistá, skupina tfií stromû, k. ú. LouÀovice pod Blaníkem, p. ã., u kostela. O: 40 0 cm, Vs: 5 0 m, S: let. 8. Lípa malolistá, stromofiadí 9 stromû, k. ú. LouÀovice pod Blaníkem, p. ã. 7, u silnice Vla im LouÀovice pod Blaníkem upodlouàovického ml na. O: cm, Vs: 5 5 m, S: let. 9. Smrk ztepil Velk Mnich, k. ú. LouÀovice pod Blaníkem, p. ã. 55, u kaple sv. Mafií Magdalény. O: cm, Vs: 7 m, S: 00 let. 0. Dub letní, k. ú. Naãeradec, p. ã. 09, na hrázi rybníka Lou- Àov. O: 94 cm, Vs: 7 m, S: 50 let.. Buk lesní, k. ú. Vracovice, p. ã. 47/, u dolního âástrovického rybníka. O: 4 cm, Vs: 8 m, S: 00 let. Buk lesní u âástrovick ch rybníkû. Dub letní na hrázi rybníka LouÀov. 604 CHKO BL 4